Výsledky vyhledávání pro dotaz nejvyššího soudu

Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


DLUHY, DLUŽNÍCI A POHLEDÁVKY

  Někdy se zdá, že dělání dluhů je v Čechách národním sportem číslo jedna. Této smutné realitě nahrává legislativní prostředí a nízká výkonnost soudů. Z hlediska obchodně právního to znamená, že se každý dlužník může beztrestně vyhýbat a kličkovat po dobu až několika let do pravomocného rozsudku soudu. Bohužel ani v případě, kdy je dlužník povinen bezodkladně zaplatit, není síly, která by ho k tomu mohla donutit.     A z hlediska trestně právního je neustále zvýhodňován a chráněn dlužník před svým věřitelem.     Na základě několikaletých zkušeností se Vám pokusíme poradit, jak podobným situacím předcházet, nebo jak v nich postupovat.Předejít vzniku pohledávky     Doprošování se o své vlastní peníze, to je zřejmě pro každého z nás jedno z největších ponížení. Člověk na to musí mít žaludek nebo náturu. Nejlepším způsobem, jak se podobným nepříjemnostem vyhnout, je předejít jim. K tomu si nejdříve musíme ujasnit, z čeho všeho pohledávky vznikají (nebudeme se bavit o dluzích na daních a na odvodech). Většina pohledávek vzniká:z obchodního styku - neuhrazené faktury atd.z půjčování penězz pronájmů (vč. leasingů) nemovitostí, aut, strojů, vybavení…z nevyplacených mezdz podílu a vyrovnání (např. po rozvodu, dědickém řízení atd…)     Při zastupování našich klientů se nejčastěji setkáváme s vymáháním neuhrazených faktur, a to doslova za cokoliv. Ale u většiny případů můžeme říci, že se vzniklé situaci dalo zabránit, nebo bylo možné alespoň snížit její dopad. Proforma faktura Vás zbaví problému s odvodem DPH v případě jejího neuhrazení. Dovětek na faktuře: "zboží je až do úplného uhrazení kupní ceny majetkem prodávajícího" Vám dává silný nástroj k postupu proti dlužníkovi, a to včetně trestně-právního. Klaďte důraz na prověření bonity a platební morálky Vašeho obchodního partnera. A pokud možno, nedávejte na fakturu vůbec. Známe hodně prosperujících firem, které díky neplatičům zkrachovaly!     Kolik dlouholetých přátelství skončilo půjčkou… Bez jediného dokladu, smlouvy - na důvěru. Dobře Vám ze svých zkušeností radíme: nepůjčujte bez dostatečných záruk. Přijdete jak o peníze, tak o přátele.     Při pronájmech je podle našich zkušeností nejvýhodnější složení kauce. To znamená, že nájemník složí při podpisu smlouvy nájemné na dobu výpovědi - například na jeden až dva měsíce pro případ, že by přestal platit. Ve chvíli, kdy vidíte, že má nájemník finanční problémy, vypovíte mu nájemní smlouvu s tím, že na dobu výpovědi má ze složené kauce nájemné uhrazeno.     Nevyplacené mzdy jsou obrovským problémem. Náklady firem na platy zaměstnanců jsou včetně odvodů státu obrovské. A proto ve chvíli, kdy se Váš zaměstnavatel dostane do problémů, je každá rada drahá. Příliš jednoduché by bylo nabádání k prověřování zaměstnavatelů… Budiž nám všem útěchou, že jediný věřitel, na kterého zákon pamatuje, je zaměstnanec. Vaším pomocníkem a rádcem je v takovém případě úřad práce. Nesmíte však zároveň vlastnit živnostenský list, v takovém případě na Vás udělají dlouhý nos.     Při jakémkoli dědickém nebo rozvodovém řízení Vám doporučujeme najmutí kvalitního právníka. Ten Vám pomůže hájit Vaše práva před soudem a pomůže Vám rozhodnutí soudu přenést i do reality. A pamatujte: v drtivé většině případů vítězí ten, kdo má lepšího právníka. A ne vžy musí být v právu...Zajištění pohledávky     Vše musí být na papíře. Dohoda, její dodatek, předávací doklady. Bez řádného doložení se už od začátku sami vzdáváte jakýchkoli nároků!     Mnohokrát jsme slyšeli:"No ale on do té doby platil včas…""My už jsme spolu obchodovali celá léta…""On už si předtím půjčil a vrátil mi to. Tak jsem mu půjčil znova…"     Když vymáháte pohledávky prvním rokem, slyšíte spoustu zajímavých příběhů lidí. Věřitelů, kteří si Vás najímají a dlužníků, kteří Vás žádají o čas. Vyprávějí Vám o tom proč, co a jak… Když vymáháte dalších pár let, slyšíte už jen ty samé příběhy, které se různě kombinují, prolínají, ale jsou stále o tom samém.      Pravidelně nejhorší zajištění svých pohledávek v obchodní sféře mají stavební firmy, kde často chybí předávací protokoly, stavební deníky podepisované v souladu se smlouvou atd. V případě půjčování peněz jsou největší spory mezi známými a příbuznými. Nejsou smlouvy, nejsou záruky, není řečeno co bude, když se peníze nevrátí. Kolikrát už za námi někdo přišel a řekl: "Brácha mi pět let dluží a já už ty prachy dneska ani nechci. Chci ať jezdí na vozíku…"     V případě, kdy cítíte, že něco není v pořádku, upomínejte dlužníka, telefonujte mu, pište. Nenechávejte ho v klidu. Jestli má kromě Vás další věřitele, Vy musíte být na prvním místě. Nechovejte se, jako byste své peníze nepotřebovali. Důležité je, abyste se již od začátku připravili na možnost, že svou pohledávku budete předávat vymáhací agentuře, nebo žalovat u soudu. Důležitá pro Vás budou uznání závazku, upomínky k zaplacení atd.Jak se dá postupovat s pohledávkouPrvním a nejdůležitějším pravidlem je: POSTUPOVAT RYCHLE!V případě firem s vysokou frekvencí fakturace doporučujeme využít faktoringu. Na základě dovětku ve smlouvě nebo na faktuře informujete klienta o tom, že Vámi vystavená faktura přechází na jinou společnost, která Vám buď proplácí nebo neproplácí dle dohody fakturovanou částku dopředu. O tomto ujednání klient neví, partnerem po splatnosti je však pro něho někdo jiný než Vy, s kým udělal obchod. Výhody?Správu Vašich pohledávek přebírají profesionálovéKlienta urgují ihned po splatnosti, míru razance postupu můžete řídit VyDěláte obchod, černou práci s inkasem necháváte druhýmPřestože ihned neposíláte na dlužníka vymahače, faktoringová společnost (finanční instituce) hlásící se o své peníze je argumentem pro upřednostnění této platby Vám     Více informaí o faktoringu je ve zvláštním článku, doporučujeme minimálně povědomí o této službě všem podnikatelům!      S časem a s každým neúspěšným pokusem o vymožení se Vaše šance snižují. Nikdy však nic není ztraceno. Řada firem odkupuje bankovní úvěry nebo jiné pohledávky v době, kdy již byly prohlášeny za nevymahatelné. Mají dost času. Oznámí klientovi skutečnost, že chtějí zaplatit a nesmlouvají o slevě. Když dlužník nezaplatí nebo alespoň nezačne splácet, žalují pohledávku u soudu, dávají návrh na exekuci a s exekučním výměrem mají dalších deset let času na čekání, zda se dlužník postaví na nohy a exekutorovi se podaří zajistit nějaký majetek. Výše dluhu s úroky, právním zastoupením a s odměnou exekutora několikrát převýší výši původního závazku. Často jsou úspěšní a dlouhodobě tyto společnosti vykazují zisk. Jejich výhodou je množství a v něm rozložení rizik.Žaloba u soudu - platební rozkaz - exekuce     Podání žaloby k soudu Vám doporučujeme pouze ve dvou případech:Neznáte přesnou výši Vaší pohledávky, nebo jsou Vaše nároky věcně zpochybňovány. V takovéto situaci dokonce nemáte jinou možnost (mimo dohody s dlužníkem). Jakýkoliv nátlak na dlužníka by pro Vás mohl mít nepříjemný trestně-právní dopad. S případy tohoto typu se setkáte ve složitých majetkových sporech, při fakturaci penalizací atd.Vaše pohledávka se blíží k promlčení. Dle zákona sice promlčená pohledávka nezanikne, avšak namítne-li tuto skutečnost dlužník, nedostanete z něj nic. Soudní žalobou se platnost pohledávky prodlužuje o dobu projednání a dále po pravomocném rozsudku. Doba promlčení u směnek je tříletá a u většiny dalších vztahů čtyřletá.     Ve všech ostatních případech tuto cestu nedoporučujeme. Je drahá (právník, poplatky), zdlouhavá a navíc neúčinná. Rozsudek soudu totiž neznamená, že dlužník opravdu musí zaplatit. V tuto chvíli (v horizontu tří až sedmi let) navrhnete soudní exekuci (je-li kde brát) a nebo začnete hledat vymáhací agenturu. Někdo na vše zapomene a někdo si to odepíše z daní...Podat trestní oznámení     Na jednu stranu trestní oznámení neřeší nic. Vymáhání peněz je věc občansko právní a policie Vás odkáže na příslušný soud. Na druhou stranu je každý povinen své závazky hradit v přesně daném pořadí, a to od nejstarších po nejmladší. V případě, že dlužník upřednostní některý ze svých závazků před Vaším, dopouští se tak trestného činu zvýhodňování věřitele. Pro dlužníka potom bývá nepříjemné jít na policii podávat vysvětlení. A přesto, že dosud nebylo na základě tohoto ustanovení trestního zákona mnoho lidí odsouzeno, vzniká tak na dlužníka zajímavý tlak, kterého lze využít. Tím spíš, že si dlužník nemůže být nikdy jist, na co by mohla policie ještě přijít. Druhou možností je podání trestného oznámení pro podvod, a to v tom smyslu, že dlužník už v době, kdy z Vás vylákal finanční obnos nebo odebral zboží, byl v platební neschopnosti a věděl, že nebude schopen dostát svému závazku. Tato skutečnost se však velmi těžko prokazuje.Najmout vymáhací agenturu     Pokud Vám dlužník nehradí své závazky již několik měsíců, znamená to, že na něho nejste schopni vyvinout dostatečný tlak a věřte, že lepší už to nebude. Ve chvíli, kdy si to uvědomíte, přišel čas na změnu strategie. Jednou z možností je najmutí profesionálních vymahačů. Z psychologického hlediska má tento krok tu výhodu, že před dlužníkem najednou stojí někdo, koho nezná a od koho neví co čekat. V tuto chvíli je všechno na začátku a je jenom na vymahačích, zda oni najdou slabé místo dlužníka a dovedou jej využít. Bohužel, někdy se Vám stane, že zvolená agentura neuspěje a Vy budete muset vybrat jinou. Pamatujte však, že s každým vymahačem, který si na Vašem dlužníkovi vyláme zuby stoupá jeho sebevědomí. Proto vybírejte dobře, které agentuře dáte důvěru.Podat návrh na konkurz     Podáním návrhu na konkurz (insolvenční návrh) můžete sledovat dva cíle. V případě, že dlužník má majetek, je oproti žalobě jeho poslání do konkurzu rychlejší a často jistější cestou k získání svých peněz. V případě, kdy se navíc jedná o vyšší částky, je konkurz výhodnější i z hlediska poplatků soudu (poplatky při podání návrhu na konkurz jsou podle rozhodnutí soudu od deseti do padesáti tisíc).     Druhým cílem, který můžete sledovat, je opět tlak na dlužníka. Tímto způsobem jasně říkáte: "máš měsíc, jinak jdeš do konkurzu!"Prodat pohledávku     Prodej pohledávky není jednoduchou věcí a většina věřitelů si tento způsob představuje jako Hurvínek válku. Každý by chtěl nezaručenou směnku proti Pepovi Vomáčkovi prodat za osmdesát nebo devadesát procent s tím, že kdo koupí, vydělá na úrocích. Ne, tak to není. Cena každé pohledávky je velice relativní. Taková nezaručená směnka nemá k prodeji cenu přes deset procent. Máte jedinou možnost. Najděte firmu, která odebrala od pana Vomáčky materiál (zboží, dluží mu peníze), a té směnku nabídněte. Pro tuto firmu má Vaše směnka cenu i přes šedesát procent, protože zápočtem vzájemných pohledávek výrazně ušetří.Vydražit majetek dlužníka     V případě, že jste prvním zástavním věřitelem, je pro Vás dražba nejlepší cestou za penězi. Doporučujeme však postupovat obezřetně a s právníkem!Odečíst pohledávku z daní     Je-li všechno prokazatelně marné, odepište pohledávky z daní. Možností je mnoho a pro dobrého účetního to bude jistě hračka.Tlak na dlužníka     Aneb: "Psychologie nad svaly". Dlužníky si můžeme pracovně  rozdělit na několik skupin:Každému se někdy stane, že nevyjde s penězi. Pokud se člověk, který své závazky hradí dostane do prodlení, můžete si být jisti, že vše v krátké době uhradí. V případě, že od Vás něco potřebuje, tak o to rychleji. V tomto případě nevidíme problém, protože stát se to může opravdu každému.Někteří lidé mají neustále problém vyjít s penězi. Mají vyšší spotřebu peněz než příjem a problémy řeší překlenovacími krátkodobými půjčkami. U takového člověka se musíte neustále připomínat. Ve chvíli, kdy by měl pocit, že závazek vůči Vám nehoří, odstavil by Vás na druhou kolej a své peníze byste dlouho neviděli.Půjčkaři jsou lidé takřka bez příjmu, s velkými plány a schopností přemluvit kohokoliv, aby mu půjčil. Jedni si půjčují stovky, druzí statisíce. Nakupují na dluh a nesplácejí. Do telefonu Vám jsou schopni tvrdit, že už vezou peníze a Vy je další měsíc neuvidíte. Když se jim podaří půjčit, spočítají si, že by z toho stejně nezaplatili všem, a tak nezaplatí nikomu. Půjčkař Vám zaplatí pouze ve chvíli, kdy už nebude mít kam kličkovat a půjčí si pro Vás od někoho jiného.Podvodníci jsou nejhoršími dlužníky. Všechno si dopředu připravili. Aby od Vás dostali na fakturu, dvakrát koupili za hotové. Když s nimi budete mluvit, získáte pocit, že jsou pro Vás nejlepší investicí a ještě je pošlete za svými známými. Dostat své peníze zpět není jednoduché. Nepomůže Vám k tomu žádný soud na světě. Jen promyšlený tlak.     Lidé jsou různí a na každého platí něco jiného. Ale obecně můžeme říci, že každý má své slabé místo, které musíme najít a tlačit na něj. Pro člověka, který své závazky platí a má své postavení, je dostatečným strašákem ostuda, kterou byste mu udělali v práci nebo v místě bydliště. Na půjčkaře nemusí platit ani pohrůžka vězením. Ale každý své slabé místo má a dá se najít.     Na dlužníka z kterékoliv skupiny je potřeba neustále vyvíjet tlak. Vyvarujte se však vyhrožování fyzickým násilím. Tím dáte dlužníkovi výhodu v možné spolupráci s policií. Nevyhrožujte ani v případě právního postupu něčím, co nechcete splnit. Zavoláte-li dlužníkovi každý týden, že má dva dny na zaplacení, jinak na něj podáte návrh na konkurz, neuděláte už s ním vůbec nic. V takové situaci je nejlepší předat celou záležitost někomu jinému.Výběr právníka nebo vymáhací agentury     Jsou dobří, špatní, levní a drazí právníci. Jsou dobré, špatné a podvodné vymáhací agentury.     Při výběru právníka se soustřeďte na dvě věci. Na reference (jeho pověst, zkušenosti známých) a na jeho specializaci. Právník, který má dobrou pověst v trestním právu nemusí být tím nejlepším pro obchodní případ a naopak.      Pokud se rozhodnete předat svou pohledávku k vymáhání právníkovi, zkuste jej finančně zainteresovat. Za procenta z vymožených peněz se bude snažit víc, než za hodinovou sazbu! Také si pamatujte, že právník bez práce "umí a vyhrává všechno" a za hodinovou sazbu Vám slíbí i modré z nebe.     Při výběru vymáhací agentury buďte daleko opatrnější. Pamatujte, že většina kvalitních agentur neinzeruje. Své klienty získávají na doporučení známých, kterým pomohli. A věřte, že práce mají dost. Inzerují většinou takové firmy, které žijí z vybraných záloh nebo nedostávají svým závazkům (samozřejmě není pravidlem). Na co si dát při výběru agentury pozor?Zálohy dopředu - Přestože argumenty mohou znít logicky, nedávejte dopředu ani korunu. Známe hodně lidí, kteří na zálohách rozdali desetitisíce bez jakéhokoliv výsledku. Firma, která svou práci dělá seriózně, zálohu nepotřebuje. Procenta z vymožené částky jí bohatě stačí.Místo působení - Můžete si najmout úspěšnou a seriózní firmu, ale věřte, že z Prahy do Ostravy jen kvůli jednomu dlužníkovi nikdo jezdit nebude. Vybírejte tedy i podle místa působení dané firmy.Postup proti dlužníkovi - některé společnosti pouze rozešlou škaredé dopisy a čekají, kdo zaplatí. Jejich náklady jsou zanedbatelné a  někdy něco opravdu přijde. Tento postup má smysl u velkého množství pohledávek v malých částkách. Říká, že se něco děje a že by už bylo dobré zaplatit. Někdo se občas zalekne výpočtu, o kolik se pohledávka nafoukne se soudním poplatkem, právním zastoupením a s odměnou exekutora. Většinou je však potřeba osobní kontakt dlužníka, minimálně po telefonu.Smlouva - To, jak vypadá smlouva znamená, jestli ještě uvidíte své peníze i v případě, že dlužník zaplatí. Mnohokrát jsme zažili, že někdo naivně vymahačům podepsal, že jim danou pohledávku prodal a kupní cenu dostal při podpisu smlouvy.Znovu doporučení - Zkuste se zamyslet. Svou pohledávku ve výši sto tisíc předáváte agentuře z východu. Dáváte jí plnou moc k inkasu peněz od dlužníka nebo jí pohledávku prodáváte s odloženou splatností kupní ceny. Agentura přijede za dlužníkem a řekne mu, že má zaplatit padesát tisíc a vše bude vyřešeno. Sebere peníze a Vám nedá nic. Co uděláte? Nebylo jednodušší dostat peníze z dlužníka než z takovéhle agentury? Podobný výsledek Vás čeká i u většiny agentur, které nabízejí své služby za podezřele nízká procenta do sedmi procent. Za takovou provizi se vyplatí dělat nejvýš balík pohledávek pro mobilní operátory…

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Event management

Jednání se zahraničím

Kýve-li Bulhar hlavou na vaši nabídku, nejásejte.Jednání s kolegyní z vaší mateřské americké firmy probíhá v klidu a pohodě, jenže když se ona bude chtít vzdálit na toaletu a přítomní muži v témže okamžiku nepovstanou ze svých židlí, bude to právě vaše americká kolegyně považovat za nepřístojnou hrubost.V Evropě je taková etiketa vyžadována například jen při jednání nejvyššího managementu. Zvyků, které jsou v jiných zemích běžné a u nás nejsou ani moc časté, je spousta.První dojemPokud vás čeká první osobní schůzka se zahraničním obchodním partnerem, bude třeba se na ni důkladně připravit.  Zjistěte si co nejvíce o zvyklostech, které jsou typické pro národnost vašeho zahraničního partnera, a to jak například ve stolování, tak v mantinelech konverzace, vtipu atd. Pokud perfektně neovládáte jazyk, který je vašemu obchodnímu partnerovi vlastní, doporučujeme přizvat k jednání tlumočníka. Neznamená to, že nejste jazykově vybavený, ale naopak, že respektujete národní jazyk vašeho obchodního partnera a záleží vám na nejvyšším možném porozumění. Přítomnost tlumočníka je navíc jakousi módní záležitostí. Není výjimkou, že si mnozí manažeři, přestože plynně ovládají cizí jazyk, přizvou na jednání se zahraniční klientelou tlumočníka. Je výrazem úcty a respektu k vašemu zahraničnímu partnerovi, pokud se přizpůsobíte jeho národnostním zvyklostem a třeba popřejete dobrou chuť v jeho rodném jazyce. Také základní znalosti o jeho zemi se vám mohou hodit, stejně jako informace o politické situaci, o teritoriálním rozsahu, historii a dalších zajímavostech.„Do zálohy“ si také v hlavě připravte několik neutrálních témat, která můžete vždy využít. Začnete-li s počasím, bude váš pokus nenechat konverzaci upadnout příliš průhledný. Zkuste raději nějakou celosvětovou událost (olympiáda, mistrovství světa) nebo obecné téma (vývoj internetu, cestování…).Zahájení schůzkyPři domlouvání termínů se zahraničím je třeba sladit mnoho faktorů (přílet, doprava z letiště a na letiště apod.), přičemž vám nakonec plány může zkřížit státní svátek dané země. Nicméně až termín schůzky domluvíte, pamatujte, že dochvilnost je znakem králů a tuto zásadu ctí většina Evropy, Asie, USA a Kanady. U některých národností se však připravte na to, že čas je relativní pojem.V Latinské Americe to nebude jen pověstná akademická čtvrthodinka. Lidé z této oblasti jsou pověstní svou nedochvilností a nijak zvlášť tomu nepřikládají význam. Raději na to však nespoléhejte. Možná budete mít štěstí – nebo smůlu – na dochvilného latinskoamerického obchodníka. Je lepší držet se svých tradic a být dochvilný za všech okolností. Dochvilnost není silnou stránkou ani na Středním Východě, v Africe nebo ve státech jižní Evropy.Zatímco my hovoříme o akademické čtvrthodince, jihoevropané považují za přijatelné zpoždění i 30 minut. Naopak v německy mluvících zemích, ve Švýcarsku, v zemích severní Evropy, v USA a Kanadě se dochvilnost přímo vyžaduje. V těchto zemích platí heslo „čas jsou peníze“, proto jednání s obchodními klienty, kteří pochází z jedné z těchto zemí, bývají často stručná.Vhodný oděvVýběr oblečení také nelze podceňovat. Nesrovnatelně horší situaci však mají ženy. Muž, vezme-li si oblek, pak takřka nikdy nechybuje, ženy mají výběr širší a tedy více šancí udělat nějaké to faux pas. Ženy by měly být ve střehu především v arabských, respektive islámských zemích. Nevhodné jsou krátké sukně, výstřihy a oblečení, které obepne postavu nebo je průhledné. Ideální je oblečení volného střihu. Velmi konzervativní v této oblasti jsou lidé z Velké Británie, Argentiny a Brazílie. Právě kromě konzervativního oblečení je u žen vyžadována perfektní manikúra.Co se týká asijských obchodních partnerů, uděláte si u nich „oko“ kvalitou svého oděvu.Dárek na závěrPro výběr vhodného dárku pro zahraničního obchodního partnera přidáváme také několik tipů: - v Německu, Belgii a Francii se příliš nezavděčíte alkoholickým nápojem.- problematická na dárky je Saúdská Arábie, Egypt a další. Zde se vše podřizuje islámu. Nikdy proto nedarujte alkohol nebo cokoliv, co by asociovalo nebo připomínalo pornografii. Dárek v islámských zemích vždy předávejte levou rukou, je totiž od srdce. - v Indii také raději respektujte jejich náboženství. Kráva je tam posvátné zvíře, proto pozor na dárky z kůže. - Japonci milují dárky a obdarování obchodního partnera je proto velmi časté. Vždy uvítají předmět s firemním logem nebo nějaký typický suvenýr z naší země. Dárek v této zemi vždy předávejte oběma rukama.„Poker face“A pokud vás váš zahraniční partner přeci jen vyvede z míry, nedejte to na sobě znát. Protože – a to je poslední rada – tzv. „poker face“ je mezinárodním krycím prvkem! Náhoda přeje připraveným!Termín schůzky, který navrhujete zahraničnímu partnerovi, by v naší či jeho zemi neměl: předcházet nebo následovat po státním svátku v den státního svátku v den konání karnevalu, průvodu nebo jiné celorepublikové oslavybýt pátek (platí pro islámské země).Na co nesmíte zapomenout… Dodržujte vhodnou vzdálenost mezi vámi a obchodním a partneremV USA a ve většině evropských zemí je běžná vzdálenost mezi dvěma cizími osobami od 50 do 70 cm. Asiaté mají svou „osobní zónu“ ještě větší. Ve Španělsku, Itálii nebo zemích Latinské Ameriky se naopak diskrétní vzdálenost nedodržuje. Těsný kontakt, letmé dotyky jsou zde naprosto přirozeným chováním, a pokud byste se odtahovali, mohli byste svého obchodního partnera urazit.I potřesení rukou je uměníV současné době je přijatelné ve všech zemích, čili i tam, kde jsme byli dříve zvyklí pouze na úklon. Zatímco u nás, stejně jako ve většině evropských zemí trvá potřesení rukou cca 3 vteřiny, v Asii bývá tento úkon prodlužován až na 10 vteřin. A navíc – ne všechny ženy jsou zvyklé podávat ruku! Ženy v Latinské Americe se často místo podání ruky pouze dotknou pravé paže obchodního partnera.Líbat nebo nelíbat?Už k nám také dorazil zvyk políbit se na přivítanou na tvář. U nás a v mnoha dalších zemích je tento způsob pozdravu používán především mezi přáteli, avšak jsou země, kde se běžně políbí na líčko i na pracovní schůzce. Zpravidla se tomu tak neděje hned při prvním setkání, ale naleznete-li vzájemné sympatie s kolegou z Latinské Ameriky, Francie, Itálie, Španělska atd., budete polibkem už častováni vždy. Zajímavé je pravidlo, jak líbat zadané osoby. Pokud je osoba vdaná či ženatý, líbá se zpravidla dvakrát – na jedno líčko, pak na druhé. V případě, že se jedná o svobodnou osobu, se jeden polibek navíc přidává.

Pokračovat na článek


Reklamou by se prostě měli všichni bavit a nebýt upjatí.

V našem dalším díle se budeme věnovat otázce, podle čeho poznat dobrou reklamní agenturu, kterou reklamní agenturu si na základě výběrového řízení vybrat a podle čeho bych měl agentury posuzovat a jak je odměňovat.Připravit kritériaPřed samotnými prezentacemi reklamních agentur by bylo dobré připravit několik kritérií, na základě kterých budete následně agentury hodnotit a vybírat. Tato kritéria je dobré zaslat jednotlivým agenturám, aby i ony věděly, co budete na jejich prezentacích nejvíce posuzovat. Vím, že pro vás velice důležitým kritériem bude cena, ale jestliže jste celkový budget uvedli do briefu, tak by se měla posuzovat jiná kritéria, protože v 99 % případech reklamní agentury váš rozpočet dodrží. Jde jen o to, jak ho rozdělí.Kritérium – tzv. chemieZačal bych kritériem, které je dle mého názoru pro následnou spolupráci s reklamní agenturou velice podstatný a důležitý. Tím kritériem je tzv. chemie mezi agenturou a vámi. Pokud to mezi vámi nepůjde po lidské stránce, tak se agentura může snažit sebevíce a vy také, ale prostě to nepůjde. Rozhodně agenturu neposuzujte podle toho, jak přijdou její představitelé na prezentaci oblečeni. Jsou to prostě kreativci. Je pravdou, že většinou vyšší management agentury na první prezentaci dorazí v obleku, ale dle mých zkušeností ho po prezentaci v agentuře s radostí vymění za džíny a tričko. Vždyť třeba v džínách chodí na prezentace i ředitelé z nejvyššího managementu jednoho mobilního operátora a je to na jejich uvolněné a jedinečné komunikaci vidět. A samozřejmě na výsledcích. Reklamou by se prostě všichni měli bavit a nebýt upjatí. Uvidíte sami, jak vám to skvěle půjde.Kritérium – tzv. credentialsKdyž pomineme výše naznačené kritérium, které se může někomu z vás zdát nepodstatné, tak zde máme další, kterému se říká tzv.credentials, neboli reference agentury. Každá lepší agentura by své credentials měla mít a s radostí vám je odprezentuje, protože na nich může ukázat své dobré výsledky v jejích předchozích kampaních či projektech. Dobré credentials se poznají podle toho, že neobsahují jen obrázky či TVspoty, ale i krátký popis situace značky před kampaní a po kampani. Sami se občas budete divit, že vlastně ta příšerná reklamní kampaň na prací prášek má své opodstatnění a zjistíte důvody, proč právě takto byla vytvořena. Přiznejme si, že nejdůležitějším cílem pro všechny je zvýšení prodeje či jiných cílů, které si sami určíte. A tato credentials byste měli po všech agenturách, které do výběrového řízení pozvete, požadovat. Hlavně se díky nim na začátku prezentace lépe poznáte a budete aspoň trochu tušit, co od dané agentury můžete očekávat.Kritérium – schopný partner, kvalifikovaný týmDalším důležitým kritériem by pro vás mělo být to, zda-li daná reklamní agentura je schopná pro vás být strategicky a kreativně schopným partnerem s kvalifikovaným týmem. Jak se toto kritérium pozná? No především po agentuře požadujte, aby vám prezentovala agenturní tým, který by pro vás během vaší spolupráce pracoval a který si vlastně budete platit. Posuzujte, zda-li jednotliví členové týmu mají zkušenosti s prací ve vašem segmentu, jak dlouho se v segmentu pohybují a zda-li pracovali na některých úspěšných kampaních. Přece jen se jim chystáte svěřit svůj budget.Kritérium – pochopení potřebSprávné pochopení potřeb zákazníka je jednou z nejzákladnějších a nejdůležitějších věcí, která ovlivní celkovou strategickou část prezentace agentury. A proto by se mělo objevit ve vašich kritériích, podle kterých budete hodnotit a vybírat agenturu. Reklamní agentura většinou před započetím jakékoliv práce na projektu a reklamní kampani sbírá všechny možné podklady, které jsou pro její práci nezbytně nutné. Kromě již zmíněné analýzy zákazníka, čili cílové skupiny je potřeba důkladně zmonitorovat vaši konkurenci. To znamená: jaké zákazníky má vaše konkurence a jakým způsobem k nim vaše konkurence mluví, jakou formu a tonalitu komunikace konkurence používá, jakým směrem se asi hodlá ubírat a jaké kroky můžeme od konkurence očekávat během několika let. Dobrá reklamní agentura vám také předloží hypotézu, jak asi bude vaše konkurence reagovat na právě prezentované strategické myšlenky a kreativní koncepty.Strategické myšleníVšechna výše uvedená kritéria spadají pod jeden celek, kterému se říká strategické myšlení. A právě správné a jedinečné strategické myšlení je pro vaši značku či produkt přínosem. Jestliže vám agentura přinese kreativní nápady, aniž by vám odprezentovala důvody, proč právě tyto kreativní nápady, jaké myšlenkové posuny ji k tomu vedly, tak tomu já říkám „střílení slepými“. Jestliže nemáte pro své kreativní nápady pevný a stabilní základ, tak se vám celá komunikace rozpadne. Proto je potřeba se těmto základům opravdu věnovat a z nich vycházet při tvorbě kreativních myšlenek. Reklama opravdu není o tom, že vy sami dostanete nápad a chcete si „postavit pomník“ v podobě pro vás vtipné reklamy, ale o tom, že si k tomu přizvete profesionálního partnera, který s vámi nemusí ve všem souhlasit. A na to se prosím připravte! Dobrý profesionál se pozná podle toho, že se vám snaží vaše představy nabourat a tím zjistit, jak silné ty vaše představy jsou. Jakmile společně zjistíte, že je v něčem problém, nebo vás agentura na některý z problémů upozorní, tak je opravdu lepší za to poděkovat a snažit se najít vhodné řešení, než abyste museli dokazovat svoji sílu coby „klient“. Několikanásobně se vám to vrátí. Nechte také agenturu pracovat a nesnažte se mít ve všem poslední slovo. Otrávíte tím nejen sebe, ale hlavně agenturu, která už nevyvine takové úsilí, jako když jí necháte pracovat. Můžete namítnout, že jim svěřujete svoje peníze a jste za výsledky zodpovědný. Ale věřte mi, to je agentura taky! Jak? K tomu se dostaneme v nějakém dalším díle.Brandhouse, brandpyramide, lighthouseVrátíme se k otázce strategického myšlení, které je základem pro tvorbu veškerých kreativních konceptů. Každá reklamní agentura používá jiné názvy svých strategických nástrojů, ale v podstatě se jedná o to samé. Říká se tomu různě: brandhouse, brandpyramide, lighthouse atp. Ve skutečnosti jde právě o ty silné pilíře a stabilní základ, který se skládá z několika úrovní a na konci se vám ukáže tzv. Brand Essence, která by měla být základem pro tzv. Brand Ideu. Tu byste si měli společně s agenturou schválit ještě před tvorbou kreativních nápadů a konceptů.  Pro správné vyplnění tzv. brandpyramidy musíme samozřejmě začít zespodu, a proto si popíšeme jednotlivé stupně brandpyramidy. AttributesJsou funkční, fyzické, patrné a charakteristické rysy produktu. Functional BenefitCo produkt nabízí přímo spotřebiteli. Emotional BenefitJaký skutečný emocionální pocit má zákazník z produktu. PersonalityJaké dojmy značka či produkt nabízí. Jak je značka nebo produkt vnímána zákazníky. Brand ValuesJaké nezaměnitelné hodnoty vůči konkurenci značka či produkt má. Brand EssenceDNA značky. Co brand doopravdy znamená, kde si stojí a jaké má nedotknutelné hodnoty.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

Humor v podnikání

Podnikání je většinou silně nezáživné. Prvopočáteční nadšení vystřídá rutina, při které stále dokola jen odbavujete zakázky, objednávky a hlavně stížnosti a reklamace. Ovšem zákazníkovi by se podnikatel neměl jevit jako zhnusený a životem unavený jedinec, ale jako živorodý nosič dobré nálady. Při nákupu musí na zákazníka pršet výborná nálada. Kde vzít humorHumor je neuchopitelný. Jeho jemné předivo lze přílišným přetěžováním vytahat, přílišnou kombinací zauzlovat a tím se dostat do oblastí humoru, který je tolik humorný, až humorný není vůbec. Jedná se samozřejmě o humor v propagaci firmy či společnosti. Podnikatel v řemesle nemusí obšťastňovat své zákazníky komediální estrádou, ale dobrou prací. Problém s nedostatkem humoru rovněž nevyřeší přemíra smajlíků v textu na webu či v komunikaci se zákazníky.U podnikání zároveň záleží i na typu humoru. Při podnikání musí být humor jemně nekorektní, jemně agresivní a velmi silně obtěžující, v dobrém slova smyslu. Musí se dostat pod kůži koncového uživatele jako písnička, která nejde vyhnat z hlavy, jako reklamní popěvek, jehož neustálým opakováním se dosáhne kýženého výsledku – rostoucího počtu zákazníků. Jenže kde takový humor vzít?MožnostiPokusit se vtip vymyslet svépomocí – jemné úskalí této metody dlí ve skutečnosti, že váš humor nemusí být komerčně humorný a tedy může ve výsledku odpuzovatCtrl+c a ctrl+v – metoda, která může obsahovat i obsílku od souduPozměnit fungující vtip z jiných webů – nápodobou se lidstvo učí, o tom žádná, díky kombinacím vznikají nové cesty, ale pro propagaci webu a služby je tato činnost dosti problematickáDát slovo profíkům – metoda, která zvyšuje možnost výskytu originálního vtipu, ale hrozí i přílišnou uhlazeností. Přesto je tato metoda nejúčinnější, protože profesionálové už svým zaměřením myslí tvůrčím způsobem.Z výše řečeného lze vysledovat, že výstavba humoru je nesnadná. Humoru totiž, stejně jako lesním houbám, nejde nasadit pouta a donutit ho dřít. Neslouží otrocky, nedá se vysoustružit továrním způsobem. Humor je živel, který se poddá, jen když je v člověku cit pro slovní komično.Hlavní je trpělivostSamozřejmě ne každému bude vyhovovat humor předplacený u profesionálů. Jejich humor může být vymletý a opakující se, rutinní. A pokud si podnikatel připadá pevný v kramflecích, může se, nebo spíše musí, pustit do vlastního výzkumu. Pokusit se najít onen legendární kámen mudrců všech copywriterů – slogan, který donutí zákazníka, aby ze stránky již nikdy neodešel a stále jen objednával a komentoval a hodnotil a zase objednával. Ale hlavně, aby si nestěžoval a nereklamoval.Úskalí příliš drzé propagaceNalézt slogan, který by skutečně a prokazatelně prodal, je prakticky nemožné. Bohužel se v poslední době nesmírně rozmohl neduh, který nastoluje v propagaci služeb či webu až nehoráznou drzost a vulgaritu, nikoliv slovní, ale myšlenkovou. Taková propagace poté zákazníky spíše odrazuje, než aby je lákala. Je také velmi důležité cílit humor na podstatnou část zákazníků a to i těch potenciálních. Pokud budete na webu propagovat opravy vrtaček, nebylo by vhodné utahovat si, po vzoru ženských magazínů, z mužského šovinismu.Propagace humorem je velmi problematická. Část zákazníků pobaví, část urazí, další části bude připadat smutně nevtipný. Teď jde o to, oslovit a pobavit právě tu nejpočetnější část zákazníků a tím se dostrkat i k větším výdělkům. Základem je potlačit nesmělost a pustit se do drzého, ale vkusného, experimentování. Cesta je jasná, naplnit pokladnu.

Pokračovat na článek


Náklady na propuštění zaměstnance

Nezaměstnanost v ČR trhá rekordy a vláda se chce postavit tomuto jevu dotováním propuštěných pracovníků. Z nezaměstnaných tak chce udělat živnostníky, aby je měla z krku. A protože se nepředpokládá snížení nezaměstnanosti a oživení hospodářství, je situace dost vážná. Jak se tedy zaměstnanec může ocitnout na „dlažbě“?Cizinec a tuzemecNejprve je třeba odlišit cizí pracovní sílu mimo země EU a dobrého českého nebo evropského rodáka. Cizinec, který se ujal svých pracovních povinností třeba v montovnách aut a je mu malá mzda dostatečná, může o práci přijít velice rychle. Nad rámec dohod a výpovědí mu totiž může ukončení poměru „zařídit“ zaměstnavatel ukončením povolení k pobytu nebo ukončením povolení k výkonu práce v ČR. Naopak u tuzemského pracovníka je situace složitější, protože zákon umožňuje jen přesná a konkrétní zrušení pracovní smlouvy. Jedinou definitivou pracovní smlouvy je smrt. Ta ovšem platí absolutně i pro jiné závazky.DohodaZaměstnanci často o dohody nestojí, protože se nemohou ucházet o podporu v nezaměstnanosti. Toto opatření dost tvrdě zasáhlo nezaměstnané, protože k dohodě sahá zaměstnavatel často. U pojmu dohoda by se totiž mohlo zdát, že jde o dvoustranný úkon, kde musí obě strany souhlasit. Jenomže zaměstnavatel je často ve výhodnějším postavení a může aplikovat značný nátlak. Často má zaměstnanec na stole dohodu s tím, že buď podepíše, nebo dostane okamžitou výpověď. Proto se někteří zaměstnanci podvolí nátlaku a odejdou dobrovolně. Tím přijdou o dost peněz, ale ušetří si nervy. Neplatnost dohody by později mohli žalovat, pokud by se předem domluvili s právníkem a pořídili dostatečně průkazné důkazy. Jakákoliv smlouva podepsaná pod nátlakem, je absolutně neplatná. Často dohoda obsahuje neplatné podmínky. Například ustanovení, že zaměstnavatel může dohodu zrušit a přijmout zaměstnance za stejných podmínek zpět. Někdy je třeba dohoda vázána na nějakou podmínku -  třeba dokončení kvalifikace. Takové dohody jsou také neplatné – v pracovním poměru se  o konci zaměstnání musíte dohodnout bezpodmínečně.VýpověďPředevším je třeba podotknout, že důvody výpovědi stanovuje Zákoník práce v § 52. Zaměstnanec může dát výpověď zaměstnavateli z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Minimální výpovědní doba pro zaměstnavatele i zaměstnance je 2 měsíce. Nelze se tedy ani dohodnout na době kratší. Naopak delší doba je přípustná, ale musí být shodná pro obě strany. Když se zaměstnanec rozhodne seknout s prací, musí dodržet výpovědní lhůtu, která počíná běžet až následující měsíc. Vše musí být provedeno písemně. Stejně tak zaměstnavatel musí dodržet výpovědní lhůtu. Výjimkou je okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnanec tak může s pomocí lékaře učinit ze zdravotních důvodů nebo při nevyplacení mzdy přesahující 15 dnů od termínu ve smlouvě. Zaměstnavatel může okamžitě vyhodit odsouzeného zaměstnance nebo toho, kdo porušuje hrubě právní předpisy (jízda pod vlivem alkoholu např.) nebo pro hrubé či opakované porušování pracovních povinností. Tyto výpovědi může každá ze stran napadnout u soudu a jasné, že k prokázání  bude povinná ta strana, která zrušila pracovní poměr.Výpověď zaměstnavatelemZákoník práce přesně definuje důvody, pro které může dát zaměstnavatel výpověď s výpovědní lhůtou minimálně 2 měsíce. Je to například rušení zaměstnavatele nebo nějaké jeho organizační jednotky, přemístění jinam, nadbytečnost zaměstnance, neschopnost zaměstnance výkonu zaměstnání z hlediska zdraví, nesplnění právních předpisů pro výkon práce nebo pro různé porušování povinností. Pokud zaměstnanec nesouhlasí s nějakým z důvodů, může se obrátit na soud. Zaměstnavatel je potom povinen dokázat, že důvody k propuštění byly skutečné, ale že je také řádně zaměstnanci sdělil písemnou formou.Zaměstnanci tedy nejsou na trhu práce příliš chráněni. Rozhodně je lepší domluva se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru a nějakém odstupném. Je to dobré i pro zaměstnavatele, který při minimálně 2 měsíční výpovědi bude zaměstnávat člověka s velmi malou ochotou k vysokému pracovnímu výkonu. Být v podřízeném postavení není lehké a jak je patrné z důvodu výpovědí, zaměstnavatel může najít mnoho zástupných důvodů. Nadbytečnost je jedním z nejčastějších příčin konce práce. Stačí, aby nějakým rozhodnutím třeba omezil zaměstnavatel výrobu a důvod je hned zřejmý. Důvod výpovědi se ale nesmí měnit a pokud někdo chce stáhnout výpověď, musí souhlasit písemně obě strany. V době krize tak mají zaměstnavatelé poměrně jednoduchou volbu, jak snížit pracovní stavy a zaměstnanci naopak málo důvodu k radosti z nového zaměstnání.        

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

Ochrana dobrého jména – složitá cesta k nápravě

Pověst předchází člověka. Často máme o mnohých lidech názor, ještě než se nám představí. Stačí několik poznámek a víme, co si máme myslet. Je zajímavé, jak v době všeobecné informovanosti lidé stále spoléhají na různé zdroje, aniž by se přesvědčili sami. Náprava špatné pověsti je potom ještě horší.Problém soudůOchránit svoji pověst u soudu je velice těžký úkol. Soudci se převážně domnívají, že žaloby na ochranu osobnosti jsou malicherné a mají za cíl spíše poškodit protistranu. Přesvědčit soud o svojí pravdě a nároku na dobré jméno je tak nadlidský úkol. Prý jsou důležitější žaloby. K tomu existuje problém s tiskem, který pro zpravodajství může použít téměř jakýkoliv materiál. Pověst a následky určitých tvrzení mohou však znamenat velké nepříjemnosti, ztráty a ohrožení vlastního společenského postavení.Ochrana právChránit si svojí osobnost, občanskou čest a lidskou důstojnost, soukromí, své jméno a projevy osobní povahy umožňuje Občanský zákoník. Ten se týká pouze fyzických osob a je zajímavé, že ochrana se vztahuje na vědomé i nevědomé porušení těchto práv. Pokud si tedy vyfotíme dům a shodou okolností také nahou sousedku v okně, pak jsme stejně mohli porušit její osobnostní práva. Přesto je rozlišení ochrany čistě na benevolenci soudce. Ten musí zkoumat intenzitu porušení. Pomluvu jako porušení osobnostních práv zná také trestní zákon. Tady musí být samozřejmě prokázán úmysl, údaje musejí být jednoznačně nepravdivé a jednání musí způsobit značnou újmu. Podání žalobyŽaloba na ochranu osobnosti není složitá. Ani nemusí obsahovat složité citace paragrafů. Podává se u Krajských soudů nebo u Městského soudu v Praze. Podstatou žaloby je především popsání jednání žalovaného a objasnění toho, jak a v čem spatřujeme narušení osobnostních práv.To je na věci nejsložitější, protože při určitých tvrzeních (třeba šíření zpráv o nevěře, alkoholismu, vulgaritě) musíme prokázat, že je dotyčný šířil a popsat, jak zasáhly do našich práv. Na druhou stranu, když se vypořádáme s tímto důkazním břemenem, nastane nepříjemná chvíle pro žalovaného. On sám totiž musí prokázat, že to co sdělil, je pravda. My tedy nedokazujeme, že nejsme alkoholici, sprosťáci nebo nevěrníci. To je na žalovaném.Firemní jménoNejen fyzické osoby požívají ochrany svých osobnostních práv. Také obchodní společnosti podle Obchodního zákoníku mají právo na zachování svého dobrého jména.Společnost je chráněna §19b, který jí přiznává podobná práva jako soukromé osobě. Může se tedy domoci jednak odstranění nežádoucích informací a také omluvy. U společností pak také bývá požadována mnohem větší finanční částka jako zadostiučinění a společnost má více možností je vyčíslit. Vede si účetnictví a dokáže třeba posoudit, jak nepravdivá zpráva měla efekt na prodej zboží a ztrátu zisku.Náprava stavuŽaloby na ochranu osobnosti není třeba se bát. Může si ji každý sestavit sám, ale musí nejen popsat stav a doložit konkrétní údaje a fakta, je třeba přesně sdělit soudu, čeho chci dosáhnout. V tisku může jít o stažení článku a omluvu, kterou musím přesně formulovat a popsat jak, kdy a kde má být zveřejněna. Pokud požaduji peníze, musím nějak odůvodnit částku. A právě u fyzických osob je tato okolnost složitá. Proto často soudy dojdou k jinému uvážení situace a někdy dokonce věc řeší pouhou omluvou. Nebojme se tedy žalob, ale nebuďme jako politici, ti mají trochu jinou hranici svých práv, protože žijí z našich peněz.     

Pokračovat na článek


Základní jmění společnosti s ručením omezeným – musí být skutečně složeno?

Založíme si společnost a jdeme do podnikání. Podnikání vyžaduje počáteční kapitál, který se nemusí získávat snadno. Mnozí podnikatelé se domnívají, že za společnost s ručením utratí spoustu peněz a zablokují si prostředky na poměrně dlouhou dobu. Ve skutečnosti lze založit společnost s ručením omezeným poměrně snadno a rychle. A především bez zbytečných nákladů.Jeden nebo více společníkůSpolečnost s ručením omezeným musí mít alespoň jednoho společníka a jednatele. Společník je vlastníkem a jednatel za společnost podepisuje a vyřizuje veškeré právní a obchodní záležitosti. Na trhu existuje také možnost koupě založené společnosti, která přijde na 15.000 až 20.000 Kč a poplatky za převody a změnu společenské smlouvy. Společnost musí mít společenskou smlouvu (v případě jednoho společníka – zakladatelskou listinu), která se musí sepsat formou notářského zápisu.Společenská smlouvaSpolečenská smlouva je v podstatě dohodou společníků na základnícch principech fungování společnosti. Musí obsahovat sídlo, jména nebo názvy společníků, předmět podnikání, výši základního jmění a výši vkladu každého společníka, způsob a lhůty splacení vkladů, určení správce vkladu a dobu neurčitou nebo určitou na činnost společnosti. Notář si za sepsání zápisu stanoví asi 3.000 Kč.Živnostenské oprávněníSpolečnost musí pro předmět svého podnikání vlastnit také živnostenský list. Ten může jako odpovědná odsoba opatřit některý z jednatelů nebo společníků. Pokud nesplňuje některou podmínku živnostenského zákona, musí se domluvit s třetí osobou. Poplatek za vydání živnostenského listu je 1.000 Kč.Složení vkladuPřed podáním návrhu na zápis musí být vklad nebo část vkladu složena. Většinou se skládá vklad na deponovaný účet v bance, který po zápisu společnosti buď změní správce vkladu na běžný účet, nebo prostředky vybere a použije pro činnost společnosti.  Pokud si ve společenské smlouvě společníci dohodnou, tak může být vklad složen u některého z nich, který k zápisu předloží doklad o složení peněz. Peníze tak nemusejí být složeny vůbec, protože postačuje potvrzení, za které správce kladu ručí.Zápis společnostiPoplatek při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku společnosti s ručením omezeným je 6.000 Kč. Podává se na formuláři, který se dá interaktivně vyplnit na portálu justice, ale musí kromě poplatku (v kolcích nebo zaplacením do pokladny soudu) obsahovat ještě další přílohy kromě živnostenského listu a společenské smlouvy. Každý jednatel musí doložit, že nemá zápis v rejstříku trestů, musí čestně prohlásit, že je plně způsobilý k právním úkonům (svéprávný) a že nebyl v předchozích letech členem statutárního orgánu společnosti, která byla v konkurzu.Zápis provede soud do 10 pracovních dní. Momentem zápisu vzniká povinnost hlášení na Finančním úřadu a vedení podvojného účetnictví. Založení společnosti s ručením omezeným není složité a může ji založit i jedna osoba. Jak je patrné, postačuje 10.000 Kč poplatků a nákladů k získání vlastní firmy. Mnoho podnikatelů se domnívá a název – společnost s ručením omezeným je zavádějící tím, že vklad 200.000 Kč vypadá jako věřitelská jistina, kterou společnost ručí a musí ji mít uloženu. Ve skutečnosti ji tedy nejen nemusí mít a může být založena jen prohlášením správce vkladu, ale ani ničím neručí. Základní jmění je prostě formální částka, kterou společnost používá a může ji utratit.

Pokračovat na článek


Nápadně nevýhodná smlouva

Mnohdy se stane, že z nevědomosti uzavřeme smlouvu a litujeme takového závazku. Mnohý mávne rukou nad tímto problémem, který se mu zdá neřešitelný. Jiný si řekne, že šlo o jeho hloupost a raději mlčí. A někdo se soudí.Těžké dokazováníTaké dnes existuje možnost vyvázat se z nevýhodné smlouvy. Pokud dojde k takzvanému porušení dobrých mravů, je to právě taková evidentní nevýhodnost smlouvy  jako například prodej auta v hodnotě 500.000 Kč za desetinu. Pokud jste dnes takovou transakci provedli a chcete se soudit o zrušení smlouvy, musíte kromě nevýhodnosti a tedy porušení dobrých mravů ještě prokázat, že jste smlouvu uzavřeli v tísni, rozrušení nebo pod tlakem. A to už není vůbec jednoduché. Dokazovat musíte vy a lidé, kteří vás takto oklamali, většinou nejednají před svědky nebo není nikdo ochoten prokázat vaše tvrzení.Nová úpravaVyžalovat nevýhodnou smlouvu bude tedy s novým Občanským zákoníkem mnohem jednodušší. K žalobě postačí takzvaná hrubá nevýhodnost a nepoměr mezi vzájemným plněním. K tomu je nutné, aby druhá strana, která takovou nevýhodnou smlouvu sjednala, o nepoměru věděla. Takový autobazar se nebude moci vymlouvat, že neznal skutečnou cenu vozu. Dostat se z takového problému bude jednodušší také z hlediska následných možností. Nebude nutné jenom smlouvu zrušit, ale může dojít k pouhé kompenzaci.Postup u souduPokud tedy dojde k žalobě na nevýhodnost smlouvy, můžete jako žalobce požadovat dorovnání ceny. Tato podmínka sice bude záležet na druhé straně, zda takovou kompenzaci přijme, ale je to řešení elegantní. Jen se dorovná částka a prodejce i prodávající mohou být spokojení. A pokud k takové dohodě nedojde, zrušení smlouvy a vrácení vzájemného plnění bude mnohem snadnější. Soud jen přezkoumá, zda cena a hodnota zboží nejsou ve značném nepoměru. Nic víc.    

Pokračovat na článek