Výsledky vyhledávání pro dotaz komanditní společnosti

Výsledky vyhledávání v sekci: Příběhy úspěšných

Podnikání je jako maratonský běh

Jako podnikatel se člověk nenarodí. Aby však byl v podnikání úspěšný, měl by mít jak patřičné znalosti a zkušenosti, tak i splňovat určité osobnostní předpoklady týkající se především odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti. "Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout," říká Václav Řehoř, výkonný ředitel společnosti CCS, v exkluzivním rozhovoru pro IDE.Podíváme-li se dnes na jakoukoliv vysokou školu, je evidentní, že studenti stále dávají přednost jistotě zaměstnání před riziky spojené s podnikáním. Čím si myslíte, že to je?Pokud se podíváme na to, kolik lidí žije v České republice a kolik procent z nich je podnikatelů, pak zjistíme, že jde o velmi malé číslo. Na vysokých školách je proto situace logicky velmi podobná.Neočekával by však člověk, že minimálně studenti ekonomicky zaměřených škol by mohli mít k podnikání blíže?Nemyslím si, že tam existuje nějaká přímá vazba. Znám lidi, kteří už od útlého mládí v sobě cítili potřebu něco dokázat, vzít život do vlastních rukou. Jde o lidi, kteří neposlouchali učitele, často ani rodiče, a místo studia na vysoké se vrhli na podnikání. Vysokou školu si dodělali třeba později, ale jen proto, aby měli takový ten statut, když chodí na různá jednání. Na druhou stranu často slýchávám o tom, že absolventi vysokých škol, kteří při škole začali podnikat, dosahují poměrně dobrých úspěchů. Řada studentů i lidí z řad široké veřejnosti nosí v hlavě zajímavé nápady, podnikat však nikdy nezačnou. Čím si myslíte, že to je?Těch důvodů může být samozřejmě mnoho. Myslím si, že do jisté míry za to může i řada mýtů, které o podnikání kolují. Jedním z nich je například to, že se člověk musí podnikatelem už narodit, aby byl úspěšný. Tak tomu ale není. Podnikat může skutečně každý, nic jako podnikatelské geny, které by se daly zjistit testem DNA, neexistuje. Určité osobnostní rysy vhodné pro podnikání samozřejmě existují. Které předpoklady považujete za pro podnikání nejdůležitější?Rozdělil bych to na dvě části. První skupinu představují znalosti a dovednosti o tom, jak na podnikání vůbec jít. Tomu se dá naučit docela dobře studiem nebo ještě lépe učením se od zkušených podnikatelů. Pak jsou ale i předpoklady, kterým se učí hůře, protože souvisí s osobností člověka a jeho výchovou. Sem patří například to, jestli je člověk odvážný, zda má odpovídající sebedůvěru. Většina lidí, kteří podnikají, si abnormálně věří, což můžete poznat na jejich chování i mimo podnikatelské prostředí. A věřili si vždycky, i když k tomu třeba neměli pádný argument. Takoví lidé v životě prosadí řadu věcí a převálcují třeba i ty, co mají pravdu nebo jsou daleko lepší, a to jen proto, že si věří, že mají v sobě takový ten motor.Jaké další osobní charakteristiky jsou důležité?Vezmu-li v potaz různé již publikované názory i vlastní zkušenosti získané během posledních 14 let, pak bych hned za odvahu a sebedůvěru dal vytrvalost. Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout. Po deseti kilometrech vás začnou bolet nohy, po patnácti se vám bude špatně dýchat, po třiceti už třeba půjdete krokem a občas se posadíte k odpočinku. Což ještě není takový problém. Důležité je, abyste pak znovu vstali a oněch 42 kilometrů dokončili. Kombinace odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti je pro podnikání myslím naprosto stěžejní. Za jakési doplňující předpoklady považuji například touhu po úspěchu. Prostě nemám rád, když prohrávám. S tím souvisí i potřeba určitého temperamentu.Myslíte si, že v podnikání může být úspěšný i introvert?Introvertovi se bude prosazovat hůře, na druhou stranu to neznamená, že se nakonec nemusí prosadit.  Znám spoustu introvertů, kteří podnikají, a jejich firmy jsou velmi prosperující. Jde o lidi, kteří většinu času tráví přemýšlením či zkoumáním všeho možného, a pak vymyslí něco totálně geniálního. Většinou pak mají kolem sebe někoho dalšího, kdo je více temperamentní, a dokáže výsledky jejich úvah prodat.Říká se, že by člověk také měl být racionální, aby mohl podnikat…Já si to úplně nemyslím, protože když je někdo stoprocentně racionální, vyhodnotí si tolik rizik, že vůbec nezačne. Určitá racionalita je samozřejmě na místě, na druhou stranu by měl mít podnikatel tak trochu i růžové brýle, aby některé překážky předem neřešil. Avšak když pak na ně narazí, tak se s nimi dovede vypořádat, protože má v sobě tu velkou vytrvalost.Vraťme se zpět k mýtům o podnikání. S jakými dalšími mýty se ve své praxi setkáváte?Spousta lidí například říká, že když se pustí do podnikání, tak se stane svým vlastním pánem. Pravda je však taková, že záhy zjistí, že místo toho je otrokem svých vlastních zákazníků. Musí se řídit jejich požadavky, nosit jim modré z nebe. Dalším mýtem je, že většina začínajících firem po čase zbankrotuje. To si myslím, že je zejména chyba interpretace. Řada podnikatelů, kteří ukončí svou činnost, tak totiž nečiní z důvodu špatného podnikání, ale protože se svou úspěšnou firmu rozhodnou prodat, sloučit s jinou společností, nebo už mají takříkajíc lidově vyděláno a podnikání ukončí.Jsou ještě nějaké další mýty?Dalším mýtem je představa, že radši půjdu do regulérního zaměstnání, abych zjistil, jak co funguje, a když se mi tam nebude dařit, jednoduše si pak založím vlastní firmu. Co ale znamená, že se mi nebude dařit v práci? Že jsem se nedovedl přizpůsobit pracovnímu okolí? Že jsem nepodával tak dobrý výkon? Nebo že neumím své pracovní úspěchy dobře prodat?  Pak ale nejsem vhodný ani pro podnikání. Protože jestli jsem neuměl vlastní hodnoty prodat v zaměstnání, tak na vlastní noze to nebude jiné. Pouze mě to bude stát navíc peníze, které do podnikání vložím. A co když jsem v zaměstnání úspěšný a dotáhnu to na pozici výborného manažera? Jsem vhodnou osobou pro založení vlastní firmy?Tady je to tak půl napůl. Jestliže se někdo propracuje na opravdu vysokou manažerskou pozici, tak tam už je to v podstatě o podnikání. Tam už není žádná administrativa, tam už nedostáváte žádné úkoly, tam jste vepředu té pomyslné kárky, kde držíte firmu za oj a určujete, jestli se pojede doleva, doprava, pomaleji nebo rychleji… Už nejste ten, kdo tu kárku tlačí zezadu. Takže ano, určitá poloviční šance tam je, ale rozhodně to nelze brát tak, že by výborný manažer byl automaticky i výborným podnikatelem. Vy působíte na velmi vysoké manažerské pozici, přesto vedle toho sám podnikáte v oblasti poradenství. Jak to jde dohromady?Já se osobně považuji za jakéhosi prodejce. Všechno, co umím, se snažím okamžitě prodat. Vybírám si proto různé obory, různě složité pozice, a to jen proto, abych pak o tom mohl učit a radit ostatním. Čím je můj pracovní úkol zajímavější a složitější, tím lépe pro mě. Když mě pak osloví ředitel nějaké firmy, abych mu pomohl s jeho problémem, mohu z těchto širokých znalostí a zkušeností čerpat. Dřív jsem těmto případům věnoval třeba pár sobot nebo si na to vzal dovolenou, dnes už to ale dělám méně, protože se mi tolik času nedostává. Takže jak slyšíte, moc to dohromady nejde. Ale na učení si čas najdu vždy. Co by měl člověk zvážit před tím, než se vrhne na samostatnou podnikatelskou dráhu?Měl by hlavně vnitřně cítit, že to chce opravdu udělat. Takoví lidé prostě vědí, že podnikat chtějí. Neřeší, jestli mají či nemají podnikat, ale jak na to jít co nejlépe. Pak je určitě rozumné zapojit se do nějakého vzdělávacího programu, kde se takové věci dozví. Důležité je si taky předem rozmyslet, co od podnikání vlastně chci. Mám třeba kamaráda, který si založil před 15 lety malou reklamní agenturu zejména proto, že jeho hlavní životní náplní je ježdění na kole a hraní golfu, a jeho jedinou ambicí je mít ve tři hodiny volno a jít trénovat. Pak jde o podnikání pro udržení svého životního stylu.S jakými dalšími typy podnikatelů se v praxi setkáváte?Další skupinou podnikatelů jsou ti, kterým nevadí pracovat denně o tři, čtyři, ale i více hodin déle, ale nemají třeba ambice přesáhnout hranice okresu či kraje. Jde o lidi, kteří mají rádi o všem přehled. Vždycky si vybavím film Postřižiny, kde byl velký komín s nádherným výhledem. Tento typ podnikatele vyleze na takový komín a rozhlédne se, a všude kam vidí, to má pod kontrolou, ale jak vidí horizont a kopec, to ho už děsí. Jde o podnikatele, kteří podepisují všechny náklady nad 500 korun, kteří rozhodují o tom, kterému klientovi se bude prodávat a kterému ne.Pak jsou podnikatelé, kteří už mají odvahu k tomu, že to všechno, co shlédnou z toho pomyslného komína, dovedou replikovat jinde. Například si otevřou restauraci na Praze 3, a když je úspěšná, svěří jí manažerovi a otevřou si novou restauraci třeba v Praze 5. A když se pak dostaneme ještě výš, další skupinou jsou podnikatelé, kteří dovedou vybudovat jednu firmu do poměrně velké velikosti, tedy daleko za horizont a kopce, ti pak už ale k sobě potřebují schopné manažery, kteří jím budou pomáhat.Kdybyste se dnes jako začínající podnikatel rozhodoval o oboru podnikání, je nějaký obor, kterému byste se vyloženě vyhnul?Za obecně nevhodné považuji obory, které jsou silně regulovány státem. Protože začnete podnikat za určitých podmínek, nový ministr je kompletně změní, a vás to může přivést klidně k bankrotu. To pak dovede nabourat i sebedůvěru lidí, kteří si přirozeně hodně věří. Dlouho to bylo například zemědělství, i když už se to trochu změnilo k lepšímu. Dalším příkladem je třeba podnikání v zelené energii. Nikdy nevíte, kdy se změní dotace.Co si myslíte o podnikání více osob? Řekněme, že jeden student je nadaný více technicky, druhý obchodně, a dobře by se mohli doplňovat. Má takové podnikání nějaká úskalí?V praxi se setkávám se samostatnými podnikateli i podnikáním více osob, je to tak napůl. Obě varianty mají samozřejmě své výhody i svá úskalí. Kdybych měl dát doporučení, řekl bych, ať jdou do toho. Mohou udělat daleko víc práce, bude tam větší pluralita názorů, budou moci být daleko akčnější i kreativnější. Každý sice bude mít na podnikání trochu jiný pohled, ale dohromady budou tvořit o to všestrannější osobu podnikatele.Spousta firem, které znám, takhle byla založena, mnoho jich stále funguje ve stejném rozložení, a i když se v některých z nich společníci po několika letech rozhodli jít vlastní cestou, většinou to bylo naprosto bez problémů, na základě vzájemné dohody. Jako právní formu bych rozhodně doporučil s.r.o., kde každý společník ručí jen do výše svého splaceného vkladu. Podnikání má totiž svá rizika, tak pokud to lze, je vhodné mít aspoň nějakou ochranu.Jak jsme už hovořili na začátku, podnikání mezi studenty vysokých škol kopíruje velmi nízký průměr celé republiky. Co by se mělo změnit, aby se podnikání mezi studenty více rozvinulo?Nevymýšlel bych žádnou velkou vědu a udělal to samé, co funguje v jiných zemích, kde u podnikatelsky zaměřených škol typu Vysoké školy ekonomické v Praze existují podnikatelské instituce, kde se studenti se zájmem o podnikání mohou dozvědět řadu praktických rad. A pokud si řeknou, že podnikání je to, co chtějí zkusit, mají možnost jít do podnikatelského inkubátoru, odprezentovat tam svůj projekt a získat pro něj podporu. Spousta věcí skončí na tom, že lidé neseženou financování, aby vůbec mohli půlrok či rok fungovat, proto by měl existovat i nějaký fond, z kterého by bylo možné vybrané podnikatelské projekty financovat. Tak by to mělo ostatně fungovat i například v regionech.Neodrazují vás v tomto směru statistiky, které hovoří o tom, že mnoho firem umístěných v inkubátorech svou činnost stejně nakonec ukončí?Pokud se ke mně někdy v budoucnu dostane informace, že třeba 80 procent firem umístěných v českých podnikatelských inkubátorech přestalo po pěti letech podnikat, řeknu výborně. Bude to totiž znamenat, že už jsme se dostali na úroveň, kdy si můžeme dovolit profinancovat 80 procent neúspěšných podnikatelů, abychom vyselektovali těch zbylých dvacet procent podnikatelů, kteří podnikají a budou podnikat dál. A to jsou právě ti, kteří něco přinášejí. Nemusíme jim platit žádnou podporu, nesedí v práci od devíti do pěti, vytvářejí nové pracovní příležitosti, mají nové nápady, můžou to někam pozvednout.Jaké předměty byste doporučil například studentovi VŠE, který má zájem podnikat?Myslím si, že je důležité projít všemi hlavními předměty, které ho v prvních dvou až třech letech vybaví potřebným teoretickým základem, a pak bych mu doporučil přihlásit se k nám do vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí. A to z jednoho prostého důvodu. My ho sice v předmětu typu Podnikání malých a středních firem nenaučíme vůbec nic nového, co se týká teorie, ale co ho naučíme, je aplikace v reálných situacích. Neučí u nás totiž nikdo, kdo nebyl v praxi. Když se u nás například učí o financích, řeší se finance konkrétních firem. Tak jak to vidím, za ty poslední dva roky, tak si myslím, že tahle forma výuky dává studentům o hodně víc.Myslíte si, že může student začít podnikat už od prvních ročníků, nebo je to moc brzy? Nikdy není brzy. Pokud splňuje alespoň základní předpoklady pro podnikání a má zajímavý nápad, tak by si měl svůj život zorganizovat tak, aby mohl pokračovat ve studiu a čerpat z něj potřebné znalosti a při tom současně začít realizovat svůj podnikatelský sen. Kdo je Václav ŘehořOd roku 2006 působí jako finanční ředitel a jednatel ve firmě CCS ze skupiny Fleetcor Technologies, která je globální společností pro podnikové platební karty. Od října 2007 je také výkonným ředitelem. Ve funkci ředitele je odpovědný za všechny řídící funkce a rozhodnutí, jako jsou například formulace strategie, motivace zaměstnanců, vyhledávání a vyjednávání případných akvizic, zavádění nových produktů, jednání se zákazníky (Shell, Benzina atd.) a další manažerské funkce. Jako finanční ředitel odpovídá za všechny aspekty finančního řízení podniku v ČR i na Slovensku, a to včetně ročního rozpočtu, měsíčních prognóz rozvahy, výsledovky a peněžních toků či vztahů s auditory a s bankami. Spravuje peněžní toky v Praze, ve Vídni a spolupracuje s vedením v Londýně a Atlantě na různých rozvojových projektech v Evropě.V letech 2004 až 2006 pracoval jako finanční ředitel ve firmě Škoda Power, kde odpovídal mj. za finanční řízení, corporate governance, řízení rizik, snižování nákladů, řízení ziskovosti projektů či hotovostní operace. Byl členem týmu při prodeji parních turbín elektrárenským společnostem v různých zemích např. Dánska, Mexika, Indie atd. Byl odpovědný za partnerské projekty v Číně a Indii.Předtím pracoval pět let v kanadském Torontu ve vybraných oblastech finančního plánování a reportingu, controllingu u společností De Beers a Campbell Soup Canada (obě společnosti patří k předním ve svém oboru) V 90. letech působil jako konzultant nebo ředitel v různých společnostech např. Michelských pekárnách, Spolchemii a Brown Forman.Vystudoval Českou Zemědělskou Univerzitu v Praze, kde získal doktorát. Kurs MBA má z PIBS (Metropolitní universita v Manchesteru a Vysoká škola ekonomická v Praze). Přednáší na VŠE.

Pokračovat na článek


Iveta Voltrová- rozhovor s úspěšnou podnikatelkou

Iveta Voltrovámajitelka NailTekNa počátku podnikání Ivety Voltrové byl nápad dovážet na český trh značku, která zde nebyla k dostání. A také odvaha vzdát se jistoty povolání učitelky. Dnes její firma Magnum dováží jednu z nejlepších značek produktů na nehty, NailTek, a spolupracuje s desítkami salonů po celé České republice. Jak jste přišla na svůj podnikatelský nápad?Původním povoláním jsem učitelka a po mateřské jsem podporovala svého muže, který se rozhodl podnikat. Když se on stabilizoval, tak jsem chtěla něco svého. Značku Nail Tek, již zastupuji, jsem objevila vlastně náhodou, když jsem začala řešit problém vlastních nehtů poškozených gelovou modeláží. Gely jsou zdánlivě rychlým, trvanlivým a dokonalým způsobem úpravy nehtů, ale ve skutečnosti přinášejí řadu komplikací, které vrcholí dříve či později dočasným a někdy i trvalým poškozením nehtů a nehtového lůžka. Na výstavě v Boloni, kde jsem byla s kamarádkou, jsem pak objevila tuto firmu a koupila si její výrobky. Po určité době jsem měla zájem si je zase pořídit a zjistila jsem, že se u nás neprodávají. Tak jsem přišla na myšlenku, že bych je mohla dovážet. Spojila jsem se s manažerkou, která měla na starost zahraniční obchod, a domluvily jsme se na schůzce.Jak dlouho trvalo tento nápad zrealizovat?Asi tak dva roky ve mně zrálo, než jsem v sobě našla odvahu pustit se do podnikání a odejít ze školství. Od samotného kontaktu s firmou k prvnímu dovezu zboží uběhlo asi půl roku. Prodeji pak ještě předcházely testy – chcete-li být dovozcem, musíte mít produkty schválené Státním zdravotním ústavem.Jaké byly Vaše první kroky? Čím je podle Vás potřeba začít?Já jsem asi nezačala úplně správně, protože jsem vycházela z vlastní zkušenosti a říkala si, že když to funguje pro mě, tak to bude fungovat i pro ostatní. Všimla jsem si, že v zahraničí éra gelových nehtů odchází a celkově ve společnosti převládá návrat k přirozenosti. To se mi propojilo s tím, že to tak pociťuji i já a ženy v mém okolí. Viděla jsem tak určitou šanci, v čem bych mohla být úspěšná. Firma postavená na marketingu by to asi udělala jinak, začala by průzkumem trhu, ověřila by si, zda se jí toto podnikání vyplatí a v jakém časovém horizontu. Já jsem postupovala spíš intuitivně. Možná i proto, že mi tato práce přináší radost, nezáleží mi jen na finančním efektu, ale jde i o poznávání nových lidí, novou formu spolupráce. Prioritou pro mě není jen finanční efekt, ale i kontakt s klienty a spolupracovnicemi. Nesmím však zapomenout ani na muže! Jsou jak na straně vděčných klientů, tak máme šikovné pedikéry v našich řadách.Ocenila byste v začátcích dobrou radu či pomoc? Proč?Určitě, hodně jsem se ptala a zkoumala situaci v salonech. Začala jsem do problematiky víc pronikat a zkušenosti získávala za pochodu. Ani nevím, jestli bych měla odvahu začít, kdyby mi někdo radil, co vše mě čeká. Když člověk ví méně, má občas víc odvahy a energie, která je na začátku potřeba. V počátku je totiž těžké jakoukoli myšlenku realizovat a přesvědčit okolí, aby Vám důvěřovalo. Banky a další instituce potřebují jistotu, a tu v počátcích nikdo nemá. Je důležité věřit sám sobě, začít s málem a postupně vše rozšiřovat. Poradenské firmy Vám mohou radit, ale nemají onu osobní zkušenost a teoretické rady nemusejí ve Vašem úzkém oboru zcela platit. Nejdůležitější je tedy Váš úsudek a vnitřní pocit. Člověk by měl věřit sám sobě.Co byste začínajícím podnikatelkám doporučila v úplných začátcích? Co by neměly opomenout po formální stránce, finanční, odborné? Zmínila byste nějaký pozitivní/negativní příklad z vlastní zkušenosti?Je třeba sledovat trendy, dívat se, co nabízí konkurence a být odborně připravena. Také je potřeba vybírat si dobré partnery. Já mám výhodu, že spolupracuji s relativně samostatnými ženami, protože manikérky obvykle pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, takže vědí, co chtějí. Naslouchám tomu, co dělají salony, a snažím se svou práci přizpůsobit jejich potřebám.Co se podle Vás při rozjezdu podnikání dnes nejvíc podceňuje?To je individuální. Někdo podcení finanční otázky, jiný vliv trhu, konkurenci. Člověk musí být opatrný na vše. Neplatí to, co za našich babiček, kdy se dalo spolehnout na dobré slovo. A ani smlouvy Vám vždy nepomohou. Člověk musí být hodně opatrný.Jak jste poznala, že jste na podnikání připravená? Že přišel ten správný čas?U většiny žen-podnikatelek je na prvním místě rodina. Když odrostou děti, máte pocit, že se musíte znovu nadechnout. Tak tomu bylo i u mě.Co považujete za svou konkurenční výhodu?Spolupracuji se salony a výrobky, které nabízím, jsou unikátní. Využívají totiž účinků látek, které přirozeně obsahuje lidské tělo, jako je voda a proteiny. Tím ovlivňují kvalitu nehtů. Při budování sítě také vycházím z know-how mateřské americké firmy, protože záleží i na tom, jak se produkty používají. Je třeba, aby je odborně proškolené manikérky správně použily. Tato metoda vyžaduje i spolupráci s klientkou, takže je nutné i ji přesvědčit, že by měla o ruce pečovat. Ukazujeme je stejně často jako obličej. Budování firmy a sítě tak není rychlé, ale přináší trvalé hodnoty. Ženy, které si tuto myšlenku osvojí, při ní zůstávají.Sledujete i teď, po několika letech podnikání, stejný cíl, nebo jste postupem času s vývojem trhu zaměření svého podnikání pozměnila? Jak?Postupně oslovujeme další salony, které s námi spolupracují. Dnes se na nás už obracejí i samy, což je pozitivní. Nejtěžší je v začátcích přesvědčit ty první, aby to zkusily a nebály se. Tato fáze je velmi složitá, ale jakmile přesvědčíte první partnery, je to jiné. I obchodní ředitelka mateřské firmy mi říkala, že se to šíří jako oheň. Založíte jiskřičku a nemusíte se bát, že si výrobek nenajde své zájemce. Dnes mohu říct, že tomu tak je. Počet odběratelů se rok od roku násobí, nyní jich je asi padesát. Nevím, jestli to je za tři roky málo nebo moc, možná by někdo řekl, že mám rezervy. Ale přijde mi, že vše narůstá plynule. Nejprve jsme se soustředili na salony, nyní i na internet, takže máme e-shop, jsme aktivní na Facebooku. Snažíme se nejen nabízet zboží, ale být i rádci, aby si každá žena mohla se základní manikúrou poradit sama. Dnes ženy nemají čas chodit stále na manikúru, tak jsou i rády, když vědí, jak na to. A nehty potřebují každodenní péči stejně jako pleť.Konzultujete s někým své nápady?Mám nejbližší okruh manikérek, obvykle to jsou školitelky v rekvalifikačních centrech, s nimiž věci konzultuji. K tomu mám ještě dvě osoby, s nimiž spolupracuji.Bez jakých služeb byste se neobešla?Využívám právní a účetní služby, ale i reklamní. Ze své kontroly naopak nemůžete pustit zboží, cenovou politiku a know-how, jak prezentovat zboží.Kde hledáte aktuální informace, které k podnikání obecně a ve svém oboru potřebujete?Převážně na internetu, čtu i odborné časopisy. Člověk musí sledovat i zákony, změny na trhu. Důležitým zdrojem informací jsou oborové výstavy u nás i v zahraničí.Jsou podle Vás lidé, kteří se na podnikání nehodí, a proč?Kdyby to tak člověk bral, mohl by si to myslet i o sobě. Podnikání je o odvaze, vždy si říkám, že vyhrávají ti, kdo mají velká ramena a umějí riskovat. K těm já nepatřím, takže asi nikdy nebudu patřit do žebříčku miliardářů. Ale asi by mi to ani nepřineslo štěstí. Chci být samostatná, ale nepotřebuji ovládat jiné lidi. Nechci celý svůj čas věnovat jen obchodním činnostem a stresu. Čas je dnes mnohem větší bohatství než peníze.Co považujete za největší překážky, na něž podnikatelka není připravená?Dá se říct, že na začátku je těžké všechno. Vše stojí peníze a Vy je nemáte. A nikdo Vám nepůjčí. Já měla výhodu, že mě v té době podpořil manžel – já jej podporovala v jeho počátcích, poté mi zase on poskytl zázemí na rozjezd firmy. Věděla jsem, že nemusím jít do banky někoho přesvědčovat, což by bylo těžké, protože můj podnikatelský záměr nevypadal hned efektivně – vše vzniká postupně. To, co nyní dělá GE, mi tak přijde velmi dobré. Můžete se zúčastnit školení, kde si vyberete informace pro svůj obor. Poradíte se s odborníky, které byste se jinak třeba neodvážila oslovit, a nemusíte hned předstoupit s dokonalým záměrem a žádostí o úvěr.Mělo by se podle Vás něco změnit, aby byl začátek podnikání snazší? Co?Člověk musí prokázat své kvality, a kdyby to bylo snazší, možná by ho to nemotivovalo, aby se přizpůsobil realitě. Někdo má vzdušné zámky a teprve okolí a zákazníci Vás usměrní. To jsou zkušenosti, jež musí každý zažít. Musíte si vše projít sama a postupně nabalovat aktivity, investovat do toho, co má podle Vás efekt. Takže na začátku je potřeba trpělivost a nebát se věci zkoušet.Kde vidíte svojí firmu za pět let?Chtěla bych mít dvojnásobný počet salonů či více, také bych si přála, aby nás bylo víc vidět. Na druhou stranu se nevidím v drogeriích jako masová záležitost.Jaké bylo nejtěžší rozhodnutí, které jste dosud musela v rámci svého podnikání udělat?Měla jsem možnost spojit se s velkými partnery, což by pochopitelně měnilo i obchodní podmínky a já bych neměla takový vliv na směřování firmy. To je neustálý boj, protože oboje má své přednosti. Jestli mít možnost většího růstu nebo být sám sebou. Pro mě je důležitější zůstat sama sebou.Kdybyste měla svůj příběh vystihnout pěti slovy, jaká by to byla?Sebepoznání, radost, objevování nového, sounáležitost s dalšími ženami... A měly by tam být i ty peníze asi (směje se), bez nich to nejde.

Pokračovat na článek


Emil Škoda

Osobnosti Toto je již devadesátý post na tomto blogu a proto ho zasvětím významnému člověku, který byl navíc ze stejného města. Z Plzně. V tomto městě dokázal vybudovat něco tak velkého jako jsou Škodovy závody. Ano, ten o kom se tu mluví je Emil Škoda.Samotný Emil Škoda se narodil v Plzni, kde tyto Škodovy závody vybudoval. Jeho datum narození je 19. listopadu 1839, zemřel pak 8. srpna 1900 v obci Selzthal, která se nachází v Rakousku, ve spolkové obci Štýrsko.Škoda studoval gymnázium v Chebu, poté se rozhodl vystudovat čtyři semestry v Hornické technické vysoké škole, která sídlila v Praze. Vystudoval tam obor strojní inženýrství a šel do Německa do Karlsruhe na strojírenskou fakultu místní Technické vysoké školy.Po studiích absolvoval spoustu praxe ve Francii, Německu, Velké Británii a USA. Díky válce mezi Rakouskem a Pruskem byl z Pruska v roce 1866 jako nepřítel vypovězen. Svoji kariéru zahájil právě v roce 1866. Tehdy Škoda nastoupil jako vrchní inženýr do strojírny kterou provozoval hrabě Valdštejn-Vartenberk. Za toto dostával 1500 zlatých ročně. Emil Škoda viděl význam v investicích, které bylo potřeba učinit aby se podnik vyrovnal konkurenci nebo jí dokonce předběhl. Hrabě Valdštejn ale moc investovat nechtěl, takže raději továrnu Škodovi prodal. Toto učinil v roce 1869 za 167 642 zlatých.Škoda se pak s co největším odhodláním a pílí pustil do investic. Rozšířil výrobu o zbrojovku a ocelárnu. Jeho krok se mu vyplatil, Škodovka stále rostla. 12. prosince 1899 udělal z firmy akciovou společnost, protože pochopil konec éry společností jednoho muže a získal tím prostředky od investorů. Zachoval si funkce generálního ředitele a prezidenta, dokud v roce 1900 nezemřel.

Pokračovat na článek


Gustav Eiffel – geniální technik

Jaká poučení může přinést jeho životní příběh pro současné podnikatele?Eiffelova věž v Paříži je nesporně nejznámějším projektem Gustava Eiffela, rodáka z Dijonu (1832). Stavba si prodělala svoji trnitou cestu, mnohdy plnou nepochopení a odsuzování, jak tomu ostatně bývá u mnoha novátorských děl. Až do roku 1929, kdy byl v New Yorku postaven mrakodrap Chrysler Building, představovala nejvyšší stavbu na světě. Dnes slouží jako jeden ze symbolů Paříže a celé Francie. Stala se i vzorem pro české konstruktéry Františka Prášila a Josefa Součka pro stavbu Petřínské rozhledny v Praze, kterou z iniciativy Klubu českých turistů postavila mostárna První českomoravské strojírny a veřejnosti předala k užívání 20. srpna 1891. Kdo byl Gustave Eiffel? Jaká poučení asi může přinést jeho životní příběh pro současné podnikatele? 1) Specializace vyžaduje odvahuSpecializací tohoto francouzského inženýra, plným jménem Alexandre Gustave Eiffel (1832–1923), se tedy stalo odvážné projektování železných mostů. Poprvé na sebe výrazněji upozornil kovovým mostem v Bordeaux. Tento úspěch se promítl i do komerční podoby, takže se Gustave mohl natolik osamostatnit, že si roku 1866 v Levallois-Perret nedaleko Paříže založil firmu, přesněji řečeno vlastní konstrukční kancelář. Nutno ovšem poznamenat, že k osamostatnění mu napomohlo i spojení s konstruktérem Boileauem, od něhož získal půjčku na výstavbu závodu na stavební stroje pro mostní konstrukce. Velký krok kupředu mu umožnil i nápad nýtování jednotlivých částí pomocí stlačeného vzduchu. Ve spolupráci s tamní hutí se Eiffel pak mohl patřičně rozmáchnout a začít stavět kovové konstrukce nejen ve Francii, ale i v zahraničí – od sousedního Španělska, přes Rakousko, Maďarsko a Rumunsko až po Egypt, Peru a Bolívii. Za zmínku jistě stojí most Maria Pia přes řeku Duro v Portugalsku (1875), který se stal vůbec první obloukovou konstrukcí. Jednalo se nesporně o průkopnické dílo, jehož technické aspekty pak Eiffel posléze využil i při stavbě Garabitského železničního mostu přes údolí řeky Truyere u Ruynes-en-Margeribe v jihozápadní Francii, jehož délka činí 565 metrů s parabolickým obloukem dlouhým 165 metrů.2) I génius potřebuje dělný týmRok 1886 představuje významný milník v konstruktérově kariéře. Bylo to 4. července tohoto roku – u příležitosti 110. výročí zrodu Spojených států – kdy byla americkému vyslanci v Paříži slavnostně předána socha, která pak byla rozložena na jednotlivé části a dopravena do New Yorku na francouzské lodi. V newyorském přístavu se pak dva roky sestavovala, měděné kusy byly obepnuty kovovými pásy, které bránily poškození. Sestavená socha o výšce 46 metrů pak byla umístěna na postavec navržený americkým architektem Richardem Morrisem Huntem, takže její celková výška dnes činí 93 metry. Řeč je samozřejmě o Soše Svobody, jejíž nosnou konstrukci projektoval a sestavil právě Gustave Eiffel.  (Pro zajímavost – modelem pro ženský obličej se stala tvář Isabelly Eugenie Boyerové, vdovy po známém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi.)3) Vždy usilovat o maximální úspěchA již o necelý rok později, přesněji řečeno 29. ledna 1887, byly na Martově poli v Paříži zahájeny stavební práce na základech každého ze čtyř pilířů budoucího největšího projektu, který vzešel z dílny Gustava Eiffela. Jednalo se o vytvoření vhodného poutače u příležitosti Světové výstavy v Paříži, která se měla konat v roce 1889, tedy ke stému výročí zrodu Francouzské republiky. Byla k tomu vyhlášena soutěž, Eiffel se přihlásil se svým projektem třípatrové ocelové věže vysoké 321 metrů a zvítězil. Obrovská kovová stavebnice se skládala z 15 000 součástek, které pak musely být pomocí dvou a půl milionu nýtů smontovány na desetinu milimetru přesně. Gustave Eiffel a jeho dva hlavní konstruktéři, Émil Nouguire a Maurice Koechlin, vyprojektovali tento ocelový kolos tak dovedně, že jeho hmotnost vzhledem k výšce 321 metrů byla vlastně mimořádně lehká. Vážila totiž necelých 7000 tun.4) Postavit se proti malostiZa další velký Eiffelův úspěch jistě možno považovat fakt, že již 26. března 1888, tedy za čtrnáct měsíců po prvním dotyku krumpáče se zemí, již stálo první podlaží a o půl roku později 250 montérů dokončilo druhé. Ale s tímto triumfem přišly i potíže. Na Martově poli se scházeli lidé, z nichž mnozí se nepřišli obdivovat technickému talentu svých rodáků, nýbrž svírali pěsti zlostí a bouřili se proti stavbě, která údajně bude Paříž jen hyzdit. Eiffel na tyto posměšky odpověděl jako technik se smyslem pro estetické cítění. Novinářům prostě řekl, že oblouky v nejnižší části věže vtisknou konstrukci „dojem síly a krásy“ a průhledy mezi jednotlivými konstrukčními prvky zaručí, že bude působit neuvěřitelnou lehkostí. Samotná stavba probíhala podle zcela nových technologických parametrů. Nebylo zapotřebí žádného lešení. Konstrukce letěla vzhůru montáží dokonale propočtených a vyrobených válcovaných nosníků.Náležitého zadostiučinění se Eieffelovi a jeho spolupracovníkům pak dostalo 6. května 1889, tedy v den slavnostního zahájení Světové výstavy, když se Eiffelova věž rozzářila tisíci světly, kterými ji vyzdobili pracovníci pařížské Plynárenské společnosti. Nadšení dvou milionů návštěvníků tehdy údajně zdaleka předčilo všechna očekávání.5) I technik musí dbát na obchodní stránkuUkázalo se, že Eiffel měl v tomto směru šťastnou ruku i jako obchodník. Již za pouhých šest let Eiffelova věž vybrala na vstupném tolik peněz, že se uhradily náklady spojené se stavbou. Mimochodem, suvenýry ve tvaru věže se stále prodávají i po sto dvaceti letech a minivěžičky, které tehdy byly vyrobeny ze želeného odpadu, jsou dodnes oceňovány jako žádané turistické kuriozity. Stručně řečeno: dobře postavená rozhledna na dobrém místě se ukázala jako výborný obchodní počin.Gustave Eiffel se po tomto úspěchu vcelku správně domníval, že by bylo možno využít věž jako nástroje vědy a výzkumu. Předně mu šlo o tři sféry: meteorologii, fyziku a rozhlasové vysílání. Možno říci, že vlastně udělal ze své stavby jakousi laboratoř. Například v roce 1901 předložil nabídku generálnímu štábu francouzských ozbrojených sil, aby ji používal k přenosu rádiových signálů. A již o dva roky později došlo k prvnímu spojení s armádními pevnostmi v okolí Paříže. V roce 1906 byl na vrcholku věže instalován stálý vysílač. Nelze vynechat ani rok 1909, kdy zde nechal Eiffel zřídit dmychadlo sloužící badatelům, kteří se zabývali výzkumem aerodynamiky. Za takové situace již nikoho ani nenapadlo, že by se věž měla rozmontovat. Podle původních podmínek její výstavby, se totiž měla po skončení Světové výstavy opět rozebrat.6) Ani sebedokonalejší technik se neobejde bez dokonalého finančního zajištěníI tak lze nazvat další velké poučení z počínání Gustava Eiffela. Řeč je o skandálu v záležitosti stavby průplavu v Panamě v roce 1889. Eiffel se tehdy na rozdíl od svého bystrého komerčního postoje při stavbě věže nyní zachoval s neuvěřitelnou lehkomyslností. Nechal se totiž zlákat a spolu se známým stavitelem Suezského průplavu a rovněž francouzským technikem Ferdinandem Lesepsem se podílel na projektování zmíněného Panamského kanálu. Ale dopustil se chyby, že k celé záležitosti zaujímal spíše postoj liberálně smýšlejícího architekta, než přísně manažersky uvažujícího podnikatele. Projevilo se to především ve skutečnosti, že naprosto evidentně přehlížel zejména finanční i klimatické obtíže, které se s touto stavbou spojovaly, když se navzdory těmto problémům tvrdošíjně pokoušel prosadit náročnou stavbu deseti zdymadel průplavu. Společnost, která vše organizovala a na kterou byl Eiffel napojen – tedy Sociéte Civile Internationale du Canal Interocéanique – v roce 1888 zbankrotovala. Tisíce obchodů bylo tímto krachem zlikvidováno, statisíce lidí přišly o úspory vložené do akcií tohoto podniku. Celá aféra se natolik rozrostla, že doslova desítky osobností, včetně řady politiků, byly tehdy usvědčeny z korupce. Ani Eiffel neunikl podezření z podvodu a zpronevěry, lépe řečeno obvinění, a byl 4. února 1893 odsouzen k dvěma letům vězení a pokutě 20 000 franků. Rozsudek sice kasační soud pak zrušil, avšak Eiffel byl celým tímto případem velice nešťastný.7) Překonat trudnomyslnost další pracíSvůj poslední projekt Eiffel založil v roce 1912 v laboratoři na pařížském předměstí Auteil, kterou vybudoval na vlastní náklady pro potřeby aerodynamického vědního oboru výzkumů aerodynamiky. Tím vlastně položil základy budoucí. Není bez zajímavosti, že dokázal experimentálně vytvořit vítr o rychlosti 80 metrů za vteřinu, aby mohl sledovat, jak tento vzdušný nápor zapůsobí na různé materiály různých tvarů. Gustave Eiffel se dožil hezkého věku 91 let. Skonal v Paříži 27. prosince 1923.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


Jak začít podnikat

Podnikání a neomezená svobodaBýt svým vlastním pánem a mít život pod naprostou kontrolou. To je snem snad každého člověka. Do značné míry lze tuto touhu a potřebu naplnit, pokud zanevřete na své běžné a klasické zaměstnání a stanete se svobodným a volným člověkem, který bude rozhodovat o svých příjmech a výdělcích. Tohoto stavu lze docíliv velice jednoduchým způsobem, kterým je podnikání. Tato oblast obnáší poměrně dost možností, jakým směrem a způsobem se ubírat a seberealizovat. My se Vám je nyní pokusíme přiblížit jak začít podnikat.Jak začít podnikatPokud se opravdu rozhodne pro variantu vlastního podnikání, čeká Vás několik velice snadných kroků. Tím prvním je jistě registrace na živnostenském odboru příslušného Městského úřadu. Zde nahlásíte potřebné obory činnosti, které budete provozovat a se kterými můžete podnikat. S výpisem z živnostenského rejstříku se poté zaregistrujete za zdravotní pojišťovně, finančním úřadu a správě sociálního zabezpečení. Tím pro Vás všechny potřebné administrativní činnosti končí a Vy se můžete směle pustit do podnikání.V případě, že se Vám bude ve svém oboru dařit, budete svým klientů, přinášet stále nové produkty a služby, začne Vás jistě omezovat klasické podnikání. Běžný živnostník je pro některé klienty poměrně nedůvěřivou osobou a pokud se Vaše soukromá firma dostane do kurzu, je čas na řádnou a odpovídající změnu jak podnikat. Pro zvýšení prestiže a snahy nabídnou zákazníkovi něco mnohem většího, je nejlepším řešením založení společnosti s ručením omezeným.Zakládáme společnost s ručením omezenýmV tento moment však přijde tvrdé a nepříjemné rozčarování, pokud tento proces vyřizování porovnáte se založení klasické živnosti. Podnikání ve velkém již obnáší určité administrativní úkony, u kterých již musíte disponovat patřičnými právními a zákonnými znalostmi a musíte vědět jak začít podnikat. Nejen, že musíte obětovat svůj drahocenný čas nauce potřebných informací, ale také se připravte na zdlouhavé obíhání minimálně osmi institucí, ve kterých je třeba stále dokola dokládat a předkládat potřebné listiny. V průběhu těchto činností si jistě mockrát položíte otázku, zda se tento zásadní krok ve Vaší podnikatelské kariéře vůbec vyplatí. My a stovky dalších spokojených klientů však pravíme, že ano. Cesta ke štěstí a úspěchu jak podnikat může být mnohem lehčí a snadnější než-li vůbec tušíte.Ready made společnosti a společnosti na klíčNaší hlavní dominantou je totiž prodej ready made společností a zajištění společnosti na klíč. Právě druhá varianta je jednou z možností jak podnikat a kterou za Vás můžeme vyřídit. Celý proces se odehrává a vyřizuje během tří až pěti týdnů. Všechny služby od zápisu Vašeho obchodního jména až po vyřešení všech právních náležitostí máme pod svými bedry. Vy přijdete k hotovému a kompletně zařízenému dílu, které Vám ušetří především čas.Druhou a pravděpodobně i ekonomičtější variantou je však prodej ready made společnosti. Naprosto regulérní společnost, která je již nějakou dobu zapsána v obchodním rejstříku a tudíž disponuje i určitou minulostí. Firmy, které prodáváme jsou naprosto právně i finančně čisté, tudíž sebou nenesou jakékoliv dluhy a závazky. Zmíněná úspora finančních prostředků je především v tom, že základní kapitál potřebný pro klasické založení s.r.o. či a.s. je v tomto případě splacen.

Pokračovat na článek


Prodávejte své výrobky na internetu!

Vyrábíte dekorace do bytu či šperky, pletete, šijete, malujete, nebo třeba děláte vlastnoručně mýdla? Nebojte se svou práci nabídnout na internetu!Řada žen se věnuje rukodělným pracím: ať už jde o módní doplňky a oblečení, předměty do bytu nebo nejrůznější zajímavosti. Jenže sehnat obchod, který by je zařadil do svého prodeje, může být těžké. Navíc v takovém případě jsou obvykle potřeba pravidelné dodávky ve větším množství, což si řada podnikatelek zpočátku netroufá. Vyzkoušet ale můžete prodej přes internet. Asi nejznámějším místem, na němž lze v Česku prodávat věci, je aukční portál Aukro. Nabízí se zde jak použité zboží, tak i nové výrobky, často vyrobené přímo na zakázku (někteří prodejci, například u nábytku, zde nabízejí produkty, u nichž dopředu inzerují, že bude vyrobeno a dodáno po zaplacení). Jde sice o aukční prodej, stále oblíbenější je ale i nabídka „kup teď“, kterou právě výrobci zboží na zakázku využívají.Nejznámější české „tržiště“Pro ty, kdo například šijí, pletou nebo vyrábějí šperky či dekorace, ale existují především specializované stránky, kde své zákaznice najdou snáz. Asi nejznámější je Fler.cz, největší virtuální tržiště pro Českou a Slovenskou republiku, kde můžete nakupovat a prodávat výrobky tvořené rukodělnými technikami. Jde o umělecké předměty, užitý design, módu či doplňky, to vše doplněné o prodej spotřebního materiálu pro kreativní tvorbu, zboží s umělecko-historickou hodnotou a nabídku tvořivých kurzů. Úroveň pochopitelně kolísá v závislosti na jednotlivých tvůrcích, nemusíte se ale bát, že se ocitnete ve “špatné společnosti”. Vedle lidí, pro něž je tvorba jen koníček, zde prodávají své výrobky i dobří návrháři a šperkaři. Chcete-li se stát prodejcem, musíte se registrovat a splnit veškeré požadované podmínky (najdete je na www.fler.cz/pruvodce). Umístění zboží na Fler je přitom zdarma, za prodané zboží si ale Fler fakturuje provizi za zprostředkování ve výši 11% z prodejní ceny (bez poštovného). Dalšími podobnými českými stránkami jsou www.kreativnidarky.cz nebo www.simira.cz.Prodávejte ve světěAsi nejznámějšími mezinárodními specializovanými stránkami je především Etsy.com. Jde o americké stránky, takže se Vaše zboží dostane k zájemcům nejen z Čech a Slovenska (na druhou stranu, mezinárodní zaměření stránek může být nejen výhodou, ale i nevýhodou). I zde se pochopitelně musíte registrovat, Etsy si bere 3,5 % z každé transakce, oproti Fleru ale platíte i za umístění zboží (0,20 dolarů za publikování nabídky). Velmi populární je i evropská platforma DaWanda (v několika evropských jazycích, je možné zvolit němčinu, francouzštinu a další). Z dalších mezinárodních stránek je pak možné zmínit také ArtFire. Podobné stránky pak existují například i pro prodej fotografií (například Shutterstock, Fotolia či Sutterfly) nebo umění (mezi nejznámější stránky patří DeviantArt, kde najdete jak obrazy, tak fotografie, šperky nebo třeba animace).

Pokračovat na článek


Co zvolit: coworkingové centrum nebo business akcelerátor?

V současném světě už zdaleka neplatí, že se začátkem podnikání a jeho rozvojem nezbytně souvisí pronájem kancelářských prostor a velké investice do různých služeb. Nabízejí se mnohem přijatelnější varianty jak, kde a s kým pracovat. O principech coworkingu a business akcelerátoru, který spoluzaložila, mluví Petra Hubačová, výkonná ředitelka TechSquare, business akcelerátoru pro mladé IT a technologické firmy.V současném světě už zdaleka neplatí, že se začátkem podnikání a jeho rozvojem nezbytně souvisí pronájem kancelářských prostor a velké investice do různých služeb. Nabízejí se mnohem přijatelnější varianty jak, kde a s kým pracovat. O principech coworkingu a business akcelerátoru, který spoluzaložila, mluví Petra Hubačová, výkonná ředitelka TechSquareCo vedlo ke vzniku coworkingových center a jaké jsou jejich výhody pro různé skupiny podnikatelů?Dle mého názoru k tomu vedla potřeba lidí, kteří jsou převážně na volné noze, mít také své pracovní místo, být ve společnosti ostatních a nebýt doma v izolaci nebo pracovat po kavárnách.  Přináší to samozřejmě mnoho výhod jako inspirativní prostředí a lidé (což samo o sobě je myslím motivující a podporuje to kreativitu), cenné kontakty a hlavně veškeré zázemí, jako je např. reprezentativní prostředí, internet, tiskárna nebo zasedací místnost. Na začátku podnikání je důležitá také úspora nákladů, což je i podstata coworkingových center. Nemusíte platit nájem za celou kancelář a vynaložit mnohdy velké finance a hlavně čas na zařízení. Platíte většinou členský poplatek, paušál odvozený od počtu strávených hodin nebo za pracovní místo. Coworkingová místa jsou vhodná pro úplný začátek podnikání, kdy jste sama. V Čechách jich nyní vzniká poměrně dost, nejznámější je asi franšízový The Hub.Jaký je rozdíl mezi business akcelerátorem, jako je TechSquare, a coworkingovým centrem?Akcelerátor je prostor, který by měl firmy akcelerovat, tj. podporovat jejich růst. TechSquare je tudíž zaměřený na podnikatele/firmy, které se snaží odrazit, mají ambice růst, potřebují větší prostor a klid na práci a využijí většího portfolia služeb, které jim kromě nákladů ušetří také čas. Například asistentské služby, kompletní účetní, daňové, mzdové a personální služby, právní, PR nebo grafické služby, investiční a poradenské služby atd. S firmami, které se rozhodly do TSQ jít, pracujeme individuálně – zajímáme se o to, v jakém stadiu se nachází, jaké mají cíle, co potřebují k jejich dosažení a jaké kontakty jsou pro ně zajímavé. Každé firmě se snažíme pomoci dosáhnout stanovených cílů. Spolupracujeme také s podnikateli, kteří jsou již úspěšní a mohou právě těm začínajícím předat své zkušenosti. Připravujeme různé vzdělávací a podpůrné akce nejen pro firmy uvnitř akcelerátoru a jsme v kontaktu s investory, kteří tak mají možnost blíže sledovat vývoj těchto firem. Spolupracujeme také s ostatními akcelerátory po světě, což je pak zajímavé pro firmu s globálními ambicemi. Dokážeme jí tak pomoci dostat se i do jiných zemí, a to s podporou tamních akcelerátorů.Existují i nevýhody, které je třeba při zapojení do takového centra vzít v úvahu?Pokud se jedná o coworkingové místo, kdy se převážně jedná o velký open space, je třeba zvážit určitou ztrátu soukromí a větší množství rušivých elementů při práci. Pokud jde o akcelerátor, je dobré si vždy zvolit takový, kam svým předmětem podnikání zapadnete. I my se snažíme o to, aby si firmy, které u nás „bydlí“, dokázaly navzájem předávat zkušenosti a spolupracovaly spolu.Lze v nich působit dlouhodobě nebo jsou určena pro start? Jsou firmy, které za šest měsíců vyrostou tak, že už je pak pro ně lepší najít si vlastní prostor, některým firmám to trvá déle. My se snažíme firmám pomoci právě na začátku, aby svůj růst zvládly rychle, efektivně a nezbláznily se z toho. Za nás mohu říci, že nehledáme pohodlí ve smyslu uvázání si několika firem na x let. Naopak, pro akcelerátor je obměna firem dobrá z toho důvodu, že každá nová firma přináší nové podněty a nové příležitosti pro spolupráci, navazují se nové kontakty. Dle mého názoru jsou cca dva roky optimální doba na to, aby firma dokázala za naší podpory svou dospělost.Jaké odhadujete trendy v této oblasti v nejbližší době? Přežily se už definitivně velké kancelářské prostory? Malé firmy chtějí být čím dál tím víc součástí nějaké komunity. To je dáno hlavně možností networkingu – spolupráce s ostatními firmami, výměny zkušeností, kontaktů atd. Proto vyhledávají kanceláře poblíž ostatních. Není myslím nic víc motivujícího, než když v 10 hodin večer vidíte, že vaše konkurence stále na něčem pracuje. Celkem často už funguje, že se několik firem domluví, pronajmou si dům a vytvoří si vlastní coworkingové místo. Myslím, že lidé hledají pro svou práci čím dál tím víc příjemné a inspirativní prostředí. Proto si firmy také přizpůsobují kanceláře spíše domácímu vzhledu. Velké firmy jako Google, Facebook atd. jsou pověstné svými netradičními kancelářemi, vznikají různá centra shlukující dané firmy z oboru. V České republice je tento způsob stále celkem nový. My jsme začali na jaře a byli jsme první svého druhu, nepočítám-li inkubátory při vysokých školách. Ale musím přiznat, že jsme se na začátku potýkali s nedůvěrou lidí ve fungování takového prostoru. Za těch pár měsíců se situace hodně změnila a dnes už coworkingových míst, inkubátorů a akcelerátorů vzniklo a vzniká po celé republice několik. Bude to jistě pokračovat: jsem ráda, že tento způsob sdílení pracovního prostoru vzniká už i v jiných městech.  Pro mě je neuvěřitelně inspirativní a nabíjející sedět mezi mladými lidmi, kteří mají nápady, neuvěřitelnou energii a ambice něčeho dosáhnout. Stejně tak, jako mi dělá radost můj dvouletý syn, který každý den zvládne něco nového, mě těší to samé u firem v TechSquare.Něco praktického navícCoworking se stává jedním z trendů, který se zabydlel i v České republice. Centra, v nichž je možné pracovat, setkávat se, spolupracovat a dál se rozvíjet, existují nejen v Praze a Brně, ale například i v Ostravě, kde 1. března otevře Viva Ostrava. Její iniciátoři k založení centra říkají: „Cítíme, že svět se točí trochu jinak a věci, které fungovaly dřív, už nefungují. Chceme surfovat na nové vlně… Je nás několik lidí, kteří něco tvoří, děláme projekty pro lidi a zaměřujeme se na sociální podnikání.“ Coworkingová centra jsou flexibilní v otvírací době od rána do večera, včetně víkendů, i v cenách a míře využití, a to od pár hodin měsíčně až po každodenní využití, včetně příležitosti mít v centru sídlo své společnosti. Tím ale komplex služeb nekončí! K dispozici jsou zasedací místnosti, konferenční prostory, samozřejmostí je připojení k internetu, tiskárna a dokonce i hlídání dětí. Součástí stanovených tarifů bývá také kuchyňka se základním vybavením. Lidé, kteří pracují formou coworkingu, tak mají veškerý komfort klasické kanceláře – ovšem k němu jako přidanou hodnotu také všechny plusy internetové kavárny a podnikatelského inkubátoru. Využívat podobná centra můžete i v omezené míře, pokud cestujete po různých místech a nechcete se spoléhat na kavárny s wi-fi připojením.Centra se vyznačují otevřeností, veškeré informace i ceníky členství najdete on-line: brněnský Cowork, pražský Hub a ostravská Viva. Všechna navíc pro své členy pořádají různé vzdělávací akce, připravují formální i neformální setkání a jsou víc než nakloněna tomu, aby se v jejich prostorách konaly různé akce – i když je neiniciují jejich členové.Coworking představuje nový pohled na podnikání. Jistě stojí za zvážení, podnikáte-li v oboru, v němž jsou nezbytností kontakty, setkávání a komunikace.

Pokračovat na článek


 JAK ZAČÍT OD NULY

  Každý někdy začíná od nuly. Vyjde ze školy, změní zaměstnání nebo něco nevyjde. Ale už na startu se naučte základní pravidla, která Vám pomohou předejít chybám, kterých byste se mohli dopustit anebo je i zopakovat: Čistý štít, umět se dělit s ostatními, spořit a nepočítat s penězi, které ještě nemáte v ruce. Čistý štít. Dříve než uděláte kroky vpřed, musíte prokázat odpovědnost za minulé chyby. Vymažte každé minus, jestli jste se kvůli minulým chybám dostali do dluhů. Vždyť získání platební schopnosti je stejně tak velký cíl, jako dosáhnout zisku, a někdy je dokonce i mnohem těžší. Udělejte si plán splátek, na kterých se dohodnete s věřiteli. A Vy udělejte první krok. Ocení Vaši snahu a spíš si je získáte na svoji stranu, a neztratíte tak jejich důvěru. Na Vašem postupu se dohodněte třeba i s odborníky. V každém případě si ale musíte dát pozor, abyste nedělali další a další zbytečné dluhy, které Vám nepomohou obrátit Vaši situaci.     Také se naučte dělit s ostatními. "Cože?! Není to nějaká hloupost, když sám nemám?" Ne, není to hloupost. Nečekejte se šlechetností do doby, kdy si ji budete moci dovolit. Učte se jí už teď a budete překvapeni, jak se Vám vrátí. Rozumných je pět nebo deset procent zisku. Je jen na Vás, jestli přispějete sirotkům, ekologii nebo církvi. Je jedno, jestli ze začátku dáte jen pár korun. Hlavní je váš postoj. Jak vnímáte problémy ve svém okolí. Nemůžete je ignorovat. Možná Vás znervózňuje budoucnost naší planety. Ale začít můžete už dnes: tříděním odpadu, šetřením s pitnou vodou, šetřením s energií. Nemyslete jen na sebe! Budete-li stále čekat na den, kdy budete mít peníze navíc, možná se o ně nebudete dělit vůbec! Každý z Vás ví, že jsou lidé v daleko horší životní situaci než Vy. A šlechetnost se každému v dlouhodobém hledisku vrátí. Nezapomínejte, že Vaše budoucnost začíná už dnes! Šlechetnost Vám pomůže postavit si dobrý základ osobnosti, který je pro úspěch ve všech směrech nezbytný. Vzpomeňte si na všechny osobnosti, o kterých jste již slyšeli. Ať Hilton, Rockefeller nebo Ray Kroc, i další ze svého prvního výdělku dali část peněz stranou pro druhé. A to v době, kdy sami měli nedostatek všeho. A možná právě tento postoj jim pomohl k opravdovému úspěchu a vnitřní spokojenosti.     Kolik peněz měsíčně uspoříte? Hodně, nebo málo? Nebo vůbec nic? Naučte se každý měsíc část zisku uspořit, protože nikdy nevíte, co Vás může potkat. Ale musíte s tím počítat Aby byla Vaše rodina v bezpečí, měli byste mít ušetřený alespoň jednoměsíční příjem. To je vlastně první zásada spoření. Někdy to bude těžké, tím spíš, máte-li dluh a zdá se Vám, že byste každý den potřebovali víc. Ale dlouhodobě jste po malých částkách schopni našetřit velice slušný základ. Lidé ale často neumí uspořit ani korunu a je jedno, jestli mají pět, deset nebo sto tisíc.Většina z nás žije nad poměry. Zkuste dát každý měsíc deset procent stranou a zjistíte, že se tak dá také žít, že deset procent vlastně ani nepocítíte. Za pár měsíců se naopak budete cítit v daleko větším bezpečí. Studie amerických finančních odborníků, kteří hledali příčiny bankrotů malých a středních firem a živnostníků, dokonce prokázaly, že většina z nich doplatila na chvilkové výkyvy a krize na trhu, na takzvanou okurkovou sezonu, když neměli potřebné rezervy na pokrytí snížení zisků třeba jen na dva měsíce. Nájmy a ostatní poplatky musíte samozřejmě zaplatit bez ohledu na dosažený zisk a nikoho nezajímá, že všichni Vaši klienti jsou zrovna u moře. Takové situace běžně nastávají, a kdo s nimi nepočítá, dostane se až na hranici bankrotu. Problémy musí řešit krátkodobou půjčkou na vysoký úrok a ještě k tomu musí zastavit část majetku. Proto i tato studie doporučila spoření rezerv, které Vám mohou pokrýt alespoň jednoměsíční ztrátu zisku, jako nejúčinnější obranu proti podobným problémům, se kterými se každý den potýkají milióny lidí na celém světě.     Spočítejte si Vaše výdaje dřív, než nebudete mít nic. Všechny pravidelné výdaje: jídlo, nájem, leasing, inkaso, telefon. Všechny výdaje včetně půlročních nebo ročních: daně, pojištění....., se kterými musíte počítat už teď! Přičtěte částku na splácení dluhů, částku, kterou dáte jiným, a tu, kterou chcete uspořit. Sečtěte výdaje a částku, která zbyla, rozdělte na útratu nebo na rychlejší splácení dluhů. Pokud jste v mínusu, je to horší. Možná začnete uvažovat, že získáte víc peněz, ale pozor na pokušení utrácet peníze, které jste ještě nevydělali. To je zřejmě ten důvod, proč jste se dostali do svízelné situace. Není právě Váš případ, že jste peníze měli, utráceli - peníze budou, my nebudeme - a o penězích jste se začali bavit, až když bylo pozdě? V tu chvíli jste začali mít i rodinné problémy? Jak to vím? Nejste první ani poslední... Ale dejte si pozor, protože právě tady končívají lásky. Vím, že je z toho cesta ven, pokud si udržíte pozitivní postoj, víru v budoucnost a svoji lásku. Váš společný sen, to je cesta ven z bludného kruhu. To je důvod, proč si dnes něco odpustit pro lepší zítřek, to je důvod, proč jít a udělat ještě jeden krok navíc.     Jak tedy začít vydělávat peníze? Jestliže jste právě teď na dně, najděte si zaměstnání, abyste získali příjem. Ale nehledejte jen tak nějaké zaměstnání. Vždy si uvědomujte svoji cenu. Vy nechcete nějaké zaměstnání, aby Vám bralo Vaši pozitivitu za pár drobných. Vyberte si, co chcete dělat, a za tím si jděte. Může být ta největší nezaměstnanost, ale po schopných a cílevědomých lidech, kteří znají svou cenu a umí uplatnit své znalosti, bude vždy veliká poptávka. Tam nahoře bude vždycky dost místa.     Najděte si zaměstnání, ale jestli chcete v životě něčeho opravdu dosáhnout, dříve nebo později budete muset pevný plat opustit. Zaměstnání má své výhody i nevýhody. Nastoupíte například za sedm tisíc a budete pracovat osm hodin. Za dva roky zase osm hodin a zase za sedm tisíc nebo trochu víc. Za deset let zase osm hodin za deset tisíc. Nakonec odejdete do důchodu a Vaše životní úroveň spadne na polovinu. V zaměstnání prodáváte svůj čas a utíká Vám život. Proto je dobré při zaměstnání začít podnikat s tří - až pětiletým plánem k finanční svobodě. Nejlepší je začít s Vaší partnerkou nebo s partnerem. Budete spolu, se společným snem, cílem a budete tým. Tým je víc než jeden. Tým je dokonce víc než jeden a jeden. Váš tří - až pětiletý plán se liší od zaměstnání tím, že začnete pracovat také osm hodin ale budete za to mít pár set. Možná až za rok se dostanete na stejný příjem, jako máte v zaměstnání. To je čas, kdy zjistíte, že právě tenhle byznys pro Vás funguje, a proto byste měli začít uvažovat jen o podnikání. Po dvou až třech letech si teprve budete moci dovolit ubrat plyn, protože jste už trochu nabrali výšku. Ale jenom trochu, nemáte-li dostatečně pevný základ příjmu v hloubce i šířce. Po pěti letech už budete pracovat dvě hodiny denně a zbylý čas věnujte například rodině, protože si to budete moci dovolit. Jste ochotni tohle všechno obětovat pro svoji svobodu, nezávislost a budoucnost? Jste? Chcete vydělávat nejen peníze, ale i čas? Opravdu? Dobře si rozmyslete, než odpovíte, protože právě teď uděláte rozhodnutí, které přímo ovlivní Vaši budoucnost! Nebude to lehké. Budete s tím chtít praštit, protože život nedává nic zadarmo, ale když vydržíte tuhle zkoušku, vyjdete z boje silní, budete stát pevně na svých nohách a nikdo, nikdo o Vás neřekne, že jste zbohatlík, protože máte ten nejlepší základ. Dostanete uznání, protože jste někdo, a ať věříte, nebo ne, Bůh Vás má rád. Jak tedy začít podnikat?     Můžete začít se svou myšlenkou anebo s myšlenkou, která už funguje. Jestli se rozhodnete začít se svým nápadem, držte se několika zásad: Snažte se najít nebo založit takový podnik, který bude potřebovat co nejnižší kapitál. Nepropadněte kvůli chvilkovému nápadu úplně zbytečně do dluhů. Určitě ze začátku nebudete potřebovat velkou továrnu, luxusní kanceláře, nejdražší vybavení a armádu zaměstnanců. Uvažujte spíš v malém a při úspěchu použijte principu duplikace - zopakování stejného postupu třeba na jiném místě nebo ve větším měřítku. Přesvědčte se, že Vaše služby nebo zboží jsou kvalitní a schopné na trhu zaujmout. Dobře počítejte. Zajděte do banky a vyplňte si žádost na získání úvěru - hned povím, proč. V dotazníku vypište svůj podnikatelský záměr. To Vám napoví, nakolik máte v hlavě jasno. A jestli budete potřebovat úvěr, stejně se tomu nevyhnete. Tak dobře, máte dobrou myšlenku, která nabídne lidem nebo firmám zboží nebo službu, za kterou budete právem odměněni. Jestliže budete potřebovat úvěr, neměl by to být problém, i když netvrdím, že Vám půjčí první banka, investiční anebo leasingová společnost. Když Vás odmítnou, nemusí to znamenat, že máte špatný nápad. Záleží i na jejich finanční situaci nebo na podmínkách, za kterých právě oni půjčují peníze. A ne vždy Vám mohou půjčit! Až uslyšíte "ne", věřte, že jste zase o krok blíž ke svému "ano". Vzpomeňte si na Walta Disneye. Walt slyšel "ne" třistakrát!     Duplikace úspěšného postupu je v podstatě základem úspěšného byznysu. Protože základní pravidlo, které se Vám osvědčí, můžete zopakovat a třeba ještě vylepšit, protože se můžete poučit z chyb. Ukázkovou duplikaci všude na světě ukázkově předvedl Ray Kroc. Kdo z Vás nezná Mc Donald´s?     Ray Kroc, dnes jeden z nejbohatších lidí světa, začínal podnikat ve své době s úplnou novinkou, když pro Lily Tulip prodával papírové hrníčky. Vypracoval se na nejlepšího prodejce firmy. Od rána byl na nohou a večer, když ostatní chodí z práce, šel hrát do rozhlasu na klavír, protože v té době se vysílalo naživo. Domů se vracel pozdě v noci. Ale problémy a tahanice ve vedení společnosti ho znechutily, až přišel o nadšení. Začal spolupracovat s přítelem, který vlastnil cukrárnu a sám vyvinul originální multimixér na šlehání koktejlů. Kroc se stal výhradním zástupcem pro prodej a marketing a ve svých pětatřiceti jich prodal 8000 s polovičním podílem! A tehdy uviděl restauraci bratrů Mc Donaldových. Prodal jim 8 multimixérů, ale restaurace s heslem "Budete jíst ten nejlepší hamburger bez čekání a bez spropitného" na něj udělala dojem. Myšlenky mu nedaly spát. Ve svém snu viděl restaurace Mc Donald´s na každém rozcestí ve Státech. A povedlo se mu to. Získal koncesní smlouvu na založení filiálek po celých Státech. Smlouvu na deset let s provizí 1.4 % z hrubého zisku každé z nich. Na středozápadě založil první restauraci. Přes všechny problémy pro svůj projekt získal další přátele, sám v restauraci pomáhal, dál prodával multimixéry. Během dvou let založil jedenáct restaurací. V každé stejný standard, ceny, jídlo, obsluha. Každá další restaurace byla přesnou kopií té minulé, včetně zisku! Stačil splácet hypotéky, platit výdaje a v době, kdy nevyužil ani jedno procento možností trhu, začal vydělávat velice slušné peníze, protože lidem nabídl kvalitu, vždy příjemnou a rychlou obsluhu a čistotu. Dokázal se obklopit schopnými lidmi a v té době mu začalo vadit, že celý obchod není jeho. Nakonec v 61. roce od Mc Donaldů celý obchod odkoupil. Za 2.700.000,- dolarů, aby každému z bratrů zbyl milión dolarů po zdanění. A i když se celá transakce s dalším rozvojem prodražila na 14.000.000 dolarů, Kroc úvěr splatil během jedenácti let, proti předpokládaným až třiceti rokům. Jeho obrat se neustále zvyšoval. Ale kdybyste se osobně Raye Kroce zeptali na jeho tajemství úspěchu, odpověděl by Vám: sen, cíl, víra, touha, vytrvalost, tým, duplikace úspěchu a hodně práce. Nic těžkého v tom nebylo. Trochu risku, ale bez toho to nejde. Když nic neriskujete, ničeho nedosáhnete. Pracoval až do konce života. Neustále hledal vhodné parcely pro další Mc Donald´s po celých Státech, které projel křížem krážem i se svou cukrovkou, artritidou, zato bez žlučníku a části štítné žlázy. Šel za svým snem se smyslem pro detaily, kterými mohl lidem nabídnout něco víc, než jen rychlé občerstvení.     I Vy se vyzbrojte láskou k lidem a ke své práci a používejte hlavu. Potom Vás na cestě k úspěchu nic nezastaví. Také využijte schopností dalších lidí. Víc hlav víc ví. Lépe budete řešit každý problém a i Váš zisk bude vyšší. Nepodceňujte sílu mozkového trustu. Buďte ve společnosti lidí, kteří mají stejné cíle jako Vy. Když budete mít společný sen a budete si dávat společné cíle, pokaždé přijdete na lepší řešení a to zrealizujete. V praxi platí, že sebelepší myšlenka, kterou nedokážete přeměnit na čin, nemá žádnou cenu, oproti té, která není zdaleka tak geniální, ale někdo ji dokázal prodat. Řešení je v mozkovém trustu, který používali všichni úspěšní lidé, ať vědomě, nebo nevědomě. Mezi prvními, kdo tuto sílu skupinového myšlení, plánování i jednání pojmenoval a naplno využil, byl Andrew Carnegie, který se obklopil více než padesáti schopnými lidmi, a spolu dosáhli pohádkového bohatství. S jistotou můžeme říct, že ve skupině stejně uvažujících lidí se mozkový potenciál každého člověka zvýší, protože každý má možnost spojit svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. I Henry Ford začal dosahovat daleko větších výsledků, když se spřátelil s Edisonem a Firestonem. I Hilton se obklopil schopnými lidmi, s jejichž pomocí přežil krizi ve třicátých letech, kdy ostatní podniky krachovaly. I Spielberg, i Disney, i Rockefeller. Sami by nikdy nedosáhli takového úspěchu jako v týmové práci. Ale oni byli těmi vedoucími osobnostmi, které celé společenství spojovali a dávali mu směr. Dnes možná ještě nevíte, co byste chtěli přesně dělat, ale určitě cítíte, že chcete úspěch. Máte dvě možnosti. Využijte myšlenku, která Vám dává možnost založit svůj vlastní podnik. Stejně jako Krocovi koncesionáři, kteří využili značku Mc Donald´s a know-how. Stejně jako nezávislí distributoři společností, které pracují na základě víceúrovňového systému, všude tam, kde máte možnost sami duplikovat úspěch. Tam kde máte možnost bez hranic dávat i brát. Druhá možnost je riskantnější a ne vždy výhodnější. Přijít se svým nápadem. Obklopte se stejně schopnými, anebo ještě schopnějšími lidmi, než jste Vy. Domluvte si společné schůzky, na kterých můžete dávat podobu svým snům. A Vy buďte leaderem. Společně organizujte své sny ve společné cíle a ty realizujte. Využívejte principů a pravidel, které vedou k úspěchu. Buďte vytrvalí a vzájemně se doslova dopujte nadšením. Budete úspěšní.     Jsou dva druhy motivace, které Vám pomohou dostat ze sebe maximum schopností. Pozitivní a negativní motivace. Pozitivní je taková, když Vám někdo slíbí, že za takový a takový výkon získáte auto a smluvní plat půl milionu. To je pozitivní motivace, protože Vy dostanete sen a za ním půjdete. Může se samozřejmě stát, že neuspějete. Bohužel, ani auto, ani smluvní plat nedostanete. Ve chvíli, kdy Vás opustí nadšení, takový sen pustíte za hlavu, i když je to škoda. Neriskujete, můžete jedině získat. Negativní motivace je risk. Ray Kroc si vzal úvěr na čtrnáct miliónů dolarů. Kdyby neuspěl, přišel by o všechno. Negativní motivace využili další a další, které doslova vybičovala ke stoprocentnímu nasazení a odhodlání dosáhnout svého. Je to buď, anebo. Cesta zpátky je odříznutá, můžete jedině uspět, anebo neuspět. Je to risk, ale funguje, protože musíte dopředu, krok za krokem, cíl za cílem. Ale pokud se i Vy rozhodnete získat svůj úvěr, dobře počítejte, než uděláte rozhodnutí.     Možná chcete být úspěšní a zjistili jste, že žádný státní úředník se ještě milionářem nestal. A tak přemýšlíte, jak na to? Hledáte kolem sebe potřebu lidí, kterou můžete naplnit, a za svou službu byli po právu oceněni? Chcete začít podnikat, ale nemáte vlastní nápad? Existuje řešení, i když nemáte dostatečně dobrý nápad a odvahu vzít si úvěr nebo půjčku. Využijte již fungující myšlenku a zduplikujte ji - to znamená: dělejte to samé, jako někdo, kdo již úspěch má, anebo ještě lépe: jděte v jeho stopách, které vedou neomylně k úspěchu. A přemýšlejte, protože i když je myšlenka líbivá, pozor, nefunguje všude! Když si otevřete benzinovou pumpu, Váš úspěšný soused Vám spíš poradí, jak zkrachovat, protože jste jeho konkurence. Tahle myšlenka funguje jen v multi-level-marketingu. To je česky víceúrovňové podnikání. Možná se některým z Vás právě teď naježily chlupy, ale poslouchejte ještě dál. Jestliže nemáte s multi-level-marketingem dobré zkušenosti, může to být z několika důvodů: Nemáte vlastní zkušenosti, ale slyšeli jste od kamaráda Pepíka, že je to akorát na obírání lidí a že tam jenom prodělal. Váš kamarád Pepík možná opravdu naletěl, protože několik zlatokopeckých systémů se všude na světě objevilo. Ale nebojte se, my Vám poradíme, podle čeho vybírat. Možná že Pepík vstoupil do ´multilevlu´, který už naučil a dál učí vydělávat miliony dolarů stovky nebo i tisíce lidí, a myslel si, že když si sedne doma, lidi mu budou klepat u dveří a budou mu říkat: "Hele, já to budu dělat s tebou a vyděláme si taky spoustu peněz…!" Ptám se: Budete se ptát Pepíka, který zkrachoval, nic pro svůj cíl neudělal a ani ničeho nedosáhl? Jestli ano, skončíte právě tak jako Pepík. Protože Pepík už umí zkrachovat a zkrachovat je zase to jediné, co Vás může naučit! Anebo se budete ptát a řídit radou člověka, pro kterého systém funguje a vydělává si sto tisíc, dvě stě tisíc, půl milionu, milion měsíčně? Budete se ptát lidí, kteří vědí, jak se to dělá, a vědí, jak Vás to naučit? Když se budete učit s motorovou pilou, zeptáte se člověka, který nemá tři prsty anebo člověka, který má všechny prsty? Ono to svádí, že? Ten bez prstů, to musí být světák.. "Ten už toho musel nařezat..Vždyť na tom druhým bych ani nepoznal, že je dřevorubec..." Ano, ten světák Vás naučí techniku, jak nejlépe přijít o prsty, a možná u Vás ještě dva přidá, aby na tom nebyl úplně nejhůř. Takže pozor, ke komu půjdete pro radu! Ptát se je velice důležité. Hledat informace, jak dosáhnout úspěchu, i to je přirozené. Neptejte se lidí, kteří Vám jedině vezmou nadšení a přitom sami nevědí vůbec nic. Snad jen jak strávit celý život otráveně a znechuceně, osm hodin v práci a pak u televize. Jestli se chcete dozvědět, jak být úspěšný, ptejte se zase jen úspěšných lidí! Čtěte knížky a poslouchejte motivační nahrávky a úspěšné lidi, protože Vám potřebné informace opakováním nahrají do podvědomí, a Vy podle nich začnete jednat. Čtěte knížky, které Vás obohatí, dají Vám sílu a motivaci a pozitivní postoj, choďte na manažerské kursy, kde si budete moci třeba i před kamerou vyzkoušet, jak na tom jste, a zjistíte, kde děláte chybu. Možná Vám pustí na videu, jak má vypadat perfektní obchodní jednání. Vidíte, slyšíte, čtete, posloucháte, jednáte a myslíte jako úspěšný člověk. Požádejte svého sponzora, ať jde na obchodní setkání s Vámi. Budete se od něj učit. A jestli není Váš sponzor dost schopný, jděte za jeho sponzorem. Najděte si svůj vzor. Tady je síla více úrovňového podnikání, protože každý chce, abyste se stali úspěšnými, a každý Vám rád pomůže. Ale nečekejte, že za Vámi přijdou: "Hele, nechceš pomoct se sponzorováním?" "Ne!" Nikdo za Vámi nepřijde. Nikdo pro Vás nebude dělat víc, než jste Vy ochotni udělat pro sebe. Teprve potom má pomoc smysl, když Vy sami chcete být úspěšní a chcete pro to něco udělat. Vyjít ze zóny pohodlí. Nabízet služby, zboží nebo myšlenku. I když budete mít devadesátiprocentní úspěšnost - ano, je to možné - nebude Vám to moc platné. Když za celý měsíc budete chtít zasponzorovat jediného člověka, ani devadesátiprocentní úspěšnost Vašeho jednání, ani pravděpodobnost, že zasponzorujete devět z deseti, Vám nebude nic platná! Nadšení a aktivita. Vyzbrojte se nadšením a aktivitou, a tím zakryjete všechny své nedostatky.  Opačně je to mnohem těžší. Když to nepůjde z Vás: (monotónně) "Hele, mám pro tebe úplně perfektní byznys, můžeš si vydělávat i sto tisíc měsíčně, můžeš letět do Ameriky a další výhody to má…. Máme školicí systém, který Tě naučí, jak být úspěšným a nadšeným a šťastným a spokojeným ve všem, co děláš, nebo můžeš nakupovat nejkvalitnější zboží za super ceny a umí to prostě úplně všechno, budeš mnohem zdravější a šťastnější..  a tvoje manželka tak omládne minimálně o deset let a vůbec vysaje úplně všechno na co si vzpomeneš a my dva spolu budeme tým a do dvou let budeme mít obrat milión korun měsíčně s investicí nějakých x tisíc a jestli chceš být úspěšný, musíš začít ještě dnes....." zasponzorujete ho? Možná děláte business, nejúspěšnější na světě, ale pro Vás nebude fungovat! Nezasponzorujete ho! Vy řeknete doslova a do písmene to samé jako člověk, který si vydělává pohádkové peníze, ale Vy nic! Protože to kouzlo není tolik v tom, co říkáte, ale jak to říkáte. A když to ještě navíc budete říkat často.... Vzpomeňte si na Vaše pocity, když někdy někdo sponzoroval Vás. Vy jste si řekli: "No, on je tím tak nadšený, on tomu věří, asi to nebude špatné, když to sám dělá a je z toho úplně vedle..." Tak jste právě Vy udělali rozhodnutí na základě citů. Vy jste se nechali nakazit a strhnout nadšením! Anebo máte právě opačnou zkušenost: Někdo Vás chtěl zasponzorovat, ale i když mluvil v ohromujících částkách a v superlativech, koukala z toho zase jenom práce a asi jste si řekli, že z Vás chtěli dostat peníze. "No, není to špatné, ale ještě se rozmyslím..." A zase jste udělali citové rozhodnutí a teprve to si logicky zdůvodnili. Přesně tak to funguje! A když Vás nestrhli svým nadšením, když Vás nenakazili, neměli Vás šanci zasponzorovat, i kdyby v tom nebyla žádná práce, žádná investice, jenom miliónová příležitost! My lidé jsme ve své podstatě líní a na cestě svými životy hledáme cestičky nejmenšího odporu. A všechno, co je nějak nové, neradi přijímáme, pokud to rozhodnutí nepřijde od srdce. Nadšení, aktivita, nadšení a aktivita. A když Vám bude divné, že ve Vašem byznysu jsou lidé, kterým to jde, a Vám to nejde, porovnejte si s nimi kalendář za poslední měsíce. Zeptejte se úspěšného člověka, jestli čte, jestli poslouchá motivační nahrávky a jestli se stále učí od těch úspěšnějších. Protože v tom je jeho tajemství úspěchu. On není aktivní a nadšený a nečte a neposlouchá proto, že je úspěšný. On je úspěšný, protože je aktivní, je nadšený, čte knížky a poslouchá nahrávky a investuje do sebe. Proto je úspěšný. V tom je jeho síla a přesně to se naučte také a budete ve svém byznysu úspěšní!     Multi-level-marketingová myšlenka je mapa k pokladu. Jenom v USA multi level marketingovou myšlenkou obchoduje okolo šedesáti procent všech firem s ročními obraty miliard dolarů a tato myšlenka se vyučuje i na Harvardu! Nejrůznější obchodní systémy se prosazují po celém světě a vydělávají v nich milióny lidí. V multilevelu, ale hlavně v interaktivním distribučním systému je obrovská budoucnost. Každá firma, která začne své zboží distribuovat přímo mezi lidmi, nemusí investovat miliónové částky do reklamy, která navíc není v porovnání s ústní reklamou účelná. Televizní reklamě už nikdo nevěří, a ještě navíc musíte nejdřív investovat a až potom možná budete mít zisk. Ale nemusíte.. Tou nejúčelnější reklamou je, když Vám kamarád řekne: "Tohle je perfektní! To si kup. Já už si bez toho nedokážu představit život!" To je reklama, za kterou Vám firma zaplatí peníze. Ale až potom, kdy jste pro ni sjednali obchod! V takovém podnikání je minimální riziko. Cena výrobku může být až o padesát procent nižší, než kdyby procházelo velkosklady, distribucí, velkoobchody a zase distribucí do maloobchodů, a ještě navíc si s firmou může vydělat hodně lidí, kteří tak dostávají příležitost splnit si své sny. Firma Vám dává peníze za to, co jste pro ni třeba jen jednou udělali, když zboží naučíte kupovat další kamarády a Ti další kamarády, děláte reklamu, za kterou Vám firma stále platí. A bude platit třeba roky, dokud ten Váš první impuls jde dál. Teprve tomu se říká stálý příjem! A který šéf Vás může vyhodit?     Dokážete si představit, že by Vám v supermarketu dali peníze za to, že jste jim udělali reklamu? Nedají, ale počítají s ní! Když se otevře nový diskont, prvních deset dní sníží ceny a mezi lidmi se rozkřikne: "Hele, tam jdi, tam můžeš nakoupit levně!" Jakmile u sebe naučí nakupovat nové zákazníky, jdou s cenou nahoru na běžnou hladinu srovnatelnou s okolní konkurencí. Když se ale nejste ochotni zvednout, naučit se světové strany - prostě něco pro to udělat, můžete dát mapu do láhve a hodit zpátky do vody. Úspěch budete mít jedině tehdy, když budete ochotni překopat celý ostrov kvůli jedinému diamantu, který tam zcela určitě leží. Když přestanete, co když byl už jen dvě stopy od Vás? Když přestanete, někdo začne tam, kde Vy jste skončili. Kdyby Edison na cestě k žárovce přestal dřív, než byl úspěšný, nebyl by ani tak bohatý, ani tak uznávaný. Protože někdo by začal tam, kde Edison skončil, a o něm bychom se učili, že to byl jeden z nejvýznamnějších vědců. A možná by se o Edisonovi a jeho práci zmínil někde na vědeckém kongresu, že je mu vděčný…. Ale co z toho? Za to si nesplníte žádný sen a nezbude Vám ani na složenky! Cítíte ten rozdíl mezi Edisonem a Edisonem?     V České republice funguje několik perfektních amerických i českých multilevelů. Je sice pravda, že některé přerozdělovací systémy by v USA byly označeny za nelegální letadla, ale podle místních platných norem, proč ne. Než s nějakou firmou začnete spolupracovat, položte si několik otázek. Jsou její služby nebo zboží kvalitní? Jaký je potenciální trh? A kde se berou peníze na vyplácení zástupců? A nežijí jenom ze vstupních poplatků? Je systém odměňování průhledný? Není to až moc jednoduše lákavé - vždyť to by svedl každý? Chtějte důkazy, že to funguje, chtějte mluvit s lidmi, kteří už něčeho dosáhli. Ptejte se, jak Vám pomohou mít také úspěch! Známí Vám někdy řeknou: "Cože, multilévl? Vždyť je to pyramida. To bych nikdy nedělal." Ano, samozřejmě že je tenhle "multilévl" pyramida. Ale co není? Víceúrovňový systém podnikání je vlastně přesnou kopií distribuce kteréhokoliv zboží, ale bez nákladů na obchodní síť, jako jsou obchody, různé mezisklady, zaměstnance a samozřejmě bez reklamy v médiích. Když si otevřete krámek a budete tam svým pánem - dobrá. Ale v ten den, kdy přijmete první prodavače - ejhle, je to pyramida! Vy jste šéf a stojíte na jejím vrcholu. Ale to Vám nevadí, protože zrovna vyděláváte jen sami na sebe? Chyba, podívejte se, v čem jezdí majitel velkoobchodu, od kterého nakupujete! A šéf reklamní agentury, která Vám dělá reklamní kampaň. Jste-li zaměstnanec, obchodník nebo obchodní zástupe a tak dál a dál, jste zároveň člen pyramidálního systému, na jehož vrcholu stojí zase onen výrobce. Výhodou multi-level-marketingu je to, že Vy jste svým šéfem, své skupiny, máte svůj byznys a obchodujete s Vaší dodavatelskou firmou. Ať se jedná o zboží, nebo o služby, Vy jste na špici své práce. Silou myšlenky je, že vy budete mít prospěch, až když lidé pod Vámi budou mít zisk pro sebe, a to je musíte naučit. Stejně jako lidé nad Vámi budou mít prospěch až Vy budete mít svůj vlastní úspěch. V praxi tahle myšlenka vyjadřuje ziglarovské: "Jestli chceš svůj sen, pomoz druhým k jejich snu!" Když si chvíli sednete nad marketingovým plánem a spočítáte si, jak se rozdělují peníze, zjistíte, že je až krutě spravedlivý! Každý dostane peníze jen za to, co opravdu udělal a dovedl do úplného konce. Nejen za snahu, ale hlavně za výsledky. A Vy, i když vstoupíte jako stotisící, máte možnost třeba do roka vydělávat víc peněz než ten úplně první, který to všechno rozjel! Takže právě naopak: dosud neexistuje spravedlivější systém odměňování.     Mnozí z Vás ale nepodnikáte a nikdy podnikat nebudete. Určité riziko je v obojím: buď můžete zkrachovat, nebo může zkrachovat Váš zaměstnavatel. Záruky bezstarostného stáří nemáte ani jako státní úředník. Jsou okolnosti, které nemůžete ovlivnit, ale vaše síla se projeví tehdy, když zase zvednete hlavu a půjdete dál. Jestli Vás podnikání neláká, tak je už dnes načase založit si penzijní připojištění, abyste se nemuseli bát, co bude dál, když Vám důchod spadne na padesát procent současného příjmu. Úspěch neznamená jen podnikání a vydělávání velkých peněz. Jsou lidé, které takový život neláká, ale mohou být velice úspěšní jako zaměstnanci. Každý z Vás má na to, aby i v zaměstnání dosáhl významného postavení. Nezáleží tolik na Vašem vzdělání, jako na Vašich schopnostech leadera, na odhodlání, aktivitě a vytrvalosti. Když budete mít právě tyto vlastnosti, nebudete mít problémy dostat dobře placenou a zajímavou práci, protože každý si přeje získat pro sebe právě takové lidi. Po těch je hlad. Andrew Carnegie jednou řekl svému zaměstnanci, který ho požádal o zvýšení platu: "Víte, mladý muži, jestli opravdu chcete, tak na světě není síla, která by Vám v tom mohla zabránit!"     Někdy možná zjistíte, že tady v té firmě už opravdu dál jít nemůžete - ani v postavení, ani s příjmem. Pak pro Vás bude určitě výhodnější najít si perspektivnější místo. Ale pokud se jednou rozhodnete, udělejte to. Mnohým se stává, že odcházejí i čtyřicet let. Vy nesmíte nikomu dovolit, aby brzdil, nebo dokonce zastavil Váš růst. Vy máte právo rozhodnout se, co čekáte od života. Uvědomte si svou cenu a o té nesmlouvejte. Jestli Vás někde nejsou ochotní ocenit, jděte tam, kde Vás ocení. Máte na to, abyste dosáhli všeho, co budete chtít. Můžete mít každý sen, který máte napsaný, a o kterém víte, dokdy jej chcete splnit, a máte víru a chuť dostat od života vše, co si zasloužíte. Zvolte si svůj cíl. Jednejte s nadšením a hlavně: JEDNEJTE!! 

Pokračovat na článek


DLUHY, DLUŽNÍCI A POHLEDÁVKY

  Někdy se zdá, že dělání dluhů je v Čechách národním sportem číslo jedna. Této smutné realitě nahrává legislativní prostředí a nízká výkonnost soudů. Z hlediska obchodně právního to znamená, že se každý dlužník může beztrestně vyhýbat a kličkovat po dobu až několika let do pravomocného rozsudku soudu. Bohužel ani v případě, kdy je dlužník povinen bezodkladně zaplatit, není síly, která by ho k tomu mohla donutit.     A z hlediska trestně právního je neustále zvýhodňován a chráněn dlužník před svým věřitelem.     Na základě několikaletých zkušeností se Vám pokusíme poradit, jak podobným situacím předcházet, nebo jak v nich postupovat.Předejít vzniku pohledávky     Doprošování se o své vlastní peníze, to je zřejmě pro každého z nás jedno z největších ponížení. Člověk na to musí mít žaludek nebo náturu. Nejlepším způsobem, jak se podobným nepříjemnostem vyhnout, je předejít jim. K tomu si nejdříve musíme ujasnit, z čeho všeho pohledávky vznikají (nebudeme se bavit o dluzích na daních a na odvodech). Většina pohledávek vzniká:z obchodního styku - neuhrazené faktury atd.z půjčování penězz pronájmů (vč. leasingů) nemovitostí, aut, strojů, vybavení…z nevyplacených mezdz podílu a vyrovnání (např. po rozvodu, dědickém řízení atd…)     Při zastupování našich klientů se nejčastěji setkáváme s vymáháním neuhrazených faktur, a to doslova za cokoliv. Ale u většiny případů můžeme říci, že se vzniklé situaci dalo zabránit, nebo bylo možné alespoň snížit její dopad. Proforma faktura Vás zbaví problému s odvodem DPH v případě jejího neuhrazení. Dovětek na faktuře: "zboží je až do úplného uhrazení kupní ceny majetkem prodávajícího" Vám dává silný nástroj k postupu proti dlužníkovi, a to včetně trestně-právního. Klaďte důraz na prověření bonity a platební morálky Vašeho obchodního partnera. A pokud možno, nedávejte na fakturu vůbec. Známe hodně prosperujících firem, které díky neplatičům zkrachovaly!     Kolik dlouholetých přátelství skončilo půjčkou… Bez jediného dokladu, smlouvy - na důvěru. Dobře Vám ze svých zkušeností radíme: nepůjčujte bez dostatečných záruk. Přijdete jak o peníze, tak o přátele.     Při pronájmech je podle našich zkušeností nejvýhodnější složení kauce. To znamená, že nájemník složí při podpisu smlouvy nájemné na dobu výpovědi - například na jeden až dva měsíce pro případ, že by přestal platit. Ve chvíli, kdy vidíte, že má nájemník finanční problémy, vypovíte mu nájemní smlouvu s tím, že na dobu výpovědi má ze složené kauce nájemné uhrazeno.     Nevyplacené mzdy jsou obrovským problémem. Náklady firem na platy zaměstnanců jsou včetně odvodů státu obrovské. A proto ve chvíli, kdy se Váš zaměstnavatel dostane do problémů, je každá rada drahá. Příliš jednoduché by bylo nabádání k prověřování zaměstnavatelů… Budiž nám všem útěchou, že jediný věřitel, na kterého zákon pamatuje, je zaměstnanec. Vaším pomocníkem a rádcem je v takovém případě úřad práce. Nesmíte však zároveň vlastnit živnostenský list, v takovém případě na Vás udělají dlouhý nos.     Při jakémkoli dědickém nebo rozvodovém řízení Vám doporučujeme najmutí kvalitního právníka. Ten Vám pomůže hájit Vaše práva před soudem a pomůže Vám rozhodnutí soudu přenést i do reality. A pamatujte: v drtivé většině případů vítězí ten, kdo má lepšího právníka. A ne vžy musí být v právu...Zajištění pohledávky     Vše musí být na papíře. Dohoda, její dodatek, předávací doklady. Bez řádného doložení se už od začátku sami vzdáváte jakýchkoli nároků!     Mnohokrát jsme slyšeli:"No ale on do té doby platil včas…""My už jsme spolu obchodovali celá léta…""On už si předtím půjčil a vrátil mi to. Tak jsem mu půjčil znova…"     Když vymáháte pohledávky prvním rokem, slyšíte spoustu zajímavých příběhů lidí. Věřitelů, kteří si Vás najímají a dlužníků, kteří Vás žádají o čas. Vyprávějí Vám o tom proč, co a jak… Když vymáháte dalších pár let, slyšíte už jen ty samé příběhy, které se různě kombinují, prolínají, ale jsou stále o tom samém.      Pravidelně nejhorší zajištění svých pohledávek v obchodní sféře mají stavební firmy, kde často chybí předávací protokoly, stavební deníky podepisované v souladu se smlouvou atd. V případě půjčování peněz jsou největší spory mezi známými a příbuznými. Nejsou smlouvy, nejsou záruky, není řečeno co bude, když se peníze nevrátí. Kolikrát už za námi někdo přišel a řekl: "Brácha mi pět let dluží a já už ty prachy dneska ani nechci. Chci ať jezdí na vozíku…"     V případě, kdy cítíte, že něco není v pořádku, upomínejte dlužníka, telefonujte mu, pište. Nenechávejte ho v klidu. Jestli má kromě Vás další věřitele, Vy musíte být na prvním místě. Nechovejte se, jako byste své peníze nepotřebovali. Důležité je, abyste se již od začátku připravili na možnost, že svou pohledávku budete předávat vymáhací agentuře, nebo žalovat u soudu. Důležitá pro Vás budou uznání závazku, upomínky k zaplacení atd.Jak se dá postupovat s pohledávkouPrvním a nejdůležitějším pravidlem je: POSTUPOVAT RYCHLE!V případě firem s vysokou frekvencí fakturace doporučujeme využít faktoringu. Na základě dovětku ve smlouvě nebo na faktuře informujete klienta o tom, že Vámi vystavená faktura přechází na jinou společnost, která Vám buď proplácí nebo neproplácí dle dohody fakturovanou částku dopředu. O tomto ujednání klient neví, partnerem po splatnosti je však pro něho někdo jiný než Vy, s kým udělal obchod. Výhody?Správu Vašich pohledávek přebírají profesionálovéKlienta urgují ihned po splatnosti, míru razance postupu můžete řídit VyDěláte obchod, černou práci s inkasem necháváte druhýmPřestože ihned neposíláte na dlužníka vymahače, faktoringová společnost (finanční instituce) hlásící se o své peníze je argumentem pro upřednostnění této platby Vám     Více informaí o faktoringu je ve zvláštním článku, doporučujeme minimálně povědomí o této službě všem podnikatelům!      S časem a s každým neúspěšným pokusem o vymožení se Vaše šance snižují. Nikdy však nic není ztraceno. Řada firem odkupuje bankovní úvěry nebo jiné pohledávky v době, kdy již byly prohlášeny za nevymahatelné. Mají dost času. Oznámí klientovi skutečnost, že chtějí zaplatit a nesmlouvají o slevě. Když dlužník nezaplatí nebo alespoň nezačne splácet, žalují pohledávku u soudu, dávají návrh na exekuci a s exekučním výměrem mají dalších deset let času na čekání, zda se dlužník postaví na nohy a exekutorovi se podaří zajistit nějaký majetek. Výše dluhu s úroky, právním zastoupením a s odměnou exekutora několikrát převýší výši původního závazku. Často jsou úspěšní a dlouhodobě tyto společnosti vykazují zisk. Jejich výhodou je množství a v něm rozložení rizik.Žaloba u soudu - platební rozkaz - exekuce     Podání žaloby k soudu Vám doporučujeme pouze ve dvou případech:Neznáte přesnou výši Vaší pohledávky, nebo jsou Vaše nároky věcně zpochybňovány. V takovéto situaci dokonce nemáte jinou možnost (mimo dohody s dlužníkem). Jakýkoliv nátlak na dlužníka by pro Vás mohl mít nepříjemný trestně-právní dopad. S případy tohoto typu se setkáte ve složitých majetkových sporech, při fakturaci penalizací atd.Vaše pohledávka se blíží k promlčení. Dle zákona sice promlčená pohledávka nezanikne, avšak namítne-li tuto skutečnost dlužník, nedostanete z něj nic. Soudní žalobou se platnost pohledávky prodlužuje o dobu projednání a dále po pravomocném rozsudku. Doba promlčení u směnek je tříletá a u většiny dalších vztahů čtyřletá.     Ve všech ostatních případech tuto cestu nedoporučujeme. Je drahá (právník, poplatky), zdlouhavá a navíc neúčinná. Rozsudek soudu totiž neznamená, že dlužník opravdu musí zaplatit. V tuto chvíli (v horizontu tří až sedmi let) navrhnete soudní exekuci (je-li kde brát) a nebo začnete hledat vymáhací agenturu. Někdo na vše zapomene a někdo si to odepíše z daní...Podat trestní oznámení     Na jednu stranu trestní oznámení neřeší nic. Vymáhání peněz je věc občansko právní a policie Vás odkáže na příslušný soud. Na druhou stranu je každý povinen své závazky hradit v přesně daném pořadí, a to od nejstarších po nejmladší. V případě, že dlužník upřednostní některý ze svých závazků před Vaším, dopouští se tak trestného činu zvýhodňování věřitele. Pro dlužníka potom bývá nepříjemné jít na policii podávat vysvětlení. A přesto, že dosud nebylo na základě tohoto ustanovení trestního zákona mnoho lidí odsouzeno, vzniká tak na dlužníka zajímavý tlak, kterého lze využít. Tím spíš, že si dlužník nemůže být nikdy jist, na co by mohla policie ještě přijít. Druhou možností je podání trestného oznámení pro podvod, a to v tom smyslu, že dlužník už v době, kdy z Vás vylákal finanční obnos nebo odebral zboží, byl v platební neschopnosti a věděl, že nebude schopen dostát svému závazku. Tato skutečnost se však velmi těžko prokazuje.Najmout vymáhací agenturu     Pokud Vám dlužník nehradí své závazky již několik měsíců, znamená to, že na něho nejste schopni vyvinout dostatečný tlak a věřte, že lepší už to nebude. Ve chvíli, kdy si to uvědomíte, přišel čas na změnu strategie. Jednou z možností je najmutí profesionálních vymahačů. Z psychologického hlediska má tento krok tu výhodu, že před dlužníkem najednou stojí někdo, koho nezná a od koho neví co čekat. V tuto chvíli je všechno na začátku a je jenom na vymahačích, zda oni najdou slabé místo dlužníka a dovedou jej využít. Bohužel, někdy se Vám stane, že zvolená agentura neuspěje a Vy budete muset vybrat jinou. Pamatujte však, že s každým vymahačem, který si na Vašem dlužníkovi vyláme zuby stoupá jeho sebevědomí. Proto vybírejte dobře, které agentuře dáte důvěru.Podat návrh na konkurz     Podáním návrhu na konkurz (insolvenční návrh) můžete sledovat dva cíle. V případě, že dlužník má majetek, je oproti žalobě jeho poslání do konkurzu rychlejší a často jistější cestou k získání svých peněz. V případě, kdy se navíc jedná o vyšší částky, je konkurz výhodnější i z hlediska poplatků soudu (poplatky při podání návrhu na konkurz jsou podle rozhodnutí soudu od deseti do padesáti tisíc).     Druhým cílem, který můžete sledovat, je opět tlak na dlužníka. Tímto způsobem jasně říkáte: "máš měsíc, jinak jdeš do konkurzu!"Prodat pohledávku     Prodej pohledávky není jednoduchou věcí a většina věřitelů si tento způsob představuje jako Hurvínek válku. Každý by chtěl nezaručenou směnku proti Pepovi Vomáčkovi prodat za osmdesát nebo devadesát procent s tím, že kdo koupí, vydělá na úrocích. Ne, tak to není. Cena každé pohledávky je velice relativní. Taková nezaručená směnka nemá k prodeji cenu přes deset procent. Máte jedinou možnost. Najděte firmu, která odebrala od pana Vomáčky materiál (zboží, dluží mu peníze), a té směnku nabídněte. Pro tuto firmu má Vaše směnka cenu i přes šedesát procent, protože zápočtem vzájemných pohledávek výrazně ušetří.Vydražit majetek dlužníka     V případě, že jste prvním zástavním věřitelem, je pro Vás dražba nejlepší cestou za penězi. Doporučujeme však postupovat obezřetně a s právníkem!Odečíst pohledávku z daní     Je-li všechno prokazatelně marné, odepište pohledávky z daní. Možností je mnoho a pro dobrého účetního to bude jistě hračka.Tlak na dlužníka     Aneb: "Psychologie nad svaly". Dlužníky si můžeme pracovně  rozdělit na několik skupin:Každému se někdy stane, že nevyjde s penězi. Pokud se člověk, který své závazky hradí dostane do prodlení, můžete si být jisti, že vše v krátké době uhradí. V případě, že od Vás něco potřebuje, tak o to rychleji. V tomto případě nevidíme problém, protože stát se to může opravdu každému.Někteří lidé mají neustále problém vyjít s penězi. Mají vyšší spotřebu peněz než příjem a problémy řeší překlenovacími krátkodobými půjčkami. U takového člověka se musíte neustále připomínat. Ve chvíli, kdy by měl pocit, že závazek vůči Vám nehoří, odstavil by Vás na druhou kolej a své peníze byste dlouho neviděli.Půjčkaři jsou lidé takřka bez příjmu, s velkými plány a schopností přemluvit kohokoliv, aby mu půjčil. Jedni si půjčují stovky, druzí statisíce. Nakupují na dluh a nesplácejí. Do telefonu Vám jsou schopni tvrdit, že už vezou peníze a Vy je další měsíc neuvidíte. Když se jim podaří půjčit, spočítají si, že by z toho stejně nezaplatili všem, a tak nezaplatí nikomu. Půjčkař Vám zaplatí pouze ve chvíli, kdy už nebude mít kam kličkovat a půjčí si pro Vás od někoho jiného.Podvodníci jsou nejhoršími dlužníky. Všechno si dopředu připravili. Aby od Vás dostali na fakturu, dvakrát koupili za hotové. Když s nimi budete mluvit, získáte pocit, že jsou pro Vás nejlepší investicí a ještě je pošlete za svými známými. Dostat své peníze zpět není jednoduché. Nepomůže Vám k tomu žádný soud na světě. Jen promyšlený tlak.     Lidé jsou různí a na každého platí něco jiného. Ale obecně můžeme říci, že každý má své slabé místo, které musíme najít a tlačit na něj. Pro člověka, který své závazky platí a má své postavení, je dostatečným strašákem ostuda, kterou byste mu udělali v práci nebo v místě bydliště. Na půjčkaře nemusí platit ani pohrůžka vězením. Ale každý své slabé místo má a dá se najít.     Na dlužníka z kterékoliv skupiny je potřeba neustále vyvíjet tlak. Vyvarujte se však vyhrožování fyzickým násilím. Tím dáte dlužníkovi výhodu v možné spolupráci s policií. Nevyhrožujte ani v případě právního postupu něčím, co nechcete splnit. Zavoláte-li dlužníkovi každý týden, že má dva dny na zaplacení, jinak na něj podáte návrh na konkurz, neuděláte už s ním vůbec nic. V takové situaci je nejlepší předat celou záležitost někomu jinému.Výběr právníka nebo vymáhací agentury     Jsou dobří, špatní, levní a drazí právníci. Jsou dobré, špatné a podvodné vymáhací agentury.     Při výběru právníka se soustřeďte na dvě věci. Na reference (jeho pověst, zkušenosti známých) a na jeho specializaci. Právník, který má dobrou pověst v trestním právu nemusí být tím nejlepším pro obchodní případ a naopak.      Pokud se rozhodnete předat svou pohledávku k vymáhání právníkovi, zkuste jej finančně zainteresovat. Za procenta z vymožených peněz se bude snažit víc, než za hodinovou sazbu! Také si pamatujte, že právník bez práce "umí a vyhrává všechno" a za hodinovou sazbu Vám slíbí i modré z nebe.     Při výběru vymáhací agentury buďte daleko opatrnější. Pamatujte, že většina kvalitních agentur neinzeruje. Své klienty získávají na doporučení známých, kterým pomohli. A věřte, že práce mají dost. Inzerují většinou takové firmy, které žijí z vybraných záloh nebo nedostávají svým závazkům (samozřejmě není pravidlem). Na co si dát při výběru agentury pozor?Zálohy dopředu - Přestože argumenty mohou znít logicky, nedávejte dopředu ani korunu. Známe hodně lidí, kteří na zálohách rozdali desetitisíce bez jakéhokoliv výsledku. Firma, která svou práci dělá seriózně, zálohu nepotřebuje. Procenta z vymožené částky jí bohatě stačí.Místo působení - Můžete si najmout úspěšnou a seriózní firmu, ale věřte, že z Prahy do Ostravy jen kvůli jednomu dlužníkovi nikdo jezdit nebude. Vybírejte tedy i podle místa působení dané firmy.Postup proti dlužníkovi - některé společnosti pouze rozešlou škaredé dopisy a čekají, kdo zaplatí. Jejich náklady jsou zanedbatelné a  někdy něco opravdu přijde. Tento postup má smysl u velkého množství pohledávek v malých částkách. Říká, že se něco děje a že by už bylo dobré zaplatit. Někdo se občas zalekne výpočtu, o kolik se pohledávka nafoukne se soudním poplatkem, právním zastoupením a s odměnou exekutora. Většinou je však potřeba osobní kontakt dlužníka, minimálně po telefonu.Smlouva - To, jak vypadá smlouva znamená, jestli ještě uvidíte své peníze i v případě, že dlužník zaplatí. Mnohokrát jsme zažili, že někdo naivně vymahačům podepsal, že jim danou pohledávku prodal a kupní cenu dostal při podpisu smlouvy.Znovu doporučení - Zkuste se zamyslet. Svou pohledávku ve výši sto tisíc předáváte agentuře z východu. Dáváte jí plnou moc k inkasu peněz od dlužníka nebo jí pohledávku prodáváte s odloženou splatností kupní ceny. Agentura přijede za dlužníkem a řekne mu, že má zaplatit padesát tisíc a vše bude vyřešeno. Sebere peníze a Vám nedá nic. Co uděláte? Nebylo jednodušší dostat peníze z dlužníka než z takovéhle agentury? Podobný výsledek Vás čeká i u většiny agentur, které nabízejí své služby za podezřele nízká procenta do sedmi procent. Za takovou provizi se vyplatí dělat nejvýš balík pohledávek pro mobilní operátory…

Pokračovat na článek


DOSÍLKA A ZAJIŠTĚNÁ POŠTA

Dosílka     To, že je nezbytné přebírat korespondenci, je fakt. Pokud si poštu nepřeberete, nevyhnete se problému. Naopak. Vzdáte se tím šance na obhajobu, a to i v případech, kdy jste v právu.     Pokud nebydlíte nebo nesídlíte na zapsané adrese trvalého bydliště nebo sídla, je pro Vás dosílka pošty na faktickou adresu nutností. Tuto službu nabízí Česká pošta za cenu 100 Kč měsíčně a lze ji objednat na kterékoliv poště v ČR. Službu lze objednat maximálně na období šesti měsíců a poté je potřeba ji obnovit.Zajištěná pošta     Pokud se často stěhujete, seznamte se službou zajištěné pošty, která spočívá v břebírání pošty na Vaší dosílané nebo korespondenční adrese. O příchozí poště vždy dostanete informaci e-mailem, včetně podrobností o odesílateli a typu zásilky (obyčejná nebo doporučená pošta, dodejka). Převzatou poštu si dále můžete nechat přeposlat nebo naskenovat.     Tato služba je k nezaplacení nejen pro ty, co se často stěhují, ale také pro všechny, kdo stále cestují a minimálně se zdržují v místě bydliště nebo sídla.     Seznamte  se s unikátní službou Poštovní servis společnosti B.I.B. 

Pokračovat na článek


3 kroky, jak založit firmu jednoduše a rychle

Pokud je vaším cílem podnikat, máte na výběr ze dvou hlavních cest. Tou první je klasika v podobě živnostenského oprávnění. Druhou cestou je vlastní firma, která je z několika důvodů oblíbenější a zajímavější. Jak ji založit? Představíme vám tři jednoduché kroky, pomocí kterých to jde velmi rychle a pohodlně. Protože nabízíme zakládání společnosti, doporučujeme na tento krok využít profesionála. A to primárně z toho důvodu, že danou firmu založíte rychle, jednoduše a bez starostí.Stačí zadat jenom několik základních informací, kam se řadí:Jméno firmyJednatelé a společníciVýše obchodních podílůFirma musí někde sídlitMnoho hlavně začínajících podnikatelů dělá tu chybu, že firmu umístí na adresu svého bydliště. Nejenom, že to působí neprofesionálně, ale může to být spojeno s celou řadou problémů hlavně v budoucnu. Neváhejte a vyberte si sídlo společnosti z těch aktuálně dostupných, které fungují na bázi virtuálních kanceláří. Díky tomu lze sídlit v podstatě kdekoliv nejenom v naší republice, ale třeba i v zahraničí. Výhodou této možnosti je mimo jiné i výhodná cena, nebo doprovodné služby s tímto sídlem spojené.I firma musí mít živnostTo nejdůležitější, co v souvislosti založením firmy platí, to je povinnost mít živnostenské oprávnění. Samozřejmě na takovou činnost, kterou budete vykonávat. I v tomto můžete získat pomoc a rady, třeba přímo na konkrétním úřadě. Ideální je sepsat si obory činnosti, kterými se chcete zabývat. Tento list papíru na své tiskárně, kde využíváte levné tonery Brother vytisknete, a dále již můžete jednoduše začít s přidáváním konkrétních živností. Zde pamatujte na to, že ideální je volit živností více, jelikož jedině tak budete mít jistotu v tom, že můžete své služby a obory podnikání dále rozšiřovat. A to bez nutnosti opětovné návštěvy konkrétního úřadu.

Pokračovat na článek


I takto lze řešit chybějící finance na zaplacení faktur

Jste i vy svobodný podnikatel, živnostník, který se rozhodl jít v pracovním světě vlastní cestou a takto si vybudovat svou kariéru? Jistě jste se již vícekrát setkali s tím pocitem, že toho bylo na vás jaksi příliš a některé věci jste prostě museli odsunout nebo jste na ně zapomněli. Na mysli máme zejména různé faktury a papíry, které se vám dostávají do rukou během celého měsíce. Někdy to však nemusí být jen otázka času, ale i peněz, potřebných k jejich zaplacení. V takovém případě se může hodit malá půjčka, která by v daném okamžiku ihned vyřešila vašich problémů. V případě, že se rozhodnete o peníze požádat v bance, se může snadno stát, že o jejich schválení ve váš prospěch může rozhodovat právě vaše momentální finanční situace.Způsob, jak by se dalo případnému odřeknutí vyhnout, je možnost požádat o úvěr jako soukromá osoba, kdy by se nemuseli brát na zřetel vaše případné podnikatelské pohledávky. Jde o tzv. nebankovní půjčky, které jsou poskytovány bez nutnosti cokoliv dokladovat nebo prokazovat, a proto jimi hravě můžete pokrýt například i nezaplacené faktury v daném měsíci. Zároveň si sami můžete vybrat výši úvěru, jakož i dobu splácení, čímž víte i dopředu odhadnout, jak moc vás může taková osobní půjčka zatížit.Vybrat si můžete z několika nebankovních společností, jejichž služby jsou dostupné i na internetu. Abyste si však mohli zvolit skutečně tu nejlepší nabídku, která nezatíží vaši peněženku ani nyní, ani v budoucnu, tak k dispozici máte i několik portálů, které vám s daným výběrem mohou pomoci. Zejména vám prostřednictvím několika parametrů určí takovou společnost, která na základě spokojenosti svých zákazníků již získala na daném trhu jisté renomé. Zároveň, vám tyto portály nabídnou i šikovné porovnání půjček, které vám pomůže vybrat tu nejvhodnější finanční pomoc pro vaše momentální potřeby.

Pokračovat na článek


Serverhosting dnes využívá mnoho úspěšných firem. Ne všechny však za něj platí adekvátní částku

Společnosti pracující s daty a s nutností jejich sdílení se neobejdou bez serverů. Provozovat je ve vlastní režii je ale neekonomické a v běžných kancelářských prostorách nejsou ideální podmínky pro jejich optimální chod. Proto se stále více firem rozhoduje využít služeb poskytovatele serverhostingu, který nabízí umístění severu ve specializovaném datacentru či pronájem vlastních serverů. Nicméně, se zachováním plné kontroly nad jejich obsahem.Serverhosting na českém trhu nabízí mnoho společností, ale ne všechny pracují s co nejvyšší efektivitou pro klienta. Toho totiž kromě bezproblémového provozu zajímá zejména cena, kterou za serverhosting zaplatí. Na její tvorbě se podílí kromě samotného pronájmu prostoru, údržby sítě či poskytnutí rozhraní pro správu serverů v největší míře spotřebovaná elektrická energie. Její úhrada v rámci měsíčního poplatku však většinou neodráží reálnou spotřebu, ale jen odhad, který je pro klienta nevýhodný.Systém inteligentních zásuvek monitorující spotřebu vytváří základ pro férové ​​určení cenyPrávě proto se doporučuje upřednostnit serverhosting, který na monitorování spotřeby elektrické energie serverů používá tzv. inteligentní zásuvky. Ty neustále zaznamenávají informace jako jsou napětí, proud či spotřebu serveru a vyhodnocují je do přehledů ve formě grafů přístupných klientovi. Získaný reálný příkon, který zajišťuje inteligentní zásuvkový systém, je hlavním údajem na zařazení daného serveru do příslušné kategorie příkonu, a tedy i úhrady za spotřebu elektrické energie.Inteligentní zásuvky serverhostingu odrážejí specifikace každého serveru, které se liší v závislosti na jeho typu, konfigurace či aktuální vytíženosti. Odstraňují nevýhodu ve formě nepřehledného účtování poplatků za energii spotřebovanou serverem, které jsou jinak určovány pouze na základě údajů ze štítku zařízení či tabulky poskytovatele. A to je pro konečného zákazníka v drtivé většině nevýhodné. Pokud tedy uvažujete nad využitím služby serverhostingu, preferujte vždy poskytovatele, který inteligentní zásuvky používá. Na českém trhu je to společnost COOLHOUSING.

Pokračovat na článek


Zřízení potravinářské provozovny – hlavně nenaštvat hygienu

Pokud chcete zřídit restauraci, prodávat karbanátky studentům nebo vyhnat Ukrajince ze stánků s buřty na Václaváku, neobejdete se bez povolení Krajské hygienické stanice. Pokud provozovna již funguje, pak  povolení máte, ale musíte dodržovat jeho podmínky. Jinak musíte hygienu uspokojit kvalitně napsaným plánem.Není to jako dřívDonedávna existoval jednotný předpis. Ten stanovil, jak nakládat s potravinářským zbožím, odpadem a zaměstnanci. Známé jsou podmínky přípravy surových pokrmů, které se nesmějí míchat s hotovými, nutnost nošení čepic kvůli vlasům, umístění a množství popelnic a také vzduchotechnika, čistota, dezinfekce a mnoho dalších podmínek. Dnes tento předpis vytváříte sami. A není to moc levné. Před několika lety jednotnost skončila. Je tak na každém, aby hygieně předložil správný postup a získal tak povolení. Proto se na to nyní specializují společnosti, které takový elaborát vytvářejí jako na běžícím pásu. Za desítky tisíc korun.Popis podnikáníZáměr, který předložíte, obsahuje řadu částí. V první řadě je to popis provozu a tedy podnikání. A jde opravdu o slovíčkaření. Jenomže důležité. Nemusíte se rozplývat nad svým skvělým záměrem. Hygiena chce hlavně vědět, kolik jídel se chystáte připravovat, zda je budete sami vařit nebo dovážet, jakou máte otevírací dobu, kolik chcete mít zaměstnanců, jak velký bude prostor pro hosty a jak velký pro přípravu, jaké technologie použijete (grilování, vaření, smažení, pára atd.) a třeba jaké akce budete pořádat (plesy, podnikové večírky a jiné). Právě z tohoto záměru dovodí potom hygiena nutnost ostatních podmínek.VýkresyTaké se neobejdete bez nákresů a tedy grafického zařízení. Na toto existují různé programy, ale často je lepší odborník. Můžete se totiž splést v umístění varných nádob, ohřívačů jídla, umístění toalet, šaten, míst mezi stoly, únikových cest a dalších nepotravinových lahůdek. K tomu přistupuje i povinnost ukázat cesty pohybu potravin a perzonálu. Tedy nikoliv online, ale označit cesty, jak probíhá příjem surovin, uskladnění zpracování a předložení možným hostům. Tento pohyb musí mít svoji logiku a některé cesty se nesmějí protínat.Vybavení a pitná vodaKromě obecnějších principů žádosti na vás čeká přesný popis vybavení. A týká se nejen hnětačů, robotů, hrnců, pecí a fritéz. Musíte popsat veškeré vybavení. Tím jsou třeba digestoře na odvod vzduchu, větráky, chladničky a mrazáky. K tomu se musíte vyznat ve stavebních materiálech, protože hygiena požaduje popsat stavební prvky jako cihly, beton, dlaždičky, osvětlení a vytápění. Dále se velice pečlivě dbá na otázku zásobení pitnou vodou. Velkým problémem je například vlastní studna místo vodovodu. Tam se musí splnit ještě speciální vyhláška 252/2004. Hygiena bude požadovat rozbory vody, pravidelnou informaci o stavu a dokonce i ohlášení zásahů do potrubí.Odpad a celková situaceJedním z tvrdých oříšků je pak likvidace odpadních vod a odpadků. Pokud místo kanalizace máte jímku, musí být opět stanoven rozpis a nesmí se nacházet v bezprostřední blízkosti. S odpadky je to podobné a možná ještě horší. Na likvidaci odpadu musíte mít již uzavřenou smlouvu. V hostinské činnosti vzniká mnoho organického odpadu (maso, kosti) a s tím se zachází jinak. Proto je likvidace z hlediska počtu provozu a výdeji jídel docela tvrdým oříškem.A něco nakonecZdá se tedy, že práce na studii bude dost těžký úkol. A skutečně je velmi problematická a nejlepší je,  poradit se s podobným provozem. Tedy ji tak trochu opsat. Ale všem starostem není konec. Samozřejmě se ještě musí popsat celková situace. Tou je příjezd hostů a tedy parkování, způsob zásobování, okolí provozovny a když vede kolem silnice, musí být zpracována také hluková studie. Protože vás čeká řada hygienických kontrol, je schválení provozovny a dodržování podmínek velice důležité, je však obtížné a nákladné. Pro rozjezd je třeba mnoho prostředků a času. Proto je třeba si vše rozmyslet a když máte peníze, raději se svěřit do rukou odborníkům.    

Pokračovat na článek


Patnáct let je krásný věk na všechno – tedy téměř všechno

V patnácti letech má mladý člověk otevřený celý svět a začíná vstupovat do světa dospělých. Někdo se do světa žene na motorce s objemem 45 cm3 a někdo počká až do 16 let na stopětadvacítku. Každý ale není fanda do motorek, a tak by se chtěl věnovat jiné činnosti. Programátor bych chtěl vytvářet herní weby, strojař si zařídit dílnu a ekonom dovážet zboží. Nic takového stát neumožňuje, vše se musí obcházet nebo dělat načerno.Podnikat můžete až od 18 letPokud pomineme zakládání společností a jejich řízení, kde je poměrně složitá legislativa a zodpovědnost, není důvod někomu bránit v získání živnostenského listu. Přesto je základní podmínkou věk 18 let a nikdo v podstatě netuší proč. Co se změní dospělostí na schopnosti podnikat, na povinnosti platit daně, vést daňovou evidenci nebo si spočítat paušální daň?Obcházení zákonaMnohem horší je určitě řízení motorky nezodpovědným jedincem, který může napáchat dost škod a přizabít sebe, spolujezdce nebo jiného účastníka silničního provozu. Tady státu nevadí řada smrtelných úrazů a nehod. Podnikatel v 15 letech tolik škody napáchat nemůže a kromě toho úřad má mnoho možností, jak činnost kontolovat.Živnost volnáU živností koncesovaných nebo řemeslných je ještě hranice trochu pochopitelná. Často je vyžadována praxe nebo další podmínky, které mladý člověk splnit nemůže. Tím by ale stejně byl vyloučen ze získání živnostenského listu a nebylo by proč věk omezovat. U živností volných se vyžaduje trestní bezúhonnost a svéprávnost. To jsou také diskutabilní pojmy, ale svéprávnost, tedy oprávnění činit právní úkony sám za sebe je pochopitelná. Nesvéprávný jedinec by podepisoval neplatné smlouvy a nebyl by za své jednání postižitelný.BezúhonnostNemít záznam v trestním rejstříku je považováno za bezúhonnost. Málo se ví, že lze záznam o trestu nechat vymazat soudem po uplynutí určité doby od vykonání trestu. Podmínečné odsouzení pak ve výpisu z trestního rejstříku po osvědčení se také není. Bezúhonnost je také podivným institutem a v Anglii, kolébce podnikání ji vůbec neznají. Pro ně je lepší, když si odsouzený po vykonání trestu najde živnost, než když se vrhne zase na zločineckou dráhu. Ale ani tyto úvahy o bezúhonnosti se mladistvého netýkají, povětšinou žádný záznam nemá, protože ještě nestihl načerno podnikat a být odsouzen za nedovolené podnikání.Ochrana mladistvých?Možná se za otázkou živnosti skrývá otázka trestní odpovědnosti. Ale ta je právě od patnácti let. Pokud je tedy patnáctiletý občan dostatečně odpovědný, uvědomuje si následky svých činů a ví, že může být odsouzen, proč nemůže být odpovědný také za svoje podnikání? Jedině, že by se zdálo státním orgánům, že trestní sazby pro mladistvé jsou tak nízké, že by se mohl v podnikání „vyřádit“, aniž by mu hrozil nějaký podstatný trest.Ochrana nezralých osob?Nebo že by stát chránil osoby pod 18 let opřed strašným podnikatelským prostředím, plným podvodníků, korupce a úplatků? Že by považoval za svoji povinnost nenalákat mladistvého do takového prostředí, aby také nezvlčil? Či snad se bojí nezkušenosti, se kterou dovede svoje podnikání k celoživotnímu placení dluhů?Otázek je mnoho, ale žádná nedává pořádný smysl. Podnikání není žádná složitá činnost. Pokud dělá mladistvý to, co jej baví, má přece právo si tím vydělávat. Získá tím peníze na studium, zkušenost, trochu se otrká a ještě zaplatí daně. A když tedy stát požaduje 18 let, nebylo by třeba vhodnější, aby mladistvý měl na živnostenském listu odpovědnou osobu starší 18 let? I když si myslím, že mnoho mladých lidí zvládne podnikání v 15 letech mnohem lépe, než mnozí v 50. 

Pokračovat na článek


V zahraničí oblíbené odložené platby se dostávají i k nám

V české republice se pomalu začínají prosazovat odložené platby za nákupy v e-shopech. Přičemž smyslem odložené platby je zvýšení důvěry zákazníka v e-shop, vyzkoušení zboží, nebo prostě jen nákup v době, kdy čekáte na peníze. Odložené platby se nejčastěji realizují buď klasicky pomocí faktury vystavené s datem splatnosti posunutím o 14 dní. Po zakoupení zboží pomocí uvedených služeb dostane e-shop ihned peníze, které pak zákazník uhradí jedné ze zmíněných služeb.Výhoda pro zákazníky je v tom, že se platby dají kumulovat a tak zaplatit jen jednou za určité období naráz. Nevýhoda je pak poplatek, o který se navýší cena nákupu. V případě nesplácení pak firmy vymáhají pohledávky klasickým způsobem. A jak je to v případě vrácení zboží? Velmi snadné. Prostě jen vrátíte objednávku klasickou cestou a o nic víc se nestaráte. E-shop si to pak sám vykomunikuje s poskytovatelem platební služby.V zahraničí tyto služby fungují již poměrně dlouho a to docela úspěšně. V konzervativnější české republice zatím jasně vede platba na dobírku, dále pak platba převodem a třetím místě platba kartou, kterou Češi stále moc neumí využívat. Přitom platba kartou je díky pojištění karetní společností a různým ochranným mechanizmům jedna z nejlepších a nejrychlejších plateb u které se není čeho bát i když platíte v e-shopu na druhém konci světa.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Franchising

Franchising

Co je to franchisingEvropský kodex etiky franchisingu definuje franchising jako způsob podnikání, tzv. Partnership for profit, který je založený na dělbě práce a spcializaci mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy. Jedná se o úzkou a nepřetržitou spolupráci finančně a právně relativně samostatných podnikatelů. Franchisor nabízí podnikatelský koncept pro úspěšné vybudování a řízení podniku. Franchisant se naproti tomu zavazuje dodržovat postupy stanovené v koncepci.Základní myšlenkaZákladní myšlenka franchisingu je jednou vytvořený úspěšný podnikatelský systém x krát prodat a zajistit tak odbyt a expanzi (národní i mezinárodní). Vice versa vstoupit snadno do podnikání, které je úspěšné a nastartovat svoji podnikatelskou kariéru bezpečně.Nejvíce franchíz najdeme v oblastech prodeje, služeb a gastronomii.PojmyFranchiza (franchíza): licence poskytnutá za účelem úzké spolupráce mezi dvěma podnikatelskými subjekty, kdy jeden poskytuje své know-how a druhý se zabývá odbytem zboží či služebFranchisor: nabízí podnikatelský koncept, určuje pravidla a stavuje podmínky podnikáníFranchisant: kupuje podnikatelský koncept, využívá know-how, podniká na vlastní odpovědnostFranchisová smlouva: smlouva mezi dvěma podnikatelskými subjekty, která upravuje základní vztahy (práva a povinnosti) mezi poskytovatelem a nabyvatelem licenceFranchisový balík: souhrn práv, znalostí, know-how, služeb a dalšího plnění poskytované ve prospěch nabyvatele licence (franchisanta), které usnadňují a stabilizují podnikání. Franchisový balík je součástí franchisové smlouvy.Franchisové poplatky: platby (jednorázové i opakující se), které platí nabyvatel licence franchisorovi za možnost provozování franchízy a spojené službyFranchisová síť: struktura všech organizačních jednotek franchíz, resp. franchisantů, které jsou koordinované z centrályMaster-Franchising: franchising, který je provozován v mezinárodním měřítku, resp. přesahuje území jednoho státuMater-Franchisová smlouva: smlouva, která upravuje přeshraniční vztahy mezi master-franchisorem a master-franchisantem. Smlouva umožńuje uzavírat franchisové smlouvy s dalšími franchisanty.ČIFRA: Český institut pro franchizing, který vznikl pro všechny podnikatele (především menší podnikatele), aby měli možnost pustit se bezpečně do osvědčené metody podnikání a vhodně ji použít. Jedná se o poradenské národní centrum, které zahrnuje vzdělávací, vědeckou, publikační i popularizační činnosti.FranchisantPodniká vlastním jménem a na vlastní účet.Využívá jméno a značku franchisy. Nestará se o propagaci výrobků ani služeb své pobočky. Reklamní kampaně probíhají centrálně díky čemuž se marketingová síla značky zvyšuje.Využívá nasmlouvaných velkoobchodních partnerů, kde má možnost získat nákupní výhody. Franchisant má také možnost nakupovat přímo od franchisora za nižší ceny.Franchisant má díky osvědčenému podnikatelskému konceptu, tržnímu know-how a de facto zajištěnému odbytu svých výrobků a služeb bezpečnější, jistější a rychlejší vstup na trh.Je to právě know-how, které je důvodem tak drahé franchisové smlouvy.POZOR: Jako franchisant nemáte plnou svobodu k nasmlouvání vlastních dodavatelů.FranchisorFranchizor poskytuje právo používat osvědčený podnikatelský koncept a značku, vč. všech přidružených služeb, které stabilizují podnikání.Franchisor pomáhá zejména při zakládání pobočky, při úpravách či vybavení provozovny. Poskytuje také školení zaměstnanců jak v oblastech prodejních tak marketingových postupů. Franchisor tak předává své osvědčené know-how. V průběhu trvání franchisového partnerství má franchisor za úkol průběžně kontrolovat a podporovat vedení franchisové pobočky.FranchízaNejčastěji se jedná o formu podnikání malých a středních podniků, které expandují na nové trhy a zahraniční oblasti. Statistiky z Evropské unie dokládají, že podnikání skrz franchisovou smlouvu je až 6krát úspěšnější než podnikání na vlastní pěst.Základní touha franchizora je expandovat na nové trhy a rozšířit tak svoje produkty, služby i značku, a to vše s minimálními náklady. Jako franchizant vstupujete do určité kultury a začínáte podnikat s již známou značkou a návodem, jak na to.Základ podnikání jako každé jinéFranchising může znít jako snadné řešení, jak vydělat lehce peníze. Dají nám plán, know-how, vyškolí zaměstnance, řeknou, jak se co dělá a zákazníky budeme mít de facto také, protože budeme těžit z již zaběhlé značky. Franchising je však podnikání jako každé jiné. Dříve než se rozhodnete investovat peníze, buďte k sobě upřímní a pokud je to váš první krok do podnikání, pečlivě si zodpovězte typové otázky.Pouštím se do samostatného podnikání, jsem opravdu podnikatelský typ?Jsem připraven na podnikatelská rizika?Dokáži řídit tým spolupracovníků a budovat dlouhodobé obchodní vztahy?Jsem připraven respektovat stanovená pravidla a jsem připraven na možná omezení do budoucna?Zodpovědně vybírejte z desítek možných franchisových konceptů, které vyhovují vašemu oboru či předmětu podnikání. Možnosti franchizové spolupráce nabízí jednotlivé společnosti na svých webových stránkách, které dohledáte přes internetové vyhledávače. Zalíbí-li se vám, kontaktujte je a požádejte o podrobnější informační franchisové podklady. Anebo můžete využít specializované pracoviště, které se zabývá franchisingem již několik let - Český institut pro franchising (ČIFRA).Financování franchízyČeská asociace franchisingu několik let iniciuje boj za výhodnější podmínky při financování franchízy u finančních institucích. Mnoho franchízových smluv představuje poměrně vysokou investici - jedná se o primární problém, který každý franchisant řeší. ¨Aktuálně české prostředí nabízí financování franchízy těmito prostředky:Bankovní úvěryPůjčkystátní podpůrné programy podpory pro malé a střední podnikatelePartnerstvíLeasingFactoring a forfaitingStrukturované fondy EUPOZOR: Při žádosti o značné finanční zdroje je u většiny poskytovatelů vyžadován propracovaný bussiness plan, vč. finanční návratnosti.Franchising v České republiceFranchising se jako forma podnikání dostala do České republiky až po revoluci v roce 1991. To je hlavní důvod mladosti franchisových systémů u nás. Nedokonalá mladá legislativa, podnikatelská tržní kultura a chybějící zkušenosti s minimálním know-how způsobily velmi pomalý proces rozvoje tohoto typu podnikání.V České republice se jedná přibližně o 50% podíl franchisingu v oblasti služeb a 50% v oblasti obchodu.Ve službách dominují jednoznačně restaurace, rychlé občerstvení a realitní kanceláře. Z oblasti obchodu stojí v čele prodej módy a textilu.V posledních letech se poptávka po franchisingu v ČR zvyšuje. Díky vysoce konkurenčnímu až přesycenému trhu je právě franchising jedna z alternativ, jak podnikat a obstát nejen na národním trhu, ale také na trhu otevřené EU.Pro expanzi na nové zahraniční trhy je využíván především master-franchising, o jehož financování získávají čeští podnikatelé stále větší povědomí. Tímto způsobem se přibližujeme evropskému standardu a stáváme se součástí evropských vazeb rozvoje trhu.Výhody franchisingubezpečnější podnikání (prodejní koncepce je tržně ověřená)relativně vysoká rentabilita vloženého kapitáluX krát úspěšnější podnikání než na vlastní pěstrychlá expanzezajištěný vstup na nové i vzdálené trhylepší vyjednávací pozice na trhuMotto: Jednou vymyšlené stokrát prodat

Pokračovat na článek


Franchisové systémy v přehledu-Kochlöffel

Také „Master-Franchising“ je jednou z forem franchisingu.Tímto získává tzv. Master-franchisant, jinak také Master, od franchisora licenci pro výstavbu (a následně i provoz) franchisové sítě systému v konkrétní zemi nebo regionu. Franchisoři kteří nabízí Mater-licenci pochází zpravidla ze zahraničí a tímto předávají kompetence k výstavbě systému v zahraničí. Prostřednictvím Master-Franchisingu a nacionálního partnera mohou zahraniční systémy lépe překonat jazykové a právní překážky. Přizpůsobit franchisový systém jiné mentalitě lidí v cílové zemi a vydat se tak na úspěšný start. Poté — ve spolupráci s Masterem — co je franchisový koncept přizpůsoben podmínkám trhu cílové země a je zde důkladně odzkoušen v pilotním projektu, přebírá Master na svém nynějším území úlohu franchisora. Toto platí především při vyhledávání nových portnerů, školení a péči o franchisanty. Smluvně dohodnutá platba franchisových poplatků je mezi Masterem a franchisorem rozdělena tak, aby Master za své vynaložené úsilí získal vetší část poplatků než jakou by měl získat franchisor. Master je vlastně franchisor a franchisant v jedné osobě. Ve vztahu ke svým regionálním franchisantům vystupuje jako jejich franchisor, ve vztahu ke své mateřské společnosti, tj. ke svému franchisorovi vystupuje jako franchisant. Je jedno jestli jde o jednu osobu nebo skupinu investorů — ten, kdo chce získat Master-licenci musí vlastnit dostatečný kapitál, neboť náklady na získání Master-licence se pohybují řádově v šesti až sedmimístných částkách.Master by měl vědět o specifikách daného trhu, měl by mít znalosti z oblasti obchodu a zkušenosti s vedením společnosti. V případě, že se jedná o spolupráci na mezinárodní úrovni je na snadě perfektní znalost jazyka, kterým mluví franchisor.Díky odpovídající podpoře a péči, kterou poskytne franchisor, trvá vybudování sítě stávajícího konceptu kratší dobu, než jakou by trvalo budování zcela nové sítě. Díky tomu lze rychleji rozříšit franchisovou ideu a také rychleji dosáhnou úspěchu a s ním souvisejícíh zisků.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Event management

Vybíráte dodavatele? Čiňte tak s rozvahou

Nejste-li Ferda Mravenec, který vše ve svém oboru podnikání i povinnostech vyplývajících z podnikatelského statutu zvládne sám, budete dříve nebo později potřebovat dodavatele. Typickým příkladem jsou služby účetních, daňových poradců, právníků, ale třeba i marketingu, PR, cateringu či konkrétních produktů. Jak najít takové, na něž bude spoleh, co se termínů i kvality týká?Zkuste se řídit několika základními radami, na nichž se shodují jednotlivci i firmy, kteří se na trhu pohybují už dlouho. Mají totiž zkušenosti s bezvadnými dodavateli i těmi, s nimiž se spolupráce a komunikace blíží pocitu absolutního zmaru.Reference a certifikaceUdělejte si průzkum trhu, vyberte užší okruh dodavatelů, kteří vás zaujali, a ptejte se známých i zkušených podnikatelů na názor na jejich služby. reference si můžete vyžádat i od dodavatelů samých, které oslovíte svou poptávkou, resp. zadáním toho, co požadujete. Stejně tak se vyplatí – podle typu služby, kterou požadujete – zjistit, zda potenciální dodavatel vlastní relevantní certifikace, nebo je třeba členem profesní organizace sdružující odborníky v oboru. Právě certifikace a členství v odborném sdružením vypovídají o tom, že daný podnikatel to se svým oborem myslí vážně.Podnikáte-li třeba v event managementu, znáte do velké míry trh i konkurenci. Zeptejte se přímo jejích zástupců. Určitě se najdou tací, kterých si vážíte a kteří vás nepošlou za těmi nejproradnějšími či nejméně spolehlivými dodavateli dekorací, osvětlovací techniky či cateringu, nebo společností, jejíž hostesky unuděným výrazem jednoznačně odradí všechny hosty vaší kulturní akce od zábavy až do rána.Jméno a působnost na trhuDíky tomu, že svět je globální vesnice, najdete na internetu opravdu všechno – a ověříte tu i názory jiných klientů na toho či onoho dodavatele. Nejčastěji je najdete v diskuzích na oborových webech nebo v online médiích. Pátrání a ověřování vás bude stát sice čas, ale může změnit váš názor na preferovaného dodavatele. Případně můžete nechat ověření kvality dodavatele na firmách, které se touto činností zabývají profesionálně. Dobu působnosti na trhu, předchozí dodávky a úspěchy u jiných klientů (často i s podrobnějším popisem realizace) obvykle najdete přímo na webu firmy – má-li se čím chlubit, určitě tyto informace nebude zamlčovat.StabilitaStabilita a ekonomické zázemí souvisí zejména s potenciálními velkými zakázkami nebo předpokládanou dlouhodobou spoluprací. V takovém případě pátrejte ve výročních zprávách, ptejte se po platebních podmínkách, vyžádat si můžete i prohlášení o bezdlužnosti k finančnímu úřadu a pojišťováním. Tento krok podniknete nejspíš ve chvíli, kdy budete vyhlašovat výběrové řízení (třeba proto, že dodavatele hledáte pro služby financované z prostředků evropských strukturálních fondů), ale je na místě vědět, že i tuto možnost máte k dispozici.Splnitelné sliby a poměr kvalita-cenaNabídky realizace poptávané služby si vyžádejte od více možných dodavatelů. Všechny pak porovnejte co do podrobnosti popisu realizace, příkladů z praxe, odkazů na již proběhlé aktivity a zejména termíny.Vaše volba by se neměla odvíjet od rovnice nejnižší cena – nejlepší volba. Ačkoli se tak rozhoduje řada velkých výběrových řízení, ne vždy je to pro dobro věci a kvalitu realizace. Navíc se v takových případech až příliš často vyskytnou další náklady, které nebyly v návrhu zohledněny a klient nakonec zapláče. Dejte více na znalosti a orientaci v oboru, zvažte relevanci navržených termínů plnění a ptejte se po zárukách. To vše vezměte v potaz, i když vybraná cena nebude nutně nejnižší ze všech navržených.SmlouvaSeriózní dodavatel, který to s vámi myslí vážně, vám bez mrknutí oka dá k dispozici návrh smlouvy a nechá vás ji prodiskutovat s právníkem, připomínkovat a upravovat. Navíc – bude-li připraven spolupracovat dlouhodobě, sám navrhne výhodnější pravidla a podmínky vztahu.Dobrého dodavatele bez vlastní investice času nevyberete. První podmínkou je, že víte, co chcete, umíte svou poptávku jasně popsat a dokážete si (i kdyby jen v nejzazším případě) představit různé varianty řešení. Teprve potom je na řadě krok pátrání po tom správném dodavateli. Nemáte-li jasno v tom, co hledáte, ani ten nejlepší dodavatel vám vstříc nevyjde!Tip závěrem: Nevíte, kde hledat konkrétního dodavatele, nechcete do detailního průzkumu investovat příliš času a energie? Zkuste online nástroje pro zadání poptávky – sledují je dodavatelé s nabídkou produktů a služeb od A do Z. 

Pokračovat na článek


Event v obchodním centru

Supermarkety a obchodní centra jsou plná lidí, kteří tam přišli nakupovat… Co je klíčové pro přípravu a úspěšnou realizaci eventu v takto specifickém místě? Jak pro váš výrobek získat kupní sílu, která se v obchodních centrech koncentruje?  Výběr lokality                                                                         Při výběru konkrétního obchodního centra je dobré zvážit, kolik se nachází v obchodním centru obchodů, které nabízejí naše výrobky. Vyberte to obchodní centrum, kde nabízejí nejvíce značek a výrobků z vašeho portfolia. Zákazník by měl mít možnost si promovaný výrobek okamžitě koupit.TIP: Domluvte se s obchody prodávajícími vaše zboží v obchodním centru na speciální nabídce platné pouze v den eventu.  Výběr místa konání akce v rámci obchodního centraZdánlivá maličkost, avšak pro návštěvnost eventu zásadní. Obchodní centra jsou velmi rozlehlá, a tak se při výběru konkrétního prostoru v obchodním centru řiďte dvěma kritérii:Event by měl být v místě, kde je největší koncentrace lidí (u hlavního vchodu, na parkovišti, před supermarketem s potravinami a spotřebním zbožím nebo v blízkosti foodcourtu).Konání akce by mělo být v těsné blízkosti obchodů nabízejících naše zboží. Snadná dostupnost daného výrobku usnadní a urychlí zákazníkovo rozhodování.TIP: Doporučujeme vybrat tak velký prostor, aby se na plochu vešla celá scéna a aby byl dostatek místa pro vlastní program (soutěže, hry, vystoupení…).  Výběr termínu                                                                   Pořádáte-li event při příležitosti uvedení výrobku či produktové řady na trh, termín vybírejte s ohledem na začátek distribuce výrobku. Určitě by akce neměla být dříve, jelikož zboží ještě není v obchodě. Také nepořádejte event až několik týdnů po uvedení výrobku. Výrobek již není novinkou a event pro něj už nebude mít takový efekt. Termín akce je dobré směřovat na konec týdne, potažmo víkend, protože je z hlediska návštěvnosti obchodního centra nejvýznamnější.TIP: Při výběru termínu akce je dobré ověřit si, zda v den, který jste zvolili, není v prostorách obchodního centra žádná jiná akce stejného druhu.  Program akce                                                             Zábavná část programu má jediný zásadní účel – přilákat zákazníka, aby se u vás „zdržel“. Pak ho nesmíte nechat se nudit. Jednotlivé bloky by na sebe měly volně navazovat a vzájemně se prolínat. Různá umělecká vystoupení, módní přehlídky, zábavné atrakce nebo soutěže a hry jsou vyhledávané, ať už kvůli věcným cenám nebo hravé povaze každého z nás. Zapojení publika do děje (vědomostní otázky, hádanky, hlasování, potlesk) usnadní komunikaci, zákazník bude uvolněnější, otevřenější.TIP: Doporučujeme na akci pozvat nějakou známou osobnost, ať už z oblasti showbyznysu, sportu či politiky, což upoutá zájem veřejnosti.  Promo týmTvoří lidé, kteří se podílí na přípravě a realizaci akce. Základ týmu je manažer projektu, moderátor, technický dozor, hostesky a asistenti, fotograf. Všichni by měli disponovat znalostmi a schopnostmi ve svém ranku, smyslem pro spolehlivost a týmovým cítěním. Při jejich výběru požadujte reference.TIP: Před každým eventem celý promo-tým důkladně proškolte! Vždyť na jejich znalostech a profesionalitě záleží úspěšnost celého projektu.PropagacePrvotně nám jde hlavně o maximální návštěvnost eventu, takže propagace probíhá před akcí a v průběhu akce.  O eventu poinformujte veřejnost 10 – 14 dnů předem. Vhodná média jsou: -          plakáty umístěné v prostorách obchodního centra-          místní rozhlas -          vývěsky, plakáty v nejbližším okolí OC (fitnesscentra, zastávky MHD, vývěsky na školách, klubech atd.)  V den D pak zvolte: -          reklamní plachtu (v OC anebo v jeho těsné blízkosti) -          plakáty na sloupech, na zastávce kyvadlové dopravy OC -          3D reklamní objekty (stojany, nafukovadla…) rozmístěné v obchodním centru nebo jeho bezprostřední blízkosti  V případě větší kampaně, resp. organizujeme-li eventy najednou napříč celou obchodní sítí, je účinné cílené PR (rádio, tištěná média, internet), které osloví větší množství lidí.TIP: Návštěvníky eventu potěšíte drobnými reklamními předměty. K posílení značky oblékněte celý realizační tým do oblečení (tričko, čepice, kombinéza atd.) s logem výrobku či společnosti.  Cena eventuV kalkulaci eventu existují dva druhy položek:  -          ty, které nelze než respektovat-          pronájem prostor-          stavba mola, pódia, technické ozvučení-          pronájem nábytku a rekvizit, pořízení výzdoby-          personální náklady a honoráře účinkujícím-          náklady na výrobu a tisk propagačních materiálů-          nákup pomůcek nutných k organizaci akce (stopky, kancelářské potřeby, nářadí…)-          a takové, které je možné snížit-          náklady na moderátora (rozdíl mezi honorářem Leoše Mareše a jeho začínajícího kolegy je v řádech tisíců)-          náklady na další personál (možná event zvládnete s pěti hosteskami místo původně plánovaných dvanácti)-          obecně náklady, jejichž výši ovlivňuje hlavně naše náročnostTIP: Snížit celkové náklady eventu lze spojením se s jinou, nekonkurenční firmou. Ideální je situace, kdy se výrobky nějakým způsobem doplňují. Náklady na přípravu a realizaci akce se tak dělí dvěma, ale efekt zůstává stejný. Řekněme závěrem, že každá dobře připravená akce je předurčena k úspěchu. Nepředpokládané a nepředvídatelné skutečnosti se mohou samozřejmě objevit i navzdory tomu. Horečka moderátora v den akce, dopravní nehoda spediční firmy vezoucí rekvizity, špatná barevnost loga na vytištěných letácích…Předvídejte, vytvářejte rezervy a nebojte se v případě nezbytném improvizovat.Poslední zlatá rada – vždy a za všech okolností mějte se všemi pronajímateli, dodavateli, účinkujícími, obchodními partnery, personálem, a ostatními smluvními stranami podepsané dohody, smlouvy a závazné objednávky. Stát se může cokoliv a tak je dobré mít vše schválené a potvrzené.PROMO TÝMModerátora řádně proškolte o firmě a nabízeném zboží a také o konkurenčních produktech, aby dokázal lépe vyzdvihnout přednosti vašeho výrobku. Moderátor je bavič s určitými moderátorskými zkušenostmi, který dokáže zaujmout a oslovit zákazníka a je „lidový“, sympatický. Úkolem techniků je dohlédnout na bezchybný průběh stavby scény, na funkčnost osvětlení, ozvučení apod., a to s důrazem na maximální bezpečnost. Asistenti týmu mají na starost vlastní přípravu akce a její likvidaci (nakládají, vykládají, stěhují, staví, rozmisťují, upevňují, instalují a demontují).Hostesky pomáhají s vlastní realizací eventu, jejich úkolem je hovořit se zákazníky, pomáhat s organizací akce a svým milým vystupováním a zevnějškem zpříjemnit atmosféru konaného eventu. Šedou eminencí týmu je fotograf – často ho není ani vidět, ani slyšet, ale přesto jsou výsledky jeho práce jediným materiálem dokladujícím průběh celé akce. Důležitá je vzájemná souhra celého týmu, za jejíž koordinaci je zodpovědný manažer projektu. Člověk, který průběh celého eventu řídí, rozděluje úkoly, kontroluje jejich plnění, řeší případné problémy či selhání. Ručí za zdárný průběh eventu.PROČ EVENT V OBCHODNÍM CENTRU?-          zásah masové cílové skupiny, jejíž velkou část lze definovat jako mladé rodiny s dětmi.-          seznámení veřejnosti s funkčností a kvalitou jednotlivých výrobků-          jedinečná možnost přimět zákazníky k praktické zkušenosti s konkrétním výrobkem-  okamžité zvýšení tržeb

Pokračovat na článek


Banner už není v kurzu?

Tipy, jak být vidět na webu za pár korun! První banner umístila na internet v roce 1994 americká telekomunikační společnost AT&T a zvolila proužek přes skoro celou šíři obrazovky na elektronickém magazínu HotWired. Od té doby klesl CTR (poměr mezi prokliknutím se na cílovou stránku a počtem zobrazených bannerů) přibližně ze 10–20% na neuvěřitelně nízkou hodnotu, a to na průměrných 0,2 %.Je banner mrtvý?Jaké formáty jej nahradily? Jaké formy internetové propagace jsou dnes účinnější? Tipy, jak být vidět na webu1.       Firemní web a jeho propagaceSídlo firmy na internetu je jeden velký propagační komunikát reprezentující firmu. Web společnosti by podle Josefa Drobílka měl být to první, do čeho by firma měla investovat, pokud se rozhodne pro jakoukoliv internetovou reklamu. „Můžete mít prvotřídní bannery vyrobené za použití nejmodernějších technologií a nápaditou kreativu, pokud ovšem z takového banneru přijde uživatel na nepoužitelný web, nebo na webu nenalezne to, co hledal, není nic jednoduššího, než se jedním kliknutím myši dostat ke konkurenci. V ideálním případě by se měl návštěvník, přicházející z banneru, dostat přímo na speciální microsite. Uživatel musí mít pocit, že banner pokračuje a sdělení, které ho zaujalo, se dále rozvíjí a přináší mu to, co očekával.“ Cena tvorby webu je závislá na velikosti webových stránek, jejich obsahu a interaktivitě. Obecně lze říci, že malé statické stránky je možné pořídit za cenu 10 000 CZK a velké dynamické stránky, komunikující se zákazníkem interaktivně, například za 400 000 CZK. Cena se ale pohybuje v řádech několika set tisíc korun, hodně záleží na rozsahu stránek, a jaké interaktivní prvky jsou použity. Jen tyto prvky mohou stát statisíce. Ukázkou skvělé internetové propagace jsou například stránky www.bidz.com nebo www.soonnight.com. Fenoménem poslední doby je SEO, Search Engine Optimization. Tento nástroj je založený na klíčových slovech, která je nutno správně definovat za dodržení základních pravidel, jako je například obsahová relevance nebo frekvence vyhledávání.  Firemní web se pak zadarmo objeví na co možná nejvyšší pozici vyhledávacích enginů. Pokud však není podpořen dalšími kroky, je zbytečný.  Do typu propagace SEM,  Search Engine Marketing, spadá také kontextová reklama, která se zobrazuje ve vyhledávačích po boku zadaného slova, a také PPC systémy, Pay Per Click (platba za proklik). Cena klíčového slova s přednostním výpisem na vyhledávacích fulltextových portálech (například www.seznam.cz, www.centrum.cz atp.) se může pohybovat okolo částky 10 000 CZK až 20 000 CZK na dobu jednoho měsíce, mezi cenami jednotlivých portálů jsou však rozdíly. Portál Seznam od této reklamy pomalu upouští a plánuje ji nahradit vlastním PPC systémem.2.       Pronajaté místo na webuJedná se o část webové stránky, tedy pronajaté místo určené pro grafickou (například banner) nebo textovou (PR článek) reklamu. Josef Drobílek tvrdí, že pro většinu firem je základním nástrojem internetové reklamy stále banner: „Dokud zadavatelé nezačnou rozlišovat mezi výkonnostní a image reklamou, a místo konverzí je bude zajímat CTR, tak budou mít bannery stále dominantní postavení na českém internetu. Obecně lze asi říct, že pokud umístíme banner na úvodní stránku webu, bude se jednat o image sdělení a pravděpodobně použijeme výraznější banner, kterým chceme upoutat pozornost.“ Štěpán Prachař pak považuje užívání roll-on bannerů  a float bannerů jako lov ve slepých vodách. „Vyrolují se nebo plavou všude možně po stránce a otravují život návštěvníkovi. Jednoduše to jen přispívá ke klasické informační slepotě.“ Cena banneru je dnes 100 CZK až klidně 750 CZK CPT, Cost Per Thousand (cena za tisíc zobrazení), a je závislá na pozici banneru, frekvenci zobrazování uživateli a na typu webových stránek. Bannery lze také nakupovat mnohem levněji, formou PPC. Komunikační a mediální agentury občas zkouší obchodní háčky na zadavatele reklam. Pro definici standardizace bannerů klikněte na http://iab.net/standards/adunits.asp                                                                                         nebo http://www.iab.net/standards/richmedia/pdf/RichMediaGuidelines3.pdf, kde je zveřejněn seznam typů bannerů.V dnešní době hojně využívaným prvkem je také PR článek. Je to z toho důvodu, že čtenáři ho nedokáží na první pohled identifikovat jako reklamní komunikát. Cena PR článku je závislá na typu média, kde je zobrazován, může to být zdarma stejně jako 35 000 CZK za týden.Aby bylo místo na webu pronajaté efektivně, je vhodné znát návštěvnost daných stránek. 3.       Součást webových stránekWeb může být tvořen propagačními součástmi, jakými jsou například fora, chaty a diskuse. Jedná se o interaktivní komunikaci s okamžitou a do budoucna archivovanou odpovědí. Stačí být připojen na internet. Výdaje jsou nulové. Jakýkoli pracovník firmy může na diskusním fóru někomu poradit, jak vyřešit daný problém a pozitivní asociace se přenesou na firmu. Nebo může firma sponzorovat obsah jiného webu a bude vnímána jako poskytovatel dané služby.4.       Internetová pošta E-mail má nejrychlejší time-to-market ze všech druhů internetové reklamy.Jeden mail lze totiž rozeslat na tisíce adres v jediný okamžik. Nejzákladnějším prvkem je uvádět adresu firemního webu u podpisu všech zaměstnanců firmy. Další reklamní vsuvkou je newsletter. Má podobu pravidelného e-mailového zpravodaje, který si uživatel osobně vyžádá. Obezřetnosti je však třeba u volení periodicity. Časté newslettery mohou čtenáři mazat, aniž by je pročetli.Za novou vynikající věc je označován virální marketing. Jedná se o dobrovolné rozšiřování zajímavých marketingových zpráv dalším osobám. Do převážně vtipného obsahu komunikátu, kterým může být video, text, obrázek či animace, je vložen logotyp firmy, jejího produktu nebo webu, a příjemci komunikátu jej adaptují natolik, že jej zpravidla předají třem až pěti dalším uživatelům. Tento komunikát se pak dále šíří jako virová nákaza, odtud tedy název virální marketing. Má téměř globální dosah, je levný a efektivní. Jak upozorňuje Štěpán Prachař: „Kdysi jedno z nepsaných pravidel marketingu říkalo, že spokojený zákazník osloví tři své přátele, ale nespokojený jich osloví jedenáct!“ Tři pravidla internetové reklamyo        Uvědomit si, komu je komunikát (reklama) určena.o        Uvědomit si, co danou cílovou skupinu zajímá, jaké na ní fungují apely (na rodinu, na základní fyzické potřeby, na sociální potřeby, racionální apely atd.).o        Uvědomit si, jak dlouho bude daný komunikát cílové skupině přístupný. Tvrdí se, že aby byl vizuální komunikát účinný, tedy aby ho recipient vnímal, zapamatoval si ho a vybavil, měl by ho vidět alespoň 7krát. Na internetu se však vyplatí oslovit uživatele hned napoprvé.

Pokračovat na článek


Billboard, CLV, megaboard nebo lavičku?

Ulehčíme vaše rozhodování! – „Umět využívat netradičních prvků k efektivnímu sdělení je základ úspěchu,“ tvrdí Petr Hanisch.Dali jste si někdy sami otázku, co je to venkovní reklama? Jedna odpověď může třeba znít: Přece všechna reklama, která není v televizi, kině, v rádiu, novinách, nebo na internetu. Další věta vám ale bude znít povědoměji: „To jsou přece ty billboardy, ne?“.Spíše pro masový zásahVenkovní reklama ale nejsou jen billboardy, céelvéčka, stojany… Tento článek by měl pomoci najít odpověď, jak se ve světě venkovní reklamy vyznat a kterou si pro svoji kampaň vybrat.Do out-of-home segmentu lze zahrnout nosiče přístupné nebo viditelné zkrátka všude okolo nás. Z toho se dá dovodit, že většina nosičů venkovní reklamy neumí moc „cílit“, ale zato nabízí kampaně spíše pro masový zásah. Nosiče přitom nemusí být jen na pevných nebo „hmotných“ stojanech. (Viz přehled v samostatné tabulce.)Nápady, nápady a zase nápadyVe venkovní reklamě platí víc, než kde jinde, že musíte přesně znát cíle kampaně a tomu přizpůsobit výběr média. Rozdíly jsou na první pohled jasné – pokud budete chtít oslovit co nejširší spotřebitelskou veřejnost, měli byste vybírat z nosičů, které jsou zkrátka „všude“: tedy billboardy, velkoformátové nosiče (plachty, obrazovky,…), městské sítě tzv. CLV (vitríny), které mohou být i prosvětleny, či nějaký nosič s plakátem. Pokud budete chtít komunikovat nějakou „speciální“ záležitost, měli byste vybírat z dražších typů out-of-home médií, které nejsou umístěny všude. „Jistá nevýhoda outdoorové komunikace je v možnostech cílení, i zde se však najdou nosiče, které mají lepší možnost oslovení konkrétnější cílové skupiny,“ říká Petr Hanisch, obchodní ředitel společnosti AliaWeb. „Billboardy lemující české silnice nejsou asi tak ´cílené´, jako reklamní panely v luxusní restauraci,“ dodává. A má pravdu.Billboardy, to je v Česku outdoorNejčastěji užívaným formátem venkovní reklamy je billboard tzv. euroformát o rozměru 5,10 x 2,4 metru. Již zmiňované city-light vitríny pak mají „jednotný“ rozměr 1,2 x 1,7 m, midiboardy 1,5 x 2 m a bigboardy 3,6 x 9,6 m. Při nákupu platí zhruba to, co pro ostatní média všeobecně. Velké sítě a majitelé většího množství ploch jsou zvyklí jednat s mediálními agenturami a poskytují jim výrazné slevy, majitelé malého množství ploch nebo nějakých atypických nosičů jsou většinou schopni poskytnout lepší podmínky přímo zadavateli reklamy. Orientační ceny za měsíční pronájem jednoho billboardu se pohybují okolo třech až pěti tisíc, u velkoformátových nosičů je to násobek této ceny. Digitální nosiče mohou spolknout ještě víc. V zahraničí, především v německy mluvících zemích, má silné slovo také reklama na prostředcích, označovaných jako Meet-of-point, tedy pouličních hodinách, semaforech, či přímo postavených nosičích v křižovatkách, nebo zastávkách městské dopravy. „Obecně v reklamě platí, že být kreativní, umět využívat netradičních prvků k efektivnímu sdělení je základ úspěchu,“ tvrdí Petr Hanisch. Budete-li chtít komunikovat nápaditě svůj výrobek či službu, nebojte se využít nejrůznějších triků, jako 3D nebo 2D nástaveb na zastávkách, billboardech, megaboardech. Pracovat se dá v tomto smyslu i s výlepy na schodech nebo v dopravních prostředcích. „Cílovka“ ovlivňuje nosičeHlavní otázka textu – jak se orientovat v out-of-home segmentu, není vůbec nemístná, protože, jak budete postupně zjišťovat, chyby, které jsou častými prohřešky ve venkovní reklamě, dají odpověď i na výběr nosiče. „Tvorba sdělení pro venkovní reklamu má svá pravidla vyplývající ze specifik vnímání,“ říká Alexandr Křížek, šéf společnosti RAILREKLAM. Jde třeba o to, že není vhodné rozměrově přizpůsobit inzerát a jednoduše ho umístit. „Viděli jste už někdy někoho, že by si z billboardu opisoval telefonní číslo?“ ptá se Křížek.Také platí: nikdy se nesnažte napodobovat úspěšný motiv nějaké kampaně. Nic není horší, než když byste vedle sebe třeba postavili originální nosič Karlovarských minerálních vod (známou orlici) a vaši napodobeninu. „Nikdy nevystavujte svou kampaň nahodilému zpracování. Musíte sledovat a plánovat kampaň s několika vlastními návrhy zpracování. Používejte marketingové informace, jako jsou mailingové údaje a korespondence, události v průběhu roku,“ radí dále Jan Suda z agentury Universal McCann.Optimální umístěníKdyž se budete držet toho, že vaše logo musí být čitelné za každých okolností, budete mít výběr nosičů venkovní reklamy lehčí. Měli byste také pečlivě zvážit, kde je optimální místo pro umístění jména firmy a loga. Venkovní reklama nejsou omalovánky, i když to tak v Česku někdy vypadá. Zmatený nebo matoucí obsah plakátu, umístění na špatně vybraném nosiči je prohra marketingového oddělení, nikoli špatně zpracované kampaně. Důležité jsou i zdánlivé maličkosti, jako font písma, počet a velikost obrázků a fotek, které budou na nosiči, včetně jejich viditelnosti. Klíčové a nejvíce efektivní je, když si každý, kdo jde kolem, z vašeho billboardu přečte, že tuhle fotku dělal třeba David Kraus, namísto toho, aby tam byl jen „dráp“ podpisu, který nikdo nepřečte.

Pokračovat na článek


Firemní písmo – zbytečnost, luxus nebo nutnost?

V současné době si můžeme vybrat na našem trhu ze čtyř až pěti tisíc typů písem s českou diakritikou.Korporátní písmo je jedním z klíčových prvků jednotného designu společnosti a tvoří nezaměnitelnou součást firemní komunikace. Mělo by se používat na všech materiálech, vycházejících z firmy k zákazníkovi, ať už se jedná o vizitky, obálky, hlavičkové papíry, formuláře, reklamní či propagační tiskoviny. „Pokud spatříte billboard nějaké firmy, navštívíte její internetové stránky nebo prodejnu, kde od zaměstnance dostanete vizitku, musí na vás všechny tyto vizuální vjemy působit v souladu. Jen tak je možné cíleně budovat firmě identitu a vlastní image,“ říká Ondřej Kafka, grafický designer a spoluautor publikace Corporate Identity Set. Právě proto si většina společností nechává vypracovat grafický manuál, jehož nedílnou součástí je i vhodně zvolené firemní písmo. Manuál přesně definuje jeho povolené řezy a aplikace a zpravidla obsahuje i tzv. doplňkový (substituční) font, jako náhradu pro případ, kdy firemní písmo nelze použít.Na co se při výběru písma zaměřit?Firemní písmo nejčastěji vybírají designéři tak, aby bylo v souladu s logem, celkovou prezentací společnosti a její základní vizí. Obecně lze říci, že jiný typ písma se vybírá pro moderní firmy, profilující se v oblasti nových technologií, a jiný pro společnosti, dbající na seriózní pověst a dlouhodobou tradici, jako jsou např. banky či advokátní kanceláře. I přesto, že by nás naše písmo mělo odlišit od konkurence, platí, že příliš originality škodí. Stejně tak bychom neměli podlehnout módním vlnám. Firemní písmo musí být zcela nadčasové. Mezi další významné faktory výběru patří dobrá čitelnost a dostupnost, a to jak z pohledu různých operačních systémů, tak i potřebných znaků. „Nejrozšířenější česká písma se nyní dodávají v tzv. postscriptovém Type 1 formátu pro jednu počítačovou platformu,“ upřesňuje Pavel Maňas, produktový manažer přes písma ve společnosti Quentin. „Aby však bylo dostupné všem uživatelům, pracujícím v systému Windows i Macintosh, je nutné zakoupit písmo pro každou platformu zvlášť. Tento problém postupně odbourává nástup multiplatformních písem OpenType.“ Před finálním rozhodnutím je třeba si dále ověřit, zda námi vybraný font obsahuje příslušnou jazykovou sadu. Čeština je součástí CE (Central European) sady, ve které nalezneme znaky i pro další východoevropské jazyky, jako je slovenština, chorvatština, maďarština, moldavština, polština, rumunština, slovinština a jazyk Lužických Srbů.Je písmo na zakázku pouhým rozmarem?V současné době si můžeme vybrat na našem trhu ze čtyř až pěti tisíc typů písem s českou diakritikou (obsahuje znaky ě,š,č,ř,ž,ý, ť atd.). Mezi největší výrobce patří Adobe, Berthold, URW či Linotype. Pokud si však oblíbíme font, který nemá českou verzi, můžeme si jej nechat lokalizovat. Zejména velké společnosti a nadnárodní korporace si zadávají výrobu písma přesně na míru. Jedná se o dlouhý a poměrně nákladný proces, jehož výsledkem je nový font, který zcela odpovídá požadavkům a potřebám firemní identifikace. Takto vzniklé písmo je jedinečné a nezaměnitelné. „U nás je toho krásným příkladem originální písmo Michala Cihláře, které používá pražská zoologická zahrada,“ dodává Ondřej Kafka. „Stačí pouhý pohled na tento linorytem vytvořený rukopis a bez dalšího čtení už víme, kam si jej zařadit.“Chyby, kterých je třeba se vyvarovatVzhledem k tomu, že obvykle firemní písmo volí grafičtí odborníci s dlouholetými zkušenostmi, nevyskytuje se tolik chyb při samotném výběru jako při jejich špatném použití. Mnoho manažerů stále ještě podceňuje význam korporátního designu a jeho vlivu na zákazníky. Pokud nějaký grafický manuál vůbec mají, netrvají důsledně na jeho dodržování. Avšak pověstná lidová tvořivost nezná mezí. Nezřídka se nám tak do ruky dostane dopis na hlavičkovém papíře, s jehož moderním designem výrazně kontrastuje starodávné písmo textu, kterým kreativní úředník jinak strohé sdělení „vylepšil“.Bez licence ani krokPodobně jako na ostatní softwarové programy se i na písmo vztahují autorská práva. Je proto třeba zakoupit licenci, která nás bude opravňovat k jeho použití. Bez ní se naše společnost vystavuje riziku postihu. Licence se obvykle váže na pět počítačů, na něž můžeme připojit libovolný počet tiskáren. Cena jednoho řezu písma s tímto typem licence se pohybuje od 800 do 2000 korun. Za pořízení celé rodiny fontu tak zaplatíme, v závislosti na počtu řezů, i několik tisíc. Velké společnosti, využívající písmo ve styku se širokou veřejností (např. mobilní operátoři, banky), si nejčastěji pořizují tzv. country licence. Ta je opravňuje k použití písma na neomezeném počtu počítačů v rámci daného území. Nejčastěji se vztahuje k jednomu řezu a vyjde na desítky až statisíce korun. V případě, že si zadáme výrobu korporátních tiskovin u grafického studia, které náš firemní font nemá k dispozici, můžeme mu jej poskytnout. K tomu by měla být uzavřena samostatná smlouva, v níž se studio zavazuje, že písmo použije výhradně při plnění naší zakázky a poté jej vymaže ze svého počítače. „Ačkoliv ani tento postup zcela neodpovídá autorskému zákonu, výrobci písem jej tolerují. V praxi se však nejčastěji setkáváme s tím, že font pro svého klienta nakoupí přímo grafické studio a po dokončení zakázky mu jej předá,“ upřesňuje Pavel Maňas. Stručný slovník základních pojmůBezpatková písma (bezserifová písma) – písma, jejichž písmena nemají výrazný kresebný znak ukončující jejich tahy (např. Helvetica, Arial, Frutiger, atd.)Patková písma (serifová písma) – písma s ozdobným zakončením tahů písmen (např. Times, Baskerville, Palatino atd.). Antikvy – druh patkových písem s rozdílnou šířkou tahůGrotesky – druh bezpatkových písem, tzv. lineární písma, která mají stejnou šířku tahů.Minusky a verzálky – malá a velká písmena.Řez písma – různé varianty určitého typu písma (Regular, Italic, Bold, Light apod.).Rodina písma – soubor jednotlivých řezů daného typu fontu. OpenType – multiplatformní font, který lze použít jak v systému Windows, tak v systému Macintosh. Co při nákupu písma musíme vědět:Jaký používáme operační systém – základní a nejčastěji používaný formát pro sazbu a zlom Type 1 je pro platformy Windows a Macintosh odlišný. Na kolika počítačích budeme písmo používat – licence se obvykle vztahuje na pět počítačů.Jaké jazyky budeme potřebovat – čeština je obsažena v tzv. CE (Central European) sadě.Přesný název fontu – uvedený v našem grafickém manuálu, v ideálním případě bychom měli znát i jeho výrobce.Počet potřebných řezů – někteří výrobci podmiňují prodej fontu nákupem celé rodiny.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Business travel

Přemýšlíte nad exportem produktů do zahraničí? Nezapomínejte na efektivní marketingovou podporu

 Úspěšné produkty českých firem je třeba vyvézt do zahraničí. Nejenže udělají dobré jméno samotné České republice, ale zároveň výrazným způsobem zvýší příjmy společnosti obchodující s daným zbožím. Výrazně se jí totiž rozšíří trh a zněkolikanásobí množství cílových zákazníků.Žádný export do zahraničí však nebude úspěšný bez efektivního marketingu v dané zemi, který poskytne základní informace o produktu, případně usnadní jeho hledání mezi konkurencí. Právě proto při vývozu zboží do zahraničí nezapomínejte ani na jeho reklamu, která mu vytvoří na novém trhu zázemí v mnohem kratším čase než bez marketingové podpory.Základem je dobře vyhledatelná webová stránka v lokálním jazyceJelikož žijeme v digitální době internetu, běžní lidé, ale i nákupčí zahraničních společností hledají informace jako první na internetu. Proto je třeba ještě před první realizací exportu produktů do dané země si nechat vypracovat analýzu trhu a vytvořit webovou prezentaci, a to i v jazyce dané země. Tím však marketingová podpora exportu do zahraničí ani zdaleka nekončí. Nezbytností je zlepšit vyhledatelnost dané webové stránky prostřednictvím její optimalizace. Jejím základním principem je zajistit co nejlepší pozice ve vyhledávání přes webové vyhledávače pro klíčová slova, která nejvíce korespondují s oblastí vašeho podnikání a záměru zahraničního exportu. Taková optimalizace má zkratku SEO z anglického spojení Search Engine Optimization. Není možné ji realizovat pro všechny země dohromady, ale pro každou zvlášť.Vybírejte pouze zkušené a úspěšné společnostiNa provedení optimalizace stránky, která je dlouhotrvajícím procesem, je nutné vybrat odpovědnou firmu se zkušenostmi na lokálním trhu. A své zkušenosti musí samozřejmě podložit referencemi a dosaženými výsledky. Ty vaše vám navíc musí předkládat v pravidelných časových intervalech ve formě reportů, z nichž jednoduše pochopíte, jak webová prezentace produktu určeného na export expanduje.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Outsourcing

Doklady související s chodem společnosti je nutné archivovat. Jakou dlouhou dobu a jakým způsobem?

 Každá společnost je povinna archivovat doklady, které souvisí s její činností. Tuto povinnost popisuje hned několik právních předpisů, a to zákon o archivnictví a spisové službě, zákon o účetnictví či zákon o dani z přidané hodnoty. Jak dlouho uchovávat účetnictví, podklady pro daň či údaje o mzdách zaměstnanců? A jak tyto dokumenty skladovat efektivně?Pro různé dokumenty platí různé limityPro účetní doklady obecně platí povinnost jejich archivace během doby, kdy je možné za ně vyměřit danou daň. V případě dani z příjmu je to období tří let. Pokud jste však plátce DPH, všechny účetní doklady související s daní z příjmu máte povinnost uchovávat ne 3 roky, ale až 10 let. A to účetní závěrky, daňové doklady či výroční zprávy. Ostatní účetní doklady mají odlišnou dobu archivace, kterou upravuje zákon o účetnictví. Účetní knihy, odpisy, inventury, účtový rozvrh, přehledy a záznamy musí být uchovávány po dobu 5 let.Pro doklady související s personalistikou, a to mzdové listy či účetní záznamy, které jsou podkladem placení důchodového pojištění, platí přísnější podmínky pro archivaci. Tyto dokumentace musí každý podnikatelský subjekt uchovávat až po dobu 30 let.Všechny papírové dokumenty musí zůstat čitelné. Jak to docílit?Množství dokumentů, ale i doba jejich archivace, dá pořádně zabrat systému skladování a prostorovým požadavkům administrativního zázemí společnosti. Přes lhůty stanovené pro skladování musí být totiž všechny dokumenty v papírové podobě plně čitelné, protože jinak v případě jejich potřeby nebo kontroly může příslušný orgán státní správy vyměřit pokuty. Obvykle se na archivaci využívají šanony, ale ty nestačí. Nejsou totiž chráněny proti vlhkosti či prachu.Pro zajištění šanonů byste proto měli používat krabice na stěhování. Ty zároveň umožní soubory dokumentů přehledně označit a dát všechny navzájem související na jedno společné místo. Na archivování personálních mzdových dokladů s povinností uchovávání 30 let ale samotné kartonové krabice nemusí stále stačit.V jejich případě je efektivním řešením použít obálky, a to vložit dané dokumenty pro každého zaměstnance do zvláštní obálky. 

Pokračovat na článek


Komanditní společnost – zapomenutá forma podnikání

Potkat při obchodní činnosti komanditní společnost bývá vzácným jevem. Označení zkratkou k.s. nebo kom.spol. se vyskytuje tak řídce, že většina běžných podnikatelů se nikdy s takovou společností nesetkala. Má vůbec význam takový typ společnosti zakládat?Kombinace podnikatelského závazkuPodnikání je závazek, který může být různě závažný. Ručit lze celým svým majetkem nebo jen podílem, který společník ve firmě vlastní. U společností se tak kombinuje osobní ručení s ručením majetkem společnosti. Platí, že společnosti jako právnické osoby nemusejí mít žádný majetek, ale majetek jiných fyzických nebo právnických osob může být předmětem ručení. Tak je tomu u komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti.Komanditista a komplementářPoměrně složité názvy pro společníky této formy vycházejí z anglických názvů. Command znamená řídit, velet a complement doplňovat. Přitom fakticky komplementář společnost řídí a ručí celým svým majetkem. Nesmí být společníkem ve veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem v jiné komanditní firmě. Komandista do společnosti vkládá kapitál v minimální výši 5.000 Kč a ručí pouze do výše nesplaceného vkladu. Pokud vklad splatí, ničím dál neručí.Řízení komanditní společnostiTuto formu společnosti řídí komplementář. Komanditista se na řízení podílet nemůže, jinak by na něj také přecházelo ručení celým jeho majetkem. Za společnost jedná pouze komplementář, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Společenská smlouva nemusí mít formu notářského zápisu, ale je důležitým dokumentem, který upravuje poměrně složité vztahy mezi dvěma rozdílnými společníky. Za komanditní společnost jedná každý komplementář samostatně, pokud není opět ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Každý společník má při hlasování 1 hlas nezávisle na vkladu či velikosti majetku, ale počet hlasů může opět společenská smlouva změnit.Vzájemná práva a povinnostiProtože komanditní společnost kombinuje osobní a kapitálovou formu společností, mají komanditista a komplementář zcela jinou funkci. Komplementář má díky svému ručení rozhodující vliv na činnost společnosti a komandista je spíše vkladatelem kapitálu. Účastní se tedy na podnikání finančně a předpokládá, že z hlediska neomezeného ručení bude komplementář jednat s jeho jměním dostatečně opatrně a výhodně. Pojistkou mu je právě celý majetek komplementáře.Zdanění komanditní společnostiHrubý zisk komanditní společnosti se dělí na polovinu a různým způsobem daní. Polovina hrubého zisku (tedy zisku před zdaněním) připadá komplementářům, kteří si sami zdaní tento příjem daní z příjmu fyzických osob. Komanditisté vložili do společnosti kapitál, a proto se hrubý zisk daní sazbou daně z příjmů právnických osob a pokud je poskytnut komanditistům, tak se opět sníží o daň z příjmu fyzických osob. Zisk se může dělit jinak také podle společenské smlouvy.Komanditní společnost je jistě pozoruhodnou, ale trochu nepřehlednou formou společnosti. Vychází z principu vložení kapitálu do podnikání společnosti a ručení celým majetkem toho, kdo s tímto kapitálem nakládá. Nicméně je složité uzavření společenské smlouvy, aby vyhovovala minimálně 2 různým společníkům, které komanditní společnost musí mít. Pro některé rodinné společnosti nebo osoby, které se nechtějí zabývat rozmnožováním svých financí a znají spolehlivou osobu, která umí podnikat se ziskem, může být založení podobné společnosti výhodné.

Pokračovat na článek


Jednatel společnosti s ručením omezeným a zaměstnanec zároveň?

 Postavení jednatele společnosti s ručením omezeným a podobně také statutárního orgánu akciové společnosti je poměrně komplikované a řešené pozoruhodným způsobem. Legislativa po mnoha peripetiích a otázce, jak vlastně toto postavení zajistit materiálně, dospěla k názoru, že zaměstnancem jednatel rozhodně není. Později svoje rozhodnutí mírně přehodnotila. Čím tedy jednatel je?Kdo je jednatelJednatel má poměrně velkou odpovědnost za společnost a také za úkony, které učiní. Zodpovídá se společníkům a případně valné hromadě, pokud takovou společnost s ručením omezeným pořádá. Mnoho společností má jednoho společníka a také jednoho jednatele. Tady by svolávání valné hromady nebo přizvání dalších osob ke sčítání hlasů nebo zápisu z valné hromady vzbuzovalo značné rozpaky. Kromě jiného by se také jednatel zodpovídal sám sobě a nařizoval či schvaloval by si svoje kroky sám. Protože však práce jednatele může být velmi náročná a zodpovědná, musí mít jednatel také nějaké životní jistoty a to zvláště tam, kde je jednatelem takzvaně na plný úvazek.Zaměstnání jednateleJednatele lze jen obtížně zaměstnat. Dlouho dobu nepanoval jednotný názor, jak postoupit s pracujícím jednatelem, až v roce 2012 se tato situace začala řešit. Jednatel nesmí být zaměstnán jako jednatel, tedy nesmí mít v pracovní smlouvě jako náplň práce uvedeno, že řídí společnost, jedná za ni nebo podepisuje. Za určitých podmínek může být zaměstnán jako obchodní vedení společnosti nebo v profesi, která s činností jednatele nesouvisí. Tak může třeba stavební firma zaměstnat jednatele jako zedníka, ale nesmí jej pověřit řízením party dělníků. Je otázkou, zda taková ustanovení neodporují otázce odstraňování diskriminace v pracovně právních vztazích. Paradox vzniká u společností s jedním jednatelem a společníkem a podpisem pracovní smlouvy. Tady musí být podpis ověřen nebo smlouva musí mít formu notářského zápisu.Odměna jednateleVhodnější pro finanční ohodnocení jednatele je nějaký druh odměny. Jednatel má v podstatě mandát od společnosti či společníků k výkonu svojí funkce a měl by být podobně zajištěn. Odměnu může navrhnout a schválit valná hromada, může být zajištěna mandátní smlouvou (nebo jiným druhem smlouvy) nebo být součástí některých dokumentů společnosti jako je vnitřní předpis nebo společenská smlouva. Odměna jednatele na „plný úvazek“ by totiž měla být vyplácena pravidelně, aby jednatel měl zajištěné sociální, zdravotní a společenské zázemí.Výše odměny a odvodyOdměna jednatele je daňový náklad, ale musí souviset s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Jinak nebude uznána jako náklad. Finanční úřad také prověřuje její přiměřenou výši, aby při obratu jeden milion nebyla ve stejném rozsahu. Jednatel je vždy plátcem zdravotního pojištění, které musí z odměny odvádět stejně jako zaměstnanec. Stejně tak pokud odměna přesáhne 2.500 Kč měsíčně, musí jednatel platit odvody na sociální pojištění, které činí 25 % při částce nad 6.200 Kč. Pokud je jednatel také zaměstnancem, odvádí další zdravotní pojištění a příjem z pracovního poměru a odměna jednatele se nesčítají.Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným je tedy poněkud komplikované. Jednatel musí mít nějaké zázemí, které znamená životní jistoty. Může si vybrat mezi zaměstnaneckým poměrem s určitým omezením nebo odměnou, kterou si vyplatí nebo mu bude vyplacena. Musí ji však zdokladovat a společnost zdanit. Daň z příjmu právnických osob je 19 % a tedy odměna se vyplácí po sražení této částky. Pokud si vyplatí odměnu společník, platí srážkovou daň 15 %. Je na každém, aby si vybral a optimalizoval svoje příjmy. 

Pokračovat na článek


Outsourcing ICT služeb?

FENOMÉN DOBY I PROVĚŘENÁ JISTOTA. Využívání služeb počítačové firmy, poskytovatele outsourcingu ICT služeb, již není luxusem. Naopak, využívají jej společnosti, které poznaly, že vlastní údržba jejich systému je pro ně z ekonomického či strategického hlediska nevýhodná, a chtějí se plně soustředit na své obchodní aktivity. Odpovědnost za návrh, budování a správu jejich systému předají externí firmě. Zvažujete-li  přechod na outsourcing, pak nabízíme několik užitečných rad.Insourcing vs. outsourcingPrůzkumy trhu uvádějí až 20% meziroční nárůst obliby outsourcingu u firem do 100 počítačů. Jak vyplývá ze studie firmy Everest Research Institute, outsourcing s uzavřením střednědobé smlouvy, tj. 3–5 let, představuje v porovnání se skutečnými celkovými náklady insourcingu snížení nákladů o hodnotu 30–40 procent. Nicméně důvody pro outsourcing často bývají variabilní kapacita, schopnost soustředit se na klíčové kompetence tím, že se firma zbaví těch okrajových, nedostatek vlastních zdrojů, efektivnější vykonávání pracovní činnosti, vyšší flexibilita, s níž lze reagovat na měnící se potřeby, lepší kontrola rozpočtu díky předvídatelným nákladům, inovační potenciál (know-how partnera) a vedení v oblasti nových technologií. Některé z těchto důvodů lze těžko vyjádřit okamžitou pouze finanční úsporou…Koho a jak oslovit?Outsourcingové služby v oblasti ICT dnes nabízí mnoho společností. Začněte tím, že si uvědomíte, že neexistuje ani jeden dodavatel, který by přesně odpovídal vašim potřebám. Bude potřeba dělat ústupky. Abyste byli schopni provést správné rozhodnutí, jasně si zformulujte, co chcete díky outsourcingu získat, a z toho odvodit svá kritéria pro poskytovatele služeb.Komplexní outsourcing ICT se realizuje zřídka, byť jsou úspory právě v tomto případě největší. Tento trend se projevuje zejména u menších firem. Ovšem obecně mohou existovat důvody, kvůli kterým chce mít zákazník mixované řešení či ponechat si vlastní IT správce. Například když má vlastní informační systém vyvinutý na nestandardní platformě interním programátorem bez potřebné dokumentace k předání. Na internetu lze najít různé cenové kalkulátory, kde vám po zadání počtu počítačů a serverů vyjede paušální nabídka za měsíční správu. Vycházet však pouze z ceny by bylo, v případě takové cennosti, jako jsou firemní data, velmi krátkozraké a chybné. Nehledáte přeci úklidovou firmu, kde služby poměříte podle ceny za vytřený metr čtvereční vaší kanceláře. Důvodem neúspěchu při outsourcingu může být ukvapená snaha o outsourcing, aniž je tento podložen technicko-ekonomickými argumenty. K outsourcingu se organizace stále více uchylují jako k manévru, od něhož očekávají pouze rychlé snížení nákladů, zatímco investici s cílem zvýšit schopnosti firmy, globálně expandovat a reagovat, zvýšit ziskovost nebo posílit konkurenční výhodu v něm ještě tolik nevidí. V dnešní době je přínos dobře vybraných a profesionálně spravovaných IT systémů nejen veliká konkurenční výhoda, ale pro svoji exponovanost a nenahraditelnost i veliké riziko v případě sebemenšího výpadku. Ptejte se dodavatelů na obecné otázky spojené s dlouhodobou působností na trhu, dosažené certifikace a partnerství s významnými výrobci ICT komodit (za těmi obrázky po zdech zasedacích místností je často hodně práce a interních znalostí), ptejte se na interní metodiku správy zákaznických systémů (např. ISO, ITIL atp.). Nezapomeňte na konkrétní otázky typu zkušeností se zálohováním, archivací a obnovou systémů a dat po havárii. Hledejte přizpůsobivost konkrétním podmínkám chodu vaší společnosti a procesům, na které jste zvyklí a které nechcete měnit. Máme jeden dobrý tip: Seznamte se předem s lidmi, kteří pro vás budou pracovat. Nechte si představit technika, který do vaší společnosti bude docházet.Obsah outsourcingové smlouvyService Level Agreement (SLA) je kontrakt mezi poskytovatelem ICT služeb a zákazníkem, který specifikuje, obvykle měřitelným způsobem, jaké služby poskytovatel dodá. Těmi nejzásadnějšími body jsou vždy záruky a ochrana vašich dat.  Požadujte garance. Obchodní zákoník umožňuje dojednat mnohem tvrdší podmínky než pracovní zákoník. Samozřejmostí by mělo být předložení platného pojištění partnera (v řádu miliónů korun) na škody způsobené třetím osobám (vám!). Požadujte jednoduché smluvní formulace sankcí při nedodržení reakčních dob a sjednané doby opravy. Pak můžete účtovat dodavateli penále, pokud nejsou některé úrovně služeb dodrženy. Používá-li se toto opatření s rozvahou, je to účinný způsob, jak udržet dodavatele, aby se zdržel nepravostí. Toto vše po svém zaměstnanci chtít nemůžete (náhrada škody je omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Požadujte ochranu důvěrných informací. V mnoha případech dochází k velice intenzivní výměně informací mezi dodavatelem a objednatelem (např. v případě, že jsou všechny dokumenty uloženy na centrálních serverech dodavatele, probíhají externí zálohy a dodavatel má plný dálkový přístup do sítě). Jenom z tohoto letmého popisu je patrné, že ve smlouvě je třeba velice přesně vymezit odpovědnost obou stran za prozrazení informací kterékoliv z nich nebo za prozrazení či odhalení důvěrných informací třetím stranám. Vzhledem k tomu, že přesné vyčíslování škod je většinou téměř nemožné, je pravděpodobně jediným možným řešením zavedení vysokých smluvních pokut a oprávnění poškozené strany, v případě závažnějších případů prozrazení nebo odhalení důvěrných informací, okamžitě odstoupit od smlouvy.Jak se outsourcing IT služeb účtuje?Obecně lze říct, že existují tři nejčastější způsoby, jak strukturovat cenu v rámci SLA. - Paušální, neboli pevná cenaZákazník platí (obvykle) měsíční paušál za služby, ať jich využívá jakkoliv. Platit pevné ceny za služby se zákazníkům zpočátku vždycky zdá výborné, neboť náklady jsou jednoduše předvídatelné. A někdy to také výborně funguje. Pevné ceny jsou však s časem poněkud obtížné pro poskytovatele, který musí splňovat dohodnuté úrovně služeb bez ohledu na to, v jakém prostředí (např. zastaralé hardwarové prostředky) budou činnosti vykonávány. Pevné ceny lze efektivně aplikovat spíše u větších firem, které mají jasně vydefinovány mantinely (např. vnitropodnikovými směrnicemi o používání IT) a pravidelně obnovují svoje IT prostředky. - Ceny za jednotku, neboli  platba za výkonPoskytovatel stanoví cenu za určitou úroveň služby a klient platí za využívání této služby. Například pokud zadáte jednotkou údržbu desktopů či tiskáren, zákazník by mohl platit pevnou částku za určitý počet uživatelů desktopů či tiskáren, kterým je poskytována podpora.  - Variabilní, kombinovaná cenaZnamená, že zákazník platí pevnou cenu za základní úroveň služeb poskytovaných outsourcingem, ale připouští určitou variabilitu v závislosti na objemu a úrovni poskytovaných služeb. Typickým příkladem je u menších společností oblíbená varianta, kde měsíční cenu tvoří pevná částka za správu infrastruktury (servery, dohled, dálková správa, monitoring, helpdesk, hotline atp.), v kombinaci s jednotkovou cenou (např. hodinová či jednotková sazba) za správu desktopů a uživatelskou podporu.Požadujte transparentní vyúčtování či on-line elektronický reporting prací provedených na vašich systémech. Nejobvyklejším zúčtovacím obdobím je měsíční platba.Svobodný trhOutsourcing představuje nový fenomén organizace podnikání, který se stále více uplatňuje i v českých podmínkách. Na internetu je definice neznámého autora, který říká: Od outsourcingu se očekává, že odstraní základní problém všech samostatných interních týmů podniků – jejich pracovníci pociťují odpovědnost za svůj výkon jenom velice slabě. Vědí totiž, že pokud nezpůsobí firmě velkou škodu nebo ztrátu, jsou natolik chráněni vysokými náklady na svoje nahrazení (a v ČR navíc ještě rigidní ochranou zákoníku práce), že v podstatě není možné, aby byli postiženi ztrátou zaměstnání (nehledě na to, že podle zákoníku práce je náhrada škody z jejich strany omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Navíc jejich odborné práci nikdo nerozumí, tedy je velmi obtížně kontrolovatelná. Naprosto jinou pozici mají externí dodavatelské firmy. Náklady na jejich nahrazení jsou mnohem menší a v případě outsourcingu, který nezasahuje do podstaty chodu firmy, mohou být nahrazeni prakticky ze dne na den. Outsourcing tím také ilustruje základní ideu svobodného trhu: totiž, že každý má dělat jenom to, co umí nejlépe, a za odměnu z této činnosti si pořídit všechno ostatní. Jinými slovy, že pro firmu je nejvýnosnější věnovat se činnosti, ve které má největší komparativní výhodu a zbytek přenechat jiným. Výhodou outsourcingu IT služeb tedy je skutečnost, že klient má k dispozici profesionální servis s kvalitami, které by z vlastních zdrojů získával s vyššími finančními náklady, a navíc může využít možnosti sjednání přísných pravidel a finančních garancí. Slovníček pojmů  IT– Information Technology– Informační technologieICT – Information and Communication Technology – Informační a komunikační technologieKomplexní outsourcing IT– Převzetí či odkup IT majetku dodavatelem a zpětný pronájem v podobě služby. Zákazník neplatí za pronájem počítače, ale za službu zprostředkovanou výpočetní technikou, kterou nevlastní. Tento typ outsourcingu využívají především veliké společnosti o stovkách zaměstnanců.Outsourcing– Doslova Outside Resource Using (přeloženo využití vnějších zdrojů), všeobecně se termín používá pro dlouhodobé převedení oblasti určitých služeb na externího poskytovatele včetně přenesení odpovědnosti.SLA– Service Level Agreement – Smlouva s garantovanou úrovní služeb 10 výhod outsourcingu IT služebPřesné a průhledné plánování nákladů na údržbu a rozvoj.Dostupnost a zastupitelnost odborníků pro různé oblasti, kteří jsou neustále k dispozici a přitom není nutné se starat o jejich vzdělávání.Snížení celkových nákladů na IT – náklady na management, koordinaci, odstranění skrytých nákladů.Správný rozsah podpory IT na základě flexibilních servisních smluv.Přenesení rizik (funkčnost, inovace…) na dodavatele.Výrazně pružnější reakce na nové požadavky a zavedení nových technologií.Udržování nejmodernější technologické platformy bez nutnosti investic (přenos zkušeností dodavatele na všechny zákazníky).Garantovaná kvalita a úroveň služeb.Využití smluv, které má váš dodavatel služeb uzavřené se svými dodavateli hardwaru i softwaru, díky nimž se nemusíte starat o opravy nebo náhradní díly hardwaru nebo legalizaci a upgrade softwaru.Snížení investičních nákladů, které mohou být převedeny na náklady provozní.Proč je outsourcing „in“?Dříve byla situace taková, že firmy měly svůj interní tým, který se staral o všechno v rámci IT. Někdy se takové uspořádání označuje jako insourcing, tedy opak outsourcingu. Problémy se objevily záhy. Rychlý vývoj celého IT trhu s sebou nese nutnost vzdělávání IT pracovníků, tedy další náklady, problémy s přetížeností správců (nemůžeme si dovolit dalšího správce) a zastupitelností (kdo se bude starat o systém, když bude náš správce nemocný či na dovolené). V posledních dvou letech se seznam problémů rozšířil o další, velmi významný bod. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice. Velká města se potýkají s nenaplněnou poptávkou po IT profesionálech (v Praze je odhadem až 1 000 nenaplněných pracovních míst). Společnost LMC (provozovatel serveru jobs.cz) uvádí, že firmy sice usilovně hledají specialisty, ale přestože je v databázi životopisů jobs.cz zaregistrováno kolem 4 000 lidí, kteří chtějí pracovat v IT sféře, není poptávka uspokojena. Tito lidé si ale v současné době velmi pečlivě vybírají svého budoucího zaměstnavatele a mnohdy mají vysoké požadavky, například platové, a proto hledají delší dobu. Mnozí IT profesionálové chtějí pracovat výhradně pro technologické firmy, v nichž si zvyšují kvalifikaci. V průběhu několika posledních let se v Praze a okolí usídlila řada IT firem a vytvořilo se několik stovek nových pracovních míst. Na pohled příznivé řešení situace, nebýt jednoho nepříjemného faktu – počet IT specialistů není nekonečný. Jsme svědky přílivu pracovníků ze zemí bývalého východního bloku, Indie či Kuby. Ovšem díky lukrativním mzdovým nabídkám nadnárodních společností a relativně nízkým životním nákladům k nám jezdí lidé i z opačného pólu Evropy. Objevují se odborníci ze skandinávských zemí, i z Velké Británie. Udržet si vlastního, vysoce kvalifikovaného odborníka déle než rok začíná být úspěchem. Pro firmu vlastnící 50 počítačů a tři servery nebude ekonomicky efektivní investovat do vlastních odborníků (nevynucuje-li si povaha podnikání roční investice do obnovy IT v řádu miliónů) a nabídnout jim odborný růst jako motivaci, je skoro nemožné. IT specialisté potřebují ke svému kariérnímu růstu poznávat nové technologie nejen v odborném časopisu, ale především v praxi. S vysokou pravděpodobností ti schopnější odejdou dříve a ti průměrní o den později. Taková je doba, obor houstne, ovšem chybějí lidé. To je jeden z klíčových důvodů, proč je outsourcing fenoménem doby.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

Jak přijít na nejvýhodnější předmět vašeho budoucího podnikání?

Uvažujete nad začátkem vašeho podnikání, ale stále nejste pevně rozhodnuti, v jaké oblasti chcete rozvíjet svůj byznys? Máme pro vás 4 způsoby, jak přijít na to, v čem se vám to nejvíce vyplatí.1. V oblasti, která vás skutečně bavíJednou z nejvýhodnějších možností podnikání, je začít podnikat v oblasti, která vás baví. Tedy v oblasti, která je vašim hobby. Předpokladem je, že to musíte umět prodat. Obrovskou výhodou je, že pokud vás něco opravdu baví a jste pro věc zapálený, dokážete ji i efektivně prodat. Má to ale jedno minus – z vašeho hobby se stane práce a můžete být z vašeho hobby znechucený. Napište si na papír seznam všech věcí, ve kterých vynikáte nebo v čem jste dobří. A popřemýšlejte nad tím, co ze seznamu by stálo za založení vlastní firmy.2. V oblasti, ve které jste dosud pracovaliAsi nejjednodušší způsob na rozjíždění byznysu je podnikat v oblasti, ve které jste dosud pracovali. Máte v ní totiž potřebné zkušenosti, praxe, kontakty a možná i vybudované své jméno. Zároveň se nemusíte učit žádné nové věci. Nevýhodou je, že vás může současný zaměstnavatel považovat za konkurenci. Další nevýhodou je, že pravděpodobně nebudete moci podnikat vedle současné práci – byl by to střet zájmů.3. V oblasti, kde se nabízejí možnostiTřetí oblast, kde byste se mohli jako podnikatel uplatnit, je ta, ve které se aktuálně nacházejí příležitosti na trhu. Předmět podnikání může být zcela odlišní od toho, v čem jste dosud pracovali nebo s čím máte zkušenosti. Proveďte malý průzkum, po čem je na trhu poptávka, kde jsou mezery a nedostatky. Stejně zhodnoťte, jaký produkt či služba chybí na trhu i vám osobně. I takovýmto způsobem dokážete zjistit, co se stane vaší obživou a možná úspěšným byznysem4. V oblasti, kde se nabízí franchisingPokud máte dostatečné finanční prostředky, ale nevíte si vybrat oblast podnikání, pak je zde možnost zakoupit licenci stávajícího a úspěchy žnoucího byznysu a podnikat s danou licencí, ale pod vlastním jménem. Říká se tomu franchising – takovým způsobem fungují mnohé rychlé občerstvení, například McDonald ‚či KFC, ale i mnoho jiných společností na území Česka.

Pokračovat na článek


Zde určitě nepodnikejte - země s nejvyšším daňovým zatížením na světě

Výše daní hraje v životě a hospodaření firmy opravdu výraznou roli. I proto mnohé společnosti nacházejí sídlo v takzvaných daňových rájích, kde nemusí ze své činnosti odvádět žádné nebo jen minimální daně. Existují však i země, které nabízejí opačný extrém, a to daně extrémně vysoké. Podívejte se společně s námi na seznam zemí s nejvyšším celkovým daňovým zatížením podle zprávy Světového Ekonomického Fóra (WEF).10. Nikaragua – celkové daňové zatížení 65,8%. Navíc celý daňový systém je nesmírně složitý, což už několikrát kritizoval i Mezinárodní měnový fond.9. Francie – celkové daňové zatížení 66,6%. Toto číslo je největší ze všech zemí Evropské unie. Současná vláda však přislíbila jeho postupné snižování.8. Guinea – celkové daňové zatížení 68,3%. Většinu z tohoto procenta tvoří jednotná daň z obratu společností.7. Brazílie – celkové daňové zatížení 69%. Toto číslo však meziročně pokleslo díky reformě daně z mezd společností.6. Mauretánie – celkové daňové zatížení 71,3%.5. Alžírsko – celkové daňové zatížení 72,7%, které je největší na celkem africkém kontinentu.4. Kolumbie – celkové daňové zatížení 75,4%. Růst v žebříčku byl způsoben zejména zavedením nové daně z majetku.3. Tádžikistán – celkové daňové zatížení 80,9%.2. Bolívie – celkové daňové zatížení 83,7% – jen kvůli dani z transakcí ztrácejí společnosti asi 60% ze svých profitů.Nejvyšší daňové zatížení v celosvětovém měřítku má jednoznačně Argentina a dosahuje úrovně více než 100%, i když se to zdá neuvěřitelně. Podle WEF je to až na úrovni 137,3%. Jen samotná daň z obratu je v Argentině rovná přibližně 90%.

Pokračovat na článek


Akciová společnost – trochu lepší společnost s ručením omezeným?

Koupili jste si někdy akcie společnosti? Kolik akciových společností získává svůj provozní kapitál od akcionářů? Neschopnost získat investiční kapitál činí z akciovky jen jiný druh uzavřené společnosti. Podstata založení akciovky nespočívá v principech společnosti s ručením omezeným, přesto je potenciál této formy společnosti nevyužit.Lépe to vypadáSpolečnost s ručením omezeným svým principem konzervuje stav jmění a vlastnickou strukturu. Proto se také ve smyslu vlastnění převodu obchodních podílů v některých zemích ustálil pojem otevřená a uzavřená společnost. V Obchodním rejstříku změna společníka znamená svolání valné hromady, schválení převodu a následný zápis konkrétního vlastníka podílu. Tím může být fyzická nebo právnická osoba. Společník se nemůže sám o sobě rozhodnout o prodeji či převodu podílu, ale musí splnit řadu zákonných povinností. Proto je společnost s ručením uzavřenou společností s jasnou vlastnickou strukturou, do které lze proniknout pouze přesným a neanonymním postupem.Otevřená společnostAkciová společnost se zakládá nejen z důvodu výše kapitálu a lepší reprezentace vyšším finančním jměním. K založení akciovky je potřeba upsat akcie za 2.000.000 Kč, když na eseróčko stačí 200.000 Kč. Ve skutečnosti není výše kapitálu rozhodující, protože ani jedna společnost nemá a nemusí mít žádné jmění k ručení a nemusí držet žádné prostředky jako jistinu. Výše kapitálu tak vyvolává nepochopení a jakési spojitosti se společností s ručením omezeným. Ve skutečnosti je zcela jedno, jaký má akciová společnost kapitál, ale změna je především ve volném pohybu tohoto kapitálu.Změna majitele akciovkyO změně vlastníka společnosti s ručením omezeným rozhodnou společníci a soud změny zapíše. V akciové společnosti jsou vydány akcie s nějakou hodnotou, které může majitel libovolně prodávat. Změna vlastnictví tak nezáleží na vůli jiných osob – společníků či akcionářů, ale je zcela na rozhodnutí akcionáře. Samozřejmě převoditelnost akcií může být omezena (třeba souhlasem představenstva), ale podstatou zůstává kapitál, který je v akciích uložen a který může být zhodnocován, převáděn nebo postupován. Prostě akcie jako cenný papír znamená volný majetek, který je předmětem obchodu.Anonymní akcieExistují dva druhy akcií – na majitele a na jméno. Akcie na jméno je nadepsaná jménem vlastníka a při změně musí být uvedeno nové jméno. Akcie na majitele znamená, že kdo má akcii v rukou, je majitelem. V České republice se zvedla vlna nevole proti těmto anonymním akciím. Nepochybně jsou zneužívány k různým nežádoucím operacím. Ve svojí podstatě nejsou akce na jméno nic špatného, pouze chybí povinnost registrace majitele. Pro listinné akcie by měl existovat povinný rejstřík, kde by se zapisoval majitel. Stačil by v elektronické podobě, třeba vázaný na datovou schránku. Akcie na majitele je nutnou podmínkou fungování řady společností. Její úplné rušení je nesmysl a nepochopení principu volného pohybu kapitálu za dohledu nad vlastnictvím.Volně obchodovatelnéAkcie také mohou být volně obchodovatelné, což znamená, že musejí existovat v dematerializované podobě. Pokud chce akciová společnost zavést takové akcie, musí požádat o jejich registraci prostřednictvím Střediska cenných papírů a prospektem emitenta o jejich zápis do elektronického registru. Takové akcie potom mohou být umístěny na trhy akcií jako jsou burzy nebo v ČR RM-Systém.Ze všech popsaných faktů vyplývá, že akcie má zcela jinou funkci než podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným. Prostřednictvím akcií by měly společnosti získávat podnikatelský kapitál. Pokud se sejdou 2 – 3 vlastníci finanční hotovosti, založí akciovou společnost, do které jmění vloží, rozdělí si akcie a omezí jejich převoditelnost, tak založili takové lepší a více administrativně náročné eseróčko. Podstata akciové společnosti totiž je v získání kapitálu na podnikání emisí (tedy vydáním) akcií, které si koupí investoři. Akciová společnost prostě prodá svoje akcie a získá peníze, se kterými podniká. Bohužel je tento způsob získání kapitálu málo využívaný. Ale je podstatou fungování a existence akciových forem společností. Za akcii získá majitel podíl na společnosti, který může kdykoliv prodat. Když společnost prosperuje, akcie vydělává. Na akcii připadá podíl na zisku – dividenda. Akcionář se podílí na hlasování o činnosti a řízení společnosti podle počtu nakoupených akcií. Je tedy rychle a pohotově majitelem. A v tom je podstata akciovky a základní rozdíl od společnosti s ručením omezeným.

Pokračovat na článek


Smlouva o vedení účetnictví – přesnost se vyplácí

Daně a účetnictví, Začínáme podnikatNa všechny možné druhy smluv se lze odkázat podle obchodního nebo občanského zákoníku. Smlouva o vedení účetnictví ale specifikována není. Nejblíže k ní má mandátní smlouva. Účetní firma se za úplatu zaváže vést účetnictví podle podmínek objednatele. Za to jí náleží sjednaná odměna. Paradoxem je, že mandátní smlouva nevyžaduje písemnou formu.Předmět smlouvyPři vedení účetnictví si málokdo dovolí neuzavřít smlouvu písemně. Její sjednání je podstatné pro obě strany. Účetní nebo účtující společnost potřebuje přesně znát rozsah práce a odměnu a zadavatel chce mít účetnictví v pořádku a se zachováním mlčenlivosti. Podstatný je tak již předmět smlouvy – tedy rozsah práce. Zpracování prvotních dokladů je samozřejmostí a pravděpodobně nebude nikdo vynechávat třeba pokladní doklady od faktur. Tyto doklady se musejí zaúčtovat a je třeba specifikovat, zda se vede plnohodnotné účetnictví nebo jen účetní evidence. Pokud chcete poradenství, mělo by být také uvedeno. Možná někteří podceňují možnost poradit se, ale třeba způsob naložení s odpisy nebo data vystavovaných faktur a data daňových plnění mohou správným postupem ušetřit dost peněz. Na závěr by měla celá činnost směřovat k vypracování a podání daňového přiznání k daním, pokud je podnikatel potřebuje – přiznání k dani z příjmu, přiznání k dani silniční, přiznání k DPH a daň z nemovitosti. Dalším možným druhem vedení účetnictví je mzdová agenda, ta je totiž specifická a poměrně složitá. Velmi důležitou součástí předmětu smlouvy je zastupování a účast na daňové kontrole. Určitě nikdo nechce sedět řadu dní s kontrolory a vysvětlovat účetnictví, kterému třeba ani nerozumí.Rozsah a odměnaRozsah uvedené práce se stanovuje převážně dvojím způsobem. Účetní dokáže odhadnout počet dokladů a rozsah práce. Potom se stanoví paušální částka, která může být včetně nebo bez vypracování závěrky a daňového přiznání. Druhý způsob záleží na jednotlivých dokladech a vypočítává se podle počtu účtovaných faktur, stvrzenek, odpisů a dalších položek. Propočet odměny se tak stanoví například každým záznamem účetní položky do knihy pohledávek, závazků, knize majetku atd. Obecně platí, že malá společnost, která není plátcem DPH zaplatí od 2.000 Kč měsíčně, podobná firma, ale plátce DPH od 5.000 Kč, od 1.000 do 5.000 účetních položek za rok je to od 10.000 Kč měsíčně a více než 5.000 dokladů přijde na částku od 20.000 Kč měsíčně. Ceny za jednotlivou položku se pohybují od 30 Kč výše.Další podmínkyPodstatnou podmínkou smlouvy by měla být mlčenlivost a odpovědnost. A není to jen povinnost na straně účetní firmy. Objednatel by měl včas předávat podklady a poskytovat vysvětlení nebo spolupracovat při zadávání dokladů. Už jen vyúčtování pracovní cesty, cestovného a stravného může znamenat mnoho otázek od účetní. Kdy cesta začala, jak dlouho trvala, proč byly poskytnuty vyšší diety a jak vše zaúčtovat. Proto by podle výše uvedeného návodu měl být ve smlouvě předmět dobře specifikován, aby se objednatel sám nevystavoval ztrátám a problémům s kontrolou.MlčenlivostOtázka mlčenlivosti sice vychází ze zákona a existuje obchodní tajemství. Přesto by tento bod měl být rozšířen a případně uvedeny sankce. Může se stát, že účetní firma se s objednatelem nedohodne a rozejdou se ve zlém. Potom by se neměla konkurence dozvídat účetní a tím i obchodní podrobnosti. K tomu samozřejmě patří také zodpovědnost za škodu, kterou účetní společnosti nerady přijímají. Je však oboustranná. Objednatel musí dodávat včas a řádně doklady, aby účetní nemusel pracovat v noci před podáním na DPH nebo ČSSZ atd. Zároveň by měla být specifikována odpovědnost za špatné zaúčtování nebo omyly účetní firmy, pokud z nich vznikne škoda a jejich bezplatné odstranění.Odpovědnost ze zákonaPozor na důležitou okolnost! Účetní firma se nemůže zavázat za odpovědnost za vedení účetnictví ve vztahu ke třetím osobám. To znamená, že například kontrola z Daňové správy nemůže uložit pokutu účetní společnosti. To by potom bylo jednoduché a jistě by si řada společností dokázala založit firmy, které by jen vedly účetnictví a v případě chyb by prostě zkrachovaly. Může si tedy jen sjednat, že uplatněné sankce jí účetní forma kompenzuje, pokud se staly její vinou.Vzájemný vztahNení špatné si v rámci vedení účetnictví nechat specializovanou firmou vypracovat účetní směrnice. To jsou podklady, jak se doklady podepisují, kdy a kým, jak putují v rámci podniku nebo kdo a jak je vystavuje a předkládá. Tento pořádek může zabránit mnoha chybám. Také se bude účetní firma bránit vadným příkazům tím, že na ně minimálně upozorní a musí si dohodnout, že odmítne nezákonné příkazy, které by mohly vést k trestní odpovědnosti. Dále by se měly stanovit termíny předávání dokladů  a záznamy o jednáních a pokynech. Ty jsou důležité nejen z hlediska sporů, ale také z hlediska škod.Smlouva o vedení účetnictví není jednoduchá a jedná se o poměrně složitý vztah. Všechno nemůže být jejím obsahem, ale měla by být podrobná. Účetní firma by měla zpracovat podklady řádně, ale objednatel by k tomu měl poskytnout dostatek času a především podkladů. Také nemůže účetní ručit za zpoždění se zaplacením daní, pokud k tomu nebyla zmocněna. Účetní musí dostat jasné a přehledné podklady a k účetním položkám jako jsou faktury i smlouvy a další náležitosti musí mít včasný a řádný přístup. Smlouvu je proto dobré uzavřít co nejpodrobněji a také stanovit možnosti jejího vypovězení  a ukončení.

Pokračovat na článek


Daňové paušály a paušální výdaj na auto

Daňové paušály jsou oblíbenou hračkou skutečně zaměstnaných a využitých podnikatelů. A také sympatickým projevem menší byrokracie. Co víc si může přát člověk, který pronajímá několik bytů a honí neplatící nájemce, řemeslník, který kvůli zákonnému protahování komínů trpí závratí (nikoliv z výšek, ale z objednávek) nebo zemědělec, který se nerad zabývá papírováním a raději tráví čas na čerstvém venkovském vzduchu ve společnosti užitečných zvířat?Uplatnění paušálůMinisterstvo financí se sice snaží paušály zohlednit ve svých nepříliš přesných odhadech výběrů daní. Ale rozum říká, že daňový poplatník, který se rozhodne pro paušál, je natolik pohodlný, že nad nějakým ukrýváním příjmů mávne rukou. Výhodou daňových paušálů je fakt, že stát vždy nějakou daň dostane a daňový poplatník se nemusí trápit s daňovou evidencí nebo účetnictvím, čímž ušetří.Výše paušálůPro rok 2012 zůstaly výdajové paušály stejné jako v roce 2011. To je také v neustálých daňových změnách potěšující zjištění.Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství – 80%Příjmy ze živností řemeslných – 80%Příjmy ze živností (kromě řemeslných) – 60%Příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů – 40%Příjmy z užití duševního vlastnictví a autorských práv – 40%Příjmy z výkonu nezávislého povolání – 40%Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele smluv a rozhodce – 40%Příjmy insolvenčního správce – 40%Příjmy z pronájmu – 30%Poměrně zajímavých je 80% u zemědělských profesí a řemeslných živností. Také ostatní živnosti mohou použít 60 % odpočtu paušálních výdajů. Výše 40 % se nejeví jako příliš výhodná. Skutečné náklady se ale u tvůrčích činností a například tlumočnických služeb nepohybují příliš vysoko, a proto budou akceptovatelné. Jinou otázkou je pouhých 30 % u pronájmů. Tady lze do nákladů na udržení a zajištění příjmu započítat opravy nemovitostí, údržbu, daň z nemovitosti, takže zřejmě bude výhodnější vést daňovou evidenci a vykázat skutečné náklady nebo si raději za rozdíl nemovitosti vylepšovat a adaptovat. Sazba daně z příjmu totiž zůstala na 15 %.Auto jako nákladová položkaAuto je u mnohých profesí nezbytná podmínka podnikání. Proto potřebují využít možností odpočtu jízd nebo nákladů z daňového základu. Auto je dost specifická položka a na výběr jsou v podstatě 3 možnosti.1) Podnikatel bude auto používat jako služební. Musí si tedy vést knihu jízd a zaznamenávat najeté kilometry. Za ujetý kilometr si k benzínu připočte 3,70 za 1 km jízdy. Výpočet cen benzínu se řídí také dvěma možnostmi. První jsou skutečné náklady podle účtenek nebo se použije cena k 1.1. každého roku.2) Podnikatel si auto dá do majetku a bude jej patřičně daňově odepisovat. To se týká také auta pořízeného na leasing a splátek. Do nákladů si potom dává účtenky za benzín, opravy, silniční daň a další nezbytné náklady včetně splátek leasingu. Samozřejmě musí být vedena kniha jízd, kterou Finanční úřad kontroluje.3) Podnikatel použije paušální výdaj na svoje nebo pronajaté auto, ale maximálně na 3 vozidla celkem. Paušál je možné využít také u aut, která jsou v obchodním majteku. Pokud auto použije podnikatel také pro soukromé účely, je měsíční paušál 4.000 Kč a pokud výhradně pro podnikatelské, je možné si měsíčně odečítat 5.000 Kč.Výhoda nebo nevýhoda?Daňové paušály nepochybně snižují administrativu a jsou zajímavým řešením pro stát i podnikatele. Mohou při správném výběru ušetřit mnoho zbytečně vynaložených prostředků, protože není třeba vést daňovou evidenci, ale pouze výkaz příjmů. Některé daňové paušály je možné si na konci roku vybrat a propočítat jejich výhodnost. Jiné výdaje jako auto je potřeba si vybrat na celý rok jednou a není možnost změny. Kdo auto využívá minimálně asi zvolí paušál 4.000 Kč nebo 5.000 Kč a kdo často jezdí, rozhodne se využít skutečných nákladů. U ostatních daňových paušálů je tomu podobně. 

Pokračovat na článek


Masové vzdělání likviduje znalosti

Jak přibývá absolventů vysokých škol a populace se stává stále více „vzdělaná“, zjišťují průzkumy, že nejvyšší forma vzdělání přináší pokles jeho úrovně. Toto „překvapující“ zjištění ale není zas taková bomba, jak by se dalo předpokládat. Je jen odrazem snahy získat si co nejlepší sociální postavení na trhu práce a ve společnosti.Peníze nejsou hlavníKvalita musí vycházet ze škol a nikoliv od studentů. Tento princip je zásadní a znamená, že školy se nesmějí snížit k vzdělávacímu populizmu a podlehnout tlaku peněz. Otázka financování studia nespočívá jen v tom, zda si student bude platit nebo nebude. Veřejnost stále zjednodušuje otázku placení na věc komerčního zájmu. Ve skutečnosti je placení filtrací těch, kteří jdou na školy jen pro diplom a neučí se a těch, kteří mají skutečný zájem. Naopak placení ze státního rozpočtu za studenta je pro vysoké školy naprostý nesmysl. Tím se umožní nabrat co nejvíce studentů a přitom prudce snížit úroveň školy.Anglické školy filtrujíPodstatou dobrého vzdělání je tradice a zajištěná kvalita. Proto například v Anglii vysoké školy především dbají na tradici a kvalitu. Na Oxford se lze dostat tak s průměrem 1,2  a méně. A to dokonce po celou dobu středoškolského studia, k tomu se musí zaplatit 9.000 liber ročně a znát jazyk na úrovni IELTS 8,5 a výše. Oxford by jistě neměl problém jako české vysoké školy nabrat stovky tisíc studentů a žít v přepychu. To by ale trvalo jen několik let, než by tito studenti přišli do praxe a zlikvidovali pověst školy.Tradice a pokoraKe vzdělání a jeho úrovni je potřeba pokora, protože znamená příští hospodářský úspěch země. Na vysokých školách musí být určitá úroveň, která neúspěšného studenta prostě pošle jinam. Zaměstnavatel tak ví, že pokud vezme studenta z Oxfordu, takmá jistotu určité vzdělanostní úrovně. Tato tradice drží školství na vysoké úrovni a znamená vysoký zájem o studium bez rozdávání diplomů jen pro diplomování hlav. Chyby českých školJe zcela jedno, zda jste nebo nejste vysokoškolák. Důležité je znát svůj obor a být v něm dobrý.  České vysoké školy se unifikovaly a plivou absolventy jen kvůli financování. Přitom klidně mohou existovat veřejné školy, které budou mít nižší úroveň. Zároveň ale musejí vedle nich fungovat školy, které nekompromisně budou mít úroveň skvělou. Proto bude každý zaměstnavatel vědět, že absolvent UK (až budou brát jen kvalitu), je skvělou pracovní silou a má určitou nezpochybnitelnou úroveň. Vybudování pověsti je pro školu to nejdůležitější. Podívejme se jen na plzeňská práva. I poctivý student, který absolvuje úspěšně tuto školu, má na sobě nálepku nízké kvality a protekce.

Pokračovat na článek


Jak přilákat zákazníky

V boji o zákazníky se rukojmí neberou. Konkurence žene podnikatele do inovací a triků, do špinavostí a spolupráce. Je to válka na chodnících a za vitrínami, která je prostému oku zákazníka neviditelná a přesto se ho úzce týká.Vycházejme z příkladu přírody. Aby se pavouk najedl, musí upříst pevnou a širokou síť. Některé druhy pavouků spolupracují a oblepí svou sítí i celý strom. Stejné je to s podniky. Pavučina, utkaná ze zboží, reklam, cen i výborné obsluhy má za úkol chytit tu správnou oběť, tedy oběť platící.ReklamaReklama je první velmi účinný způsob, jak o sobě dát skutečně vědět. Do omrzení se opakující slogan se zákazníkům zaryje hluboko do hlavy, a když potká logo vaší společnosti, bude mu připadat podvědomě známé a milé, jako kdyby s vaší společností měl dobré zkušenosti. Nejúčinnější je samozřejmě reklama televizní, která pracuje s diváckou pozorností na dvou vlnách. Tedy na obrazové a zároveň i na zvukové. Je vědecky dokázáno, že při sledování televize diváci upadají do mírné formy otupělosti, při které je mozek daleko více náchylný k bezmyšlenkovitému přijetí předkládaného. Reklamou v televizi se výtěžek mnohonásobí.Reklama v tištěných médiích už pracuje pouze s vlnou obrazovou a její účinnost je o dost horší. Na druhou stranu lze v tištěných médiích snadněji propagovat svůj podnikatelský záměr, protože prostor pro text doprovázející samotnou reklamu dovolí čtenářovi nahlédnout pod pokličku vašeho podnikání.Ceny zbožíCena zboží či služby je kotvou i kormidlem veškerého podnikání. Čím nižší cena, tím vyšší zisk. Nebo alespoň o to větší zájem zákazníků. Konkurenční boj žene ceny zásadně dolů, a protože zákazník je jako hledač min, nalezne vždy tu nejnižší cenu a tam také začne nakupovat. Hnát cenu stále níž a níž je ovšem problematické a většinou je taková činnost spojená s ukrádáním na kvalitě nabízeného zboží. Nízká cena? Někteří obchodníci kupodivu vsázejí na cenu vyšší, ale zároveň s cenou nabízejí i mnohem vyšší kvalitu. Nálepka BIO na produktu udělá své. Někteří zákazníci již bez čtení složení sahají po takovém zboží. Ať to stojí, co to stojí.TrikyOblíbeným trikem obchodníků jsou soutěže o ceny. Koupí určitého množství jejich produktu zákazník získá možnost zařadit se do slosování a tím se na chvíli živit nadějí, že vyhraje. V porovnání s cenou, kterou do produktu zákazníci investují navíc od běžného prodeje, zcela pohodlně zaplatí podnikatel i velmi hodnotnou cenu. A tím se jejich zboží stane daleko více vyhledávaným.DobročinnostDobrým způsobem propagace je i dobročinnost. Přílepek ke zboží, na kterém se zákazník dozví, že koupí produktu přispěl korunou na vybudování školy v Africe, zahřeje jeho zakrnělou solidaritu se zbytkem lidstva a příště, aby si onen omamný pocit zopakoval, s největší pravděpodobností opět zamíří k regálu se zbožím podporující potřebné.Tuto metodu je možné pohodlně zneužít i k propagaci webového podnikání. Lze si vybrat z nabídky potřebných v Čechách někoho, kdo potřebuje invalidní vozík, uhradit vážnou operaci nebo například zhotovit bezbariérový vstup do domu. Tuto osobu si dát do štítku webu s popisem sbírky. Svůj web poté lze propagovat na jiných webech s vysokým rankem i návštěvností a tím si pomalu získávat nejen zákazníky toužící přispět potřebnému, ale zároveň i zmást internetové vyhledávače, aby váš web umísťovali výš, což zase přinese jediné, zákazníky.ZávěremDostat ke svému podnikání zákazníky je první a největší problém. Většina živnostníků končí na dlažbě už jen kvůli tomu, že se nedokážou dostatečně dravě dostat do popředí. Vybudováním e-shopu pro ně veškeré invence končí. S otevřením obchodu dát nohy na stůl a očekávat nával bohatství. Ovšem bez dalších kroků začne obchod váznout, aniž by se vůbec rozjel. Lákat zákazníky je potřeba s lokty vystrčenými. Konkurenci zlikvidovat a cestu k vlastnímu podnikání vydláždit zlatými cihlami. Teprve po dřině přichází odměna.

Pokračovat na článek


Hledáte obchodní zástupce? Musíte mít co nabídnout

Obchodní zástupci jsou pro mnoho firem životně důležití – jsou to právě tito lidé, kteří aktivně hledají nové zákazníky, udržují kontakty s těmi stávajícími a prodávají produkty nebo služby. Ač je obecně zažité, že práce obchodního zástupce je velmi negativně vnímaná, vždy záleží na produktech, službách a tváři firmy, pro kterou člověk pracuje. Obchodního zástupce hledá snad každýStačí se podívat na nabídku pracovních míst – téměř polovina z inzerátu hledá lidi právě na tyto pozice. To by ještě nebylo nic hrozného, pokud by se u většiny z nich nejednalo o zcela neznámé společnosti, za kterou stojí jeden člověk, který pro větší prestiž používá názvy jako generální ředitel, account manager a další, které jsou známé hlavně z firem, u kterých jsou tyto pozice běžné.… Ale musí mít co nabídnoutTaková neznámá společnost potom nabízí zcela tuctový produkt, za který má daný obchodní zástupce mizivou provizi, nemotivující ho k tomu, aby vůbec danou práci vzal, natož aby se v ní snažil. Jedná se o dokola omílané dogma, kdy dostane člověk nápad na založení společnosti, kde budou pracovat ostatní, a to formou provize z prodeje. A takto to v reálném světě nefunguje – tedy ne pokud se jedná o malé neznámé firmy.Známé firmy nemají problém s hledáním obchodních zástupcůTo, co je pro menší firmy noční můrou, může být pro velké firmy opakem. Ty si totiž jsou vědomy toho, že i obchodní zástupce je zaměstnanec jako takový, a tak si kromě odměny za prodané produkty zaslouží i určitou jistotu v podobě fixního platu. Ne všechny měsíce totiž mohou být stejně kvalitní, co se výše prodejů týče.Velká firma – „země zaslíbená“ obchodním zástupcůmNa druhou stranu nikdy nebudou tak malé, jako u firem neznámých. Určitě udělá na budoucího zákazníka lepší dojem člověk, který řekne, že je obchodní zástupce Seznamu, Googlu, Applu, Coca-Coly nebo jiné velké firmy, kterou každý zná a ví, že z případného nákupu nemusí mít obavu.Naopak, pokud přijde obchodní zástupce z neznámé a malé firmy, která vlastně nepřináší nic ojedinělého, po krátké diskusi opouští dveře s prázdnou. Takto to udělá několikrát a on sám ztratí do jakékoliv práce motivaci.Proč malé firmy obchodním zástupcům nezaplatí?Tím hlavním důvodem, proč mnoho lidí nabízí svých obchodním zástupcům pouze provizi z prodeje, je strach. Strach z toho, že měsíčně prodá tak málo produktů, že nepokryjí ani náklady na jeho mzdu. S tím souvisí i to, že jeho činnost možná nebude tak kvalitní, jak se možná očekávalo. Na druhou stranu stejný strach mají i samotní obchodní zástupci, kteří by měli přijít do firmy pracovat pouze za provizi. Ani oni nemají jistoty, že daný produkt je skutečně tak dobrý, že si díky němu dokážou slušně vydělat.Čísla přesvědčí, ale málokdo je předložíObchodní zástupce však mohou přesvědčit jasná čísla. A to nejenom o obratu firmy, ale i o pozicích jiných zástupců a hlavně o jejich vyplacených odměnách. A to nejenom ústní formou, kdy si každý může nalhat, co chce – a také že nalže, ale předložením proplacených faktur. Pokud budoucí obchodní zástupce uvidí, že si většina týmu vydělá nadprůměrně, pravděpodobně nemá důvod váhat, a na výplatu bez fixního platu přistoupí.Naopak pokud jsou obraty firmy nulové a tým stávajících obchodních zástupců si za poslední měsíc vydělal dohromady pár stovek na pivo, určitě není správná volba se v této společnosti angažovat.Hledám obchodního zástupce – jak na to?Pokud tedy i vy obchodní zástupce hledáte, dejte jim do ruky propracovaný systém odměn a ukažte jim, že vaše firma skutečně „jede“. A pokud tomu tak není, nezbývá vám nic jiného, než se do jeho pozice pasovat sám. Když už nic jiného, tak vám to dá obrovskou zkušenost v tom, jak své budoucí zaměstnance na této pozici řídit. Budete tak přesně vědět, s jakými problémy se mohou potýkat.

Pokračovat na článek


Humor v podnikání

Podnikání je většinou silně nezáživné. Prvopočáteční nadšení vystřídá rutina, při které stále dokola jen odbavujete zakázky, objednávky a hlavně stížnosti a reklamace. Ovšem zákazníkovi by se podnikatel neměl jevit jako zhnusený a životem unavený jedinec, ale jako živorodý nosič dobré nálady. Při nákupu musí na zákazníka pršet výborná nálada. Kde vzít humorHumor je neuchopitelný. Jeho jemné předivo lze přílišným přetěžováním vytahat, přílišnou kombinací zauzlovat a tím se dostat do oblastí humoru, který je tolik humorný, až humorný není vůbec. Jedná se samozřejmě o humor v propagaci firmy či společnosti. Podnikatel v řemesle nemusí obšťastňovat své zákazníky komediální estrádou, ale dobrou prací. Problém s nedostatkem humoru rovněž nevyřeší přemíra smajlíků v textu na webu či v komunikaci se zákazníky.U podnikání zároveň záleží i na typu humoru. Při podnikání musí být humor jemně nekorektní, jemně agresivní a velmi silně obtěžující, v dobrém slova smyslu. Musí se dostat pod kůži koncového uživatele jako písnička, která nejde vyhnat z hlavy, jako reklamní popěvek, jehož neustálým opakováním se dosáhne kýženého výsledku – rostoucího počtu zákazníků. Jenže kde takový humor vzít?MožnostiPokusit se vtip vymyslet svépomocí – jemné úskalí této metody dlí ve skutečnosti, že váš humor nemusí být komerčně humorný a tedy může ve výsledku odpuzovatCtrl+c a ctrl+v – metoda, která může obsahovat i obsílku od souduPozměnit fungující vtip z jiných webů – nápodobou se lidstvo učí, o tom žádná, díky kombinacím vznikají nové cesty, ale pro propagaci webu a služby je tato činnost dosti problematickáDát slovo profíkům – metoda, která zvyšuje možnost výskytu originálního vtipu, ale hrozí i přílišnou uhlazeností. Přesto je tato metoda nejúčinnější, protože profesionálové už svým zaměřením myslí tvůrčím způsobem.Z výše řečeného lze vysledovat, že výstavba humoru je nesnadná. Humoru totiž, stejně jako lesním houbám, nejde nasadit pouta a donutit ho dřít. Neslouží otrocky, nedá se vysoustružit továrním způsobem. Humor je živel, který se poddá, jen když je v člověku cit pro slovní komično.Hlavní je trpělivostSamozřejmě ne každému bude vyhovovat humor předplacený u profesionálů. Jejich humor může být vymletý a opakující se, rutinní. A pokud si podnikatel připadá pevný v kramflecích, může se, nebo spíše musí, pustit do vlastního výzkumu. Pokusit se najít onen legendární kámen mudrců všech copywriterů – slogan, který donutí zákazníka, aby ze stránky již nikdy neodešel a stále jen objednával a komentoval a hodnotil a zase objednával. Ale hlavně, aby si nestěžoval a nereklamoval.Úskalí příliš drzé propagaceNalézt slogan, který by skutečně a prokazatelně prodal, je prakticky nemožné. Bohužel se v poslední době nesmírně rozmohl neduh, který nastoluje v propagaci služeb či webu až nehoráznou drzost a vulgaritu, nikoliv slovní, ale myšlenkovou. Taková propagace poté zákazníky spíše odrazuje, než aby je lákala. Je také velmi důležité cílit humor na podstatnou část zákazníků a to i těch potenciálních. Pokud budete na webu propagovat opravy vrtaček, nebylo by vhodné utahovat si, po vzoru ženských magazínů, z mužského šovinismu.Propagace humorem je velmi problematická. Část zákazníků pobaví, část urazí, další části bude připadat smutně nevtipný. Teď jde o to, oslovit a pobavit právě tu nejpočetnější část zákazníků a tím se dostrkat i k větším výdělkům. Základem je potlačit nesmělost a pustit se do drzého, ale vkusného, experimentování. Cesta je jasná, naplnit pokladnu.

Pokračovat na článek


Koupit fanoušky na Facebooku – ano či ne?

Snad žádná firma, která chce být vidět na internetu, se už neobejde bez vlastních internetových stránek. S tím souvisí i snaha firem být vidět na sociálních sítích, které dnes využívá většina národa. Firmy si šmahem založily své především Facebookové stránky, na které lákají nové a nové fanoušky. Jenže jak je získat – co je třeba koupit? Fanoušky si koupímeSamozřejmě ne každé firmě se poštěstí to, že se od založení stránky na Facebooku fanoušci přidávají sami. Většinou je nutné jim nějak „pomoci“, například soutěží či vybídnutím při vstupu na samotný web společnosti. Pokud ani to nepomůže, existuje ještě jedna cesta, která je však velmi snadná – a to si fanoušky koupit. Stačí tak kontaktovat někoho, kdo se „prodejem“ fanoušků zabývá. Během jediného dne tak není problémem nárůst třeba o tisíce nových likes. Má to však jeden háček. Ačkoliv se může jednat o reálné lidi, stali se fanoušky jenom proto, aby jim mohla být zpřístupněna například vybraná aplikace, či fotografie.K čemu takoví fanoušci jsou?Převládají názory, že jsou jednoduše k ničemu. Na druhou stranu není třeba být tak skeptický, efekt mnoha fanoušků na vašich stránkách na Facebooku zkrátka působí psychologickým dojmem. Zatímco na fan stránku, kde je sotva pár likes se přidá jenom málokdo, na takovou, kde je jich několik desítek tisíc se často chce přidat „každý“. Proč? Když tam je tolik lidí, tak to pravděpodobně bude dobré. A právě ti, kteří se připojí dodatečně, patří mezi aktivní fanoušky, které firma zajímá, a mohou tak být na profilu společnosti velkým přínosem – třeba v diskusích. A právě díky koupeným fanouškům se podařilo přivést ty správné.I koupení se dají využítSamozřejmě když už fanoušky na dané facebookové stránce máme, měli bychom se je snažit aktivně zapojovat. Zatímco společnost prodávající produkty pro CNC stroje jenom těžko takové necílené lidi zapojí a investice do koupě fanoušků se tak rovná vyhozeným penězům, slevový portál nebo prodejce mobilů či elektroniky již má pozici zcela jinou. Stačí zveřejnit zajímavou slevu. Rázem se lidé začnou zajímat o to, co je vlastně v nabídce. Výsledné konverze se tak mohou dostavit i z těch lidí, kteří původně fungovali pouze jako lákadlo. A právě díky jejich získání na svou stranu se z nich pomalu, ale jistě, stávají ti aktivní.Vyplatí se to?Samozřejmě ne vždy se takový proces může vyplatit. Důležité je totiž najít tu nabídku, která nám na stránku doslova nažene takové fanoušky, které potřebujeme. V našich končinách je ideální cílit na fanoušky z České republiky, jejichž ceny se pohybují v řádech desetníků za jednu takovou osobu. Stačí poté několik úspěšných konverzí a návratnost investice se dostavila. Proto i koupení fanoušci mohou být v určitých případech prospěšní, záleží pouze na konkrétním oboru a na tom, jakým způsobem se vám je podaří zaujmout.Totéž se ostatně týká i často zatracovaného necíleného mailingu, který taktéž mnozí považují za naprosto neefektivní. Stačí se však podívat do vaší emailové stránky, kolik opakovaných spamů vám do schránky chodí. A za každý odeslaný email společnost zaplatí. Myslíte si, že by v dané činnosti pokračovala, pokud by za ní neviděla alespoň minimální efektivitu?Fanoušky kupuje každýA na závěr si zkuste prohlédnout weby opravdu známých internetových služeb. Jejich facebookové stránky mají fanoušků desetitisíce a statisíce. A rozhodně se můžete spolehnout na to, že často většinu těch prvních získali přesně tím způsobem, který většina lidí odsuzuje. Zkrátka je získali tím, že si je koupili.Má tedy cenu si fanoušky koupit?Jestliže i vy máte začínající projekt, a chcete ho nastartovat i na Facebooku, koupě fanoušků do začátku nemusí být nutně špatným rozhodnutím. Právě naopak, jelikož se v konečném důsledku skutečně může vyplatit. Je ale potřeba mít plán nejen pro samotnou koupi fanoušků, ale i pro následnou cílenou práci s nimi, která je vždy k úspěchu na sociálních sítích klíčová. Situace ovšem může být odlišná, pokud již máte slušně zaběhnutou stránku na Facebooku a jen dumáte nad tím, jak na ni dostat další fanoušky. Na toto téma vám můžeme doporučit tento článek o rizicích, spojených s takovým nákupem. Rovněž vám můžeme prozradit, že v blízké době uveřejníme článek o soutěžích na Facebooku – ty mohou být mocným nástrojem k získání nových fanoušků pro vaši stránku.

Pokračovat na článek


Srovnávací reklama – povolená praktika?

Každé úspěšné podnikání vyžaduje odpovídající marketingovou činnost. Dnes je to právě reklama, která do jisté míry ovlivňuje příliv nových zakázek. Zákazníci si dnes jednotlivé výrobky a služby nepamatují podle loga či názvu společnosti, ale velmi často právě díky působivé a chytlavé reklamě. Tím se ovšem otevírá prostor i pro nekalé praktiky. Proč se zabývat srovnávací reklamouReklama je ale zároveň tím, co spoluvytváří jméno firmy na trhu. Protože dokáže spotřebitele velmi intenzivně ovlivňovat, české právo po vzoru evropských předpisů omezilo, či dokonce zakázalo, určité marketingové činnosti. Snahou je, aby se mezi soutěžiteli neužívaly některé nekalé praktiky, jako například „neetická“ reklama. Následující text blíže rozebírá reklamní činnost, u které i přes rozsáhlou právní regulaci dochází často k jejímu porušování (zejména ze strany online podnikatelů). Jedná se o takzvanou srovnávací reklamu.Co je to srovnávací reklama?Za srovnávací reklamu je považována jakákoliv reklama, která přímo i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo zboží nebo služby nabízené jiným soutěžitelem.Srovnávací reklama je v současnosti podrobně upravena v obchodním zákoníku (od 1. 1. 2014 bude „přesunuta“ do nového občanského zákoníku, ale věcně zůstane v podstatě beze změn). Ten podnikatelům dovoluje využívat srovnávací reklamu jen za splnění těchto podmínek:● Srovnávací reklama nesmí být klamavá. Všechny informace, které v reklamní kampani uvedete, nesmí zákazníka klamat – například ve funkčnosti přístroje, v podmínkách platby, servisu či doručení, a další. Upozorňujeme, že i správná informace může být považována za klamavou.● Srovnávací reklama srovnává jen zboží či služby, které uspokojují stejné potřeby. Příkladem může být srovnávání účetního softwaru pouze s účetním softwarem konkurenta.● Srovnávací reklama srovnává jen takové znaky, které jsou pro zboží či službu podstatné, ověřitelné a reprezentativní. Jedná se třeba o uživatelské funkce přístroje. Srovnávacím znakem může být také cena. Doporučujeme srovnávat ve více znacích, nejen v jednom jediném (například v ceně).● Srovnávací reklama nevede k vyvolání nebezpečí záměny. Tyto případy jsou velmi běžné u doménových spekulantů, kteří propagují svoji webovou stránku, respektive její znění domény s tím, že slogany jsou podobné jako u konkurence. Vaše reklama nesmí u zákazníků vyvolávat pocity zaměnitelnosti, a to především v oblastech jako jsou ochranné známky, design, zvláštní označení či právě doména.● Srovnávací reklama nezlehčuje nepravdivými údaji. Při své reklamní činnosti tedy nemůžete útočit na svoji konkurenci s argumenty, které jsou nepravdivé. Někteří podnikatelé využívají srovnávací reklamu k tomu, aby zákazníka informovali, že jejich služba obsahuje oproti konkurenci funkci „X“. Také tato reklama může být zakázaná, a to z důvodu, že služba konkurence zmíněnou službu obsahuje, jen je nazvána jinak.● Srovnávací reklama nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti. Tento bod se velmi blíží bodu o vyvolání nebezpečí záměny. Je zakázáno prodávat svoje zboží pod jménem jiné firmy či využívat její ochranné známky či pověsti k tomu, abyste oslovili či získali zákazníky. Tento bod lze uplatnit také proti cybersquatterům, tedy těm, kteří si zaregistrují doménu, zatímco konkurence má velmi podobnou (např. bez pomlčky).● Srovnávací reklama nenabízí služby či výrobky, které jsou napodobeninami či reprodukcemi toho, co je označeno ochrannou známkou, obchodním jménem či firmou. Při marketingové činnosti nemůžete propagovat své služby či zboží pod jménem registrované společnosti. Tato podmínka lze uplatnit třeba i v PPC kampaních. Neměli byste využívat názvu společnosti, firmy či ochranné známky konkurence.Jak marketovat slevy?Zákonná úprava pamatuje také na slevy. U každé slevové nabídky je nutné uvést datum, ke kterému akce končí (či uvést formulaci „do vyprodání zásob“). Pokud není uvedeno datum začátku akce, má se za to, že sleva již začala působit.Reference a komentáře by měly být pod dohledemV e-shopech můžeme najít velmi často reference zákazníků, či přímo stránku s diskusním forem k danému produktu. Tyto komentáře a reference by měly také zachovávat pravidla pro reklamu a nevybočovat ze zákonných mezí.Závěrem: pozor na srovnávací reklamuZ výše uvedeného vyplývá, že propagace vašeho produktu či služby je značně regulována právě oblastí srovnávací reklamy. Vytvořit kampaň, která splňuje všechny kritéria, nemusí být jednoduché. Ale především nemusí být už rentabilní z hlediska efektivity reklamy. Pokud se rozhodnete pro reklamní kampaň formou srovnávací reklamy, pamatujte, že by měla splňovat všechny výše uvedené body.

Pokračovat na článek


Veřejná obchodní společnost – ručení neomezené

Tato forma společnosti sice nemusí mít žádné základní jmění a také zkratka v.o.s. se příliš nevžila. Přesto je kapitálově mnohem transparentnější, než jiné právní formy společností. Zakládají ji minimálně dva společníci, kteří ručí veškerým svým majetkem. Proto také tolik vosek neexistuje.Právní firmyNěkterým společnostem ukládá ručení majetkem přímo zákon. Advokát se tak ručení nemůže vyhnout, a proto je založení veřejné obchodní společnosti častým projevem sdružování se právníků tímto způsobem. Forma v.o.s. může mít základní jmění, ale při hlasování má každý společník 1 hlas, pokud mu společenská smlouva nepřisoudila jiný počet hlasů. Celkový počet společníků není omezen, takže během činnosti společnosti, mohou další společníci přistupovat nebo naopak vosku opouštět bez problémů s převodem obchodního podílu.Jednoduchá společenská smlouvaPokud se společníci nedohodnou jinak, než stanovuje zákon a nebudou chtít mít základní jmění, měnit počty hlasů nebo určit tvorbu rezervního jmění, je společenská smlouva jednoduchá. Postačuje název společnosti, sídlo, 2 společníci a předmět podnikání. To jsou povinné náležitosti, ostatní si společníci dohodnou. Například způsob konání valné hromady, zastupování společnosti, změny společenské smlouvy a další podmínky fungování jsou čistě jejich záležitostí. Podpisy pod smlouvou musejí být ověřeny, ale smlouva nemusí mít formu notářského zápisu.Základní jměníProtože se nevyžaduje žádné základní jmění, je zákon k veřejné obchodní společnosti benevolentní. Vklad může mít peněžitou nebo nepeněžitou formu a je dobrovolný. Při vkladu například auta nebo nábytku se nevyžaduje znalecký posudek, jak je tomu povinné u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Zákon ani nestanovuje dokdy musí být splacen peněžitý vklad, takže lhůtu si určí společníci ve společenské smlouvě. Pokud ale společník vklad nesplatí, zákon jej sankcionuje 20 % ročně. Nicméně společenská smlouva může tuto sankci zrušit nebo snížit a u nepeněžitého vkladu naopak takovou sankci zřídit.Založení společnostiPo sepsání společenské smlouvy a ověření podpisů je potřeba k zapsání do Obchodního rejstříku zajistit Živnostenské oprávnění pro předmět činnosti společnosti (soud si skutečnost zjistí z veřejného Živnostenského rejstříku), doložit nárok na sídlo například nájemní smlouvou se souhlasem s umístěním sídla, bezúhonnost si zjistí soud sám a dále je potřeba podepsat prohlášení o způsobilosti k právním úkonům, prohlášení o tom, že společník splňuje podmínky živnostenského zákona a nenastala překážka k provozování živnosti.Založit veřejnou obchodní společnost je poměrně jednoduché. Advokátské společnosti nemusejí ani žádat o živnostenské oprávnění, protože postačuje oprávnění advokáta každého ze společníků. K vnitřnímu vedení a řízení společnosti je zákon velice benevolentní. V podstatě si pravidla, způsob hlasování, počet hlasů, svolání valné hromady a další úkony společníci sami domluví a uvedou do vzájemné smlouvy. Veřejná obchodní společnost je charakteristická především neomezeným ručením a tedy nejbezpečnější formou společnosti, se kterou můžete mít co do činění. Proto jich také nevzniká mnoho.

Pokračovat na článek


Zlatá pravidla chování manažerů

Chování managementu koresponduje s očekáváním zaměstnanců pouzeVe více než 50 % případů nejsou zaměstnanci v podstatných oblastech spokojeni s chováním svých manažerů. To je výsledek výzkumu společnosti Krauthammer, jedné z největších evropských tréninkových a koučinkových společností.Průzkumu se zúčastnily osoby zastupující nejrůznější sektory. Cílem bylo zjistit, co zaměstnanci od svých vedoucích/manažerů očekávají a na druhé straně, jaká je jejich reálná zkušenost. Manažeři selhávají„Alarmující výsledky výzkumu ukazují, že v mnoha klíčových otázkách a manažerských dovednostech (jako je např. vedení lidí, umění naslouchat, přijímat názory ostatních či poskytování zpětné vazby) manažeři zkrátka selhávají a očekávání svých zaměstnanců nesplňují,” komentuje výsledky Ronald Meijers, člen představenstva společnosti Krauthammer. „Tento nedostatek výkonnosti má obvykle přímý dopad na úspěch společnosti. Výsledky však předkládají manažerům přinejmenším zajímavé téma k zamyšlení a současně nabízejí několik jednoznačných návodů, jak mohou svým každodenním chováním přispět ke zvýšení výkonu a získání důvěry svých zaměstnanců,” uzavírá Meijers. NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ ROZDÍLYNejvětší rozdíly mezi očekáváními zaměstnanců a realitou manažerského chování představují následující oblasti:95 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí analyzoval jejich úkoly společně s nimi, 41 % toto zažilo.86 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí dokázal zohlednit před vlastní implementací rozhodnutí všechny potřebné souvislosti, k tomu dochází ve 42 % případů.82 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí naslouchal a bral na vědomí jejich nápady a podporoval jejich samostatnost, 56 % to zažilo.Naopak nejmenší rozdíly mezi očekáváním zaměstnanců a reálným chováním manažerů představují následující oblasti:94 % zaměstnanců by očekávalo, že jejich vedoucí spontánně přiznají svou chybu,69 % vedoucích to skutečně dělá.90 % zaměstnanců by chtělo být plně zapojeno do definování cílů vlastního rozvoje, děje se tomu tak v 68 %.83 % zaměstnanců by očekávalo, že jejich vedoucí se bude řešením konfliktů zabývat, nebude se jim vyhýbat v 65 % případů se tak skutečně děje.Seznam pravidelNa základě těchto výsledků, které ukazují nejběžnější selhání managementu, společnost Krauthammer sestavila tzv. seznam „zlatých pravidel“ (viz samostatný blok). Úkolem těchto pravidel je upozornit na nejdůležitější oblasti, které mohou pomoci manažerům získat ztracenou důvěru svých zaměstnanců.„Zlatá pravidla“ managementuPři přijímání námitky používejte k formulaci své odpovědi otázky (místo sebe-obhajování a obranných argumentů).Při projednávání závažných rozhodnutí zapojte do těchto procesů také zaměstnance (neizolujte se).Před poskytnutím zpětné vazby si nejdříve buďte vědomi svých vlastních emocía dopředu vytvořených domněnek a představ, poté poskytněte zpětnou vazbubez zbytečných odkladů (místo abyste se na zaměstnanci vybili a nebo ho se situací vůbec nekonfrontovali).Při informování o změně, nestačí zmínit její základní důvod – zaměstnanci očekávají, že uslyší, co pro ně změna znamená a chtějí být pravidelně informováni o dalším postupu.

Pokračovat na článek


P.R. článek: jak ho napsat, aby zaujal?

Víte to?!Pojem PR článek si lze vyložit mnoha způsoby. Někteří lidé „z oboru“ tvrdí, že nic takového jako PR článek neexistuje, jiní pro něj mají svůj vlastní výklad a celá řada osob se přiklání k názoru, že PR článek je jen neplacená reklama.Dobré PR je hlavně a především materiál, který nás dokáže oslovit, a uvěříme mu. Stejně tak jako je klíčové u komunikace, aby probíhala oběma směry, u PR článku je důležité, aby vyvolal zamýšlenou reakci. A to je možné pouze v případě, že mu čtenář uvěří.Jak docílit důvěryhodnosti článku?Ideálním způsobem, jak docílit důvěryhodnosti článku, je přesvědčit o zajímavosti a významu komunikované informace v prvé řadě redaktora. Není větší výhra než získat článek z pera zástupce médií, který sám věří, že informaci, kterou mu podáváte, stojí za to komunikovat. Tento úkol je vlastně podstatou práce v public relations a jeho výsledkem je materiál, o kterém čtenář nezapochybuje, že vznikl ze zájmu redaktora, a ne „na objednávku“. Takový materiál nemá podobu článku hýřícího superlativy, ale poskytuje informace způsobem, že si sám čtenář uvědomí benefity a význam propagovaného zboží či služby. To by mělo platit i v případě, že článek píšete sami.Pojměte téma obecně a produkt či službu, kterou chcete propagovat, zmiňte jako referenci, ale hlavně objektivně. Pokud budete chtít například propagovat určitou značku kávy, napište článek o přípravě kávy a v průběhu článku zmiňte, že odborníci na kávu od značky Nescafé doporučují ten či onen obecný postup při přípravě kávy.Budete-li chtít propagovat konkrétní značku vozu, napište obecný článek o tom, co například nabízí dnešní generace rodinných vozů, a pak doplňte jako referenci třeba „výborný poměr ceny a kvality nabízí například nový rodinný vůz Kia Cee‘d SW“. Máte-li téma, které potřebujete komunikovat, je důležité vybrat si jeho klíčové sdělení, které může média a jejich čtenáře zaujmout. V některých případech, pokud není nosné téma dostatečně silné, se nabízí i další možnost. Informaci může podat zajímavá osoba, tzv. třetí nezávislá osoba, která má k tématu co říci. Může to být někdo z vedení společnosti nebo například odborník, se kterým firma spolupracuje.Médiím pak nenabízíte přímo informaci na zpracování, ale rozhovor se zajímavým člověkem, kterého „prodáte“ jako úspěšného manažera, odborníka v oboru či podobně. Ten pak vaši informaci „do médií dostane“. Důležité je, aby osoba byla obecně vnímána jako nezávislý expert. Tipy na netradiční P.R.Jak již bylo řečeno, ideální forma PR je taková, kdy přesvědčíte redaktora, aby o nabízené informaci sám napsal z vlastního zájmu či udělal rozhovor se zajímavou osobou, která má co sdělit. V takovém případě získáváte tu nejdůvěryhodnější formu informace, navíc se pod článek podepisuje přímo redaktor či uvádí jako podpis redakci. Tuto formu PR můžeme nazvat redakční materiál. Účinnou formou PR může být také fotografie s popiskem či článek na obecné téma, který doplňuje fotografie s „naším produktem“, ve vnímání čtenářů tak dochází k automatickému spojení tématu s naším zbožím.Existují však další podoby PR, například testimonialy zákazníků spokojených s výrobkem či službou, kterou nabízíme, studie, výsledky výzkumů a podobně. Takovýto materiál už však bývá médiem označen, neboť do něj již redaktor nezasahuje a nechává ho v původní podobě, do jaké ho autor zpracoval. Tento typ materiálu je většinou také placený a mezi „PíáRisty“ většinou není považovaný za PR, ale spíše za reklamu.Označit, nebo neoznačit?V případě, že dostanete od médií prostor na PR například v rámci bonusu za objem inzerce, setkáte se s tím, že tento prostor bude chtít vydavatel většinou označit jako „komerční prezentace“. V některých případech se však lze s vydavatelem dohodnout na tom, že prostor označen nebude, pokud bude moci redakce do daného materiálu zasahovat nebo bude článek připraven v takové formě, aby mohl být považován za redakční.7 zásad P.R. článku  PR článek musí být napsán věcně, obsahovat potřebné informace, ale i skýtat novinářům prostor pro tvůrčí zpracování.Podstatou PR článku je, aby se tvářil jako redakční materiál. Vyvarujte se chválení nabízeného produktu či služby, informujte objektivně a takovým způsobem, aby čtenář sám přišel na benefit vámi propagovaného zboží či služby.Používejte nezávislé experty a odborníky v oboru, kteří mají co k problematice říci a ideálně váš produkt či službu doporučí. Někdy stačí zmínit produkt či službu, kterou chceme propagovat, jen tak „mezi řádky“ v rámci obecného materiálu nebo použít jako referenci ilustrační foto s krátkou popiskou. Méně někdy bývá více.Vyvarujte se příliš odborných výrazů a jazyka. Nebojte se speciální termíny vysvětlit či poskytnout na konci článku např. legendu výrazů.Buďte věcní. PR článek není výroční zprávou, nezahlťte ho podružnými informacemi, které se sice týkají subjektu, který článek „vydává“, ale nemají až tak úzký vztah k tématu sdělovanému v PR článku.Vždy, pokud je to možné, trvejte na tom, aby váš článek nebyl nijak označen, rozhodně ne jako „komerční prezentace“ či podobně. Takové označení si můžete dovolit v případě placeného materiálu, ale i přesto je lepší mít jej bez označení.Existuje pojem PR článek?!Dle názoru některých odborníků a zakladatelů Asociace PR agentur (APRA), například Pavla Kučery z BMI ČR, PR články jako takové neexistují. „Rozlišuji mezi reklamou, maximálně advertorialem a poté pro mě existuje jen redakční materiál, který prochází editoriálním filtrem (buď z pera novináře, nebo předpřipravený PRistou). Nicméně, nějak je třeba mezi klientem a agenturou označit neformálně tento jev, kdy redakce poskytuje prostor pro komerční sdělení buď jako bonus, či na základě zajímavosti samotné informace anebo díky negociačnímu umu zástupce agentury či klienta. Ve většině případů budeme marně hledat takový prostor v cenících vydavatelství. A je v našem zájmu, aby redaktoři vtiskli článku styl daného periodika – ostatně sami znají své čtenáře a jejich informační potřeby nejlépe.“ 

Pokračovat na článek


Co dokážete vyjednat na obědě?

Na pracovním obědě máte skvělé podmínky pro vyjednávání.Pro jednoho vítaná příležitost, jak se opět sejít s obchodním partnerem, pro jiného zbytečná ztráta času, který by mohl vyplnit mnohem smysluplněji. Ať tak či tak, pracovní oběd k manažerskému postavení neodmyslitelně patří a dříve či později jej musí absolvovat každý z nás. Podívejme se, jak zařídit, aby vše proběhlo hladce, naše pověst neutržila žádné šrámy, a jak vést obchodní jednání při této společenské příležitosti.Kdy vyrazit na oběd?Uzavření dohody na dlouhodobou spolupráci je na spadnutí, my bychom však ještě rádi zjistili postoje našeho partnera – jedinečná příležitost k uspořádání pracovního oběda. Během něj si můžeme upřesnit vzájemná očekávání a předejít tak případným zklamáním. Restaurace je ideálním místem k setkání, neboť představuje neutrální půdu, na které si ani jedna z protistran nemusí připadat v nevýhodě. Společným stolováním navíc dochází k upevnění osobních vazeb a k prohloubení vzájemné důvěry, což významně podporuje nejen probíhající, ale i budoucí obchodní jednání.Pracovní oběd však nemusí být vždy nutně spojen pouze s dojednáním konkrétního obchodu. Uvolněnou a neformální atmosféru využívají mnohdy i manažeři při domlouvání další firemní strategie.Koho můžeme pozvat?Oběda by se měli zúčastnit rovnocenní partneři. Až na opravdu mimořádně výjimečné případy je společensky zcela nepřípustné, aby generálního ředitele pozval na oběd pracovník středního managementu. Dalším nepsaným pravidlem je stejný počet zástupců z obou stran. Už při pozvání bychom měli naši protistranu informovat o tom, kdo bude za naši firmu na obědě přítomen. Ale pozor, pro hladký průběh schůzky by počet hodovníků neměl být příliš vysoký.Jak vybrat správnou restauraci?Restauraci vybírá hostitel, který tím zároveň přebírá zodpovědnost za kvalitu a hladký průběh oběda. To však neznamená, že musí za každou cenu zvolit nejdražší a nejluxusnější podnik ve městě. Spíše než na cenovou relaci bychom měli svou pozornost zaměřit na celkové prostředí restaurace. Čistota, příjemná atmosféra, kvalitní obsluha a chutná kuchyně jsou alespoň elementární zárukou úspěšného výběru. Víme-li o partnerovi, že má slabost pro nějakou tu zahraniční specialitku, můžeme tomu volbu podniku přizpůsobit. Při samotné rezervaci specifikujme veškeré požadavky, a to co do počtu míst, dekorace i umístění stolu. Získáme tak jistotu, že nebudeme sedět u vchodových dveří či v blízkosti toalet.Jak vše správně načasovat?Termín pracovního oběda záleží na dohodě obou stran, zpravidla však začíná mezi 12. a 13. hodinou. Ačkoliv by neměl trvat déle než hodinu a půl, je lépe předem počítat s tím, že se může protáhnout a vyhradit si tak dostatečnou časovou rezervu. Oběd směřujte raději do druhé poloviny týdne. Obecně nejsou vhodné pondělky, kdy ve většině společností probíhají pracovní porady, ale ani pátky. Nechcete přeci, aby váš partner během společného stolování nenápadně pokukoval po hodinkách a duchem byl už na chalupě.Pozvání na oběd tlumočte alespoň s několikadenním předstihem. U vysoce postavených osob a činitelů se termín nezřídka domlouvá i týdny dopředu.Hodina HDo restaurace přijeďte dřív než váš host a zkontrolujte, zda je vše připraveno podle vašich představ a zda stůl, který je pro vás vyhrazen, stojí v klidné části restaurace. Po příchodu hosta jej uvítejte a představte mu všechny přítomné.Host by měl být usazen na čestné místo, tedy buď v čele stolu nebo po pravici hostitele. Poté, co se společně usadíte, ponechte partnerovi dostatek času k prostudování menu. Pokud však máte v oblibě některou z místních specialit, nebojte se mu ji doporučit. Při samotné objednávce čekáte jako hostitel až nakonec, případně můžete objednat za všechny, což je považováno za přátelské gesto. V průběhu pracovního oběda zapomeňte na alkohol.V horkých dnech si raději než plzeňskou dvanáctku dopřejte sklenku nealkoholického piva. Podobně byste se měli zdržet kouření. Výjimku můžete učinit pouze u závěrečné kávy, a to jen pokud víte, že váš obchodní partner holduje stejné neřesti. I v tomto případě byste si však před zapálením měli vyžádat souhlas všech spolusedících.  Snad netřeba ani připomínat, že po celou dobu pracovního oběda musí zůstat mobilní telefon vypnutý, či alespoň ztlumený.Kdy začít jednání?Ačkoliv pracovní oběd slouží především k tomu, abyste v příjemné atmosféře probrali sporné či nejasné body obchodního jednání, nepouštějte se do diskuze ihned. Pracovním otázkám předchází volná konverzace na obecná či společenská témata. V prvních minutách nezapomeňte vyjádřit svou radost ze společného setkání.Obchodní jednání zahajuje hostitel nejdříve po předkrmu nebo poté, co mají všichni přítomní objednáno. Jen velmi zřídka se na podobných setkáních probírají technické detaily obchodu a už vůbec není vhodné řešit otázku ceny. Ačkoliv se žádný zápis nedělá i v průběhu pracovního oběda platí, že vše, na čem se dohodnete, je závazné pro obě strany.Dojedli jsme, jak je to s placením?Konec pracovního oběda určuje hostitel a to tím, že po kávě vybídne hosta k další objednávce. Pokud ten odmítne, je společné setkání považováno za uzavřené. Ještě před rozloučením je však dobré stručně zrekapitulovat důležité body jednání.Účet hradí samozřejmě hostitel, a to i v případě, že se jedná o ženu. Pokud je to možné, domluvte se s personálem, aby vám jej připravil stranou a vy mohli zaplatit až poté, co vyprovodíte hosty. Restaurace, které navštěvujete pravidelně, nezřídka zašlou účet přímo do firmy. Pokud se vám obchodní partner nabídne, že uhradí alespoň poměrnou část nákladů, jedná se zpravidla pouze o zdvořilé gesto, přičemž se od vás očekává, že jej odmítnete!TIP pro šéfyPři příležitosti celoročního hodnocení zaměstnanců vezměte své lidi na oběd. V přátelském prostředí bývají pracovníci otevřenější, a tak lépe zjistíte, nakolik jsou ve vaší společnosti spokojeni. Navíc s plným žaludkem člověk snáze snese i nějakou tu kritiku, je-li samozřejmě oprávněná a zároveň vyvážená pochvalou a oceněním!   TIP pro hostiteleVyberte restauraci s četnými zákoutími a salonky, kde můžete jednat, aniž by vás při tom rušili ostatní hosté či reprodukovaná hudba.Desatero Gutha Jarkovského Nezpožďuj se bezdůvodně ani ke stolu rodinnému, ani k hostině, k níž jsi pozván.Neusedni, dokud hostitelé nebo dámy neusednou.Usedni v přiměřené vzdálenosti, ani ne příliš daleko, ani ne příliš blízko stolu. Poté rozestři ubrousek po kolenou, nezastrkuj ho ani za límec ani za vestu. Ubrouskem sluší sobě utírati toliko ústa, nikoli tváře nebo vousy.Nemluv, maje plná ústa. Jsi-li osloven, dojez, ač nikoli překotně, a pak teprve odpověz.Kůstek a soust nestravitelných neplivej na talíř, nýbrž klidně je z úst polož na vidličku, ke rtům přiloženou, a odtud teprve na talíř. Jen stopky ovocné možno odkládati rukou.Nesahej po ničem přes talíř sousedův. Není-li toho, co míti chceš v dosahu ruky, požádej bez rozpaků souseda, aby ti to podal. Je povinností spolustolovníkovou býti s pomocí.Nevíš-li, jak ten který pokrm jísti, posečkej nenápadně, abys viděl, jak jedí jiní. V nejhorším neostýchej se přiznati ke své neznalosti.Upadne-li ti nůž anebo vidlička, klidně požádej obsluhu o nůž jiný, dále si příhody nevšímaje. Příbor vypadnuvší na podlahu nesmí se vrátiti na stůl. Nehod a neobratností jiných si nevšímej a poznámek o tom nečiň žádných.Od stolu neodcházej, dokud není po jídle, leč bys měl k tomu příčinu velmi vážnou.Lžičku kávovou po kávě klademe na misku, nikoli do prázdného šálku.

Pokračovat na článek


Teamovou spoluprací proti konkurenci

Všichni zaměstnanci by měli mít přímo povinnost seznamovat se s tím, co se děje ve světě konkurence, tvrdí Jorge Costa de Medici V souvislosti onoho zvláštního vztahu mezi marketingovým průzkumem a konkurencí se stále více firem spoléhá na vlastní lidi, na jejich nápady. Jinak řečeno, samotný průzkum chování konkurenta a znalosti o jeho podnikatelské filozofii, jakož i zprávy o tom, jak se připravuje na příští sezónu“, by měly být trvalou součástí banky informací firmy s tím, že s nimi budou systematicky pracovat nejen ti lidé z firmy, kteří jsou za to odpovědní, ale i ostatní pracovníci, samozřejmě v mezíchsvých možností.Co se děje u konkurence?Například Jorge Costa de Medici, ředitel firmy obchodující s kávou a kakaem v brazilském Sao Paulu, razí zásadu, že zejména u malých obchodních nebo distribučních firem by měli mít všichni zaměstnanci nejen právo, ale přímo povinnost seznamovat se s tím, co se děje ve světě konkurence. Tvrdí, že nestačí číst informační bulletiny, které vydává hospodářská komora státu Sao Paulo nebo její federativní zastřešení v hlavním městě Brasílii, nýbrž i speciální rubriky různých magazínů, kde se hodně píše o této problematice a jejichž výňatky by mělo vedení firem pro svélidi rozmnožovat a zdarma poskytovat.Zdrojem údajů i bulvární plátkyDe Medici dokonce prohlašuje, že ani tak zvané bulvární plátky nejsou na škodu, protože velmi často zveřejňují údaje, které oficiálně nejsou k dispozici, ale díky obratnosti bulvárních reportérů se dostávají do centra pozornosti. Jak de Medici říká: „Ačkoliv lze v těchto článcích někdy pochybovat o správném umístění desetinné čárky nebo o počtu nul, přesto přinášejí zajímavé postřehy a naznačují pohyb věcí v té které společnosti, která se může buď dnes, nebo zítra stát naším vážným soupeřem. A v neposlední řadě někdy přinášejí netradiční celkový pohled na problematiku konkurenční schopnosti naší branže či celé brazilské ekonomiky. Takové poznatky žádnému našemu zaměstnanci na škodu určitě nebudou.“Každý nápad posouditNejlepší způsob, jak si osvojit filozofii konkurenčního prostředí je „ponořit se“ do myšlení zákazníka. Ale právě tento způsob je natolik náročný, že vyžaduje nové nápady. A to takové, které usnadní vlastním lidem, aby se mohli sami stylizovat do role zákazníků, přesněji řečeno do jejich myšlení a rozhodování, když nastane situace, zda koupit nebo koupit „naše zboží“ či si objednat „náš servis“. Na první pohled se zdá, že jde o jednoduché rozhodnutí. Ale již brzy poznáváme, že účinný marketing je proto účinným, že nepropadá sebeuspokojení a samochvále, nýbrž že v první řadě operuje s dokonalou znalostí svých konkurentů, kterým musí věnovat stejně intenzivní pozornost a péči jako svým zákazníkům. A není toho málo, co by měla i malá nebo středně velká firma znát o svých konkurentech. Proto platí heslo: Každý nápad nutno posoudit, každý dobrý nápad využít a všem, kdo s nimi přišli, poděkovat a povzbudit.Prodejci výtečným zdrojemJe ovšem třeba, aby každá firma čerpala nové nápady také přímo z terénu. Vždyť právě její prodejní zástupci a zprostředkovatelé mohou být výtečným zdrojem nápadů na nové produkty. Jsou to přece oni, kdo se bezprostředně setkává se zákaznickými potřebami, náměty i stížnostmi. Také se jim velmi často daří získávat informace o tom, co podniká konkurence, anebo co se chystá ve svém oboru udělat.Na druhé straně si musí firemní management uvědomit, že tyto své prodejní zástupce, distributory a maloprodejce v terénu musí nejen tlačit k novým výkonům, ale také jim umožňovat zvyšování kvalifikace a samozřejmě poskytovat i patřičné odměny za vyhledávání nových nápadů.Hlášení o třech nejlepšíchJsou i takoví šéfové firem, kteří si dávají práci s tím, že vyžadují na svých prodejních zástupcích, aby jim osobně předávali každý měsíc hlášení o třech nejlepších nápadech, se kterými se setkali při svých kontaktech se zákazníky. Zmíněný šéf si tento soubor nápadů vždy pečlivě prostuduje, opatří jej svými poznámkami a vzápětí předá jednotlivým odborníkům ve firmě k dalšímu posouzení, případně k využití v praxi.

Pokračovat na článek


Jak na charitu s elegancí a efektivně

 Filantropie dnes vyžaduje cit pro okolnosti a dobrý marketing. Zatímco dříve byla filantropie – neboli podnikové dárcovství či sponzoring, výsadou nadnárodních společností, dnes se do něj zapojuje čím dál více malých a středních firem.Efektivní charita se stala součástí strategického plánování každé firmy, která usiluje o zařazení se mezi ty nejúspěšnější.Na první pohled samá pozitivaPožadavky firem přispívajících na charitu stoupají. Dnes se společnosti nespokojí pouze se jménem na plakátě, jakožto s odměnou za svojí investici. Není se čemu divit, charitativní aktivity společnosti jsou často informací, o kterou se zajímá stát i firemní partneři. Zapojit se do společensky prospěšných akcí znamená pro firmu šanci zviditelnit se a ukázat se v tom lepším světle, ve kterém vystupuje jako odpovědný subjekt, kterému nezáleží pouze na tom, kolik prodá zboží. Své charitativní počiny firmy náležitě „prodají“ veřejnosti a jako odměnu za svoji angažovanost si pak tyto dobročinné aktivity navíc může uvést jako daňově odpočitatelnou položku.A tak zatímco jiní investují do masových reklam, firmy, které v rámci svého rozvoje uplatňují strategické plánování, vědí, že do podvědomí veřejnosti se dostanou v tom nejlepším světle právě prostřednictvím charity. A náklady, které do těchto aktivit vloží, se jim nejen díky možnosti odečtu z daňového základu vrátí zpět.Jak si vybrat vhodnou oblast naší pomoci?Můžete se zapojit do podpory seniorů, dětí, postižených občanů, záležíte jen na vás, komu chcete pomoci. Protože kromě pomoci chcete firmu i zviditelnit, doporučujeme vybrat si takovou oblast, která souvisí s předmětem vašeho podnikání. Navíc, pokud dané problematice rozumíte, máte jistotu, že dokážete zhodnotit, jestli vaše peníze byly použity na ten účel a v tom rozsahu, na jakém jste se domluvili. Kam až smíte jakožto dárce zajít?Nebojte se ptát a chtít konkrétní ukazatele a čísla. Pokud budete sponzorovat neziskovou organizaci, chtějte vidět její výroční zprávu. Bohužel ne všechny druhy organizací mají povinnost ji zveřejňovat.  Ale pro nadace a nadační fondy s obratem nad 3 mil. Kč a obecně prospěšné společnosti bez dozorčí rady, které mají čistý obrat vyšší než 10 mil. Kč nebo příjmy z veřejných rozpočtů nad 1 mil. Kč, platí, že musí každý rok provádět audit.  Dejte pozor na výši nákladů, které neziskovka bude uvádět jako provozní! Jistě, tyto náklady nelze opomenout a bez nich nemůže organizace fungovat, ale exekutivní náklady by neměly přesáhnout 30 % ročního rozpočtu.Poznejte svého partneraNež se rozhodnete pro konkrétní organizaci, které budete pomáhat, navštivte ji v jejím sídle. Osobní kontakt vám nejvíce napoví o serióznosti tohoto subjektu i o tom, zda-li je právě předmět jejich činnosti to pravé, kam chcete přispět.Dar versus sponzoring?Existují dva způsoby, jak se můžete zapojit do filantropie. Můžete zvolit formu daru nebo sponzoringu. Hlavní rozdíl je ten, že dar je založen na nezištném obdarování. Z právního hlediska to znamená, že sice poskytnete dar, ale nic za něj neočekáváte. Proces daru je vázán darovací smlouvou. Dar si můžete odečíst ze základu daně, a to je pro vás právě ten nejzásadnější rozdíl mezi sponzoringem a dárcovstvím. Sponzoring je založen na propagační a reklamní službě neziskové organizace. Váš příspěvek je chápán jako platba za tuto reklamu.Dar si můžete odečíst ze základu daně za předpokladu, že dar je v minimální hodnotě 2 000 Kč. Základ daně vám však sníží nejvýše o 5 % ročně. V případě daru se uzavírá darovací smlouva.Naopak smlouva, která bude upravovat váš sponzorský dar, tak nebude smlouvou darovací, ale smlouvou o reklamě. Náklady na propagaci a reklamu jsou daňově uznatelné položky a vy si je – na rozdíl od daru – můžete v plné výši zahrnout do základu daně. To znamená, že sponzorský příspěvek snižuje základ v plné výši. Pokud jste plátcem DPH, musí cena za tuto „formu reklamy“ obsahovat DPH.Jakým způsobem se zapojit?Možností, jak charitativní počin pojmout je několik. Pro inspiraci uvádíme několik nerozšířenějších forem. Peníze patří mezi nejoblíbenější dary Není to možná nejoriginálnější řešení, za to je prověřené a mezi podnikateli nejvíce preferované. Velké firmy se také nejčastěji přiklání k finanční formě filantropie.Malé a střední podniky věnují buď menší částky, avšak často dávají přednost spíše věcným darům. U těchto malých firem je velice oblíbené fyzicky zajistit renovaci či stavbu školních budov nebo dětských sportovních hřišť.  Dalším příkladem hmotných darů je firma Whirlpool Česká republika, malá pobočka nadnárodní firmy, pravidelně daruje Kapce naději věcné dary. Ledničky, pračky…  Placené volno zdarmaMéně známou, ale také velmi prospěšnou formou spolupráce je tzv. firemní dobrovolnictví. Vyberete si neziskovou společnost (nadaci, DDM…) a zároveň se domluvíte na konkrétní akci, na které se chcete podílet a pro konkrétní den jí ,,pronajmete“ své zaměstnance. Ti na svém novém, ale dočasném pracovišti působí ve firemním trikotu. Zaměstnancům samozřejmě platíte stejnou mzdu, jakoby vykonávali svou obvyklou práci.  Něco za něco Další možností je výměnný obchod. Filantropie tohoto druhu je oblíbená především u  neziskových organizací, které se zabývají podporou kultury. Neziskové organizace vám nabídnou zdarma prostor pro zábavní činnost a firma výtěžkem ze vstupného celou akci uhradí.Vlastní nadace je také řešeníNěkterým podnikatelům nestačí přispívat ostatním neziskovým organizacím. Chtějí být v oblasti charity aktivnější, a tak sami zakládají nadační fondy. Příkladem je Nadace Proměny, která má cíl urychlit financování veřejně potřebných projektů.Často také zakládají vlastní nadační projekty úspěšní podnikatelé v penzi.  A možná, až budete rozmýšlet o charitativní činnosti, pomůže vám fakt, že vidět šťastnou tvář konkrétního člověka, kterému jsme pomohli, je darem, který jste získali za svou velkorysost. Jak jsme na tom v ČR s dobročinností?Mezi nejštědřejší společnosti v oblasti charitativních darů patří každoročně skupina ČEZ, Česká pojišťovna, Mittal Steel Ostrava, Česká spořitelna, Jonson and Johnson a další.Každý rokem je u nás volen Sociálně prospěšný podnikatel roku. Za rok 2007 toto ocenění získal Josef Baláž – Liga o.s. Bruntál. Občanské sdružení Liga podniká v oblasti stavebnictví a recyklace odpadů. Její zaměstnanci jsou lidé, kteří jsou zdravotně nebo sociálně znevýhodněni. Postižení občané, starší občané, občané patřící k etnické menšině nebo občané s nedostatečnou praxí, kteří nemohou najít zaměstnání. Pokud nevíte, zda s dobročinností začít, odpovězte si na tyto otázky: Kde jinde prospějete firmě a zároveň i někomu jinému?Je pro vás důvodem možnost snížení daňového základu? Kde jinde se za tak výhodných podmínek dostanete do podvědomí stávajících i potencionálních klientů?K ZAMYŠLENÍCharitativní činnost může být velmi účinnou reklamou, pokud je v ní propojena inteligence a nadsázka. Například tabákové firmy sponzorují výzkum proti rakovině. Dalším úhlem pohledu je zákaz tabákové reklamy stupňující se téměř k absolutnu.EFEKTIVNÍ TIPVybírejte také podle druhu vašeho daru. Například pokud věnujete menší finanční částku, pak je účelnější věnovat ji třeba místní organizaci než výzkumu nadnárodní velikosti. A v místních regionálních periodikách se budou o takovou zprávu více zajímat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

Mnohé činnosti podnikání se neobejdou bez spolehlivého vážení

V mnoha odvětvích podnikání je nezbytné vážení. Jednak při prodeji zboží, jehož množství se vyjadřuje právě v hmotnostních jednotkách, při obchodování se surovinami či použitými materiály určenými na druhotné zpracování, ale také v dopravě. Pokud však váhy nejsou spolehlivé, obrovské problémy jsou na světě. Proto se jim vyhýbejte, a to koupí kvalitních vah a partnerstvím se společností, která dokáže vyřešit jakoukoli komplikaci s jejich prací.Jak vyřešit vážení při prodeji průmyslových komodit či manipulaci se zásilkami?Zejména při prodeji zboží, ale i manipulací s balíky či jinými břemeny se často neobejdete bez vážení. Právě pro tyto účely slouží průmyslové váhy. Toto označení je však obecné a na trhu existuje hned několik typů takových vah – například na vážení drobných součástek jsou to počítací váhy a váhy s potiskem, při manipulaci s břemeny visuté jateční váhy nebo jeřábová váhy, při manipulaci s balíky či celými paletami zas váhy paletové, podlahové či můstkové. Jednotlivá provedení vah jsou tvarem, ale i jejich funkcí uzpůsobena vlastnostem materiálu, který jimi má být vážený. Jejich správný výběr tedy výrazně usnadňuje práci.Silniční váhy a jejich široké uplatněníMnohem větší váhy s vyšší nosností jsou silniční váhy s funkcí vážení celých aut, přívěsů a náklaďáků. Jejich využití je rozmanité – jednak v logistice, tak ve stavebnictví a prodeji nebo výkupu materiálů. Silniční váha slouží jednak ke kontrole maximální kapacity vozidel či dodržení podmínek jejich maximální zátěže. Rovněž se její použití uplatňuje při prodeji stavebních nebo zavážkových materiálů, kontrole hmotnosti dodávek či výkupu surovin. Opět jsou na trhu dostupné různé druhy, jejichž výběr musíte přizpůsobit účelu jejich primárního použití.Spolehlivým partnerem nejen v oblasti průmyslových a silničních vah je pro všechny české firmy společnost VÁHY – JAS, s.r.o. Ta je příkladem, že nabídkou kvalitních výrobků a souvisejících služeb je možné vypracovat se až na největší specialisty na váhy v naší zemi. Kromě prodeje se společnost zabývá i péčí o váhy či řešením případných komplikací, které mohou vzniknout během jejich provozu i po uplynutí záruční doby.

Pokračovat na článek


Offshore společnost na Kypru: realita, nebo fikce?

Podnikání v takzvaných daňových rájích je pro většinu tuzemských subjektů mezinárodních charakteru velmi lákavé. Platit minimální daně a užívat si dalších skvělých podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit rozhodně stojí zato. Nikdo vám nebude neustále stát v patách a snažit se vám zdiskreditovat tak, jak je tomu v mnohých středoevropských zemích, kde se z podnikatelů snaží vytvořit subjekty sloužící vyloženě státu za účelem jeho obohacení. My se v následujících řádcích zaměříme na podnikání na Kypru. Tato země totiž ještě do let nedávno minulých platila za jeden z daňových rájů.Onshore, nebo offshore?V současné době podnikat s offshore společností na Kypru nelze! Není se čemu divit, jelikož takovýto typ podnikání zde byl umožněn pouze do doby, než se Kypru podařilo vstoupit do Evropské unie. Stalo se tak v roce 2004. Právě tehdy podepsal Kypr důležité smlouvy o vstupu do tohoto evropského uskupení států. Tím pádem pochopitelně i jeho legislativa nabyla mnohých změn, a to včetně eliminace státu jako daňového ráje. Přesto ale Kypr dokáže nabídnout velmi zajímaví podnikatelské prostředí se spoustou nesporných výhod.Nejnižší daňové sazby v EvropěI přesto, že se na Kypru jedná o klasické onshore podnikání, získáte skvělé podmínky. Hovoří pro t například daň z příjmu, která je stanovena na pouhých 12,5 %, a to prošla v roce 2013 zvýšením. DPH je stanoveno na 19 %. Vynikající je skutečnost, že není problém vybrat si z obrovského množství nákladových položek, které vám ve finále daň ještě dokonale sníží. Ideální offshore firma z té vaší nebude, nicméně vaše činnost bude s těmito výhodami mnohem jednodušší.Koupení ready made společnostiPokud chcete společnost na Kypru založit od nuly, nestačí pouze získat kancelář a nechat se zapsat do obchodního rejstříku či nakoupit správné tonery HP a podobně. Jen tak tady novou firmu založit nelze. I proto je výhodnější nakoupit již některou stávající, tedy ready made společnost.

Pokračovat na článek


Vedení účetnictví svěřte profesionálům

Mnozí podnikatelé, zejména ti začínající, si myslí, že účetnictví je jednoduchá věc, kterou zvládne opravdu kdokoliv. Už po pár týdnech či měsících však většinou zjišťují, že to tak jednoduché není a najednou potřebují pomoc odborníka. A to nejen na další vedení agendy, ale i opravu dosud napáchaných chyb. Proto si i vy nedělejte zbytečné problémy a již od počátku svěřte svou účetní agendu do rukou skutečných profesionálů.Bez účetnictví a spolehlivého účetního by nemohlo fungovat žádné podnikání. Neexistoval by totiž žádný systém a monitoring efektivity daných podnikatelských aktivit. Účetnictví zahrnuje řadu úkonů, o kterých běžný smrtelník nemá ani jen ponětí. Samotný účetní proto musí být vzdělaný člověk a v žádném případě nemůže spát na vavřínech. Naopak, neustále se vzdělávat, seznamovat se s frekventovaně aktualizovanou legislativou tak, aby administrativa dané firmy odpovídala zákonným požadavkům. Proto pokud na výkon této práce nemáte zaměstnaného zvláštního člověka, spolupracujte s renomovanými účetními firmami.Co všechno obsahuje vedení účetnictví?Bez ohledu na to, zda vám účetnictví zpracovává účetní firma Praha nebo v jiném menším městě, služby zůstávají stejné. V případě živnostníků je preferované jednoduché účetnictví, společnosti mají povinnost vést podvojné účetnictví, které je složitější. Každý jeden doklad totiž musí být zaúčtován na dva účty (má dát, dal), musí se vést evidence banky a sklady. Účetní firma vám zajistí kompletní zpracování dokladů, vedení banky, pravidelnou daňovou evidenci a tvorbu přiznání k DPH v závislosti na platcovství DPH, tvorbu uzávěrek, evidenci skladů a mnohé jiné úkony. Také kompletní komunikaci s daňovým úřadem a v případě zájmu i personální agendu. Samozřejmostí je podávání zpráv o stavu účetnictví v pravidelných intervalech.Zajímá vás, kolik za účetnictví zaplatíte?Ceny za vedení účetnictví jsou stanovovány individuálně a závisí na rozsahu zpracovaných dokladů a úkonů, které si objednáte. Mnohé účetní firmy nabízejí svým klientům základní služby v balíčku za jeden měsíční poplatek, přičemž služby navíc se účtují zvlášť. Vše však záleží na dohodě.

Pokračovat na článek


Jak předcházet problémům v rodinných podnicích?

Každý jeden podnik se setkává s problémy, avšak ty rodinné je mají opravdu jedinečné. Jejich dlouhodobé neřešení může výrazně ovlivnit úspěch na trhu a budoucí existenci. Podívejte se tipy, jak se vyhýbat rizikům v rodinných podnicích a jak s přehledem zvládat ty současné. Jasně popsat všechny cíle rodinné společnosti a ujistit se, že všichni její členové jsou s nimi srozuměni a respektují jejich.Definovat úlohu a určit odpovědnost každého rodinného zaměstnance v rodinné firměUdržovat otevřenou a upřímnou komunikaci za každých okolností.Všechny problémy řešit rychle a bez jakýchkoliv emocí. Při jejich řešení se oprostit od vztahů v rámci rodiny a svou manželku, sourozence či děti brát jako obchodní partnery, nadřízených, případně podřízených.Vytvořit spravedlivý systém platů a systém možných povýšení, který je založen pouze na individuálních zásluhách a schopnostech, nikoliv na rodinných vztazích.Oddělit emoce rodiny od procesu řízení firmy. Do chodu společnosti zapojovat i jiných zaměstnanců a poskytovat jim příležitost k jejich rozvoj a osobnostní růstu.Vytvořit plán nástupnictví, který zajistí, že vaše podnikání bude nadále fungovat i poté, co zde už nebudete. Potomky již od mala zaučovat a seznamovat je se základním chodem společnosti tak, aby ji v dospělosti mohli probrat a profesionální řídit.

Pokračovat na článek


Ochrana dobrého jména – složitá cesta k nápravě

Pověst předchází člověka. Často máme o mnohých lidech názor, ještě než se nám představí. Stačí několik poznámek a víme, co si máme myslet. Je zajímavé, jak v době všeobecné informovanosti lidé stále spoléhají na různé zdroje, aniž by se přesvědčili sami. Náprava špatné pověsti je potom ještě horší.Problém soudůOchránit svoji pověst u soudu je velice těžký úkol. Soudci se převážně domnívají, že žaloby na ochranu osobnosti jsou malicherné a mají za cíl spíše poškodit protistranu. Přesvědčit soud o svojí pravdě a nároku na dobré jméno je tak nadlidský úkol. Prý jsou důležitější žaloby. K tomu existuje problém s tiskem, který pro zpravodajství může použít téměř jakýkoliv materiál. Pověst a následky určitých tvrzení mohou však znamenat velké nepříjemnosti, ztráty a ohrožení vlastního společenského postavení.Ochrana právChránit si svojí osobnost, občanskou čest a lidskou důstojnost, soukromí, své jméno a projevy osobní povahy umožňuje Občanský zákoník. Ten se týká pouze fyzických osob a je zajímavé, že ochrana se vztahuje na vědomé i nevědomé porušení těchto práv. Pokud si tedy vyfotíme dům a shodou okolností také nahou sousedku v okně, pak jsme stejně mohli porušit její osobnostní práva. Přesto je rozlišení ochrany čistě na benevolenci soudce. Ten musí zkoumat intenzitu porušení. Pomluvu jako porušení osobnostních práv zná také trestní zákon. Tady musí být samozřejmě prokázán úmysl, údaje musejí být jednoznačně nepravdivé a jednání musí způsobit značnou újmu. Podání žalobyŽaloba na ochranu osobnosti není složitá. Ani nemusí obsahovat složité citace paragrafů. Podává se u Krajských soudů nebo u Městského soudu v Praze. Podstatou žaloby je především popsání jednání žalovaného a objasnění toho, jak a v čem spatřujeme narušení osobnostních práv.To je na věci nejsložitější, protože při určitých tvrzeních (třeba šíření zpráv o nevěře, alkoholismu, vulgaritě) musíme prokázat, že je dotyčný šířil a popsat, jak zasáhly do našich práv. Na druhou stranu, když se vypořádáme s tímto důkazním břemenem, nastane nepříjemná chvíle pro žalovaného. On sám totiž musí prokázat, že to co sdělil, je pravda. My tedy nedokazujeme, že nejsme alkoholici, sprosťáci nebo nevěrníci. To je na žalovaném.Firemní jménoNejen fyzické osoby požívají ochrany svých osobnostních práv. Také obchodní společnosti podle Obchodního zákoníku mají právo na zachování svého dobrého jména.Společnost je chráněna §19b, který jí přiznává podobná práva jako soukromé osobě. Může se tedy domoci jednak odstranění nežádoucích informací a také omluvy. U společností pak také bývá požadována mnohem větší finanční částka jako zadostiučinění a společnost má více možností je vyčíslit. Vede si účetnictví a dokáže třeba posoudit, jak nepravdivá zpráva měla efekt na prodej zboží a ztrátu zisku.Náprava stavuŽaloby na ochranu osobnosti není třeba se bát. Může si ji každý sestavit sám, ale musí nejen popsat stav a doložit konkrétní údaje a fakta, je třeba přesně sdělit soudu, čeho chci dosáhnout. V tisku může jít o stažení článku a omluvu, kterou musím přesně formulovat a popsat jak, kdy a kde má být zveřejněna. Pokud požaduji peníze, musím nějak odůvodnit částku. A právě u fyzických osob je tato okolnost složitá. Proto často soudy dojdou k jinému uvážení situace a někdy dokonce věc řeší pouhou omluvou. Nebojme se tedy žalob, ale nebuďme jako politici, ti mají trochu jinou hranici svých práv, protože žijí z našich peněz.     

Pokračovat na článek


Základní jmění – nikdo jej nechápe

Podivnost se základním jměním společností trvá už dlouho a jedná se o dost nepochopitelný administrativní úkon. Akciová společnost má sice předepsané 2 miliony korun a společnost s ručením 200 tisíc korun. Jenomže žádné jmění mít nemusí.Zajímavá absurditaV podstatě se dá říct, že základní jmění společnosti je jen cifra na papíru. Neslouží k žádnému ručení a žádný majetek společnost v této minimální výši mít nemusí. Nikdo tomu v podstatě nerozumí a většina laiků se domnívá, že v případě pohledávky alespoň tato částka bude k dispozici. To se ovšem velice mýlí. Společnost může hospodařit daleko pod hranicí svého základního jmění a tento “základ“ je tak jen napsán ve výpisu z Obchodního rejstříku. Jinde se nevyskytuje.Zakládací byrokracieZákladní jmění tak jen komplikuje založení. Zakladatelé nebo jeden zakladatel musejí složit alespoň 30 % jmění společnosti, ale většinou se skládá celé jmění. Stačí si založit účet v bance, která na takové případy má speciální účty. Zakladatelům vydá potvrzení a to stačí k zápisu společnosti. Základní jmění se ale nemusí složit ani do banky. Kromě notáře jej může mít u sebe takzvaný správce vkladu, který jen podepíše, že u něj společníci jmění složili. Pokud je jmění složeno v penězích, po zápisu v OR se okamžitě uvolní.Účetní operaceV podstatě je tak složené základní jmění jen takovým účetním záznamem. Samozřejmě, že patří společnosti a nelze s ním libovolně nakládat. Možností, jak jej využít, aniž by bylo ku prospěchu společnosti, je mnoho. Hodně společníků obchodních společností totiž hned vklad vybere. A kdo zakládá společnosti na zakázku, tak samozřejmě žádné základní jmění ve společnosti nenechává. Vybrat se dá základní jmění půjčkou, ale postačuje třeba záloha na služební cestu nebo proplacení jakýchkoliv nákladů společníka.V USA jinakSpolečnosti v jiných zemích nemají tak byrokratický přístup k obchodním společnostem. Například v USA musí základní jmění stále existovat. Není třeba součástí společnosti a nevyskytuje se při podnikání. Když ale jde společnost do likvidace nebo do bankrotu, zakladatel musí základní jmění mít nebo jej zaplatit ze svého. Toto opatření má svůj praktický a logický význam. I předlužená společnost má náklady na průběh bankrotu a likvidaci. Ty se musejí nějak zaplatit. Kromě toho ví každý věřitel, že alespoň nějaké jmění kryje jeho pohledávku.Změna pojetíZakládání společností je v ČR opět pojato jako byrokraticko-administrativní úkon, který nemá praktickou oporu. Proto se také mnozí občané mýlí a myslí si, že základní jmění je nějaká trvalá jistota. V právnickém státu jako je ČR, je ale jedinou jistotou, že není žádná jistota. Vše je ukryto do různých kliček a formulací. Chybí řádný vztah k majetkovým hodnotám a přirozenost práva. Člověk přece právem očekává, že akciová společnost s 2 miliony základního jmění je nějakou jistotou a zárukou solidnosti. Netuší, že jde jen o právní výmysl, který nic neznamená.      

Pokračovat na článek


Podnikání v USA – založit firmu je jednoduché

Amerika dala světu představu o svobodě slova a také ulehčila podnikání. Zakládání společnosti, která v USA neplatí daně je zajímavé, ale kdo chce vystupovat jako solidní partner a působit přímo na americkém trhu, musí být zavedená společnost. Založit v USA eseróčko je ale velice prosté.Druhy společnostíKdo není rezident v USA, může založit LLC nebo C Corp. LLC znamená Limited Liability Company – společnost s ručením omezeným a druhé C Corporation (zřejmě Civil Corporation), což je něco jako občanské sdružení, ale má formu obchodní společnosti. S Corporation mohou založit pouze rezidenti USA. Daně LLC společností platí fyzické osoby, tedy společníci. S Corporation platí daň jako společnost.Způsob ručení LLCSpolečnost LLC ručí majetkem svých společníků do výše jejich vkladu. To je správná forma ručení. V České republice společnosti neručí ničím, kromě veřejné obchodní společnosti (společník do výše celého svého majetku) a komanditní společnosti (tady ručí do výše celého svého majetku komplementář). Společnost s ručeným omezeným je tak v podstatě žádným ručením. V LLC složí společník základní jmění a pokud má společnost dluhy, společník zaplatí do výše vkladu tyto dluhy svým majetkem. Výhodou LLC je, že nemusí dělat schůze akcionářů a zvolit ředitele.Způsob ručení C CorporationC Corporation platí daně jako společnost, tedy nikoliv jako jednotliví zakladatelé – společníci. Celkové zdanění je poměrně zajímavé. Do 50.000 dolarů se platí daň 15 %. A dále je velmi progresivní. Nad 50.000 USD se platí 25 % a 7.500, nad 75.000 USD 34 % a 13.750, nad 100.000 USD 39 % a 22.250, nad 335.000 USD 34 % a 113.900, nad 10.000.000 USD 35 % a 3.400.000 USD, nad 15.000.000 USD 38 % a 5.150.000 a nad 18.333.333 USD 35 %. Jak je patrné, tato společnost je především výhodná pro drobné podnikání a protože vyžaduje poměrně málo administrativy, majitelé většinou založí několik takových společností, aby nedosahovali vysokého zisku.Založení společnostiZakládat společnost je velice jednoduché. Žádné dlouhé úřední papírování nebo desítky dokumentů, ověřených notářem, notářské zápisy a jiné nesmysly. USA maximálně odstranilo byrokratické překážky. Společnost můžete celou založit po internetu. To, co je dlouhodobě požadováno po ČR, v USA platí dávno. Zakládací dokument (Articles of Incorporation) v podstatě obsahuje jméno, sídlo, počet akcií, důvod podnikání (předmět podnikání) a jméno ředitele. Tyto údaje oznámíte a tím je společnost založena. Na základě tohoto oznámení obdržíte Certifikát o existenci společnosti. Cena založení se tak pohybuje třeba kolem 100 dolarů. Jinou otázkou jsou některé místní poplatky vybírané podle států. Ty jsou ale také nízké.V USA není podstatou podnikání přebujelá administrativa a téměř odrazující státní sektor jako v ČR. Podnikání je svobodným rozhodnutím a nikdo mu neklade žádné překážky. Neexistují výpisy z Živnostenských rejstříků, výpis z Rejstříku trestů, notářské zápisy, kolky, poplatky a jiná omezení. Jenom na některé činnosti je třeba licencí, které prodávají místní autority. Ty obvykle nejsou drahé. Jednou ročně pošlete Annual List se jménem a adresou ředitele. Kdo jste, jakou máte adresu a zda je váš podpis pravý nikdo neověřuje. Byrokracie nenávidí Ameriku a podnikat je jednodušší než žádost o vstup do USA.

Pokračovat na článek


Základní jmění společnosti s ručením omezeným – musí být skutečně složeno?

Založíme si společnost a jdeme do podnikání. Podnikání vyžaduje počáteční kapitál, který se nemusí získávat snadno. Mnozí podnikatelé se domnívají, že za společnost s ručením utratí spoustu peněz a zablokují si prostředky na poměrně dlouhou dobu. Ve skutečnosti lze založit společnost s ručením omezeným poměrně snadno a rychle. A především bez zbytečných nákladů.Jeden nebo více společníkůSpolečnost s ručením omezeným musí mít alespoň jednoho společníka a jednatele. Společník je vlastníkem a jednatel za společnost podepisuje a vyřizuje veškeré právní a obchodní záležitosti. Na trhu existuje také možnost koupě založené společnosti, která přijde na 15.000 až 20.000 Kč a poplatky za převody a změnu společenské smlouvy. Společnost musí mít společenskou smlouvu (v případě jednoho společníka – zakladatelskou listinu), která se musí sepsat formou notářského zápisu.Společenská smlouvaSpolečenská smlouva je v podstatě dohodou společníků na základnícch principech fungování společnosti. Musí obsahovat sídlo, jména nebo názvy společníků, předmět podnikání, výši základního jmění a výši vkladu každého společníka, způsob a lhůty splacení vkladů, určení správce vkladu a dobu neurčitou nebo určitou na činnost společnosti. Notář si za sepsání zápisu stanoví asi 3.000 Kč.Živnostenské oprávněníSpolečnost musí pro předmět svého podnikání vlastnit také živnostenský list. Ten může jako odpovědná odsoba opatřit některý z jednatelů nebo společníků. Pokud nesplňuje některou podmínku živnostenského zákona, musí se domluvit s třetí osobou. Poplatek za vydání živnostenského listu je 1.000 Kč.Složení vkladuPřed podáním návrhu na zápis musí být vklad nebo část vkladu složena. Většinou se skládá vklad na deponovaný účet v bance, který po zápisu společnosti buď změní správce vkladu na běžný účet, nebo prostředky vybere a použije pro činnost společnosti.  Pokud si ve společenské smlouvě společníci dohodnou, tak může být vklad složen u některého z nich, který k zápisu předloží doklad o složení peněz. Peníze tak nemusejí být složeny vůbec, protože postačuje potvrzení, za které správce kladu ručí.Zápis společnostiPoplatek při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku společnosti s ručením omezeným je 6.000 Kč. Podává se na formuláři, který se dá interaktivně vyplnit na portálu justice, ale musí kromě poplatku (v kolcích nebo zaplacením do pokladny soudu) obsahovat ještě další přílohy kromě živnostenského listu a společenské smlouvy. Každý jednatel musí doložit, že nemá zápis v rejstříku trestů, musí čestně prohlásit, že je plně způsobilý k právním úkonům (svéprávný) a že nebyl v předchozích letech členem statutárního orgánu společnosti, která byla v konkurzu.Zápis provede soud do 10 pracovních dní. Momentem zápisu vzniká povinnost hlášení na Finančním úřadu a vedení podvojného účetnictví. Založení společnosti s ručením omezeným není složité a může ji založit i jedna osoba. Jak je patrné, postačuje 10.000 Kč poplatků a nákladů k získání vlastní firmy. Mnoho podnikatelů se domnívá a název – společnost s ručením omezeným je zavádějící tím, že vklad 200.000 Kč vypadá jako věřitelská jistina, kterou společnost ručí a musí ji mít uloženu. Ve skutečnosti ji tedy nejen nemusí mít a může být založena jen prohlášením správce vkladu, ale ani ničím neručí. Základní jmění je prostě formální částka, kterou společnost používá a může ji utratit.

Pokračovat na článek


6 kroků ke správné prezentaci

Ten pocit známe snad všichni. Stojíme za řečnickým pultem, za hlavou nám svítí powerpointová prezentace a desítky párů očí na nás hledí s očekáváním, co moudrého z nás vypadne. Naše suverénní chování je však to tam. Namísto toho se nám klepou kolena a hlas se svírá v hrdle. Nezoufejme, ani hercům, moderátorům či profesionálním prezentátorům nebylo shůry dáno. Za sebejistým vystupováním stojí poctivý trénink a mnohaletá praxe. Podívejme se společně na šest zásad, které nám pomohou zůstat nad věcí.1. Příprava jako základ úspěchu„Za nejdůležitější krok k úspěšné prezentaci považuji bezesporu důkladnou přípravu,“ říká Vítek Urban, Production Manager ve společnosti Unicorn Consulting, který má s prezentací nemalé zkušenosti. „Vždyť ne nadarmo platí, že dobrá příprava zabere desetkrát více času než vlastní prezentace.“ Během této doby se však nestačí zaměřit pouze na odborné znalosti a informace. Je to fáze, ve které byste si měli především uvědomit, co je účelem a hlavním cílem vystoupení, kdo budou vaši posluchači a co jim chcete sdělit. Na tomto základě pak vystavte hrubou kostru celé přednášky a rozhodněte se, jakou bude mít formu. Není třeba zdůrazňovat, že jinak bude vypadat prezentace výsledků vědeckých výzkumů před odborným grémiem a jinak prodejní prezentace nového výrobku široké veřejnosti. Vždy však platí zásada dodržování logického sledu informací, přičemž se postupuje od těch obecných ke konkrétním, které můžete ještě navíc doplnit ukázkami z praxe.2. Přijďte s dostatečným předstihemNení nic horšího, než když přednášející přiběhne na poslední chvíli a lapaje po dechu se celý uřícený snaží zahltit posluchače informacemi. Vyhraďte si dostatek času na to, abyste se mohli s prostředím předem seznámit. Ještě před začátkem si vyzkoušejte veškerou techniku, kterou budete v průběhu prezentace používat. Ta většinou selže právě ve chvíli, kdy ji potřebujete nejvíce. Ve zbylém čase se snažte poznat vaše budoucí publikum a jejich názory. Pokuste se s nimi navázat kontakt ještě předtím, než vstoupíte za řečnický pult.3. Odreagujte se a překonejte trémuAčkoliv přednášet budete spatra a určitá improvizace rozhodně také není na škodu, naučte se alespoň úvodní tři věty slovo od slova zpaměti. To vám pomůže zahájit řeč, aniž byste se zakoktávali a hledali vhodná slovní spojení ve chvíli, kdy se vaše koncentrace má zaměřit na posluchače. Pak už vám nezbývá, než se  vypořádat s trémou. „Každému pomáhá k překonání trémy něco jiného,“ zdůrazňuje autorka publikace „Umíte prezentovat? Odpověď zní Ano!“ Olga Medlíková. „Mezi nejosvědčenější techniky patří různá krátká relaxační a uvolňovací cvičení nebo masáže, a to hlavně obličejových a hlavových partií. Jako první pomoc slouží také plný jógový dech, který kombinuje břišní, hrudní a podklíčkové dýchání. Jeho výhodou je, že jej můžete praktikovat nejen před prezentací, ale i v jejím průběhu. Dobře se osvědčil i teplý nápoj, nejlépe mírně oslazený čaj. Proti trémě a stresu se dá užívat rovněž guarana. Tento stimulující a zároveň uklidňující preparát si vezměte přibližně 20 minut před vystoupením, aby stačil organismu pomoci.“ Bez ohledu na to, jaký způsob boje s trémou zvolíte, je třeba se na téma prezentace v prvé řadě dobře soustředit a jiné myšlenky odsunout do pozadí.4. Navažte s posluchači kontaktNavázání kontaktu s posluchači považuje Vítek Urban za jeden z vůbec nejtěžších úkolů prezentátora. „Špatný přednášející se o nic takového nesnaží, ten dobrý stráví maximální úsilí a převážnou část celé přípravy právě nad tímto bodem. Doporučuji proto si předem zjistit, kdo jsou vaši posluchači a případné zpestřující vložky během prezentace pak přizpůsobit jejich pravděpodobným představám.”Rozhodnete-li se proložit svůj pojev zaručenými historkami „ze života“ nebo různými vtipy, vždy dbejte na to, abyste se příliš neodklonili od tématu. I v těchto případech platí přiměřenost především. Je-li to jen trochu možné, zapojte do vašeho vystoupení i posluchače. Zadávejte úkoly, klaďte otázky, vyhlašujte soutěže a vyvolávejte. Uvidíte, jak bude v sále živo. „Někdy je dobré mít již předem připravenou drobnou chybičku, ať už malé přeřeknutí, zdánlivě chybný údaj v prezentaci, nebo vám něco spadne na zem. Podobné situace vždy oteplí atmosféru,” dodává Olga Medlíková.5. Udržte si pozornostVýsledky studií, zkoumajících schopnost koncentrace a udržení pozornosti, jsou nekompromisní. Dospělý člověk se dokáže soustředit maximálně 45 minut, pak musí nutně následovat změna. Umožňuje-li to situace, snažte se tento časový limit dodržet nebo udělat alespoň krátkou přestávku. I přednáška na sebezajímavější téma po několika minutách omrzí, pokud projev řečníka zůstane monotónní. Využijte proto gradace hlasu, měňte tempo řeči a občas se odmlčte. „Pauza je znakem vytříbeného rétora. Zvyšuje dramatičnost řeči, pomáhá strukturovat sdělení a nechává posluchači čas na zvážení vlastního stanoviska,” vyzdvihuje důležitost chvilkového ticha Olga Medlíková. „Vytváří určitý time out jak pro mluvčího, tak i posluchače.”6. Nebojte se otázek a připomínekJeště před vystoupením si prezentaci odříkejte „na sucho“.Uvidíte, že natrefíte na řadu témat, postrádajících logické souvislosti, které bude potřeba ještě doplnit dalšími informacemi. Pokud vaše přednáška obsahuje výchozí teze a předpoklady, buďte připraveni je doložit konkrétními daty, případně zdroji, ze kterých jste čerpali. Zkuste se také vžít do role posluchače a představit si, co se mu bude honit hlavou a jaké by mohly vyvstat nejasnosti. Pokud se i přesto stane, že na položenou otázku neznáte odpověď, nenechte se tím vyvést z míry. Nikdo není dokonalý, a tak ani vy nemusíte nabídnout řešení ihned. Jistě postačí slib, že požadovanou informaci dodáte po přednášce nebo můžete navrhnout soukromou konzultaci.

Pokračovat na článek


Inovace je pouze polovina úspěchu

Úspěšné podniky vytvářejí rovnováhu mezi inovací a komplexností.Co mají společného tak rozdílné společnosti, jako je Altana (silně zaměřená na speciální chemii) a BASF (globálně diverzifikovaná v chemikáliích od vitaminů až po ropu a plyn)? A jaké podobnosti vykazují obě firmy ve srovnání s Porsche, dodavatelem aut – nabízející něco navíc a Continentalem – společností, přísně orientovanou na zvyšování efektivnosti, nebo ve srovnání s ING DiBa (jednou vůbec z prvních bank, která své služby nabízí výlučně přes telefon, fax a internet)? Na tyto a podobné otázky odpovídá studie mezinárodní poradenské společnosti Arthur D. Little. Studii vydala společnost Arthur D. Little ke svému 120letému jubileu s novodobou perspektivou pohledu, a to volně podle motta: „Pouze inovuješ nebo vytváříš také hodnotu?“ K tomu je nutno udržovat inovaci a výslednou komplexnost v rovnováze, pouze pak mohou akcionáři očekávat růst hodnoty společnosti. Co činí z podniků SMART INNOVATORs?Uvedené podniky spojuje úspěšnost – trvale rostou a vytvářejí zisk. Pak se nabízí otázka, jaký je recept na tuto úspěšnost. Zde selhávají často tradiční způsoby vysvětlení – jako např. působnost v daném oboru, strategie zaměřená na snižování nákladů, řízení jakosti nebo široké výrobní portfolio. Mnohem více sjednocuje jmenované podniky společná logika. To potvrzuje studie Arthur D. Little, která přesahuje obory a do níž byli zapojeni uznávaní analisté LBBW a experti Brand Agency Grey. Výsledek podává průkopnická vysvětlení, co činí z podniků SMART INNOVATORs. Inovací se zabývají zcela odlišněInovace představuje v mnoha případech páku k růstu a zvyšování hodnoty společnosti. Toto vysvětlení je však příliš jednoduché: Již letmý pohled na ty zvlášť úspěšné ukazuje, že se zabývají inovací jednak zcela odlišně (obchodní modely/postupy/produkty/služby) a jednak toto vykonávají se zcela odlišnou intenzitou. K tomu pozorujeme podniky, které přes masivní inovační snahy nedosahují přiměřené hospodárnosti. Existují i takové, které s malou mírou inovací dosahují velmi dobrých hospodářských výsledků. Záleží na správném stupniZcela zřejmě nehodnotí zákazník novinku v každém případě stejně. Nebo jinak řečeno: Vedoucí úloha inovace nepřináší automaticky růst zisku – naproti tomu růst společnosti lze dosáhnout i s malým podílem inovací. Záleží tedy na správném stupni inovace. Jako příklady můžeme uvést společnosti E-Plus nebo také TUI. Zákazníci zařazují oba podniky mezi „spolehlivé“ a inovativní", přičemž se toto žádným způsobem neprojevuje ve výkonnosti. Diametrálně se naproti tomu jeví situace u společnosti Kali & Salz: Aniž by tento podnik projevoval inovační náklonnost, dociluje vysokého růstu svých akcií. Optimalizovat komplexnost a inovaciNa nasycených západních trzích lze docílit růstu především pomocí identifikace nových příležitostí/skulin, stoupající individualizace produktů/přizpůsobení a hledání nových odbytových cest. Růst vyžaduje tudíž inovaci, nicméně této inovace se dociluje dodatečnou komplexností. Úspěšní manažeři stále sledují simultánní optimalizaci obou veličin. Příklady: Timex a AmazonVzpomeňme si na společnost Timex – svého času inovační vůdce v quarz hodinkách (uprostřed 70. let byly každé druhé hodinky prodané v Americe Timex hodinky.) Nadměrná komplexnost u produktů a procesů způsobila, že podnik nehledě na technologický pokrok opět z trhu téměř zmizel. Poté se opět přihlásil na trhu s hodinkami pro sportovce, v roce1979 na Ironman linie. Je to náhoda nebo lze to nějak vysvětlit? Další případ – Amazon: V současné době opět extrémně úspěšný podnik, který během období e-podnikání představil kompletně nový obchodní model pro knihkupectví (on-line). Ale z toho se rezultující výzva pro komplexní logistiku – zásobovací řetězec v mezinárodním kontextu za on-line portálem – mohla jen nesměle držet krok s rapidním nárůstem a přivedla tak podnik do těžkých potíží. Nyní to samozřejmě opět vypadá jinak. Ideální podoba SMART INNOVATORAShrneme-li získané informace, dostáváme ideální podobu SMART INNOVATORA. Vědomě se rozhodl pro (svoji) strategickou roli, poskytuje potřebnou míru inovace a vyvažuje k tomu svou komplexnost. To může také v jednotlivém případě – jak jsme viděli – vést k cílenému zvýšení komplexnosti. Současně souhlasí role a inovace a SMART INNOVATOR využívá vliv změn mezi inovací a komplexností. Nákladové strategie nejsou trvale úspěšnéPro podniky v České republice i na západních trzích platí: Čisté strategie založené na vedoucí úloze nákladů, jež brání inovační síle, nejsou trvale úspěšné, dokonce i dosažené zvýšení komplexnosti k zajištění inovační přednosti může postrádat smysl. Najít cestu do vhodné roleU SMART INNOVATION nejde o statický popis průmyslu, rolí a v nich jednajících hráčů. Mnohem více se největší výzva vedení podniku podobá úloze lodního kapitána: najít cestu do vhodné role. K tomu slouží nový kompas umožňující změnu kurzu mezi komplexností a inovací. Čtyři odlišné strategická poziceNa základě současné úrovně komplexnosti a inovačních výsledku byla podnikům přirazena jedna ze čtyř strategických pozic:- Jednatelé o změnách- Nabízeči prémií- Tradicionalisté- Puristé„Jednatelé o změnách“To jsou podniky, které se vystavují spíše malé komplexnosti, ale u nichž existuje vysoký inovační tlak, a to směrem k inovačním obchodním modelům, které jsou postaveny na procesních inovacích a méně často vedou k inovačním produktům. Tuto úlohu hrají firmy jako Comdirect, Ryanair, Red Bull nebo také Karman. Disponují zaostřeným portfoliem produkt/služby, oslovují málo zákaznických segmentů, a to vše s poměrně malou rozmanitostí ochranných známek. Podniky jsou si vědomy, že komplexnost, co se týká organizace a tvorby hodnot, je nutno zachovávat malou.„Nabízeči prémií“Zde se pohybují podniky s velkým inovačním výsledkem u etablovanýcha hromadně nákladnějších výdajových struktur. V popředí stojí inovace produktů/služeb. Nabízeči prémií – jako Allianz, Deutsche Bank, Lufthansa nebo Hilti jsou nutně vystaveny velkému rozsahu komplexity. Kdo v této úloze chce být úspěšný, musí se naučit tuto úlohu také zvládat (řečeno jinak: aktivně „řídit“) a z toho získávat tržní výhody. Aby byl tento přístup trvale udržitelný a úspěšný, musí se opírat o permanentně vysokou inovační sílu na zákaznickém rozhraní.„Tradicionalisté“Třetím modelem úloh jsou „tradicionalisté“. To jsou podniky, jako Kühne & Nagel, Südchemie nebo T-Systems, které se zhlédly ve vysoké – hlavně historicky vzniklé – komplexnosti. Úspěšní tradicionalisté jsou „světoví mistři“ v zacházení s komplexností – koncentrují se zejména na účinnost, resp. nákladové aspekty, totální management jakosti, atd. Podíl na obratu, který je realizován produkty mladšími než 5 let, je malý, což však není pro ně nevýhodou. Naopak: Intenzifikace inovačních snah má u tradicionalistů účinek často jako bumerang.„Puristé“Puristé jsou podniky, které se jednak vyznačují nízkou inovační výkonností, ale také jsou konfrontovány malou komplexností. Jako „puristé“ jednají mezi jinými Axpo, Lanxess nebo Münchener Rück. Pro úspěšnost této úlohy je rozhodující, aby se podnik vyvaroval všem lákadlům dodatečné komplexnosti a náklonnosti tvořící inovační hodnotu, které zákazník nemůže vnímat a aby se koncentroval na svoji základní výkonnost a tuto udržoval „štíhlou“. To však neznamená, že inovace nehraje žádnou roli. Jako příklad může být jmenován dodavatel automobilů Leoni, který je specializovaný na kabelové rozvody. Účast z více než 100 podnikůMezinárodní studie SMART INNOVATION se zúčastnilo více než 100 podniků na německém, švýcarském a rakouském trhu. Jmenujme alespoň některé z nich: T-Mobile, Toyota, UPS, Telekom Austria Group, Simens VDO, RWE, Porsche, MAN Diesel, Hyundai/Kia, Fedex, Easy Jet, Credit Suisse, Daimler Chrysler, Citibank, British Airlines či Allianz.

Pokračovat na článek