Výsledky vyhledávání pro dotaz obsah

Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


Buďte v sítích jako ryba ve vodě

…a ne jen v těch virtuálních. Nejeden podnikatel nebo podnikatelka na otázku, co stojí za jejich úspěchem na trhu, odpoví, že lidé, kteří jsou jim nablízku, poskytnou kritický názor i podporu. Jinak řečeno – bez kontaktů v různých kruzích je dlouhodobý úspěch téměř nemyslitelný.Nemusí nutně jít o takové skupiny lidí, kteří jsou potenciálními klienty Vašich služeb nebo uživateli produktů, které jim nabídnete. Lidé, kteří se dokázali prosadit, považují kontakty a síťování (neboli networking) jako cenné pro to, aby se dokázali na svůj přístup k podnikání podívat z jiného úhlu pohledu. Často jsou tak ponoření do toho, co chtějí nabídnout, že trochu opomenou otázku, zda jejich výrobek nebo službu vůbec někdo bude chtít. Tuto zkušenost potvrzuje i Petra Hubačová, jejíž podnikání do velké míry na kontaktech a inspiraci od ostatních stojí. Dostalo se jí nejen podpory a zkušeností těch, kteří inkubátory pro začínající projekty poznali na vlastní kůži v zahraničí, ale mohla se opřít i o své přátele, kteří sdíleli její nadšení pro novou věc. Přece jen se snažila uvést na trh tehdy úplnou novinku – a velkou neznámou – akcelerátor pro technologické firmy.Kde kontakty navazovat? Příležitostí – osobních i virtuálních – jsou jistě desítky, ne-li stovky. Musíte proto umět vybírat. Zpočátku možná dáte přednost těm formálně organizovaným (Business for Breakfast, Fórum žen nebo Business Tuesday), díky kterým se zorientujete ve světě síťování a navazování kontaktů. Řada z nich už dávno vykročila z Prahy a své akce pořádá i v jiných městech České republiky. Příležitostí seznámit se s lidmi, kteří se pohybují v podobném oboru, jsou – což není žádným překvapením – různé konference. Jejich organizátoři dobře ví, že přestávky jsou stejně důležité jako obsah odborných bloků, diskusí a workshopů, a dávají jim dostatečný prostor. Kde se o akcích dozvědět, abyste nemuseli donekonečna surfovat po internetu a volit ta správná klíčová slova?Čím dál rozšířenějším zdrojem tipů na aktuální akce se i České republice po spíše pomalém rozjezdu stává profesionální síť LinkedIn (o tom, jak se v ní pohybovat, jste si mohli přečíst v článku s doporučeními od Tomáše Jindříška, jednoho z přednášejících na poslední Víkendové akademii). Najdete na ní upozornění na akce pořádané v ČR i zahraničí, jak ty rozsáhlejší, tak také ty komornějšího charakteru. Přihlásíte-li se navíc ke členství v tematických skupinách, budete se moci zapojit do různých debat nebo je dokonce vyvolat a moderovat otázkami, které řešíte. Někteří z organizátorů takových diskusních skupin dokonce tu a tam iniciují schůzky naživo.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Event management

Tvorba obsahu webu - na co nesmíme zapomenout

O úspěšnosti vašich stránek rozhoduje obsah. Tvorba obsahu webu je velmi důležitá, protože rozhoduje o tom, jak bude váš web navštěvovaný, a jak dlouho na něm lidi vydrží. To je to, co by vás mělo zajímat nejvíce, jak už jsem se zmínil v článku o měření a statistikách. A nejen návštěvníci, ale také pro vyhledávače je obsah důležitý. Čím více kvalitního obsahu, tím lépe. Proto i kdybyste měli jen stránky, řekněme prezentační, určitě přidávejte pravidelně nový obsah, ideálně formou blogu.Tvorba obsahu webu v kostceNejhorší co může být, jsou statické stránky s neměnícím se obsahem, což vidíme u tisíců firem a živnostníků. Určitě víte, co tím myslím, přijdete na hlavní stranu, kde je klasická věta „Vítáme vás na našich stránkách, … jsme nejlepší, protože se oboru věnujeme xx let a velmi nám záleží na našich zákaznících“, pak je záložka O nás, Služby a Kontakt. To je prostě katastrofa. Nejen, že to nenabídne nic návštěvníkům, ale už vůbec ne vyhledávacím robotům, protože tam žádný jiný obsah není, a obvykle tam zůstává beze změn i několik let. To je špatně.Klíčová slovaAť už píšete jakýkoliv text na web, používejte klíčová slova. Dejte si tu práci, a pro každý příspěvek najděte hlavní klíčové slovo. Ideálně si nejprve ověřte jaká slova a spojení se často vyhledávají. K tomu vám pomůže nástroj od Seznamu – Návrh klíčových slov, nebo od Google – Plánovač klíčových slov. Tyto nástroje jsou velmi užitečné a dost vám ulehčí práci. Stačí zadat konkrétní slovo, nebo spojení, a ihned uvidíte jak je hledané, případně jaké varianty a spojení se hledají nejvíce.Ale pozor, to, že se slovo hledá nejvíce neznamená, že je to pro vás nejlepší. Může tam totiž být taková konkurence, že i když je hledané, tak skončíte ve vyhledávání dost pozadu. Ideální je zvolit nějaké slovní spojení, které obsahuje dané slovo. Můžete také zvolit úplně jiné slovo z podobného oboru, které nemá tak velkou konkurenci, ale nějak s vaší činností souvisí. Nezapomeňte to opravdu dělat u každého článku, je to důležité.Obsah a formátováníKdyž píšete nějaký článek, přemýšlejte o tom, aby byl co nejsrozumitelnější a pro čtenáře lákavý. Pozornost věnujte obzvláště úvodu, který se zobrazuje v náhledu článků. Ten z velké části rozhoduje o tom, zda návštěvník klikne, a bude si chtít článek přečíst. Článek by neměl být moc krátký,ale ani moc dlouhý. Neřeknu vám žádnou konkrétní délku a počet znaků, to je závislé na více faktorech. Zkrátka nesmíte čtenáře unudit. Musíte se vžít do role čtenáře a přemýšlet jako on. Články v žádném případě nekopírujte z jiných webů. Jednak byste tím porušili autorská práva, a jednak vám to nepomůže ve vyhledávačích.Používejte formátování, dlouhý slitý text čtenáře nezaujme. Dělejte odstavce, používejte tučné písmo, podtržení a hlavně nadpisy. Rozdělujte jednotlivá témata a nebojte se ani barev. Čtenář se nesmí nudit a musí mít šanci vydechnout. Dobře také funguje přidat do článku nějaký citát, samozřejmě pokud se hodí k tématu. A důležité je i písmo a jeho velikost. Nastavte si v šabloně nějaké standardní písmo, žádné kudrlinky ani robotický vzhled nefungují. Velikost písma by měla být čitelná pro všechny. Volte raději větší než menší. Ideálně v rozmezí velikosti 12 – 14, ale v závislosti na tipu. Prostě určitě nechcete, aby vaše články někdo četl s lupou.Používejte obrázky. Každý článek by měl mít minimálně náhledový obrázek, který se zobrazuje v přehledu článků. Když je článek delší, klidně zakomponujte obrázky i přímo do textu. Obrázky vybírejte samozřejmě k danému tématu. Kde obrázky vzít a neporušit autorská práva jsem už psala v tomto článku.Výzva k akciKaždý článek má nějaký důvod, ať už chceme čtenáře přesměrovat na jiný článek, nebo na nějaké zboží musíme ho k tomu vyzvat, trochu mu pomoci. I když třeba žádný konkrétní důvod nemáte, tak přeci existuje. Chcete přeci návštěvnost, chcete aby na vaše stránky chodilo co nejvíce lidí, takže když zrovna nechcete čtenáře dostat jinam, chceme aby článek ohodnotil, napsal komentář a rozvířil diskusi. Všechno má důvod. Nezapomeňte proto do textu přidat odkaz, kam chcete čtenáře nasměrovat, nebo třeba pod článek výzvu k napsání komentáře, nebo sdílení na sociálních sítích. Prostě výzvu k akci. Třeba něco takového.

Pokračovat na článek


Banner už není v kurzu?

Tipy, jak být vidět na webu za pár korun! První banner umístila na internet v roce 1994 americká telekomunikační společnost AT&T a zvolila proužek přes skoro celou šíři obrazovky na elektronickém magazínu HotWired. Od té doby klesl CTR (poměr mezi prokliknutím se na cílovou stránku a počtem zobrazených bannerů) přibližně ze 10–20% na neuvěřitelně nízkou hodnotu, a to na průměrných 0,2 %.Je banner mrtvý?Jaké formáty jej nahradily? Jaké formy internetové propagace jsou dnes účinnější? Tipy, jak být vidět na webu1.       Firemní web a jeho propagaceSídlo firmy na internetu je jeden velký propagační komunikát reprezentující firmu. Web společnosti by podle Josefa Drobílka měl být to první, do čeho by firma měla investovat, pokud se rozhodne pro jakoukoliv internetovou reklamu. „Můžete mít prvotřídní bannery vyrobené za použití nejmodernějších technologií a nápaditou kreativu, pokud ovšem z takového banneru přijde uživatel na nepoužitelný web, nebo na webu nenalezne to, co hledal, není nic jednoduššího, než se jedním kliknutím myši dostat ke konkurenci. V ideálním případě by se měl návštěvník, přicházející z banneru, dostat přímo na speciální microsite. Uživatel musí mít pocit, že banner pokračuje a sdělení, které ho zaujalo, se dále rozvíjí a přináší mu to, co očekával.“ Cena tvorby webu je závislá na velikosti webových stránek, jejich obsahu a interaktivitě. Obecně lze říci, že malé statické stránky je možné pořídit za cenu 10 000 CZK a velké dynamické stránky, komunikující se zákazníkem interaktivně, například za 400 000 CZK. Cena se ale pohybuje v řádech několika set tisíc korun, hodně záleží na rozsahu stránek, a jaké interaktivní prvky jsou použity. Jen tyto prvky mohou stát statisíce. Ukázkou skvělé internetové propagace jsou například stránky www.bidz.com nebo www.soonnight.com. Fenoménem poslední doby je SEO, Search Engine Optimization. Tento nástroj je založený na klíčových slovech, která je nutno správně definovat za dodržení základních pravidel, jako je například obsahová relevance nebo frekvence vyhledávání.  Firemní web se pak zadarmo objeví na co možná nejvyšší pozici vyhledávacích enginů. Pokud však není podpořen dalšími kroky, je zbytečný.  Do typu propagace SEM,  Search Engine Marketing, spadá také kontextová reklama, která se zobrazuje ve vyhledávačích po boku zadaného slova, a také PPC systémy, Pay Per Click (platba za proklik). Cena klíčového slova s přednostním výpisem na vyhledávacích fulltextových portálech (například www.seznam.cz, www.centrum.cz atp.) se může pohybovat okolo částky 10 000 CZK až 20 000 CZK na dobu jednoho měsíce, mezi cenami jednotlivých portálů jsou však rozdíly. Portál Seznam od této reklamy pomalu upouští a plánuje ji nahradit vlastním PPC systémem.2.       Pronajaté místo na webuJedná se o část webové stránky, tedy pronajaté místo určené pro grafickou (například banner) nebo textovou (PR článek) reklamu. Josef Drobílek tvrdí, že pro většinu firem je základním nástrojem internetové reklamy stále banner: „Dokud zadavatelé nezačnou rozlišovat mezi výkonnostní a image reklamou, a místo konverzí je bude zajímat CTR, tak budou mít bannery stále dominantní postavení na českém internetu. Obecně lze asi říct, že pokud umístíme banner na úvodní stránku webu, bude se jednat o image sdělení a pravděpodobně použijeme výraznější banner, kterým chceme upoutat pozornost.“ Štěpán Prachař pak považuje užívání roll-on bannerů  a float bannerů jako lov ve slepých vodách. „Vyrolují se nebo plavou všude možně po stránce a otravují život návštěvníkovi. Jednoduše to jen přispívá ke klasické informační slepotě.“ Cena banneru je dnes 100 CZK až klidně 750 CZK CPT, Cost Per Thousand (cena za tisíc zobrazení), a je závislá na pozici banneru, frekvenci zobrazování uživateli a na typu webových stránek. Bannery lze také nakupovat mnohem levněji, formou PPC. Komunikační a mediální agentury občas zkouší obchodní háčky na zadavatele reklam. Pro definici standardizace bannerů klikněte na http://iab.net/standards/adunits.asp                                                                                         nebo http://www.iab.net/standards/richmedia/pdf/RichMediaGuidelines3.pdf, kde je zveřejněn seznam typů bannerů.V dnešní době hojně využívaným prvkem je také PR článek. Je to z toho důvodu, že čtenáři ho nedokáží na první pohled identifikovat jako reklamní komunikát. Cena PR článku je závislá na typu média, kde je zobrazován, může to být zdarma stejně jako 35 000 CZK za týden.Aby bylo místo na webu pronajaté efektivně, je vhodné znát návštěvnost daných stránek. 3.       Součást webových stránekWeb může být tvořen propagačními součástmi, jakými jsou například fora, chaty a diskuse. Jedná se o interaktivní komunikaci s okamžitou a do budoucna archivovanou odpovědí. Stačí být připojen na internet. Výdaje jsou nulové. Jakýkoli pracovník firmy může na diskusním fóru někomu poradit, jak vyřešit daný problém a pozitivní asociace se přenesou na firmu. Nebo může firma sponzorovat obsah jiného webu a bude vnímána jako poskytovatel dané služby.4.       Internetová pošta E-mail má nejrychlejší time-to-market ze všech druhů internetové reklamy.Jeden mail lze totiž rozeslat na tisíce adres v jediný okamžik. Nejzákladnějším prvkem je uvádět adresu firemního webu u podpisu všech zaměstnanců firmy. Další reklamní vsuvkou je newsletter. Má podobu pravidelného e-mailového zpravodaje, který si uživatel osobně vyžádá. Obezřetnosti je však třeba u volení periodicity. Časté newslettery mohou čtenáři mazat, aniž by je pročetli.Za novou vynikající věc je označován virální marketing. Jedná se o dobrovolné rozšiřování zajímavých marketingových zpráv dalším osobám. Do převážně vtipného obsahu komunikátu, kterým může být video, text, obrázek či animace, je vložen logotyp firmy, jejího produktu nebo webu, a příjemci komunikátu jej adaptují natolik, že jej zpravidla předají třem až pěti dalším uživatelům. Tento komunikát se pak dále šíří jako virová nákaza, odtud tedy název virální marketing. Má téměř globální dosah, je levný a efektivní. Jak upozorňuje Štěpán Prachař: „Kdysi jedno z nepsaných pravidel marketingu říkalo, že spokojený zákazník osloví tři své přátele, ale nespokojený jich osloví jedenáct!“ Tři pravidla internetové reklamyo        Uvědomit si, komu je komunikát (reklama) určena.o        Uvědomit si, co danou cílovou skupinu zajímá, jaké na ní fungují apely (na rodinu, na základní fyzické potřeby, na sociální potřeby, racionální apely atd.).o        Uvědomit si, jak dlouho bude daný komunikát cílové skupině přístupný. Tvrdí se, že aby byl vizuální komunikát účinný, tedy aby ho recipient vnímal, zapamatoval si ho a vybavil, měl by ho vidět alespoň 7krát. Na internetu se však vyplatí oslovit uživatele hned napoprvé.

Pokračovat na článek


Billboard, CLV, megaboard nebo lavičku?

Ulehčíme vaše rozhodování! – „Umět využívat netradičních prvků k efektivnímu sdělení je základ úspěchu,“ tvrdí Petr Hanisch.Dali jste si někdy sami otázku, co je to venkovní reklama? Jedna odpověď může třeba znít: Přece všechna reklama, která není v televizi, kině, v rádiu, novinách, nebo na internetu. Další věta vám ale bude znít povědoměji: „To jsou přece ty billboardy, ne?“.Spíše pro masový zásahVenkovní reklama ale nejsou jen billboardy, céelvéčka, stojany… Tento článek by měl pomoci najít odpověď, jak se ve světě venkovní reklamy vyznat a kterou si pro svoji kampaň vybrat.Do out-of-home segmentu lze zahrnout nosiče přístupné nebo viditelné zkrátka všude okolo nás. Z toho se dá dovodit, že většina nosičů venkovní reklamy neumí moc „cílit“, ale zato nabízí kampaně spíše pro masový zásah. Nosiče přitom nemusí být jen na pevných nebo „hmotných“ stojanech. (Viz přehled v samostatné tabulce.)Nápady, nápady a zase nápadyVe venkovní reklamě platí víc, než kde jinde, že musíte přesně znát cíle kampaně a tomu přizpůsobit výběr média. Rozdíly jsou na první pohled jasné – pokud budete chtít oslovit co nejširší spotřebitelskou veřejnost, měli byste vybírat z nosičů, které jsou zkrátka „všude“: tedy billboardy, velkoformátové nosiče (plachty, obrazovky,…), městské sítě tzv. CLV (vitríny), které mohou být i prosvětleny, či nějaký nosič s plakátem. Pokud budete chtít komunikovat nějakou „speciální“ záležitost, měli byste vybírat z dražších typů out-of-home médií, které nejsou umístěny všude. „Jistá nevýhoda outdoorové komunikace je v možnostech cílení, i zde se však najdou nosiče, které mají lepší možnost oslovení konkrétnější cílové skupiny,“ říká Petr Hanisch, obchodní ředitel společnosti AliaWeb. „Billboardy lemující české silnice nejsou asi tak ´cílené´, jako reklamní panely v luxusní restauraci,“ dodává. A má pravdu.Billboardy, to je v Česku outdoorNejčastěji užívaným formátem venkovní reklamy je billboard tzv. euroformát o rozměru 5,10 x 2,4 metru. Již zmiňované city-light vitríny pak mají „jednotný“ rozměr 1,2 x 1,7 m, midiboardy 1,5 x 2 m a bigboardy 3,6 x 9,6 m. Při nákupu platí zhruba to, co pro ostatní média všeobecně. Velké sítě a majitelé většího množství ploch jsou zvyklí jednat s mediálními agenturami a poskytují jim výrazné slevy, majitelé malého množství ploch nebo nějakých atypických nosičů jsou většinou schopni poskytnout lepší podmínky přímo zadavateli reklamy. Orientační ceny za měsíční pronájem jednoho billboardu se pohybují okolo třech až pěti tisíc, u velkoformátových nosičů je to násobek této ceny. Digitální nosiče mohou spolknout ještě víc. V zahraničí, především v německy mluvících zemích, má silné slovo také reklama na prostředcích, označovaných jako Meet-of-point, tedy pouličních hodinách, semaforech, či přímo postavených nosičích v křižovatkách, nebo zastávkách městské dopravy. „Obecně v reklamě platí, že být kreativní, umět využívat netradičních prvků k efektivnímu sdělení je základ úspěchu,“ tvrdí Petr Hanisch. Budete-li chtít komunikovat nápaditě svůj výrobek či službu, nebojte se využít nejrůznějších triků, jako 3D nebo 2D nástaveb na zastávkách, billboardech, megaboardech. Pracovat se dá v tomto smyslu i s výlepy na schodech nebo v dopravních prostředcích. „Cílovka“ ovlivňuje nosičeHlavní otázka textu – jak se orientovat v out-of-home segmentu, není vůbec nemístná, protože, jak budete postupně zjišťovat, chyby, které jsou častými prohřešky ve venkovní reklamě, dají odpověď i na výběr nosiče. „Tvorba sdělení pro venkovní reklamu má svá pravidla vyplývající ze specifik vnímání,“ říká Alexandr Křížek, šéf společnosti RAILREKLAM. Jde třeba o to, že není vhodné rozměrově přizpůsobit inzerát a jednoduše ho umístit. „Viděli jste už někdy někoho, že by si z billboardu opisoval telefonní číslo?“ ptá se Křížek.Také platí: nikdy se nesnažte napodobovat úspěšný motiv nějaké kampaně. Nic není horší, než když byste vedle sebe třeba postavili originální nosič Karlovarských minerálních vod (známou orlici) a vaši napodobeninu. „Nikdy nevystavujte svou kampaň nahodilému zpracování. Musíte sledovat a plánovat kampaň s několika vlastními návrhy zpracování. Používejte marketingové informace, jako jsou mailingové údaje a korespondence, události v průběhu roku,“ radí dále Jan Suda z agentury Universal McCann.Optimální umístěníKdyž se budete držet toho, že vaše logo musí být čitelné za každých okolností, budete mít výběr nosičů venkovní reklamy lehčí. Měli byste také pečlivě zvážit, kde je optimální místo pro umístění jména firmy a loga. Venkovní reklama nejsou omalovánky, i když to tak v Česku někdy vypadá. Zmatený nebo matoucí obsah plakátu, umístění na špatně vybraném nosiči je prohra marketingového oddělení, nikoli špatně zpracované kampaně. Důležité jsou i zdánlivé maličkosti, jako font písma, počet a velikost obrázků a fotek, které budou na nosiči, včetně jejich viditelnosti. Klíčové a nejvíce efektivní je, když si každý, kdo jde kolem, z vašeho billboardu přečte, že tuhle fotku dělal třeba David Kraus, namísto toho, aby tam byl jen „dráp“ podpisu, který nikdo nepřečte.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Outsourcing

Outsourcing ICT služeb?

FENOMÉN DOBY I PROVĚŘENÁ JISTOTA. Využívání služeb počítačové firmy, poskytovatele outsourcingu ICT služeb, již není luxusem. Naopak, využívají jej společnosti, které poznaly, že vlastní údržba jejich systému je pro ně z ekonomického či strategického hlediska nevýhodná, a chtějí se plně soustředit na své obchodní aktivity. Odpovědnost za návrh, budování a správu jejich systému předají externí firmě. Zvažujete-li  přechod na outsourcing, pak nabízíme několik užitečných rad.Insourcing vs. outsourcingPrůzkumy trhu uvádějí až 20% meziroční nárůst obliby outsourcingu u firem do 100 počítačů. Jak vyplývá ze studie firmy Everest Research Institute, outsourcing s uzavřením střednědobé smlouvy, tj. 3–5 let, představuje v porovnání se skutečnými celkovými náklady insourcingu snížení nákladů o hodnotu 30–40 procent. Nicméně důvody pro outsourcing často bývají variabilní kapacita, schopnost soustředit se na klíčové kompetence tím, že se firma zbaví těch okrajových, nedostatek vlastních zdrojů, efektivnější vykonávání pracovní činnosti, vyšší flexibilita, s níž lze reagovat na měnící se potřeby, lepší kontrola rozpočtu díky předvídatelným nákladům, inovační potenciál (know-how partnera) a vedení v oblasti nových technologií. Některé z těchto důvodů lze těžko vyjádřit okamžitou pouze finanční úsporou…Koho a jak oslovit?Outsourcingové služby v oblasti ICT dnes nabízí mnoho společností. Začněte tím, že si uvědomíte, že neexistuje ani jeden dodavatel, který by přesně odpovídal vašim potřebám. Bude potřeba dělat ústupky. Abyste byli schopni provést správné rozhodnutí, jasně si zformulujte, co chcete díky outsourcingu získat, a z toho odvodit svá kritéria pro poskytovatele služeb.Komplexní outsourcing ICT se realizuje zřídka, byť jsou úspory právě v tomto případě největší. Tento trend se projevuje zejména u menších firem. Ovšem obecně mohou existovat důvody, kvůli kterým chce mít zákazník mixované řešení či ponechat si vlastní IT správce. Například když má vlastní informační systém vyvinutý na nestandardní platformě interním programátorem bez potřebné dokumentace k předání. Na internetu lze najít různé cenové kalkulátory, kde vám po zadání počtu počítačů a serverů vyjede paušální nabídka za měsíční správu. Vycházet však pouze z ceny by bylo, v případě takové cennosti, jako jsou firemní data, velmi krátkozraké a chybné. Nehledáte přeci úklidovou firmu, kde služby poměříte podle ceny za vytřený metr čtvereční vaší kanceláře. Důvodem neúspěchu při outsourcingu může být ukvapená snaha o outsourcing, aniž je tento podložen technicko-ekonomickými argumenty. K outsourcingu se organizace stále více uchylují jako k manévru, od něhož očekávají pouze rychlé snížení nákladů, zatímco investici s cílem zvýšit schopnosti firmy, globálně expandovat a reagovat, zvýšit ziskovost nebo posílit konkurenční výhodu v něm ještě tolik nevidí. V dnešní době je přínos dobře vybraných a profesionálně spravovaných IT systémů nejen veliká konkurenční výhoda, ale pro svoji exponovanost a nenahraditelnost i veliké riziko v případě sebemenšího výpadku. Ptejte se dodavatelů na obecné otázky spojené s dlouhodobou působností na trhu, dosažené certifikace a partnerství s významnými výrobci ICT komodit (za těmi obrázky po zdech zasedacích místností je často hodně práce a interních znalostí), ptejte se na interní metodiku správy zákaznických systémů (např. ISO, ITIL atp.). Nezapomeňte na konkrétní otázky typu zkušeností se zálohováním, archivací a obnovou systémů a dat po havárii. Hledejte přizpůsobivost konkrétním podmínkám chodu vaší společnosti a procesům, na které jste zvyklí a které nechcete měnit. Máme jeden dobrý tip: Seznamte se předem s lidmi, kteří pro vás budou pracovat. Nechte si představit technika, který do vaší společnosti bude docházet.Obsah outsourcingové smlouvyService Level Agreement (SLA) je kontrakt mezi poskytovatelem ICT služeb a zákazníkem, který specifikuje, obvykle měřitelným způsobem, jaké služby poskytovatel dodá. Těmi nejzásadnějšími body jsou vždy záruky a ochrana vašich dat.  Požadujte garance. Obchodní zákoník umožňuje dojednat mnohem tvrdší podmínky než pracovní zákoník. Samozřejmostí by mělo být předložení platného pojištění partnera (v řádu miliónů korun) na škody způsobené třetím osobám (vám!). Požadujte jednoduché smluvní formulace sankcí při nedodržení reakčních dob a sjednané doby opravy. Pak můžete účtovat dodavateli penále, pokud nejsou některé úrovně služeb dodrženy. Používá-li se toto opatření s rozvahou, je to účinný způsob, jak udržet dodavatele, aby se zdržel nepravostí. Toto vše po svém zaměstnanci chtít nemůžete (náhrada škody je omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Požadujte ochranu důvěrných informací. V mnoha případech dochází k velice intenzivní výměně informací mezi dodavatelem a objednatelem (např. v případě, že jsou všechny dokumenty uloženy na centrálních serverech dodavatele, probíhají externí zálohy a dodavatel má plný dálkový přístup do sítě). Jenom z tohoto letmého popisu je patrné, že ve smlouvě je třeba velice přesně vymezit odpovědnost obou stran za prozrazení informací kterékoliv z nich nebo za prozrazení či odhalení důvěrných informací třetím stranám. Vzhledem k tomu, že přesné vyčíslování škod je většinou téměř nemožné, je pravděpodobně jediným možným řešením zavedení vysokých smluvních pokut a oprávnění poškozené strany, v případě závažnějších případů prozrazení nebo odhalení důvěrných informací, okamžitě odstoupit od smlouvy.Jak se outsourcing IT služeb účtuje?Obecně lze říct, že existují tři nejčastější způsoby, jak strukturovat cenu v rámci SLA. - Paušální, neboli pevná cenaZákazník platí (obvykle) měsíční paušál za služby, ať jich využívá jakkoliv. Platit pevné ceny za služby se zákazníkům zpočátku vždycky zdá výborné, neboť náklady jsou jednoduše předvídatelné. A někdy to také výborně funguje. Pevné ceny jsou však s časem poněkud obtížné pro poskytovatele, který musí splňovat dohodnuté úrovně služeb bez ohledu na to, v jakém prostředí (např. zastaralé hardwarové prostředky) budou činnosti vykonávány. Pevné ceny lze efektivně aplikovat spíše u větších firem, které mají jasně vydefinovány mantinely (např. vnitropodnikovými směrnicemi o používání IT) a pravidelně obnovují svoje IT prostředky. - Ceny za jednotku, neboli  platba za výkonPoskytovatel stanoví cenu za určitou úroveň služby a klient platí za využívání této služby. Například pokud zadáte jednotkou údržbu desktopů či tiskáren, zákazník by mohl platit pevnou částku za určitý počet uživatelů desktopů či tiskáren, kterým je poskytována podpora.  - Variabilní, kombinovaná cenaZnamená, že zákazník platí pevnou cenu za základní úroveň služeb poskytovaných outsourcingem, ale připouští určitou variabilitu v závislosti na objemu a úrovni poskytovaných služeb. Typickým příkladem je u menších společností oblíbená varianta, kde měsíční cenu tvoří pevná částka za správu infrastruktury (servery, dohled, dálková správa, monitoring, helpdesk, hotline atp.), v kombinaci s jednotkovou cenou (např. hodinová či jednotková sazba) za správu desktopů a uživatelskou podporu.Požadujte transparentní vyúčtování či on-line elektronický reporting prací provedených na vašich systémech. Nejobvyklejším zúčtovacím obdobím je měsíční platba.Svobodný trhOutsourcing představuje nový fenomén organizace podnikání, který se stále více uplatňuje i v českých podmínkách. Na internetu je definice neznámého autora, který říká: Od outsourcingu se očekává, že odstraní základní problém všech samostatných interních týmů podniků – jejich pracovníci pociťují odpovědnost za svůj výkon jenom velice slabě. Vědí totiž, že pokud nezpůsobí firmě velkou škodu nebo ztrátu, jsou natolik chráněni vysokými náklady na svoje nahrazení (a v ČR navíc ještě rigidní ochranou zákoníku práce), že v podstatě není možné, aby byli postiženi ztrátou zaměstnání (nehledě na to, že podle zákoníku práce je náhrada škody z jejich strany omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Navíc jejich odborné práci nikdo nerozumí, tedy je velmi obtížně kontrolovatelná. Naprosto jinou pozici mají externí dodavatelské firmy. Náklady na jejich nahrazení jsou mnohem menší a v případě outsourcingu, který nezasahuje do podstaty chodu firmy, mohou být nahrazeni prakticky ze dne na den. Outsourcing tím také ilustruje základní ideu svobodného trhu: totiž, že každý má dělat jenom to, co umí nejlépe, a za odměnu z této činnosti si pořídit všechno ostatní. Jinými slovy, že pro firmu je nejvýnosnější věnovat se činnosti, ve které má největší komparativní výhodu a zbytek přenechat jiným. Výhodou outsourcingu IT služeb tedy je skutečnost, že klient má k dispozici profesionální servis s kvalitami, které by z vlastních zdrojů získával s vyššími finančními náklady, a navíc může využít možnosti sjednání přísných pravidel a finančních garancí. Slovníček pojmů  IT– Information Technology– Informační technologieICT – Information and Communication Technology – Informační a komunikační technologieKomplexní outsourcing IT– Převzetí či odkup IT majetku dodavatelem a zpětný pronájem v podobě služby. Zákazník neplatí za pronájem počítače, ale za službu zprostředkovanou výpočetní technikou, kterou nevlastní. Tento typ outsourcingu využívají především veliké společnosti o stovkách zaměstnanců.Outsourcing– Doslova Outside Resource Using (přeloženo využití vnějších zdrojů), všeobecně se termín používá pro dlouhodobé převedení oblasti určitých služeb na externího poskytovatele včetně přenesení odpovědnosti.SLA– Service Level Agreement – Smlouva s garantovanou úrovní služeb 10 výhod outsourcingu IT služebPřesné a průhledné plánování nákladů na údržbu a rozvoj.Dostupnost a zastupitelnost odborníků pro různé oblasti, kteří jsou neustále k dispozici a přitom není nutné se starat o jejich vzdělávání.Snížení celkových nákladů na IT – náklady na management, koordinaci, odstranění skrytých nákladů.Správný rozsah podpory IT na základě flexibilních servisních smluv.Přenesení rizik (funkčnost, inovace…) na dodavatele.Výrazně pružnější reakce na nové požadavky a zavedení nových technologií.Udržování nejmodernější technologické platformy bez nutnosti investic (přenos zkušeností dodavatele na všechny zákazníky).Garantovaná kvalita a úroveň služeb.Využití smluv, které má váš dodavatel služeb uzavřené se svými dodavateli hardwaru i softwaru, díky nimž se nemusíte starat o opravy nebo náhradní díly hardwaru nebo legalizaci a upgrade softwaru.Snížení investičních nákladů, které mohou být převedeny na náklady provozní.Proč je outsourcing „in“?Dříve byla situace taková, že firmy měly svůj interní tým, který se staral o všechno v rámci IT. Někdy se takové uspořádání označuje jako insourcing, tedy opak outsourcingu. Problémy se objevily záhy. Rychlý vývoj celého IT trhu s sebou nese nutnost vzdělávání IT pracovníků, tedy další náklady, problémy s přetížeností správců (nemůžeme si dovolit dalšího správce) a zastupitelností (kdo se bude starat o systém, když bude náš správce nemocný či na dovolené). V posledních dvou letech se seznam problémů rozšířil o další, velmi významný bod. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice. Velká města se potýkají s nenaplněnou poptávkou po IT profesionálech (v Praze je odhadem až 1 000 nenaplněných pracovních míst). Společnost LMC (provozovatel serveru jobs.cz) uvádí, že firmy sice usilovně hledají specialisty, ale přestože je v databázi životopisů jobs.cz zaregistrováno kolem 4 000 lidí, kteří chtějí pracovat v IT sféře, není poptávka uspokojena. Tito lidé si ale v současné době velmi pečlivě vybírají svého budoucího zaměstnavatele a mnohdy mají vysoké požadavky, například platové, a proto hledají delší dobu. Mnozí IT profesionálové chtějí pracovat výhradně pro technologické firmy, v nichž si zvyšují kvalifikaci. V průběhu několika posledních let se v Praze a okolí usídlila řada IT firem a vytvořilo se několik stovek nových pracovních míst. Na pohled příznivé řešení situace, nebýt jednoho nepříjemného faktu – počet IT specialistů není nekonečný. Jsme svědky přílivu pracovníků ze zemí bývalého východního bloku, Indie či Kuby. Ovšem díky lukrativním mzdovým nabídkám nadnárodních společností a relativně nízkým životním nákladům k nám jezdí lidé i z opačného pólu Evropy. Objevují se odborníci ze skandinávských zemí, i z Velké Británie. Udržet si vlastního, vysoce kvalifikovaného odborníka déle než rok začíná být úspěchem. Pro firmu vlastnící 50 počítačů a tři servery nebude ekonomicky efektivní investovat do vlastních odborníků (nevynucuje-li si povaha podnikání roční investice do obnovy IT v řádu miliónů) a nabídnout jim odborný růst jako motivaci, je skoro nemožné. IT specialisté potřebují ke svému kariérnímu růstu poznávat nové technologie nejen v odborném časopisu, ale především v praxi. S vysokou pravděpodobností ti schopnější odejdou dříve a ti průměrní o den později. Taková je doba, obor houstne, ovšem chybějí lidé. To je jeden z klíčových důvodů, proč je outsourcing fenoménem doby.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

Pracovní smlouva – vznik a průběh práce

Do smluvních vztahů vstupuje každý člověk za svého života mnohokrát.  Jedním z nejznámějších úkonů je podpis pracovní smlouvy. V době vysoké nezaměstnanosti může být tento krok také dost zoufalým počinem pro získání zdroje obživy. Zaměstnavatelé si mohou podmínky diktovat a kdo má nyní peníze, tak sežene kvalitní pracovní sílu za velice slušnou odměnu.Zákoník prácePřestože je zákoník práce docela objemným zákonem, neobsahuje nějaká zvláštní opatření pro uzavírání pracovní smlouvy. Vztah zaměstnanec a zaměstnavatel, který se vyvine později, je chráněn pečlivě. Ale samotný začátek a obsah pracovní smlouvy je zcela závislý na dvou smluvních stranách. Proto není třeba zkoumat speciálně zákon, ale především si dohodnout slušné a zajímavé podmínky. Pokud je to vůbec možné.Povinné náležitostiKromě běžných povinných údajů jako je jméno, adresa a datum, musí pracovní smlouva obsahovat pouze 3 důležité údaje. A nejsou nikterak složité. V pracovní smlouvě musí být přesně popsán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Z ustanovení zákona také vyplývá určení mzdy a data výplaty. Budoucí zaměstnanec tedy obdrží návrh pracovní smlouvy, který nemusí být obsažný a nepochopitelný. Přesto je často pracovní smlouva poměrně složitá, protože si zaměstnavatel stanovuje další podmínky.Doba uzavření pracovní smlouvyZnačně diskutovanou otázkou je doba trvání pracovního poměru. Pracovní smlouva může být uzavřená na dobu neurčitou nebo určitou. Pokud je uzavřena s datem ukončení, pak tímto dnem pracovní poměr končí. V roce 2012 byli zaměstnavatelé omezeni uzavíráním opakovaných pracovních smluv na dobu určitou. Nyní se projednává změna, která opět tuto možnost připustí. Smlouva na dobu neurčitou má totiž poměrně složitou formu ukončení. Proto zaměstnavatel raději volí opakovanou smlouvu, kterou uzavře znovu nebo nikoliv.Pracovní dobaPodstatnou záležitostí v pracovním vztahu je pracovní doba. Musí být stanovena týdně a nesmí překročit 40 hodin. U osob pod 18 let pak nesmí překročit 30 hodin týdně a 6 hodin denně. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí zaměstnanec pracovat déle než 9 hodin a při nerovnoměrném více než 12 hodin. Zaměstnavatel musí také stanovit dobu začátku a konce pracovní doby. Zaměstnanec je povinen tuto dobu dodržovat, což neznamená, že v moment počátku pracovní doby teprve přichází. Naopak v přesný čas musí být na pracovišti a připravený pracovat a odcházet musí až po skončení práce. Je možné také sjednat pružnou pracovní dobu, která závisí na zaměstnanci. To se většinou používá u tvůrčích profesí.Další práva zaměstnanceNejvíce po 6 hodinách má zaměstnanec právo na 30 minut přestávky na jídlo a odpočinek. Tato doba může být rozdělena na dvě 15-ti minutové přestávky, které nesmějí být na začátku a konci pracovní doby. Těchto 30 minut se nezapočítává do pracovní doby. Existují také bezpečnostní přestávky třeba u rizikových profesí a ty se naopak do pracovní doby počítají. Mezi směnami musí mít zaměstnanec alespoň 12 hodin odpočinku v rámci jednoho dne. Odpočinek může být zkrácen na 8 hodin, pokud následující odpočinek je o zkrácenou dobu prodloužen. A ve dnech pracovního klidu musí mít zaměstnanec volno kromě nepřetržitých provozů nebo zvláštních situací či sezónních prací.Uzavření pracovní smlouvy zavazuje zaměstnavatele k mnoha povinnostem. Na zaměstnanci je pak především dodržování pracovní doby a odvádění kvalitní práce. Zaměstnanec nesmí být diskriminován na základě pohlaví, musí mít stejný plat jako mají zaměstnanci ve stejné profesi a nesmí dojít k udílení pokut nebo šikanování pokud má námitky pro porušování pracovněprávních vztahů. Vzhledem k tomu, že práce je málo, tak dochází k častému porušení podmínek zákona. Zaměstnanec je v podřízeném postavení a není jednoduché se domoci práv. Zaměstnavatel musí sice umožnit práci odborům, ale ty nemají vždy velký a rozhodný vliv. Proto je potřeba si podmínky pracovní smlouvy pečlivě pročíst a plnit pracovní úkoly. A pokud dojde k problémům, je tady například Inspektorát práce. A pozor. Také dohoda o provedení práce nebo pracovní činnosti je pracovním vztahem.

Pokračovat na článek


Incoterms – opisování podmínek dodání zboží není třeba

Pokud jste někdy uzavírali smlouvu nebo se dohadovali na podmínkách, dojednání předacích podmínek zboží vypadalo prostě a jednoduše. Se zbožím a jeho převzetím se každý potkává denně. Pošta nosí balíky, v obchodě zboží kupujeme, platíme a odnášíme si domů. Občas nastane problém s převzetím, doručením a odpovědností za zboží.Zboží v obchoděJsme zvyklí, že v obchodě si vybereme zboží a zaplatíme. Co se ale děje mezi tím? Zboží si vybíráme v regálu a někdy nám spadne. Mnohý zákazník nenápadně vrátí zboží zpět, jiný upozorní prodavače a vezme si jiné zboží. A po někom zboží chtějí zaplatit. Může dojít k dohadům, zda zboží bylo zničeno nebo poškozeno vinou zákazníka a jeho zacházením nebo vinou prodejny. Zboží může být mokré a vyklouznout (láhev), vadné (ulomený nebo nalomený držák) nebo třeba špatně vystavené.Přechod odpovědnostiOdpovědnost za zboží v obchodě je problematická. Jednodušší je situace za pokladnou. Pokud zboží vložíme do košíku a zaplatíme, přejde vlastnictví a tím i odpovědnost na nás a odpovídáme také za manipulaci. Když odjíždíme od pokladny a zboží si chceme rychle prohlédnout a potěšit se zlevněnou pivní dvanáctkou nebo krásně novým talířem a předmět obdivu spadne na zem, je většinou pozdě „bycha“ honit. Kdybychom počkali a zboží si prohlédli doma nebo v klidu, k problému by nedošlo. Vina je evidentně na naší straně a většinou se nedá nic dělat. I když opět existují vyjímky, kdy ještě stihneme dojet na reklamace a prokázat, že zboží již bylo naštípnuté nebo třeba špatně zazátkované. Nicméně se jedná o složitější systém reklamace.Chaos reklamací a odpovědnostiJak je vidět z uvedených příkladů, existuje mnoho možností, jak může zboží přijít k „úrazu“. Dokonce i doma nám může ze špatného obalu zboží vyklouznout. Také pošta, i když tvrdí, že po převzetí zákazníkem, nemá žádnou odpovědnost, přece jen občas uzná, že balík měl mít například zpevněné dno. Ve smlouvách by potom popisování různých situací bylo sáhodlouhým výčtem možností a jejich řešení. K tomu se ještě připojuje pojištění, protože každý obchodník si jistí ztráty na zboží. Otázka, zda se pojištění vztahuje na vady nebo nehody, zda platí jen v prodejně nebo i před prodejnou a při dopravě, je také komlikovaný proces, který má mnoho možností. Stejně je na tom zákazník, který může mít pojištění domácnosti a opět záleží na tom, jak se pojistil, co je domácnost a jaké škody pojišťovna hradí.Incoterms a jejich výhodyPro smluvní styk a zjednodušení podmínek přechodu odpovědnosti za zboží vznikl Incoterms (International Commercial Terms – Mezinárodní obchodní termíny). Ten neobsahuje pouze terminologii, ale právě způsob, jak jednoduše nazvat přechod odpovědnosti za zboží z kupujícího na prodávajícího. A to jedním výrazem, který se uvede do smlouvy. Tím je vše dané a je s podivem, že podobnou terminologii nemají také obchody.Obsah IncotermsV podstatě a zjednodušeně platí 11 základních termínů a 4 obvyklé, které se mohou mezi smluvními stranami dojednat. Pokud je zboží odvezeno kupujícím přímo ze závodu prodávajícího a kupující za něj dále zodpovídá platí zkratka EXW (Ex Works). Pokud prodávající musí zajistit přepravní smlouvu, bez toho aby na sebe přijal nebezpečí ztráty či poškození zboží, užívají se termíny CFR (Cost and Freight) – náklady a přepravné, CIF (Cost, Insurance and Freight) – náklady, pojištění a přepravné (ujednaný přístav určení), CPT (Carriage Paid To) – přeprava placena do a CIP (Carriage and Insurance Paid to) – přeprava a pojištění placeno do (ujednané místo určení). Tedy podmínky, za jakých prodávající dodá zboží, kam je dodá a co zaplatí. Například při paritě CFR prodávající neplatí pojištění, ale zboží na svoje náklady přepraví a vyloží v určeném místě. Při paritě CIF platí také pojištění.  Pokud prodávající musí nést veškeré náklady a rizika spojená s celou trasou přepravy zboží, užije se DDP (Delivered Duty Paid) – s dodáním clo placeno, termíny DAT (Delivered at terminal) – s dodáním na terminál a DAP (Delivered at place) – s dodáním na místo (ujednané místo určení).Staré termíny IncotermsV praxi a dost často se používají ještě další termíny – DDU (Delivered Duty Unpaid) s dodáním clo neplaceno, DAF (Delivered At Frontier) – dodáno na dopravní prostředek (velice často užívaný termín), DES (Delivered Ex Ship) – dodáno z lodi , DEQ (Delivered Ex Quay) – dodáno z nábřeží. U termínů je třeba brát v úvahu, že velice často se užívá lodní doprava,a proto je důležité stanovit, zda zboží spadlo z jeřábu na loď, k boku lodi, ale nikoliv do přístaviště nebo spadlo na terminál.Incoterms je dobrou pomůckou ke sjednávání smluv a lze na podmínky přímo odkázat ve smlouvě. Stejně tak je vhodnou poučkou pro všechny obchodníky a zákazníky. Určení správného způsobu přechodu odpovědnosti za zboží zmírní ztráty, nedochází k dohadům a je jasné jak a kdo má zboží pojistit a dodat. Obchodníci v eshopech často tyto podmínky bagatelizují nebo stanoví nepřesně a tím vznikají značné problémy a škody.

Pokračovat na článek


Optimalizace vyhledávačů ukončí hru na schovku!

Webové stránky už dávno přestaly být jen firemní vizitkou. Firmy, které si to uvědomily, používají web jako silný marketingový nástroj – a s úspěchem. Denně jsou na internetu milióny lidí, kteří hledají informace, rady, služby, produkty, zábavu. Najdou vás?Hybnou sílu internetu převzaly vyhledávače. Doba procházení katalogů je pryč a vyhledávače rozhodují, na jakou stránku bude zákazník nasměrován. Znáte to sami: otevřete vyhledávač, do bílého okna zadáte „horská kola“ a pak z deseti výsledků vyberete firmu, která produkt dodá. A jak jsou na tom vaši zákazníci? Najdou v prvních deseti odkazech vás nebo vaši konkurenci? Pokud nejste „vidět“, nezoufejte – zde je několik tipů, jak s optimalizací začít.Optimalizace pro vyhledávače (SEO)Moderní marketingový pojem, věda nebo magie? Optimalizace pro vyhledávače (anglicky Search Engine Optimization) prakticky znamená neustálý proces vylepšování webových stránek tak, aby jim vyhledávače dobře rozuměly. Každý vyhledávač má svá kritéria hodnocení webových stránek. Tato kritéria nejsou veřejná a tvůrci vyhledávačů je tají a někdy i lehce mění. Naštěstí, základní kritéria jsou stejná téměř u všech fulltextových vyhledávačů – jde o obsah webu, kvalitu technické realizace stránek a zpětné odkazy.Jak ale nastavit kritéria tak, aby vyhledávače „pochopily“, že mají stránky umístit do první desítky odkazů? Pojďme rozebrat jednotlivé aspekty podrobněji.Než začneteNež se pustíte do optimalizace, zvažte několik základních otázek. Co od svého webu čekáte? Má podpořit image, prezentovat služby nebo nosit zákazníky? Projděte si web a podívejte se, jak složité je dostat se k cíli (např. k objednávce nebo kontaktu). Kolik kliknutí je potřeba, aby se z návštěvníka stal zákazník? Pokud více než tři, popřemýšlejte, jak web uspořádat jednodušeji – zaměřte se na podstatné. Web je váš obchodník, a pokud nedokáže návštěvníka zaujmout, přesvědčit a přivést k akci, nepouštějte se do optimalizace, ani jiných marketingových nástrojů. Poraďte se s odborníky, jak web přestavět. Funguje-li správně, má smysl přivést další návštěvnost. Podílu mezi počtem návštěvníků a zákazníků se říká konverzní poměr. Říká, jak dobrý obchodník je váš web. Konverzní poměr měřte – daří-li se jej zvednout, prodáte více a ušetříte náklady na marketing.Zvažte, kolik času a úsilí chcete problematice věnovat. Šikovný webmaster může pomoci, nicméně pokud to myslíte s optimalizací vážně (tj. internet vám přináší zákazníky), obraťte se raději na specialisty.Jdeme optimalizovat…najděte klíčová slovní spojení, která výstižně popisují váš obor vaši činnost. Často je lepší zvolit konkrétní slovní spojení, než obecná.Zvolte například „opravy praček“ místo slova „pračky“ nebo „prodej aut“ místo „auta“.Při zvolení příliš obecných slovních spojení se může stát to, že oslovíte návštěvníky, kteří hledají slovo v jiném kontextu. O váš web pak nemají zájem.Přemýšlejte, jak vás hledají vaši zákazníci.zjistěte vyhledávanost slov – každé slovní spojení hledá měsíčně jiný počet lidí.Vodítkem poslouží našeptávač Seznamu, který vám napoví, co lidé nejčastěji hledají.Po vyhledání klíčového slova vám Seznam ukáže i statistiku hledanosti - pod výsledky vyhledávaní klikněte na odkaz Statistika hledaného výrazu.Vyberte klíčová slova, která hledá maximum lidí a popisují vaši činnost – přinesou největší užitek.zjistěte aktuální umístění webu – klíčová slova postupně zadejte do vyhledávačů a spočítejte pozici umístění.Zkuste primárně Seznam. Pokud jste web nenašli na první stránce, zkuste kliknout na druhou stránku. Dále už neklikejte, na další stránku výsledků přejde jen 10 % návštěvníků.Pokud jste se našli na druhé stránce, není to špatné. Možná postačí web dopilovat.Když web není ani na druhé stránce, dále nelistujte, pravděpodobně bude potřeba web optimalizovat komplexně.zajistěte dobrý obsah – obsah je pro vyhledávače něco jako „krmivo“. Kvalitní krmivo mají rádi. Pište o věcech, o kterých jiní nepíšou.zjistěte, zda jsou zvolená klíčová slova zakomponována v textu stránkyumístěte klíčová slova do titulku stránky – například takto: „Matrace Matex – zdravotní matrace – postele”.umístěte důležitá slova na stránce do nadpisů (technicky: použijte XHTML značky H1, H2, …).zkontrolujte technickou kvalitu webu – na kvalitě provedení webu záleží. Pro ověření kvality stránek:zkuste XHTML validator – prověří, zda je kód stránky správě zapsán. Najdete jej na adrese http://validator.w3.org/ . Zadejte do něj adresu stránek a pokud vám nahlásí více než 10 chyb, poproste webmastera o opravu.ověřte, zda je zdrojový kód stránky krátký. Otevřete si web, klikněte na něj pravým tlačítkem a vyberte „zobrazit zdrojový kód“. V poznámkovém bloku Windows se zobrazí změť znaků. Spočítejte jen, na kolik obrazovek je kód dlouhý. Pokud napočítáte do 10, je to ještě celkem dobré.zkontrolujte, jak vypadá vaše WWW adresa. Je přirozeně čitelná nebo obsahuje nic neříkající znaky a čísla? Hezká adresa vypadá například takto: www.neco.cz/sluzby/prodej-zbozi. Pokud ji nemáte, chtějte po svém webmasterovi zprovoznit přepis URL adres (modrewrite pro servery Apache).zajistěte, aby na vás ostatní weby ukazovaly – čím více stránek na váš web odkazuje, tím více se jeví zajímavým. Odkazy kupte nebo je vyměňte s jiným webem.pokud jste šikovní a máte dost času, podívejte se po zajímavých webech, které jsou tematicky blízké vašemu – vyhledávače to ocení.domluvte se s majitelem webu na umístění svých odkazů na jeho web.na oplátku může majitel webu chtít umístění svých odkazů na vašem webu nebo zaplatit J.sledujte pravidelně pozice umístění ve vyhledávačích – evidujte pozice umístění webu. Každá změna webu může pozice ovlivnit.zaměřte se na vyhledávače Seznam, Google, případně Centrum.postupně dejte vyhledat svoje klíčová slova a u každého spočítejte umístění.výsledky si poznačte do Excelu a sledujte trend.kontrolujte jednou týdně, vyhledávače nemění pozice ze dne na den.měření pozic ve vyhledávačích zvládnou některé SEO nástroje automaticky, což ušetří práci.některé nástroje umí váš web porovnat s konkurenčním – www.seo-metr.czco vás bude optimalizace stát? – ani optimalizace není zadarmo. Jde buď o váš čas, nebo čas jiných. Orientačně lze říci, že:pokud váš web je staršího data, bude potřeba jej přepracovat komplet. To může stát 20–60tisíc, eshop i více.pokud máte web relativně v pořádku, základní optimalizace webu vás vyjde na cca 15–25 tisíc.pro zajištění stálého předního umístění budete muset zaplatit webmastera nebo SEO optimalizátora. Ten bude sledovat pozice a provádět korekce. To vás vyjde měsíčně na 3–12 tisíc (podle složitosti).co vám optimalizace přinese? – především návštěvnost a nové zákazníky. Optimalizace má mnoho plus, z hlavních se dají jmenovat tyto:přivádí jen ty návštěvníky, kteří cíleně hledají danou službu či produkt.přivádí návštěvníky přirozeně – přes vyhledávače, ne přes reklamu.cena za přivedení návštěvníka se většinou pohybuje kolem cca 0,30– 3 Kč.optimalizace je prakticky nejefektivnější v poměru cena/výkon.zajímavé, ale složité? …poraďte se s odborníky. Optimalizace je ve své podstatě neustálý proces vylepšování stránek, sledování pozic ve vyhledávačích a pozic konkurence. Nemáte-li čas, nechte si poradit. Odborníci navrhnou vhodné řešení na míru, podle vašich potřeb i rozpočtu. Při výběru optimalizační firmy:ptejte se na reference – ověřte si firmu. Mnoho firem hřeší na neznalost klientů.chtějte vědět, co optimalizace zahrnuje a jaký bude její konkrétní výsledek (je jednorázová nebo dlouhodobá, jak bude probíhat?).pohlídejte si smlouvu a finance – za co přesně platíte, kdy a jaké jsou zárukypro výběr konkrétní SEO firmy zadejte do vyhledávače například „optimalizace seo“ nebo „seo“.Tak šťastnou ruku při výběru a vzhůru k předním pozicím!

Pokračovat na článek


Jak „protlačit“ dražší produkt

FENOMÉN CENY KAZÍ ZDRAVÝ POHLED SPOTŘEBITELŮ.Pozitivním faktem je, že lze těžko nalézt jakýkoliv druh„čehokoliv“ za nejnižší cenu a přitom v žádoucí kvalitě.Tím je zajištěna přirozená kategorizace výrobků z pohledu spotřebitelů, kteří siuvědomují, že za nižší cenou se často skrývá nižší kvalita.Definice přidané hodnotySamozřejmě je třeba produkt, který sevýrazněji cenově liší od konkurence,spotřebiteli specifikovat, aby věděl, proča za co „připlácí“. Zákazník si toho musíbýt vědom tím více, čím je výrobek dražší.Důvodů, které můžete spotřebiteli nabídnout,je více.Odlišnost ve styluDobrým příkladem, jak nalézt nový stylpro výrobek, jsou jogurty. Když si koupítejahodový jogurt, který můžete rovnou jíst,je to „normální“ jogurt. Ovšem koupíte-li siten, který je teprve třeba promíchat, kdenapříklad ovocná vrstva leží na dně neboje k jogurtu dodána separátně (dvouvaničkový obal), to už je „jiný“ jogurt. A to právě proto, že tento styl není běžný.Stejně tak lze odlišit jakýkoliv nápoj jinýmuzávěrem či tvarem lahve, jelikož – řekněmesi upřímně – co jiného lze dělat v době, kdyžádná příchuť nápoje již není tabu?Závěr: Cokoli děláte jinak, řekněte tospotřebitelům.Vzývání spotřebitelů a komunityVelice funkční metodou, jak protlačit i bláznivědrahou věc, je „velebení“ stávajícíchzákazníků. Jde o to vysvětlit jim, že jsoujiní – samozřejmě lepší – než zákaznícikonkurence. Velice dobře také funguje,pokud se spotřebitel cítí být součástí nějakékomunity či specifické skupiny.Vycházejíce ze znalosti stávajících zákazníků si samizvolte, na jakou strunu zahrajete.Někteří zákazníci jsou zkrátka rádi výjimeční. To lze ještěstále říci o těch, kdož jsou věrnými vyznavači Maců a nauživatele PC se dívají jako na ty méně vzdělané.Komunitní princip výborně funguje na mladší spotřebitele,využívá ho mnoho značek napříč všemi produkty. Pro názornýpříklad jmenujme oděvní značku Quicksilver nebo šperkya hodinky Storm či nápoj RedBull.Pocit komunity je v zákaznících podporován třeba webem,na který právě mohou pouze registrovaní, speciálnímiedicemi výrobků, které produkt dělají ještě výjimečnějším,nebo uspořádáním open-air koncertu pod danou značkou.Závěr: Řekněte svým zákazníkům, v čem jsou výjimeční.Větší obsahKlasickou metodou můžeme nazvat, poukazuje-li reklama navětší obsah něčeho. Takto se například diferenciovala meziminerálními vodami značka Magnesia, která však geniálněna vyšší obsah hořčíku poukazuje již svým názvem.A jelikož reklama s sebou nese hlavně cit, mohou dnesvýrobky říkat, že ony jsou tou samotnou přidanou hodnotou.Příkladem budiž všechny potravinářské produkty, jejichžkonzumace prý přináší ten pravý požitek, pořádnou jízdu atd.Závěr: Může-li s vaším produktem souviset prožitek,propagujte jej.Morální hlediskoObrovská konkurence, ekologické problémy a také morálníspolečenské otázky posunuly reklamu na výrobky až do roviny,kdy je koupí výrobku možné vyznat se ze svého názoru.Přesně to totiž spotřebitelé dělají, když vyhledávají pouzety výrobky, které nebyly testovány na zvířatech, při jejichžvýrobě nedošlo k poškození životního prostředí nebo kteréjsou vyrobeny z recyklovaných materiálů.Překvapivě se k promu v tomto stylu přiklánějí již automobilky– po propagaci funkčnosti, variability, bezpečnostia dalších čistě uživatelských hledisek nyní propagují právě to,že jejich výroba je šetrná k životnímu prostředí.Závěr: Spojte svůj produkt s aktuálním společenskýmtrendem.Kvalita předevšímKvalitativní hledisko je v dnešní době často opomíjeno, a toprávě kvůli tomu, že pro mnohé zákazníky je tím hlavnímfaktorem, pro který výrobek kupují, cena. Zkrátka propagacesamotné kvality dnes není v kursu.Výjimkou jsou BIO výrobky, jimž však v našich končináchani nic jiného než odkaz na kvalitu nezbývá. Českýspotřebitel zatím není natolik ekonomicky zabezpečen, abytyto výrobky kupoval hlavně proto, že jejich koupí prospíváozdravení české krajiny.Závěr: Propagace kvality je efektivní hlavně směremk lidem s vyššími příjmy.Komunikace specifikJak dát najevo na samotném výrobku, že je jiný a proč je dražší?Určitě toho dosáhnete vhodným obalem, který bude směrem kespotřebiteli tato fakta komunikovat.Vzpomeňme čokolády, které mají na svých obalech zlaté pruhyči motivy. Působí velice luxusně, že? Některé oděvy jsou zvýrazněnyoriginalitou švů nebo dvojího prošití. Jistou odlišností jeplechovka a PET lahev u nápojů. Je spousta lidí, kteří pijí limonádypouze v plechovkách.Také dáte-li výrobku neobvyklý tvar, je jasné, že není obyčejný.Takto se od ostatních aut odlišovala značka Volvo svou hranatostí,sprchové gely Radox byly specifické právě díky možnosti zavěšení,kterou obal nabízel. Jmenujme také žvýkačky HubbaBubba, jejichžtvar je ojedinělý a cena je nesrovnatelná s konkurencí.Ke komu komunikovatJednoznačně přesvědčitelní platit více jsou ti, kteří kupují hlavně značkovévýrobky. Obecně jsou to lidé, kteří jsou ochotni si připlatit. Mnozíz nich si uvědomují, že často připlácejí právě jen kvůli vytvoření nějakéosobní image či pocitu uspokojení, že si daný výrobek mohou dovolit.Právě tito lidé na poselství, které s sebou reklama nese, reagují.Vnímají pocit, který by jim výrobek, respektive jeho užití, měl dát.Nicméně nejsou-li právě vaši spotřebitelé mladí lidé či lidé preferujícíznačkové výrobky, pak je třeba pro ně s citem vybrat některouz výše uvedených přidaných hodnot, aby na ni reagovali.

Pokračovat na článek