Věděl jste už dlouho dopředu, že pro vás bude tou pravou cestou podnikání, nebo jste se stal podnikatelem na základě dobrého nápadu, který jste chtěl uskutečnit? Pokud je správně první odpověď – jak jste se rozhodl pro obor, ve kterém začít?

O založení vlastní společnosti jsem přemýšlel poměrně dlouho, vždy jsem přitom podvědomě cítil, že právě tímto směrem bych se chtěl v budoucnu ubírat.  Zpočátku mi samozřejmě chyběl jak potřebný nápad, tak i zkušenosti. Obojí přišlo až cca po deseti letech, kdy jsem prošel vývojem z řadového zaměstnance k OSVČ, odkud je k podnikání přece jen blíže. Jinak jsem pracoval v různých oborech, ale poměrně rychle jsem se usadil v IT, které se stalo nejen mým zaměstnáním, ale též i životním koníčkem.

Aplikovaná informatika  na první pohled nenapovídá, že by z ní měli vycházet nejlepší podnikatelé roku. Do jaké míry vám obor pomohl při podnikání?

Tady Vás musím opravit, a mimochodem nedivil bych se tomu, kdyby to bylo i pro mnoho dalších podnikatelů typické, ale nejsem původní profesí informatik. Obor jsem skutečně několik let dálkově studoval, ale nikdy jsem jej pro nedostatek času nedokončil. Původně jsem se orientoval úplně jiným směrem, konkrétně na stavebnictví, a o informatiku jsem se začal zajímat postupně až během studia a také v průběhu prvního zaměstnání. Pozdější, čistě zájmové studium VŠ se však pro mne ukázalo být vzhledem k pracovním povinnostem nereálné.   

Jak se vlastně díváte na potřebu absolvování některé z vysokých škol pro následné úspěšné podnikání? Musí si dobrý člověk projít vysokoškolským studiem – klidně i jiného oboru, než v jakém bude později podnikat – aby měl pak lepší předpoklady pro své podnikání?

V souvislosti s předchozí otázkou bych měl pravděpodobně odpovědět, že studium není nutné, ale až tak jednoduše to říci nemohu. Orientace v oboru, ve kterém chcete podnikat je samozřejmě základním kamenem úspěchu je však otázkou jestli Vám tuto orientaci poskytne právě Vysoká škola. Osobně si myslím, že v případě IT tomu tak není, nicméně úspěšné studium může pomoci v kariéře před vlastním podnikáním a v získávání oborových zkušeností na trhu práce. Jsem, alespoň toho názoru, že podnikání bez zkušenosti s vnitřním firemním prostředím z pohledu odpovídající pozice je nesmírně těžké. A k jejímu postupnému získání Vám studium určitě pomoci může. Já si vybral těžší cestu, kdy jsem se z IT seznamoval v průběhu zaměstnání hned po střední škole, ale tehdy byla jiná doba – což v takovém oboru jako informatika mohu bez přehánění tvrdit i přes to, že je to fakticky jen pár let. Osobně bych tedy studium v případě IT spíše doporučil, za jiné obory, ale mluvit nemohu.         

Když jste se do podnikání pustil, jaké byly vaše hlavní obavy? Potvrdily se, nebo jste zjistil, že to tak akutní být nemusí?

Asi jako každý začátečník jsem si ze začátku pokládal otázku, zda ta má rozhodnutí jsou správná a jestli je vůbec možné prorazit v tak konkurenčním prostředí, jako je právě IT. Až s prvními zákazníky a prvotními úspěchy se tyto obavy začaly postupně vytrácet. Respekt vůči všemožným nástrahám a rizikům mám ovšem dodnes.

Co byly nakonec největší problémy v začátcích podnikání? Kdyby byla jedna věc, kterou byste mohl svému o pět let mladšímu já říci, co by to bylo?

Popravdě řečeno bych si příliš radit nechtěl. Všechny chyby, které jsem udělal, mi pomohly se lépe připravit na další vývoj a ačkoliv byly v době svého vzniku nepříjemné, připravil bych se tak paradoxně o ty nejcennější zkušenosti.  A naštěstí, nikdy jsem neudělal žádnou natolik velkou, aby mě srazila až na úplné dno.

Relativně krátce si můžete užívat titulu EY Začínající podnikatel roku, který jste získal na letošních udílení cen Podnikatel roku 2014. Jak se na toto ocenění díváte s odstupem několika měsíců?

Když jsem vyplňoval přihlášku do této soutěže, tak jsem to bral spíše jako přípravu do budoucna. Přestože jsme pár týdnů dříve obdrželi jiné, velmi prestižní ocenění pro rychle rostoucí IT firmy v regionu střední Evropy, ani na okamžik jsem nevěřil, že bych mohl uspět. Byla to rozhodně zajímavá a příjemná zkušenost, která mě samozřejmě povzbudila a ocenění si velice vážím. Nicméně neberu to zase příliš vážně. Jeden večer slavíte, ale další ráno už se musí normálně pracovat.

Projekt, za který jste získal ocenění, je Simplity – jak byste krátce popsal to, co pro své klienty děláte? Kde všude nyní vaše firma působí?

Našim zákazníkům v současnosti od Moskvy po Dublin pomáháme s návrhem, stavbou a údržbou IT systémů, které jim umožňují zpracovat a správně pochopit informace a souvislosti skryté v jinak běžně dostupných datech. Loni jsme k této činnosti ještě začali vyvíjet i další vlastní inovativní produkty.

Potřeba správných partnerů v začátcích podnikání je nesporná, do jaké míry je však shánění schopných a kvalitních lidí složité v rozjezdu firmy? Spálil jste se někdy kvůli špatné personální volbě?

PM: Obklopit se kvalitními lidmi a společně vybudovat pevný a spolehlivý tým profesionálů je pro úspěch každé firmy zásadní, což u začínajících firem platí dvojnásob. Na samém začátku jsem logicky sáhl po lidech, které jsem dobře znal z minulosti, a tudíž obě strany věděly co čekat. Ale k žádnému zásadnímu spálení nedošlo kupodivu ani poté, co jsme začali najímat lidi neznámé. Výběr spolupracovníků však na všech úrovních provádíme s enormní pečlivostí.

 

Simplity je klasickou ukázkou firmy, jež pracuje na jakési abstraktní úrovni. Jaké nevýhody to s sebou nese?

PM: Produkty, na které si člověk může sáhnout, nebo se alespoň podívat, samozřejmě prodávají snadněji než komplexní IT projekty. O to je ale větší radost, když se nám povede najít a přesvědčit nového zákazníka. V drtivé většině případů navíc ve spolupráci pokračujeme dlouhodobě.

 

Nepřemýšlel jste někdy o tom, jaké by bylo rozvíjet firmu klasičtějšího střihu? To, kde vám například přijde materiál, vy ho zpracujete a na konci nabízíte svým zákazníkům produkt, na nějž si mohou sáhnout?

PM: Nepřemýšlel.

Simplity pracuje s relativně citlivými daty svých zákazníků – po letech kvalitní práce zde již problém být nemusí, jak jste však v začátcích přesvědčili druhou stranu, aby vám dala možnost nakouknout pod pokličku?

PM: Vybudovat si důvěru u zákazníků je samozřejmě dlouhodobý a náročný proces. Na začátku jsme také mohli dělat jen méně rizikové projekty. Dnešní svět je však velmi dobře propojen, a když něco děláte dobře, velmi rychle se to dozví i ostatní, (obráceně to pak platí dvojnásob), díky tomu, že si nás již mnozí prověřili, můžeme v současnosti pracovat i s velice citlivými daty.

Většinu vašich tržeb tvoří zakázky ze zahraničí. V čem vidíte největší překážky pro podnikání, které tuzemská legislativa hází pod nohy, přičemž v zahraničí se s nimi nesetkáte?

PM: S tuzemskou legislativou zásadní problém nemám, přičemž daňový domicil mám já i moje firmy v ČR. Problémy intuitivně cítím v korupčnějším prostředí. Několikrát jsme se intenzivně pokoušeli o menší zakázky a bohužel téměř vždy neúspěšně. Tím samozřejmě nechci říci, že za každým neúspěchem vidím korupci, ale některé signály mi napovídají, že ne vždy bylo vše, jak má být.

Je naopak něco, v čem má podnikatel v ČR výhodu oproti podnikání za hranicemi?

Pokud se budeme bavit o oblasti střední a západní Evropy, pak jednoznačně to bude (pro většinu českých čtenářů možná překvapivě) poměrně nízké daňové zatížení, celková cena služeb i relativně levná kvalifikovaná pracovní síla.

Jak jste se z české firmy stali firmou světovou? Počítali jste s expanzí již od začátku, nebo přišla s přirozeným vývojem?

Od začátku, ale expanze je dle mého názoru zároveň i přirozeným vývojem, každé firmy. Již nyní mohou být zákazníci, kteří mají zájem o naše služby a produkty z celého světa. V současné době se více zaměřujeme na zákazníky z Evropy, ale v příštích letech se plánujeme více zaměřit na USA.

Otázka, která na konci rozhovoru se začínajícím podnikatelem roku nemůže chybět – co byste doporučil těm, kteří začínají se startem vlastního podnikání?

Aby vytrvali ve snažení, věřili si, neusnuli na vavřínech nadšení z krátkodobého vítězství a stále přemýšleli, jak ještě se dá jejich podnik zlepšit. Úspěch se vždy nakonec dostaví, někdy to jen trvá o trochu déle.

Petr Mahdalíček

Věděl jste už dlouho dopředu, že pro vás bude tou pravou cestou podnikání, nebo jste se stal podnikatelem na základě dobrého nápadu, který jste chtěl uskutečnit? Pokud je správně první odpověď – jak jste se rozhodl pro obor, ve kterém začít?

O založení vlastní společnosti jsem přemýšlel poměrně dlouho, vždy jsem přitom podvědomě cítil, že právě tímto směrem bych se chtěl v budoucnu ubírat.  Zpočátku mi samozřejmě chyběl jak potřebný nápad, tak i zkušenosti. Obojí přišlo až cca po deseti letech, kdy jsem prošel vývojem z řadového zaměstnance k OSVČ, odkud je k podnikání přece jen blíže. Jinak jsem pracoval v různých oborech, ale poměrně rychle jsem se usadil v IT, které se stalo nejen mým zaměstnáním, ale též i životním koníčkem.

Aplikovaná informatika  na první pohled nenapovídá, že by z ní měli vycházet nejlepší podnikatelé roku. Do jaké míry vám obor pomohl při podnikání?

Tady Vás musím opravit, a mimochodem nedivil bych se tomu, kdyby to bylo i pro mnoho dalších podnikatelů typické, ale nejsem původní profesí informatik. Obor jsem skutečně několik let dálkově studoval, ale nikdy jsem jej pro nedostatek času nedokončil. Původně jsem se orientoval úplně jiným směrem, konkrétně na stavebnictví, a o informatiku jsem se začal zajímat postupně až během studia a také v průběhu prvního zaměstnání. Pozdější, čistě zájmové studium VŠ se však pro mne ukázalo být vzhledem k pracovním povinnostem nereálné.   

Jak se vlastně díváte na potřebu absolvování některé z vysokých škol pro následné úspěšné podnikání? Musí si dobrý člověk projít vysokoškolským studiem – klidně i jiného oboru, než v jakém bude později podnikat – aby měl pak lepší předpoklady pro své podnikání?

V souvislosti s předchozí otázkou bych měl pravděpodobně odpovědět, že studium není nutné, ale až tak jednoduše to říci nemohu. Orientace v oboru, ve kterém chcete podnikat je samozřejmě základním kamenem úspěchu je však otázkou jestli Vám tuto orientaci poskytne právě Vysoká škola. Osobně si myslím, že v případě IT tomu tak není, nicméně úspěšné studium může pomoci v kariéře před vlastním podnikáním a v získávání oborových zkušeností na trhu práce. Jsem, alespoň toho názoru, že podnikání bez zkušenosti s vnitřním firemním prostředím z pohledu odpovídající pozice je nesmírně těžké. A k jejímu postupnému získání Vám studium určitě pomoci může. Já si vybral těžší cestu, kdy jsem se z IT seznamoval v průběhu zaměstnání hned po střední škole, ale tehdy byla jiná doba – což v takovém oboru jako informatika mohu bez přehánění tvrdit i přes to, že je to fakticky jen pár let. Osobně bych tedy studium v případě IT spíše doporučil, za jiné obory, ale mluvit nemohu.         

Když jste se do podnikání pustil, jaké byly vaše hlavní obavy? Potvrdily se, nebo jste zjistil, že to tak akutní být nemusí?

Asi jako každý začátečník jsem si ze začátku pokládal otázku, zda ta má rozhodnutí jsou správná a jestli je vůbec možné prorazit v tak konkurenčním prostředí, jako je právě IT. Až s prvními zákazníky a prvotními úspěchy se tyto obavy začaly postupně vytrácet. Respekt vůči všemožným nástrahám a rizikům mám ovšem dodnes.

Co byly nakonec největší problémy v začátcích podnikání? Kdyby byla jedna věc, kterou byste mohl svému o pět let mladšímu já říci, co by to bylo?

Popravdě řečeno bych si příliš radit nechtěl. Všechny chyby, které jsem udělal, mi pomohly se lépe připravit na další vývoj a ačkoliv byly v době svého vzniku nepříjemné, připravil bych se tak paradoxně o ty nejcennější zkušenosti.  A naštěstí, nikdy jsem neudělal žádnou natolik velkou, aby mě srazila až na úplné dno.

Relativně krátce si můžete užívat titulu EY Začínající podnikatel roku, který jste získal na letošních udílení cen Podnikatel roku 2014. Jak se na toto ocenění díváte s odstupem několika měsíců?

Když jsem vyplňoval přihlášku do této soutěže, tak jsem to bral spíše jako přípravu do budoucna. Přestože jsme pár týdnů dříve obdrželi jiné, velmi prestižní ocenění pro rychle rostoucí IT firmy v regionu střední Evropy, ani na okamžik jsem nevěřil, že bych mohl uspět. Byla to rozhodně zajímavá a příjemná zkušenost, která mě samozřejmě povzbudila a ocenění si velice vážím. Nicméně neberu to zase příliš vážně. Jeden večer slavíte, ale další ráno už se musí normálně pracovat.

Projekt, za který jste získal ocenění, je Simplity – jak byste krátce popsal to, co pro své klienty děláte? Kde všude nyní vaše firma působí?

Našim zákazníkům v současnosti od Moskvy po Dublin pomáháme s návrhem, stavbou a údržbou IT systémů, které jim umožňují zpracovat a správně pochopit informace a souvislosti skryté v jinak běžně dostupných datech. Loni jsme k této činnosti ještě začali vyvíjet i další vlastní inovativní produkty.

Potřeba správných partnerů v začátcích podnikání je nesporná, do jaké míry je však shánění schopných a kvalitních lidí složité v rozjezdu firmy? Spálil jste se někdy kvůli špatné personální volbě?

Obklopit se kvalitními lidmi a společně vybudovat pevný a spolehlivý tým profesionálů je pro úspěch každé firmy zásadní, což u začínajících firem platí dvojnásob. Na samém začátku jsem logicky sáhl po lidech, které jsem dobře znal z minulosti, a tudíž obě strany věděly co čekat. Ale k žádnému zásadnímu spálení nedošlo kupodivu ani poté, co jsme začali najímat lidi neznámé. Výběr spolupracovníků však na všech úrovních provádíme s enormní pečlivostí.

Simplity je klasickou ukázkou firmy, jež pracuje na jakési abstraktní úrovni. Jaké nevýhody to s sebou nese?

Produkty, na které si člověk může sáhnout, nebo se alespoň podívat, samozřejmě prodávají snadněji než komplexní IT projekty. O to je ale větší radost, když se nám povede najít a přesvědčit nového zákazníka. V drtivé většině případů navíc ve spolupráci pokračujeme dlouhodobě.

Nepřemýšlel jste někdy o tom, jaké by bylo rozvíjet firmu klasičtějšího střihu? To, kde vám například přijde materiál, vy ho zpracujete a na konci nabízíte svým zákazníkům produkt, na nějž si mohou sáhnout?

Nepřemýšlel.

Simplity pracuje s relativně citlivými daty svých zákazníků – po letech kvalitní práce zde již problém být nemusí, jak jste však v začátcích přesvědčili druhou stranu, aby vám dala možnost nakouknout pod pokličku?

Vybudovat si důvěru u zákazníků je samozřejmě dlouhodobý a náročný proces. Na začátku jsme také mohli dělat jen méně rizikové projekty. Dnešní svět je však velmi dobře propojen, a když něco děláte dobře, velmi rychle se to dozví i ostatní, (obráceně to pak platí dvojnásob), díky tomu, že si nás již mnozí prověřili, můžeme v současnosti pracovat i s velice citlivými daty.

Většinu vašich tržeb tvoří zakázky ze zahraničí. V čem vidíte největší překážky pro podnikání, které tuzemská legislativa hází pod nohy, přičemž v zahraničí se s nimi nesetkáte?

S tuzemskou legislativou zásadní problém nemám, přičemž daňový domicil mám já i moje firmy v ČR. Problémy intuitivně cítím v korupčnějším prostředí. Několikrát jsme se intenzivně pokoušeli o menší zakázky a bohužel téměř vždy neúspěšně. Tím samozřejmě nechci říci, že za každým neúspěchem vidím korupci, ale některé signály mi napovídají, že ne vždy bylo vše, jak má být.

Je naopak něco, v čem má podnikatel v ČR výhodu oproti podnikání za hranicemi?

Pokud se budeme bavit o oblasti střední a západní Evropy, pak jednoznačně to bude (pro většinu českých čtenářů možná překvapivě) poměrně nízké daňové zatížení, celková cena služeb i relativně levná kvalifikovaná pracovní síla.

Jak jste se z české firmy stali firmou světovou? Počítali jste s expanzí již od začátku, nebo přišla s přirozeným vývojem?

Od začátku, ale expanze je dle mého názoru zároveň i přirozeným vývojem, každé firmy. Již nyní mohou být zákazníci, kteří mají zájem o naše služby a produkty z celého světa. V současné době se více zaměřujeme na zákazníky z Evropy, ale v příštích letech se plánujeme více zaměřit na USA.

Otázka, která na konci rozhovoru se začínajícím podnikatelem roku nemůže chybět – co byste doporučil těm, kteří začínají se startem vlastního podnikání?

Aby vytrvali ve snažení, věřili si, neusnuli na vavřínech nadšení z krátkodobého vítězství a stále přemýšleli, jak ještě se dá jejich podnik zlepšit. Úspěch se vždy nakonec dostaví, někdy to jen trvá o trochu déle.