Výsledky vyhledávání pro dotaz budou

Výsledky vyhledávání v sekci: Příběhy úspěšných

Podnikání je jako maratonský běh

Jako podnikatel se člověk nenarodí. Aby však byl v podnikání úspěšný, měl by mít jak patřičné znalosti a zkušenosti, tak i splňovat určité osobnostní předpoklady týkající se především odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti. "Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout," říká Václav Řehoř, výkonný ředitel společnosti CCS, v exkluzivním rozhovoru pro IDE.Podíváme-li se dnes na jakoukoliv vysokou školu, je evidentní, že studenti stále dávají přednost jistotě zaměstnání před riziky spojené s podnikáním. Čím si myslíte, že to je?Pokud se podíváme na to, kolik lidí žije v České republice a kolik procent z nich je podnikatelů, pak zjistíme, že jde o velmi malé číslo. Na vysokých školách je proto situace logicky velmi podobná.Neočekával by však člověk, že minimálně studenti ekonomicky zaměřených škol by mohli mít k podnikání blíže?Nemyslím si, že tam existuje nějaká přímá vazba. Znám lidi, kteří už od útlého mládí v sobě cítili potřebu něco dokázat, vzít život do vlastních rukou. Jde o lidi, kteří neposlouchali učitele, často ani rodiče, a místo studia na vysoké se vrhli na podnikání. Vysokou školu si dodělali třeba později, ale jen proto, aby měli takový ten statut, když chodí na různá jednání. Na druhou stranu často slýchávám o tom, že absolventi vysokých škol, kteří při škole začali podnikat, dosahují poměrně dobrých úspěchů. Řada studentů i lidí z řad široké veřejnosti nosí v hlavě zajímavé nápady, podnikat však nikdy nezačnou. Čím si myslíte, že to je?Těch důvodů může být samozřejmě mnoho. Myslím si, že do jisté míry za to může i řada mýtů, které o podnikání kolují. Jedním z nich je například to, že se člověk musí podnikatelem už narodit, aby byl úspěšný. Tak tomu ale není. Podnikat může skutečně každý, nic jako podnikatelské geny, které by se daly zjistit testem DNA, neexistuje. Určité osobnostní rysy vhodné pro podnikání samozřejmě existují. Které předpoklady považujete za pro podnikání nejdůležitější?Rozdělil bych to na dvě části. První skupinu představují znalosti a dovednosti o tom, jak na podnikání vůbec jít. Tomu se dá naučit docela dobře studiem nebo ještě lépe učením se od zkušených podnikatelů. Pak jsou ale i předpoklady, kterým se učí hůře, protože souvisí s osobností člověka a jeho výchovou. Sem patří například to, jestli je člověk odvážný, zda má odpovídající sebedůvěru. Většina lidí, kteří podnikají, si abnormálně věří, což můžete poznat na jejich chování i mimo podnikatelské prostředí. A věřili si vždycky, i když k tomu třeba neměli pádný argument. Takoví lidé v životě prosadí řadu věcí a převálcují třeba i ty, co mají pravdu nebo jsou daleko lepší, a to jen proto, že si věří, že mají v sobě takový ten motor.Jaké další osobní charakteristiky jsou důležité?Vezmu-li v potaz různé již publikované názory i vlastní zkušenosti získané během posledních 14 let, pak bych hned za odvahu a sebedůvěru dal vytrvalost. Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout. Po deseti kilometrech vás začnou bolet nohy, po patnácti se vám bude špatně dýchat, po třiceti už třeba půjdete krokem a občas se posadíte k odpočinku. Což ještě není takový problém. Důležité je, abyste pak znovu vstali a oněch 42 kilometrů dokončili. Kombinace odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti je pro podnikání myslím naprosto stěžejní. Za jakési doplňující předpoklady považuji například touhu po úspěchu. Prostě nemám rád, když prohrávám. S tím souvisí i potřeba určitého temperamentu.Myslíte si, že v podnikání může být úspěšný i introvert?Introvertovi se bude prosazovat hůře, na druhou stranu to neznamená, že se nakonec nemusí prosadit.  Znám spoustu introvertů, kteří podnikají, a jejich firmy jsou velmi prosperující. Jde o lidi, kteří většinu času tráví přemýšlením či zkoumáním všeho možného, a pak vymyslí něco totálně geniálního. Většinou pak mají kolem sebe někoho dalšího, kdo je více temperamentní, a dokáže výsledky jejich úvah prodat.Říká se, že by člověk také měl být racionální, aby mohl podnikat…Já si to úplně nemyslím, protože když je někdo stoprocentně racionální, vyhodnotí si tolik rizik, že vůbec nezačne. Určitá racionalita je samozřejmě na místě, na druhou stranu by měl mít podnikatel tak trochu i růžové brýle, aby některé překážky předem neřešil. Avšak když pak na ně narazí, tak se s nimi dovede vypořádat, protože má v sobě tu velkou vytrvalost.Vraťme se zpět k mýtům o podnikání. S jakými dalšími mýty se ve své praxi setkáváte?Spousta lidí například říká, že když se pustí do podnikání, tak se stane svým vlastním pánem. Pravda je však taková, že záhy zjistí, že místo toho je otrokem svých vlastních zákazníků. Musí se řídit jejich požadavky, nosit jim modré z nebe. Dalším mýtem je, že většina začínajících firem po čase zbankrotuje. To si myslím, že je zejména chyba interpretace. Řada podnikatelů, kteří ukončí svou činnost, tak totiž nečiní z důvodu špatného podnikání, ale protože se svou úspěšnou firmu rozhodnou prodat, sloučit s jinou společností, nebo už mají takříkajíc lidově vyděláno a podnikání ukončí.Jsou ještě nějaké další mýty?Dalším mýtem je představa, že radši půjdu do regulérního zaměstnání, abych zjistil, jak co funguje, a když se mi tam nebude dařit, jednoduše si pak založím vlastní firmu. Co ale znamená, že se mi nebude dařit v práci? Že jsem se nedovedl přizpůsobit pracovnímu okolí? Že jsem nepodával tak dobrý výkon? Nebo že neumím své pracovní úspěchy dobře prodat?  Pak ale nejsem vhodný ani pro podnikání. Protože jestli jsem neuměl vlastní hodnoty prodat v zaměstnání, tak na vlastní noze to nebude jiné. Pouze mě to bude stát navíc peníze, které do podnikání vložím. A co když jsem v zaměstnání úspěšný a dotáhnu to na pozici výborného manažera? Jsem vhodnou osobou pro založení vlastní firmy?Tady je to tak půl napůl. Jestliže se někdo propracuje na opravdu vysokou manažerskou pozici, tak tam už je to v podstatě o podnikání. Tam už není žádná administrativa, tam už nedostáváte žádné úkoly, tam jste vepředu té pomyslné kárky, kde držíte firmu za oj a určujete, jestli se pojede doleva, doprava, pomaleji nebo rychleji… Už nejste ten, kdo tu kárku tlačí zezadu. Takže ano, určitá poloviční šance tam je, ale rozhodně to nelze brát tak, že by výborný manažer byl automaticky i výborným podnikatelem. Vy působíte na velmi vysoké manažerské pozici, přesto vedle toho sám podnikáte v oblasti poradenství. Jak to jde dohromady?Já se osobně považuji za jakéhosi prodejce. Všechno, co umím, se snažím okamžitě prodat. Vybírám si proto různé obory, různě složité pozice, a to jen proto, abych pak o tom mohl učit a radit ostatním. Čím je můj pracovní úkol zajímavější a složitější, tím lépe pro mě. Když mě pak osloví ředitel nějaké firmy, abych mu pomohl s jeho problémem, mohu z těchto širokých znalostí a zkušeností čerpat. Dřív jsem těmto případům věnoval třeba pár sobot nebo si na to vzal dovolenou, dnes už to ale dělám méně, protože se mi tolik času nedostává. Takže jak slyšíte, moc to dohromady nejde. Ale na učení si čas najdu vždy. Co by měl člověk zvážit před tím, než se vrhne na samostatnou podnikatelskou dráhu?Měl by hlavně vnitřně cítit, že to chce opravdu udělat. Takoví lidé prostě vědí, že podnikat chtějí. Neřeší, jestli mají či nemají podnikat, ale jak na to jít co nejlépe. Pak je určitě rozumné zapojit se do nějakého vzdělávacího programu, kde se takové věci dozví. Důležité je si taky předem rozmyslet, co od podnikání vlastně chci. Mám třeba kamaráda, který si založil před 15 lety malou reklamní agenturu zejména proto, že jeho hlavní životní náplní je ježdění na kole a hraní golfu, a jeho jedinou ambicí je mít ve tři hodiny volno a jít trénovat. Pak jde o podnikání pro udržení svého životního stylu.S jakými dalšími typy podnikatelů se v praxi setkáváte?Další skupinou podnikatelů jsou ti, kterým nevadí pracovat denně o tři, čtyři, ale i více hodin déle, ale nemají třeba ambice přesáhnout hranice okresu či kraje. Jde o lidi, kteří mají rádi o všem přehled. Vždycky si vybavím film Postřižiny, kde byl velký komín s nádherným výhledem. Tento typ podnikatele vyleze na takový komín a rozhlédne se, a všude kam vidí, to má pod kontrolou, ale jak vidí horizont a kopec, to ho už děsí. Jde o podnikatele, kteří podepisují všechny náklady nad 500 korun, kteří rozhodují o tom, kterému klientovi se bude prodávat a kterému ne.Pak jsou podnikatelé, kteří už mají odvahu k tomu, že to všechno, co shlédnou z toho pomyslného komína, dovedou replikovat jinde. Například si otevřou restauraci na Praze 3, a když je úspěšná, svěří jí manažerovi a otevřou si novou restauraci třeba v Praze 5. A když se pak dostaneme ještě výš, další skupinou jsou podnikatelé, kteří dovedou vybudovat jednu firmu do poměrně velké velikosti, tedy daleko za horizont a kopce, ti pak už ale k sobě potřebují schopné manažery, kteří jím budou pomáhat.Kdybyste se dnes jako začínající podnikatel rozhodoval o oboru podnikání, je nějaký obor, kterému byste se vyloženě vyhnul?Za obecně nevhodné považuji obory, které jsou silně regulovány státem. Protože začnete podnikat za určitých podmínek, nový ministr je kompletně změní, a vás to může přivést klidně k bankrotu. To pak dovede nabourat i sebedůvěru lidí, kteří si přirozeně hodně věří. Dlouho to bylo například zemědělství, i když už se to trochu změnilo k lepšímu. Dalším příkladem je třeba podnikání v zelené energii. Nikdy nevíte, kdy se změní dotace.Co si myslíte o podnikání více osob? Řekněme, že jeden student je nadaný více technicky, druhý obchodně, a dobře by se mohli doplňovat. Má takové podnikání nějaká úskalí?V praxi se setkávám se samostatnými podnikateli i podnikáním více osob, je to tak napůl. Obě varianty mají samozřejmě své výhody i svá úskalí. Kdybych měl dát doporučení, řekl bych, ať jdou do toho. Mohou udělat daleko víc práce, bude tam větší pluralita názorů, budou moci být daleko akčnější i kreativnější. Každý sice bude mít na podnikání trochu jiný pohled, ale dohromady budou tvořit o to všestrannější osobu podnikatele.Spousta firem, které znám, takhle byla založena, mnoho jich stále funguje ve stejném rozložení, a i když se v některých z nich společníci po několika letech rozhodli jít vlastní cestou, většinou to bylo naprosto bez problémů, na základě vzájemné dohody. Jako právní formu bych rozhodně doporučil s.r.o., kde každý společník ručí jen do výše svého splaceného vkladu. Podnikání má totiž svá rizika, tak pokud to lze, je vhodné mít aspoň nějakou ochranu.Jak jsme už hovořili na začátku, podnikání mezi studenty vysokých škol kopíruje velmi nízký průměr celé republiky. Co by se mělo změnit, aby se podnikání mezi studenty více rozvinulo?Nevymýšlel bych žádnou velkou vědu a udělal to samé, co funguje v jiných zemích, kde u podnikatelsky zaměřených škol typu Vysoké školy ekonomické v Praze existují podnikatelské instituce, kde se studenti se zájmem o podnikání mohou dozvědět řadu praktických rad. A pokud si řeknou, že podnikání je to, co chtějí zkusit, mají možnost jít do podnikatelského inkubátoru, odprezentovat tam svůj projekt a získat pro něj podporu. Spousta věcí skončí na tom, že lidé neseženou financování, aby vůbec mohli půlrok či rok fungovat, proto by měl existovat i nějaký fond, z kterého by bylo možné vybrané podnikatelské projekty financovat. Tak by to mělo ostatně fungovat i například v regionech.Neodrazují vás v tomto směru statistiky, které hovoří o tom, že mnoho firem umístěných v inkubátorech svou činnost stejně nakonec ukončí?Pokud se ke mně někdy v budoucnu dostane informace, že třeba 80 procent firem umístěných v českých podnikatelských inkubátorech přestalo po pěti letech podnikat, řeknu výborně. Bude to totiž znamenat, že už jsme se dostali na úroveň, kdy si můžeme dovolit profinancovat 80 procent neúspěšných podnikatelů, abychom vyselektovali těch zbylých dvacet procent podnikatelů, kteří podnikají a budou podnikat dál. A to jsou právě ti, kteří něco přinášejí. Nemusíme jim platit žádnou podporu, nesedí v práci od devíti do pěti, vytvářejí nové pracovní příležitosti, mají nové nápady, můžou to někam pozvednout.Jaké předměty byste doporučil například studentovi VŠE, který má zájem podnikat?Myslím si, že je důležité projít všemi hlavními předměty, které ho v prvních dvou až třech letech vybaví potřebným teoretickým základem, a pak bych mu doporučil přihlásit se k nám do vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí. A to z jednoho prostého důvodu. My ho sice v předmětu typu Podnikání malých a středních firem nenaučíme vůbec nic nového, co se týká teorie, ale co ho naučíme, je aplikace v reálných situacích. Neučí u nás totiž nikdo, kdo nebyl v praxi. Když se u nás například učí o financích, řeší se finance konkrétních firem. Tak jak to vidím, za ty poslední dva roky, tak si myslím, že tahle forma výuky dává studentům o hodně víc.Myslíte si, že může student začít podnikat už od prvních ročníků, nebo je to moc brzy? Nikdy není brzy. Pokud splňuje alespoň základní předpoklady pro podnikání a má zajímavý nápad, tak by si měl svůj život zorganizovat tak, aby mohl pokračovat ve studiu a čerpat z něj potřebné znalosti a při tom současně začít realizovat svůj podnikatelský sen. Kdo je Václav ŘehořOd roku 2006 působí jako finanční ředitel a jednatel ve firmě CCS ze skupiny Fleetcor Technologies, která je globální společností pro podnikové platební karty. Od října 2007 je také výkonným ředitelem. Ve funkci ředitele je odpovědný za všechny řídící funkce a rozhodnutí, jako jsou například formulace strategie, motivace zaměstnanců, vyhledávání a vyjednávání případných akvizic, zavádění nových produktů, jednání se zákazníky (Shell, Benzina atd.) a další manažerské funkce. Jako finanční ředitel odpovídá za všechny aspekty finančního řízení podniku v ČR i na Slovensku, a to včetně ročního rozpočtu, měsíčních prognóz rozvahy, výsledovky a peněžních toků či vztahů s auditory a s bankami. Spravuje peněžní toky v Praze, ve Vídni a spolupracuje s vedením v Londýně a Atlantě na různých rozvojových projektech v Evropě.V letech 2004 až 2006 pracoval jako finanční ředitel ve firmě Škoda Power, kde odpovídal mj. za finanční řízení, corporate governance, řízení rizik, snižování nákladů, řízení ziskovosti projektů či hotovostní operace. Byl členem týmu při prodeji parních turbín elektrárenským společnostem v různých zemích např. Dánska, Mexika, Indie atd. Byl odpovědný za partnerské projekty v Číně a Indii.Předtím pracoval pět let v kanadském Torontu ve vybraných oblastech finančního plánování a reportingu, controllingu u společností De Beers a Campbell Soup Canada (obě společnosti patří k předním ve svém oboru) V 90. letech působil jako konzultant nebo ředitel v různých společnostech např. Michelských pekárnách, Spolchemii a Brown Forman.Vystudoval Českou Zemědělskou Univerzitu v Praze, kde získal doktorát. Kurs MBA má z PIBS (Metropolitní universita v Manchesteru a Vysoká škola ekonomická v Praze). Přednáší na VŠE.

Pokračovat na článek


Jak na Amazon.com dosáhnout obratu 7 000 $ měsíčně?

Jiří Škrabánek začínal jako drobný živnostník podnikat na aukčním portálu Aukro.cz. Časem ovšem zjistil, že touží po něčem zajímavějším než jen po kladných komentářích. Začal se proto zajímat o celosvětově známý e-shop Amazon.com a rozhodl se zúčastnit speciálního amerického kurzu, který jej měl přiblížit ke splnění snu o úspěšném podnikání na jednom z 10 nejnavštěvovanějších webů světa.Začátky sice nebyly nejjednodušší, během několika měsíců ovšem dosáhl obratu, který činil více než 7 000 $, a týdně dokázal prodat i více než 200 kusů naskladněného zboží. Chcete si také splnit svůj americký sen? Přinášíme vám unikátní rozhovor s úspěšným podnikatelem, který vám poradí, jak na to!Jak jste se k obchodování na internetu vlastně dostal?„K obchodování na internetu jsem se dostal díky tomu, že jsem nebyl spokojený se situací v práci. Znáte to – moc stresu, malý výdělek, a tak jsem začal hledat cesty, jak z toho ven. A jelikož internet se mi zdál jako nejschůdnější cesta, kde můžu realizovat podnikání bez toho, abych musel oslovovat zákazníky a jezdit na schůzky, zdálo se mi dobré toto efektivní řešení převést do praxe. V této cestě jsem zároveň spatřil obrovskou vizi do budoucnosti, protože všechno obchodování se zanedlouho přesune na internet. Z tohoto důvodu jsem se začal zajímat o podnikání na internetu a rozjel svou první živnost, založenou na prodeji na aukčním portálu Aukro.cz.“Kdy jste se o příležitosti obchodovat na Amazon.com poprvé dozvěděl?„Poprvé jsem se o této příležitosti dozvěděl v rámci propagace amerického kurzu minulý rok – tuším, že to byl duben 2015, kdy jsem na internetu viděl upoutávku na tento kurz a přišlo mi to velmi zajímavé. Všechny ty věci, které tam říkali o dané příležitosti a potenciálu, mi dávaly smysl, tak jsem si řekl, že jdu do toho!“Jaké produkty prostřednictvím Amazonu prodáváte?„Prodávám tvrzené sklo pro mobilní telefony. Je to samozřejmě trošku konkurenční prostředí. Potom se také zaměřuji na prodej hraček – na Rubikovy kostky.“Co vás na tomto konceptu lákalo?„Největší motivací a lákadlem pro mě bylo, že budu oslovovat obrovskou masu lidí ‑ pro představu je to zhruba 300 milionů lidí ve spojených státech. Když jsem ti představil, kolik energie musím vynaložit na získání jedné objednávky tady v Čechách, kde žije aktuálně něco přes 10 milionů lidí, a tam, dospěl jsem k názoru, že můžu realizovat 30× více prodejů než doposud. Na konceptu Amazonu mě zároveň lákalo, že celý systém byl postavený na automatické bázi. Amazon se o vše stará a vy pouze kontrolujete výsledky, nastavujete reklamní kampaně nebo je upravujete a monitorujete situaci. Celý proces ale běží bez vás a vy nemusíte vyřizovat objednávky, chodit na poštu, vyřizovat reklamace apod. To vše dělá Amazon za vás.“Neměl jste obavy z případného neúspěchu?„Samozřejmě, že obavy tam byly. Investice už do toho samotného kurzu nebyla úplně nejnižší. Jednalo se o nějakých 5 000 dolarů, což není zrovna málo. Když jsem si ale spočítal, kolik prodejů dosahuji tady v ČR, a pak jsem si představil ten třicetinásobek, cesta mého dalšího směřování byla jasná. Obavy jsem tudíž měl, na druhou stranu když si člověk srovná investici do tohoto podnikání například s investicí do podnikání v restauratérském byznysu, rizika jsou výrazně menší ‑ jenom než otevřete restauraci, spolkne vám to milion jako nic. Byla to pro mě příležitost s minimální investicí a minimálním rizikem, kde se vejdete (mimo kurz) do několika tisíců korun. A to mi za to stálo.“Je obtížné obchodovat na jednom z 10 nejnavštěvovanějších webů na světě?„Z mého pohledu to obtížné není, ale člověk se musí obrnit troškou trpělivosti a být připraven na to, že ne všechno bude úplně hned a tak lehce. Je potřeba počítat s určitými propady, ale také je velmi důležité stát si za svým a dělat věci tak, jak se dělat mají. Můžete je konzultovat a hledat nové informace. Mně to vyšlo celkem krásně. Takže z mého pohledu obchodování na Amazonu obtížné vůbec není.“Co vás motivovalo vrhnout se do nového podnikatelského prostředí?„Nejvíce mě motivoval ten třicetinásobný objem objednávek. Zároveň jsem ale v minulosti byl také několik měsíců v Americe a vím, jak zde vypadá nákupní košík zaměstnance, kolik si vydělá, kolik si za vydělanou částku může nakoupit zboží. Také jsem věděl, jak Američané s chutí utrácí. Pro mě tedy americký trh představoval ideální odbytiště. Je sice pravda, že tento trh je více konkurenční než ten náš, ale pokud si vezmeme, že u nás existuje na 10 000 000 osob cca 40 000 e-shopů, pak nám vyjde, že e-shop dneska vlastní každý dvoustý obyvatel ČR. I přesto se zde ovšem dají najít mezery, na kterých lze vydělat. Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že na každém trhu existuje nějaká konkurence, je ale potřeba se jí nezaleknout, najít si svou cestu a prodávat!“Bylo někdy období, kdy jste chtěl s obchodováním na Amazonu „seknout“? Pokud ano, proč?„Měl jsem nějaké kritické chvilky. Troufám si říct, že to tak bylo zezačátku, kdy se podnikání příliš nerozjíždělo. Měl jsem pochyby, když nepřicházely očekávané prodeje. Ale nyní už se přes to umím dostat a vím, kde byl zakopaný pes. Jednu kritickou situaci jsem měl po Vánocích – tuším těch prvních pět lednových dnů, kdy se prodávaly pouze jednotky, nikoli desítky kusů zboží denně, na které jsem byl zvyklý. Z toho jsem byl v šoku a bál se, že se stalo něco nepředvídatelného. Šestý den se ale prodeje vrátily do stálých hodnot. Na základě této zkušenosti inovuji a vylepšuji, zavádím nové techniky a pořád projíždím nastavení, které mám, protože co člověk v jednu chvíli nevidí, toho si za týden za 14 dní třeba všimne. Je tedy potřeba mít oči na stopkách a nevytvářet zbytečně široké portfolio produktů. Zároveň je velmi důležité mít produkty, které neustále vylepšujete tak, aby z nich byl zákazník nadšený.“Kdybyste měl možnost začít na Amazonu obchodovat znovu, využil byste ji? Co byste udělal jinak?„Samozřejmě bych této možnosti opět využil. Je to totiž extra příležitost a obrovský potenciál. A když to člověk vyloženě nevzdá v nějakých kritických situacích, může si z toho vytvořit zajímavý byznys a takový ležérní způsob života. Co bych udělal jinak? Kdybych začínal znova, všechny kroky, které jsem musel udělat, by následovaly rychle za sebou. Zbytečně bych nespekuloval a spíše bych šel do akce.“Jaké jsou vaše největší úspěchy? Na co jste právem hrdý?„Můj největší úspěch je, že jsem prodejem na Amazonu nahradil svůj příjem ve stálém zaměstnání. V tuhle chvíli mám za zády ziskový automat, který mi vydělává víc, než je průměrná mzda v České republice, aniž bych musel ráno v osm vstávat, plnit nesmyslné úkoly a dělat přesčasy.“Dá se začít s obchodováním na Amazonu bez amerického kurzu, který jste vy sám také absolvoval?„Samozřejmě i bez kurzu se dá začít. Obchodovat na Amazonu může úplně každý. Bez absolvovaného kurzu to ovšem bude pro lidi obtížnější. Na Amazonu sice jsou obchodníci (a je jich tam většina), kteří obchodují bez toho, aby jakýkoli kurz absolvovali, podle toho to ale vypadá. Pokud absolvujete kurz, máte větší šanci se v tomto vysoce konkurenčním prostředí prosadit.“Je tato forma podnikání pro každého? Kdo by se jí měl raději vyhnout?„Asi úplně pro každého není. Člověk by měl mít alespoň základní znalosti angličtiny, aby z takového obchodování neměl vysloveně hrůzu. Co se týče prvotní investice – určitě to není pro člověka, který žije „z ruky do huby“. Je potřeba vynaložit investici v řádu několika deseti tisíc korun na nákup zboží, propagaci a poplatky za založení účtu v Americe, obchodního účtu na Amazonu apod. Při naskladnění zboží musíte také počítat s minimálním počtem kusů. Jde myslím o 150 kousků, protože i doprava něco stojí. Proto se doporučuje poslat na sklad nějakých 300 – 400 produktů. Za naskladnění tak dáte dalších 1 000 ‑ 1 500 dolarů. Něco spolknou také poplatky, fotky a články.Rád bych samozřejmě řekl, že obchodování na Amazonu je pro každého, ale je potřeba mít nějaký balík peněz na počáteční investici. Samozřejmě, že si můžete vzít půjčku, ale je lepší mít vlastní peníze. Ta samotná investice přeci není tak velká, aby si člověk musel půjčovat. Podnikání na Amazonu také není pro člověka, který není ochotný mu na začátku věnovat několik dnů, nebo alespoň 2 hodiny každý druhý den. Vy ten automat sice uděláte, ale na začátku je potřeba vyvinout určitou aktivitu.“Co byste vzkázal všem podnikatelům, kteří si pohrávají s myšlenkou začít obchodovat na Amazonu?„V první řadě bych jim asi poradil, ať si rozmyslí, co chtějí prodávat. Pak je potřeba provést monitoring trhu a potom je vhodní zúčastnit se nějakého kurzu. Vyčleňte si čas, který budete moci podnikání na Amazonu věnovat, a svůj sen realizujte.Navíc mějte na paměti, že dřív nebo později se bude také v České a Slovenské republice prodávat prostřednictvím Amazonu, což bude obrovský boom. Trh se ale následně rozdělí na ty, kteří budou na tuto možnost připraveni, tudíž budou realizovat obraty, a na ty, kteří se tomuto způsobu obchodování budou teprve učit.Rád bych tedy vzkázal všem, kteří chtějí podnikat na internetu, že je to jeden z nejefektivnějších způsobů, jak dosáhnout rychlého zdroje příjmu s tím, že mohou zaměřit svůj zájem výlučně na produkt jedné velikosti a barvy, na kterém mohou měsíčně vydělat více, než je průměrný příjem v České republice.“ 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


Jak "mít" vlastní úspěšný e-shop

V dnešní době se opravdu moc rozmahá provozování e-shopů prodávající opravdu cokoliv. Tento trend podporuje především to, že získat svůj vlastní e-shop je opravdu jednoduché. Jak zhruba na to si nastíníme v článku.Proč mít vlastní úspěšný e-shop?Každý si ve skrytu duše hraje s myšlenkou, jak si vytvořit pasivní příjem. Příjem pro který by nemusel prakticky nic dělat (v ideálním případě vůbec nic :) ) a zároveň nemusel do realizace této myšlenky mnoho investovat. Patříte do této skupiny i vy? Ne? Tak si lžete sami sobě a tento článek dál nečtěte, protože se k realizaci stejnak nikdy nedostanete.Setkal jsem se s mnoha klienty, kteří měli myšlenku. Měli dokonalou představu o tom, jak jejich e-shop jim vydělává spoustu peněz, jak zaplacením 1000,- do PPC reklamy mají zisk 10000,- a tedy zákonitě při investici 2000,- svůj zisk zdvojnásobí. Při rozhovoru s těmito lidmi jsem byl však vždy vyveden z omylu, že se bavím s člověkem, který ví co chce. V představách většiny mých klientů nebyla totiž myšlenka e-shopu s propracovanou strategií, jasným plánem, rozpočtem, možnými problémy a už vůbec nebylo počítáno s opravdu tvrdou prací (ano, i u práce na kvalitním PC z thinkpro.sk může, ale nemusí být namahavá). Budoucí majitelé internetových obchůdků totiž viděli jen vysoké zisky z nekonečného množství zákazníků a práci z pohodlí domova. To je jak tušíte grandiozní omyl.V několika seriálech se Vám pokusím nastínit něco málo s čím jsem se já osobně setkal. Pro někoho to budou jasné věci, pro jiné možná novinky. Uvidíte do jaké skupinky se zařadíte vy. Začněte tím, že si kupte ultrabook Lenovo, proč Lenovo - Lenova mám rád a vy jako budoucí IT podnikatel se už neodlepíte od obrazovky. :)Důležitá rozhodnutí než se do toho pustímePrakticky každý kdo chce takový e-shop provozovat by si měl položit minimálně tyto otázky:za jakým účelem chci e-shop provozovat (potěšení a budování svého brandu nebo čistě zisk?)chci prodávat produkt který už na trhu je? Jaká bude konkurence?budu schopný sehnat dodavatele mého zboží?bude dodavatel mít pro mě nastavené takové ceny, abych byl schopný konkurovat?jaká bude přidaná hodnota e-shopu? (kupodivu né vždy je úspěšnou strategií být nejlevnější, spíše naopak)kolik jsem ochotný investovat svého času?kolik jsem ochotný investovat peněz do vývoje/propagace/zboží?...a tak dále.

Pokračovat na článek


 JAK ZAČÍT OD NULY

  Každý někdy začíná od nuly. Vyjde ze školy, změní zaměstnání nebo něco nevyjde. Ale už na startu se naučte základní pravidla, která Vám pomohou předejít chybám, kterých byste se mohli dopustit anebo je i zopakovat: Čistý štít, umět se dělit s ostatními, spořit a nepočítat s penězi, které ještě nemáte v ruce. Čistý štít. Dříve než uděláte kroky vpřed, musíte prokázat odpovědnost za minulé chyby. Vymažte každé minus, jestli jste se kvůli minulým chybám dostali do dluhů. Vždyť získání platební schopnosti je stejně tak velký cíl, jako dosáhnout zisku, a někdy je dokonce i mnohem těžší. Udělejte si plán splátek, na kterých se dohodnete s věřiteli. A Vy udělejte první krok. Ocení Vaši snahu a spíš si je získáte na svoji stranu, a neztratíte tak jejich důvěru. Na Vašem postupu se dohodněte třeba i s odborníky. V každém případě si ale musíte dát pozor, abyste nedělali další a další zbytečné dluhy, které Vám nepomohou obrátit Vaši situaci.     Také se naučte dělit s ostatními. "Cože?! Není to nějaká hloupost, když sám nemám?" Ne, není to hloupost. Nečekejte se šlechetností do doby, kdy si ji budete moci dovolit. Učte se jí už teď a budete překvapeni, jak se Vám vrátí. Rozumných je pět nebo deset procent zisku. Je jen na Vás, jestli přispějete sirotkům, ekologii nebo církvi. Je jedno, jestli ze začátku dáte jen pár korun. Hlavní je váš postoj. Jak vnímáte problémy ve svém okolí. Nemůžete je ignorovat. Možná Vás znervózňuje budoucnost naší planety. Ale začít můžete už dnes: tříděním odpadu, šetřením s pitnou vodou, šetřením s energií. Nemyslete jen na sebe! Budete-li stále čekat na den, kdy budete mít peníze navíc, možná se o ně nebudete dělit vůbec! Každý z Vás ví, že jsou lidé v daleko horší životní situaci než Vy. A šlechetnost se každému v dlouhodobém hledisku vrátí. Nezapomínejte, že Vaše budoucnost začíná už dnes! Šlechetnost Vám pomůže postavit si dobrý základ osobnosti, který je pro úspěch ve všech směrech nezbytný. Vzpomeňte si na všechny osobnosti, o kterých jste již slyšeli. Ať Hilton, Rockefeller nebo Ray Kroc, i další ze svého prvního výdělku dali část peněz stranou pro druhé. A to v době, kdy sami měli nedostatek všeho. A možná právě tento postoj jim pomohl k opravdovému úspěchu a vnitřní spokojenosti.     Kolik peněz měsíčně uspoříte? Hodně, nebo málo? Nebo vůbec nic? Naučte se každý měsíc část zisku uspořit, protože nikdy nevíte, co Vás může potkat. Ale musíte s tím počítat Aby byla Vaše rodina v bezpečí, měli byste mít ušetřený alespoň jednoměsíční příjem. To je vlastně první zásada spoření. Někdy to bude těžké, tím spíš, máte-li dluh a zdá se Vám, že byste každý den potřebovali víc. Ale dlouhodobě jste po malých částkách schopni našetřit velice slušný základ. Lidé ale často neumí uspořit ani korunu a je jedno, jestli mají pět, deset nebo sto tisíc.Většina z nás žije nad poměry. Zkuste dát každý měsíc deset procent stranou a zjistíte, že se tak dá také žít, že deset procent vlastně ani nepocítíte. Za pár měsíců se naopak budete cítit v daleko větším bezpečí. Studie amerických finančních odborníků, kteří hledali příčiny bankrotů malých a středních firem a živnostníků, dokonce prokázaly, že většina z nich doplatila na chvilkové výkyvy a krize na trhu, na takzvanou okurkovou sezonu, když neměli potřebné rezervy na pokrytí snížení zisků třeba jen na dva měsíce. Nájmy a ostatní poplatky musíte samozřejmě zaplatit bez ohledu na dosažený zisk a nikoho nezajímá, že všichni Vaši klienti jsou zrovna u moře. Takové situace běžně nastávají, a kdo s nimi nepočítá, dostane se až na hranici bankrotu. Problémy musí řešit krátkodobou půjčkou na vysoký úrok a ještě k tomu musí zastavit část majetku. Proto i tato studie doporučila spoření rezerv, které Vám mohou pokrýt alespoň jednoměsíční ztrátu zisku, jako nejúčinnější obranu proti podobným problémům, se kterými se každý den potýkají milióny lidí na celém světě.     Spočítejte si Vaše výdaje dřív, než nebudete mít nic. Všechny pravidelné výdaje: jídlo, nájem, leasing, inkaso, telefon. Všechny výdaje včetně půlročních nebo ročních: daně, pojištění....., se kterými musíte počítat už teď! Přičtěte částku na splácení dluhů, částku, kterou dáte jiným, a tu, kterou chcete uspořit. Sečtěte výdaje a částku, která zbyla, rozdělte na útratu nebo na rychlejší splácení dluhů. Pokud jste v mínusu, je to horší. Možná začnete uvažovat, že získáte víc peněz, ale pozor na pokušení utrácet peníze, které jste ještě nevydělali. To je zřejmě ten důvod, proč jste se dostali do svízelné situace. Není právě Váš případ, že jste peníze měli, utráceli - peníze budou, my nebudeme - a o penězích jste se začali bavit, až když bylo pozdě? V tu chvíli jste začali mít i rodinné problémy? Jak to vím? Nejste první ani poslední... Ale dejte si pozor, protože právě tady končívají lásky. Vím, že je z toho cesta ven, pokud si udržíte pozitivní postoj, víru v budoucnost a svoji lásku. Váš společný sen, to je cesta ven z bludného kruhu. To je důvod, proč si dnes něco odpustit pro lepší zítřek, to je důvod, proč jít a udělat ještě jeden krok navíc.     Jak tedy začít vydělávat peníze? Jestliže jste právě teď na dně, najděte si zaměstnání, abyste získali příjem. Ale nehledejte jen tak nějaké zaměstnání. Vždy si uvědomujte svoji cenu. Vy nechcete nějaké zaměstnání, aby Vám bralo Vaši pozitivitu za pár drobných. Vyberte si, co chcete dělat, a za tím si jděte. Může být ta největší nezaměstnanost, ale po schopných a cílevědomých lidech, kteří znají svou cenu a umí uplatnit své znalosti, bude vždy veliká poptávka. Tam nahoře bude vždycky dost místa.     Najděte si zaměstnání, ale jestli chcete v životě něčeho opravdu dosáhnout, dříve nebo později budete muset pevný plat opustit. Zaměstnání má své výhody i nevýhody. Nastoupíte například za sedm tisíc a budete pracovat osm hodin. Za dva roky zase osm hodin a zase za sedm tisíc nebo trochu víc. Za deset let zase osm hodin za deset tisíc. Nakonec odejdete do důchodu a Vaše životní úroveň spadne na polovinu. V zaměstnání prodáváte svůj čas a utíká Vám život. Proto je dobré při zaměstnání začít podnikat s tří - až pětiletým plánem k finanční svobodě. Nejlepší je začít s Vaší partnerkou nebo s partnerem. Budete spolu, se společným snem, cílem a budete tým. Tým je víc než jeden. Tým je dokonce víc než jeden a jeden. Váš tří - až pětiletý plán se liší od zaměstnání tím, že začnete pracovat také osm hodin ale budete za to mít pár set. Možná až za rok se dostanete na stejný příjem, jako máte v zaměstnání. To je čas, kdy zjistíte, že právě tenhle byznys pro Vás funguje, a proto byste měli začít uvažovat jen o podnikání. Po dvou až třech letech si teprve budete moci dovolit ubrat plyn, protože jste už trochu nabrali výšku. Ale jenom trochu, nemáte-li dostatečně pevný základ příjmu v hloubce i šířce. Po pěti letech už budete pracovat dvě hodiny denně a zbylý čas věnujte například rodině, protože si to budete moci dovolit. Jste ochotni tohle všechno obětovat pro svoji svobodu, nezávislost a budoucnost? Jste? Chcete vydělávat nejen peníze, ale i čas? Opravdu? Dobře si rozmyslete, než odpovíte, protože právě teď uděláte rozhodnutí, které přímo ovlivní Vaši budoucnost! Nebude to lehké. Budete s tím chtít praštit, protože život nedává nic zadarmo, ale když vydržíte tuhle zkoušku, vyjdete z boje silní, budete stát pevně na svých nohách a nikdo, nikdo o Vás neřekne, že jste zbohatlík, protože máte ten nejlepší základ. Dostanete uznání, protože jste někdo, a ať věříte, nebo ne, Bůh Vás má rád. Jak tedy začít podnikat?     Můžete začít se svou myšlenkou anebo s myšlenkou, která už funguje. Jestli se rozhodnete začít se svým nápadem, držte se několika zásad: Snažte se najít nebo založit takový podnik, který bude potřebovat co nejnižší kapitál. Nepropadněte kvůli chvilkovému nápadu úplně zbytečně do dluhů. Určitě ze začátku nebudete potřebovat velkou továrnu, luxusní kanceláře, nejdražší vybavení a armádu zaměstnanců. Uvažujte spíš v malém a při úspěchu použijte principu duplikace - zopakování stejného postupu třeba na jiném místě nebo ve větším měřítku. Přesvědčte se, že Vaše služby nebo zboží jsou kvalitní a schopné na trhu zaujmout. Dobře počítejte. Zajděte do banky a vyplňte si žádost na získání úvěru - hned povím, proč. V dotazníku vypište svůj podnikatelský záměr. To Vám napoví, nakolik máte v hlavě jasno. A jestli budete potřebovat úvěr, stejně se tomu nevyhnete. Tak dobře, máte dobrou myšlenku, která nabídne lidem nebo firmám zboží nebo službu, za kterou budete právem odměněni. Jestliže budete potřebovat úvěr, neměl by to být problém, i když netvrdím, že Vám půjčí první banka, investiční anebo leasingová společnost. Když Vás odmítnou, nemusí to znamenat, že máte špatný nápad. Záleží i na jejich finanční situaci nebo na podmínkách, za kterých právě oni půjčují peníze. A ne vždy Vám mohou půjčit! Až uslyšíte "ne", věřte, že jste zase o krok blíž ke svému "ano". Vzpomeňte si na Walta Disneye. Walt slyšel "ne" třistakrát!     Duplikace úspěšného postupu je v podstatě základem úspěšného byznysu. Protože základní pravidlo, které se Vám osvědčí, můžete zopakovat a třeba ještě vylepšit, protože se můžete poučit z chyb. Ukázkovou duplikaci všude na světě ukázkově předvedl Ray Kroc. Kdo z Vás nezná Mc Donald´s?     Ray Kroc, dnes jeden z nejbohatších lidí světa, začínal podnikat ve své době s úplnou novinkou, když pro Lily Tulip prodával papírové hrníčky. Vypracoval se na nejlepšího prodejce firmy. Od rána byl na nohou a večer, když ostatní chodí z práce, šel hrát do rozhlasu na klavír, protože v té době se vysílalo naživo. Domů se vracel pozdě v noci. Ale problémy a tahanice ve vedení společnosti ho znechutily, až přišel o nadšení. Začal spolupracovat s přítelem, který vlastnil cukrárnu a sám vyvinul originální multimixér na šlehání koktejlů. Kroc se stal výhradním zástupcem pro prodej a marketing a ve svých pětatřiceti jich prodal 8000 s polovičním podílem! A tehdy uviděl restauraci bratrů Mc Donaldových. Prodal jim 8 multimixérů, ale restaurace s heslem "Budete jíst ten nejlepší hamburger bez čekání a bez spropitného" na něj udělala dojem. Myšlenky mu nedaly spát. Ve svém snu viděl restaurace Mc Donald´s na každém rozcestí ve Státech. A povedlo se mu to. Získal koncesní smlouvu na založení filiálek po celých Státech. Smlouvu na deset let s provizí 1.4 % z hrubého zisku každé z nich. Na středozápadě založil první restauraci. Přes všechny problémy pro svůj projekt získal další přátele, sám v restauraci pomáhal, dál prodával multimixéry. Během dvou let založil jedenáct restaurací. V každé stejný standard, ceny, jídlo, obsluha. Každá další restaurace byla přesnou kopií té minulé, včetně zisku! Stačil splácet hypotéky, platit výdaje a v době, kdy nevyužil ani jedno procento možností trhu, začal vydělávat velice slušné peníze, protože lidem nabídl kvalitu, vždy příjemnou a rychlou obsluhu a čistotu. Dokázal se obklopit schopnými lidmi a v té době mu začalo vadit, že celý obchod není jeho. Nakonec v 61. roce od Mc Donaldů celý obchod odkoupil. Za 2.700.000,- dolarů, aby každému z bratrů zbyl milión dolarů po zdanění. A i když se celá transakce s dalším rozvojem prodražila na 14.000.000 dolarů, Kroc úvěr splatil během jedenácti let, proti předpokládaným až třiceti rokům. Jeho obrat se neustále zvyšoval. Ale kdybyste se osobně Raye Kroce zeptali na jeho tajemství úspěchu, odpověděl by Vám: sen, cíl, víra, touha, vytrvalost, tým, duplikace úspěchu a hodně práce. Nic těžkého v tom nebylo. Trochu risku, ale bez toho to nejde. Když nic neriskujete, ničeho nedosáhnete. Pracoval až do konce života. Neustále hledal vhodné parcely pro další Mc Donald´s po celých Státech, které projel křížem krážem i se svou cukrovkou, artritidou, zato bez žlučníku a části štítné žlázy. Šel za svým snem se smyslem pro detaily, kterými mohl lidem nabídnout něco víc, než jen rychlé občerstvení.     I Vy se vyzbrojte láskou k lidem a ke své práci a používejte hlavu. Potom Vás na cestě k úspěchu nic nezastaví. Také využijte schopností dalších lidí. Víc hlav víc ví. Lépe budete řešit každý problém a i Váš zisk bude vyšší. Nepodceňujte sílu mozkového trustu. Buďte ve společnosti lidí, kteří mají stejné cíle jako Vy. Když budete mít společný sen a budete si dávat společné cíle, pokaždé přijdete na lepší řešení a to zrealizujete. V praxi platí, že sebelepší myšlenka, kterou nedokážete přeměnit na čin, nemá žádnou cenu, oproti té, která není zdaleka tak geniální, ale někdo ji dokázal prodat. Řešení je v mozkovém trustu, který používali všichni úspěšní lidé, ať vědomě, nebo nevědomě. Mezi prvními, kdo tuto sílu skupinového myšlení, plánování i jednání pojmenoval a naplno využil, byl Andrew Carnegie, který se obklopil více než padesáti schopnými lidmi, a spolu dosáhli pohádkového bohatství. S jistotou můžeme říct, že ve skupině stejně uvažujících lidí se mozkový potenciál každého člověka zvýší, protože každý má možnost spojit svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. I Henry Ford začal dosahovat daleko větších výsledků, když se spřátelil s Edisonem a Firestonem. I Hilton se obklopil schopnými lidmi, s jejichž pomocí přežil krizi ve třicátých letech, kdy ostatní podniky krachovaly. I Spielberg, i Disney, i Rockefeller. Sami by nikdy nedosáhli takového úspěchu jako v týmové práci. Ale oni byli těmi vedoucími osobnostmi, které celé společenství spojovali a dávali mu směr. Dnes možná ještě nevíte, co byste chtěli přesně dělat, ale určitě cítíte, že chcete úspěch. Máte dvě možnosti. Využijte myšlenku, která Vám dává možnost založit svůj vlastní podnik. Stejně jako Krocovi koncesionáři, kteří využili značku Mc Donald´s a know-how. Stejně jako nezávislí distributoři společností, které pracují na základě víceúrovňového systému, všude tam, kde máte možnost sami duplikovat úspěch. Tam kde máte možnost bez hranic dávat i brát. Druhá možnost je riskantnější a ne vždy výhodnější. Přijít se svým nápadem. Obklopte se stejně schopnými, anebo ještě schopnějšími lidmi, než jste Vy. Domluvte si společné schůzky, na kterých můžete dávat podobu svým snům. A Vy buďte leaderem. Společně organizujte své sny ve společné cíle a ty realizujte. Využívejte principů a pravidel, které vedou k úspěchu. Buďte vytrvalí a vzájemně se doslova dopujte nadšením. Budete úspěšní.     Jsou dva druhy motivace, které Vám pomohou dostat ze sebe maximum schopností. Pozitivní a negativní motivace. Pozitivní je taková, když Vám někdo slíbí, že za takový a takový výkon získáte auto a smluvní plat půl milionu. To je pozitivní motivace, protože Vy dostanete sen a za ním půjdete. Může se samozřejmě stát, že neuspějete. Bohužel, ani auto, ani smluvní plat nedostanete. Ve chvíli, kdy Vás opustí nadšení, takový sen pustíte za hlavu, i když je to škoda. Neriskujete, můžete jedině získat. Negativní motivace je risk. Ray Kroc si vzal úvěr na čtrnáct miliónů dolarů. Kdyby neuspěl, přišel by o všechno. Negativní motivace využili další a další, které doslova vybičovala ke stoprocentnímu nasazení a odhodlání dosáhnout svého. Je to buď, anebo. Cesta zpátky je odříznutá, můžete jedině uspět, anebo neuspět. Je to risk, ale funguje, protože musíte dopředu, krok za krokem, cíl za cílem. Ale pokud se i Vy rozhodnete získat svůj úvěr, dobře počítejte, než uděláte rozhodnutí.     Možná chcete být úspěšní a zjistili jste, že žádný státní úředník se ještě milionářem nestal. A tak přemýšlíte, jak na to? Hledáte kolem sebe potřebu lidí, kterou můžete naplnit, a za svou službu byli po právu oceněni? Chcete začít podnikat, ale nemáte vlastní nápad? Existuje řešení, i když nemáte dostatečně dobrý nápad a odvahu vzít si úvěr nebo půjčku. Využijte již fungující myšlenku a zduplikujte ji - to znamená: dělejte to samé, jako někdo, kdo již úspěch má, anebo ještě lépe: jděte v jeho stopách, které vedou neomylně k úspěchu. A přemýšlejte, protože i když je myšlenka líbivá, pozor, nefunguje všude! Když si otevřete benzinovou pumpu, Váš úspěšný soused Vám spíš poradí, jak zkrachovat, protože jste jeho konkurence. Tahle myšlenka funguje jen v multi-level-marketingu. To je česky víceúrovňové podnikání. Možná se některým z Vás právě teď naježily chlupy, ale poslouchejte ještě dál. Jestliže nemáte s multi-level-marketingem dobré zkušenosti, může to být z několika důvodů: Nemáte vlastní zkušenosti, ale slyšeli jste od kamaráda Pepíka, že je to akorát na obírání lidí a že tam jenom prodělal. Váš kamarád Pepík možná opravdu naletěl, protože několik zlatokopeckých systémů se všude na světě objevilo. Ale nebojte se, my Vám poradíme, podle čeho vybírat. Možná že Pepík vstoupil do ´multilevlu´, který už naučil a dál učí vydělávat miliony dolarů stovky nebo i tisíce lidí, a myslel si, že když si sedne doma, lidi mu budou klepat u dveří a budou mu říkat: "Hele, já to budu dělat s tebou a vyděláme si taky spoustu peněz…!" Ptám se: Budete se ptát Pepíka, který zkrachoval, nic pro svůj cíl neudělal a ani ničeho nedosáhl? Jestli ano, skončíte právě tak jako Pepík. Protože Pepík už umí zkrachovat a zkrachovat je zase to jediné, co Vás může naučit! Anebo se budete ptát a řídit radou člověka, pro kterého systém funguje a vydělává si sto tisíc, dvě stě tisíc, půl milionu, milion měsíčně? Budete se ptát lidí, kteří vědí, jak se to dělá, a vědí, jak Vás to naučit? Když se budete učit s motorovou pilou, zeptáte se člověka, který nemá tři prsty anebo člověka, který má všechny prsty? Ono to svádí, že? Ten bez prstů, to musí být světák.. "Ten už toho musel nařezat..Vždyť na tom druhým bych ani nepoznal, že je dřevorubec..." Ano, ten světák Vás naučí techniku, jak nejlépe přijít o prsty, a možná u Vás ještě dva přidá, aby na tom nebyl úplně nejhůř. Takže pozor, ke komu půjdete pro radu! Ptát se je velice důležité. Hledat informace, jak dosáhnout úspěchu, i to je přirozené. Neptejte se lidí, kteří Vám jedině vezmou nadšení a přitom sami nevědí vůbec nic. Snad jen jak strávit celý život otráveně a znechuceně, osm hodin v práci a pak u televize. Jestli se chcete dozvědět, jak být úspěšný, ptejte se zase jen úspěšných lidí! Čtěte knížky a poslouchejte motivační nahrávky a úspěšné lidi, protože Vám potřebné informace opakováním nahrají do podvědomí, a Vy podle nich začnete jednat. Čtěte knížky, které Vás obohatí, dají Vám sílu a motivaci a pozitivní postoj, choďte na manažerské kursy, kde si budete moci třeba i před kamerou vyzkoušet, jak na tom jste, a zjistíte, kde děláte chybu. Možná Vám pustí na videu, jak má vypadat perfektní obchodní jednání. Vidíte, slyšíte, čtete, posloucháte, jednáte a myslíte jako úspěšný člověk. Požádejte svého sponzora, ať jde na obchodní setkání s Vámi. Budete se od něj učit. A jestli není Váš sponzor dost schopný, jděte za jeho sponzorem. Najděte si svůj vzor. Tady je síla více úrovňového podnikání, protože každý chce, abyste se stali úspěšnými, a každý Vám rád pomůže. Ale nečekejte, že za Vámi přijdou: "Hele, nechceš pomoct se sponzorováním?" "Ne!" Nikdo za Vámi nepřijde. Nikdo pro Vás nebude dělat víc, než jste Vy ochotni udělat pro sebe. Teprve potom má pomoc smysl, když Vy sami chcete být úspěšní a chcete pro to něco udělat. Vyjít ze zóny pohodlí. Nabízet služby, zboží nebo myšlenku. I když budete mít devadesátiprocentní úspěšnost - ano, je to možné - nebude Vám to moc platné. Když za celý měsíc budete chtít zasponzorovat jediného člověka, ani devadesátiprocentní úspěšnost Vašeho jednání, ani pravděpodobnost, že zasponzorujete devět z deseti, Vám nebude nic platná! Nadšení a aktivita. Vyzbrojte se nadšením a aktivitou, a tím zakryjete všechny své nedostatky.  Opačně je to mnohem těžší. Když to nepůjde z Vás: (monotónně) "Hele, mám pro tebe úplně perfektní byznys, můžeš si vydělávat i sto tisíc měsíčně, můžeš letět do Ameriky a další výhody to má…. Máme školicí systém, který Tě naučí, jak být úspěšným a nadšeným a šťastným a spokojeným ve všem, co děláš, nebo můžeš nakupovat nejkvalitnější zboží za super ceny a umí to prostě úplně všechno, budeš mnohem zdravější a šťastnější..  a tvoje manželka tak omládne minimálně o deset let a vůbec vysaje úplně všechno na co si vzpomeneš a my dva spolu budeme tým a do dvou let budeme mít obrat milión korun měsíčně s investicí nějakých x tisíc a jestli chceš být úspěšný, musíš začít ještě dnes....." zasponzorujete ho? Možná děláte business, nejúspěšnější na světě, ale pro Vás nebude fungovat! Nezasponzorujete ho! Vy řeknete doslova a do písmene to samé jako člověk, který si vydělává pohádkové peníze, ale Vy nic! Protože to kouzlo není tolik v tom, co říkáte, ale jak to říkáte. A když to ještě navíc budete říkat často.... Vzpomeňte si na Vaše pocity, když někdy někdo sponzoroval Vás. Vy jste si řekli: "No, on je tím tak nadšený, on tomu věří, asi to nebude špatné, když to sám dělá a je z toho úplně vedle..." Tak jste právě Vy udělali rozhodnutí na základě citů. Vy jste se nechali nakazit a strhnout nadšením! Anebo máte právě opačnou zkušenost: Někdo Vás chtěl zasponzorovat, ale i když mluvil v ohromujících částkách a v superlativech, koukala z toho zase jenom práce a asi jste si řekli, že z Vás chtěli dostat peníze. "No, není to špatné, ale ještě se rozmyslím..." A zase jste udělali citové rozhodnutí a teprve to si logicky zdůvodnili. Přesně tak to funguje! A když Vás nestrhli svým nadšením, když Vás nenakazili, neměli Vás šanci zasponzorovat, i kdyby v tom nebyla žádná práce, žádná investice, jenom miliónová příležitost! My lidé jsme ve své podstatě líní a na cestě svými životy hledáme cestičky nejmenšího odporu. A všechno, co je nějak nové, neradi přijímáme, pokud to rozhodnutí nepřijde od srdce. Nadšení, aktivita, nadšení a aktivita. A když Vám bude divné, že ve Vašem byznysu jsou lidé, kterým to jde, a Vám to nejde, porovnejte si s nimi kalendář za poslední měsíce. Zeptejte se úspěšného člověka, jestli čte, jestli poslouchá motivační nahrávky a jestli se stále učí od těch úspěšnějších. Protože v tom je jeho tajemství úspěchu. On není aktivní a nadšený a nečte a neposlouchá proto, že je úspěšný. On je úspěšný, protože je aktivní, je nadšený, čte knížky a poslouchá nahrávky a investuje do sebe. Proto je úspěšný. V tom je jeho síla a přesně to se naučte také a budete ve svém byznysu úspěšní!     Multi-level-marketingová myšlenka je mapa k pokladu. Jenom v USA multi level marketingovou myšlenkou obchoduje okolo šedesáti procent všech firem s ročními obraty miliard dolarů a tato myšlenka se vyučuje i na Harvardu! Nejrůznější obchodní systémy se prosazují po celém světě a vydělávají v nich milióny lidí. V multilevelu, ale hlavně v interaktivním distribučním systému je obrovská budoucnost. Každá firma, která začne své zboží distribuovat přímo mezi lidmi, nemusí investovat miliónové částky do reklamy, která navíc není v porovnání s ústní reklamou účelná. Televizní reklamě už nikdo nevěří, a ještě navíc musíte nejdřív investovat a až potom možná budete mít zisk. Ale nemusíte.. Tou nejúčelnější reklamou je, když Vám kamarád řekne: "Tohle je perfektní! To si kup. Já už si bez toho nedokážu představit život!" To je reklama, za kterou Vám firma zaplatí peníze. Ale až potom, kdy jste pro ni sjednali obchod! V takovém podnikání je minimální riziko. Cena výrobku může být až o padesát procent nižší, než kdyby procházelo velkosklady, distribucí, velkoobchody a zase distribucí do maloobchodů, a ještě navíc si s firmou může vydělat hodně lidí, kteří tak dostávají příležitost splnit si své sny. Firma Vám dává peníze za to, co jste pro ni třeba jen jednou udělali, když zboží naučíte kupovat další kamarády a Ti další kamarády, děláte reklamu, za kterou Vám firma stále platí. A bude platit třeba roky, dokud ten Váš první impuls jde dál. Teprve tomu se říká stálý příjem! A který šéf Vás může vyhodit?     Dokážete si představit, že by Vám v supermarketu dali peníze za to, že jste jim udělali reklamu? Nedají, ale počítají s ní! Když se otevře nový diskont, prvních deset dní sníží ceny a mezi lidmi se rozkřikne: "Hele, tam jdi, tam můžeš nakoupit levně!" Jakmile u sebe naučí nakupovat nové zákazníky, jdou s cenou nahoru na běžnou hladinu srovnatelnou s okolní konkurencí. Když se ale nejste ochotni zvednout, naučit se světové strany - prostě něco pro to udělat, můžete dát mapu do láhve a hodit zpátky do vody. Úspěch budete mít jedině tehdy, když budete ochotni překopat celý ostrov kvůli jedinému diamantu, který tam zcela určitě leží. Když přestanete, co když byl už jen dvě stopy od Vás? Když přestanete, někdo začne tam, kde Vy jste skončili. Kdyby Edison na cestě k žárovce přestal dřív, než byl úspěšný, nebyl by ani tak bohatý, ani tak uznávaný. Protože někdo by začal tam, kde Edison skončil, a o něm bychom se učili, že to byl jeden z nejvýznamnějších vědců. A možná by se o Edisonovi a jeho práci zmínil někde na vědeckém kongresu, že je mu vděčný…. Ale co z toho? Za to si nesplníte žádný sen a nezbude Vám ani na složenky! Cítíte ten rozdíl mezi Edisonem a Edisonem?     V České republice funguje několik perfektních amerických i českých multilevelů. Je sice pravda, že některé přerozdělovací systémy by v USA byly označeny za nelegální letadla, ale podle místních platných norem, proč ne. Než s nějakou firmou začnete spolupracovat, položte si několik otázek. Jsou její služby nebo zboží kvalitní? Jaký je potenciální trh? A kde se berou peníze na vyplácení zástupců? A nežijí jenom ze vstupních poplatků? Je systém odměňování průhledný? Není to až moc jednoduše lákavé - vždyť to by svedl každý? Chtějte důkazy, že to funguje, chtějte mluvit s lidmi, kteří už něčeho dosáhli. Ptejte se, jak Vám pomohou mít také úspěch! Známí Vám někdy řeknou: "Cože, multilévl? Vždyť je to pyramida. To bych nikdy nedělal." Ano, samozřejmě že je tenhle "multilévl" pyramida. Ale co není? Víceúrovňový systém podnikání je vlastně přesnou kopií distribuce kteréhokoliv zboží, ale bez nákladů na obchodní síť, jako jsou obchody, různé mezisklady, zaměstnance a samozřejmě bez reklamy v médiích. Když si otevřete krámek a budete tam svým pánem - dobrá. Ale v ten den, kdy přijmete první prodavače - ejhle, je to pyramida! Vy jste šéf a stojíte na jejím vrcholu. Ale to Vám nevadí, protože zrovna vyděláváte jen sami na sebe? Chyba, podívejte se, v čem jezdí majitel velkoobchodu, od kterého nakupujete! A šéf reklamní agentury, která Vám dělá reklamní kampaň. Jste-li zaměstnanec, obchodník nebo obchodní zástupe a tak dál a dál, jste zároveň člen pyramidálního systému, na jehož vrcholu stojí zase onen výrobce. Výhodou multi-level-marketingu je to, že Vy jste svým šéfem, své skupiny, máte svůj byznys a obchodujete s Vaší dodavatelskou firmou. Ať se jedná o zboží, nebo o služby, Vy jste na špici své práce. Silou myšlenky je, že vy budete mít prospěch, až když lidé pod Vámi budou mít zisk pro sebe, a to je musíte naučit. Stejně jako lidé nad Vámi budou mít prospěch až Vy budete mít svůj vlastní úspěch. V praxi tahle myšlenka vyjadřuje ziglarovské: "Jestli chceš svůj sen, pomoz druhým k jejich snu!" Když si chvíli sednete nad marketingovým plánem a spočítáte si, jak se rozdělují peníze, zjistíte, že je až krutě spravedlivý! Každý dostane peníze jen za to, co opravdu udělal a dovedl do úplného konce. Nejen za snahu, ale hlavně za výsledky. A Vy, i když vstoupíte jako stotisící, máte možnost třeba do roka vydělávat víc peněz než ten úplně první, který to všechno rozjel! Takže právě naopak: dosud neexistuje spravedlivější systém odměňování.     Mnozí z Vás ale nepodnikáte a nikdy podnikat nebudete. Určité riziko je v obojím: buď můžete zkrachovat, nebo může zkrachovat Váš zaměstnavatel. Záruky bezstarostného stáří nemáte ani jako státní úředník. Jsou okolnosti, které nemůžete ovlivnit, ale vaše síla se projeví tehdy, když zase zvednete hlavu a půjdete dál. Jestli Vás podnikání neláká, tak je už dnes načase založit si penzijní připojištění, abyste se nemuseli bát, co bude dál, když Vám důchod spadne na padesát procent současného příjmu. Úspěch neznamená jen podnikání a vydělávání velkých peněz. Jsou lidé, které takový život neláká, ale mohou být velice úspěšní jako zaměstnanci. Každý z Vás má na to, aby i v zaměstnání dosáhl významného postavení. Nezáleží tolik na Vašem vzdělání, jako na Vašich schopnostech leadera, na odhodlání, aktivitě a vytrvalosti. Když budete mít právě tyto vlastnosti, nebudete mít problémy dostat dobře placenou a zajímavou práci, protože každý si přeje získat pro sebe právě takové lidi. Po těch je hlad. Andrew Carnegie jednou řekl svému zaměstnanci, který ho požádal o zvýšení platu: "Víte, mladý muži, jestli opravdu chcete, tak na světě není síla, která by Vám v tom mohla zabránit!"     Někdy možná zjistíte, že tady v té firmě už opravdu dál jít nemůžete - ani v postavení, ani s příjmem. Pak pro Vás bude určitě výhodnější najít si perspektivnější místo. Ale pokud se jednou rozhodnete, udělejte to. Mnohým se stává, že odcházejí i čtyřicet let. Vy nesmíte nikomu dovolit, aby brzdil, nebo dokonce zastavil Váš růst. Vy máte právo rozhodnout se, co čekáte od života. Uvědomte si svou cenu a o té nesmlouvejte. Jestli Vás někde nejsou ochotní ocenit, jděte tam, kde Vás ocení. Máte na to, abyste dosáhli všeho, co budete chtít. Můžete mít každý sen, který máte napsaný, a o kterém víte, dokdy jej chcete splnit, a máte víru a chuť dostat od života vše, co si zasloužíte. Zvolte si svůj cíl. Jednejte s nadšením a hlavně: JEDNEJTE!! 

Pokračovat na článek


DLUHY, DLUŽNÍCI A POHLEDÁVKY

  Někdy se zdá, že dělání dluhů je v Čechách národním sportem číslo jedna. Této smutné realitě nahrává legislativní prostředí a nízká výkonnost soudů. Z hlediska obchodně právního to znamená, že se každý dlužník může beztrestně vyhýbat a kličkovat po dobu až několika let do pravomocného rozsudku soudu. Bohužel ani v případě, kdy je dlužník povinen bezodkladně zaplatit, není síly, která by ho k tomu mohla donutit.     A z hlediska trestně právního je neustále zvýhodňován a chráněn dlužník před svým věřitelem.     Na základě několikaletých zkušeností se Vám pokusíme poradit, jak podobným situacím předcházet, nebo jak v nich postupovat.Předejít vzniku pohledávky     Doprošování se o své vlastní peníze, to je zřejmě pro každého z nás jedno z největších ponížení. Člověk na to musí mít žaludek nebo náturu. Nejlepším způsobem, jak se podobným nepříjemnostem vyhnout, je předejít jim. K tomu si nejdříve musíme ujasnit, z čeho všeho pohledávky vznikají (nebudeme se bavit o dluzích na daních a na odvodech). Většina pohledávek vzniká:z obchodního styku - neuhrazené faktury atd.z půjčování penězz pronájmů (vč. leasingů) nemovitostí, aut, strojů, vybavení…z nevyplacených mezdz podílu a vyrovnání (např. po rozvodu, dědickém řízení atd…)     Při zastupování našich klientů se nejčastěji setkáváme s vymáháním neuhrazených faktur, a to doslova za cokoliv. Ale u většiny případů můžeme říci, že se vzniklé situaci dalo zabránit, nebo bylo možné alespoň snížit její dopad. Proforma faktura Vás zbaví problému s odvodem DPH v případě jejího neuhrazení. Dovětek na faktuře: "zboží je až do úplného uhrazení kupní ceny majetkem prodávajícího" Vám dává silný nástroj k postupu proti dlužníkovi, a to včetně trestně-právního. Klaďte důraz na prověření bonity a platební morálky Vašeho obchodního partnera. A pokud možno, nedávejte na fakturu vůbec. Známe hodně prosperujících firem, které díky neplatičům zkrachovaly!     Kolik dlouholetých přátelství skončilo půjčkou… Bez jediného dokladu, smlouvy - na důvěru. Dobře Vám ze svých zkušeností radíme: nepůjčujte bez dostatečných záruk. Přijdete jak o peníze, tak o přátele.     Při pronájmech je podle našich zkušeností nejvýhodnější složení kauce. To znamená, že nájemník složí při podpisu smlouvy nájemné na dobu výpovědi - například na jeden až dva měsíce pro případ, že by přestal platit. Ve chvíli, kdy vidíte, že má nájemník finanční problémy, vypovíte mu nájemní smlouvu s tím, že na dobu výpovědi má ze složené kauce nájemné uhrazeno.     Nevyplacené mzdy jsou obrovským problémem. Náklady firem na platy zaměstnanců jsou včetně odvodů státu obrovské. A proto ve chvíli, kdy se Váš zaměstnavatel dostane do problémů, je každá rada drahá. Příliš jednoduché by bylo nabádání k prověřování zaměstnavatelů… Budiž nám všem útěchou, že jediný věřitel, na kterého zákon pamatuje, je zaměstnanec. Vaším pomocníkem a rádcem je v takovém případě úřad práce. Nesmíte však zároveň vlastnit živnostenský list, v takovém případě na Vás udělají dlouhý nos.     Při jakémkoli dědickém nebo rozvodovém řízení Vám doporučujeme najmutí kvalitního právníka. Ten Vám pomůže hájit Vaše práva před soudem a pomůže Vám rozhodnutí soudu přenést i do reality. A pamatujte: v drtivé většině případů vítězí ten, kdo má lepšího právníka. A ne vžy musí být v právu...Zajištění pohledávky     Vše musí být na papíře. Dohoda, její dodatek, předávací doklady. Bez řádného doložení se už od začátku sami vzdáváte jakýchkoli nároků!     Mnohokrát jsme slyšeli:"No ale on do té doby platil včas…""My už jsme spolu obchodovali celá léta…""On už si předtím půjčil a vrátil mi to. Tak jsem mu půjčil znova…"     Když vymáháte pohledávky prvním rokem, slyšíte spoustu zajímavých příběhů lidí. Věřitelů, kteří si Vás najímají a dlužníků, kteří Vás žádají o čas. Vyprávějí Vám o tom proč, co a jak… Když vymáháte dalších pár let, slyšíte už jen ty samé příběhy, které se různě kombinují, prolínají, ale jsou stále o tom samém.      Pravidelně nejhorší zajištění svých pohledávek v obchodní sféře mají stavební firmy, kde často chybí předávací protokoly, stavební deníky podepisované v souladu se smlouvou atd. V případě půjčování peněz jsou největší spory mezi známými a příbuznými. Nejsou smlouvy, nejsou záruky, není řečeno co bude, když se peníze nevrátí. Kolikrát už za námi někdo přišel a řekl: "Brácha mi pět let dluží a já už ty prachy dneska ani nechci. Chci ať jezdí na vozíku…"     V případě, kdy cítíte, že něco není v pořádku, upomínejte dlužníka, telefonujte mu, pište. Nenechávejte ho v klidu. Jestli má kromě Vás další věřitele, Vy musíte být na prvním místě. Nechovejte se, jako byste své peníze nepotřebovali. Důležité je, abyste se již od začátku připravili na možnost, že svou pohledávku budete předávat vymáhací agentuře, nebo žalovat u soudu. Důležitá pro Vás budou uznání závazku, upomínky k zaplacení atd.Jak se dá postupovat s pohledávkouPrvním a nejdůležitějším pravidlem je: POSTUPOVAT RYCHLE!V případě firem s vysokou frekvencí fakturace doporučujeme využít faktoringu. Na základě dovětku ve smlouvě nebo na faktuře informujete klienta o tom, že Vámi vystavená faktura přechází na jinou společnost, která Vám buď proplácí nebo neproplácí dle dohody fakturovanou částku dopředu. O tomto ujednání klient neví, partnerem po splatnosti je však pro něho někdo jiný než Vy, s kým udělal obchod. Výhody?Správu Vašich pohledávek přebírají profesionálovéKlienta urgují ihned po splatnosti, míru razance postupu můžete řídit VyDěláte obchod, černou práci s inkasem necháváte druhýmPřestože ihned neposíláte na dlužníka vymahače, faktoringová společnost (finanční instituce) hlásící se o své peníze je argumentem pro upřednostnění této platby Vám     Více informaí o faktoringu je ve zvláštním článku, doporučujeme minimálně povědomí o této službě všem podnikatelům!      S časem a s každým neúspěšným pokusem o vymožení se Vaše šance snižují. Nikdy však nic není ztraceno. Řada firem odkupuje bankovní úvěry nebo jiné pohledávky v době, kdy již byly prohlášeny za nevymahatelné. Mají dost času. Oznámí klientovi skutečnost, že chtějí zaplatit a nesmlouvají o slevě. Když dlužník nezaplatí nebo alespoň nezačne splácet, žalují pohledávku u soudu, dávají návrh na exekuci a s exekučním výměrem mají dalších deset let času na čekání, zda se dlužník postaví na nohy a exekutorovi se podaří zajistit nějaký majetek. Výše dluhu s úroky, právním zastoupením a s odměnou exekutora několikrát převýší výši původního závazku. Často jsou úspěšní a dlouhodobě tyto společnosti vykazují zisk. Jejich výhodou je množství a v něm rozložení rizik.Žaloba u soudu - platební rozkaz - exekuce     Podání žaloby k soudu Vám doporučujeme pouze ve dvou případech:Neznáte přesnou výši Vaší pohledávky, nebo jsou Vaše nároky věcně zpochybňovány. V takovéto situaci dokonce nemáte jinou možnost (mimo dohody s dlužníkem). Jakýkoliv nátlak na dlužníka by pro Vás mohl mít nepříjemný trestně-právní dopad. S případy tohoto typu se setkáte ve složitých majetkových sporech, při fakturaci penalizací atd.Vaše pohledávka se blíží k promlčení. Dle zákona sice promlčená pohledávka nezanikne, avšak namítne-li tuto skutečnost dlužník, nedostanete z něj nic. Soudní žalobou se platnost pohledávky prodlužuje o dobu projednání a dále po pravomocném rozsudku. Doba promlčení u směnek je tříletá a u většiny dalších vztahů čtyřletá.     Ve všech ostatních případech tuto cestu nedoporučujeme. Je drahá (právník, poplatky), zdlouhavá a navíc neúčinná. Rozsudek soudu totiž neznamená, že dlužník opravdu musí zaplatit. V tuto chvíli (v horizontu tří až sedmi let) navrhnete soudní exekuci (je-li kde brát) a nebo začnete hledat vymáhací agenturu. Někdo na vše zapomene a někdo si to odepíše z daní...Podat trestní oznámení     Na jednu stranu trestní oznámení neřeší nic. Vymáhání peněz je věc občansko právní a policie Vás odkáže na příslušný soud. Na druhou stranu je každý povinen své závazky hradit v přesně daném pořadí, a to od nejstarších po nejmladší. V případě, že dlužník upřednostní některý ze svých závazků před Vaším, dopouští se tak trestného činu zvýhodňování věřitele. Pro dlužníka potom bývá nepříjemné jít na policii podávat vysvětlení. A přesto, že dosud nebylo na základě tohoto ustanovení trestního zákona mnoho lidí odsouzeno, vzniká tak na dlužníka zajímavý tlak, kterého lze využít. Tím spíš, že si dlužník nemůže být nikdy jist, na co by mohla policie ještě přijít. Druhou možností je podání trestného oznámení pro podvod, a to v tom smyslu, že dlužník už v době, kdy z Vás vylákal finanční obnos nebo odebral zboží, byl v platební neschopnosti a věděl, že nebude schopen dostát svému závazku. Tato skutečnost se však velmi těžko prokazuje.Najmout vymáhací agenturu     Pokud Vám dlužník nehradí své závazky již několik měsíců, znamená to, že na něho nejste schopni vyvinout dostatečný tlak a věřte, že lepší už to nebude. Ve chvíli, kdy si to uvědomíte, přišel čas na změnu strategie. Jednou z možností je najmutí profesionálních vymahačů. Z psychologického hlediska má tento krok tu výhodu, že před dlužníkem najednou stojí někdo, koho nezná a od koho neví co čekat. V tuto chvíli je všechno na začátku a je jenom na vymahačích, zda oni najdou slabé místo dlužníka a dovedou jej využít. Bohužel, někdy se Vám stane, že zvolená agentura neuspěje a Vy budete muset vybrat jinou. Pamatujte však, že s každým vymahačem, který si na Vašem dlužníkovi vyláme zuby stoupá jeho sebevědomí. Proto vybírejte dobře, které agentuře dáte důvěru.Podat návrh na konkurz     Podáním návrhu na konkurz (insolvenční návrh) můžete sledovat dva cíle. V případě, že dlužník má majetek, je oproti žalobě jeho poslání do konkurzu rychlejší a často jistější cestou k získání svých peněz. V případě, kdy se navíc jedná o vyšší částky, je konkurz výhodnější i z hlediska poplatků soudu (poplatky při podání návrhu na konkurz jsou podle rozhodnutí soudu od deseti do padesáti tisíc).     Druhým cílem, který můžete sledovat, je opět tlak na dlužníka. Tímto způsobem jasně říkáte: "máš měsíc, jinak jdeš do konkurzu!"Prodat pohledávku     Prodej pohledávky není jednoduchou věcí a většina věřitelů si tento způsob představuje jako Hurvínek válku. Každý by chtěl nezaručenou směnku proti Pepovi Vomáčkovi prodat za osmdesát nebo devadesát procent s tím, že kdo koupí, vydělá na úrocích. Ne, tak to není. Cena každé pohledávky je velice relativní. Taková nezaručená směnka nemá k prodeji cenu přes deset procent. Máte jedinou možnost. Najděte firmu, která odebrala od pana Vomáčky materiál (zboží, dluží mu peníze), a té směnku nabídněte. Pro tuto firmu má Vaše směnka cenu i přes šedesát procent, protože zápočtem vzájemných pohledávek výrazně ušetří.Vydražit majetek dlužníka     V případě, že jste prvním zástavním věřitelem, je pro Vás dražba nejlepší cestou za penězi. Doporučujeme však postupovat obezřetně a s právníkem!Odečíst pohledávku z daní     Je-li všechno prokazatelně marné, odepište pohledávky z daní. Možností je mnoho a pro dobrého účetního to bude jistě hračka.Tlak na dlužníka     Aneb: "Psychologie nad svaly". Dlužníky si můžeme pracovně  rozdělit na několik skupin:Každému se někdy stane, že nevyjde s penězi. Pokud se člověk, který své závazky hradí dostane do prodlení, můžete si být jisti, že vše v krátké době uhradí. V případě, že od Vás něco potřebuje, tak o to rychleji. V tomto případě nevidíme problém, protože stát se to může opravdu každému.Někteří lidé mají neustále problém vyjít s penězi. Mají vyšší spotřebu peněz než příjem a problémy řeší překlenovacími krátkodobými půjčkami. U takového člověka se musíte neustále připomínat. Ve chvíli, kdy by měl pocit, že závazek vůči Vám nehoří, odstavil by Vás na druhou kolej a své peníze byste dlouho neviděli.Půjčkaři jsou lidé takřka bez příjmu, s velkými plány a schopností přemluvit kohokoliv, aby mu půjčil. Jedni si půjčují stovky, druzí statisíce. Nakupují na dluh a nesplácejí. Do telefonu Vám jsou schopni tvrdit, že už vezou peníze a Vy je další měsíc neuvidíte. Když se jim podaří půjčit, spočítají si, že by z toho stejně nezaplatili všem, a tak nezaplatí nikomu. Půjčkař Vám zaplatí pouze ve chvíli, kdy už nebude mít kam kličkovat a půjčí si pro Vás od někoho jiného.Podvodníci jsou nejhoršími dlužníky. Všechno si dopředu připravili. Aby od Vás dostali na fakturu, dvakrát koupili za hotové. Když s nimi budete mluvit, získáte pocit, že jsou pro Vás nejlepší investicí a ještě je pošlete za svými známými. Dostat své peníze zpět není jednoduché. Nepomůže Vám k tomu žádný soud na světě. Jen promyšlený tlak.     Lidé jsou různí a na každého platí něco jiného. Ale obecně můžeme říci, že každý má své slabé místo, které musíme najít a tlačit na něj. Pro člověka, který své závazky platí a má své postavení, je dostatečným strašákem ostuda, kterou byste mu udělali v práci nebo v místě bydliště. Na půjčkaře nemusí platit ani pohrůžka vězením. Ale každý své slabé místo má a dá se najít.     Na dlužníka z kterékoliv skupiny je potřeba neustále vyvíjet tlak. Vyvarujte se však vyhrožování fyzickým násilím. Tím dáte dlužníkovi výhodu v možné spolupráci s policií. Nevyhrožujte ani v případě právního postupu něčím, co nechcete splnit. Zavoláte-li dlužníkovi každý týden, že má dva dny na zaplacení, jinak na něj podáte návrh na konkurz, neuděláte už s ním vůbec nic. V takové situaci je nejlepší předat celou záležitost někomu jinému.Výběr právníka nebo vymáhací agentury     Jsou dobří, špatní, levní a drazí právníci. Jsou dobré, špatné a podvodné vymáhací agentury.     Při výběru právníka se soustřeďte na dvě věci. Na reference (jeho pověst, zkušenosti známých) a na jeho specializaci. Právník, který má dobrou pověst v trestním právu nemusí být tím nejlepším pro obchodní případ a naopak.      Pokud se rozhodnete předat svou pohledávku k vymáhání právníkovi, zkuste jej finančně zainteresovat. Za procenta z vymožených peněz se bude snažit víc, než za hodinovou sazbu! Také si pamatujte, že právník bez práce "umí a vyhrává všechno" a za hodinovou sazbu Vám slíbí i modré z nebe.     Při výběru vymáhací agentury buďte daleko opatrnější. Pamatujte, že většina kvalitních agentur neinzeruje. Své klienty získávají na doporučení známých, kterým pomohli. A věřte, že práce mají dost. Inzerují většinou takové firmy, které žijí z vybraných záloh nebo nedostávají svým závazkům (samozřejmě není pravidlem). Na co si dát při výběru agentury pozor?Zálohy dopředu - Přestože argumenty mohou znít logicky, nedávejte dopředu ani korunu. Známe hodně lidí, kteří na zálohách rozdali desetitisíce bez jakéhokoliv výsledku. Firma, která svou práci dělá seriózně, zálohu nepotřebuje. Procenta z vymožené částky jí bohatě stačí.Místo působení - Můžete si najmout úspěšnou a seriózní firmu, ale věřte, že z Prahy do Ostravy jen kvůli jednomu dlužníkovi nikdo jezdit nebude. Vybírejte tedy i podle místa působení dané firmy.Postup proti dlužníkovi - některé společnosti pouze rozešlou škaredé dopisy a čekají, kdo zaplatí. Jejich náklady jsou zanedbatelné a  někdy něco opravdu přijde. Tento postup má smysl u velkého množství pohledávek v malých částkách. Říká, že se něco děje a že by už bylo dobré zaplatit. Někdo se občas zalekne výpočtu, o kolik se pohledávka nafoukne se soudním poplatkem, právním zastoupením a s odměnou exekutora. Většinou je však potřeba osobní kontakt dlužníka, minimálně po telefonu.Smlouva - To, jak vypadá smlouva znamená, jestli ještě uvidíte své peníze i v případě, že dlužník zaplatí. Mnohokrát jsme zažili, že někdo naivně vymahačům podepsal, že jim danou pohledávku prodal a kupní cenu dostal při podpisu smlouvy.Znovu doporučení - Zkuste se zamyslet. Svou pohledávku ve výši sto tisíc předáváte agentuře z východu. Dáváte jí plnou moc k inkasu peněz od dlužníka nebo jí pohledávku prodáváte s odloženou splatností kupní ceny. Agentura přijede za dlužníkem a řekne mu, že má zaplatit padesát tisíc a vše bude vyřešeno. Sebere peníze a Vám nedá nic. Co uděláte? Nebylo jednodušší dostat peníze z dlužníka než z takovéhle agentury? Podobný výsledek Vás čeká i u většiny agentur, které nabízejí své služby za podezřele nízká procenta do sedmi procent. Za takovou provizi se vyplatí dělat nejvýš balík pohledávek pro mobilní operátory…

Pokračovat na článek


Je byznys plán tak důležitý, jak se říká?

O byznys plánu (také „podnikatelském plánu“) se nejčastěji hovoří v souvislosti s žádostí o investice, kdy žadatel svůj projekt předloží investorovi právě v této podobě. Rozhodně by však neměl daný byznys plán směřovat pouze za tímto účelem. Jeho vypracování by se totiž měl věnovat každý, kdo přemýšlí nad spuštěním nového projektu. V hlavě se vše jeví jinak, než na papířeHlavním účelem podnikatelského plánu je především dostat všechny myšlenky z hlavy na papír, kde vypadají mnohem jasněji. Člověk si tak může uvědomit, že ačkoliv mu původně myšlenka přišla skvělá, zrealizování celého záměru může být mnohem náročnější, než se na první pohled zdálo. To ostatně může napovědět i takzvaná SWOT analýza (popisující silné a slabé stránky projektu), která by měla být součástí každého vážně míněného byznys plánu. Ukáže vám, jaké má projekt výhody, nevýhody a jak je na tom konkurence. Tím zároveň zjistíme i slabiny našeho plánu.Objektivita v hlavní roli byznys plánuTím nejdůležitějším, co je třeba „udělat“, je udržet si nadhled a tedy být objektivní. Skutečně si vypracujte průzkumy toho, jaká je po produktu či službě poptávka, jak si stojí konkurence, či jaké mohou být případné problémy. Rozhodně není dobrou volbou si vše idealizovat. Nejenom, že výsledný byznys plán bude naprosto k ničemu, ale takový nápad vám může přinést i řadu komplikací – jak finančních, časových, tak třeba i právních, podle konkrétní situace.Nutno podotknout, že ti, kteří si celý projekt i výsledný podnikatelský plán zidealizují ve svých představách a nepustí se do detailních průzkumů, vlastně žádný byznys plán nepotřebují. Nedá se mluvit o objektivitě, ale spíše o pohledu na vlastní sny a touhy. To je zároveň důvodem, proč takový „plán“ v budování úspěšného projektu příliš nepomůže. I proto většina „ideálních“ podnikatelských plánů nemá šanci na úspěch (a už vůbec ne u investorů, kteří přesně vědí, že nic není tak snadné, jak se může na první pohled zdát).Podnikatelský plán napoví, jakým směrem byznys tlačit kupředuNejvětší výhodou každého podnikatelského plánu je, že si utvoříme jasnou představu o tom, kam chceme náš byznys dostat, a čeho v něm chceme dosáhnout. Podnikání je skutečně tvrdá hra a rozhodovat se o různých možnostech až při rozjetém projektu určitě není tím, co by vás dostalo na výsluní. I proto by měl byznys plán zohledňovat více možností (nejlépe všechny). Kdykoliv nebudeme vědět jak dál, stačí se do plánu podívat a porovnat varianty. Hlavně nestřílet od boku.Zaměření byznys plánu je klíčemJe třeba zdůraznit, že systém „dělat všechno a zavděčit se všem“ prokazatelně nefunguje. Tím nejdůležitějším je proto zaměření byznys plánu. Tak jako elektrárny vyrábějí elektřinu, vodárny distribuují vodu, a banky spravují finance, bychom se i my měli věnovat jasně vymezené oblasti, ze které bychom neměli vybočovat. A pokud už se pro vybočení rozhodneme, mělo by to být až v době, kdy náš původní projekt buď perfektně běží, nebo se úspěch blíží nule.Pokud máte nějaký projekt slibně rozjetý, v hlavě se vám kupí nápady na deset dalších a svrbí vás prsty se do nich pustit (nejlépe do všech najednou), máme pro vás jednu radu: nedělejte to. Nakonec nebudete mít dostatek času ani na jeden z nich, což se zákonitě musí projevit i na výsledku.Finanční plán může být záchranouNedílnou součástí všech podnikatelských plánů by měl být i rozsáhlý finanční plán. Ač se může zdát, že náklady budou téměř nulové, stačí se na chvíli zastavit a zamyslet třeba nad tím, kolik elektřiny spotřebuje počítač, kolik stránek textu musíme vytisknout, nebo kolik toho zvládneme udělat bez toho, abychom potřebovali dalšího zaměstnance či brigádníka.Toto může být jakýmsi „krizovým bodem“. I kdybychom díky němu vydělali pouze o něco více, je nutné jeho výplatu hradit v plné výši. A to vše je třeba si předem zjistit, vypočítat a do plánu zahrnout. Pokud nic z toho neuděláme, je byznys plán skutečně úplně k ničemu.Dvakrát měř, jednou řežVěříme, že právě v případě podnikatelského plánu platí známé přísloví „Dvakrát měř, jednou řež“ víc, než u čehokoliv jiného. Ačkoliv na internetu najdete celou řadu vzorů a modelových podnikatelských plánů, pokud si neuvědomíte uvedené základní zásady pro jeho zpracování, pravděpodobně se spálíte tak jako tak. Postupujte pomalu, pečlivě a snažte se udržet si nadhled. Jedině tak vám bude vytvořený byznys plán tím správným pomocníkem.

Pokračovat na článek


Licence na prodej alkoholu: návod a odpovědi

 Obchodníci a hostinští budou kvůli novele živnostenského zákona nově povinni vyřídit si koncesi („licenci“) na prodej alkoholu. Co to pro vás znamená? Jak a kde o takovou licenci požádat? Licence? Proč?S návrhem zavedení licencí na prodej alkoholu přišla vláda v reakci na loňskou aféru s pančovaným alkoholem, kdy na následky otravy metanolem zemřely desítky lidí. Slibuje si od tohoto opatření lepší kontrolu nad prodejci lihovin a prodejem samotným v naději, že se podobná situace nebude opakovat.Kdo musí o licenci žádatNovela se týká všech podnikatelů obchodujících s lihem. Je tedy jedno, jestli pouze provozujete restauraci, ve které nabízíte destiláty nebo jestli jste velkoobchodník s lihem,Jak a kde o licenci na prodej alkoholu požádat?Je třeba podat písemnou žádost o koncesi. Postup je v podstatě totožný jako v případě, kdy žádáte o vydání živnostenského oprávnění – učinit tak můžete na každém živnostenském úřadě v České republice. Podání lze učinit osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci, osobně nebo elektronicky (buďto podání s uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky).Potřebuji licenci k prodeji všech druhů alkoholu? I piva?Novela se vztahuje pouze na „tvrdý alkohol“, licenci tedy podle zákona nepotřebujete na prodej piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením.Do kdy musím o licenci požádat?Žádný strach, nemusíte se hned v pondělí hnát na úřad. Novela zákona nabyla účinnosti 17. října a stanovuje přechodnou lhůtu pro podnikatele, na které nová povinnost zařídit si koncesi dopadne. Pokud tedy již v současnosti prodáváte kvasný líh, konzumní líh nebo lihoviny, máte na vyřízení licence na prodej alkoholu ještě celý půlrok.V případě, že se teprve chystáte podnikat v tomto oboru, musíte pochopitelně o licenci zažádat již před začátkem podnikání.Musím pro vydání licence splňovat nějaké zvláštní požadavky?O licenci na prodej alkoholu si bude moci požádat každý podnikatel, kterému je více než 18 let a má čistý trestní rejstřík. Zákonodárci se vydali nejširší možnou cestou, proto není třeba mít strach, že by vás potřeba licence nějak brzdila v podnikání.Bude mě vydání licence na prodej alkoholu něco stát?Vydání licence je podle zákona osvobozeno od správního poplatku pro ty, kteří již před nabytím účinnosti novely byli oprávněni prodávat kvasný líh, konzumní líh nebo lihoviny. Pokud to tedy zjednodušíme – pokud na vás povinnost mít licenci nově dopadla, je žádost o její vydání zcela zdarma.Doufáme, že se vám náš krátký návod líbil a že vám pomohl překonat administrativní nástrahy vyřízení licence na prodej alkoholu. Můžeme vám slíbit další článek, hodnotící tyto nedávné změny.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Event management

Banner už není v kurzu?

Tipy, jak být vidět na webu za pár korun! První banner umístila na internet v roce 1994 americká telekomunikační společnost AT&T a zvolila proužek přes skoro celou šíři obrazovky na elektronickém magazínu HotWired. Od té doby klesl CTR (poměr mezi prokliknutím se na cílovou stránku a počtem zobrazených bannerů) přibližně ze 10–20% na neuvěřitelně nízkou hodnotu, a to na průměrných 0,2 %.Je banner mrtvý?Jaké formáty jej nahradily? Jaké formy internetové propagace jsou dnes účinnější? Tipy, jak být vidět na webu1.       Firemní web a jeho propagaceSídlo firmy na internetu je jeden velký propagační komunikát reprezentující firmu. Web společnosti by podle Josefa Drobílka měl být to první, do čeho by firma měla investovat, pokud se rozhodne pro jakoukoliv internetovou reklamu. „Můžete mít prvotřídní bannery vyrobené za použití nejmodernějších technologií a nápaditou kreativu, pokud ovšem z takového banneru přijde uživatel na nepoužitelný web, nebo na webu nenalezne to, co hledal, není nic jednoduššího, než se jedním kliknutím myši dostat ke konkurenci. V ideálním případě by se měl návštěvník, přicházející z banneru, dostat přímo na speciální microsite. Uživatel musí mít pocit, že banner pokračuje a sdělení, které ho zaujalo, se dále rozvíjí a přináší mu to, co očekával.“ Cena tvorby webu je závislá na velikosti webových stránek, jejich obsahu a interaktivitě. Obecně lze říci, že malé statické stránky je možné pořídit za cenu 10 000 CZK a velké dynamické stránky, komunikující se zákazníkem interaktivně, například za 400 000 CZK. Cena se ale pohybuje v řádech několika set tisíc korun, hodně záleží na rozsahu stránek, a jaké interaktivní prvky jsou použity. Jen tyto prvky mohou stát statisíce. Ukázkou skvělé internetové propagace jsou například stránky www.bidz.com nebo www.soonnight.com. Fenoménem poslední doby je SEO, Search Engine Optimization. Tento nástroj je založený na klíčových slovech, která je nutno správně definovat za dodržení základních pravidel, jako je například obsahová relevance nebo frekvence vyhledávání.  Firemní web se pak zadarmo objeví na co možná nejvyšší pozici vyhledávacích enginů. Pokud však není podpořen dalšími kroky, je zbytečný.  Do typu propagace SEM,  Search Engine Marketing, spadá také kontextová reklama, která se zobrazuje ve vyhledávačích po boku zadaného slova, a také PPC systémy, Pay Per Click (platba za proklik). Cena klíčového slova s přednostním výpisem na vyhledávacích fulltextových portálech (například www.seznam.cz, www.centrum.cz atp.) se může pohybovat okolo částky 10 000 CZK až 20 000 CZK na dobu jednoho měsíce, mezi cenami jednotlivých portálů jsou však rozdíly. Portál Seznam od této reklamy pomalu upouští a plánuje ji nahradit vlastním PPC systémem.2.       Pronajaté místo na webuJedná se o část webové stránky, tedy pronajaté místo určené pro grafickou (například banner) nebo textovou (PR článek) reklamu. Josef Drobílek tvrdí, že pro většinu firem je základním nástrojem internetové reklamy stále banner: „Dokud zadavatelé nezačnou rozlišovat mezi výkonnostní a image reklamou, a místo konverzí je bude zajímat CTR, tak budou mít bannery stále dominantní postavení na českém internetu. Obecně lze asi říct, že pokud umístíme banner na úvodní stránku webu, bude se jednat o image sdělení a pravděpodobně použijeme výraznější banner, kterým chceme upoutat pozornost.“ Štěpán Prachař pak považuje užívání roll-on bannerů  a float bannerů jako lov ve slepých vodách. „Vyrolují se nebo plavou všude možně po stránce a otravují život návštěvníkovi. Jednoduše to jen přispívá ke klasické informační slepotě.“ Cena banneru je dnes 100 CZK až klidně 750 CZK CPT, Cost Per Thousand (cena za tisíc zobrazení), a je závislá na pozici banneru, frekvenci zobrazování uživateli a na typu webových stránek. Bannery lze také nakupovat mnohem levněji, formou PPC. Komunikační a mediální agentury občas zkouší obchodní háčky na zadavatele reklam. Pro definici standardizace bannerů klikněte na http://iab.net/standards/adunits.asp                                                                                         nebo http://www.iab.net/standards/richmedia/pdf/RichMediaGuidelines3.pdf, kde je zveřejněn seznam typů bannerů.V dnešní době hojně využívaným prvkem je také PR článek. Je to z toho důvodu, že čtenáři ho nedokáží na první pohled identifikovat jako reklamní komunikát. Cena PR článku je závislá na typu média, kde je zobrazován, může to být zdarma stejně jako 35 000 CZK za týden.Aby bylo místo na webu pronajaté efektivně, je vhodné znát návštěvnost daných stránek. 3.       Součást webových stránekWeb může být tvořen propagačními součástmi, jakými jsou například fora, chaty a diskuse. Jedná se o interaktivní komunikaci s okamžitou a do budoucna archivovanou odpovědí. Stačí být připojen na internet. Výdaje jsou nulové. Jakýkoli pracovník firmy může na diskusním fóru někomu poradit, jak vyřešit daný problém a pozitivní asociace se přenesou na firmu. Nebo může firma sponzorovat obsah jiného webu a bude vnímána jako poskytovatel dané služby.4.       Internetová pošta E-mail má nejrychlejší time-to-market ze všech druhů internetové reklamy.Jeden mail lze totiž rozeslat na tisíce adres v jediný okamžik. Nejzákladnějším prvkem je uvádět adresu firemního webu u podpisu všech zaměstnanců firmy. Další reklamní vsuvkou je newsletter. Má podobu pravidelného e-mailového zpravodaje, který si uživatel osobně vyžádá. Obezřetnosti je však třeba u volení periodicity. Časté newslettery mohou čtenáři mazat, aniž by je pročetli.Za novou vynikající věc je označován virální marketing. Jedná se o dobrovolné rozšiřování zajímavých marketingových zpráv dalším osobám. Do převážně vtipného obsahu komunikátu, kterým může být video, text, obrázek či animace, je vložen logotyp firmy, jejího produktu nebo webu, a příjemci komunikátu jej adaptují natolik, že jej zpravidla předají třem až pěti dalším uživatelům. Tento komunikát se pak dále šíří jako virová nákaza, odtud tedy název virální marketing. Má téměř globální dosah, je levný a efektivní. Jak upozorňuje Štěpán Prachař: „Kdysi jedno z nepsaných pravidel marketingu říkalo, že spokojený zákazník osloví tři své přátele, ale nespokojený jich osloví jedenáct!“ Tři pravidla internetové reklamyo        Uvědomit si, komu je komunikát (reklama) určena.o        Uvědomit si, co danou cílovou skupinu zajímá, jaké na ní fungují apely (na rodinu, na základní fyzické potřeby, na sociální potřeby, racionální apely atd.).o        Uvědomit si, jak dlouho bude daný komunikát cílové skupině přístupný. Tvrdí se, že aby byl vizuální komunikát účinný, tedy aby ho recipient vnímal, zapamatoval si ho a vybavil, měl by ho vidět alespoň 7krát. Na internetu se však vyplatí oslovit uživatele hned napoprvé.

Pokračovat na článek


Billboard, CLV, megaboard nebo lavičku?

Ulehčíme vaše rozhodování! – „Umět využívat netradičních prvků k efektivnímu sdělení je základ úspěchu,“ tvrdí Petr Hanisch.Dali jste si někdy sami otázku, co je to venkovní reklama? Jedna odpověď může třeba znít: Přece všechna reklama, která není v televizi, kině, v rádiu, novinách, nebo na internetu. Další věta vám ale bude znít povědoměji: „To jsou přece ty billboardy, ne?“.Spíše pro masový zásahVenkovní reklama ale nejsou jen billboardy, céelvéčka, stojany… Tento článek by měl pomoci najít odpověď, jak se ve světě venkovní reklamy vyznat a kterou si pro svoji kampaň vybrat.Do out-of-home segmentu lze zahrnout nosiče přístupné nebo viditelné zkrátka všude okolo nás. Z toho se dá dovodit, že většina nosičů venkovní reklamy neumí moc „cílit“, ale zato nabízí kampaně spíše pro masový zásah. Nosiče přitom nemusí být jen na pevných nebo „hmotných“ stojanech. (Viz přehled v samostatné tabulce.)Nápady, nápady a zase nápadyVe venkovní reklamě platí víc, než kde jinde, že musíte přesně znát cíle kampaně a tomu přizpůsobit výběr média. Rozdíly jsou na první pohled jasné – pokud budete chtít oslovit co nejširší spotřebitelskou veřejnost, měli byste vybírat z nosičů, které jsou zkrátka „všude“: tedy billboardy, velkoformátové nosiče (plachty, obrazovky,…), městské sítě tzv. CLV (vitríny), které mohou být i prosvětleny, či nějaký nosič s plakátem. Pokud budete chtít komunikovat nějakou „speciální“ záležitost, měli byste vybírat z dražších typů out-of-home médií, které nejsou umístěny všude. „Jistá nevýhoda outdoorové komunikace je v možnostech cílení, i zde se však najdou nosiče, které mají lepší možnost oslovení konkrétnější cílové skupiny,“ říká Petr Hanisch, obchodní ředitel společnosti AliaWeb. „Billboardy lemující české silnice nejsou asi tak ´cílené´, jako reklamní panely v luxusní restauraci,“ dodává. A má pravdu.Billboardy, to je v Česku outdoorNejčastěji užívaným formátem venkovní reklamy je billboard tzv. euroformát o rozměru 5,10 x 2,4 metru. Již zmiňované city-light vitríny pak mají „jednotný“ rozměr 1,2 x 1,7 m, midiboardy 1,5 x 2 m a bigboardy 3,6 x 9,6 m. Při nákupu platí zhruba to, co pro ostatní média všeobecně. Velké sítě a majitelé většího množství ploch jsou zvyklí jednat s mediálními agenturami a poskytují jim výrazné slevy, majitelé malého množství ploch nebo nějakých atypických nosičů jsou většinou schopni poskytnout lepší podmínky přímo zadavateli reklamy. Orientační ceny za měsíční pronájem jednoho billboardu se pohybují okolo třech až pěti tisíc, u velkoformátových nosičů je to násobek této ceny. Digitální nosiče mohou spolknout ještě víc. V zahraničí, především v německy mluvících zemích, má silné slovo také reklama na prostředcích, označovaných jako Meet-of-point, tedy pouličních hodinách, semaforech, či přímo postavených nosičích v křižovatkách, nebo zastávkách městské dopravy. „Obecně v reklamě platí, že být kreativní, umět využívat netradičních prvků k efektivnímu sdělení je základ úspěchu,“ tvrdí Petr Hanisch. Budete-li chtít komunikovat nápaditě svůj výrobek či službu, nebojte se využít nejrůznějších triků, jako 3D nebo 2D nástaveb na zastávkách, billboardech, megaboardech. Pracovat se dá v tomto smyslu i s výlepy na schodech nebo v dopravních prostředcích. „Cílovka“ ovlivňuje nosičeHlavní otázka textu – jak se orientovat v out-of-home segmentu, není vůbec nemístná, protože, jak budete postupně zjišťovat, chyby, které jsou častými prohřešky ve venkovní reklamě, dají odpověď i na výběr nosiče. „Tvorba sdělení pro venkovní reklamu má svá pravidla vyplývající ze specifik vnímání,“ říká Alexandr Křížek, šéf společnosti RAILREKLAM. Jde třeba o to, že není vhodné rozměrově přizpůsobit inzerát a jednoduše ho umístit. „Viděli jste už někdy někoho, že by si z billboardu opisoval telefonní číslo?“ ptá se Křížek.Také platí: nikdy se nesnažte napodobovat úspěšný motiv nějaké kampaně. Nic není horší, než když byste vedle sebe třeba postavili originální nosič Karlovarských minerálních vod (známou orlici) a vaši napodobeninu. „Nikdy nevystavujte svou kampaň nahodilému zpracování. Musíte sledovat a plánovat kampaň s několika vlastními návrhy zpracování. Používejte marketingové informace, jako jsou mailingové údaje a korespondence, události v průběhu roku,“ radí dále Jan Suda z agentury Universal McCann.Optimální umístěníKdyž se budete držet toho, že vaše logo musí být čitelné za každých okolností, budete mít výběr nosičů venkovní reklamy lehčí. Měli byste také pečlivě zvážit, kde je optimální místo pro umístění jména firmy a loga. Venkovní reklama nejsou omalovánky, i když to tak v Česku někdy vypadá. Zmatený nebo matoucí obsah plakátu, umístění na špatně vybraném nosiči je prohra marketingového oddělení, nikoli špatně zpracované kampaně. Důležité jsou i zdánlivé maličkosti, jako font písma, počet a velikost obrázků a fotek, které budou na nosiči, včetně jejich viditelnosti. Klíčové a nejvíce efektivní je, když si každý, kdo jde kolem, z vašeho billboardu přečte, že tuhle fotku dělal třeba David Kraus, namísto toho, aby tam byl jen „dráp“ podpisu, který nikdo nepřečte.

Pokračovat na článek


Kalendář jako reklamní dárek

Musí obsahovat pro vašeho klienta potřebné a užitečné informace. Pokud pracujete pro společnost, která si uctívá věrné zákazníky reklamními dárky, otázku výběru originálního, funkčního a finančně únosného předmětu řešíte pravděpodobně pravidelně.Záměrem tohoto článku je zmapování možností, příležitostí a forem jednoho z nejoblíbenějších propagačních předmětů – firemního kalendáře. Důvodem jeho oblíbenosti je především propojení estetické a užitkové hodnoty a také „masová spotřeba“. Jinak řečeno, nějakou formu kalendária používá každý z nás a z nabízeného množství si vybereme ten, který je přehledný a především hezký. Vždyť se na něj, konec konců, budeme dívat celý rok.Vlastnosti kalendáře ve službách reklamyNesporné argumenty pro jeho využití jsou trvanlivost a užitková hodnota. Který reklamní předmět se může pochlubit tím, že se na něj člověk dívá denně, 365 dnů v roce a ještě k tomu s motivem získání nějaké informace? Nejdůležitější vlastností kalendáře je samozřejmě jeho kalendárium, které nabízí velké množství prostoru pro informace navíc. Můžete se zde realizovat dle libosti a vložit informace o různých oborových akcích, zajímavostech, historii, veletrzích apod. K informacím o firmě můžete využít samostatné strany kalendáře, je to důstojný prostor pro vaši prezentaci a kalendáriu nepřekáží.Další předností kalendáře je jeho estetičnost. Ne každý si může dovolit zkrášlovat kancelář originály obrazů, a přesto nemá rád holé stěny. I reklamní kalendář může mít vysokou uměleckou hodnotu a často se dokonce stává sběratelským předmětem. Není vůbec výjimkou, že hezké kalendáře zůstávají viset na místě i několik let po skončení svého „funkčního“ období. Obohatit svůj kalendář můžete nějakou přidanou hodnotou. Nevěříte, že to funguje? Důkazem toho, že ano, i když trochu úsměvným, je celým národem oblíben adventní kalendář s čokoládami. A možnosti pro vás? Slevové kupony, vouchery, volné vstupenky, akce, co jen chcete. Poskytujete například slevu na svoje produkty jenom do určitého data? Pokud se o tom klient doví včas z vašeho kalendáře a zboží se slevou stihne nakoupit, budou spokojeny obě strany. Reklamní kalendář je rovněž vhodným nosičem pro PR informace. Pokud máte v této oblasti nějaké ambice, můžete se realizovat nejrůznějším charitativním obsahem. Tyto projekty jsou veřejností vnímány velice pozitivně, nemluvě o těch, kterým touto cestou pomůžete. Za zdánlivou nevýhodu individuálního reklamního kalendáře můžeme považovat jeho relativně dlouhou výrobní lhůtu a vhodnost k darování pouze jednou v roce. Ovšem i tyto fakta mohou být při jiném úhlu pohledu výzvou: reklamní rozpočet se přece plánuje rok dopředu, je tedy jenom otázka discipliny, začít s výrobou kalendáře již začátkem roku. Tip: pokud si připravíte kalendář ještě na jaře, budete pracovat ve větší pohodě, vyhnete se předvánočnímu shonu v tiskárnách, a navíc, většina dodavatelů reklamních kalendářů je začátkem roku díky menšímu počtu zakázek ochotnější smlouvat o ceně. Nemusíte se bát, že by to bylo příliš dlouho dopředu. Specializovaná nakladatelství již teď v létě 2007 mají hotovou polovinu kolekce roku 2009! Co se týče jakési „jednorázovosti“ v darování reklamního kalendáře, je to zas jen prostor pro přemýšlení. Zabýváte-li se dodávkou sezónního zboží nebo služeb, můžete uvažovat o kalendáriu vám na míru. Vždyť společnost je zvyklá i na jiné druhy kalendárií (např. školní diáře). Tak, pokud se věnujete, řekněme prodeji sezónního zboží nebo služeb, můžete zveřejnit kalendář klidně s půlroční platností, nebo naopak, třeba s kalendáriem na rok a půl.Jaký je rozdíl mezi individualizovaným a individuálním kalendářem?V nabídce agentur s reklamními dárky nebo specializovaných kalendářových nakladatelství, najdete široký sortiment produktů s kalendáriem – od jednolistých map, přes nástěnné, stolní, vázankové a jiné kalendáře, až po diáře nejrůznějších druhů. Pokud uvažujete o vlastním firemním kalendáři, budete se pravděpodobně rozhodovat mezi realizací individualizovaného nebo individuálního titulu. Individualizovaný kalendář je kalendářem vybraným z nabídky v katalogu, opatřeným individualizačními znaky (logo, adresa), například formou přítisku nebo nálepkou. To je oblíbená, časově i produkčně nenáročná a finančně přitažlivá alternativa. Ten, kdo je pověřen výběrem tématu firemního kalendáře má k ruce často více než stostránkové katalogy s jejich nabídkou, výběr hezkého kalendáře je celkem příjemná aktivita. Individuální kalendář je naproti tomu produktem šitým na míru. Originálním, jedinečným, reprezentativním. I v této kategorii ovšem existuje více možností, než by se na první pohled zdálo. Můžete si třeba definovat některé pojmy, se kterými se vaše značka identifikuje, jako například: flexibilita, dynamičnost, dravost a pokusit se prezentovat je prostřednictvím obsahu kalendáře fotografiemi adrenalinových sportů opatřených texty nabitými energií, entuziasmem a odvahou.Čím více z možností kalendáře jako reklamního předmětu získáte, tím spokojenější můžete být s využitím peněz v rozpočtu a tím efektivnější práci odvedete. Takže můžete zkusit něco víc – spojit reklamní předmět s prezentačním materiálem. Jak na to?Kalendář zapadne do marketingového konceptuDefinujte si několik vašich dlouhodobých marketingových cílů a pokuste se jejich dosažení propojit s vlastnostmi kalendáře. Příklad: máte ve své nabídce více služeb. Jedna, dvě, nebo tři jsou nejoblíbenější, s jejich prodejem nemáte problém. Potřebujete ale své zákazníky informovat o těch zbylých a proto máte v úmyslu vydat leták, nebo brožurku s charakteristikou a vysvětlením. Zároveň řešíte reklamní dárek pro daný rok. Proč nespojit tyto dva výdaje v jeden? Nástěnný kalendář s hezkými fotografiemi tematicky souvisejícími s nabízenými službami, užitečné kalendárium a zajímavě podané komerční informace řeší problém systémem dva v jednom. Vzniká tak vysoká pravděpodobnost, že klient se s informacemi, které k němu potřebujete dostat, bude seznamovat příjemným způsobem po celý rok. A brožurka, která z jeho stolu po pár dnech poputuje do popelnice, nebude vaše, nýbrž konkurence. Jiný příklad. Nabízíte cestovní pojištění. Víte, že jej řeší většina lidí na poslední chvíli před odjezdem na dovolenou, nebo na služební cestu. Můžete využít tuto informaci a zadat k výrobě například jednolistou nástěnnou mapu s kalendáriem a prostorem pro vpisování prezence na pracovišti. Tu pak nabídnout jako dárek administrativnímu pracovníku firmy s bezpočtem vašich potenciálních klientů. Ti se s vaší informací setkají přímo v čase, kdy ji aktuálně potřebují – teda při plánování odjezdu. Mapa bude viset na stěně v nejnavštěvovanější kanceláři firmy, vaše logo a kontakty budou po celý rok na očích a navíc splníte jedno důležité kritérium pro reklamní dárek a to je užitečnost pro obdarovaného.Jestli se na podobné vymýšlení necítíte, poraďte se s kompetentními lidmi v kalendářovém nakladatelství. Vy znáte vaši nabídku, vaši cílovou skupinu a váš problém, v nakladatelství znají nekonečné možnosti tvarů, forem a druhů kalendářů. Budete příjemně překvapeni, kolik řešení existuje.Originalita je podmínkou, ne výsadouJak to udělat, aby si váš klient dal na stůl/na zeď právě reklamní kalendář vaší firmy?- Kalendář by měl být hezký a kvalitní. Hezkým kalendářem si každý rád vyzdobí interiér- Kalendář musí obsahovat pro vašeho klienta potřebné a užitečné informace. A to nejen o tom, který je den, kdo slaví svátek, nebo na které dny letos připadnou Vánoce.- Přehlednost kalendáře nesmí být potlačena reklamními informacemi, jinak řečeno, musíte uhlídat hranice mezi užitkovou, estetickou a komerční funkcí kalendáře.- Pokud je to možné, vytvořte kalendář s nějakou přidanou hodnotou.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Outsourcing

Outsourcing ICT služeb?

FENOMÉN DOBY I PROVĚŘENÁ JISTOTA. Využívání služeb počítačové firmy, poskytovatele outsourcingu ICT služeb, již není luxusem. Naopak, využívají jej společnosti, které poznaly, že vlastní údržba jejich systému je pro ně z ekonomického či strategického hlediska nevýhodná, a chtějí se plně soustředit na své obchodní aktivity. Odpovědnost za návrh, budování a správu jejich systému předají externí firmě. Zvažujete-li  přechod na outsourcing, pak nabízíme několik užitečných rad.Insourcing vs. outsourcingPrůzkumy trhu uvádějí až 20% meziroční nárůst obliby outsourcingu u firem do 100 počítačů. Jak vyplývá ze studie firmy Everest Research Institute, outsourcing s uzavřením střednědobé smlouvy, tj. 3–5 let, představuje v porovnání se skutečnými celkovými náklady insourcingu snížení nákladů o hodnotu 30–40 procent. Nicméně důvody pro outsourcing často bývají variabilní kapacita, schopnost soustředit se na klíčové kompetence tím, že se firma zbaví těch okrajových, nedostatek vlastních zdrojů, efektivnější vykonávání pracovní činnosti, vyšší flexibilita, s níž lze reagovat na měnící se potřeby, lepší kontrola rozpočtu díky předvídatelným nákladům, inovační potenciál (know-how partnera) a vedení v oblasti nových technologií. Některé z těchto důvodů lze těžko vyjádřit okamžitou pouze finanční úsporou…Koho a jak oslovit?Outsourcingové služby v oblasti ICT dnes nabízí mnoho společností. Začněte tím, že si uvědomíte, že neexistuje ani jeden dodavatel, který by přesně odpovídal vašim potřebám. Bude potřeba dělat ústupky. Abyste byli schopni provést správné rozhodnutí, jasně si zformulujte, co chcete díky outsourcingu získat, a z toho odvodit svá kritéria pro poskytovatele služeb.Komplexní outsourcing ICT se realizuje zřídka, byť jsou úspory právě v tomto případě největší. Tento trend se projevuje zejména u menších firem. Ovšem obecně mohou existovat důvody, kvůli kterým chce mít zákazník mixované řešení či ponechat si vlastní IT správce. Například když má vlastní informační systém vyvinutý na nestandardní platformě interním programátorem bez potřebné dokumentace k předání. Na internetu lze najít různé cenové kalkulátory, kde vám po zadání počtu počítačů a serverů vyjede paušální nabídka za měsíční správu. Vycházet však pouze z ceny by bylo, v případě takové cennosti, jako jsou firemní data, velmi krátkozraké a chybné. Nehledáte přeci úklidovou firmu, kde služby poměříte podle ceny za vytřený metr čtvereční vaší kanceláře. Důvodem neúspěchu při outsourcingu může být ukvapená snaha o outsourcing, aniž je tento podložen technicko-ekonomickými argumenty. K outsourcingu se organizace stále více uchylují jako k manévru, od něhož očekávají pouze rychlé snížení nákladů, zatímco investici s cílem zvýšit schopnosti firmy, globálně expandovat a reagovat, zvýšit ziskovost nebo posílit konkurenční výhodu v něm ještě tolik nevidí. V dnešní době je přínos dobře vybraných a profesionálně spravovaných IT systémů nejen veliká konkurenční výhoda, ale pro svoji exponovanost a nenahraditelnost i veliké riziko v případě sebemenšího výpadku. Ptejte se dodavatelů na obecné otázky spojené s dlouhodobou působností na trhu, dosažené certifikace a partnerství s významnými výrobci ICT komodit (za těmi obrázky po zdech zasedacích místností je často hodně práce a interních znalostí), ptejte se na interní metodiku správy zákaznických systémů (např. ISO, ITIL atp.). Nezapomeňte na konkrétní otázky typu zkušeností se zálohováním, archivací a obnovou systémů a dat po havárii. Hledejte přizpůsobivost konkrétním podmínkám chodu vaší společnosti a procesům, na které jste zvyklí a které nechcete měnit. Máme jeden dobrý tip: Seznamte se předem s lidmi, kteří pro vás budou pracovat. Nechte si představit technika, který do vaší společnosti bude docházet.Obsah outsourcingové smlouvyService Level Agreement (SLA) je kontrakt mezi poskytovatelem ICT služeb a zákazníkem, který specifikuje, obvykle měřitelným způsobem, jaké služby poskytovatel dodá. Těmi nejzásadnějšími body jsou vždy záruky a ochrana vašich dat.  Požadujte garance. Obchodní zákoník umožňuje dojednat mnohem tvrdší podmínky než pracovní zákoník. Samozřejmostí by mělo být předložení platného pojištění partnera (v řádu miliónů korun) na škody způsobené třetím osobám (vám!). Požadujte jednoduché smluvní formulace sankcí při nedodržení reakčních dob a sjednané doby opravy. Pak můžete účtovat dodavateli penále, pokud nejsou některé úrovně služeb dodrženy. Používá-li se toto opatření s rozvahou, je to účinný způsob, jak udržet dodavatele, aby se zdržel nepravostí. Toto vše po svém zaměstnanci chtít nemůžete (náhrada škody je omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Požadujte ochranu důvěrných informací. V mnoha případech dochází k velice intenzivní výměně informací mezi dodavatelem a objednatelem (např. v případě, že jsou všechny dokumenty uloženy na centrálních serverech dodavatele, probíhají externí zálohy a dodavatel má plný dálkový přístup do sítě). Jenom z tohoto letmého popisu je patrné, že ve smlouvě je třeba velice přesně vymezit odpovědnost obou stran za prozrazení informací kterékoliv z nich nebo za prozrazení či odhalení důvěrných informací třetím stranám. Vzhledem k tomu, že přesné vyčíslování škod je většinou téměř nemožné, je pravděpodobně jediným možným řešením zavedení vysokých smluvních pokut a oprávnění poškozené strany, v případě závažnějších případů prozrazení nebo odhalení důvěrných informací, okamžitě odstoupit od smlouvy.Jak se outsourcing IT služeb účtuje?Obecně lze říct, že existují tři nejčastější způsoby, jak strukturovat cenu v rámci SLA. - Paušální, neboli pevná cenaZákazník platí (obvykle) měsíční paušál za služby, ať jich využívá jakkoliv. Platit pevné ceny za služby se zákazníkům zpočátku vždycky zdá výborné, neboť náklady jsou jednoduše předvídatelné. A někdy to také výborně funguje. Pevné ceny jsou však s časem poněkud obtížné pro poskytovatele, který musí splňovat dohodnuté úrovně služeb bez ohledu na to, v jakém prostředí (např. zastaralé hardwarové prostředky) budou činnosti vykonávány. Pevné ceny lze efektivně aplikovat spíše u větších firem, které mají jasně vydefinovány mantinely (např. vnitropodnikovými směrnicemi o používání IT) a pravidelně obnovují svoje IT prostředky. - Ceny za jednotku, neboli  platba za výkonPoskytovatel stanoví cenu za určitou úroveň služby a klient platí za využívání této služby. Například pokud zadáte jednotkou údržbu desktopů či tiskáren, zákazník by mohl platit pevnou částku za určitý počet uživatelů desktopů či tiskáren, kterým je poskytována podpora.  - Variabilní, kombinovaná cenaZnamená, že zákazník platí pevnou cenu za základní úroveň služeb poskytovaných outsourcingem, ale připouští určitou variabilitu v závislosti na objemu a úrovni poskytovaných služeb. Typickým příkladem je u menších společností oblíbená varianta, kde měsíční cenu tvoří pevná částka za správu infrastruktury (servery, dohled, dálková správa, monitoring, helpdesk, hotline atp.), v kombinaci s jednotkovou cenou (např. hodinová či jednotková sazba) za správu desktopů a uživatelskou podporu.Požadujte transparentní vyúčtování či on-line elektronický reporting prací provedených na vašich systémech. Nejobvyklejším zúčtovacím obdobím je měsíční platba.Svobodný trhOutsourcing představuje nový fenomén organizace podnikání, který se stále více uplatňuje i v českých podmínkách. Na internetu je definice neznámého autora, který říká: Od outsourcingu se očekává, že odstraní základní problém všech samostatných interních týmů podniků – jejich pracovníci pociťují odpovědnost za svůj výkon jenom velice slabě. Vědí totiž, že pokud nezpůsobí firmě velkou škodu nebo ztrátu, jsou natolik chráněni vysokými náklady na svoje nahrazení (a v ČR navíc ještě rigidní ochranou zákoníku práce), že v podstatě není možné, aby byli postiženi ztrátou zaměstnání (nehledě na to, že podle zákoníku práce je náhrada škody z jejich strany omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Navíc jejich odborné práci nikdo nerozumí, tedy je velmi obtížně kontrolovatelná. Naprosto jinou pozici mají externí dodavatelské firmy. Náklady na jejich nahrazení jsou mnohem menší a v případě outsourcingu, který nezasahuje do podstaty chodu firmy, mohou být nahrazeni prakticky ze dne na den. Outsourcing tím také ilustruje základní ideu svobodného trhu: totiž, že každý má dělat jenom to, co umí nejlépe, a za odměnu z této činnosti si pořídit všechno ostatní. Jinými slovy, že pro firmu je nejvýnosnější věnovat se činnosti, ve které má největší komparativní výhodu a zbytek přenechat jiným. Výhodou outsourcingu IT služeb tedy je skutečnost, že klient má k dispozici profesionální servis s kvalitami, které by z vlastních zdrojů získával s vyššími finančními náklady, a navíc může využít možnosti sjednání přísných pravidel a finančních garancí. Slovníček pojmů  IT– Information Technology– Informační technologieICT – Information and Communication Technology – Informační a komunikační technologieKomplexní outsourcing IT– Převzetí či odkup IT majetku dodavatelem a zpětný pronájem v podobě služby. Zákazník neplatí za pronájem počítače, ale za službu zprostředkovanou výpočetní technikou, kterou nevlastní. Tento typ outsourcingu využívají především veliké společnosti o stovkách zaměstnanců.Outsourcing– Doslova Outside Resource Using (přeloženo využití vnějších zdrojů), všeobecně se termín používá pro dlouhodobé převedení oblasti určitých služeb na externího poskytovatele včetně přenesení odpovědnosti.SLA– Service Level Agreement – Smlouva s garantovanou úrovní služeb 10 výhod outsourcingu IT služebPřesné a průhledné plánování nákladů na údržbu a rozvoj.Dostupnost a zastupitelnost odborníků pro různé oblasti, kteří jsou neustále k dispozici a přitom není nutné se starat o jejich vzdělávání.Snížení celkových nákladů na IT – náklady na management, koordinaci, odstranění skrytých nákladů.Správný rozsah podpory IT na základě flexibilních servisních smluv.Přenesení rizik (funkčnost, inovace…) na dodavatele.Výrazně pružnější reakce na nové požadavky a zavedení nových technologií.Udržování nejmodernější technologické platformy bez nutnosti investic (přenos zkušeností dodavatele na všechny zákazníky).Garantovaná kvalita a úroveň služeb.Využití smluv, které má váš dodavatel služeb uzavřené se svými dodavateli hardwaru i softwaru, díky nimž se nemusíte starat o opravy nebo náhradní díly hardwaru nebo legalizaci a upgrade softwaru.Snížení investičních nákladů, které mohou být převedeny na náklady provozní.Proč je outsourcing „in“?Dříve byla situace taková, že firmy měly svůj interní tým, který se staral o všechno v rámci IT. Někdy se takové uspořádání označuje jako insourcing, tedy opak outsourcingu. Problémy se objevily záhy. Rychlý vývoj celého IT trhu s sebou nese nutnost vzdělávání IT pracovníků, tedy další náklady, problémy s přetížeností správců (nemůžeme si dovolit dalšího správce) a zastupitelností (kdo se bude starat o systém, když bude náš správce nemocný či na dovolené). V posledních dvou letech se seznam problémů rozšířil o další, velmi významný bod. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice. Velká města se potýkají s nenaplněnou poptávkou po IT profesionálech (v Praze je odhadem až 1 000 nenaplněných pracovních míst). Společnost LMC (provozovatel serveru jobs.cz) uvádí, že firmy sice usilovně hledají specialisty, ale přestože je v databázi životopisů jobs.cz zaregistrováno kolem 4 000 lidí, kteří chtějí pracovat v IT sféře, není poptávka uspokojena. Tito lidé si ale v současné době velmi pečlivě vybírají svého budoucího zaměstnavatele a mnohdy mají vysoké požadavky, například platové, a proto hledají delší dobu. Mnozí IT profesionálové chtějí pracovat výhradně pro technologické firmy, v nichž si zvyšují kvalifikaci. V průběhu několika posledních let se v Praze a okolí usídlila řada IT firem a vytvořilo se několik stovek nových pracovních míst. Na pohled příznivé řešení situace, nebýt jednoho nepříjemného faktu – počet IT specialistů není nekonečný. Jsme svědky přílivu pracovníků ze zemí bývalého východního bloku, Indie či Kuby. Ovšem díky lukrativním mzdovým nabídkám nadnárodních společností a relativně nízkým životním nákladům k nám jezdí lidé i z opačného pólu Evropy. Objevují se odborníci ze skandinávských zemí, i z Velké Británie. Udržet si vlastního, vysoce kvalifikovaného odborníka déle než rok začíná být úspěchem. Pro firmu vlastnící 50 počítačů a tři servery nebude ekonomicky efektivní investovat do vlastních odborníků (nevynucuje-li si povaha podnikání roční investice do obnovy IT v řádu miliónů) a nabídnout jim odborný růst jako motivaci, je skoro nemožné. IT specialisté potřebují ke svému kariérnímu růstu poznávat nové technologie nejen v odborném časopisu, ale především v praxi. S vysokou pravděpodobností ti schopnější odejdou dříve a ti průměrní o den později. Taková je doba, obor houstne, ovšem chybějí lidé. To je jeden z klíčových důvodů, proč je outsourcing fenoménem doby.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

PODÍLOVÉ FONDY

     Investování do otevřených podílových fondů je ve vyspělých zemích jednou z nejoblíbenějších investic. Také v Čechách objem kolektivního investování výrazně roste. Přesto stále drtivá většina Čechů znehodnocuje své peníze na termínovaných vkladech bankovních domů. Možná neví, že nejde o kupónovou privatizaci ani o kampeličky, že výnosy jsou z pravidla vyšší než inflace, výnos je po půl roce trvání investice osvobozen od daní z příjmů a hlavně - podílové listy je možné kdykoliv prodat.Druhy fondů     Fondů je mnoho. Liší se svým investičním zaměřením, z toho plynoucí mírou rizika a zhodnocení a doporučenou délkou trvání investice.     Menší riziko znamená menší výnos. Kdo se nebojí, může vydělat nebo prodělat i devadesát procent své investice. Tato rizika se dají rozkládat kombinací investic do několika fondů. Rizikům se dá také předcházet převody prostředků mezi jednotlivými fondy.     Z hlediska investičního zaměření rozdělujeme otevřené podílové fondy na smíšené, dluhopisové, akciové a fondy peněžního trhu. Na zahraničních trzích se setkáte také s fondy investujícími do finančních derivátů a hypotečních zástavních listů.     Menší riziko, ale také menší výnos můžete očekávat od fondů dluhopisových a fondů peněžního trhu, které investují do státních a bankovních dluhopisů (obligací), státních pokladničních poukázek, bankovních produktů a podobných aktiv. Jejich výhodou je riziko srovnatelné s termínovaným vkladem. Výnos je však vyšší díky kolektivně investované částce. Tyto fondy nabízejí krátkodobé zhodnocení již od horizontu šesti měsíců.     Pro svoji univerzálnost jsou nejrozšířenější smíšené fondy. Investicemi do akcií nabízejí výnos často přes hranici deseti procent a případná rizika vyvažují investicemi do dluhopisů, případně bankovních úložek. Objem těchto investic bývá ve stejném poměru, záleží však na statutu každého konkrétního fondu. Tato investice je vhodná zejména ve střednědobém horizontu od jednoho do tří let.     Největšího zhodnocení Vašich investic se dočkáte u akciových fondů. Za výnos se ale platí vyšším rizikem. Tím, že se hodnota akcií může měnit ze dne na den, může klesat nebo stoupat i hodnota Vašeho podílu. Podílové fondy nemusí investovat jen v České republice. Investicemi do zahraničních cenných papírů lze dále rozložit případné riziko, ale na druhou stranu může Vaši investici znehodnotit špatný vývoj koruny. Je tedy na Vás, zda se rozhodnete pro podílový fond investující doma nebo v zahraničí. Také můžete investovat přímo do zahraničního fondu. Vybírat si můžete od konzervativních až po ty nejagresivnější fondy. Výkyvů v hodnotě akcií lze využít ke krátkodobým spekulacím. Investor tak má možnost dosáhnout během několika dnů vysokého zisku nebo citelné ztráty. Investice do akciových fondů jsou proto doporučovány v dlouhodobém horizontu od pěti let, kdy je využíváno dlouhodobého růstu cen akcií.     Nejrůznějšími směry zaměřených investičních podílových fondů je  po celém světě nespočetně. Investují v nejrůznějších měnách, světových regionech, oborech a průmyslových odvětvích, což dává možnost pro každého investora najít si vhodnou investici. Fondy smíšené (balancované), dluhopisové, akciové a fondy peněžního trhu se dále dělí na fondy:zajištěné, které Vám zajistí minimální výnos nebo návratnost části nebo celé jistinydividendové, které v pravidelných intervalech vyplácejí podílníkům výnosykapitalizační, které průběžně připisované výnosy reinvestují (nevyplácejí dividendy)Výhody oproti termínovanému vkladu     Nejvyšší roční výnosy, které dnes nabízejí banky, se pohybují maximálně kolem tří procent, a to za předpokladu, že ukládáte částku nad jeden milion korun. Z toho vyplývá, že finance uložené v bance se vlivem zvyšování cen a inflace znehodnocují. U menších částek na kratší dobu je tedy celková ztráta až okolo tří a půl procent.     Oproti tomu se dlouhodobé zhodnocení konzervativních investic do dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu pohybuje v průměru mezi třemi až sedmi procenty ročně a u agresivních - akciových fondů mezi třemi až dvaceti pěti procenty.     Na základě těchto základních údajů můžeme tvrdit, že kdo ukládá své peníze na termínované vklady, patří buď mezi zaryté konzervativce a nebo zaspal dobu.Výhody oproti přímému investování do cenných papírů     Přímé investování do cenných papírů na burze s sebou zpravidla přináší vysoké riziko, transakční poplatky a vyžaduje velké finanční částky. A vzhledem k tomu, že český akciový trh takřka nefunguje, nároky kladené na investora v orientaci mezi světovými burzami jsou velmi vysoké.     Oproti tomu je prostřednictvím otevřených podílových fondů možné investovat i v malých částkách, s profesionální správou investic, diverzifikací portfolia a vysokou likviditou investovaných peněz. Případné riziko fond snižuje rozdělením portfolia do velkého počtu titulů (v případě akciového fondu) v různých odvětvích ekonomiky a regionech. Toto rozložení investic chrání investora před výkyvy jednotlivých ekonomik.Rizika investice     Každá investice má dvě možná rizika. Prvním je riziko ztráty hodnoty Vaší investice. Budete-li investovat do akcií firmy, jejíž hodnota dočasně klesne, dočasně klesne i hodnota Vaší investice. V případě otevřených podílových fondů podstupujete stejné riziko. Výjimkou jsou fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy, které investují do instrumentů, jejichž hodnota nemá kolísavý charakter. Nemůžete však očekávat závratné zisky.     Druhým rizikem je úplná ztráta investice. K tomu dojde například zkrachováním banky ve které máte uložen svůj vklad. U otevřených podílových fondů je zajištěním Vaší investice:  jasná pravidla - dohled - depozitář - audit - renomé správce fondu. S klidným srdcem tedy můžeme tvrdit, že takto investované peníze budou uloženy stejně bezpečně, jako v bankovním domě nad pojištěnou výši vkladu. Doporučujeme tedy stejnou obezřetnost, se kterou vybíráte svůj peněžní ústav.

Pokračovat na článek


3 tipy, jak připravit zajímavější konferenci

Uspořádat úspěšnou konferenci není snadné, ale pokud se zaměříte na podstatné věci, výsledek splní očekávání vás i hostů. Chcete-li mít jistotu, že akce dopadne na výbornou a účastníci si o ní budou povídat ještě dlouho, vezměte si k srdci následující doporučení.1. Konference by měla být v určitém duchuOficiální zahájení akce by mělo vypovídat o tom, v jakém duchu se ponese. Podaří-li se vám ohromit návštěvníky hned na úvod, máte napůl vyhráno. Podstatné je, aby se dozvěděli všechny důležité informace a zůstali po celou dobu maximálně soustředění. Musí pochopit širší kontext a nepochybovat o přínosu akce.Na nic nečekejte a hned po zahájení naplánujte silnou prezentaci, která se přítomným dostane pod kůži. Měla by být autentická, relevantní a s otevřeným významem, aby si v ní každý z hostů našel to své.2. Nabídněte účastníkům lehce stravitelnou formuVymyslet formu, která vyhovuje všem, je těžký úkol. Na konferenci se dostaví lidé preferující učení poslechem, diskuzí i interakcí. Program by měl proto zahrnovat různé formáty – přednášky, odborné přednášky i interaktivní diskuze s možností svobodného a otevřeného vyjadřování názorů účastníků.3. Pronajměte si reprezentativní prostoryVhodně zvolené konferenční prostory Praha posunou celkovou úroveň akce na vyšší úroveň. Prostředí musí odpovídat charakteru konference, být dostatečně prostorné a plně vybavené.Pokud vás zajímá pronájem konferenčních prostor v Praze, informujte se o volných termínech v Hotelu Belvedere Praha, který disponuje menšími místnostmi i rozsáhlými sály s kapacitou až 400 osob.Hotel Belvedere je kompletně technicky vybaven (od dataprojektoru až po tlumočnické kabiny) a zajišťuje také doprovodné cateringové služby jako coffee break, obědy a večeře formou servírovaného menu.

Pokračovat na článek


Virtuální sídlo zajistí potřebnou prestiž

Zdá se vám, že vaše podnikání nemá až takové úspěchy, jak byste si ve skrytu duše, anebo alespoň reálně představovali? Možná se nebude jednat pouze o zdání, ale skutečnost. I proto je zapotřebí co nejrychleji začít jednat! Možná pouze nejste na očích potenciálních zákazníků a obchodních partnerů. Jak proti tomuto nepříjemnému faktu bojovat? Jednoduše. Začít byste měli změnou aktuálního sídla firmy, respektive adresy, již uvádíte oficiálně na webu a jiných veřejných místech.Nemusíte se stěhovatV první řadě je třeba říct, že není nezbytné se stěhovat z jedné adresy na druhou. Využívat virtuální kancelář v Bratislavě, Praze anebo jakémkoli jiném velkoměstě není nijak výrazně složité. Pokud se obrátíte na spolehlivého partnera, máte vyhráno. Pořízení virtuální kanceláře je velmi jednoduché. Prostě si ji u některé z renomovaných solností zaplatíte na vámi požadované období. Nemusíte se obávat toho, že by vám nechodila korespondence, anebo byla nějakým jiným způsobem přerušena komunikace. Naopak, vše bude fungovat ještě rychleji a efektivněji.V očích zákazníků stoupneteTaková adresa v Praze, Brně, Bratislavě, Vídni nebo jiných velkoměstech působí na potenciální partnery či zákazníky jako magnet. Získáte maximální prestiž. I pokud budete potřebovat třeba vyhotovení diplomové práce, ve velkoměstě se vám tyto služby budou shánět mnohem lépe. Objednat si tuto službu lze bez problémů pohodlně a rychle.Funkční sídlo v moderní kancelářské budověVirtuální sídlo bude na konkrétní adrese ve velkoměstě. Není tak problém pronajmout si v kancelářské budově i konkrétní prostory, kde se mohou čas od času konat schůzky s významnými obchodními partnery. Jinak se mnohdy vyplatí pořídit ready made společnost. S ní lze začít podnikat fakticky ihned bez jakéhokoli zbytečného čekání. 

Pokračovat na článek


Nejbohatší eseróčko – římsko-katolická církev

Ze 75.000.000.000 českých korun si katolíci ukrojí největší díl. Majetek, který stát zabavoval od 25.února 1948 do 1.ledna.1990 bude církvi vrácen a co nebude možné vrátit, bude nahrazeno finančně. Stát bude 30 let platit církvi 2.000.000.000 ročně a zbaví se bříměte placení mezd.Církev umí zákulisní hryNa církvi je vždy podivný její vztah k majetku. Hmotná touha vyvolává pochybnosti o pravém smyslu výkonu božích přikázání na Zemi. Proč se církev nespokojuje s výkonem svojí morální činnosti v zařízeních a na pozemcích, které vlastní stát? Zabavení majetku komunisty bylo samozřejmě protiprávní. Ovšem vlastnictví také vzbuzuje otázky o účelu a způsobu použití majetku.Na majetku se tvrdě pracovaloJiž 20 let si církevní hodnostáři vytvářejí seznamy toho, co by chtěli dostat. A důslednost přinesla nakonec svoje ovoce. S majetkem roste moc a kdo je mocným, může snáze šířit svoje myšlenky a ovládat občany. Církve mají svoji manažerskou strukturu a dokonce také majetkové úřady, které se zabývají záznamy o majetku a způsobem navrácení.Cíl církevní snahyNikdo nezpochybňuje právo každého člověka věřit čemu chce, shromažďovat se a svoji víru přenášet či projevovat. Jaký byl stát správcem majetku a jak se staral o církev, to je také na delší diskuzi. Podstatou majetků bude nepochybně obchodní činnost, vždyť klášterní pivovary a vinařské sklípky církev vždy měla a potřebovala. Zdálo by se, že svoje bohoslužby a tolik veřejnosti prezentovanou dobročinnost může církev vykonávat spokojeně i na majetku spravovaném státem. Přesto byl boj o světské statky jedním z nejdůležitějších bojů, jaké církev vedla.Majetek znamená víruVlastnictví zavazuje, ale také znamená ovlivnění lidí. Jinak působí farář, který si ve svojí farnosti dělá co chce či církevní lesník, který kácí stromy na zisk. Pražské pozemky jistě přinesou svoje prostředky z pronájmů a v kostelech nebo historických budovách bude vstupné. Pro církev budou pracovat lidé, firmy, církev získá moc, jakou ve středověku budovala. Církev ke svému majetku přicházela za různých okolností. Ale nyní získá opravdovou moc. A kdo má moc, kdo může platit, zaměstnávat, obchodovat a ručit, ten také získává názor. A s názorem přívržence, další voliče nebo věřící. Navrácený majetek bude tedy hmotně i duševně rozmnožován. Církev se právě stala nejbohatší politickou stranou v zemi.

Pokračovat na článek


Daňové paušály a paušální výdaj na auto

Daňové paušály jsou oblíbenou hračkou skutečně zaměstnaných a využitých podnikatelů. A také sympatickým projevem menší byrokracie. Co víc si může přát člověk, který pronajímá několik bytů a honí neplatící nájemce, řemeslník, který kvůli zákonnému protahování komínů trpí závratí (nikoliv z výšek, ale z objednávek) nebo zemědělec, který se nerad zabývá papírováním a raději tráví čas na čerstvém venkovském vzduchu ve společnosti užitečných zvířat?Uplatnění paušálůMinisterstvo financí se sice snaží paušály zohlednit ve svých nepříliš přesných odhadech výběrů daní. Ale rozum říká, že daňový poplatník, který se rozhodne pro paušál, je natolik pohodlný, že nad nějakým ukrýváním příjmů mávne rukou. Výhodou daňových paušálů je fakt, že stát vždy nějakou daň dostane a daňový poplatník se nemusí trápit s daňovou evidencí nebo účetnictvím, čímž ušetří.Výše paušálůPro rok 2012 zůstaly výdajové paušály stejné jako v roce 2011. To je také v neustálých daňových změnách potěšující zjištění.Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství – 80%Příjmy ze živností řemeslných – 80%Příjmy ze živností (kromě řemeslných) – 60%Příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů – 40%Příjmy z užití duševního vlastnictví a autorských práv – 40%Příjmy z výkonu nezávislého povolání – 40%Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele smluv a rozhodce – 40%Příjmy insolvenčního správce – 40%Příjmy z pronájmu – 30%Poměrně zajímavých je 80% u zemědělských profesí a řemeslných živností. Také ostatní živnosti mohou použít 60 % odpočtu paušálních výdajů. Výše 40 % se nejeví jako příliš výhodná. Skutečné náklady se ale u tvůrčích činností a například tlumočnických služeb nepohybují příliš vysoko, a proto budou akceptovatelné. Jinou otázkou je pouhých 30 % u pronájmů. Tady lze do nákladů na udržení a zajištění příjmu započítat opravy nemovitostí, údržbu, daň z nemovitosti, takže zřejmě bude výhodnější vést daňovou evidenci a vykázat skutečné náklady nebo si raději za rozdíl nemovitosti vylepšovat a adaptovat. Sazba daně z příjmu totiž zůstala na 15 %.Auto jako nákladová položkaAuto je u mnohých profesí nezbytná podmínka podnikání. Proto potřebují využít možností odpočtu jízd nebo nákladů z daňového základu. Auto je dost specifická položka a na výběr jsou v podstatě 3 možnosti.1) Podnikatel bude auto používat jako služební. Musí si tedy vést knihu jízd a zaznamenávat najeté kilometry. Za ujetý kilometr si k benzínu připočte 3,70 za 1 km jízdy. Výpočet cen benzínu se řídí také dvěma možnostmi. První jsou skutečné náklady podle účtenek nebo se použije cena k 1.1. každého roku.2) Podnikatel si auto dá do majetku a bude jej patřičně daňově odepisovat. To se týká také auta pořízeného na leasing a splátek. Do nákladů si potom dává účtenky za benzín, opravy, silniční daň a další nezbytné náklady včetně splátek leasingu. Samozřejmě musí být vedena kniha jízd, kterou Finanční úřad kontroluje.3) Podnikatel použije paušální výdaj na svoje nebo pronajaté auto, ale maximálně na 3 vozidla celkem. Paušál je možné využít také u aut, která jsou v obchodním majteku. Pokud auto použije podnikatel také pro soukromé účely, je měsíční paušál 4.000 Kč a pokud výhradně pro podnikatelské, je možné si měsíčně odečítat 5.000 Kč.Výhoda nebo nevýhoda?Daňové paušály nepochybně snižují administrativu a jsou zajímavým řešením pro stát i podnikatele. Mohou při správném výběru ušetřit mnoho zbytečně vynaložených prostředků, protože není třeba vést daňovou evidenci, ale pouze výkaz příjmů. Některé daňové paušály je možné si na konci roku vybrat a propočítat jejich výhodnost. Jiné výdaje jako auto je potřeba si vybrat na celý rok jednou a není možnost změny. Kdo auto využívá minimálně asi zvolí paušál 4.000 Kč nebo 5.000 Kč a kdo často jezdí, rozhodne se využít skutečných nákladů. U ostatních daňových paušálů je tomu podobně. 

Pokračovat na článek


Masové vzdělání likviduje znalosti

Jak přibývá absolventů vysokých škol a populace se stává stále více „vzdělaná“, zjišťují průzkumy, že nejvyšší forma vzdělání přináší pokles jeho úrovně. Toto „překvapující“ zjištění ale není zas taková bomba, jak by se dalo předpokládat. Je jen odrazem snahy získat si co nejlepší sociální postavení na trhu práce a ve společnosti.Peníze nejsou hlavníKvalita musí vycházet ze škol a nikoliv od studentů. Tento princip je zásadní a znamená, že školy se nesmějí snížit k vzdělávacímu populizmu a podlehnout tlaku peněz. Otázka financování studia nespočívá jen v tom, zda si student bude platit nebo nebude. Veřejnost stále zjednodušuje otázku placení na věc komerčního zájmu. Ve skutečnosti je placení filtrací těch, kteří jdou na školy jen pro diplom a neučí se a těch, kteří mají skutečný zájem. Naopak placení ze státního rozpočtu za studenta je pro vysoké školy naprostý nesmysl. Tím se umožní nabrat co nejvíce studentů a přitom prudce snížit úroveň školy.Anglické školy filtrujíPodstatou dobrého vzdělání je tradice a zajištěná kvalita. Proto například v Anglii vysoké školy především dbají na tradici a kvalitu. Na Oxford se lze dostat tak s průměrem 1,2  a méně. A to dokonce po celou dobu středoškolského studia, k tomu se musí zaplatit 9.000 liber ročně a znát jazyk na úrovni IELTS 8,5 a výše. Oxford by jistě neměl problém jako české vysoké školy nabrat stovky tisíc studentů a žít v přepychu. To by ale trvalo jen několik let, než by tito studenti přišli do praxe a zlikvidovali pověst školy.Tradice a pokoraKe vzdělání a jeho úrovni je potřeba pokora, protože znamená příští hospodářský úspěch země. Na vysokých školách musí být určitá úroveň, která neúspěšného studenta prostě pošle jinam. Zaměstnavatel tak ví, že pokud vezme studenta z Oxfordu, takmá jistotu určité vzdělanostní úrovně. Tato tradice drží školství na vysoké úrovni a znamená vysoký zájem o studium bez rozdávání diplomů jen pro diplomování hlav. Chyby českých školJe zcela jedno, zda jste nebo nejste vysokoškolák. Důležité je znát svůj obor a být v něm dobrý.  České vysoké školy se unifikovaly a plivou absolventy jen kvůli financování. Přitom klidně mohou existovat veřejné školy, které budou mít nižší úroveň. Zároveň ale musejí vedle nich fungovat školy, které nekompromisně budou mít úroveň skvělou. Proto bude každý zaměstnavatel vědět, že absolvent UK (až budou brát jen kvalitu), je skvělou pracovní silou a má určitou nezpochybnitelnou úroveň. Vybudování pověsti je pro školu to nejdůležitější. Podívejme se jen na plzeňská práva. I poctivý student, který absolvuje úspěšně tuto školu, má na sobě nálepku nízké kvality a protekce.

Pokračovat na článek


Hledáte obchodní zástupce? Musíte mít co nabídnout

Obchodní zástupci jsou pro mnoho firem životně důležití – jsou to právě tito lidé, kteří aktivně hledají nové zákazníky, udržují kontakty s těmi stávajícími a prodávají produkty nebo služby. Ač je obecně zažité, že práce obchodního zástupce je velmi negativně vnímaná, vždy záleží na produktech, službách a tváři firmy, pro kterou člověk pracuje. Obchodního zástupce hledá snad každýStačí se podívat na nabídku pracovních míst – téměř polovina z inzerátu hledá lidi právě na tyto pozice. To by ještě nebylo nic hrozného, pokud by se u většiny z nich nejednalo o zcela neznámé společnosti, za kterou stojí jeden člověk, který pro větší prestiž používá názvy jako generální ředitel, account manager a další, které jsou známé hlavně z firem, u kterých jsou tyto pozice běžné.… Ale musí mít co nabídnoutTaková neznámá společnost potom nabízí zcela tuctový produkt, za který má daný obchodní zástupce mizivou provizi, nemotivující ho k tomu, aby vůbec danou práci vzal, natož aby se v ní snažil. Jedná se o dokola omílané dogma, kdy dostane člověk nápad na založení společnosti, kde budou pracovat ostatní, a to formou provize z prodeje. A takto to v reálném světě nefunguje – tedy ne pokud se jedná o malé neznámé firmy.Známé firmy nemají problém s hledáním obchodních zástupcůTo, co je pro menší firmy noční můrou, může být pro velké firmy opakem. Ty si totiž jsou vědomy toho, že i obchodní zástupce je zaměstnanec jako takový, a tak si kromě odměny za prodané produkty zaslouží i určitou jistotu v podobě fixního platu. Ne všechny měsíce totiž mohou být stejně kvalitní, co se výše prodejů týče.Velká firma – „země zaslíbená“ obchodním zástupcůmNa druhou stranu nikdy nebudou tak malé, jako u firem neznámých. Určitě udělá na budoucího zákazníka lepší dojem člověk, který řekne, že je obchodní zástupce Seznamu, Googlu, Applu, Coca-Coly nebo jiné velké firmy, kterou každý zná a ví, že z případného nákupu nemusí mít obavu.Naopak, pokud přijde obchodní zástupce z neznámé a malé firmy, která vlastně nepřináší nic ojedinělého, po krátké diskusi opouští dveře s prázdnou. Takto to udělá několikrát a on sám ztratí do jakékoliv práce motivaci.Proč malé firmy obchodním zástupcům nezaplatí?Tím hlavním důvodem, proč mnoho lidí nabízí svých obchodním zástupcům pouze provizi z prodeje, je strach. Strach z toho, že měsíčně prodá tak málo produktů, že nepokryjí ani náklady na jeho mzdu. S tím souvisí i to, že jeho činnost možná nebude tak kvalitní, jak se možná očekávalo. Na druhou stranu stejný strach mají i samotní obchodní zástupci, kteří by měli přijít do firmy pracovat pouze za provizi. Ani oni nemají jistoty, že daný produkt je skutečně tak dobrý, že si díky němu dokážou slušně vydělat.Čísla přesvědčí, ale málokdo je předložíObchodní zástupce však mohou přesvědčit jasná čísla. A to nejenom o obratu firmy, ale i o pozicích jiných zástupců a hlavně o jejich vyplacených odměnách. A to nejenom ústní formou, kdy si každý může nalhat, co chce – a také že nalže, ale předložením proplacených faktur. Pokud budoucí obchodní zástupce uvidí, že si většina týmu vydělá nadprůměrně, pravděpodobně nemá důvod váhat, a na výplatu bez fixního platu přistoupí.Naopak pokud jsou obraty firmy nulové a tým stávajících obchodních zástupců si za poslední měsíc vydělal dohromady pár stovek na pivo, určitě není správná volba se v této společnosti angažovat.Hledám obchodního zástupce – jak na to?Pokud tedy i vy obchodní zástupce hledáte, dejte jim do ruky propracovaný systém odměn a ukažte jim, že vaše firma skutečně „jede“. A pokud tomu tak není, nezbývá vám nic jiného, než se do jeho pozice pasovat sám. Když už nic jiného, tak vám to dá obrovskou zkušenost v tom, jak své budoucí zaměstnance na této pozici řídit. Budete tak přesně vědět, s jakými problémy se mohou potýkat.

Pokračovat na článek


Jak motivovat zaměstnance: strach nebo prachy?

Každý, kdo někdy někoho zaměstnával jistě ví, že žádný zaměstnanec na světě nebude dané pozici a práci dávat tolik, jako by ji vykonával sám majitel firmy. K dosažení dobrých výsledků je třeba zaměstnance motivovat k lepším výkonům a řídit. Proto se nabízí otázka: jak motivovat zaměstnance? Jak motivovat zaměstnance: peníze jsou to hlavníDůvodem, proč lidé do práce chodí, určitě není  především jejich osobní naplnění nebo radost učit se novým věcem a podobné věci, kterých jsou plné životopisy. Důvodem proč lidé primárně chodí do práce, jsou samozřejmě peníze. Bez těch se totiž se neobejde nikdo, kdo chce žít spokojený život. A právě peníze jsou jednou z možností, jak motivovat zaměstnance. Není nic jednoduššího, než špatnému zaměstnanci pohrozit tím, že mu sáhneme na výplatu.Fungovat by to však mělo i naopak, kdy dobrého zaměstnance můžeme motivovat přidáním, jednorázovým bonusem, rozšířením benefitů, případně jinou odměnou. Někteří zaměstnavatelé dokonce mají propracované motivační programy. Jak dobrý, tak i špatný zaměstnanec se samozřejmě v rámci honu za vyšší výplatou budou snažit podávat maximální výkony. A pokud ne, mohou odejít. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti většinou není problém najít zaměstnance lepšího.Strach ze šéfa, ale i o samotné místoOd pradávna platí, že šéf by měl být autoritou. Měl by být spravedlivý, příjemný, ale také drsný v případě, že práce nebyla vykonána tak, jak požadoval. Měl by budit přirozený respekt a měl by se vyhýbat v poslední době oblíbenému tykání, nebo dokonce nadměrnému přátelení-se se svými zaměstnanci. To, že kamarád vás nepodrazí, neplatí ani v osobním životě, natož v tom pracovním.Naopak zaměstnanec, který se svého šéfa takzvaně zdravě bojí, málokdy riskne svou práci nesplnit v požadované kvalitě, nebo ji dokonce nesplnit vůbec. Výsledkem by totiž byl určitě nejenom nepříjemný rozhovor, ale třeba i hrozba ztráty místa – se kterým souvisí co? Ano, výše uvedené peníze.Co na motivaci zaměstnanců říkají koučové?Ti, kteří se koučováním a motivací zaměstnanců aktivně zabývají, jsou samozřejmě rezolutně proti podobným metodám. Vztah zaměstnanec – zaměstnavatel často staví na velmi podobnou hladinu, kde by se vše mělo řešit hlavně komunikací, nikoliv případnými tresty a podobně. O tom se můžeme dozvědět na mnoha seminářích, v mnoha knihách i dalších materiálech, které se právě metodami jak motivovat zaměstnance zabývají. Ačkoliv někdo právě jejich doporučované metody využívá, mnoho byznysem protřelých lidí však razí svou léty ověřenou praxi. Vždyť jakou motivaci by měl zaměstnanec, který by se v případě neodvedené práce nebál postihu?Postihy jsou všudePodobné metody jsou aplikovány již od dob našeho útlého dětství. Příkladem byly zákazy chození ven, zákazy dívání-se na televizi nebo snížení kapesného. Ve škole jsme potom za neodevzdané úkoly dostávali poznámky či dokonce pětky. A fungovalo to. Většina lidí tak podobný systém respektovala i ve svém zaměstnání, jelikož ho sami považovali za správný.Dnešní generace však na takové postihy není téměř zvyklá. To samozřejmě nahrává řadě koučů a psychologů, kteří právě vstřícný přístup aplikují. Rozhodně má něco do sebe, ale v mnoha případech by právě strach „o něco“ měl být tou hlavní motivací, proč něco udělat skutečně pořádně a přesně tak, jak se po nás chce.Laxní přístup se může vymstítAť už zvolíte jakékoliv metody motivace, určitě je dobré mít na paměti, že zaměstnance bychom měli mít stále pod kontrolou a kontrolovat odvedenou práci. Přílišná laxnost a benevolence totiž vede ke stavu, kdy zaměstnancův výkon den ode dne klesá. Potom se jenom těžko vrátíte do původních kolejí. Opět se může hodit srovnání se základní školou, kde si některý učitel vybudoval respekt již první hodinu, kdežto z jiného si naopak žáci nic nedělali.

Pokračovat na článek


Proč mnohé startupy nepřežijí první rok

Startup – slovo skloňováné v souvislosti s novými projekty. Má však i stinnou stránku: lidé startupem označují každou drobnost. Skutečný startup by však měl být něčím rozsáhlým, něčím, co dokáže ohromit svou inovativností a kvalitou řešení. I když se řada takových projektů každý rok objeví, většinou o nich do roka není ani vidu, ani slechu. Proč? Než se pustíme do rozboru samotných příčin, doporučujeme vám článek, rozebírající úspěšné a nadějné startupy pro pohled na „druhou stranu“ barikády: Startupy, které nás inspirují.Za neúspěch mohou samotní tvůrci startupůTím největším problémem, proč startupy nevydrží, jsou zkrátka jejich tvůrci. A to, i když je jejich nápad a služba skutečně dobrá a potřebná. Sami totiž buď nemají zkušenosti, nebo nemají čas a náladu se projektu dále věnovat. Takový projekt často končí po pár měsících, v lepším případě se dožije prvních „narozenin“, ale poté stejně skončí. Nové projekty totiž často vymýšlejí hlavně mladí lidé, kteří si přečetli několik knížek, přidali k tomu několik rozhovorů a sami se rozhodli, že do světa byznysu vstoupí a právě oni budou jedni z těch, kteří budou v budoucnu rozhovory taktéž poskytovat.V hlavní roli penízeVětšina z nich si ale neuvědomuje, že za úspěšným startupem a úspěchem daného člověka stojí i několik desítek let dřiny. Ačkoliv se říká, že doba jde stále kupředu, a svět se stále zrychluje, rozhodně to neplatí ve smyslu, že za rok se člověk zabezpečí do konce života. A to ani v případě projektu, který by měl celosvětový význam.To zkrátka mnoho lidí není schopno ani ochotno pochopit. Po pár měsících, kdy jsou příjmy startupu minimální, se projektu věnovat přestanou. A ten pomalu ale jistě upadá v zapomnění. Mnoho lidí dává za příklad třeba Facebook, který vystřelil na vrchol doslova raketovým tempem; to také není tak úplně pravda. Tato sociální síť vznikla již v roce 2005, kdy o ní ještě nebylo ani vidu, ani slechu.Peníze trochu jinakSamozřejmě peníze hrají roli i v byznysu jako takovém. Propagace zdarma prostě neexistuje. Ač to mnozí tvrdí, a zarytě někoho přesvědčují o tom, že si vše dělají sami, a neutrácejí. Pokud ne peníze, tak utrácejí svůj čas. I ten je totiž důležitou veličinou, kterou je potřeba při práci na projektu nějakým způsobem vyčíslit.Pokud však peníze jsou potřeba, a daný podnikatel je nemá, může si buď půjčit, nebo vyhledat investora. Zatímco v západním světě jsou obrovsky oblíbené takzvané FFF investice („Friends, Family, Fools“), kdy si lidé půjčují od přátel, rodiny (nebo bláznů), dnešní startupista hledá u soukromých investorů – jelikož přece nebude riskovat na startup peníze svých známých – a tím vlastně svůj nápad pohřbívá. Žádný investor na světě totiž nedá vysokou částku někomu, kdo se bojí o své peníze. Ono rozhazovat z cizího je velmi snadné, ale umět hospodařit a zhodnocovat své peníze není nic jednoduchého.Nápady, které nikdo nechceZatímco v předchozí části jsme se věnovali nápadům, které skutečně mají (nebo by mohly mít) nějakou budoucnost, nyní se zaměříme na takové, které jsou doslova k ničemu. Takovým věří pouze jejich autor, či parta, která na daném projektu zdarma pracuje. Často se jedná o revoluční nápady, které nemají konkurenci. Ano, to je v mnoha případech pravda. Ale málokdo z autorů si položí otázku proč. Tím důvodem je, že danou službu nebo zboží zkrátka nikdo nechce. Takový startup tedy skončí ještě dříve, než sám začne.Poučení z vlastních chybNa druhou stranu s každým neúspěšným startupem se člověk stále posouvá kupředu, do budoucna si své chyby může uvědomit a jedinečný projekt světu nakonec představí. Kdo však své chyby reflektovat nedokáže, ten bude po celý život chrlit pouze nepotřebné nápady, které jenom málokdy najdou v praktickém světě využití.

Pokračovat na článek


Svět v číslech – když se vše sečte, jsme jen položkou v seznamu

 Čísla jsou neosobní a někdy dokonce i krutá. Skrývají totiž pravdu, kterou nelze změnit. Na druhou stranu pomáhají pochopit vývoj lidského snažení a podstatu života. Podívejme se na čísla uplynulého roku, dávají představu, jak mohutná a nekončící je lidská přítomnost na této planetě.ObyvatelstvoDne 31.října minulého roku dosáhl počet obyvatel Země 7.000.000.000 a ke konci roku se rozrostl o dalších téměř 90 milionů. Lidstvo se rozmnožuje velice progresivně, i když počty obyvatel Evropy klesají. V roce 1959 měla Země 3 miliardy obyvatel a za 40 let v roce 1999 jednou tolik – 6 miliard. Podle odhadů byl počet obyvatel v roce 1800 kolem 1 miliardy, až v roce 1930 dosáhl 2 miliard a 3 miliard již v roce 1959. Předpokládá se, že v roce 2200 se stabilizuje obyvatelstvo na počtu 10 miliard a nebude již přibývat. Mělo by totiž dojít k takové míře globalizace, že podmínky pro život budou na celé Zemi stejné.Rok 2012Počet osob, které budou mít jako datum narození rok 2012 byl kolem 128 milionů. Naopak datum úmrtí na náhrobcích bude mít cca 55 milionů. Denně se narodilo přes 120.000 dětí a kolem 55.000 zemřelo. Pro 7 miliard obyvatel bylo v roce 2012 vyrobeno 60 milionů aut, přes 130 milionů jízdních kol a prodáno bylo 350 milionů počítačů.Spotřeba jídla a vodyNa světě existuje přes 900 milionů podvyživených lidí a naopak nadváhou trpí přes 1,5 miliardy. Nemocných nadváhou je kolem 500 milionů. Jenom v USA se denně utratí ve zdravotnictví na léčbu nemocí spojených s nadváhou kolem 200 milionů dolarů. Přitom na podvýživu a hlad umírá denně přes 10.000 lidí. Za rok lidstvo spotřebuje kolem 5 miliard litrů vody a na nemoci, které způsobuje nedostatek vody nebo špatná hygiena, umře kolem 2 milionů lidí. Přes 800 milionů obyvatel Země nemá zabezpečený zdroj pitné vody.EnergieNezbytná součást života a pohodlí je také základem obrovské spotřeby. Vědci vypočítali podle současných zdrojů, že zásoby ropy vydrží ještě téměř 15.000 dní (41 let), plyn by měl stačit na 60.000 dní (165 let) a uhlí 152.000 dní (416 let). Kdo si tedy nechal do auta namontovat plyn a vydrží 40 let, bude mít nejen krásného veterána, ale možná také praktické auto, které nebude stát bez paliva na kraji silnice. A dřevoplyn také zřejmě neřekl ještě poslední slovo.Zdraví – nejdůležitější faktor života člověkaSe zdravím by si nikdo neměl zahrávat. Přesto žije na světě kolem 35 milionů lidí infikovaných AIDS a téměř 2 miliony ročně zemře. Smutná je také statistika úmrtí dětí do 5 let věku. Za minulý rok zemřelo takto malých dětí kolem 7,5 milionu. Umírají také ženy při porodech a to v počtu kolem 350.000. Kolem milionu lidí zemře na malárii, ale mnohem horší jsou civilizační výdobytky – cigarety a alkohol. Denně se vykouří kolem 7 miliard cigaret a ročně přes 5 bilionů. Kolem 5 milionů lidí zemřelo v roce 2012 vinou cigaret, 2,5 milionu vinou alkoholu a přes milion lidí se rozhodlo skoncovat se svým životem vlastní rukou. Dalších 1,5 milionu lidí zemře na silnicích a 8 milionů vinou rakoviny. Za nelegální konzumaci drog zaplatili lidé na celém světě v roce 2012 neuvěřitelných téměř 390 miliard dolarů.Uvedená čísla ukazují, že lidstvo ještě dlouho nemůže pomýšlet na celosvětový blahobyt a klidný život. Každý rok si lidé dávají předsevzetí a každý rok je neplní. Čísla ale nejde oklamat. Měli bychom méně pít a kouřit, chovat se slušně a ohleduplně na silnicích. Ročně v důsledku lidské neopatrnosti a bezohledného jednání zemře více lidí, než v poslední světové válce. Proto by předsevzetím do Nového Roku mělo být především slušné chování a úcta k životům a osudům druhých lidí. V tom se čísla nemýlí a lidstvo má ve vzájemném respektu velké rezervy.

Pokračovat na článek


Zážitky jako dárek?

Vystřelte zákazníka na Měsíc!Jste dodavatel a jste závislí na loajalitě svých klientů?Jste zaměstnavatel a existence firmy stojí na tom, jak dobré zaměstnance jste si vybrali a co děláte proto, aby u vás zůstali?Jste šéf a výše vaší prémie záleží od akvizic vašich podřízených. Jste personalista a potřebujete motivovat desítky znuděných kolegů?Blíží se Vánoce, konec roku – nabídněte jim zážitek, na který jen tak nezapomenou!Emoce ve službách obchoduKromě toho, že nejlepší časy lanových a horolezeckých světů, dlouhých a nekončících firemních párty a petangových turnajů už pominuly, se změnilo ještě něco. Vaše cílová skupina, tj. ti, co mají být obdarováni, jsou rozmazlení a jen tak něčím se jim nezavděčíte. Už si nemůžete dovolit chápat ji jako masu, která má uniformní a předvídatelné potřeby a nekonečnou spotřebu tužek, deštníků a termobatohů. Přeskočte ambice uspokojit každého individuálně, není to reálné a většina firem na to nemá. Takže musíte šokovat, příjemně překvapit, vyrazit dech. Naštěstí to nemusíte dělat sami, existují firmy na zážitky, které sbírají ztřeštěné, extravagantní a originální nápady za vás a garantují spolehlivost dodavatelů zážitků. Obdarovaný pak poté, co na závodním okruhu vystoupí z Ferrari, nebo se na tankodromu vysouká z dělové věže, září nadšením.Čím větší vybočení z normálu, čím více vyplaveného adrenalinu, tím lépe. Následné schůzky, porady a pohovory jsou vedeny ve zcela jiném duchu. Povinné neformální úvody jednání se změní ve vyprávění pocitů a zážitků. Jste v tom společně. Tak, jako si každý pamatuje svého učitele/učitelku tělocviku, nebo první polibek, bude si pamatovat i toho, kdo ho poprvé posadil do vznášedla.One to one marketing zážitkůPokud se vám nepodaří najít z nabídky trhu zážitků pro vašeho klienta ten správný nebo pokud chcete, aby byla za vaším dárkem vidět opravdová snaha ušít mu dárek přímo na tělo, vycházejte z jeho konkrétních potřeb a vytvořte službu/zážitek, o kterém víte, že ho potřebuje a ocení, ale z nějakého důvodu nestíhá, nemůže nebo nezvládá si jeho realizaci zařídit sám. Pokud nemáte s klientem vysloveně přátelský vztah, je ovšem lepší v této oblasti zůstat v rovině profesionální a hledat inspiraci v jeho podnikání. Víte například, že se klient chystá na veletrh, navrhněte a vytiskněte vkusné pozvánky na jeho stánek, zaplaťte dvě hostesky, co je budou u vchodu rozdávat a zvyšte tak návštěvnost jeho exhibice. Nebo angažujte architekta pro návrh originální cedule s označením sídla, či angažujte umělce na zhotovení poutače před budovu. Nic z toho se nehodí? Poslouchejte v průběhu roku, co ho trápí a překvapte ho nápaditým řešením jeho problému. Při troše empatie a tvořivosti určitě něco najdete.Co riskujete s dárkem?!Netrefíte se do vkusu, překročíte osobní hranice, neodhadnete kulturní rozdíly.Klient se při akci zraní a musí na operaci.Klient nemá kondici, fyzicky na to nestačí, akce ho zklame, bude mít z toho všeho špatný pocit a zlobit se bude na vás.Jelikož dáváte klientovi volnou ruku při výběru termínu, kdy se akce zúčastní, může se stát, že tak udělá až po podpisu vaší smlouvy na příští sezonu.Potká se tam se svým konkurentem, který je taky vaším klientem a vybral si stejnou akci hned po něm.Na co se vyplatí dát si pozorNepleťte si dárek s úplatkem a dejte si záležet, aby si to nespletl ani klient. Nechte klienta si vybrat. Z akce pro něj vyplývá nějaká povinnost a může být tisíckrát příjemná, on kvůli ní překonává svou pohodlnost, obětuje volný čas, a tak by to neměl dělat jen proto, aby to nakonec nepropadlo.Správně identifikujte, kdo vám ve skutečnosti přináší kšeft – ne vždy je to ředitel, nebo majitel firmy. Jak a kde na zážitkySeznam zážitkových agentur najdete spolehlivě ve vyhledavačích na internetu. Na příslušných webových stránkách je „manuál“, jak krok za krokem postupovat. Je to jednoduché:- Vyberte zážitek z katalogu (pokud si nejste jisti, který zážitek je ten pravý, darujte univerzální certifikát a obdarovaný si může vybrat sám).- Objednejte zážitek (stačí vyplnit objednávkový formulář, v němž zvolíte způsob doručení a platby dárku).- Převezměte dárkový balíček. (Na vámi určenou adresu bude doručen dárkový balíček, který obsahuje certifikát na vybraný zážitek či univerzální certifikát a průvodní dopis s popisem zážitku a bližšími pokyny pro jeho vybrání. Je ihned připraven k předání, nikde není uvedena cena zážitku. K balíčku bude přiložena faktura. Fakturu lze poslat na jinou adresu než samotný dárek.)- Jak rezervovat termín zážitku? Stačí kliknout na tlačítko „Rezervace termínu“. (V rezervačním formuláři zadáte číslo zážitkového certifikátu, jméno zážitku a zvolíte si termín, vhodné je uvést dva náhradní termíny.) Proč Zážitek, a ne 3D dárek?UšetříteČas – nečekáte na výrobu dárku, neztrácíte dny schvalováním, nepotřebujete vzorky.Nervy – nehrozí zpoždění dodávky, nebo její zkažení.Peníze – nízké náklady na poštovné a balné.Slova – jelikož vybíráte z hotového katalogu, zážitky není třeba složitě popisovat, fotit, prezentovat.Kde všude se dají zážitky v marketingu využít- Dárky pro klienty: zážitky můžete svým klientům darovat v univerzálním balení – jedná se krásnou dárkovou krabičku, která obsahuje dárkový certifikát opravňující jeho držitele k využití zážitku v průběhu půl roku.- Motivační programy pro zaměstnance: na základě konkrétních požadavků si nechte sestavit motivační program na míru. Vaši zaměstnanci tak mohou dostávat odměny v podobě bodů, které si pak vymění za zážitky.- Věrnostní programy: zařazením zážitků se odlišíte od konkurence a podpoříte loajalitu své cílové skupiny, jako i své pozitivní renomé v oblasti PR.- Ceny do soutěží: nabídnutím zážitku lze výrazně zvýšit návratnost kuponů z vaší spotřebitelské soutěže.- Za velice dobře fungující formu začlenění programu do vaší komunikace považuji on-line webovou aplikaci nebo elektronický  katalog, který může být umístěn na vašem firemním intranetu. - Samozřejmě lze využít i klasickou variantu tištěného katalogu. Motivace pro všechny bez rozdílu„Naše firma se v rámci motivace snaží nabídnout zaměstnancům vždy něco navíc. Základem pro jakýkoliv nepeněžní benefit je jeho výjimečnost a atraktivita. V naší firmě jsou tyto benefity dostupné každému, včetně brigádníků. Zážitek přináší všem nejen spoustu zábavy, ale také možnost strávit čas v kolektivu svých kolegů. Obzvlášť u adrenalinových zážitků je zřejmé i propojení s teambuildingovými aktivitami, což je vítaným přínosem pro naši společnost.Další výhoda? Lidi si můžou vyzkoušet, zdali je lepší být popelářem, prodavačkou v sexshopu, bagristou, kombajnistou a nebo si užívat v příjemném pracovním prostředí po boku skvělých kolegů a kolegyň a mít toho nejlepšího šéfa na světě.“

Pokračovat na článek


Teamovou spoluprací proti konkurenci

Všichni zaměstnanci by měli mít přímo povinnost seznamovat se s tím, co se děje ve světě konkurence, tvrdí Jorge Costa de Medici V souvislosti onoho zvláštního vztahu mezi marketingovým průzkumem a konkurencí se stále více firem spoléhá na vlastní lidi, na jejich nápady. Jinak řečeno, samotný průzkum chování konkurenta a znalosti o jeho podnikatelské filozofii, jakož i zprávy o tom, jak se připravuje na příští sezónu“, by měly být trvalou součástí banky informací firmy s tím, že s nimi budou systematicky pracovat nejen ti lidé z firmy, kteří jsou za to odpovědní, ale i ostatní pracovníci, samozřejmě v mezíchsvých možností.Co se děje u konkurence?Například Jorge Costa de Medici, ředitel firmy obchodující s kávou a kakaem v brazilském Sao Paulu, razí zásadu, že zejména u malých obchodních nebo distribučních firem by měli mít všichni zaměstnanci nejen právo, ale přímo povinnost seznamovat se s tím, co se děje ve světě konkurence. Tvrdí, že nestačí číst informační bulletiny, které vydává hospodářská komora státu Sao Paulo nebo její federativní zastřešení v hlavním městě Brasílii, nýbrž i speciální rubriky různých magazínů, kde se hodně píše o této problematice a jejichž výňatky by mělo vedení firem pro svélidi rozmnožovat a zdarma poskytovat.Zdrojem údajů i bulvární plátkyDe Medici dokonce prohlašuje, že ani tak zvané bulvární plátky nejsou na škodu, protože velmi často zveřejňují údaje, které oficiálně nejsou k dispozici, ale díky obratnosti bulvárních reportérů se dostávají do centra pozornosti. Jak de Medici říká: „Ačkoliv lze v těchto článcích někdy pochybovat o správném umístění desetinné čárky nebo o počtu nul, přesto přinášejí zajímavé postřehy a naznačují pohyb věcí v té které společnosti, která se může buď dnes, nebo zítra stát naším vážným soupeřem. A v neposlední řadě někdy přinášejí netradiční celkový pohled na problematiku konkurenční schopnosti naší branže či celé brazilské ekonomiky. Takové poznatky žádnému našemu zaměstnanci na škodu určitě nebudou.“Každý nápad posouditNejlepší způsob, jak si osvojit filozofii konkurenčního prostředí je „ponořit se“ do myšlení zákazníka. Ale právě tento způsob je natolik náročný, že vyžaduje nové nápady. A to takové, které usnadní vlastním lidem, aby se mohli sami stylizovat do role zákazníků, přesněji řečeno do jejich myšlení a rozhodování, když nastane situace, zda koupit nebo koupit „naše zboží“ či si objednat „náš servis“. Na první pohled se zdá, že jde o jednoduché rozhodnutí. Ale již brzy poznáváme, že účinný marketing je proto účinným, že nepropadá sebeuspokojení a samochvále, nýbrž že v první řadě operuje s dokonalou znalostí svých konkurentů, kterým musí věnovat stejně intenzivní pozornost a péči jako svým zákazníkům. A není toho málo, co by měla i malá nebo středně velká firma znát o svých konkurentech. Proto platí heslo: Každý nápad nutno posoudit, každý dobrý nápad využít a všem, kdo s nimi přišli, poděkovat a povzbudit.Prodejci výtečným zdrojemJe ovšem třeba, aby každá firma čerpala nové nápady také přímo z terénu. Vždyť právě její prodejní zástupci a zprostředkovatelé mohou být výtečným zdrojem nápadů na nové produkty. Jsou to přece oni, kdo se bezprostředně setkává se zákaznickými potřebami, náměty i stížnostmi. Také se jim velmi často daří získávat informace o tom, co podniká konkurence, anebo co se chystá ve svém oboru udělat.Na druhé straně si musí firemní management uvědomit, že tyto své prodejní zástupce, distributory a maloprodejce v terénu musí nejen tlačit k novým výkonům, ale také jim umožňovat zvyšování kvalifikace a samozřejmě poskytovat i patřičné odměny za vyhledávání nových nápadů.Hlášení o třech nejlepšíchJsou i takoví šéfové firem, kteří si dávají práci s tím, že vyžadují na svých prodejních zástupcích, aby jim osobně předávali každý měsíc hlášení o třech nejlepších nápadech, se kterými se setkali při svých kontaktech se zákazníky. Zmíněný šéf si tento soubor nápadů vždy pečlivě prostuduje, opatří jej svými poznámkami a vzápětí předá jednotlivým odborníkům ve firmě k dalšímu posouzení, případně k využití v praxi.

Pokračovat na článek


Jak na charitu s elegancí a efektivně

 Filantropie dnes vyžaduje cit pro okolnosti a dobrý marketing. Zatímco dříve byla filantropie – neboli podnikové dárcovství či sponzoring, výsadou nadnárodních společností, dnes se do něj zapojuje čím dál více malých a středních firem.Efektivní charita se stala součástí strategického plánování každé firmy, která usiluje o zařazení se mezi ty nejúspěšnější.Na první pohled samá pozitivaPožadavky firem přispívajících na charitu stoupají. Dnes se společnosti nespokojí pouze se jménem na plakátě, jakožto s odměnou za svojí investici. Není se čemu divit, charitativní aktivity společnosti jsou často informací, o kterou se zajímá stát i firemní partneři. Zapojit se do společensky prospěšných akcí znamená pro firmu šanci zviditelnit se a ukázat se v tom lepším světle, ve kterém vystupuje jako odpovědný subjekt, kterému nezáleží pouze na tom, kolik prodá zboží. Své charitativní počiny firmy náležitě „prodají“ veřejnosti a jako odměnu za svoji angažovanost si pak tyto dobročinné aktivity navíc může uvést jako daňově odpočitatelnou položku.A tak zatímco jiní investují do masových reklam, firmy, které v rámci svého rozvoje uplatňují strategické plánování, vědí, že do podvědomí veřejnosti se dostanou v tom nejlepším světle právě prostřednictvím charity. A náklady, které do těchto aktivit vloží, se jim nejen díky možnosti odečtu z daňového základu vrátí zpět.Jak si vybrat vhodnou oblast naší pomoci?Můžete se zapojit do podpory seniorů, dětí, postižených občanů, záležíte jen na vás, komu chcete pomoci. Protože kromě pomoci chcete firmu i zviditelnit, doporučujeme vybrat si takovou oblast, která souvisí s předmětem vašeho podnikání. Navíc, pokud dané problematice rozumíte, máte jistotu, že dokážete zhodnotit, jestli vaše peníze byly použity na ten účel a v tom rozsahu, na jakém jste se domluvili. Kam až smíte jakožto dárce zajít?Nebojte se ptát a chtít konkrétní ukazatele a čísla. Pokud budete sponzorovat neziskovou organizaci, chtějte vidět její výroční zprávu. Bohužel ne všechny druhy organizací mají povinnost ji zveřejňovat.  Ale pro nadace a nadační fondy s obratem nad 3 mil. Kč a obecně prospěšné společnosti bez dozorčí rady, které mají čistý obrat vyšší než 10 mil. Kč nebo příjmy z veřejných rozpočtů nad 1 mil. Kč, platí, že musí každý rok provádět audit.  Dejte pozor na výši nákladů, které neziskovka bude uvádět jako provozní! Jistě, tyto náklady nelze opomenout a bez nich nemůže organizace fungovat, ale exekutivní náklady by neměly přesáhnout 30 % ročního rozpočtu.Poznejte svého partneraNež se rozhodnete pro konkrétní organizaci, které budete pomáhat, navštivte ji v jejím sídle. Osobní kontakt vám nejvíce napoví o serióznosti tohoto subjektu i o tom, zda-li je právě předmět jejich činnosti to pravé, kam chcete přispět.Dar versus sponzoring?Existují dva způsoby, jak se můžete zapojit do filantropie. Můžete zvolit formu daru nebo sponzoringu. Hlavní rozdíl je ten, že dar je založen na nezištném obdarování. Z právního hlediska to znamená, že sice poskytnete dar, ale nic za něj neočekáváte. Proces daru je vázán darovací smlouvou. Dar si můžete odečíst ze základu daně, a to je pro vás právě ten nejzásadnější rozdíl mezi sponzoringem a dárcovstvím. Sponzoring je založen na propagační a reklamní službě neziskové organizace. Váš příspěvek je chápán jako platba za tuto reklamu.Dar si můžete odečíst ze základu daně za předpokladu, že dar je v minimální hodnotě 2 000 Kč. Základ daně vám však sníží nejvýše o 5 % ročně. V případě daru se uzavírá darovací smlouva.Naopak smlouva, která bude upravovat váš sponzorský dar, tak nebude smlouvou darovací, ale smlouvou o reklamě. Náklady na propagaci a reklamu jsou daňově uznatelné položky a vy si je – na rozdíl od daru – můžete v plné výši zahrnout do základu daně. To znamená, že sponzorský příspěvek snižuje základ v plné výši. Pokud jste plátcem DPH, musí cena za tuto „formu reklamy“ obsahovat DPH.Jakým způsobem se zapojit?Možností, jak charitativní počin pojmout je několik. Pro inspiraci uvádíme několik nerozšířenějších forem. Peníze patří mezi nejoblíbenější dary Není to možná nejoriginálnější řešení, za to je prověřené a mezi podnikateli nejvíce preferované. Velké firmy se také nejčastěji přiklání k finanční formě filantropie.Malé a střední podniky věnují buď menší částky, avšak často dávají přednost spíše věcným darům. U těchto malých firem je velice oblíbené fyzicky zajistit renovaci či stavbu školních budov nebo dětských sportovních hřišť.  Dalším příkladem hmotných darů je firma Whirlpool Česká republika, malá pobočka nadnárodní firmy, pravidelně daruje Kapce naději věcné dary. Ledničky, pračky…  Placené volno zdarmaMéně známou, ale také velmi prospěšnou formou spolupráce je tzv. firemní dobrovolnictví. Vyberete si neziskovou společnost (nadaci, DDM…) a zároveň se domluvíte na konkrétní akci, na které se chcete podílet a pro konkrétní den jí ,,pronajmete“ své zaměstnance. Ti na svém novém, ale dočasném pracovišti působí ve firemním trikotu. Zaměstnancům samozřejmě platíte stejnou mzdu, jakoby vykonávali svou obvyklou práci.  Něco za něco Další možností je výměnný obchod. Filantropie tohoto druhu je oblíbená především u  neziskových organizací, které se zabývají podporou kultury. Neziskové organizace vám nabídnou zdarma prostor pro zábavní činnost a firma výtěžkem ze vstupného celou akci uhradí.Vlastní nadace je také řešeníNěkterým podnikatelům nestačí přispívat ostatním neziskovým organizacím. Chtějí být v oblasti charity aktivnější, a tak sami zakládají nadační fondy. Příkladem je Nadace Proměny, která má cíl urychlit financování veřejně potřebných projektů.Často také zakládají vlastní nadační projekty úspěšní podnikatelé v penzi.  A možná, až budete rozmýšlet o charitativní činnosti, pomůže vám fakt, že vidět šťastnou tvář konkrétního člověka, kterému jsme pomohli, je darem, který jste získali za svou velkorysost. Jak jsme na tom v ČR s dobročinností?Mezi nejštědřejší společnosti v oblasti charitativních darů patří každoročně skupina ČEZ, Česká pojišťovna, Mittal Steel Ostrava, Česká spořitelna, Jonson and Johnson a další.Každý rokem je u nás volen Sociálně prospěšný podnikatel roku. Za rok 2007 toto ocenění získal Josef Baláž – Liga o.s. Bruntál. Občanské sdružení Liga podniká v oblasti stavebnictví a recyklace odpadů. Její zaměstnanci jsou lidé, kteří jsou zdravotně nebo sociálně znevýhodněni. Postižení občané, starší občané, občané patřící k etnické menšině nebo občané s nedostatečnou praxí, kteří nemohou najít zaměstnání. Pokud nevíte, zda s dobročinností začít, odpovězte si na tyto otázky: Kde jinde prospějete firmě a zároveň i někomu jinému?Je pro vás důvodem možnost snížení daňového základu? Kde jinde se za tak výhodných podmínek dostanete do podvědomí stávajících i potencionálních klientů?K ZAMYŠLENÍCharitativní činnost může být velmi účinnou reklamou, pokud je v ní propojena inteligence a nadsázka. Například tabákové firmy sponzorují výzkum proti rakovině. Dalším úhlem pohledu je zákaz tabákové reklamy stupňující se téměř k absolutnu.EFEKTIVNÍ TIPVybírejte také podle druhu vašeho daru. Například pokud věnujete menší finanční částku, pak je účelnější věnovat ji třeba místní organizaci než výzkumu nadnárodní velikosti. A v místních regionálních periodikách se budou o takovou zprávu více zajímat.

Pokračovat na článek


Jste lepší obchodníci než Vietnamci?

Vietnamci jsou tu s námi již nějaký ten rok a přestože jsou považováni za ne moc dobré obchodníky, tak se postupně zlepšují. Stávají se tak čím dál silnějšími konkurenty drobným českým obchodníkům, kteří často nejsou dostatečně flexibilní a kreativní.Vietnamci sice pravděpodobně nic o marketingu neví,  za to však ví, co chtějí zákazníci a to jim dodávají. Vědí, že jejich cílový zákazník chce levnější zboží, dostupné ideálně po většinu dne a nově také začínají chápat, že zákazníci chtějí platit platebními kartami, s kterými se pomalu učí pracovat.Platba platební kartou se v ČR pomalu a jistě stává naprostou samozřejmostí a obchodníci, kteří je neakceptují, budou mít čím dál nižší obrat. Ano sice musíte bance odvádět nějaké to procento z obratu, ale na druhou stranu akceptací platebních karet můžete k sobě přitáhnout nové zákazníky a tím tak příjmový deficit vyrovnat.I když je fakt, že soudržnost vietnamské skupiny obchodníků jim poskytuje obrovskou množstevní výhodu, kterou mohou využít třeba v bance, kde si mohou přeci jen uhádat zajímavější podmínky. Do karet Vietnamcům také hraje to, že se na ně banky začali specializovat a tak v bankách dnes zaměstnávají lidi z jejich řad, kteří s nimi domlouvají smlouvy.Konec konců proč ne, jsou to pilní obchodníci, kteří se pomalu a jistě vypracovávají z tržišť do obchodních domů. A co vy, český obchodník, jak jste na to vy. Máte webové stránky, e-shop, akceptujete platební karty, snažíte se o nějakou alespoň lokální formu reklamy?

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

Propočet podnikatelského plánu

Na penězích závisí úspěch podnikání a peníze by měly ten úspěch dokumentovat. Proto se po objevných a velkolepých plánech usedne k papíru a počítá. Náklady, výdaje, nějaká rezerva a hlavně výnosy. Nakonec by se mělo vydělat.Veřejné službyNěkteré služby vyžadují velké počáteční investice. Berou se úvěry a ty stojí procenta. Třeba pořízení lékařského vybavení není levná záležitost. Lékaři proto nepříliš často otevírají ordinace za svůj účet, ale zajišťují si jiný způsob obživy. Někdo si ordinaci pronajme a jiný se prostě nechá zaměstnat. Jenomže podnikání láká na zisk, který jinak zaměstnaný lékař nebo kdokoliv odvede svému chlebodárci. Proto je ve veřejných službách možný i jiný způsob podnikání.Smlouva s odběratelemTakové protonové centrum tedy uvažuje jinak. Uzavře smlouvu o smlouvě budoucí se zdravotní pojišťovnou. To dělá mnoho podnikatelů, že se snaží zajistit odbyt. V tomto případě jsou odbytem pacienti a plátcem pojišťovna. Záleží tedy jen na tom, aby pacienti používali služeb a pojišťovna platila. Také na odbyt výrobků se snaží před investicí podnikatel najít odběratele a třeba uzavřít předběžnou smlouvu. Zatím je tedy vše OK.Ceny služebA teď to hlavní. Co si vlastně bude podnikatel za službu účtovat? Jak rozpočetl návratnost investice a průběžné náklady? Bude potřebovat platit mzdy, energie a další služby. U webových stránek je to třeba vytvoření webu, grafika, reklama, zaměstnanci atd. Po určité době by mělo docházet ke splácení investice, běžném odbytu, proplácení nákladů a trochu by se mělo vydělat. A ta trocha je u projektu pro podnikatele nejdůležitější. Jenomže závisí nejen na všech nákladech, odbytu služeb, ale také na cenách. A tady mohou velké projekty narazit.Protony jsou drahéVZP tak nechce platit za protonovou léčbu v ČR, protože je drahá. Bude se jezdit do Mnichova. Možná, že propočet tohoto podnikání byl správný, ale zřejmě počítal s jinou návratností a zřejmě příliš velkým ziskem. V Mnichově jsou totiž levnější. A proč? Jejich propočet byl zřejmě jiný. Mohl vycházet z delšího horizontu splácení, nižších úroků, většího objemu pacientů. Anebo byl český projekt takzvaným tunelem. To znamená, že předpokládal nereálnou cenu, kterou dostane z pojišťovny, při rychlé návratnosti a tedy nereálném a nepřiměřeném zisku.Co teďAť je situace jakákoliv. Ať jde o úmysl, špatný propočet, jinou situaci nebo špatný podnikatelský záměr, jedno je jisté. Někde se někdo přepočítal. V ČR se často lehce podniká těm, kteří investují s velice rychlou návratností. Mají známé, kteří nechají proplatit nereálné náklady. Snad tato doba končí. A pokud s tímto autoři protonového centra počítali, pak budou muset sednout ke stolu a znovu počítat. Zisk bude nižší a doba refundace investic delší. Prostě si tolik nevydělají. Nebo zkrachují a nový vlastník může stanovit reálné ceny. Tedy pokud to koupí za správnou cenu, která mu to dovolí. A to je také propočet…        

Pokračovat na článek


6 kroků ke správné prezentaci

Ten pocit známe snad všichni. Stojíme za řečnickým pultem, za hlavou nám svítí powerpointová prezentace a desítky párů očí na nás hledí s očekáváním, co moudrého z nás vypadne. Naše suverénní chování je však to tam. Namísto toho se nám klepou kolena a hlas se svírá v hrdle. Nezoufejme, ani hercům, moderátorům či profesionálním prezentátorům nebylo shůry dáno. Za sebejistým vystupováním stojí poctivý trénink a mnohaletá praxe. Podívejme se společně na šest zásad, které nám pomohou zůstat nad věcí.1. Příprava jako základ úspěchu„Za nejdůležitější krok k úspěšné prezentaci považuji bezesporu důkladnou přípravu,“ říká Vítek Urban, Production Manager ve společnosti Unicorn Consulting, který má s prezentací nemalé zkušenosti. „Vždyť ne nadarmo platí, že dobrá příprava zabere desetkrát více času než vlastní prezentace.“ Během této doby se však nestačí zaměřit pouze na odborné znalosti a informace. Je to fáze, ve které byste si měli především uvědomit, co je účelem a hlavním cílem vystoupení, kdo budou vaši posluchači a co jim chcete sdělit. Na tomto základě pak vystavte hrubou kostru celé přednášky a rozhodněte se, jakou bude mít formu. Není třeba zdůrazňovat, že jinak bude vypadat prezentace výsledků vědeckých výzkumů před odborným grémiem a jinak prodejní prezentace nového výrobku široké veřejnosti. Vždy však platí zásada dodržování logického sledu informací, přičemž se postupuje od těch obecných ke konkrétním, které můžete ještě navíc doplnit ukázkami z praxe.2. Přijďte s dostatečným předstihemNení nic horšího, než když přednášející přiběhne na poslední chvíli a lapaje po dechu se celý uřícený snaží zahltit posluchače informacemi. Vyhraďte si dostatek času na to, abyste se mohli s prostředím předem seznámit. Ještě před začátkem si vyzkoušejte veškerou techniku, kterou budete v průběhu prezentace používat. Ta většinou selže právě ve chvíli, kdy ji potřebujete nejvíce. Ve zbylém čase se snažte poznat vaše budoucí publikum a jejich názory. Pokuste se s nimi navázat kontakt ještě předtím, než vstoupíte za řečnický pult.3. Odreagujte se a překonejte trémuAčkoliv přednášet budete spatra a určitá improvizace rozhodně také není na škodu, naučte se alespoň úvodní tři věty slovo od slova zpaměti. To vám pomůže zahájit řeč, aniž byste se zakoktávali a hledali vhodná slovní spojení ve chvíli, kdy se vaše koncentrace má zaměřit na posluchače. Pak už vám nezbývá, než se  vypořádat s trémou. „Každému pomáhá k překonání trémy něco jiného,“ zdůrazňuje autorka publikace „Umíte prezentovat? Odpověď zní Ano!“ Olga Medlíková. „Mezi nejosvědčenější techniky patří různá krátká relaxační a uvolňovací cvičení nebo masáže, a to hlavně obličejových a hlavových partií. Jako první pomoc slouží také plný jógový dech, který kombinuje břišní, hrudní a podklíčkové dýchání. Jeho výhodou je, že jej můžete praktikovat nejen před prezentací, ale i v jejím průběhu. Dobře se osvědčil i teplý nápoj, nejlépe mírně oslazený čaj. Proti trémě a stresu se dá užívat rovněž guarana. Tento stimulující a zároveň uklidňující preparát si vezměte přibližně 20 minut před vystoupením, aby stačil organismu pomoci.“ Bez ohledu na to, jaký způsob boje s trémou zvolíte, je třeba se na téma prezentace v prvé řadě dobře soustředit a jiné myšlenky odsunout do pozadí.4. Navažte s posluchači kontaktNavázání kontaktu s posluchači považuje Vítek Urban za jeden z vůbec nejtěžších úkolů prezentátora. „Špatný přednášející se o nic takového nesnaží, ten dobrý stráví maximální úsilí a převážnou část celé přípravy právě nad tímto bodem. Doporučuji proto si předem zjistit, kdo jsou vaši posluchači a případné zpestřující vložky během prezentace pak přizpůsobit jejich pravděpodobným představám.”Rozhodnete-li se proložit svůj pojev zaručenými historkami „ze života“ nebo různými vtipy, vždy dbejte na to, abyste se příliš neodklonili od tématu. I v těchto případech platí přiměřenost především. Je-li to jen trochu možné, zapojte do vašeho vystoupení i posluchače. Zadávejte úkoly, klaďte otázky, vyhlašujte soutěže a vyvolávejte. Uvidíte, jak bude v sále živo. „Někdy je dobré mít již předem připravenou drobnou chybičku, ať už malé přeřeknutí, zdánlivě chybný údaj v prezentaci, nebo vám něco spadne na zem. Podobné situace vždy oteplí atmosféru,” dodává Olga Medlíková.5. Udržte si pozornostVýsledky studií, zkoumajících schopnost koncentrace a udržení pozornosti, jsou nekompromisní. Dospělý člověk se dokáže soustředit maximálně 45 minut, pak musí nutně následovat změna. Umožňuje-li to situace, snažte se tento časový limit dodržet nebo udělat alespoň krátkou přestávku. I přednáška na sebezajímavější téma po několika minutách omrzí, pokud projev řečníka zůstane monotónní. Využijte proto gradace hlasu, měňte tempo řeči a občas se odmlčte. „Pauza je znakem vytříbeného rétora. Zvyšuje dramatičnost řeči, pomáhá strukturovat sdělení a nechává posluchači čas na zvážení vlastního stanoviska,” vyzdvihuje důležitost chvilkového ticha Olga Medlíková. „Vytváří určitý time out jak pro mluvčího, tak i posluchače.”6. Nebojte se otázek a připomínekJeště před vystoupením si prezentaci odříkejte „na sucho“.Uvidíte, že natrefíte na řadu témat, postrádajících logické souvislosti, které bude potřeba ještě doplnit dalšími informacemi. Pokud vaše přednáška obsahuje výchozí teze a předpoklady, buďte připraveni je doložit konkrétními daty, případně zdroji, ze kterých jste čerpali. Zkuste se také vžít do role posluchače a představit si, co se mu bude honit hlavou a jaké by mohly vyvstat nejasnosti. Pokud se i přesto stane, že na položenou otázku neznáte odpověď, nenechte se tím vyvést z míry. Nikdo není dokonalý, a tak ani vy nemusíte nabídnout řešení ihned. Jistě postačí slib, že požadovanou informaci dodáte po přednášce nebo můžete navrhnout soukromou konzultaci.

Pokračovat na článek