Výsledky vyhledávání pro dotaz předmět

Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Event management

Jednání se zahraničím

Kýve-li Bulhar hlavou na vaši nabídku, nejásejte.Jednání s kolegyní z vaší mateřské americké firmy probíhá v klidu a pohodě, jenže když se ona bude chtít vzdálit na toaletu a přítomní muži v témže okamžiku nepovstanou ze svých židlí, bude to právě vaše americká kolegyně považovat za nepřístojnou hrubost.V Evropě je taková etiketa vyžadována například jen při jednání nejvyššího managementu. Zvyků, které jsou v jiných zemích běžné a u nás nejsou ani moc časté, je spousta.První dojemPokud vás čeká první osobní schůzka se zahraničním obchodním partnerem, bude třeba se na ni důkladně připravit.  Zjistěte si co nejvíce o zvyklostech, které jsou typické pro národnost vašeho zahraničního partnera, a to jak například ve stolování, tak v mantinelech konverzace, vtipu atd. Pokud perfektně neovládáte jazyk, který je vašemu obchodnímu partnerovi vlastní, doporučujeme přizvat k jednání tlumočníka. Neznamená to, že nejste jazykově vybavený, ale naopak, že respektujete národní jazyk vašeho obchodního partnera a záleží vám na nejvyšším možném porozumění. Přítomnost tlumočníka je navíc jakousi módní záležitostí. Není výjimkou, že si mnozí manažeři, přestože plynně ovládají cizí jazyk, přizvou na jednání se zahraniční klientelou tlumočníka. Je výrazem úcty a respektu k vašemu zahraničnímu partnerovi, pokud se přizpůsobíte jeho národnostním zvyklostem a třeba popřejete dobrou chuť v jeho rodném jazyce. Také základní znalosti o jeho zemi se vám mohou hodit, stejně jako informace o politické situaci, o teritoriálním rozsahu, historii a dalších zajímavostech.„Do zálohy“ si také v hlavě připravte několik neutrálních témat, která můžete vždy využít. Začnete-li s počasím, bude váš pokus nenechat konverzaci upadnout příliš průhledný. Zkuste raději nějakou celosvětovou událost (olympiáda, mistrovství světa) nebo obecné téma (vývoj internetu, cestování…).Zahájení schůzkyPři domlouvání termínů se zahraničím je třeba sladit mnoho faktorů (přílet, doprava z letiště a na letiště apod.), přičemž vám nakonec plány může zkřížit státní svátek dané země. Nicméně až termín schůzky domluvíte, pamatujte, že dochvilnost je znakem králů a tuto zásadu ctí většina Evropy, Asie, USA a Kanady. U některých národností se však připravte na to, že čas je relativní pojem.V Latinské Americe to nebude jen pověstná akademická čtvrthodinka. Lidé z této oblasti jsou pověstní svou nedochvilností a nijak zvlášť tomu nepřikládají význam. Raději na to však nespoléhejte. Možná budete mít štěstí – nebo smůlu – na dochvilného latinskoamerického obchodníka. Je lepší držet se svých tradic a být dochvilný za všech okolností. Dochvilnost není silnou stránkou ani na Středním Východě, v Africe nebo ve státech jižní Evropy.Zatímco my hovoříme o akademické čtvrthodince, jihoevropané považují za přijatelné zpoždění i 30 minut. Naopak v německy mluvících zemích, ve Švýcarsku, v zemích severní Evropy, v USA a Kanadě se dochvilnost přímo vyžaduje. V těchto zemích platí heslo „čas jsou peníze“, proto jednání s obchodními klienty, kteří pochází z jedné z těchto zemí, bývají často stručná.Vhodný oděvVýběr oblečení také nelze podceňovat. Nesrovnatelně horší situaci však mají ženy. Muž, vezme-li si oblek, pak takřka nikdy nechybuje, ženy mají výběr širší a tedy více šancí udělat nějaké to faux pas. Ženy by měly být ve střehu především v arabských, respektive islámských zemích. Nevhodné jsou krátké sukně, výstřihy a oblečení, které obepne postavu nebo je průhledné. Ideální je oblečení volného střihu. Velmi konzervativní v této oblasti jsou lidé z Velké Británie, Argentiny a Brazílie. Právě kromě konzervativního oblečení je u žen vyžadována perfektní manikúra.Co se týká asijských obchodních partnerů, uděláte si u nich „oko“ kvalitou svého oděvu.Dárek na závěrPro výběr vhodného dárku pro zahraničního obchodního partnera přidáváme také několik tipů: - v Německu, Belgii a Francii se příliš nezavděčíte alkoholickým nápojem.- problematická na dárky je Saúdská Arábie, Egypt a další. Zde se vše podřizuje islámu. Nikdy proto nedarujte alkohol nebo cokoliv, co by asociovalo nebo připomínalo pornografii. Dárek v islámských zemích vždy předávejte levou rukou, je totiž od srdce. - v Indii také raději respektujte jejich náboženství. Kráva je tam posvátné zvíře, proto pozor na dárky z kůže. - Japonci milují dárky a obdarování obchodního partnera je proto velmi časté. Vždy uvítají předmět s firemním logem nebo nějaký typický suvenýr z naší země. Dárek v této zemi vždy předávejte oběma rukama.„Poker face“A pokud vás váš zahraniční partner přeci jen vyvede z míry, nedejte to na sobě znát. Protože – a to je poslední rada – tzv. „poker face“ je mezinárodním krycím prvkem! Náhoda přeje připraveným!Termín schůzky, který navrhujete zahraničnímu partnerovi, by v naší či jeho zemi neměl: předcházet nebo následovat po státním svátku v den státního svátku v den konání karnevalu, průvodu nebo jiné celorepublikové oslavybýt pátek (platí pro islámské země).Na co nesmíte zapomenout… Dodržujte vhodnou vzdálenost mezi vámi a obchodním a partneremV USA a ve většině evropských zemí je běžná vzdálenost mezi dvěma cizími osobami od 50 do 70 cm. Asiaté mají svou „osobní zónu“ ještě větší. Ve Španělsku, Itálii nebo zemích Latinské Ameriky se naopak diskrétní vzdálenost nedodržuje. Těsný kontakt, letmé dotyky jsou zde naprosto přirozeným chováním, a pokud byste se odtahovali, mohli byste svého obchodního partnera urazit.I potřesení rukou je uměníV současné době je přijatelné ve všech zemích, čili i tam, kde jsme byli dříve zvyklí pouze na úklon. Zatímco u nás, stejně jako ve většině evropských zemí trvá potřesení rukou cca 3 vteřiny, v Asii bývá tento úkon prodlužován až na 10 vteřin. A navíc – ne všechny ženy jsou zvyklé podávat ruku! Ženy v Latinské Americe se často místo podání ruky pouze dotknou pravé paže obchodního partnera.Líbat nebo nelíbat?Už k nám také dorazil zvyk políbit se na přivítanou na tvář. U nás a v mnoha dalších zemích je tento způsob pozdravu používán především mezi přáteli, avšak jsou země, kde se běžně políbí na líčko i na pracovní schůzce. Zpravidla se tomu tak neděje hned při prvním setkání, ale naleznete-li vzájemné sympatie s kolegou z Latinské Ameriky, Francie, Itálie, Španělska atd., budete polibkem už častováni vždy. Zajímavé je pravidlo, jak líbat zadané osoby. Pokud je osoba vdaná či ženatý, líbá se zpravidla dvakrát – na jedno líčko, pak na druhé. V případě, že se jedná o svobodnou osobu, se jeden polibek navíc přidává.

Pokračovat na článek


Kalendář jako reklamní dárek

Musí obsahovat pro vašeho klienta potřebné a užitečné informace. Pokud pracujete pro společnost, která si uctívá věrné zákazníky reklamními dárky, otázku výběru originálního, funkčního a finančně únosného předmětu řešíte pravděpodobně pravidelně.Záměrem tohoto článku je zmapování možností, příležitostí a forem jednoho z nejoblíbenějších propagačních předmětů – firemního kalendáře. Důvodem jeho oblíbenosti je především propojení estetické a užitkové hodnoty a také „masová spotřeba“. Jinak řečeno, nějakou formu kalendária používá každý z nás a z nabízeného množství si vybereme ten, který je přehledný a především hezký. Vždyť se na něj, konec konců, budeme dívat celý rok.Vlastnosti kalendáře ve službách reklamyNesporné argumenty pro jeho využití jsou trvanlivost a užitková hodnota. Který reklamní předmět se může pochlubit tím, že se na něj člověk dívá denně, 365 dnů v roce a ještě k tomu s motivem získání nějaké informace? Nejdůležitější vlastností kalendáře je samozřejmě jeho kalendárium, které nabízí velké množství prostoru pro informace navíc. Můžete se zde realizovat dle libosti a vložit informace o různých oborových akcích, zajímavostech, historii, veletrzích apod. K informacím o firmě můžete využít samostatné strany kalendáře, je to důstojný prostor pro vaši prezentaci a kalendáriu nepřekáží.Další předností kalendáře je jeho estetičnost. Ne každý si může dovolit zkrášlovat kancelář originály obrazů, a přesto nemá rád holé stěny. I reklamní kalendář může mít vysokou uměleckou hodnotu a často se dokonce stává sběratelským předmětem. Není vůbec výjimkou, že hezké kalendáře zůstávají viset na místě i několik let po skončení svého „funkčního“ období. Obohatit svůj kalendář můžete nějakou přidanou hodnotou. Nevěříte, že to funguje? Důkazem toho, že ano, i když trochu úsměvným, je celým národem oblíben adventní kalendář s čokoládami. A možnosti pro vás? Slevové kupony, vouchery, volné vstupenky, akce, co jen chcete. Poskytujete například slevu na svoje produkty jenom do určitého data? Pokud se o tom klient doví včas z vašeho kalendáře a zboží se slevou stihne nakoupit, budou spokojeny obě strany. Reklamní kalendář je rovněž vhodným nosičem pro PR informace. Pokud máte v této oblasti nějaké ambice, můžete se realizovat nejrůznějším charitativním obsahem. Tyto projekty jsou veřejností vnímány velice pozitivně, nemluvě o těch, kterým touto cestou pomůžete. Za zdánlivou nevýhodu individuálního reklamního kalendáře můžeme považovat jeho relativně dlouhou výrobní lhůtu a vhodnost k darování pouze jednou v roce. Ovšem i tyto fakta mohou být při jiném úhlu pohledu výzvou: reklamní rozpočet se přece plánuje rok dopředu, je tedy jenom otázka discipliny, začít s výrobou kalendáře již začátkem roku. Tip: pokud si připravíte kalendář ještě na jaře, budete pracovat ve větší pohodě, vyhnete se předvánočnímu shonu v tiskárnách, a navíc, většina dodavatelů reklamních kalendářů je začátkem roku díky menšímu počtu zakázek ochotnější smlouvat o ceně. Nemusíte se bát, že by to bylo příliš dlouho dopředu. Specializovaná nakladatelství již teď v létě 2007 mají hotovou polovinu kolekce roku 2009! Co se týče jakési „jednorázovosti“ v darování reklamního kalendáře, je to zas jen prostor pro přemýšlení. Zabýváte-li se dodávkou sezónního zboží nebo služeb, můžete uvažovat o kalendáriu vám na míru. Vždyť společnost je zvyklá i na jiné druhy kalendárií (např. školní diáře). Tak, pokud se věnujete, řekněme prodeji sezónního zboží nebo služeb, můžete zveřejnit kalendář klidně s půlroční platností, nebo naopak, třeba s kalendáriem na rok a půl.Jaký je rozdíl mezi individualizovaným a individuálním kalendářem?V nabídce agentur s reklamními dárky nebo specializovaných kalendářových nakladatelství, najdete široký sortiment produktů s kalendáriem – od jednolistých map, přes nástěnné, stolní, vázankové a jiné kalendáře, až po diáře nejrůznějších druhů. Pokud uvažujete o vlastním firemním kalendáři, budete se pravděpodobně rozhodovat mezi realizací individualizovaného nebo individuálního titulu. Individualizovaný kalendář je kalendářem vybraným z nabídky v katalogu, opatřeným individualizačními znaky (logo, adresa), například formou přítisku nebo nálepkou. To je oblíbená, časově i produkčně nenáročná a finančně přitažlivá alternativa. Ten, kdo je pověřen výběrem tématu firemního kalendáře má k ruce často více než stostránkové katalogy s jejich nabídkou, výběr hezkého kalendáře je celkem příjemná aktivita. Individuální kalendář je naproti tomu produktem šitým na míru. Originálním, jedinečným, reprezentativním. I v této kategorii ovšem existuje více možností, než by se na první pohled zdálo. Můžete si třeba definovat některé pojmy, se kterými se vaše značka identifikuje, jako například: flexibilita, dynamičnost, dravost a pokusit se prezentovat je prostřednictvím obsahu kalendáře fotografiemi adrenalinových sportů opatřených texty nabitými energií, entuziasmem a odvahou.Čím více z možností kalendáře jako reklamního předmětu získáte, tím spokojenější můžete být s využitím peněz v rozpočtu a tím efektivnější práci odvedete. Takže můžete zkusit něco víc – spojit reklamní předmět s prezentačním materiálem. Jak na to?Kalendář zapadne do marketingového konceptuDefinujte si několik vašich dlouhodobých marketingových cílů a pokuste se jejich dosažení propojit s vlastnostmi kalendáře. Příklad: máte ve své nabídce více služeb. Jedna, dvě, nebo tři jsou nejoblíbenější, s jejich prodejem nemáte problém. Potřebujete ale své zákazníky informovat o těch zbylých a proto máte v úmyslu vydat leták, nebo brožurku s charakteristikou a vysvětlením. Zároveň řešíte reklamní dárek pro daný rok. Proč nespojit tyto dva výdaje v jeden? Nástěnný kalendář s hezkými fotografiemi tematicky souvisejícími s nabízenými službami, užitečné kalendárium a zajímavě podané komerční informace řeší problém systémem dva v jednom. Vzniká tak vysoká pravděpodobnost, že klient se s informacemi, které k němu potřebujete dostat, bude seznamovat příjemným způsobem po celý rok. A brožurka, která z jeho stolu po pár dnech poputuje do popelnice, nebude vaše, nýbrž konkurence. Jiný příklad. Nabízíte cestovní pojištění. Víte, že jej řeší většina lidí na poslední chvíli před odjezdem na dovolenou, nebo na služební cestu. Můžete využít tuto informaci a zadat k výrobě například jednolistou nástěnnou mapu s kalendáriem a prostorem pro vpisování prezence na pracovišti. Tu pak nabídnout jako dárek administrativnímu pracovníku firmy s bezpočtem vašich potenciálních klientů. Ti se s vaší informací setkají přímo v čase, kdy ji aktuálně potřebují – teda při plánování odjezdu. Mapa bude viset na stěně v nejnavštěvovanější kanceláři firmy, vaše logo a kontakty budou po celý rok na očích a navíc splníte jedno důležité kritérium pro reklamní dárek a to je užitečnost pro obdarovaného.Jestli se na podobné vymýšlení necítíte, poraďte se s kompetentními lidmi v kalendářovém nakladatelství. Vy znáte vaši nabídku, vaši cílovou skupinu a váš problém, v nakladatelství znají nekonečné možnosti tvarů, forem a druhů kalendářů. Budete příjemně překvapeni, kolik řešení existuje.Originalita je podmínkou, ne výsadouJak to udělat, aby si váš klient dal na stůl/na zeď právě reklamní kalendář vaší firmy?- Kalendář by měl být hezký a kvalitní. Hezkým kalendářem si každý rád vyzdobí interiér- Kalendář musí obsahovat pro vašeho klienta potřebné a užitečné informace. A to nejen o tom, který je den, kdo slaví svátek, nebo na které dny letos připadnou Vánoce.- Přehlednost kalendáře nesmí být potlačena reklamními informacemi, jinak řečeno, musíte uhlídat hranice mezi užitkovou, estetickou a komerční funkcí kalendáře.- Pokud je to možné, vytvořte kalendář s nějakou přidanou hodnotou.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Outsourcing

Pojištění podnikatelských rizik

Pokud je podnikatel zásady, že bez pojištění ani ránu, nabízí se mu možnost podnikatelského pojištění. Pojišťovny ochotně nabízejí různé druhy a možnosti pojištění, které pokrývají celou škálu běžných pojištění, ale jsou také specifické a mimořádné případy pojištění.Podnikatelská rizikaVeškerý majetek podnikatele může být pojištěn proti běžným škodám, které vznikají požárem, vodou, větrem, odcizením a dalšími katastrofami, které mohou nastat kdykoliv a netýkají se jen podnikatele. Speciálním druhem pojištění jsou další rizika, která mohou vyplývat z výše uvedených událostí nebo mít samostatný průběh. Podnikatel je totiž závislý na svém vybavení, na nemovitostech, zařízení a nákladu či přepravě. Při podnikání musí platit výdaje, jako jsou třeba platy zaměstnancům, faktury a odvody státu bez ohledu na situci v podniku.Druhy podnikatelského pojištěníPodnikatel by se pro určité případy měl pojistit rozšířeným pojištěním. Pekárna může z důvodu výpadku elektřiny přijít o svoji produkci, špatné nastavení lakovací linky v servisu může přinést škodu na vozidle a ve výrobě se může špatně nastavit třeba soustruh. Proto existuje třeba pojištění při přerušení provozu, které uvedené škody kompenzuje. Při provozu podniku může podnikatel způsobit škody jiným osobám, jako v případě servisu a existuje tedy pojištění provozní odpovědnosti. Pojišťovny pro další případy také nabízejí pojištění elektronických nebo strojních rizik. Ta slouží k nápravě škod při nedbalosti nebo opomenutí obsluhy, výpadkům proudu, živelným událostem s přímým dopadem na zařízení nebo pouhou špatnou manipulací. Při přepravě peněz nebo nákladu se také může jednat o vysokou pravděpodobnost škod, a proto i na tato rizika lze sjednat pojištění.Audit možných rizikProtože je pojištění složitá záležitost, která by vyžadovala dlouhodobé studování materiálů, je nejlepší nechat si odhad druhů a způsobu pojištění vypracovat od několika pojišťoven a nejlepší produkt si vybrat. Pojišťovna povede audit možných rizik a jejich důsledků profesionály. Podnikatel může sdělit svoje speciální podmínky nebo přání a na základě nabídek si vybrat a případně i smlouvat, protože dostane do ruky i cenové možnosti a limity konkurentů.Pojištění odpovědnosti za škoduPodstatou podnikání je výdělek a z něho plynoucí zisk. Podnikatel může ale způsobit závažnou škodu neúmyslně. Výše škody může být likvidační a soukromý podnikatel ručí celým svým majetkem. Škoda se přitom může stát z důvodu vady výrobku, zničením věci, následnou škodou po provedení služby a dalšími možnostmi, které nastaly nečekaně. Řemeslník může způsobit zkrat a vyhoření domu, kadeřnice může poleptat kůži nebo kominík rozbít vzácný předmět. Škody mohou být vysoké a především následné. Vyhoření domu za několik milionů není žádná legrace a pojišťovna poškozeného se bude snažit nárok vymáhat na podnikateli, který ji způsobil.Podnikatel by tedy měl myslet na to, že pracuje pro výdělek a mnohdy živí rodinu a zaměstnance. Stát se může cokoliv a kdykoliv bez jakékoliv agitace ve prospěch pojišťoven a dobré a levné pojištění je někdy záchranou vlastní holé existence. Škoda se dá způsobit i při online podnikání. Špatně navžený software může znamenat zmaření lukrativní smlouvy a náhrady pak mohou být požadovány po zhotoviteli. Platit pojištění není žádná radost a také se musejí pečlivě pročíst podmínky pojišťovací smlouvy. Ale pojištění může ochránit od mnoha nepředpokládaných problémů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

Jak přijít na nejvýhodnější předmět vašeho budoucího podnikání?

Uvažujete nad začátkem vašeho podnikání, ale stále nejste pevně rozhodnuti, v jaké oblasti chcete rozvíjet svůj byznys? Máme pro vás 4 způsoby, jak přijít na to, v čem se vám to nejvíce vyplatí.1. V oblasti, která vás skutečně bavíJednou z nejvýhodnějších možností podnikání, je začít podnikat v oblasti, která vás baví. Tedy v oblasti, která je vašim hobby. Předpokladem je, že to musíte umět prodat. Obrovskou výhodou je, že pokud vás něco opravdu baví a jste pro věc zapálený, dokážete ji i efektivně prodat. Má to ale jedno minus – z vašeho hobby se stane práce a můžete být z vašeho hobby znechucený. Napište si na papír seznam všech věcí, ve kterých vynikáte nebo v čem jste dobří. A popřemýšlejte nad tím, co ze seznamu by stálo za založení vlastní firmy.2. V oblasti, ve které jste dosud pracovaliAsi nejjednodušší způsob na rozjíždění byznysu je podnikat v oblasti, ve které jste dosud pracovali. Máte v ní totiž potřebné zkušenosti, praxe, kontakty a možná i vybudované své jméno. Zároveň se nemusíte učit žádné nové věci. Nevýhodou je, že vás může současný zaměstnavatel považovat za konkurenci. Další nevýhodou je, že pravděpodobně nebudete moci podnikat vedle současné práci – byl by to střet zájmů.3. V oblasti, kde se nabízejí možnostiTřetí oblast, kde byste se mohli jako podnikatel uplatnit, je ta, ve které se aktuálně nacházejí příležitosti na trhu. Předmět podnikání může být zcela odlišní od toho, v čem jste dosud pracovali nebo s čím máte zkušenosti. Proveďte malý průzkum, po čem je na trhu poptávka, kde jsou mezery a nedostatky. Stejně zhodnoťte, jaký produkt či služba chybí na trhu i vám osobně. I takovýmto způsobem dokážete zjistit, co se stane vaší obživou a možná úspěšným byznysem4. V oblasti, kde se nabízí franchisingPokud máte dostatečné finanční prostředky, ale nevíte si vybrat oblast podnikání, pak je zde možnost zakoupit licenci stávajícího a úspěchy žnoucího byznysu a podnikat s danou licencí, ale pod vlastním jménem. Říká se tomu franchising – takovým způsobem fungují mnohé rychlé občerstvení, například McDonald ‚či KFC, ale i mnoho jiných společností na území Česka.

Pokračovat na článek


Smlouva o vedení účetnictví – přesnost se vyplácí

Daně a účetnictví, Začínáme podnikatNa všechny možné druhy smluv se lze odkázat podle obchodního nebo občanského zákoníku. Smlouva o vedení účetnictví ale specifikována není. Nejblíže k ní má mandátní smlouva. Účetní firma se za úplatu zaváže vést účetnictví podle podmínek objednatele. Za to jí náleží sjednaná odměna. Paradoxem je, že mandátní smlouva nevyžaduje písemnou formu.Předmět smlouvyPři vedení účetnictví si málokdo dovolí neuzavřít smlouvu písemně. Její sjednání je podstatné pro obě strany. Účetní nebo účtující společnost potřebuje přesně znát rozsah práce a odměnu a zadavatel chce mít účetnictví v pořádku a se zachováním mlčenlivosti. Podstatný je tak již předmět smlouvy – tedy rozsah práce. Zpracování prvotních dokladů je samozřejmostí a pravděpodobně nebude nikdo vynechávat třeba pokladní doklady od faktur. Tyto doklady se musejí zaúčtovat a je třeba specifikovat, zda se vede plnohodnotné účetnictví nebo jen účetní evidence. Pokud chcete poradenství, mělo by být také uvedeno. Možná někteří podceňují možnost poradit se, ale třeba způsob naložení s odpisy nebo data vystavovaných faktur a data daňových plnění mohou správným postupem ušetřit dost peněz. Na závěr by měla celá činnost směřovat k vypracování a podání daňového přiznání k daním, pokud je podnikatel potřebuje – přiznání k dani z příjmu, přiznání k dani silniční, přiznání k DPH a daň z nemovitosti. Dalším možným druhem vedení účetnictví je mzdová agenda, ta je totiž specifická a poměrně složitá. Velmi důležitou součástí předmětu smlouvy je zastupování a účast na daňové kontrole. Určitě nikdo nechce sedět řadu dní s kontrolory a vysvětlovat účetnictví, kterému třeba ani nerozumí.Rozsah a odměnaRozsah uvedené práce se stanovuje převážně dvojím způsobem. Účetní dokáže odhadnout počet dokladů a rozsah práce. Potom se stanoví paušální částka, která může být včetně nebo bez vypracování závěrky a daňového přiznání. Druhý způsob záleží na jednotlivých dokladech a vypočítává se podle počtu účtovaných faktur, stvrzenek, odpisů a dalších položek. Propočet odměny se tak stanoví například každým záznamem účetní položky do knihy pohledávek, závazků, knize majetku atd. Obecně platí, že malá společnost, která není plátcem DPH zaplatí od 2.000 Kč měsíčně, podobná firma, ale plátce DPH od 5.000 Kč, od 1.000 do 5.000 účetních položek za rok je to od 10.000 Kč měsíčně a více než 5.000 dokladů přijde na částku od 20.000 Kč měsíčně. Ceny za jednotlivou položku se pohybují od 30 Kč výše.Další podmínkyPodstatnou podmínkou smlouvy by měla být mlčenlivost a odpovědnost. A není to jen povinnost na straně účetní firmy. Objednatel by měl včas předávat podklady a poskytovat vysvětlení nebo spolupracovat při zadávání dokladů. Už jen vyúčtování pracovní cesty, cestovného a stravného může znamenat mnoho otázek od účetní. Kdy cesta začala, jak dlouho trvala, proč byly poskytnuty vyšší diety a jak vše zaúčtovat. Proto by podle výše uvedeného návodu měl být ve smlouvě předmět dobře specifikován, aby se objednatel sám nevystavoval ztrátám a problémům s kontrolou.MlčenlivostOtázka mlčenlivosti sice vychází ze zákona a existuje obchodní tajemství. Přesto by tento bod měl být rozšířen a případně uvedeny sankce. Může se stát, že účetní firma se s objednatelem nedohodne a rozejdou se ve zlém. Potom by se neměla konkurence dozvídat účetní a tím i obchodní podrobnosti. K tomu samozřejmě patří také zodpovědnost za škodu, kterou účetní společnosti nerady přijímají. Je však oboustranná. Objednatel musí dodávat včas a řádně doklady, aby účetní nemusel pracovat v noci před podáním na DPH nebo ČSSZ atd. Zároveň by měla být specifikována odpovědnost za špatné zaúčtování nebo omyly účetní firmy, pokud z nich vznikne škoda a jejich bezplatné odstranění.Odpovědnost ze zákonaPozor na důležitou okolnost! Účetní firma se nemůže zavázat za odpovědnost za vedení účetnictví ve vztahu ke třetím osobám. To znamená, že například kontrola z Daňové správy nemůže uložit pokutu účetní společnosti. To by potom bylo jednoduché a jistě by si řada společností dokázala založit firmy, které by jen vedly účetnictví a v případě chyb by prostě zkrachovaly. Může si tedy jen sjednat, že uplatněné sankce jí účetní forma kompenzuje, pokud se staly její vinou.Vzájemný vztahNení špatné si v rámci vedení účetnictví nechat specializovanou firmou vypracovat účetní směrnice. To jsou podklady, jak se doklady podepisují, kdy a kým, jak putují v rámci podniku nebo kdo a jak je vystavuje a předkládá. Tento pořádek může zabránit mnoha chybám. Také se bude účetní firma bránit vadným příkazům tím, že na ně minimálně upozorní a musí si dohodnout, že odmítne nezákonné příkazy, které by mohly vést k trestní odpovědnosti. Dále by se měly stanovit termíny předávání dokladů  a záznamy o jednáních a pokynech. Ty jsou důležité nejen z hlediska sporů, ale také z hlediska škod.Smlouva o vedení účetnictví není jednoduchá a jedná se o poměrně složitý vztah. Všechno nemůže být jejím obsahem, ale měla by být podrobná. Účetní firma by měla zpracovat podklady řádně, ale objednatel by k tomu měl poskytnout dostatek času a především podkladů. Také nemůže účetní ručit za zpoždění se zaplacením daní, pokud k tomu nebyla zmocněna. Účetní musí dostat jasné a přehledné podklady a k účetním položkám jako jsou faktury i smlouvy a další náležitosti musí mít včasný a řádný přístup. Smlouvu je proto dobré uzavřít co nejpodrobněji a také stanovit možnosti jejího vypovězení  a ukončení.

Pokračovat na článek


Incoterms – opisování podmínek dodání zboží není třeba

Pokud jste někdy uzavírali smlouvu nebo se dohadovali na podmínkách, dojednání předacích podmínek zboží vypadalo prostě a jednoduše. Se zbožím a jeho převzetím se každý potkává denně. Pošta nosí balíky, v obchodě zboží kupujeme, platíme a odnášíme si domů. Občas nastane problém s převzetím, doručením a odpovědností za zboží.Zboží v obchoděJsme zvyklí, že v obchodě si vybereme zboží a zaplatíme. Co se ale děje mezi tím? Zboží si vybíráme v regálu a někdy nám spadne. Mnohý zákazník nenápadně vrátí zboží zpět, jiný upozorní prodavače a vezme si jiné zboží. A po někom zboží chtějí zaplatit. Může dojít k dohadům, zda zboží bylo zničeno nebo poškozeno vinou zákazníka a jeho zacházením nebo vinou prodejny. Zboží může být mokré a vyklouznout (láhev), vadné (ulomený nebo nalomený držák) nebo třeba špatně vystavené.Přechod odpovědnostiOdpovědnost za zboží v obchodě je problematická. Jednodušší je situace za pokladnou. Pokud zboží vložíme do košíku a zaplatíme, přejde vlastnictví a tím i odpovědnost na nás a odpovídáme také za manipulaci. Když odjíždíme od pokladny a zboží si chceme rychle prohlédnout a potěšit se zlevněnou pivní dvanáctkou nebo krásně novým talířem a předmět obdivu spadne na zem, je většinou pozdě „bycha“ honit. Kdybychom počkali a zboží si prohlédli doma nebo v klidu, k problému by nedošlo. Vina je evidentně na naší straně a většinou se nedá nic dělat. I když opět existují vyjímky, kdy ještě stihneme dojet na reklamace a prokázat, že zboží již bylo naštípnuté nebo třeba špatně zazátkované. Nicméně se jedná o složitější systém reklamace.Chaos reklamací a odpovědnostiJak je vidět z uvedených příkladů, existuje mnoho možností, jak může zboží přijít k „úrazu“. Dokonce i doma nám může ze špatného obalu zboží vyklouznout. Také pošta, i když tvrdí, že po převzetí zákazníkem, nemá žádnou odpovědnost, přece jen občas uzná, že balík měl mít například zpevněné dno. Ve smlouvách by potom popisování různých situací bylo sáhodlouhým výčtem možností a jejich řešení. K tomu se ještě připojuje pojištění, protože každý obchodník si jistí ztráty na zboží. Otázka, zda se pojištění vztahuje na vady nebo nehody, zda platí jen v prodejně nebo i před prodejnou a při dopravě, je také komlikovaný proces, který má mnoho možností. Stejně je na tom zákazník, který může mít pojištění domácnosti a opět záleží na tom, jak se pojistil, co je domácnost a jaké škody pojišťovna hradí.Incoterms a jejich výhodyPro smluvní styk a zjednodušení podmínek přechodu odpovědnosti za zboží vznikl Incoterms (International Commercial Terms – Mezinárodní obchodní termíny). Ten neobsahuje pouze terminologii, ale právě způsob, jak jednoduše nazvat přechod odpovědnosti za zboží z kupujícího na prodávajícího. A to jedním výrazem, který se uvede do smlouvy. Tím je vše dané a je s podivem, že podobnou terminologii nemají také obchody.Obsah IncotermsV podstatě a zjednodušeně platí 11 základních termínů a 4 obvyklé, které se mohou mezi smluvními stranami dojednat. Pokud je zboží odvezeno kupujícím přímo ze závodu prodávajícího a kupující za něj dále zodpovídá platí zkratka EXW (Ex Works). Pokud prodávající musí zajistit přepravní smlouvu, bez toho aby na sebe přijal nebezpečí ztráty či poškození zboží, užívají se termíny CFR (Cost and Freight) – náklady a přepravné, CIF (Cost, Insurance and Freight) – náklady, pojištění a přepravné (ujednaný přístav určení), CPT (Carriage Paid To) – přeprava placena do a CIP (Carriage and Insurance Paid to) – přeprava a pojištění placeno do (ujednané místo určení). Tedy podmínky, za jakých prodávající dodá zboží, kam je dodá a co zaplatí. Například při paritě CFR prodávající neplatí pojištění, ale zboží na svoje náklady přepraví a vyloží v určeném místě. Při paritě CIF platí také pojištění.  Pokud prodávající musí nést veškeré náklady a rizika spojená s celou trasou přepravy zboží, užije se DDP (Delivered Duty Paid) – s dodáním clo placeno, termíny DAT (Delivered at terminal) – s dodáním na terminál a DAP (Delivered at place) – s dodáním na místo (ujednané místo určení).Staré termíny IncotermsV praxi a dost často se používají ještě další termíny – DDU (Delivered Duty Unpaid) s dodáním clo neplaceno, DAF (Delivered At Frontier) – dodáno na dopravní prostředek (velice často užívaný termín), DES (Delivered Ex Ship) – dodáno z lodi , DEQ (Delivered Ex Quay) – dodáno z nábřeží. U termínů je třeba brát v úvahu, že velice často se užívá lodní doprava,a proto je důležité stanovit, zda zboží spadlo z jeřábu na loď, k boku lodi, ale nikoliv do přístaviště nebo spadlo na terminál.Incoterms je dobrou pomůckou ke sjednávání smluv a lze na podmínky přímo odkázat ve smlouvě. Stejně tak je vhodnou poučkou pro všechny obchodníky a zákazníky. Určení správného způsobu přechodu odpovědnosti za zboží zmírní ztráty, nedochází k dohadům a je jasné jak a kdo má zboží pojistit a dodat. Obchodníci v eshopech často tyto podmínky bagatelizují nebo stanoví nepřesně a tím vznikají značné problémy a škody.

Pokračovat na článek


Veřejná obchodní společnost – ručení neomezené

Tato forma společnosti sice nemusí mít žádné základní jmění a také zkratka v.o.s. se příliš nevžila. Přesto je kapitálově mnohem transparentnější, než jiné právní formy společností. Zakládají ji minimálně dva společníci, kteří ručí veškerým svým majetkem. Proto také tolik vosek neexistuje.Právní firmyNěkterým společnostem ukládá ručení majetkem přímo zákon. Advokát se tak ručení nemůže vyhnout, a proto je založení veřejné obchodní společnosti častým projevem sdružování se právníků tímto způsobem. Forma v.o.s. může mít základní jmění, ale při hlasování má každý společník 1 hlas, pokud mu společenská smlouva nepřisoudila jiný počet hlasů. Celkový počet společníků není omezen, takže během činnosti společnosti, mohou další společníci přistupovat nebo naopak vosku opouštět bez problémů s převodem obchodního podílu.Jednoduchá společenská smlouvaPokud se společníci nedohodnou jinak, než stanovuje zákon a nebudou chtít mít základní jmění, měnit počty hlasů nebo určit tvorbu rezervního jmění, je společenská smlouva jednoduchá. Postačuje název společnosti, sídlo, 2 společníci a předmět podnikání. To jsou povinné náležitosti, ostatní si společníci dohodnou. Například způsob konání valné hromady, zastupování společnosti, změny společenské smlouvy a další podmínky fungování jsou čistě jejich záležitostí. Podpisy pod smlouvou musejí být ověřeny, ale smlouva nemusí mít formu notářského zápisu.Základní jměníProtože se nevyžaduje žádné základní jmění, je zákon k veřejné obchodní společnosti benevolentní. Vklad může mít peněžitou nebo nepeněžitou formu a je dobrovolný. Při vkladu například auta nebo nábytku se nevyžaduje znalecký posudek, jak je tomu povinné u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Zákon ani nestanovuje dokdy musí být splacen peněžitý vklad, takže lhůtu si určí společníci ve společenské smlouvě. Pokud ale společník vklad nesplatí, zákon jej sankcionuje 20 % ročně. Nicméně společenská smlouva může tuto sankci zrušit nebo snížit a u nepeněžitého vkladu naopak takovou sankci zřídit.Založení společnostiPo sepsání společenské smlouvy a ověření podpisů je potřeba k zapsání do Obchodního rejstříku zajistit Živnostenské oprávnění pro předmět činnosti společnosti (soud si skutečnost zjistí z veřejného Živnostenského rejstříku), doložit nárok na sídlo například nájemní smlouvou se souhlasem s umístěním sídla, bezúhonnost si zjistí soud sám a dále je potřeba podepsat prohlášení o způsobilosti k právním úkonům, prohlášení o tom, že společník splňuje podmínky živnostenského zákona a nenastala překážka k provozování živnosti.Založit veřejnou obchodní společnost je poměrně jednoduché. Advokátské společnosti nemusejí ani žádat o živnostenské oprávnění, protože postačuje oprávnění advokáta každého ze společníků. K vnitřnímu vedení a řízení společnosti je zákon velice benevolentní. V podstatě si pravidla, způsob hlasování, počet hlasů, svolání valné hromady a další úkony společníci sami domluví a uvedou do vzájemné smlouvy. Veřejná obchodní společnost je charakteristická především neomezeným ručením a tedy nejbezpečnější formou společnosti, se kterou můžete mít co do činění. Proto jich také nevzniká mnoho.

Pokračovat na článek


Zaujměte VIP partnera

K obchodnímu jednání přistupuje jako ke hře: Hrajte a vyhrávejte.V dnešní době je těžké získat VIP zákazníka, ale ještě složitější je si ho udržet. Doba, kdy jste se spoléhali pouze na prezentace na veletrzích, je už dávno pryč. Dnes musíte sami významné klienty vyhledávat, následně o ně pečovat a rozmazlovat je.Obchodní schůzka u významného klientaZárukou úspěchu je, když se naučíte přistupovat k obchodnímu jednání s významným klientem jako ke hře. Hrajte a vyhrávejte. Na každé jednání se pečlivě připravte. Naplánujte si celou návštěvu. Při plánování myslete především na svůj cíl a tomu všechno podřiďte. Předem si stanovte, kam až necháte vašeho obchodního partnera zajít, tak aby to pro vás bylo ještě výhodné. Důležité je, ponechat mu pocit, že zvítězil.  Na schůzku přijďte včas. Ne dřív, ne později. Pečlivě si naplánujte, jak dlouho vám může cesta trvat. Počítejte i s menší časovou rezervou, kterou můžete získat na křižovatkách nebo v dopravní zácpě. Pokud dorazíte o něco dřív, využijte čas ke zrekapitulování myšlenek. Nezapomeňte ani na jeho asistentku. Zapamatujte si její celé jméno a taky ji tak pozdravte. Ale nepřehánějte to. Pozdrav ve stylu „Dobrý den, Jaruško“ nebude tím pravým ořechovým. Ale „Dobrý den, paní Soukupová“ už zní mnohem lépe. Asistentka tak nabude dojmu důležitosti, protože si její jméno pamatujete. Užitečné je také utrousit poznámku o jejím hezkém kostýmku. Pozor na hranici mezi zdvořilostí a flirtováním. I kdyby se vám asistentka skutečně sebevíc líbila, není to v daném případě na místě.Jak získat VIP partnera na svou stranu?Existuje několik základních triků, jak získáte sympatie významného obchodního partnera. Nejdůležitější je kontrolovat své emoce. Nedejte pouze na to, co slyšíte. Využívejte verbální komunikaci, díky které můžete číst v ostatních jako v knize. Nikdy nezapomeňte na úsměv. Nechoďte za ním po probdělé noci. Výraz poraženého také raději zapomeňte doma, buďte neustále pozitivní. Snažte si o něm zapamatovat i maličkosti. Například pokud má děti, zeptejte se občas na ně, pokud hrajte golf, sveďte rozhovor i na toto téma. Pamatujte si informace, které vám řekl v průběhu předchozích jednání. Při novém setkání je decentně připomeňte. Stejně jako jeho asistentka i on rád slyší své jméno. Lidem toto obecně dodává pocit důležitosti. A především – nezapomínejte ho chválit. Ne servilně, ale decentně. TŘI ZARUČENÉ TIPY, JAK HO ZÍSKAT A CO VÍC… JAK SI HO UDRŽET 1. Nakrmte ho2.  Obdarujte ho3.  Rozmazlete hoNakrmte ho!Pracovní oběd je ideální příležitostí, kdy můžete dát svému obchodnímu partnerovi najevo, jak si ho ceníte. Pokud se mu vyhýbáte jen proto, že si nejste jisti, jestli držíte správně příbor, pak je nejvyšší čas to změnit. V průběhu pracovního oběda zjistíte názory a postoje svého partnera, prohloubíte a upevníte vzájemné vztahy, dokážete mu, že si ho skutečně vážíte. Pozor dejte při výběru podniku. V restauraci, kde hraje živá hudba, se možná skvěle pobavíte, ale z obchodu nedojednáte nic. Nenechávejte nic náhodě a rezervujte včas stůl. Na schůzku pak přijďte o něco dřív, zkontrolujte, jestli není stůl nevhodně umístěn u východu, kuchyně nebo podobných průchozích prostor. Na obchodního partnera vyčkejte v hale nebo požádejte číšníka, aby ho uvedl k vašemu stolu. Až se tak stane, vstaňte a podejte mu jako první ruku. Jste v roli hostitele a ten vždy, bez ohledu na pohlaví a postavení, nabízí ruku jako první. Při výběru jídla se spolehněte na znalost etikety obchodního partnera a na jeho ohleduplnost, že si nevybere ty nejdražší speciality. Pokud by to přece jen udělal, nezbude vám než to bez mrknutí oka přejít. Rozhodně se nesnažte obchodního partnera přesvědčit o jídle, které si má zvolit. Slušností je vybrat si takové, které není ani nejdražší ani nejlevnější. Zásadou je, že při pracovních obědech se nenabízí alkohol. Tento fakt vychází z předpokladu, že se po jídle bude pokračovat v práci a že většina přítomných se vrací do kanceláře autem. Pokud je váš obchodní partner ze zahraničí, zjistěte si co nejvíce informací o mentalitě a náboženství v dané zemi. Vyvarujte se také zbytečných trapasů. Jedním z nich je i neustálé vyzvánění telefonu. Je naprosto nepřípustné, abyste během pracovní schůzky řešili další záležitosti. Proto si raději telefon ztlumte nebo ho úplně vypněte. Nejdůležitější pravidlo při stolování je – naučit se používat ubrousek a příbor. Pravděpodobně budete mít k dispozici látkový ubrousek. Ten si před jídlem položte na klín. Po jídle si do něj utřete ústa, přeložte ho čistou stranou a položte nalevo od talíře. V případě, že se nechcete živit jako diplomat, nemusíte nutně znát, jak vypadá vidlička na salát, na maso nebo na dezert. Vystačíte si s jednoduchým trikem. Každý chod začněte jíst příborem, který je nejdále položený od talíře. S obchodním jednáním vyčkejte na dezert a kávu. Platí nepsané pravidlo, že během hlavního jídla se mluví o tématech jako je počasí, prázdniny, dovolená a další. Taková témata na začátek odlehčí atmosféru a s plným břichem bude mít váš obchodní partner i lepší náladu. Domluvte se s personálem, že zaplatíte sám při odchodu. Vaši hosté nemusí znát cenu oběda.Obdarujte ho!Není třeba na každou obchodní schůzku nosit dárky. Občas si ale určitě vzpomeňte. Je velmi těžké vymyslet originální dárek, který nebude příliš drahý, vašeho obchodního partnera zaujme a především se s ním odlišíte od konkurence. To je hlavní! Firma by měla mít pro tuto příležitost vyhrazené speciální místo v rozpočtu.Předpokladem pro dobrý výběr je znalost vašeho partnera. Pokud je zapřísáhlí abstinent, nemá cenu mu kupovat víno, pokud je nekuřák, ani s balením drahých doutníků neuspějete. Naopak ho urazíte, protože mu tím dáte jasně najevo, že o něm nic nevíte. Vybírejte takový dárek, který skutečně využije. Když se nebude jednat o sériovou výrobu, váš obchodní partner to ocení. V takových situací využijte dobrých vztahů s jeho asistentkou. Ta vám jistě vyzradí, jestli její šéf třeba chodí rád do divadla. Vždyť takové roční předplatné je také originálním nápadem. Dárek je zároveň možností, jak zviditelnit firmu. Řada agentur se zabývá prodejem dárkových předmětů, které opatří vašim firemním logem. Dárkový předmět vybírejte podle věku, vkusu a zájmu toho, kterého jim obdarujete. Mezi nejoblíbenější dárky patří značkové pero, diář, pouzdro na vizitky a samozřejmě víno.Rozmazlete ho!Mezi další oblíbené dárky patří nejrůznější akce jako je golfový turnaj, zahradní párty, letecký den a další.  Je pravda, že vínem nebo značkovým perem nikdy neurazíte, ale dát někomu zážitek, to je záruka, že na vás skutečně nezapomene. Pokud nemáte finanční prostředky na pořádání velkolepých akcí, a přesto chcete věnovat obchodnímu partnerovi zážitek, doporučujeme balíčky relaxačních center.

Pokračovat na článek


Jak na charitu s elegancí a efektivně

 Filantropie dnes vyžaduje cit pro okolnosti a dobrý marketing. Zatímco dříve byla filantropie – neboli podnikové dárcovství či sponzoring, výsadou nadnárodních společností, dnes se do něj zapojuje čím dál více malých a středních firem.Efektivní charita se stala součástí strategického plánování každé firmy, která usiluje o zařazení se mezi ty nejúspěšnější.Na první pohled samá pozitivaPožadavky firem přispívajících na charitu stoupají. Dnes se společnosti nespokojí pouze se jménem na plakátě, jakožto s odměnou za svojí investici. Není se čemu divit, charitativní aktivity společnosti jsou často informací, o kterou se zajímá stát i firemní partneři. Zapojit se do společensky prospěšných akcí znamená pro firmu šanci zviditelnit se a ukázat se v tom lepším světle, ve kterém vystupuje jako odpovědný subjekt, kterému nezáleží pouze na tom, kolik prodá zboží. Své charitativní počiny firmy náležitě „prodají“ veřejnosti a jako odměnu za svoji angažovanost si pak tyto dobročinné aktivity navíc může uvést jako daňově odpočitatelnou položku.A tak zatímco jiní investují do masových reklam, firmy, které v rámci svého rozvoje uplatňují strategické plánování, vědí, že do podvědomí veřejnosti se dostanou v tom nejlepším světle právě prostřednictvím charity. A náklady, které do těchto aktivit vloží, se jim nejen díky možnosti odečtu z daňového základu vrátí zpět.Jak si vybrat vhodnou oblast naší pomoci?Můžete se zapojit do podpory seniorů, dětí, postižených občanů, záležíte jen na vás, komu chcete pomoci. Protože kromě pomoci chcete firmu i zviditelnit, doporučujeme vybrat si takovou oblast, která souvisí s předmětem vašeho podnikání. Navíc, pokud dané problematice rozumíte, máte jistotu, že dokážete zhodnotit, jestli vaše peníze byly použity na ten účel a v tom rozsahu, na jakém jste se domluvili. Kam až smíte jakožto dárce zajít?Nebojte se ptát a chtít konkrétní ukazatele a čísla. Pokud budete sponzorovat neziskovou organizaci, chtějte vidět její výroční zprávu. Bohužel ne všechny druhy organizací mají povinnost ji zveřejňovat.  Ale pro nadace a nadační fondy s obratem nad 3 mil. Kč a obecně prospěšné společnosti bez dozorčí rady, které mají čistý obrat vyšší než 10 mil. Kč nebo příjmy z veřejných rozpočtů nad 1 mil. Kč, platí, že musí každý rok provádět audit.  Dejte pozor na výši nákladů, které neziskovka bude uvádět jako provozní! Jistě, tyto náklady nelze opomenout a bez nich nemůže organizace fungovat, ale exekutivní náklady by neměly přesáhnout 30 % ročního rozpočtu.Poznejte svého partneraNež se rozhodnete pro konkrétní organizaci, které budete pomáhat, navštivte ji v jejím sídle. Osobní kontakt vám nejvíce napoví o serióznosti tohoto subjektu i o tom, zda-li je právě předmět jejich činnosti to pravé, kam chcete přispět.Dar versus sponzoring?Existují dva způsoby, jak se můžete zapojit do filantropie. Můžete zvolit formu daru nebo sponzoringu. Hlavní rozdíl je ten, že dar je založen na nezištném obdarování. Z právního hlediska to znamená, že sice poskytnete dar, ale nic za něj neočekáváte. Proces daru je vázán darovací smlouvou. Dar si můžete odečíst ze základu daně, a to je pro vás právě ten nejzásadnější rozdíl mezi sponzoringem a dárcovstvím. Sponzoring je založen na propagační a reklamní službě neziskové organizace. Váš příspěvek je chápán jako platba za tuto reklamu.Dar si můžete odečíst ze základu daně za předpokladu, že dar je v minimální hodnotě 2 000 Kč. Základ daně vám však sníží nejvýše o 5 % ročně. V případě daru se uzavírá darovací smlouva.Naopak smlouva, která bude upravovat váš sponzorský dar, tak nebude smlouvou darovací, ale smlouvou o reklamě. Náklady na propagaci a reklamu jsou daňově uznatelné položky a vy si je – na rozdíl od daru – můžete v plné výši zahrnout do základu daně. To znamená, že sponzorský příspěvek snižuje základ v plné výši. Pokud jste plátcem DPH, musí cena za tuto „formu reklamy“ obsahovat DPH.Jakým způsobem se zapojit?Možností, jak charitativní počin pojmout je několik. Pro inspiraci uvádíme několik nerozšířenějších forem. Peníze patří mezi nejoblíbenější dary Není to možná nejoriginálnější řešení, za to je prověřené a mezi podnikateli nejvíce preferované. Velké firmy se také nejčastěji přiklání k finanční formě filantropie.Malé a střední podniky věnují buď menší částky, avšak často dávají přednost spíše věcným darům. U těchto malých firem je velice oblíbené fyzicky zajistit renovaci či stavbu školních budov nebo dětských sportovních hřišť.  Dalším příkladem hmotných darů je firma Whirlpool Česká republika, malá pobočka nadnárodní firmy, pravidelně daruje Kapce naději věcné dary. Ledničky, pračky…  Placené volno zdarmaMéně známou, ale také velmi prospěšnou formou spolupráce je tzv. firemní dobrovolnictví. Vyberete si neziskovou společnost (nadaci, DDM…) a zároveň se domluvíte na konkrétní akci, na které se chcete podílet a pro konkrétní den jí ,,pronajmete“ své zaměstnance. Ti na svém novém, ale dočasném pracovišti působí ve firemním trikotu. Zaměstnancům samozřejmě platíte stejnou mzdu, jakoby vykonávali svou obvyklou práci.  Něco za něco Další možností je výměnný obchod. Filantropie tohoto druhu je oblíbená především u  neziskových organizací, které se zabývají podporou kultury. Neziskové organizace vám nabídnou zdarma prostor pro zábavní činnost a firma výtěžkem ze vstupného celou akci uhradí.Vlastní nadace je také řešeníNěkterým podnikatelům nestačí přispívat ostatním neziskovým organizacím. Chtějí být v oblasti charity aktivnější, a tak sami zakládají nadační fondy. Příkladem je Nadace Proměny, která má cíl urychlit financování veřejně potřebných projektů.Často také zakládají vlastní nadační projekty úspěšní podnikatelé v penzi.  A možná, až budete rozmýšlet o charitativní činnosti, pomůže vám fakt, že vidět šťastnou tvář konkrétního člověka, kterému jsme pomohli, je darem, který jste získali za svou velkorysost. Jak jsme na tom v ČR s dobročinností?Mezi nejštědřejší společnosti v oblasti charitativních darů patří každoročně skupina ČEZ, Česká pojišťovna, Mittal Steel Ostrava, Česká spořitelna, Jonson and Johnson a další.Každý rokem je u nás volen Sociálně prospěšný podnikatel roku. Za rok 2007 toto ocenění získal Josef Baláž – Liga o.s. Bruntál. Občanské sdružení Liga podniká v oblasti stavebnictví a recyklace odpadů. Její zaměstnanci jsou lidé, kteří jsou zdravotně nebo sociálně znevýhodněni. Postižení občané, starší občané, občané patřící k etnické menšině nebo občané s nedostatečnou praxí, kteří nemohou najít zaměstnání. Pokud nevíte, zda s dobročinností začít, odpovězte si na tyto otázky: Kde jinde prospějete firmě a zároveň i někomu jinému?Je pro vás důvodem možnost snížení daňového základu? Kde jinde se za tak výhodných podmínek dostanete do podvědomí stávajících i potencionálních klientů?K ZAMYŠLENÍCharitativní činnost může být velmi účinnou reklamou, pokud je v ní propojena inteligence a nadsázka. Například tabákové firmy sponzorují výzkum proti rakovině. Dalším úhlem pohledu je zákaz tabákové reklamy stupňující se téměř k absolutnu.EFEKTIVNÍ TIPVybírejte také podle druhu vašeho daru. Například pokud věnujete menší finanční částku, pak je účelnější věnovat ji třeba místní organizaci než výzkumu nadnárodní velikosti. A v místních regionálních periodikách se budou o takovou zprávu více zajímat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

Podnikání v USA – založit firmu je jednoduché

Amerika dala světu představu o svobodě slova a také ulehčila podnikání. Zakládání společnosti, která v USA neplatí daně je zajímavé, ale kdo chce vystupovat jako solidní partner a působit přímo na americkém trhu, musí být zavedená společnost. Založit v USA eseróčko je ale velice prosté.Druhy společnostíKdo není rezident v USA, může založit LLC nebo C Corp. LLC znamená Limited Liability Company – společnost s ručením omezeným a druhé C Corporation (zřejmě Civil Corporation), což je něco jako občanské sdružení, ale má formu obchodní společnosti. S Corporation mohou založit pouze rezidenti USA. Daně LLC společností platí fyzické osoby, tedy společníci. S Corporation platí daň jako společnost.Způsob ručení LLCSpolečnost LLC ručí majetkem svých společníků do výše jejich vkladu. To je správná forma ručení. V České republice společnosti neručí ničím, kromě veřejné obchodní společnosti (společník do výše celého svého majetku) a komanditní společnosti (tady ručí do výše celého svého majetku komplementář). Společnost s ručeným omezeným je tak v podstatě žádným ručením. V LLC složí společník základní jmění a pokud má společnost dluhy, společník zaplatí do výše vkladu tyto dluhy svým majetkem. Výhodou LLC je, že nemusí dělat schůze akcionářů a zvolit ředitele.Způsob ručení C CorporationC Corporation platí daně jako společnost, tedy nikoliv jako jednotliví zakladatelé – společníci. Celkové zdanění je poměrně zajímavé. Do 50.000 dolarů se platí daň 15 %. A dále je velmi progresivní. Nad 50.000 USD se platí 25 % a 7.500, nad 75.000 USD 34 % a 13.750, nad 100.000 USD 39 % a 22.250, nad 335.000 USD 34 % a 113.900, nad 10.000.000 USD 35 % a 3.400.000 USD, nad 15.000.000 USD 38 % a 5.150.000 a nad 18.333.333 USD 35 %. Jak je patrné, tato společnost je především výhodná pro drobné podnikání a protože vyžaduje poměrně málo administrativy, majitelé většinou založí několik takových společností, aby nedosahovali vysokého zisku.Založení společnostiZakládat společnost je velice jednoduché. Žádné dlouhé úřední papírování nebo desítky dokumentů, ověřených notářem, notářské zápisy a jiné nesmysly. USA maximálně odstranilo byrokratické překážky. Společnost můžete celou založit po internetu. To, co je dlouhodobě požadováno po ČR, v USA platí dávno. Zakládací dokument (Articles of Incorporation) v podstatě obsahuje jméno, sídlo, počet akcií, důvod podnikání (předmět podnikání) a jméno ředitele. Tyto údaje oznámíte a tím je společnost založena. Na základě tohoto oznámení obdržíte Certifikát o existenci společnosti. Cena založení se tak pohybuje třeba kolem 100 dolarů. Jinou otázkou jsou některé místní poplatky vybírané podle států. Ty jsou ale také nízké.V USA není podstatou podnikání přebujelá administrativa a téměř odrazující státní sektor jako v ČR. Podnikání je svobodným rozhodnutím a nikdo mu neklade žádné překážky. Neexistují výpisy z Živnostenských rejstříků, výpis z Rejstříku trestů, notářské zápisy, kolky, poplatky a jiná omezení. Jenom na některé činnosti je třeba licencí, které prodávají místní autority. Ty obvykle nejsou drahé. Jednou ročně pošlete Annual List se jménem a adresou ředitele. Kdo jste, jakou máte adresu a zda je váš podpis pravý nikdo neověřuje. Byrokracie nenávidí Ameriku a podnikat je jednodušší než žádost o vstup do USA.

Pokračovat na článek


Základní jmění společnosti s ručením omezeným – musí být skutečně složeno?

Založíme si společnost a jdeme do podnikání. Podnikání vyžaduje počáteční kapitál, který se nemusí získávat snadno. Mnozí podnikatelé se domnívají, že za společnost s ručením utratí spoustu peněz a zablokují si prostředky na poměrně dlouhou dobu. Ve skutečnosti lze založit společnost s ručením omezeným poměrně snadno a rychle. A především bez zbytečných nákladů.Jeden nebo více společníkůSpolečnost s ručením omezeným musí mít alespoň jednoho společníka a jednatele. Společník je vlastníkem a jednatel za společnost podepisuje a vyřizuje veškeré právní a obchodní záležitosti. Na trhu existuje také možnost koupě založené společnosti, která přijde na 15.000 až 20.000 Kč a poplatky za převody a změnu společenské smlouvy. Společnost musí mít společenskou smlouvu (v případě jednoho společníka – zakladatelskou listinu), která se musí sepsat formou notářského zápisu.Společenská smlouvaSpolečenská smlouva je v podstatě dohodou společníků na základnícch principech fungování společnosti. Musí obsahovat sídlo, jména nebo názvy společníků, předmět podnikání, výši základního jmění a výši vkladu každého společníka, způsob a lhůty splacení vkladů, určení správce vkladu a dobu neurčitou nebo určitou na činnost společnosti. Notář si za sepsání zápisu stanoví asi 3.000 Kč.Živnostenské oprávněníSpolečnost musí pro předmět svého podnikání vlastnit také živnostenský list. Ten může jako odpovědná odsoba opatřit některý z jednatelů nebo společníků. Pokud nesplňuje některou podmínku živnostenského zákona, musí se domluvit s třetí osobou. Poplatek za vydání živnostenského listu je 1.000 Kč.Složení vkladuPřed podáním návrhu na zápis musí být vklad nebo část vkladu složena. Většinou se skládá vklad na deponovaný účet v bance, který po zápisu společnosti buď změní správce vkladu na běžný účet, nebo prostředky vybere a použije pro činnost společnosti.  Pokud si ve společenské smlouvě společníci dohodnou, tak může být vklad složen u některého z nich, který k zápisu předloží doklad o složení peněz. Peníze tak nemusejí být složeny vůbec, protože postačuje potvrzení, za které správce kladu ručí.Zápis společnostiPoplatek při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku společnosti s ručením omezeným je 6.000 Kč. Podává se na formuláři, který se dá interaktivně vyplnit na portálu justice, ale musí kromě poplatku (v kolcích nebo zaplacením do pokladny soudu) obsahovat ještě další přílohy kromě živnostenského listu a společenské smlouvy. Každý jednatel musí doložit, že nemá zápis v rejstříku trestů, musí čestně prohlásit, že je plně způsobilý k právním úkonům (svéprávný) a že nebyl v předchozích letech členem statutárního orgánu společnosti, která byla v konkurzu.Zápis provede soud do 10 pracovních dní. Momentem zápisu vzniká povinnost hlášení na Finančním úřadu a vedení podvojného účetnictví. Založení společnosti s ručením omezeným není složité a může ji založit i jedna osoba. Jak je patrné, postačuje 10.000 Kč poplatků a nákladů k získání vlastní firmy. Mnoho podnikatelů se domnívá a název – společnost s ručením omezeným je zavádějící tím, že vklad 200.000 Kč vypadá jako věřitelská jistina, kterou společnost ručí a musí ji mít uloženu. Ve skutečnosti ji tedy nejen nemusí mít a může být založena jen prohlášením správce vkladu, ale ani ničím neručí. Základní jmění je prostě formální částka, kterou společnost používá a může ji utratit.

Pokračovat na článek