Výsledky vyhledávání pro dotaz předmětu

Výsledky vyhledávání v sekci: Příběhy úspěšných

Podnikání je jako maratonský běh

Jako podnikatel se člověk nenarodí. Aby však byl v podnikání úspěšný, měl by mít jak patřičné znalosti a zkušenosti, tak i splňovat určité osobnostní předpoklady týkající se především odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti. "Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout," říká Václav Řehoř, výkonný ředitel společnosti CCS, v exkluzivním rozhovoru pro IDE.Podíváme-li se dnes na jakoukoliv vysokou školu, je evidentní, že studenti stále dávají přednost jistotě zaměstnání před riziky spojené s podnikáním. Čím si myslíte, že to je?Pokud se podíváme na to, kolik lidí žije v České republice a kolik procent z nich je podnikatelů, pak zjistíme, že jde o velmi malé číslo. Na vysokých školách je proto situace logicky velmi podobná.Neočekával by však člověk, že minimálně studenti ekonomicky zaměřených škol by mohli mít k podnikání blíže?Nemyslím si, že tam existuje nějaká přímá vazba. Znám lidi, kteří už od útlého mládí v sobě cítili potřebu něco dokázat, vzít život do vlastních rukou. Jde o lidi, kteří neposlouchali učitele, často ani rodiče, a místo studia na vysoké se vrhli na podnikání. Vysokou školu si dodělali třeba později, ale jen proto, aby měli takový ten statut, když chodí na různá jednání. Na druhou stranu často slýchávám o tom, že absolventi vysokých škol, kteří při škole začali podnikat, dosahují poměrně dobrých úspěchů. Řada studentů i lidí z řad široké veřejnosti nosí v hlavě zajímavé nápady, podnikat však nikdy nezačnou. Čím si myslíte, že to je?Těch důvodů může být samozřejmě mnoho. Myslím si, že do jisté míry za to může i řada mýtů, které o podnikání kolují. Jedním z nich je například to, že se člověk musí podnikatelem už narodit, aby byl úspěšný. Tak tomu ale není. Podnikat může skutečně každý, nic jako podnikatelské geny, které by se daly zjistit testem DNA, neexistuje. Určité osobnostní rysy vhodné pro podnikání samozřejmě existují. Které předpoklady považujete za pro podnikání nejdůležitější?Rozdělil bych to na dvě části. První skupinu představují znalosti a dovednosti o tom, jak na podnikání vůbec jít. Tomu se dá naučit docela dobře studiem nebo ještě lépe učením se od zkušených podnikatelů. Pak jsou ale i předpoklady, kterým se učí hůře, protože souvisí s osobností člověka a jeho výchovou. Sem patří například to, jestli je člověk odvážný, zda má odpovídající sebedůvěru. Většina lidí, kteří podnikají, si abnormálně věří, což můžete poznat na jejich chování i mimo podnikatelské prostředí. A věřili si vždycky, i když k tomu třeba neměli pádný argument. Takoví lidé v životě prosadí řadu věcí a převálcují třeba i ty, co mají pravdu nebo jsou daleko lepší, a to jen proto, že si věří, že mají v sobě takový ten motor.Jaké další osobní charakteristiky jsou důležité?Vezmu-li v potaz různé již publikované názory i vlastní zkušenosti získané během posledních 14 let, pak bych hned za odvahu a sebedůvěru dal vytrvalost. Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout. Po deseti kilometrech vás začnou bolet nohy, po patnácti se vám bude špatně dýchat, po třiceti už třeba půjdete krokem a občas se posadíte k odpočinku. Což ještě není takový problém. Důležité je, abyste pak znovu vstali a oněch 42 kilometrů dokončili. Kombinace odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti je pro podnikání myslím naprosto stěžejní. Za jakési doplňující předpoklady považuji například touhu po úspěchu. Prostě nemám rád, když prohrávám. S tím souvisí i potřeba určitého temperamentu.Myslíte si, že v podnikání může být úspěšný i introvert?Introvertovi se bude prosazovat hůře, na druhou stranu to neznamená, že se nakonec nemusí prosadit.  Znám spoustu introvertů, kteří podnikají, a jejich firmy jsou velmi prosperující. Jde o lidi, kteří většinu času tráví přemýšlením či zkoumáním všeho možného, a pak vymyslí něco totálně geniálního. Většinou pak mají kolem sebe někoho dalšího, kdo je více temperamentní, a dokáže výsledky jejich úvah prodat.Říká se, že by člověk také měl být racionální, aby mohl podnikat…Já si to úplně nemyslím, protože když je někdo stoprocentně racionální, vyhodnotí si tolik rizik, že vůbec nezačne. Určitá racionalita je samozřejmě na místě, na druhou stranu by měl mít podnikatel tak trochu i růžové brýle, aby některé překážky předem neřešil. Avšak když pak na ně narazí, tak se s nimi dovede vypořádat, protože má v sobě tu velkou vytrvalost.Vraťme se zpět k mýtům o podnikání. S jakými dalšími mýty se ve své praxi setkáváte?Spousta lidí například říká, že když se pustí do podnikání, tak se stane svým vlastním pánem. Pravda je však taková, že záhy zjistí, že místo toho je otrokem svých vlastních zákazníků. Musí se řídit jejich požadavky, nosit jim modré z nebe. Dalším mýtem je, že většina začínajících firem po čase zbankrotuje. To si myslím, že je zejména chyba interpretace. Řada podnikatelů, kteří ukončí svou činnost, tak totiž nečiní z důvodu špatného podnikání, ale protože se svou úspěšnou firmu rozhodnou prodat, sloučit s jinou společností, nebo už mají takříkajíc lidově vyděláno a podnikání ukončí.Jsou ještě nějaké další mýty?Dalším mýtem je představa, že radši půjdu do regulérního zaměstnání, abych zjistil, jak co funguje, a když se mi tam nebude dařit, jednoduše si pak založím vlastní firmu. Co ale znamená, že se mi nebude dařit v práci? Že jsem se nedovedl přizpůsobit pracovnímu okolí? Že jsem nepodával tak dobrý výkon? Nebo že neumím své pracovní úspěchy dobře prodat?  Pak ale nejsem vhodný ani pro podnikání. Protože jestli jsem neuměl vlastní hodnoty prodat v zaměstnání, tak na vlastní noze to nebude jiné. Pouze mě to bude stát navíc peníze, které do podnikání vložím. A co když jsem v zaměstnání úspěšný a dotáhnu to na pozici výborného manažera? Jsem vhodnou osobou pro založení vlastní firmy?Tady je to tak půl napůl. Jestliže se někdo propracuje na opravdu vysokou manažerskou pozici, tak tam už je to v podstatě o podnikání. Tam už není žádná administrativa, tam už nedostáváte žádné úkoly, tam jste vepředu té pomyslné kárky, kde držíte firmu za oj a určujete, jestli se pojede doleva, doprava, pomaleji nebo rychleji… Už nejste ten, kdo tu kárku tlačí zezadu. Takže ano, určitá poloviční šance tam je, ale rozhodně to nelze brát tak, že by výborný manažer byl automaticky i výborným podnikatelem. Vy působíte na velmi vysoké manažerské pozici, přesto vedle toho sám podnikáte v oblasti poradenství. Jak to jde dohromady?Já se osobně považuji za jakéhosi prodejce. Všechno, co umím, se snažím okamžitě prodat. Vybírám si proto různé obory, různě složité pozice, a to jen proto, abych pak o tom mohl učit a radit ostatním. Čím je můj pracovní úkol zajímavější a složitější, tím lépe pro mě. Když mě pak osloví ředitel nějaké firmy, abych mu pomohl s jeho problémem, mohu z těchto širokých znalostí a zkušeností čerpat. Dřív jsem těmto případům věnoval třeba pár sobot nebo si na to vzal dovolenou, dnes už to ale dělám méně, protože se mi tolik času nedostává. Takže jak slyšíte, moc to dohromady nejde. Ale na učení si čas najdu vždy. Co by měl člověk zvážit před tím, než se vrhne na samostatnou podnikatelskou dráhu?Měl by hlavně vnitřně cítit, že to chce opravdu udělat. Takoví lidé prostě vědí, že podnikat chtějí. Neřeší, jestli mají či nemají podnikat, ale jak na to jít co nejlépe. Pak je určitě rozumné zapojit se do nějakého vzdělávacího programu, kde se takové věci dozví. Důležité je si taky předem rozmyslet, co od podnikání vlastně chci. Mám třeba kamaráda, který si založil před 15 lety malou reklamní agenturu zejména proto, že jeho hlavní životní náplní je ježdění na kole a hraní golfu, a jeho jedinou ambicí je mít ve tři hodiny volno a jít trénovat. Pak jde o podnikání pro udržení svého životního stylu.S jakými dalšími typy podnikatelů se v praxi setkáváte?Další skupinou podnikatelů jsou ti, kterým nevadí pracovat denně o tři, čtyři, ale i více hodin déle, ale nemají třeba ambice přesáhnout hranice okresu či kraje. Jde o lidi, kteří mají rádi o všem přehled. Vždycky si vybavím film Postřižiny, kde byl velký komín s nádherným výhledem. Tento typ podnikatele vyleze na takový komín a rozhlédne se, a všude kam vidí, to má pod kontrolou, ale jak vidí horizont a kopec, to ho už děsí. Jde o podnikatele, kteří podepisují všechny náklady nad 500 korun, kteří rozhodují o tom, kterému klientovi se bude prodávat a kterému ne.Pak jsou podnikatelé, kteří už mají odvahu k tomu, že to všechno, co shlédnou z toho pomyslného komína, dovedou replikovat jinde. Například si otevřou restauraci na Praze 3, a když je úspěšná, svěří jí manažerovi a otevřou si novou restauraci třeba v Praze 5. A když se pak dostaneme ještě výš, další skupinou jsou podnikatelé, kteří dovedou vybudovat jednu firmu do poměrně velké velikosti, tedy daleko za horizont a kopce, ti pak už ale k sobě potřebují schopné manažery, kteří jím budou pomáhat.Kdybyste se dnes jako začínající podnikatel rozhodoval o oboru podnikání, je nějaký obor, kterému byste se vyloženě vyhnul?Za obecně nevhodné považuji obory, které jsou silně regulovány státem. Protože začnete podnikat za určitých podmínek, nový ministr je kompletně změní, a vás to může přivést klidně k bankrotu. To pak dovede nabourat i sebedůvěru lidí, kteří si přirozeně hodně věří. Dlouho to bylo například zemědělství, i když už se to trochu změnilo k lepšímu. Dalším příkladem je třeba podnikání v zelené energii. Nikdy nevíte, kdy se změní dotace.Co si myslíte o podnikání více osob? Řekněme, že jeden student je nadaný více technicky, druhý obchodně, a dobře by se mohli doplňovat. Má takové podnikání nějaká úskalí?V praxi se setkávám se samostatnými podnikateli i podnikáním více osob, je to tak napůl. Obě varianty mají samozřejmě své výhody i svá úskalí. Kdybych měl dát doporučení, řekl bych, ať jdou do toho. Mohou udělat daleko víc práce, bude tam větší pluralita názorů, budou moci být daleko akčnější i kreativnější. Každý sice bude mít na podnikání trochu jiný pohled, ale dohromady budou tvořit o to všestrannější osobu podnikatele.Spousta firem, které znám, takhle byla založena, mnoho jich stále funguje ve stejném rozložení, a i když se v některých z nich společníci po několika letech rozhodli jít vlastní cestou, většinou to bylo naprosto bez problémů, na základě vzájemné dohody. Jako právní formu bych rozhodně doporučil s.r.o., kde každý společník ručí jen do výše svého splaceného vkladu. Podnikání má totiž svá rizika, tak pokud to lze, je vhodné mít aspoň nějakou ochranu.Jak jsme už hovořili na začátku, podnikání mezi studenty vysokých škol kopíruje velmi nízký průměr celé republiky. Co by se mělo změnit, aby se podnikání mezi studenty více rozvinulo?Nevymýšlel bych žádnou velkou vědu a udělal to samé, co funguje v jiných zemích, kde u podnikatelsky zaměřených škol typu Vysoké školy ekonomické v Praze existují podnikatelské instituce, kde se studenti se zájmem o podnikání mohou dozvědět řadu praktických rad. A pokud si řeknou, že podnikání je to, co chtějí zkusit, mají možnost jít do podnikatelského inkubátoru, odprezentovat tam svůj projekt a získat pro něj podporu. Spousta věcí skončí na tom, že lidé neseženou financování, aby vůbec mohli půlrok či rok fungovat, proto by měl existovat i nějaký fond, z kterého by bylo možné vybrané podnikatelské projekty financovat. Tak by to mělo ostatně fungovat i například v regionech.Neodrazují vás v tomto směru statistiky, které hovoří o tom, že mnoho firem umístěných v inkubátorech svou činnost stejně nakonec ukončí?Pokud se ke mně někdy v budoucnu dostane informace, že třeba 80 procent firem umístěných v českých podnikatelských inkubátorech přestalo po pěti letech podnikat, řeknu výborně. Bude to totiž znamenat, že už jsme se dostali na úroveň, kdy si můžeme dovolit profinancovat 80 procent neúspěšných podnikatelů, abychom vyselektovali těch zbylých dvacet procent podnikatelů, kteří podnikají a budou podnikat dál. A to jsou právě ti, kteří něco přinášejí. Nemusíme jim platit žádnou podporu, nesedí v práci od devíti do pěti, vytvářejí nové pracovní příležitosti, mají nové nápady, můžou to někam pozvednout.Jaké předměty byste doporučil například studentovi VŠE, který má zájem podnikat?Myslím si, že je důležité projít všemi hlavními předměty, které ho v prvních dvou až třech letech vybaví potřebným teoretickým základem, a pak bych mu doporučil přihlásit se k nám do vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí. A to z jednoho prostého důvodu. My ho sice v předmětu typu Podnikání malých a středních firem nenaučíme vůbec nic nového, co se týká teorie, ale co ho naučíme, je aplikace v reálných situacích. Neučí u nás totiž nikdo, kdo nebyl v praxi. Když se u nás například učí o financích, řeší se finance konkrétních firem. Tak jak to vidím, za ty poslední dva roky, tak si myslím, že tahle forma výuky dává studentům o hodně víc.Myslíte si, že může student začít podnikat už od prvních ročníků, nebo je to moc brzy? Nikdy není brzy. Pokud splňuje alespoň základní předpoklady pro podnikání a má zajímavý nápad, tak by si měl svůj život zorganizovat tak, aby mohl pokračovat ve studiu a čerpat z něj potřebné znalosti a při tom současně začít realizovat svůj podnikatelský sen. Kdo je Václav ŘehořOd roku 2006 působí jako finanční ředitel a jednatel ve firmě CCS ze skupiny Fleetcor Technologies, která je globální společností pro podnikové platební karty. Od října 2007 je také výkonným ředitelem. Ve funkci ředitele je odpovědný za všechny řídící funkce a rozhodnutí, jako jsou například formulace strategie, motivace zaměstnanců, vyhledávání a vyjednávání případných akvizic, zavádění nových produktů, jednání se zákazníky (Shell, Benzina atd.) a další manažerské funkce. Jako finanční ředitel odpovídá za všechny aspekty finančního řízení podniku v ČR i na Slovensku, a to včetně ročního rozpočtu, měsíčních prognóz rozvahy, výsledovky a peněžních toků či vztahů s auditory a s bankami. Spravuje peněžní toky v Praze, ve Vídni a spolupracuje s vedením v Londýně a Atlantě na různých rozvojových projektech v Evropě.V letech 2004 až 2006 pracoval jako finanční ředitel ve firmě Škoda Power, kde odpovídal mj. za finanční řízení, corporate governance, řízení rizik, snižování nákladů, řízení ziskovosti projektů či hotovostní operace. Byl členem týmu při prodeji parních turbín elektrárenským společnostem v různých zemích např. Dánska, Mexika, Indie atd. Byl odpovědný za partnerské projekty v Číně a Indii.Předtím pracoval pět let v kanadském Torontu ve vybraných oblastech finančního plánování a reportingu, controllingu u společností De Beers a Campbell Soup Canada (obě společnosti patří k předním ve svém oboru) V 90. letech působil jako konzultant nebo ředitel v různých společnostech např. Michelských pekárnách, Spolchemii a Brown Forman.Vystudoval Českou Zemědělskou Univerzitu v Praze, kde získal doktorát. Kurs MBA má z PIBS (Metropolitní universita v Manchesteru a Vysoká škola ekonomická v Praze). Přednáší na VŠE.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


Jste žena a začínáte podnikat? Držte se těchto pravidel

Začněte čím dříve a vždy na základě předem připraveného plánu – ideální je začít s podnikáním v mládí, kdy máte ještě dostatek energie. Nicméně, nevylučujeme, že vám jí nezbude dost i po padesátce. Podnikání vždy rozjíždějte na základě předem promyšleného plánu, čímž se vyhnete možným zklamáním a finančním ztrátám.Zmapujte konkurenci a aktuální trh – společně s podnikatelským plánem vždy proveďte průzkum trhu a detailní prostudování konkurence. Pokud již někdo podniká ve vašem oboru, promyslete si, čímž se konkurencí inspirujte, což naopak uděláte jinak a čím se její odlišíte.Založte si živnost nebo firmu – bez oficiálního založení podnikání to opravdu nejde.Nezapomeňte se adekvátně prezentovat – reklama je nezbytnou součástí podnikání hned po jeho založení. Bez ní totiž o vás nebude nikdo vědět. Snažte se vymyslet si originální způsob prezentace, který upoutá a výstižně poskytne veškeré informace o předmětu vaší činnosti. S dobrým nápadem se dá reklama realizovat i s omezeným rozpočtem.Neustále se zdokonalujte a rozšiřujte své služby – po získání zákazníků se musíte stále snažit oslovovat nové a nové, protože bez nich nebude možný další rozvoj. Proto postupně inovujte a rozšiřujte své služby, čímž si rozšíříte okruh potenciálních klientů. Nezapomínejte ani na zdokonalování svých schopností, znalostí a kráčení s aktuálními potřebami doby.Využijte reference svých zákazníků – pokud byli zákazníci spokojeni s vašimi službami, nechte jim říct svůj názor. Tyto reference totiž mohou sloužit jako efektivní způsob reklamy, který na základě pozitivních zkušeností osloví dalších lidí. Je to marketing zcela zdarma.Nezapomínejte na dokonalou organizaci času – času je málo a čas jsou peníze. Právě tohoto pravidla se za každých okolností držte. Pomůže vám uvědomit si důležitost času a také jeho dobrou organizaci tak, abyste ve svém životě stíhaly opravdu všechno – podnikání, péče o rodinu a odpočinkové aktivity. 

Pokračovat na článek


Být živnostníkem nebo se na Živnostenský list vykašlat?

Povinnost vlastnit a opatřit si Živnostenský list, dnes tedy zápis do Živnostenského rejstříku je u většiny povolání povinná. Živnosti se dělí na volné, vázané, řemeslné a kocesované. V naší byrokratické zemi existují také profese, které mít živnost nemusejí. A nehrozí jim žádné sankce.Živnosti volnéPokud je vám něco volné, tak to asociuje spíše ledabylý vztah. Živnost volná tak úplně volná není, protže stejně vyžaduje registraci a splnění základních podmínek podnikání, kterými je věk 18 let, bezúhonnost, svéprávnost a bezdlužnost. Na takzvané ohlášení živnosti volné nepotřebujete na živnostenském odboru nic zvláštního, protože většinu dokladů si úřad sám opatří (výpis z rejstříku trestů), OP předložíte a svéprávnost prohlásíte. Stát, když tyto administrativní kroky, jakými bylo třeba nošení výpisu z RT, zrušil, doplnil je sháněním bezdlužnosti od České správy sociálního zabezpečení a Finančního úřadu. K tomu musíte prohlásit, že nedlužíte Zdravotní pojišťovně. Takže kolečko obíhání a 1.000 Kč k tomu, zase zůstalo.Další živnostiVázané živnosti vyžadují doložení kvalifikace a jsou rozdílné podle přesně stanovených podmínek Zákona o živnostenském podnikání. Například geologická činnost vyžaduje osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí, zpracování tabáku vysokoškolské vzdělání v oboru a rok praxe stejně jako třeba oční optika, zpracování odpadu, projektová činnost nebo třeba nákup a prodej uměleckých předmětů. Při nižším vzdělání se pak prodllužuje podmínka délky praxe. Živnosti řemeslné se od vázaných prakticky neliší, jen dávají svým názvem najevo, že se týkají řemesel jako jsou pekařství, kamenictví, zlatnictví, truhlářství a další profese ručních prací. Také obsahují povinnost příslušného vzdělání či vyučení a povinné praxe. Nejsložitější jsou koncesované živnosti, protože spojují podmínky předchozích živností (obecné podmínky, vzdělání a praxi) a k tomu ještě speciální povolení – kooncesi, kterou uděluje stát. Známá koncese je třeba nákladní automobilová doprava, kde zájemce musí složit kauci a pojistit se nebo provoz kematoria, balzamování a pohřební služby, výroba lihu a vína, jakékoliv zacházení s výbušninami, zbraněmi, střelivem  a pyrotechnikou, ale také provádění dražeb a detektivních služeb.Bez živnostiDá se žít také bez živnostenského oprávnění. Autoři, správci autorských práv, umělci (zpěváci, herci atd.) a restaurátoři nepotřebují žádné povolení a nemusí si opatřovat Živnostenský list. Stejně tak nevyžaduje Zákon o živnostenském oprávnění ŽL od osob, které podnikají v oboru se zákonnými povinnosti na profesní úroveň. Živnosťák tak nepotřebují lékaři, lékárníci, advokáti, notáří, tlumočníci, překladatelé, znalci, auditoři a mnoho dalších profesí. Živností není také zemědělství včetně prodeje vlastních výrobků (jenom registrace na místním úřadu), vzdělávání nebo vlastní železniční doprava.K podnikání a získání Živnostenského listu může každý přistoupit individuálně a přestože není povinen ohlašovat živnost nebo získávat koncesi, může si živnost opatřit. V tomto se dobrovolnosti meze nekladou. Živnost poskytuje určité výhody třeba uplatněním vyšších paušálních výdajů a je někdy dobré se prokazovat výpisem z Živnostenského rejstříku, než nemít žádný doklad. V každém případě je nutné si ověřit, zda živnost potřebujete nebo ne, protože nedovolené podnikání je trestným činem a v menším rozsahu podléhá sankcím ve správním řízení. Rozdílnost pokut se pak stanovuje podle druhu živností. U podnikání bez živnostenského oprávnění u volné živnosti lze uložit pokutu až do 500.000 Kč, u řemeslné a vázané živnosti až 750.000 Kč a u koncesované až 1.000.000 Kč.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Franchising

Franchising

Co je to franchisingEvropský kodex etiky franchisingu definuje franchising jako způsob podnikání, tzv. Partnership for profit, který je založený na dělbě práce a spcializaci mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy. Jedná se o úzkou a nepřetržitou spolupráci finančně a právně relativně samostatných podnikatelů. Franchisor nabízí podnikatelský koncept pro úspěšné vybudování a řízení podniku. Franchisant se naproti tomu zavazuje dodržovat postupy stanovené v koncepci.Základní myšlenkaZákladní myšlenka franchisingu je jednou vytvořený úspěšný podnikatelský systém x krát prodat a zajistit tak odbyt a expanzi (národní i mezinárodní). Vice versa vstoupit snadno do podnikání, které je úspěšné a nastartovat svoji podnikatelskou kariéru bezpečně.Nejvíce franchíz najdeme v oblastech prodeje, služeb a gastronomii.PojmyFranchiza (franchíza): licence poskytnutá za účelem úzké spolupráce mezi dvěma podnikatelskými subjekty, kdy jeden poskytuje své know-how a druhý se zabývá odbytem zboží či služebFranchisor: nabízí podnikatelský koncept, určuje pravidla a stavuje podmínky podnikáníFranchisant: kupuje podnikatelský koncept, využívá know-how, podniká na vlastní odpovědnostFranchisová smlouva: smlouva mezi dvěma podnikatelskými subjekty, která upravuje základní vztahy (práva a povinnosti) mezi poskytovatelem a nabyvatelem licenceFranchisový balík: souhrn práv, znalostí, know-how, služeb a dalšího plnění poskytované ve prospěch nabyvatele licence (franchisanta), které usnadňují a stabilizují podnikání. Franchisový balík je součástí franchisové smlouvy.Franchisové poplatky: platby (jednorázové i opakující se), které platí nabyvatel licence franchisorovi za možnost provozování franchízy a spojené službyFranchisová síť: struktura všech organizačních jednotek franchíz, resp. franchisantů, které jsou koordinované z centrályMaster-Franchising: franchising, který je provozován v mezinárodním měřítku, resp. přesahuje území jednoho státuMater-Franchisová smlouva: smlouva, která upravuje přeshraniční vztahy mezi master-franchisorem a master-franchisantem. Smlouva umožńuje uzavírat franchisové smlouvy s dalšími franchisanty.ČIFRA: Český institut pro franchizing, který vznikl pro všechny podnikatele (především menší podnikatele), aby měli možnost pustit se bezpečně do osvědčené metody podnikání a vhodně ji použít. Jedná se o poradenské národní centrum, které zahrnuje vzdělávací, vědeckou, publikační i popularizační činnosti.FranchisantPodniká vlastním jménem a na vlastní účet.Využívá jméno a značku franchisy. Nestará se o propagaci výrobků ani služeb své pobočky. Reklamní kampaně probíhají centrálně díky čemuž se marketingová síla značky zvyšuje.Využívá nasmlouvaných velkoobchodních partnerů, kde má možnost získat nákupní výhody. Franchisant má také možnost nakupovat přímo od franchisora za nižší ceny.Franchisant má díky osvědčenému podnikatelskému konceptu, tržnímu know-how a de facto zajištěnému odbytu svých výrobků a služeb bezpečnější, jistější a rychlejší vstup na trh.Je to právě know-how, které je důvodem tak drahé franchisové smlouvy.POZOR: Jako franchisant nemáte plnou svobodu k nasmlouvání vlastních dodavatelů.FranchisorFranchizor poskytuje právo používat osvědčený podnikatelský koncept a značku, vč. všech přidružených služeb, které stabilizují podnikání.Franchisor pomáhá zejména při zakládání pobočky, při úpravách či vybavení provozovny. Poskytuje také školení zaměstnanců jak v oblastech prodejních tak marketingových postupů. Franchisor tak předává své osvědčené know-how. V průběhu trvání franchisového partnerství má franchisor za úkol průběžně kontrolovat a podporovat vedení franchisové pobočky.FranchízaNejčastěji se jedná o formu podnikání malých a středních podniků, které expandují na nové trhy a zahraniční oblasti. Statistiky z Evropské unie dokládají, že podnikání skrz franchisovou smlouvu je až 6krát úspěšnější než podnikání na vlastní pěst.Základní touha franchizora je expandovat na nové trhy a rozšířit tak svoje produkty, služby i značku, a to vše s minimálními náklady. Jako franchizant vstupujete do určité kultury a začínáte podnikat s již známou značkou a návodem, jak na to.Základ podnikání jako každé jinéFranchising může znít jako snadné řešení, jak vydělat lehce peníze. Dají nám plán, know-how, vyškolí zaměstnance, řeknou, jak se co dělá a zákazníky budeme mít de facto také, protože budeme těžit z již zaběhlé značky. Franchising je však podnikání jako každé jiné. Dříve než se rozhodnete investovat peníze, buďte k sobě upřímní a pokud je to váš první krok do podnikání, pečlivě si zodpovězte typové otázky.Pouštím se do samostatného podnikání, jsem opravdu podnikatelský typ?Jsem připraven na podnikatelská rizika?Dokáži řídit tým spolupracovníků a budovat dlouhodobé obchodní vztahy?Jsem připraven respektovat stanovená pravidla a jsem připraven na možná omezení do budoucna?Zodpovědně vybírejte z desítek možných franchisových konceptů, které vyhovují vašemu oboru či předmětu podnikání. Možnosti franchizové spolupráce nabízí jednotlivé společnosti na svých webových stránkách, které dohledáte přes internetové vyhledávače. Zalíbí-li se vám, kontaktujte je a požádejte o podrobnější informační franchisové podklady. Anebo můžete využít specializované pracoviště, které se zabývá franchisingem již několik let - Český institut pro franchising (ČIFRA).Financování franchízyČeská asociace franchisingu několik let iniciuje boj za výhodnější podmínky při financování franchízy u finančních institucích. Mnoho franchízových smluv představuje poměrně vysokou investici - jedná se o primární problém, který každý franchisant řeší. ¨Aktuálně české prostředí nabízí financování franchízy těmito prostředky:Bankovní úvěryPůjčkystátní podpůrné programy podpory pro malé a střední podnikatelePartnerstvíLeasingFactoring a forfaitingStrukturované fondy EUPOZOR: Při žádosti o značné finanční zdroje je u většiny poskytovatelů vyžadován propracovaný bussiness plan, vč. finanční návratnosti.Franchising v České republiceFranchising se jako forma podnikání dostala do České republiky až po revoluci v roce 1991. To je hlavní důvod mladosti franchisových systémů u nás. Nedokonalá mladá legislativa, podnikatelská tržní kultura a chybějící zkušenosti s minimálním know-how způsobily velmi pomalý proces rozvoje tohoto typu podnikání.V České republice se jedná přibližně o 50% podíl franchisingu v oblasti služeb a 50% v oblasti obchodu.Ve službách dominují jednoznačně restaurace, rychlé občerstvení a realitní kanceláře. Z oblasti obchodu stojí v čele prodej módy a textilu.V posledních letech se poptávka po franchisingu v ČR zvyšuje. Díky vysoce konkurenčnímu až přesycenému trhu je právě franchising jedna z alternativ, jak podnikat a obstát nejen na národním trhu, ale také na trhu otevřené EU.Pro expanzi na nové zahraniční trhy je využíván především master-franchising, o jehož financování získávají čeští podnikatelé stále větší povědomí. Tímto způsobem se přibližujeme evropskému standardu a stáváme se součástí evropských vazeb rozvoje trhu.Výhody franchisingubezpečnější podnikání (prodejní koncepce je tržně ověřená)relativně vysoká rentabilita vloženého kapitáluX krát úspěšnější podnikání než na vlastní pěstrychlá expanzezajištěný vstup na nové i vzdálené trhylepší vyjednávací pozice na trhuMotto: Jednou vymyšlené stokrát prodat

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Event management

Kalendář jako reklamní dárek

Musí obsahovat pro vašeho klienta potřebné a užitečné informace. Pokud pracujete pro společnost, která si uctívá věrné zákazníky reklamními dárky, otázku výběru originálního, funkčního a finančně únosného předmětu řešíte pravděpodobně pravidelně.Záměrem tohoto článku je zmapování možností, příležitostí a forem jednoho z nejoblíbenějších propagačních předmětů – firemního kalendáře. Důvodem jeho oblíbenosti je především propojení estetické a užitkové hodnoty a také „masová spotřeba“. Jinak řečeno, nějakou formu kalendária používá každý z nás a z nabízeného množství si vybereme ten, který je přehledný a především hezký. Vždyť se na něj, konec konců, budeme dívat celý rok.Vlastnosti kalendáře ve službách reklamyNesporné argumenty pro jeho využití jsou trvanlivost a užitková hodnota. Který reklamní předmět se může pochlubit tím, že se na něj člověk dívá denně, 365 dnů v roce a ještě k tomu s motivem získání nějaké informace? Nejdůležitější vlastností kalendáře je samozřejmě jeho kalendárium, které nabízí velké množství prostoru pro informace navíc. Můžete se zde realizovat dle libosti a vložit informace o různých oborových akcích, zajímavostech, historii, veletrzích apod. K informacím o firmě můžete využít samostatné strany kalendáře, je to důstojný prostor pro vaši prezentaci a kalendáriu nepřekáží.Další předností kalendáře je jeho estetičnost. Ne každý si může dovolit zkrášlovat kancelář originály obrazů, a přesto nemá rád holé stěny. I reklamní kalendář může mít vysokou uměleckou hodnotu a často se dokonce stává sběratelským předmětem. Není vůbec výjimkou, že hezké kalendáře zůstávají viset na místě i několik let po skončení svého „funkčního“ období. Obohatit svůj kalendář můžete nějakou přidanou hodnotou. Nevěříte, že to funguje? Důkazem toho, že ano, i když trochu úsměvným, je celým národem oblíben adventní kalendář s čokoládami. A možnosti pro vás? Slevové kupony, vouchery, volné vstupenky, akce, co jen chcete. Poskytujete například slevu na svoje produkty jenom do určitého data? Pokud se o tom klient doví včas z vašeho kalendáře a zboží se slevou stihne nakoupit, budou spokojeny obě strany. Reklamní kalendář je rovněž vhodným nosičem pro PR informace. Pokud máte v této oblasti nějaké ambice, můžete se realizovat nejrůznějším charitativním obsahem. Tyto projekty jsou veřejností vnímány velice pozitivně, nemluvě o těch, kterým touto cestou pomůžete. Za zdánlivou nevýhodu individuálního reklamního kalendáře můžeme považovat jeho relativně dlouhou výrobní lhůtu a vhodnost k darování pouze jednou v roce. Ovšem i tyto fakta mohou být při jiném úhlu pohledu výzvou: reklamní rozpočet se přece plánuje rok dopředu, je tedy jenom otázka discipliny, začít s výrobou kalendáře již začátkem roku. Tip: pokud si připravíte kalendář ještě na jaře, budete pracovat ve větší pohodě, vyhnete se předvánočnímu shonu v tiskárnách, a navíc, většina dodavatelů reklamních kalendářů je začátkem roku díky menšímu počtu zakázek ochotnější smlouvat o ceně. Nemusíte se bát, že by to bylo příliš dlouho dopředu. Specializovaná nakladatelství již teď v létě 2007 mají hotovou polovinu kolekce roku 2009! Co se týče jakési „jednorázovosti“ v darování reklamního kalendáře, je to zas jen prostor pro přemýšlení. Zabýváte-li se dodávkou sezónního zboží nebo služeb, můžete uvažovat o kalendáriu vám na míru. Vždyť společnost je zvyklá i na jiné druhy kalendárií (např. školní diáře). Tak, pokud se věnujete, řekněme prodeji sezónního zboží nebo služeb, můžete zveřejnit kalendář klidně s půlroční platností, nebo naopak, třeba s kalendáriem na rok a půl.Jaký je rozdíl mezi individualizovaným a individuálním kalendářem?V nabídce agentur s reklamními dárky nebo specializovaných kalendářových nakladatelství, najdete široký sortiment produktů s kalendáriem – od jednolistých map, přes nástěnné, stolní, vázankové a jiné kalendáře, až po diáře nejrůznějších druhů. Pokud uvažujete o vlastním firemním kalendáři, budete se pravděpodobně rozhodovat mezi realizací individualizovaného nebo individuálního titulu. Individualizovaný kalendář je kalendářem vybraným z nabídky v katalogu, opatřeným individualizačními znaky (logo, adresa), například formou přítisku nebo nálepkou. To je oblíbená, časově i produkčně nenáročná a finančně přitažlivá alternativa. Ten, kdo je pověřen výběrem tématu firemního kalendáře má k ruce často více než stostránkové katalogy s jejich nabídkou, výběr hezkého kalendáře je celkem příjemná aktivita. Individuální kalendář je naproti tomu produktem šitým na míru. Originálním, jedinečným, reprezentativním. I v této kategorii ovšem existuje více možností, než by se na první pohled zdálo. Můžete si třeba definovat některé pojmy, se kterými se vaše značka identifikuje, jako například: flexibilita, dynamičnost, dravost a pokusit se prezentovat je prostřednictvím obsahu kalendáře fotografiemi adrenalinových sportů opatřených texty nabitými energií, entuziasmem a odvahou.Čím více z možností kalendáře jako reklamního předmětu získáte, tím spokojenější můžete být s využitím peněz v rozpočtu a tím efektivnější práci odvedete. Takže můžete zkusit něco víc – spojit reklamní předmět s prezentačním materiálem. Jak na to?Kalendář zapadne do marketingového konceptuDefinujte si několik vašich dlouhodobých marketingových cílů a pokuste se jejich dosažení propojit s vlastnostmi kalendáře. Příklad: máte ve své nabídce více služeb. Jedna, dvě, nebo tři jsou nejoblíbenější, s jejich prodejem nemáte problém. Potřebujete ale své zákazníky informovat o těch zbylých a proto máte v úmyslu vydat leták, nebo brožurku s charakteristikou a vysvětlením. Zároveň řešíte reklamní dárek pro daný rok. Proč nespojit tyto dva výdaje v jeden? Nástěnný kalendář s hezkými fotografiemi tematicky souvisejícími s nabízenými službami, užitečné kalendárium a zajímavě podané komerční informace řeší problém systémem dva v jednom. Vzniká tak vysoká pravděpodobnost, že klient se s informacemi, které k němu potřebujete dostat, bude seznamovat příjemným způsobem po celý rok. A brožurka, která z jeho stolu po pár dnech poputuje do popelnice, nebude vaše, nýbrž konkurence. Jiný příklad. Nabízíte cestovní pojištění. Víte, že jej řeší většina lidí na poslední chvíli před odjezdem na dovolenou, nebo na služební cestu. Můžete využít tuto informaci a zadat k výrobě například jednolistou nástěnnou mapu s kalendáriem a prostorem pro vpisování prezence na pracovišti. Tu pak nabídnout jako dárek administrativnímu pracovníku firmy s bezpočtem vašich potenciálních klientů. Ti se s vaší informací setkají přímo v čase, kdy ji aktuálně potřebují – teda při plánování odjezdu. Mapa bude viset na stěně v nejnavštěvovanější kanceláři firmy, vaše logo a kontakty budou po celý rok na očích a navíc splníte jedno důležité kritérium pro reklamní dárek a to je užitečnost pro obdarovaného.Jestli se na podobné vymýšlení necítíte, poraďte se s kompetentními lidmi v kalendářovém nakladatelství. Vy znáte vaši nabídku, vaši cílovou skupinu a váš problém, v nakladatelství znají nekonečné možnosti tvarů, forem a druhů kalendářů. Budete příjemně překvapeni, kolik řešení existuje.Originalita je podmínkou, ne výsadouJak to udělat, aby si váš klient dal na stůl/na zeď právě reklamní kalendář vaší firmy?- Kalendář by měl být hezký a kvalitní. Hezkým kalendářem si každý rád vyzdobí interiér- Kalendář musí obsahovat pro vašeho klienta potřebné a užitečné informace. A to nejen o tom, který je den, kdo slaví svátek, nebo na které dny letos připadnou Vánoce.- Přehlednost kalendáře nesmí být potlačena reklamními informacemi, jinak řečeno, musíte uhlídat hranice mezi užitkovou, estetickou a komerční funkcí kalendáře.- Pokud je to možné, vytvořte kalendář s nějakou přidanou hodnotou.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

Smlouva o vedení účetnictví – přesnost se vyplácí

Daně a účetnictví, Začínáme podnikatNa všechny možné druhy smluv se lze odkázat podle obchodního nebo občanského zákoníku. Smlouva o vedení účetnictví ale specifikována není. Nejblíže k ní má mandátní smlouva. Účetní firma se za úplatu zaváže vést účetnictví podle podmínek objednatele. Za to jí náleží sjednaná odměna. Paradoxem je, že mandátní smlouva nevyžaduje písemnou formu.Předmět smlouvyPři vedení účetnictví si málokdo dovolí neuzavřít smlouvu písemně. Její sjednání je podstatné pro obě strany. Účetní nebo účtující společnost potřebuje přesně znát rozsah práce a odměnu a zadavatel chce mít účetnictví v pořádku a se zachováním mlčenlivosti. Podstatný je tak již předmět smlouvy – tedy rozsah práce. Zpracování prvotních dokladů je samozřejmostí a pravděpodobně nebude nikdo vynechávat třeba pokladní doklady od faktur. Tyto doklady se musejí zaúčtovat a je třeba specifikovat, zda se vede plnohodnotné účetnictví nebo jen účetní evidence. Pokud chcete poradenství, mělo by být také uvedeno. Možná někteří podceňují možnost poradit se, ale třeba způsob naložení s odpisy nebo data vystavovaných faktur a data daňových plnění mohou správným postupem ušetřit dost peněz. Na závěr by měla celá činnost směřovat k vypracování a podání daňového přiznání k daním, pokud je podnikatel potřebuje – přiznání k dani z příjmu, přiznání k dani silniční, přiznání k DPH a daň z nemovitosti. Dalším možným druhem vedení účetnictví je mzdová agenda, ta je totiž specifická a poměrně složitá. Velmi důležitou součástí předmětu smlouvy je zastupování a účast na daňové kontrole. Určitě nikdo nechce sedět řadu dní s kontrolory a vysvětlovat účetnictví, kterému třeba ani nerozumí.Rozsah a odměnaRozsah uvedené práce se stanovuje převážně dvojím způsobem. Účetní dokáže odhadnout počet dokladů a rozsah práce. Potom se stanoví paušální částka, která může být včetně nebo bez vypracování závěrky a daňového přiznání. Druhý způsob záleží na jednotlivých dokladech a vypočítává se podle počtu účtovaných faktur, stvrzenek, odpisů a dalších položek. Propočet odměny se tak stanoví například každým záznamem účetní položky do knihy pohledávek, závazků, knize majetku atd. Obecně platí, že malá společnost, která není plátcem DPH zaplatí od 2.000 Kč měsíčně, podobná firma, ale plátce DPH od 5.000 Kč, od 1.000 do 5.000 účetních položek za rok je to od 10.000 Kč měsíčně a více než 5.000 dokladů přijde na částku od 20.000 Kč měsíčně. Ceny za jednotlivou položku se pohybují od 30 Kč výše.Další podmínkyPodstatnou podmínkou smlouvy by měla být mlčenlivost a odpovědnost. A není to jen povinnost na straně účetní firmy. Objednatel by měl včas předávat podklady a poskytovat vysvětlení nebo spolupracovat při zadávání dokladů. Už jen vyúčtování pracovní cesty, cestovného a stravného může znamenat mnoho otázek od účetní. Kdy cesta začala, jak dlouho trvala, proč byly poskytnuty vyšší diety a jak vše zaúčtovat. Proto by podle výše uvedeného návodu měl být ve smlouvě předmět dobře specifikován, aby se objednatel sám nevystavoval ztrátám a problémům s kontrolou.MlčenlivostOtázka mlčenlivosti sice vychází ze zákona a existuje obchodní tajemství. Přesto by tento bod měl být rozšířen a případně uvedeny sankce. Může se stát, že účetní firma se s objednatelem nedohodne a rozejdou se ve zlém. Potom by se neměla konkurence dozvídat účetní a tím i obchodní podrobnosti. K tomu samozřejmě patří také zodpovědnost za škodu, kterou účetní společnosti nerady přijímají. Je však oboustranná. Objednatel musí dodávat včas a řádně doklady, aby účetní nemusel pracovat v noci před podáním na DPH nebo ČSSZ atd. Zároveň by měla být specifikována odpovědnost za špatné zaúčtování nebo omyly účetní firmy, pokud z nich vznikne škoda a jejich bezplatné odstranění.Odpovědnost ze zákonaPozor na důležitou okolnost! Účetní firma se nemůže zavázat za odpovědnost za vedení účetnictví ve vztahu ke třetím osobám. To znamená, že například kontrola z Daňové správy nemůže uložit pokutu účetní společnosti. To by potom bylo jednoduché a jistě by si řada společností dokázala založit firmy, které by jen vedly účetnictví a v případě chyb by prostě zkrachovaly. Může si tedy jen sjednat, že uplatněné sankce jí účetní forma kompenzuje, pokud se staly její vinou.Vzájemný vztahNení špatné si v rámci vedení účetnictví nechat specializovanou firmou vypracovat účetní směrnice. To jsou podklady, jak se doklady podepisují, kdy a kým, jak putují v rámci podniku nebo kdo a jak je vystavuje a předkládá. Tento pořádek může zabránit mnoha chybám. Také se bude účetní firma bránit vadným příkazům tím, že na ně minimálně upozorní a musí si dohodnout, že odmítne nezákonné příkazy, které by mohly vést k trestní odpovědnosti. Dále by se měly stanovit termíny předávání dokladů  a záznamy o jednáních a pokynech. Ty jsou důležité nejen z hlediska sporů, ale také z hlediska škod.Smlouva o vedení účetnictví není jednoduchá a jedná se o poměrně složitý vztah. Všechno nemůže být jejím obsahem, ale měla by být podrobná. Účetní firma by měla zpracovat podklady řádně, ale objednatel by k tomu měl poskytnout dostatek času a především podkladů. Také nemůže účetní ručit za zpoždění se zaplacením daní, pokud k tomu nebyla zmocněna. Účetní musí dostat jasné a přehledné podklady a k účetním položkám jako jsou faktury i smlouvy a další náležitosti musí mít včasný a řádný přístup. Smlouvu je proto dobré uzavřít co nejpodrobněji a také stanovit možnosti jejího vypovězení  a ukončení.

Pokračovat na článek


Zaujměte VIP partnera

K obchodnímu jednání přistupuje jako ke hře: Hrajte a vyhrávejte.V dnešní době je těžké získat VIP zákazníka, ale ještě složitější je si ho udržet. Doba, kdy jste se spoléhali pouze na prezentace na veletrzích, je už dávno pryč. Dnes musíte sami významné klienty vyhledávat, následně o ně pečovat a rozmazlovat je.Obchodní schůzka u významného klientaZárukou úspěchu je, když se naučíte přistupovat k obchodnímu jednání s významným klientem jako ke hře. Hrajte a vyhrávejte. Na každé jednání se pečlivě připravte. Naplánujte si celou návštěvu. Při plánování myslete především na svůj cíl a tomu všechno podřiďte. Předem si stanovte, kam až necháte vašeho obchodního partnera zajít, tak aby to pro vás bylo ještě výhodné. Důležité je, ponechat mu pocit, že zvítězil.  Na schůzku přijďte včas. Ne dřív, ne později. Pečlivě si naplánujte, jak dlouho vám může cesta trvat. Počítejte i s menší časovou rezervou, kterou můžete získat na křižovatkách nebo v dopravní zácpě. Pokud dorazíte o něco dřív, využijte čas ke zrekapitulování myšlenek. Nezapomeňte ani na jeho asistentku. Zapamatujte si její celé jméno a taky ji tak pozdravte. Ale nepřehánějte to. Pozdrav ve stylu „Dobrý den, Jaruško“ nebude tím pravým ořechovým. Ale „Dobrý den, paní Soukupová“ už zní mnohem lépe. Asistentka tak nabude dojmu důležitosti, protože si její jméno pamatujete. Užitečné je také utrousit poznámku o jejím hezkém kostýmku. Pozor na hranici mezi zdvořilostí a flirtováním. I kdyby se vám asistentka skutečně sebevíc líbila, není to v daném případě na místě.Jak získat VIP partnera na svou stranu?Existuje několik základních triků, jak získáte sympatie významného obchodního partnera. Nejdůležitější je kontrolovat své emoce. Nedejte pouze na to, co slyšíte. Využívejte verbální komunikaci, díky které můžete číst v ostatních jako v knize. Nikdy nezapomeňte na úsměv. Nechoďte za ním po probdělé noci. Výraz poraženého také raději zapomeňte doma, buďte neustále pozitivní. Snažte si o něm zapamatovat i maličkosti. Například pokud má děti, zeptejte se občas na ně, pokud hrajte golf, sveďte rozhovor i na toto téma. Pamatujte si informace, které vám řekl v průběhu předchozích jednání. Při novém setkání je decentně připomeňte. Stejně jako jeho asistentka i on rád slyší své jméno. Lidem toto obecně dodává pocit důležitosti. A především – nezapomínejte ho chválit. Ne servilně, ale decentně. TŘI ZARUČENÉ TIPY, JAK HO ZÍSKAT A CO VÍC… JAK SI HO UDRŽET 1. Nakrmte ho2.  Obdarujte ho3.  Rozmazlete hoNakrmte ho!Pracovní oběd je ideální příležitostí, kdy můžete dát svému obchodnímu partnerovi najevo, jak si ho ceníte. Pokud se mu vyhýbáte jen proto, že si nejste jisti, jestli držíte správně příbor, pak je nejvyšší čas to změnit. V průběhu pracovního oběda zjistíte názory a postoje svého partnera, prohloubíte a upevníte vzájemné vztahy, dokážete mu, že si ho skutečně vážíte. Pozor dejte při výběru podniku. V restauraci, kde hraje živá hudba, se možná skvěle pobavíte, ale z obchodu nedojednáte nic. Nenechávejte nic náhodě a rezervujte včas stůl. Na schůzku pak přijďte o něco dřív, zkontrolujte, jestli není stůl nevhodně umístěn u východu, kuchyně nebo podobných průchozích prostor. Na obchodního partnera vyčkejte v hale nebo požádejte číšníka, aby ho uvedl k vašemu stolu. Až se tak stane, vstaňte a podejte mu jako první ruku. Jste v roli hostitele a ten vždy, bez ohledu na pohlaví a postavení, nabízí ruku jako první. Při výběru jídla se spolehněte na znalost etikety obchodního partnera a na jeho ohleduplnost, že si nevybere ty nejdražší speciality. Pokud by to přece jen udělal, nezbude vám než to bez mrknutí oka přejít. Rozhodně se nesnažte obchodního partnera přesvědčit o jídle, které si má zvolit. Slušností je vybrat si takové, které není ani nejdražší ani nejlevnější. Zásadou je, že při pracovních obědech se nenabízí alkohol. Tento fakt vychází z předpokladu, že se po jídle bude pokračovat v práci a že většina přítomných se vrací do kanceláře autem. Pokud je váš obchodní partner ze zahraničí, zjistěte si co nejvíce informací o mentalitě a náboženství v dané zemi. Vyvarujte se také zbytečných trapasů. Jedním z nich je i neustálé vyzvánění telefonu. Je naprosto nepřípustné, abyste během pracovní schůzky řešili další záležitosti. Proto si raději telefon ztlumte nebo ho úplně vypněte. Nejdůležitější pravidlo při stolování je – naučit se používat ubrousek a příbor. Pravděpodobně budete mít k dispozici látkový ubrousek. Ten si před jídlem položte na klín. Po jídle si do něj utřete ústa, přeložte ho čistou stranou a položte nalevo od talíře. V případě, že se nechcete živit jako diplomat, nemusíte nutně znát, jak vypadá vidlička na salát, na maso nebo na dezert. Vystačíte si s jednoduchým trikem. Každý chod začněte jíst příborem, který je nejdále položený od talíře. S obchodním jednáním vyčkejte na dezert a kávu. Platí nepsané pravidlo, že během hlavního jídla se mluví o tématech jako je počasí, prázdniny, dovolená a další. Taková témata na začátek odlehčí atmosféru a s plným břichem bude mít váš obchodní partner i lepší náladu. Domluvte se s personálem, že zaplatíte sám při odchodu. Vaši hosté nemusí znát cenu oběda.Obdarujte ho!Není třeba na každou obchodní schůzku nosit dárky. Občas si ale určitě vzpomeňte. Je velmi těžké vymyslet originální dárek, který nebude příliš drahý, vašeho obchodního partnera zaujme a především se s ním odlišíte od konkurence. To je hlavní! Firma by měla mít pro tuto příležitost vyhrazené speciální místo v rozpočtu.Předpokladem pro dobrý výběr je znalost vašeho partnera. Pokud je zapřísáhlí abstinent, nemá cenu mu kupovat víno, pokud je nekuřák, ani s balením drahých doutníků neuspějete. Naopak ho urazíte, protože mu tím dáte jasně najevo, že o něm nic nevíte. Vybírejte takový dárek, který skutečně využije. Když se nebude jednat o sériovou výrobu, váš obchodní partner to ocení. V takových situací využijte dobrých vztahů s jeho asistentkou. Ta vám jistě vyzradí, jestli její šéf třeba chodí rád do divadla. Vždyť takové roční předplatné je také originálním nápadem. Dárek je zároveň možností, jak zviditelnit firmu. Řada agentur se zabývá prodejem dárkových předmětů, které opatří vašim firemním logem. Dárkový předmět vybírejte podle věku, vkusu a zájmu toho, kterého jim obdarujete. Mezi nejoblíbenější dárky patří značkové pero, diář, pouzdro na vizitky a samozřejmě víno.Rozmazlete ho!Mezi další oblíbené dárky patří nejrůznější akce jako je golfový turnaj, zahradní párty, letecký den a další.  Je pravda, že vínem nebo značkovým perem nikdy neurazíte, ale dát někomu zážitek, to je záruka, že na vás skutečně nezapomene. Pokud nemáte finanční prostředky na pořádání velkolepých akcí, a přesto chcete věnovat obchodnímu partnerovi zážitek, doporučujeme balíčky relaxačních center.

Pokračovat na článek


Novoročenka: přežitek nebo výzva?

Využijte humor, letopočet i sílu symbolů.Téměř byste nenašli ve firmě člověka, který by se rád a dobrovolně ujal práce kolem vymýšlení a posílání novoročenek. Výběr a schvalování motivů se odsouvá na konec porady a rychlost, s jakou se většina zaměstnanců zbaví této povinnosti, je obdivuhodná. Většina lidí to považuje za okrajovou záležitost částečně i proto, že jim samým skončí na stole a posléze v koši každoročně kupa obálek s přáním hezkého nového roku a třpytivým logem odesílatele. Investice do pořízení a poslání novoročenek se v rozpočtu firmy stává čím dál tím častěji pouze trpěnou položkou… Dejme tomu, že 98 % novoročenek opravdu skončí neslavně, v koši na papír. Jak to ale udělat, aby se vaší firemní novoročence dostala nejen ta čest, že ji její recipient věnuje čas a zamyšlení, ale že si ji i odloží do svého archivu – kde vám pak, již zdarma, bude vyrábět příznivé reference pokaždé, kdy se krabice znovu otevře?Co je to vlastně za funkci, kterou novoročenka plní?Základní funkce novoročenky ve firemním prostředí se dá definovat asi takto: „Milý kliente, záleží mi na tobě, jsem ti moc vděčný za naši spolupráci a těším se na další. V tuto nádherní roční dobu jsi jedním z těch lidí, na které myslím a kterých si moc vážím.“ Pokud vám to nestačí a rádi byste v duchu úvodu tohoto článku obohatili svoji novoročenku nějakou přidanou hodnotou, máte samozřejmě víc možností. Nesnažte se ovšem v žádném případě vecpat na tento kousek papíru prvoplánově obchodní sdělení. Můžete to ale zkusit s humorem, dvojsmyslem, hraním si s grafickými prvky, s vizuálem, se slovy, s papírem a podobně. Jednou z nejoblíbenějších přidaných hodnot je například dobročinnost. Charitativní organizace nabízejí bezpočet zajímavých a poutavých námětů, Vánoce jsou pro vaše altruistické záměry tím nejlepším obdobím a klientovi spolu s přáním hezkého nového roku pošlete i sympatickou informaci, že podporujete dobrou věc. Dokážete si tvorbu užít?Originální novoroční přání vám nejspíš nejlíp navrhnou odborníci z řad umělců, nebo lidi z reklamní agentury. Nicméně pokud si vymýšlení a tvorbu dokážete užít v nějakém neformálním prostředí, mimo porady a kanceláře, jistě tím podpoříte pozitivní a tvořivou atmosféru kolektivu. Na odborníky, kterým pak předáte vámi vymyšlený koncept, necháte až exekuci.Pár tipů, jak na to tvorbu originální, firemní novoročenky:Pohrajte si s materiálem– čím můžete alternovat obvyklý papír, nebo – když to bude papír, co všechno se s ním dá udělat?Materiály můžete různě kombinovat, můžete se pokusit zprostředkovat sdělení i prostřednictvím hmatu nebo sluchu – manipulace s materiálem může vyluzovat zvuky, atd. Dá se s novoročenkou hrát? Dá se stříhat, rolovat, rozložit, složit – jak přenést vlastnosti značky, nebo produktu na vlastnosti použitého materiálu? Dá se jejím prostřednictvím nějak rafinovaně demonstrovat nějaká jejich jedinečná vlastnost? Papír má ostré hrany – vyrábíte leukoplast, poskytujete první pomoc, nebo pojišťujete části těla, nebo točíte pivo, které má říz?Humorem nikdy nic nezkazíte– vtip se snažte nepoužívat samoúčelně. Pokuste sehumor zasadit do souvislostí, které vaši klienti pochopí a které se vztahují k vám, nebo k předmětu vašeho podnikání a novým rokem či Vánocemi. Vtipná fotografie, popisek k ní, slovní hříčky, originální přání, vycházejte z toho, co vám je jako firmě vlastní, nebo jak byste chtěli, aby vás okolí chápalo a začarujte to do slov. I když jste například vážná auditorská instituce, neznamená to, že jste suchaři, novoročenka je skvělým nosičem informace o vaší neformálnosti – teď se to klidně hodí.Oblíbeným atributem pro využití kreativity je samotný rok – číslice, s kterou si můžete hrát, propůjčit jí více významů, postavit jí na hlavu, přepsat na římskou – pokud v tom najdete smysl, využít zrcadlový efekt, připodobnit tvar číslic k předmětům, podívat se do dějin, co se stalo v roku 2, v roku 20, v roku 200 a v roku 2008, možná tam najdete něco, co souvisí s vašim podnikáním.Osmička naležato může symbolizovat nekonečno – slibujete-li obchodním partnerům tenhle benefit záruky vašich služeb, nebo – že to osmička přehnala s pitím a vy vyrábíte sodu. Dvě nuly vedle sebe jsou jako světla u auta, nebo brýle, nebo poprsí, když vyrábíte značku spodního prádla…Využijte sílu symbolů– použijte ikony, zkratky, znaky, značky, geometrické tvary, barvy, Brailleovo písmo, fonetický přepis, metafory, přirovnání: Cítí se s vámi klient jako v bavlnce? (přilepte ji na papír), aby se vám už nelepila smůla na paty (vyrábíte ředidlo), do nového roku hodně štěstí v neštěstí (pojišťovna), „do roka a do dna“ (šampaňské), Ve SELE Vánoce (masokombinát). „Pro štěstí“PF, nebo také p.f. – z francouzského pour féliciter („pro štěstí“, obdoba českého „vše nejlepší“) – je zkratka, která se v Česku používá ve spojení s letopočtem na novoroční přání. Příklad: PF 2008Novoroční bonton Když jste se rozhodli pro výběr hotové novoročenky, vybírejte z reklamního katalogu spolehlivé agentury, nebo z nabídky specializovaného nakladatelství. Vyhnete se tak nebezpečí, že karta nebude kvalitní. Na nekvalitním papíře sice ušetříte pár haléřů, ale na vaší pověsti ztratíte daleko víc.Dbejte na správnou adresu, jméno a titul, všechno nadepište perem, k předtištěnému textu dopište osobnější přání, podepište se vlastnoručně a čitelně. Správně vyhodnoťte, komu novoročenku pošlete. Někdy vaše obchodní vztahy záleží daleko víc na asistentce, než na řediteli. Pošlete novoročenku oběma.Odeslání nenechávejte na poslední chvíli, počítejte s předsvátečním shonem na poště.Pokud na to nemáte zvláštní důvod, nejste umělec, nebo pokud nedisponujete opravdu silním námětem, nevyrábějte novoročenky ručně. Vybírejte vkusné motivy, neurážejte klienty neslušným humorem, nebo rádoby vtipnými obrázky.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

Národní přihláška ochranné známky – národ sobě

Ochranná známka může být čímkoliv. Tedy grafikou tvořenou slovy, písmeny, číslicemi, barvou, kresbou nebo tvarem výrobku či obalu se znaky, které rozlišují výrobky nebo služby. Napadlo vás někdy si vytvořit ochrannou známku? V zahraničí je to běžný postup a některé známky mají obrovskou hodnotu. Třeba obyčejné jablko, které vůbec nemusí souviset se zemědělstvím.Chci také jablkoProblém ochranných známek je v jejich časté obecnosti. Určitě existuje mnoho firem a podnikatelů, kteří si plody jabloní dali do svého znaku. Nebudou ovšem podnikat na internetu a s počítačovými technologiemi. Jablka mohou mít různé tvary, barvy a slovní vyjádření. Pokud někdo zatouží po ovoci, musí si udělat rešerši, zda někdo podobné vyobrazení a popsání jablka již nezaregistroval. Kdo první přijde, má prostě nárok. Mimochodem firma Jablko je zaregistrována občanem Ruska v Obchodním rejstříku, a tak již nikdo jablko v názvu mít nemůže. Snad jen jako vyobrazení.RešeršePokud máme výborný nápad, je potřeba se spojit s odborníkem. Registrace ochranné známky není jednoduchá a dá se na ní prodělat. Za podání přihlášky se platí poplatek. A ten je různě vysoký. Kromě toho je třeba zajistit, aby se vyobrazení, slovní vyjádření nebo slovní spojení neopakovalo nebo nenapodobovalo nějakou jinou ochrannou známku. Patentový zástupce tedy začne hledat v podobných ochranných známkách a případně navrhne úpravy. Teprve tehdy můžeme mít pocit, že jsme se svým výrobkem nebo službou jedineční.Platnost ochranné známkyNěkteří borci znalí patentových bojů dokáží zaregistrovat kdejaký patent. Ostatně také společnost Apple je tím proslulá a její spor se Samsungem je známým sporem, který skončil pokutou ve výši miliardy dolarů. To nás zřejmě nepotká, neboť patent je poněkud složitější problém. Ochranná známka má platnost 10 let. Tato lhůta platí dnem právní moci zápisu. Prodloužit platnost ochranné známky je možné za devět let, respektive dříve než jeden rok před koncem ochrany.TříděníSe známkou je to jako s odpadem. Musí se správně utřídit. Úřad průmyslového vlastnictví totiž nezapíše známku, která nemá jasně danou volbu třídy. A za každou třídu se platí poplatek. Ve třídníku je na výběr mnoho různých možností. Je třeba dbát na přesné zařazení. Pro jablko by mohl připadat v úvahu mošt jablečný, tedy cider nebo pommes. Ten má číslo 32047. A  další ochranná známka je na světě. Možná se odehraje boj s gigantem, ale pokud se budete držet svého řemesla a lisovat jablečný mošt a nenapodobíte tvar a barvu známého jablka, mohla by známka projít.Ochranné známky mají svoji historii a svoje tradice. Není špatné si založit rodinnou firmu s nějakým symbolem, který stmeluje kolektiv. Je pravdou, že ochrannou známku má mnoho předmětů a ani si to neuvědomíme. Jen se občas objeví u názvu nehezké TM. Takové označení bychom neměli zneužívat. Žaloba o náhradu škody by totiž mohla hluboce zasáhnout do rozpočtu. Proti tomu odkazy na okopírované články a výtahy z různých zdrojů jsou mnohem levnější a méně nápadné., i když nejvíc rozšířené.

Pokračovat na článek