Výsledky vyhledávání pro dotaz pracovního poměru

Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


Co zvolit: coworkingové centrum nebo business akcelerátor?

V současném světě už zdaleka neplatí, že se začátkem podnikání a jeho rozvojem nezbytně souvisí pronájem kancelářských prostor a velké investice do různých služeb. Nabízejí se mnohem přijatelnější varianty jak, kde a s kým pracovat. O principech coworkingu a business akcelerátoru, který spoluzaložila, mluví Petra Hubačová, výkonná ředitelka TechSquare, business akcelerátoru pro mladé IT a technologické firmy.V současném světě už zdaleka neplatí, že se začátkem podnikání a jeho rozvojem nezbytně souvisí pronájem kancelářských prostor a velké investice do různých služeb. Nabízejí se mnohem přijatelnější varianty jak, kde a s kým pracovat. O principech coworkingu a business akcelerátoru, který spoluzaložila, mluví Petra Hubačová, výkonná ředitelka TechSquareCo vedlo ke vzniku coworkingových center a jaké jsou jejich výhody pro různé skupiny podnikatelů?Dle mého názoru k tomu vedla potřeba lidí, kteří jsou převážně na volné noze, mít také své pracovní místo, být ve společnosti ostatních a nebýt doma v izolaci nebo pracovat po kavárnách.  Přináší to samozřejmě mnoho výhod jako inspirativní prostředí a lidé (což samo o sobě je myslím motivující a podporuje to kreativitu), cenné kontakty a hlavně veškeré zázemí, jako je např. reprezentativní prostředí, internet, tiskárna nebo zasedací místnost. Na začátku podnikání je důležitá také úspora nákladů, což je i podstata coworkingových center. Nemusíte platit nájem za celou kancelář a vynaložit mnohdy velké finance a hlavně čas na zařízení. Platíte většinou členský poplatek, paušál odvozený od počtu strávených hodin nebo za pracovní místo. Coworkingová místa jsou vhodná pro úplný začátek podnikání, kdy jste sama. V Čechách jich nyní vzniká poměrně dost, nejznámější je asi franšízový The Hub.Jaký je rozdíl mezi business akcelerátorem, jako je TechSquare, a coworkingovým centrem?Akcelerátor je prostor, který by měl firmy akcelerovat, tj. podporovat jejich růst. TechSquare je tudíž zaměřený na podnikatele/firmy, které se snaží odrazit, mají ambice růst, potřebují větší prostor a klid na práci a využijí většího portfolia služeb, které jim kromě nákladů ušetří také čas. Například asistentské služby, kompletní účetní, daňové, mzdové a personální služby, právní, PR nebo grafické služby, investiční a poradenské služby atd. S firmami, které se rozhodly do TSQ jít, pracujeme individuálně – zajímáme se o to, v jakém stadiu se nachází, jaké mají cíle, co potřebují k jejich dosažení a jaké kontakty jsou pro ně zajímavé. Každé firmě se snažíme pomoci dosáhnout stanovených cílů. Spolupracujeme také s podnikateli, kteří jsou již úspěšní a mohou právě těm začínajícím předat své zkušenosti. Připravujeme různé vzdělávací a podpůrné akce nejen pro firmy uvnitř akcelerátoru a jsme v kontaktu s investory, kteří tak mají možnost blíže sledovat vývoj těchto firem. Spolupracujeme také s ostatními akcelerátory po světě, což je pak zajímavé pro firmu s globálními ambicemi. Dokážeme jí tak pomoci dostat se i do jiných zemí, a to s podporou tamních akcelerátorů.Existují i nevýhody, které je třeba při zapojení do takového centra vzít v úvahu?Pokud se jedná o coworkingové místo, kdy se převážně jedná o velký open space, je třeba zvážit určitou ztrátu soukromí a větší množství rušivých elementů při práci. Pokud jde o akcelerátor, je dobré si vždy zvolit takový, kam svým předmětem podnikání zapadnete. I my se snažíme o to, aby si firmy, které u nás „bydlí“, dokázaly navzájem předávat zkušenosti a spolupracovaly spolu.Lze v nich působit dlouhodobě nebo jsou určena pro start? Jsou firmy, které za šest měsíců vyrostou tak, že už je pak pro ně lepší najít si vlastní prostor, některým firmám to trvá déle. My se snažíme firmám pomoci právě na začátku, aby svůj růst zvládly rychle, efektivně a nezbláznily se z toho. Za nás mohu říci, že nehledáme pohodlí ve smyslu uvázání si několika firem na x let. Naopak, pro akcelerátor je obměna firem dobrá z toho důvodu, že každá nová firma přináší nové podněty a nové příležitosti pro spolupráci, navazují se nové kontakty. Dle mého názoru jsou cca dva roky optimální doba na to, aby firma dokázala za naší podpory svou dospělost.Jaké odhadujete trendy v této oblasti v nejbližší době? Přežily se už definitivně velké kancelářské prostory? Malé firmy chtějí být čím dál tím víc součástí nějaké komunity. To je dáno hlavně možností networkingu – spolupráce s ostatními firmami, výměny zkušeností, kontaktů atd. Proto vyhledávají kanceláře poblíž ostatních. Není myslím nic víc motivujícího, než když v 10 hodin večer vidíte, že vaše konkurence stále na něčem pracuje. Celkem často už funguje, že se několik firem domluví, pronajmou si dům a vytvoří si vlastní coworkingové místo. Myslím, že lidé hledají pro svou práci čím dál tím víc příjemné a inspirativní prostředí. Proto si firmy také přizpůsobují kanceláře spíše domácímu vzhledu. Velké firmy jako Google, Facebook atd. jsou pověstné svými netradičními kancelářemi, vznikají různá centra shlukující dané firmy z oboru. V České republice je tento způsob stále celkem nový. My jsme začali na jaře a byli jsme první svého druhu, nepočítám-li inkubátory při vysokých školách. Ale musím přiznat, že jsme se na začátku potýkali s nedůvěrou lidí ve fungování takového prostoru. Za těch pár měsíců se situace hodně změnila a dnes už coworkingových míst, inkubátorů a akcelerátorů vzniklo a vzniká po celé republice několik. Bude to jistě pokračovat: jsem ráda, že tento způsob sdílení pracovního prostoru vzniká už i v jiných městech.  Pro mě je neuvěřitelně inspirativní a nabíjející sedět mezi mladými lidmi, kteří mají nápady, neuvěřitelnou energii a ambice něčeho dosáhnout. Stejně tak, jako mi dělá radost můj dvouletý syn, který každý den zvládne něco nového, mě těší to samé u firem v TechSquare.Něco praktického navícCoworking se stává jedním z trendů, který se zabydlel i v České republice. Centra, v nichž je možné pracovat, setkávat se, spolupracovat a dál se rozvíjet, existují nejen v Praze a Brně, ale například i v Ostravě, kde 1. března otevře Viva Ostrava. Její iniciátoři k založení centra říkají: „Cítíme, že svět se točí trochu jinak a věci, které fungovaly dřív, už nefungují. Chceme surfovat na nové vlně… Je nás několik lidí, kteří něco tvoří, děláme projekty pro lidi a zaměřujeme se na sociální podnikání.“ Coworkingová centra jsou flexibilní v otvírací době od rána do večera, včetně víkendů, i v cenách a míře využití, a to od pár hodin měsíčně až po každodenní využití, včetně příležitosti mít v centru sídlo své společnosti. Tím ale komplex služeb nekončí! K dispozici jsou zasedací místnosti, konferenční prostory, samozřejmostí je připojení k internetu, tiskárna a dokonce i hlídání dětí. Součástí stanovených tarifů bývá také kuchyňka se základním vybavením. Lidé, kteří pracují formou coworkingu, tak mají veškerý komfort klasické kanceláře – ovšem k němu jako přidanou hodnotu také všechny plusy internetové kavárny a podnikatelského inkubátoru. Využívat podobná centra můžete i v omezené míře, pokud cestujete po různých místech a nechcete se spoléhat na kavárny s wi-fi připojením.Centra se vyznačují otevřeností, veškeré informace i ceníky členství najdete on-line: brněnský Cowork, pražský Hub a ostravská Viva. Všechna navíc pro své členy pořádají různé vzdělávací akce, připravují formální i neformální setkání a jsou víc než nakloněna tomu, aby se v jejich prostorách konaly různé akce – i když je neiniciují jejich členové.Coworking představuje nový pohled na podnikání. Jistě stojí za zvážení, podnikáte-li v oboru, v němž jsou nezbytností kontakty, setkávání a komunikace.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Outsourcing

Jednatel společnosti s ručením omezeným a zaměstnanec zároveň?

 Postavení jednatele společnosti s ručením omezeným a podobně také statutárního orgánu akciové společnosti je poměrně komplikované a řešené pozoruhodným způsobem. Legislativa po mnoha peripetiích a otázce, jak vlastně toto postavení zajistit materiálně, dospěla k názoru, že zaměstnancem jednatel rozhodně není. Později svoje rozhodnutí mírně přehodnotila. Čím tedy jednatel je?Kdo je jednatelJednatel má poměrně velkou odpovědnost za společnost a také za úkony, které učiní. Zodpovídá se společníkům a případně valné hromadě, pokud takovou společnost s ručením omezeným pořádá. Mnoho společností má jednoho společníka a také jednoho jednatele. Tady by svolávání valné hromady nebo přizvání dalších osob ke sčítání hlasů nebo zápisu z valné hromady vzbuzovalo značné rozpaky. Kromě jiného by se také jednatel zodpovídal sám sobě a nařizoval či schvaloval by si svoje kroky sám. Protože však práce jednatele může být velmi náročná a zodpovědná, musí mít jednatel také nějaké životní jistoty a to zvláště tam, kde je jednatelem takzvaně na plný úvazek.Zaměstnání jednateleJednatele lze jen obtížně zaměstnat. Dlouho dobu nepanoval jednotný názor, jak postoupit s pracujícím jednatelem, až v roce 2012 se tato situace začala řešit. Jednatel nesmí být zaměstnán jako jednatel, tedy nesmí mít v pracovní smlouvě jako náplň práce uvedeno, že řídí společnost, jedná za ni nebo podepisuje. Za určitých podmínek může být zaměstnán jako obchodní vedení společnosti nebo v profesi, která s činností jednatele nesouvisí. Tak může třeba stavební firma zaměstnat jednatele jako zedníka, ale nesmí jej pověřit řízením party dělníků. Je otázkou, zda taková ustanovení neodporují otázce odstraňování diskriminace v pracovně právních vztazích. Paradox vzniká u společností s jedním jednatelem a společníkem a podpisem pracovní smlouvy. Tady musí být podpis ověřen nebo smlouva musí mít formu notářského zápisu.Odměna jednateleVhodnější pro finanční ohodnocení jednatele je nějaký druh odměny. Jednatel má v podstatě mandát od společnosti či společníků k výkonu svojí funkce a měl by být podobně zajištěn. Odměnu může navrhnout a schválit valná hromada, může být zajištěna mandátní smlouvou (nebo jiným druhem smlouvy) nebo být součástí některých dokumentů společnosti jako je vnitřní předpis nebo společenská smlouva. Odměna jednatele na „plný úvazek“ by totiž měla být vyplácena pravidelně, aby jednatel měl zajištěné sociální, zdravotní a společenské zázemí.Výše odměny a odvodyOdměna jednatele je daňový náklad, ale musí souviset s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Jinak nebude uznána jako náklad. Finanční úřad také prověřuje její přiměřenou výši, aby při obratu jeden milion nebyla ve stejném rozsahu. Jednatel je vždy plátcem zdravotního pojištění, které musí z odměny odvádět stejně jako zaměstnanec. Stejně tak pokud odměna přesáhne 2.500 Kč měsíčně, musí jednatel platit odvody na sociální pojištění, které činí 25 % při částce nad 6.200 Kč. Pokud je jednatel také zaměstnancem, odvádí další zdravotní pojištění a příjem z pracovního poměru a odměna jednatele se nesčítají.Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným je tedy poněkud komplikované. Jednatel musí mít nějaké zázemí, které znamená životní jistoty. Může si vybrat mezi zaměstnaneckým poměrem s určitým omezením nebo odměnou, kterou si vyplatí nebo mu bude vyplacena. Musí ji však zdokladovat a společnost zdanit. Daň z příjmu právnických osob je 19 % a tedy odměna se vyplácí po sražení této částky. Pokud si vyplatí odměnu společník, platí srážkovou daň 15 %. Je na každém, aby si vybral a optimalizoval svoje příjmy. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

PODÍLOVÉ FONDY

     Investování do otevřených podílových fondů je ve vyspělých zemích jednou z nejoblíbenějších investic. Také v Čechách objem kolektivního investování výrazně roste. Přesto stále drtivá většina Čechů znehodnocuje své peníze na termínovaných vkladech bankovních domů. Možná neví, že nejde o kupónovou privatizaci ani o kampeličky, že výnosy jsou z pravidla vyšší než inflace, výnos je po půl roce trvání investice osvobozen od daní z příjmů a hlavně - podílové listy je možné kdykoliv prodat.Druhy fondů     Fondů je mnoho. Liší se svým investičním zaměřením, z toho plynoucí mírou rizika a zhodnocení a doporučenou délkou trvání investice.     Menší riziko znamená menší výnos. Kdo se nebojí, může vydělat nebo prodělat i devadesát procent své investice. Tato rizika se dají rozkládat kombinací investic do několika fondů. Rizikům se dá také předcházet převody prostředků mezi jednotlivými fondy.     Z hlediska investičního zaměření rozdělujeme otevřené podílové fondy na smíšené, dluhopisové, akciové a fondy peněžního trhu. Na zahraničních trzích se setkáte také s fondy investujícími do finančních derivátů a hypotečních zástavních listů.     Menší riziko, ale také menší výnos můžete očekávat od fondů dluhopisových a fondů peněžního trhu, které investují do státních a bankovních dluhopisů (obligací), státních pokladničních poukázek, bankovních produktů a podobných aktiv. Jejich výhodou je riziko srovnatelné s termínovaným vkladem. Výnos je však vyšší díky kolektivně investované částce. Tyto fondy nabízejí krátkodobé zhodnocení již od horizontu šesti měsíců.     Pro svoji univerzálnost jsou nejrozšířenější smíšené fondy. Investicemi do akcií nabízejí výnos často přes hranici deseti procent a případná rizika vyvažují investicemi do dluhopisů, případně bankovních úložek. Objem těchto investic bývá ve stejném poměru, záleží však na statutu každého konkrétního fondu. Tato investice je vhodná zejména ve střednědobém horizontu od jednoho do tří let.     Největšího zhodnocení Vašich investic se dočkáte u akciových fondů. Za výnos se ale platí vyšším rizikem. Tím, že se hodnota akcií může měnit ze dne na den, může klesat nebo stoupat i hodnota Vašeho podílu. Podílové fondy nemusí investovat jen v České republice. Investicemi do zahraničních cenných papírů lze dále rozložit případné riziko, ale na druhou stranu může Vaši investici znehodnotit špatný vývoj koruny. Je tedy na Vás, zda se rozhodnete pro podílový fond investující doma nebo v zahraničí. Také můžete investovat přímo do zahraničního fondu. Vybírat si můžete od konzervativních až po ty nejagresivnější fondy. Výkyvů v hodnotě akcií lze využít ke krátkodobým spekulacím. Investor tak má možnost dosáhnout během několika dnů vysokého zisku nebo citelné ztráty. Investice do akciových fondů jsou proto doporučovány v dlouhodobém horizontu od pěti let, kdy je využíváno dlouhodobého růstu cen akcií.     Nejrůznějšími směry zaměřených investičních podílových fondů je  po celém světě nespočetně. Investují v nejrůznějších měnách, světových regionech, oborech a průmyslových odvětvích, což dává možnost pro každého investora najít si vhodnou investici. Fondy smíšené (balancované), dluhopisové, akciové a fondy peněžního trhu se dále dělí na fondy:zajištěné, které Vám zajistí minimální výnos nebo návratnost části nebo celé jistinydividendové, které v pravidelných intervalech vyplácejí podílníkům výnosykapitalizační, které průběžně připisované výnosy reinvestují (nevyplácejí dividendy)Výhody oproti termínovanému vkladu     Nejvyšší roční výnosy, které dnes nabízejí banky, se pohybují maximálně kolem tří procent, a to za předpokladu, že ukládáte částku nad jeden milion korun. Z toho vyplývá, že finance uložené v bance se vlivem zvyšování cen a inflace znehodnocují. U menších částek na kratší dobu je tedy celková ztráta až okolo tří a půl procent.     Oproti tomu se dlouhodobé zhodnocení konzervativních investic do dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu pohybuje v průměru mezi třemi až sedmi procenty ročně a u agresivních - akciových fondů mezi třemi až dvaceti pěti procenty.     Na základě těchto základních údajů můžeme tvrdit, že kdo ukládá své peníze na termínované vklady, patří buď mezi zaryté konzervativce a nebo zaspal dobu.Výhody oproti přímému investování do cenných papírů     Přímé investování do cenných papírů na burze s sebou zpravidla přináší vysoké riziko, transakční poplatky a vyžaduje velké finanční částky. A vzhledem k tomu, že český akciový trh takřka nefunguje, nároky kladené na investora v orientaci mezi světovými burzami jsou velmi vysoké.     Oproti tomu je prostřednictvím otevřených podílových fondů možné investovat i v malých částkách, s profesionální správou investic, diverzifikací portfolia a vysokou likviditou investovaných peněz. Případné riziko fond snižuje rozdělením portfolia do velkého počtu titulů (v případě akciového fondu) v různých odvětvích ekonomiky a regionech. Toto rozložení investic chrání investora před výkyvy jednotlivých ekonomik.Rizika investice     Každá investice má dvě možná rizika. Prvním je riziko ztráty hodnoty Vaší investice. Budete-li investovat do akcií firmy, jejíž hodnota dočasně klesne, dočasně klesne i hodnota Vaší investice. V případě otevřených podílových fondů podstupujete stejné riziko. Výjimkou jsou fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy, které investují do instrumentů, jejichž hodnota nemá kolísavý charakter. Nemůžete však očekávat závratné zisky.     Druhým rizikem je úplná ztráta investice. K tomu dojde například zkrachováním banky ve které máte uložen svůj vklad. U otevřených podílových fondů je zajištěním Vaší investice:  jasná pravidla - dohled - depozitář - audit - renomé správce fondu. S klidným srdcem tedy můžeme tvrdit, že takto investované peníze budou uloženy stejně bezpečně, jako v bankovním domě nad pojištěnou výši vkladu. Doporučujeme tedy stejnou obezřetnost, se kterou vybíráte svůj peněžní ústav.

Pokračovat na článek


Pracovní smlouva – vznik a průběh práce

Do smluvních vztahů vstupuje každý člověk za svého života mnohokrát.  Jedním z nejznámějších úkonů je podpis pracovní smlouvy. V době vysoké nezaměstnanosti může být tento krok také dost zoufalým počinem pro získání zdroje obživy. Zaměstnavatelé si mohou podmínky diktovat a kdo má nyní peníze, tak sežene kvalitní pracovní sílu za velice slušnou odměnu.Zákoník prácePřestože je zákoník práce docela objemným zákonem, neobsahuje nějaká zvláštní opatření pro uzavírání pracovní smlouvy. Vztah zaměstnanec a zaměstnavatel, který se vyvine později, je chráněn pečlivě. Ale samotný začátek a obsah pracovní smlouvy je zcela závislý na dvou smluvních stranách. Proto není třeba zkoumat speciálně zákon, ale především si dohodnout slušné a zajímavé podmínky. Pokud je to vůbec možné.Povinné náležitostiKromě běžných povinných údajů jako je jméno, adresa a datum, musí pracovní smlouva obsahovat pouze 3 důležité údaje. A nejsou nikterak složité. V pracovní smlouvě musí být přesně popsán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Z ustanovení zákona také vyplývá určení mzdy a data výplaty. Budoucí zaměstnanec tedy obdrží návrh pracovní smlouvy, který nemusí být obsažný a nepochopitelný. Přesto je často pracovní smlouva poměrně složitá, protože si zaměstnavatel stanovuje další podmínky.Doba uzavření pracovní smlouvyZnačně diskutovanou otázkou je doba trvání pracovního poměru. Pracovní smlouva může být uzavřená na dobu neurčitou nebo určitou. Pokud je uzavřena s datem ukončení, pak tímto dnem pracovní poměr končí. V roce 2012 byli zaměstnavatelé omezeni uzavíráním opakovaných pracovních smluv na dobu určitou. Nyní se projednává změna, která opět tuto možnost připustí. Smlouva na dobu neurčitou má totiž poměrně složitou formu ukončení. Proto zaměstnavatel raději volí opakovanou smlouvu, kterou uzavře znovu nebo nikoliv.Pracovní dobaPodstatnou záležitostí v pracovním vztahu je pracovní doba. Musí být stanovena týdně a nesmí překročit 40 hodin. U osob pod 18 let pak nesmí překročit 30 hodin týdně a 6 hodin denně. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí zaměstnanec pracovat déle než 9 hodin a při nerovnoměrném více než 12 hodin. Zaměstnavatel musí také stanovit dobu začátku a konce pracovní doby. Zaměstnanec je povinen tuto dobu dodržovat, což neznamená, že v moment počátku pracovní doby teprve přichází. Naopak v přesný čas musí být na pracovišti a připravený pracovat a odcházet musí až po skončení práce. Je možné také sjednat pružnou pracovní dobu, která závisí na zaměstnanci. To se většinou používá u tvůrčích profesí.Další práva zaměstnanceNejvíce po 6 hodinách má zaměstnanec právo na 30 minut přestávky na jídlo a odpočinek. Tato doba může být rozdělena na dvě 15-ti minutové přestávky, které nesmějí být na začátku a konci pracovní doby. Těchto 30 minut se nezapočítává do pracovní doby. Existují také bezpečnostní přestávky třeba u rizikových profesí a ty se naopak do pracovní doby počítají. Mezi směnami musí mít zaměstnanec alespoň 12 hodin odpočinku v rámci jednoho dne. Odpočinek může být zkrácen na 8 hodin, pokud následující odpočinek je o zkrácenou dobu prodloužen. A ve dnech pracovního klidu musí mít zaměstnanec volno kromě nepřetržitých provozů nebo zvláštních situací či sezónních prací.Uzavření pracovní smlouvy zavazuje zaměstnavatele k mnoha povinnostem. Na zaměstnanci je pak především dodržování pracovní doby a odvádění kvalitní práce. Zaměstnanec nesmí být diskriminován na základě pohlaví, musí mít stejný plat jako mají zaměstnanci ve stejné profesi a nesmí dojít k udílení pokut nebo šikanování pokud má námitky pro porušování pracovněprávních vztahů. Vzhledem k tomu, že práce je málo, tak dochází k častému porušení podmínek zákona. Zaměstnanec je v podřízeném postavení a není jednoduché se domoci práv. Zaměstnavatel musí sice umožnit práci odborům, ale ty nemají vždy velký a rozhodný vliv. Proto je potřeba si podmínky pracovní smlouvy pečlivě pročíst a plnit pracovní úkoly. A pokud dojde k problémům, je tady například Inspektorát práce. A pozor. Také dohoda o provedení práce nebo pracovní činnosti je pracovním vztahem.

Pokračovat na článek


Smlouva o spolupráci

Pokud si potřebujete ujasnit podnikatelské vztahy, často uzavřete vzájemnou smlouvu o spolupráci. Bohužel se tato smlouva stala rudým šátkem pro býka. Její mávání irituje Inspektorát práce a Daňovou správu. Za smlouvou o spolupráci se totiž často skrýval pracovní vztah.Jak ji platně uzavřítPředem je potřeba konstatovat, že smlouva o spolupráci není přesně vymezena žádným zákonem. Většinou upravuje vztahy prodejce a třeba distributora. Nebo se týká provedení nějakých činností, kde je potřeba součinnosti jiného podnikatele. Příkladem může být třeba pouhý opravář praček nebo sporáků. Pokud zjistí, že k opravě nebo k zajištění správného chodu zařízení je potřeba silnější jistič nebo uzemněná zásuvka, neprovede neodborně činnost sám, ale nabídne provedení spolupracovníkem v jiném oboru. Smlouva o spolupráci nemusí být uzavřena písemně. Ale potom může dojít k problémům s dělením práce a příjmů.Jak se vyhnout švarcsystémuStát nerad vidí smlouvy o spolupráci. Ty totiž znamenají, že nenahnal občany do pracovních poměrů a nemůže z nich tahat vysoké daně. Zaměstnanec zaplatí na sociálce sice podobně jako podnikatel, ale daň ze mzdy má na 20 % a podnikatel na 15 %. Zároveň zaměstnavatel ještě mnoho procent doplatí za zaměstnance sám. Proto je potřeba se vyhnout možnosti stanovení, že smlouva o spolupráci je vlastně pracovní smlouvou. Měla by tedy být nárazovou nebo trvat jen po dobu splnění úkolu. Tady by ji možná mohla nahradit smlouva o dílo, která není tak provařená nebo smlouva o provedení práce. Zároveň nesmí vzniknout vztah podřízenosti. Tedy to, že jedna strana v podstatě úkoluje, kontroluje a dbá na pracovní dobu. Pokud smlouva o spolupráci stanoví přesný rozpis hodin, bude na ní něco špatně. A pokuty za švarcsystém jsou skutečně vysoké.Nahrazení smlouvy o spolupráciNěkdy je tedy výhodnější uzavřít smlouvu o dílo. Tím se vykoná konkrétní činnost a nic nebrání tomu, aby byla považována za krátkodobou. Také dohoda o provedení práce není špatná. Má ale nevýhodná omezení částkou 5.000 Kč (jinak je v podstatě zaměstnáním) a dohoda o pracovní činnosti, která zase stanovuje maximální počet hodin ročně na 300. Proto by smlouva o spolupráci měla být uzavírána pouze tam, kde každý podnikatel vykonává svoji činnost a jen spolupracuje na zcela rozdílném úkolu. Jinak hrozí vážný problém s pokutou a sankcemi.

Pokračovat na článek


Náklady na propuštění zaměstnance

Nezaměstnanost v ČR trhá rekordy a vláda se chce postavit tomuto jevu dotováním propuštěných pracovníků. Z nezaměstnaných tak chce udělat živnostníky, aby je měla z krku. A protože se nepředpokládá snížení nezaměstnanosti a oživení hospodářství, je situace dost vážná. Jak se tedy zaměstnanec může ocitnout na „dlažbě“?Cizinec a tuzemecNejprve je třeba odlišit cizí pracovní sílu mimo země EU a dobrého českého nebo evropského rodáka. Cizinec, který se ujal svých pracovních povinností třeba v montovnách aut a je mu malá mzda dostatečná, může o práci přijít velice rychle. Nad rámec dohod a výpovědí mu totiž může ukončení poměru „zařídit“ zaměstnavatel ukončením povolení k pobytu nebo ukončením povolení k výkonu práce v ČR. Naopak u tuzemského pracovníka je situace složitější, protože zákon umožňuje jen přesná a konkrétní zrušení pracovní smlouvy. Jedinou definitivou pracovní smlouvy je smrt. Ta ovšem platí absolutně i pro jiné závazky.DohodaZaměstnanci často o dohody nestojí, protože se nemohou ucházet o podporu v nezaměstnanosti. Toto opatření dost tvrdě zasáhlo nezaměstnané, protože k dohodě sahá zaměstnavatel často. U pojmu dohoda by se totiž mohlo zdát, že jde o dvoustranný úkon, kde musí obě strany souhlasit. Jenomže zaměstnavatel je často ve výhodnějším postavení a může aplikovat značný nátlak. Často má zaměstnanec na stole dohodu s tím, že buď podepíše, nebo dostane okamžitou výpověď. Proto se někteří zaměstnanci podvolí nátlaku a odejdou dobrovolně. Tím přijdou o dost peněz, ale ušetří si nervy. Neplatnost dohody by později mohli žalovat, pokud by se předem domluvili s právníkem a pořídili dostatečně průkazné důkazy. Jakákoliv smlouva podepsaná pod nátlakem, je absolutně neplatná. Často dohoda obsahuje neplatné podmínky. Například ustanovení, že zaměstnavatel může dohodu zrušit a přijmout zaměstnance za stejných podmínek zpět. Někdy je třeba dohoda vázána na nějakou podmínku -  třeba dokončení kvalifikace. Takové dohody jsou také neplatné – v pracovním poměru se  o konci zaměstnání musíte dohodnout bezpodmínečně.VýpověďPředevším je třeba podotknout, že důvody výpovědi stanovuje Zákoník práce v § 52. Zaměstnanec může dát výpověď zaměstnavateli z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Minimální výpovědní doba pro zaměstnavatele i zaměstnance je 2 měsíce. Nelze se tedy ani dohodnout na době kratší. Naopak delší doba je přípustná, ale musí být shodná pro obě strany. Když se zaměstnanec rozhodne seknout s prací, musí dodržet výpovědní lhůtu, která počíná běžet až následující měsíc. Vše musí být provedeno písemně. Stejně tak zaměstnavatel musí dodržet výpovědní lhůtu. Výjimkou je okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnanec tak může s pomocí lékaře učinit ze zdravotních důvodů nebo při nevyplacení mzdy přesahující 15 dnů od termínu ve smlouvě. Zaměstnavatel může okamžitě vyhodit odsouzeného zaměstnance nebo toho, kdo porušuje hrubě právní předpisy (jízda pod vlivem alkoholu např.) nebo pro hrubé či opakované porušování pracovních povinností. Tyto výpovědi může každá ze stran napadnout u soudu a jasné, že k prokázání  bude povinná ta strana, která zrušila pracovní poměr.Výpověď zaměstnavatelemZákoník práce přesně definuje důvody, pro které může dát zaměstnavatel výpověď s výpovědní lhůtou minimálně 2 měsíce. Je to například rušení zaměstnavatele nebo nějaké jeho organizační jednotky, přemístění jinam, nadbytečnost zaměstnance, neschopnost zaměstnance výkonu zaměstnání z hlediska zdraví, nesplnění právních předpisů pro výkon práce nebo pro různé porušování povinností. Pokud zaměstnanec nesouhlasí s nějakým z důvodů, může se obrátit na soud. Zaměstnavatel je potom povinen dokázat, že důvody k propuštění byly skutečné, ale že je také řádně zaměstnanci sdělil písemnou formou.Zaměstnanci tedy nejsou na trhu práce příliš chráněni. Rozhodně je lepší domluva se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru a nějakém odstupném. Je to dobré i pro zaměstnavatele, který při minimálně 2 měsíční výpovědi bude zaměstnávat člověka s velmi malou ochotou k vysokému pracovnímu výkonu. Být v podřízeném postavení není lehké a jak je patrné z důvodu výpovědí, zaměstnavatel může najít mnoho zástupných důvodů. Nadbytečnost je jedním z nejčastějších příčin konce práce. Stačí, aby nějakým rozhodnutím třeba omezil zaměstnavatel výrobu a důvod je hned zřejmý. Důvod výpovědi se ale nesmí měnit a pokud někdo chce stáhnout výpověď, musí souhlasit písemně obě strany. V době krize tak mají zaměstnavatelé poměrně jednoduchou volbu, jak snížit pracovní stavy a zaměstnanci naopak málo důvodu k radosti z nového zaměstnání.        

Pokračovat na článek


Optimalizace vyhledávačů ukončí hru na schovku!

Webové stránky už dávno přestaly být jen firemní vizitkou. Firmy, které si to uvědomily, používají web jako silný marketingový nástroj – a s úspěchem. Denně jsou na internetu milióny lidí, kteří hledají informace, rady, služby, produkty, zábavu. Najdou vás?Hybnou sílu internetu převzaly vyhledávače. Doba procházení katalogů je pryč a vyhledávače rozhodují, na jakou stránku bude zákazník nasměrován. Znáte to sami: otevřete vyhledávač, do bílého okna zadáte „horská kola“ a pak z deseti výsledků vyberete firmu, která produkt dodá. A jak jsou na tom vaši zákazníci? Najdou v prvních deseti odkazech vás nebo vaši konkurenci? Pokud nejste „vidět“, nezoufejte – zde je několik tipů, jak s optimalizací začít.Optimalizace pro vyhledávače (SEO)Moderní marketingový pojem, věda nebo magie? Optimalizace pro vyhledávače (anglicky Search Engine Optimization) prakticky znamená neustálý proces vylepšování webových stránek tak, aby jim vyhledávače dobře rozuměly. Každý vyhledávač má svá kritéria hodnocení webových stránek. Tato kritéria nejsou veřejná a tvůrci vyhledávačů je tají a někdy i lehce mění. Naštěstí, základní kritéria jsou stejná téměř u všech fulltextových vyhledávačů – jde o obsah webu, kvalitu technické realizace stránek a zpětné odkazy.Jak ale nastavit kritéria tak, aby vyhledávače „pochopily“, že mají stránky umístit do první desítky odkazů? Pojďme rozebrat jednotlivé aspekty podrobněji.Než začneteNež se pustíte do optimalizace, zvažte několik základních otázek. Co od svého webu čekáte? Má podpořit image, prezentovat služby nebo nosit zákazníky? Projděte si web a podívejte se, jak složité je dostat se k cíli (např. k objednávce nebo kontaktu). Kolik kliknutí je potřeba, aby se z návštěvníka stal zákazník? Pokud více než tři, popřemýšlejte, jak web uspořádat jednodušeji – zaměřte se na podstatné. Web je váš obchodník, a pokud nedokáže návštěvníka zaujmout, přesvědčit a přivést k akci, nepouštějte se do optimalizace, ani jiných marketingových nástrojů. Poraďte se s odborníky, jak web přestavět. Funguje-li správně, má smysl přivést další návštěvnost. Podílu mezi počtem návštěvníků a zákazníků se říká konverzní poměr. Říká, jak dobrý obchodník je váš web. Konverzní poměr měřte – daří-li se jej zvednout, prodáte více a ušetříte náklady na marketing.Zvažte, kolik času a úsilí chcete problematice věnovat. Šikovný webmaster může pomoci, nicméně pokud to myslíte s optimalizací vážně (tj. internet vám přináší zákazníky), obraťte se raději na specialisty.Jdeme optimalizovat…najděte klíčová slovní spojení, která výstižně popisují váš obor vaši činnost. Často je lepší zvolit konkrétní slovní spojení, než obecná.Zvolte například „opravy praček“ místo slova „pračky“ nebo „prodej aut“ místo „auta“.Při zvolení příliš obecných slovních spojení se může stát to, že oslovíte návštěvníky, kteří hledají slovo v jiném kontextu. O váš web pak nemají zájem.Přemýšlejte, jak vás hledají vaši zákazníci.zjistěte vyhledávanost slov – každé slovní spojení hledá měsíčně jiný počet lidí.Vodítkem poslouží našeptávač Seznamu, který vám napoví, co lidé nejčastěji hledají.Po vyhledání klíčového slova vám Seznam ukáže i statistiku hledanosti - pod výsledky vyhledávaní klikněte na odkaz Statistika hledaného výrazu.Vyberte klíčová slova, která hledá maximum lidí a popisují vaši činnost – přinesou největší užitek.zjistěte aktuální umístění webu – klíčová slova postupně zadejte do vyhledávačů a spočítejte pozici umístění.Zkuste primárně Seznam. Pokud jste web nenašli na první stránce, zkuste kliknout na druhou stránku. Dále už neklikejte, na další stránku výsledků přejde jen 10 % návštěvníků.Pokud jste se našli na druhé stránce, není to špatné. Možná postačí web dopilovat.Když web není ani na druhé stránce, dále nelistujte, pravděpodobně bude potřeba web optimalizovat komplexně.zajistěte dobrý obsah – obsah je pro vyhledávače něco jako „krmivo“. Kvalitní krmivo mají rádi. Pište o věcech, o kterých jiní nepíšou.zjistěte, zda jsou zvolená klíčová slova zakomponována v textu stránkyumístěte klíčová slova do titulku stránky – například takto: „Matrace Matex – zdravotní matrace – postele”.umístěte důležitá slova na stránce do nadpisů (technicky: použijte XHTML značky H1, H2, …).zkontrolujte technickou kvalitu webu – na kvalitě provedení webu záleží. Pro ověření kvality stránek:zkuste XHTML validator – prověří, zda je kód stránky správě zapsán. Najdete jej na adrese http://validator.w3.org/ . Zadejte do něj adresu stránek a pokud vám nahlásí více než 10 chyb, poproste webmastera o opravu.ověřte, zda je zdrojový kód stránky krátký. Otevřete si web, klikněte na něj pravým tlačítkem a vyberte „zobrazit zdrojový kód“. V poznámkovém bloku Windows se zobrazí změť znaků. Spočítejte jen, na kolik obrazovek je kód dlouhý. Pokud napočítáte do 10, je to ještě celkem dobré.zkontrolujte, jak vypadá vaše WWW adresa. Je přirozeně čitelná nebo obsahuje nic neříkající znaky a čísla? Hezká adresa vypadá například takto: www.neco.cz/sluzby/prodej-zbozi. Pokud ji nemáte, chtějte po svém webmasterovi zprovoznit přepis URL adres (modrewrite pro servery Apache).zajistěte, aby na vás ostatní weby ukazovaly – čím více stránek na váš web odkazuje, tím více se jeví zajímavým. Odkazy kupte nebo je vyměňte s jiným webem.pokud jste šikovní a máte dost času, podívejte se po zajímavých webech, které jsou tematicky blízké vašemu – vyhledávače to ocení.domluvte se s majitelem webu na umístění svých odkazů na jeho web.na oplátku může majitel webu chtít umístění svých odkazů na vašem webu nebo zaplatit J.sledujte pravidelně pozice umístění ve vyhledávačích – evidujte pozice umístění webu. Každá změna webu může pozice ovlivnit.zaměřte se na vyhledávače Seznam, Google, případně Centrum.postupně dejte vyhledat svoje klíčová slova a u každého spočítejte umístění.výsledky si poznačte do Excelu a sledujte trend.kontrolujte jednou týdně, vyhledávače nemění pozice ze dne na den.měření pozic ve vyhledávačích zvládnou některé SEO nástroje automaticky, což ušetří práci.některé nástroje umí váš web porovnat s konkurenčním – www.seo-metr.czco vás bude optimalizace stát? – ani optimalizace není zadarmo. Jde buď o váš čas, nebo čas jiných. Orientačně lze říci, že:pokud váš web je staršího data, bude potřeba jej přepracovat komplet. To může stát 20–60tisíc, eshop i více.pokud máte web relativně v pořádku, základní optimalizace webu vás vyjde na cca 15–25 tisíc.pro zajištění stálého předního umístění budete muset zaplatit webmastera nebo SEO optimalizátora. Ten bude sledovat pozice a provádět korekce. To vás vyjde měsíčně na 3–12 tisíc (podle složitosti).co vám optimalizace přinese? – především návštěvnost a nové zákazníky. Optimalizace má mnoho plus, z hlavních se dají jmenovat tyto:přivádí jen ty návštěvníky, kteří cíleně hledají danou službu či produkt.přivádí návštěvníky přirozeně – přes vyhledávače, ne přes reklamu.cena za přivedení návštěvníka se většinou pohybuje kolem cca 0,30– 3 Kč.optimalizace je prakticky nejefektivnější v poměru cena/výkon.zajímavé, ale složité? …poraďte se s odborníky. Optimalizace je ve své podstatě neustálý proces vylepšování stránek, sledování pozic ve vyhledávačích a pozic konkurence. Nemáte-li čas, nechte si poradit. Odborníci navrhnou vhodné řešení na míru, podle vašich potřeb i rozpočtu. Při výběru optimalizační firmy:ptejte se na reference – ověřte si firmu. Mnoho firem hřeší na neznalost klientů.chtějte vědět, co optimalizace zahrnuje a jaký bude její konkrétní výsledek (je jednorázová nebo dlouhodobá, jak bude probíhat?).pohlídejte si smlouvu a finance – za co přesně platíte, kdy a jaké jsou zárukypro výběr konkrétní SEO firmy zadejte do vyhledávače například „optimalizace seo“ nebo „seo“.Tak šťastnou ruku při výběru a vzhůru k předním pozicím!

Pokračovat na článek


Zaujměte VIP partnera

K obchodnímu jednání přistupuje jako ke hře: Hrajte a vyhrávejte.V dnešní době je těžké získat VIP zákazníka, ale ještě složitější je si ho udržet. Doba, kdy jste se spoléhali pouze na prezentace na veletrzích, je už dávno pryč. Dnes musíte sami významné klienty vyhledávat, následně o ně pečovat a rozmazlovat je.Obchodní schůzka u významného klientaZárukou úspěchu je, když se naučíte přistupovat k obchodnímu jednání s významným klientem jako ke hře. Hrajte a vyhrávejte. Na každé jednání se pečlivě připravte. Naplánujte si celou návštěvu. Při plánování myslete především na svůj cíl a tomu všechno podřiďte. Předem si stanovte, kam až necháte vašeho obchodního partnera zajít, tak aby to pro vás bylo ještě výhodné. Důležité je, ponechat mu pocit, že zvítězil.  Na schůzku přijďte včas. Ne dřív, ne později. Pečlivě si naplánujte, jak dlouho vám může cesta trvat. Počítejte i s menší časovou rezervou, kterou můžete získat na křižovatkách nebo v dopravní zácpě. Pokud dorazíte o něco dřív, využijte čas ke zrekapitulování myšlenek. Nezapomeňte ani na jeho asistentku. Zapamatujte si její celé jméno a taky ji tak pozdravte. Ale nepřehánějte to. Pozdrav ve stylu „Dobrý den, Jaruško“ nebude tím pravým ořechovým. Ale „Dobrý den, paní Soukupová“ už zní mnohem lépe. Asistentka tak nabude dojmu důležitosti, protože si její jméno pamatujete. Užitečné je také utrousit poznámku o jejím hezkém kostýmku. Pozor na hranici mezi zdvořilostí a flirtováním. I kdyby se vám asistentka skutečně sebevíc líbila, není to v daném případě na místě.Jak získat VIP partnera na svou stranu?Existuje několik základních triků, jak získáte sympatie významného obchodního partnera. Nejdůležitější je kontrolovat své emoce. Nedejte pouze na to, co slyšíte. Využívejte verbální komunikaci, díky které můžete číst v ostatních jako v knize. Nikdy nezapomeňte na úsměv. Nechoďte za ním po probdělé noci. Výraz poraženého také raději zapomeňte doma, buďte neustále pozitivní. Snažte si o něm zapamatovat i maličkosti. Například pokud má děti, zeptejte se občas na ně, pokud hrajte golf, sveďte rozhovor i na toto téma. Pamatujte si informace, které vám řekl v průběhu předchozích jednání. Při novém setkání je decentně připomeňte. Stejně jako jeho asistentka i on rád slyší své jméno. Lidem toto obecně dodává pocit důležitosti. A především – nezapomínejte ho chválit. Ne servilně, ale decentně. TŘI ZARUČENÉ TIPY, JAK HO ZÍSKAT A CO VÍC… JAK SI HO UDRŽET 1. Nakrmte ho2.  Obdarujte ho3.  Rozmazlete hoNakrmte ho!Pracovní oběd je ideální příležitostí, kdy můžete dát svému obchodnímu partnerovi najevo, jak si ho ceníte. Pokud se mu vyhýbáte jen proto, že si nejste jisti, jestli držíte správně příbor, pak je nejvyšší čas to změnit. V průběhu pracovního oběda zjistíte názory a postoje svého partnera, prohloubíte a upevníte vzájemné vztahy, dokážete mu, že si ho skutečně vážíte. Pozor dejte při výběru podniku. V restauraci, kde hraje živá hudba, se možná skvěle pobavíte, ale z obchodu nedojednáte nic. Nenechávejte nic náhodě a rezervujte včas stůl. Na schůzku pak přijďte o něco dřív, zkontrolujte, jestli není stůl nevhodně umístěn u východu, kuchyně nebo podobných průchozích prostor. Na obchodního partnera vyčkejte v hale nebo požádejte číšníka, aby ho uvedl k vašemu stolu. Až se tak stane, vstaňte a podejte mu jako první ruku. Jste v roli hostitele a ten vždy, bez ohledu na pohlaví a postavení, nabízí ruku jako první. Při výběru jídla se spolehněte na znalost etikety obchodního partnera a na jeho ohleduplnost, že si nevybere ty nejdražší speciality. Pokud by to přece jen udělal, nezbude vám než to bez mrknutí oka přejít. Rozhodně se nesnažte obchodního partnera přesvědčit o jídle, které si má zvolit. Slušností je vybrat si takové, které není ani nejdražší ani nejlevnější. Zásadou je, že při pracovních obědech se nenabízí alkohol. Tento fakt vychází z předpokladu, že se po jídle bude pokračovat v práci a že většina přítomných se vrací do kanceláře autem. Pokud je váš obchodní partner ze zahraničí, zjistěte si co nejvíce informací o mentalitě a náboženství v dané zemi. Vyvarujte se také zbytečných trapasů. Jedním z nich je i neustálé vyzvánění telefonu. Je naprosto nepřípustné, abyste během pracovní schůzky řešili další záležitosti. Proto si raději telefon ztlumte nebo ho úplně vypněte. Nejdůležitější pravidlo při stolování je – naučit se používat ubrousek a příbor. Pravděpodobně budete mít k dispozici látkový ubrousek. Ten si před jídlem položte na klín. Po jídle si do něj utřete ústa, přeložte ho čistou stranou a položte nalevo od talíře. V případě, že se nechcete živit jako diplomat, nemusíte nutně znát, jak vypadá vidlička na salát, na maso nebo na dezert. Vystačíte si s jednoduchým trikem. Každý chod začněte jíst příborem, který je nejdále položený od talíře. S obchodním jednáním vyčkejte na dezert a kávu. Platí nepsané pravidlo, že během hlavního jídla se mluví o tématech jako je počasí, prázdniny, dovolená a další. Taková témata na začátek odlehčí atmosféru a s plným břichem bude mít váš obchodní partner i lepší náladu. Domluvte se s personálem, že zaplatíte sám při odchodu. Vaši hosté nemusí znát cenu oběda.Obdarujte ho!Není třeba na každou obchodní schůzku nosit dárky. Občas si ale určitě vzpomeňte. Je velmi těžké vymyslet originální dárek, který nebude příliš drahý, vašeho obchodního partnera zaujme a především se s ním odlišíte od konkurence. To je hlavní! Firma by měla mít pro tuto příležitost vyhrazené speciální místo v rozpočtu.Předpokladem pro dobrý výběr je znalost vašeho partnera. Pokud je zapřísáhlí abstinent, nemá cenu mu kupovat víno, pokud je nekuřák, ani s balením drahých doutníků neuspějete. Naopak ho urazíte, protože mu tím dáte jasně najevo, že o něm nic nevíte. Vybírejte takový dárek, který skutečně využije. Když se nebude jednat o sériovou výrobu, váš obchodní partner to ocení. V takových situací využijte dobrých vztahů s jeho asistentkou. Ta vám jistě vyzradí, jestli její šéf třeba chodí rád do divadla. Vždyť takové roční předplatné je také originálním nápadem. Dárek je zároveň možností, jak zviditelnit firmu. Řada agentur se zabývá prodejem dárkových předmětů, které opatří vašim firemním logem. Dárkový předmět vybírejte podle věku, vkusu a zájmu toho, kterého jim obdarujete. Mezi nejoblíbenější dárky patří značkové pero, diář, pouzdro na vizitky a samozřejmě víno.Rozmazlete ho!Mezi další oblíbené dárky patří nejrůznější akce jako je golfový turnaj, zahradní párty, letecký den a další.  Je pravda, že vínem nebo značkovým perem nikdy neurazíte, ale dát někomu zážitek, to je záruka, že na vás skutečně nezapomene. Pokud nemáte finanční prostředky na pořádání velkolepých akcí, a přesto chcete věnovat obchodnímu partnerovi zážitek, doporučujeme balíčky relaxačních center.

Pokračovat na článek


Co dokážete vyjednat na obědě?

Na pracovním obědě máte skvělé podmínky pro vyjednávání.Pro jednoho vítaná příležitost, jak se opět sejít s obchodním partnerem, pro jiného zbytečná ztráta času, který by mohl vyplnit mnohem smysluplněji. Ať tak či tak, pracovní oběd k manažerskému postavení neodmyslitelně patří a dříve či později jej musí absolvovat každý z nás. Podívejme se, jak zařídit, aby vše proběhlo hladce, naše pověst neutržila žádné šrámy, a jak vést obchodní jednání při této společenské příležitosti.Kdy vyrazit na oběd?Uzavření dohody na dlouhodobou spolupráci je na spadnutí, my bychom však ještě rádi zjistili postoje našeho partnera – jedinečná příležitost k uspořádání pracovního oběda. Během něj si můžeme upřesnit vzájemná očekávání a předejít tak případným zklamáním. Restaurace je ideálním místem k setkání, neboť představuje neutrální půdu, na které si ani jedna z protistran nemusí připadat v nevýhodě. Společným stolováním navíc dochází k upevnění osobních vazeb a k prohloubení vzájemné důvěry, což významně podporuje nejen probíhající, ale i budoucí obchodní jednání.Pracovní oběd však nemusí být vždy nutně spojen pouze s dojednáním konkrétního obchodu. Uvolněnou a neformální atmosféru využívají mnohdy i manažeři při domlouvání další firemní strategie.Koho můžeme pozvat?Oběda by se měli zúčastnit rovnocenní partneři. Až na opravdu mimořádně výjimečné případy je společensky zcela nepřípustné, aby generálního ředitele pozval na oběd pracovník středního managementu. Dalším nepsaným pravidlem je stejný počet zástupců z obou stran. Už při pozvání bychom měli naši protistranu informovat o tom, kdo bude za naši firmu na obědě přítomen. Ale pozor, pro hladký průběh schůzky by počet hodovníků neměl být příliš vysoký.Jak vybrat správnou restauraci?Restauraci vybírá hostitel, který tím zároveň přebírá zodpovědnost za kvalitu a hladký průběh oběda. To však neznamená, že musí za každou cenu zvolit nejdražší a nejluxusnější podnik ve městě. Spíše než na cenovou relaci bychom měli svou pozornost zaměřit na celkové prostředí restaurace. Čistota, příjemná atmosféra, kvalitní obsluha a chutná kuchyně jsou alespoň elementární zárukou úspěšného výběru. Víme-li o partnerovi, že má slabost pro nějakou tu zahraniční specialitku, můžeme tomu volbu podniku přizpůsobit. Při samotné rezervaci specifikujme veškeré požadavky, a to co do počtu míst, dekorace i umístění stolu. Získáme tak jistotu, že nebudeme sedět u vchodových dveří či v blízkosti toalet.Jak vše správně načasovat?Termín pracovního oběda záleží na dohodě obou stran, zpravidla však začíná mezi 12. a 13. hodinou. Ačkoliv by neměl trvat déle než hodinu a půl, je lépe předem počítat s tím, že se může protáhnout a vyhradit si tak dostatečnou časovou rezervu. Oběd směřujte raději do druhé poloviny týdne. Obecně nejsou vhodné pondělky, kdy ve většině společností probíhají pracovní porady, ale ani pátky. Nechcete přeci, aby váš partner během společného stolování nenápadně pokukoval po hodinkách a duchem byl už na chalupě.Pozvání na oběd tlumočte alespoň s několikadenním předstihem. U vysoce postavených osob a činitelů se termín nezřídka domlouvá i týdny dopředu.Hodina HDo restaurace přijeďte dřív než váš host a zkontrolujte, zda je vše připraveno podle vašich představ a zda stůl, který je pro vás vyhrazen, stojí v klidné části restaurace. Po příchodu hosta jej uvítejte a představte mu všechny přítomné.Host by měl být usazen na čestné místo, tedy buď v čele stolu nebo po pravici hostitele. Poté, co se společně usadíte, ponechte partnerovi dostatek času k prostudování menu. Pokud však máte v oblibě některou z místních specialit, nebojte se mu ji doporučit. Při samotné objednávce čekáte jako hostitel až nakonec, případně můžete objednat za všechny, což je považováno za přátelské gesto. V průběhu pracovního oběda zapomeňte na alkohol.V horkých dnech si raději než plzeňskou dvanáctku dopřejte sklenku nealkoholického piva. Podobně byste se měli zdržet kouření. Výjimku můžete učinit pouze u závěrečné kávy, a to jen pokud víte, že váš obchodní partner holduje stejné neřesti. I v tomto případě byste si však před zapálením měli vyžádat souhlas všech spolusedících.  Snad netřeba ani připomínat, že po celou dobu pracovního oběda musí zůstat mobilní telefon vypnutý, či alespoň ztlumený.Kdy začít jednání?Ačkoliv pracovní oběd slouží především k tomu, abyste v příjemné atmosféře probrali sporné či nejasné body obchodního jednání, nepouštějte se do diskuze ihned. Pracovním otázkám předchází volná konverzace na obecná či společenská témata. V prvních minutách nezapomeňte vyjádřit svou radost ze společného setkání.Obchodní jednání zahajuje hostitel nejdříve po předkrmu nebo poté, co mají všichni přítomní objednáno. Jen velmi zřídka se na podobných setkáních probírají technické detaily obchodu a už vůbec není vhodné řešit otázku ceny. Ačkoliv se žádný zápis nedělá i v průběhu pracovního oběda platí, že vše, na čem se dohodnete, je závazné pro obě strany.Dojedli jsme, jak je to s placením?Konec pracovního oběda určuje hostitel a to tím, že po kávě vybídne hosta k další objednávce. Pokud ten odmítne, je společné setkání považováno za uzavřené. Ještě před rozloučením je však dobré stručně zrekapitulovat důležité body jednání.Účet hradí samozřejmě hostitel, a to i v případě, že se jedná o ženu. Pokud je to možné, domluvte se s personálem, aby vám jej připravil stranou a vy mohli zaplatit až poté, co vyprovodíte hosty. Restaurace, které navštěvujete pravidelně, nezřídka zašlou účet přímo do firmy. Pokud se vám obchodní partner nabídne, že uhradí alespoň poměrnou část nákladů, jedná se zpravidla pouze o zdvořilé gesto, přičemž se od vás očekává, že jej odmítnete!TIP pro šéfyPři příležitosti celoročního hodnocení zaměstnanců vezměte své lidi na oběd. V přátelském prostředí bývají pracovníci otevřenější, a tak lépe zjistíte, nakolik jsou ve vaší společnosti spokojeni. Navíc s plným žaludkem člověk snáze snese i nějakou tu kritiku, je-li samozřejmě oprávněná a zároveň vyvážená pochvalou a oceněním!   TIP pro hostiteleVyberte restauraci s četnými zákoutími a salonky, kde můžete jednat, aniž by vás při tom rušili ostatní hosté či reprodukovaná hudba.Desatero Gutha Jarkovského Nezpožďuj se bezdůvodně ani ke stolu rodinnému, ani k hostině, k níž jsi pozván.Neusedni, dokud hostitelé nebo dámy neusednou.Usedni v přiměřené vzdálenosti, ani ne příliš daleko, ani ne příliš blízko stolu. Poté rozestři ubrousek po kolenou, nezastrkuj ho ani za límec ani za vestu. Ubrouskem sluší sobě utírati toliko ústa, nikoli tváře nebo vousy.Nemluv, maje plná ústa. Jsi-li osloven, dojez, ač nikoli překotně, a pak teprve odpověz.Kůstek a soust nestravitelných neplivej na talíř, nýbrž klidně je z úst polož na vidličku, ke rtům přiloženou, a odtud teprve na talíř. Jen stopky ovocné možno odkládati rukou.Nesahej po ničem přes talíř sousedův. Není-li toho, co míti chceš v dosahu ruky, požádej bez rozpaků souseda, aby ti to podal. Je povinností spolustolovníkovou býti s pomocí.Nevíš-li, jak ten který pokrm jísti, posečkej nenápadně, abys viděl, jak jedí jiní. V nejhorším neostýchej se přiznati ke své neznalosti.Upadne-li ti nůž anebo vidlička, klidně požádej obsluhu o nůž jiný, dále si příhody nevšímaje. Příbor vypadnuvší na podlahu nesmí se vrátiti na stůl. Nehod a neobratností jiných si nevšímej a poznámek o tom nečiň žádných.Od stolu neodcházej, dokud není po jídle, leč bys měl k tomu příčinu velmi vážnou.Lžičku kávovou po kávě klademe na misku, nikoli do prázdného šálku.

Pokračovat na článek