Výsledky vyhledávání pro dotaz projekt

Výsledky vyhledávání v sekci: Příběhy úspěšných

Podnikání je jako maratonský běh

Jako podnikatel se člověk nenarodí. Aby však byl v podnikání úspěšný, měl by mít jak patřičné znalosti a zkušenosti, tak i splňovat určité osobnostní předpoklady týkající se především odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti. "Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout," říká Václav Řehoř, výkonný ředitel společnosti CCS, v exkluzivním rozhovoru pro IDE.Podíváme-li se dnes na jakoukoliv vysokou školu, je evidentní, že studenti stále dávají přednost jistotě zaměstnání před riziky spojené s podnikáním. Čím si myslíte, že to je?Pokud se podíváme na to, kolik lidí žije v České republice a kolik procent z nich je podnikatelů, pak zjistíme, že jde o velmi malé číslo. Na vysokých školách je proto situace logicky velmi podobná.Neočekával by však člověk, že minimálně studenti ekonomicky zaměřených škol by mohli mít k podnikání blíže?Nemyslím si, že tam existuje nějaká přímá vazba. Znám lidi, kteří už od útlého mládí v sobě cítili potřebu něco dokázat, vzít život do vlastních rukou. Jde o lidi, kteří neposlouchali učitele, často ani rodiče, a místo studia na vysoké se vrhli na podnikání. Vysokou školu si dodělali třeba později, ale jen proto, aby měli takový ten statut, když chodí na různá jednání. Na druhou stranu často slýchávám o tom, že absolventi vysokých škol, kteří při škole začali podnikat, dosahují poměrně dobrých úspěchů. Řada studentů i lidí z řad široké veřejnosti nosí v hlavě zajímavé nápady, podnikat však nikdy nezačnou. Čím si myslíte, že to je?Těch důvodů může být samozřejmě mnoho. Myslím si, že do jisté míry za to může i řada mýtů, které o podnikání kolují. Jedním z nich je například to, že se člověk musí podnikatelem už narodit, aby byl úspěšný. Tak tomu ale není. Podnikat může skutečně každý, nic jako podnikatelské geny, které by se daly zjistit testem DNA, neexistuje. Určité osobnostní rysy vhodné pro podnikání samozřejmě existují. Které předpoklady považujete za pro podnikání nejdůležitější?Rozdělil bych to na dvě části. První skupinu představují znalosti a dovednosti o tom, jak na podnikání vůbec jít. Tomu se dá naučit docela dobře studiem nebo ještě lépe učením se od zkušených podnikatelů. Pak jsou ale i předpoklady, kterým se učí hůře, protože souvisí s osobností člověka a jeho výchovou. Sem patří například to, jestli je člověk odvážný, zda má odpovídající sebedůvěru. Většina lidí, kteří podnikají, si abnormálně věří, což můžete poznat na jejich chování i mimo podnikatelské prostředí. A věřili si vždycky, i když k tomu třeba neměli pádný argument. Takoví lidé v životě prosadí řadu věcí a převálcují třeba i ty, co mají pravdu nebo jsou daleko lepší, a to jen proto, že si věří, že mají v sobě takový ten motor.Jaké další osobní charakteristiky jsou důležité?Vezmu-li v potaz různé již publikované názory i vlastní zkušenosti získané během posledních 14 let, pak bych hned za odvahu a sebedůvěru dal vytrvalost. Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout. Po deseti kilometrech vás začnou bolet nohy, po patnácti se vám bude špatně dýchat, po třiceti už třeba půjdete krokem a občas se posadíte k odpočinku. Což ještě není takový problém. Důležité je, abyste pak znovu vstali a oněch 42 kilometrů dokončili. Kombinace odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti je pro podnikání myslím naprosto stěžejní. Za jakési doplňující předpoklady považuji například touhu po úspěchu. Prostě nemám rád, když prohrávám. S tím souvisí i potřeba určitého temperamentu.Myslíte si, že v podnikání může být úspěšný i introvert?Introvertovi se bude prosazovat hůře, na druhou stranu to neznamená, že se nakonec nemusí prosadit.  Znám spoustu introvertů, kteří podnikají, a jejich firmy jsou velmi prosperující. Jde o lidi, kteří většinu času tráví přemýšlením či zkoumáním všeho možného, a pak vymyslí něco totálně geniálního. Většinou pak mají kolem sebe někoho dalšího, kdo je více temperamentní, a dokáže výsledky jejich úvah prodat.Říká se, že by člověk také měl být racionální, aby mohl podnikat…Já si to úplně nemyslím, protože když je někdo stoprocentně racionální, vyhodnotí si tolik rizik, že vůbec nezačne. Určitá racionalita je samozřejmě na místě, na druhou stranu by měl mít podnikatel tak trochu i růžové brýle, aby některé překážky předem neřešil. Avšak když pak na ně narazí, tak se s nimi dovede vypořádat, protože má v sobě tu velkou vytrvalost.Vraťme se zpět k mýtům o podnikání. S jakými dalšími mýty se ve své praxi setkáváte?Spousta lidí například říká, že když se pustí do podnikání, tak se stane svým vlastním pánem. Pravda je však taková, že záhy zjistí, že místo toho je otrokem svých vlastních zákazníků. Musí se řídit jejich požadavky, nosit jim modré z nebe. Dalším mýtem je, že většina začínajících firem po čase zbankrotuje. To si myslím, že je zejména chyba interpretace. Řada podnikatelů, kteří ukončí svou činnost, tak totiž nečiní z důvodu špatného podnikání, ale protože se svou úspěšnou firmu rozhodnou prodat, sloučit s jinou společností, nebo už mají takříkajíc lidově vyděláno a podnikání ukončí.Jsou ještě nějaké další mýty?Dalším mýtem je představa, že radši půjdu do regulérního zaměstnání, abych zjistil, jak co funguje, a když se mi tam nebude dařit, jednoduše si pak založím vlastní firmu. Co ale znamená, že se mi nebude dařit v práci? Že jsem se nedovedl přizpůsobit pracovnímu okolí? Že jsem nepodával tak dobrý výkon? Nebo že neumím své pracovní úspěchy dobře prodat?  Pak ale nejsem vhodný ani pro podnikání. Protože jestli jsem neuměl vlastní hodnoty prodat v zaměstnání, tak na vlastní noze to nebude jiné. Pouze mě to bude stát navíc peníze, které do podnikání vložím. A co když jsem v zaměstnání úspěšný a dotáhnu to na pozici výborného manažera? Jsem vhodnou osobou pro založení vlastní firmy?Tady je to tak půl napůl. Jestliže se někdo propracuje na opravdu vysokou manažerskou pozici, tak tam už je to v podstatě o podnikání. Tam už není žádná administrativa, tam už nedostáváte žádné úkoly, tam jste vepředu té pomyslné kárky, kde držíte firmu za oj a určujete, jestli se pojede doleva, doprava, pomaleji nebo rychleji… Už nejste ten, kdo tu kárku tlačí zezadu. Takže ano, určitá poloviční šance tam je, ale rozhodně to nelze brát tak, že by výborný manažer byl automaticky i výborným podnikatelem. Vy působíte na velmi vysoké manažerské pozici, přesto vedle toho sám podnikáte v oblasti poradenství. Jak to jde dohromady?Já se osobně považuji za jakéhosi prodejce. Všechno, co umím, se snažím okamžitě prodat. Vybírám si proto různé obory, různě složité pozice, a to jen proto, abych pak o tom mohl učit a radit ostatním. Čím je můj pracovní úkol zajímavější a složitější, tím lépe pro mě. Když mě pak osloví ředitel nějaké firmy, abych mu pomohl s jeho problémem, mohu z těchto širokých znalostí a zkušeností čerpat. Dřív jsem těmto případům věnoval třeba pár sobot nebo si na to vzal dovolenou, dnes už to ale dělám méně, protože se mi tolik času nedostává. Takže jak slyšíte, moc to dohromady nejde. Ale na učení si čas najdu vždy. Co by měl člověk zvážit před tím, než se vrhne na samostatnou podnikatelskou dráhu?Měl by hlavně vnitřně cítit, že to chce opravdu udělat. Takoví lidé prostě vědí, že podnikat chtějí. Neřeší, jestli mají či nemají podnikat, ale jak na to jít co nejlépe. Pak je určitě rozumné zapojit se do nějakého vzdělávacího programu, kde se takové věci dozví. Důležité je si taky předem rozmyslet, co od podnikání vlastně chci. Mám třeba kamaráda, který si založil před 15 lety malou reklamní agenturu zejména proto, že jeho hlavní životní náplní je ježdění na kole a hraní golfu, a jeho jedinou ambicí je mít ve tři hodiny volno a jít trénovat. Pak jde o podnikání pro udržení svého životního stylu.S jakými dalšími typy podnikatelů se v praxi setkáváte?Další skupinou podnikatelů jsou ti, kterým nevadí pracovat denně o tři, čtyři, ale i více hodin déle, ale nemají třeba ambice přesáhnout hranice okresu či kraje. Jde o lidi, kteří mají rádi o všem přehled. Vždycky si vybavím film Postřižiny, kde byl velký komín s nádherným výhledem. Tento typ podnikatele vyleze na takový komín a rozhlédne se, a všude kam vidí, to má pod kontrolou, ale jak vidí horizont a kopec, to ho už děsí. Jde o podnikatele, kteří podepisují všechny náklady nad 500 korun, kteří rozhodují o tom, kterému klientovi se bude prodávat a kterému ne.Pak jsou podnikatelé, kteří už mají odvahu k tomu, že to všechno, co shlédnou z toho pomyslného komína, dovedou replikovat jinde. Například si otevřou restauraci na Praze 3, a když je úspěšná, svěří jí manažerovi a otevřou si novou restauraci třeba v Praze 5. A když se pak dostaneme ještě výš, další skupinou jsou podnikatelé, kteří dovedou vybudovat jednu firmu do poměrně velké velikosti, tedy daleko za horizont a kopce, ti pak už ale k sobě potřebují schopné manažery, kteří jím budou pomáhat.Kdybyste se dnes jako začínající podnikatel rozhodoval o oboru podnikání, je nějaký obor, kterému byste se vyloženě vyhnul?Za obecně nevhodné považuji obory, které jsou silně regulovány státem. Protože začnete podnikat za určitých podmínek, nový ministr je kompletně změní, a vás to může přivést klidně k bankrotu. To pak dovede nabourat i sebedůvěru lidí, kteří si přirozeně hodně věří. Dlouho to bylo například zemědělství, i když už se to trochu změnilo k lepšímu. Dalším příkladem je třeba podnikání v zelené energii. Nikdy nevíte, kdy se změní dotace.Co si myslíte o podnikání více osob? Řekněme, že jeden student je nadaný více technicky, druhý obchodně, a dobře by se mohli doplňovat. Má takové podnikání nějaká úskalí?V praxi se setkávám se samostatnými podnikateli i podnikáním více osob, je to tak napůl. Obě varianty mají samozřejmě své výhody i svá úskalí. Kdybych měl dát doporučení, řekl bych, ať jdou do toho. Mohou udělat daleko víc práce, bude tam větší pluralita názorů, budou moci být daleko akčnější i kreativnější. Každý sice bude mít na podnikání trochu jiný pohled, ale dohromady budou tvořit o to všestrannější osobu podnikatele.Spousta firem, které znám, takhle byla založena, mnoho jich stále funguje ve stejném rozložení, a i když se v některých z nich společníci po několika letech rozhodli jít vlastní cestou, většinou to bylo naprosto bez problémů, na základě vzájemné dohody. Jako právní formu bych rozhodně doporučil s.r.o., kde každý společník ručí jen do výše svého splaceného vkladu. Podnikání má totiž svá rizika, tak pokud to lze, je vhodné mít aspoň nějakou ochranu.Jak jsme už hovořili na začátku, podnikání mezi studenty vysokých škol kopíruje velmi nízký průměr celé republiky. Co by se mělo změnit, aby se podnikání mezi studenty více rozvinulo?Nevymýšlel bych žádnou velkou vědu a udělal to samé, co funguje v jiných zemích, kde u podnikatelsky zaměřených škol typu Vysoké školy ekonomické v Praze existují podnikatelské instituce, kde se studenti se zájmem o podnikání mohou dozvědět řadu praktických rad. A pokud si řeknou, že podnikání je to, co chtějí zkusit, mají možnost jít do podnikatelského inkubátoru, odprezentovat tam svůj projekt a získat pro něj podporu. Spousta věcí skončí na tom, že lidé neseženou financování, aby vůbec mohli půlrok či rok fungovat, proto by měl existovat i nějaký fond, z kterého by bylo možné vybrané podnikatelské projekty financovat. Tak by to mělo ostatně fungovat i například v regionech.Neodrazují vás v tomto směru statistiky, které hovoří o tom, že mnoho firem umístěných v inkubátorech svou činnost stejně nakonec ukončí?Pokud se ke mně někdy v budoucnu dostane informace, že třeba 80 procent firem umístěných v českých podnikatelských inkubátorech přestalo po pěti letech podnikat, řeknu výborně. Bude to totiž znamenat, že už jsme se dostali na úroveň, kdy si můžeme dovolit profinancovat 80 procent neúspěšných podnikatelů, abychom vyselektovali těch zbylých dvacet procent podnikatelů, kteří podnikají a budou podnikat dál. A to jsou právě ti, kteří něco přinášejí. Nemusíme jim platit žádnou podporu, nesedí v práci od devíti do pěti, vytvářejí nové pracovní příležitosti, mají nové nápady, můžou to někam pozvednout.Jaké předměty byste doporučil například studentovi VŠE, který má zájem podnikat?Myslím si, že je důležité projít všemi hlavními předměty, které ho v prvních dvou až třech letech vybaví potřebným teoretickým základem, a pak bych mu doporučil přihlásit se k nám do vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí. A to z jednoho prostého důvodu. My ho sice v předmětu typu Podnikání malých a středních firem nenaučíme vůbec nic nového, co se týká teorie, ale co ho naučíme, je aplikace v reálných situacích. Neučí u nás totiž nikdo, kdo nebyl v praxi. Když se u nás například učí o financích, řeší se finance konkrétních firem. Tak jak to vidím, za ty poslední dva roky, tak si myslím, že tahle forma výuky dává studentům o hodně víc.Myslíte si, že může student začít podnikat už od prvních ročníků, nebo je to moc brzy? Nikdy není brzy. Pokud splňuje alespoň základní předpoklady pro podnikání a má zajímavý nápad, tak by si měl svůj život zorganizovat tak, aby mohl pokračovat ve studiu a čerpat z něj potřebné znalosti a při tom současně začít realizovat svůj podnikatelský sen. Kdo je Václav ŘehořOd roku 2006 působí jako finanční ředitel a jednatel ve firmě CCS ze skupiny Fleetcor Technologies, která je globální společností pro podnikové platební karty. Od října 2007 je také výkonným ředitelem. Ve funkci ředitele je odpovědný za všechny řídící funkce a rozhodnutí, jako jsou například formulace strategie, motivace zaměstnanců, vyhledávání a vyjednávání případných akvizic, zavádění nových produktů, jednání se zákazníky (Shell, Benzina atd.) a další manažerské funkce. Jako finanční ředitel odpovídá za všechny aspekty finančního řízení podniku v ČR i na Slovensku, a to včetně ročního rozpočtu, měsíčních prognóz rozvahy, výsledovky a peněžních toků či vztahů s auditory a s bankami. Spravuje peněžní toky v Praze, ve Vídni a spolupracuje s vedením v Londýně a Atlantě na různých rozvojových projektech v Evropě.V letech 2004 až 2006 pracoval jako finanční ředitel ve firmě Škoda Power, kde odpovídal mj. za finanční řízení, corporate governance, řízení rizik, snižování nákladů, řízení ziskovosti projektů či hotovostní operace. Byl členem týmu při prodeji parních turbín elektrárenským společnostem v různých zemích např. Dánska, Mexika, Indie atd. Byl odpovědný za partnerské projekty v Číně a Indii.Předtím pracoval pět let v kanadském Torontu ve vybraných oblastech finančního plánování a reportingu, controllingu u společností De Beers a Campbell Soup Canada (obě společnosti patří k předním ve svém oboru) V 90. letech působil jako konzultant nebo ředitel v různých společnostech např. Michelských pekárnách, Spolchemii a Brown Forman.Vystudoval Českou Zemědělskou Univerzitu v Praze, kde získal doktorát. Kurs MBA má z PIBS (Metropolitní universita v Manchesteru a Vysoká škola ekonomická v Praze). Přednáší na VŠE.

Pokračovat na článek


Gustav Eiffel – geniální technik

Jaká poučení může přinést jeho životní příběh pro současné podnikatele?Eiffelova věž v Paříži je nesporně nejznámějším projektem Gustava Eiffela, rodáka z Dijonu (1832). Stavba si prodělala svoji trnitou cestu, mnohdy plnou nepochopení a odsuzování, jak tomu ostatně bývá u mnoha novátorských děl. Až do roku 1929, kdy byl v New Yorku postaven mrakodrap Chrysler Building, představovala nejvyšší stavbu na světě. Dnes slouží jako jeden ze symbolů Paříže a celé Francie. Stala se i vzorem pro české konstruktéry Františka Prášila a Josefa Součka pro stavbu Petřínské rozhledny v Praze, kterou z iniciativy Klubu českých turistů postavila mostárna První českomoravské strojírny a veřejnosti předala k užívání 20. srpna 1891. Kdo byl Gustave Eiffel? Jaká poučení asi může přinést jeho životní příběh pro současné podnikatele? 1) Specializace vyžaduje odvahuSpecializací tohoto francouzského inženýra, plným jménem Alexandre Gustave Eiffel (1832–1923), se tedy stalo odvážné projektování železných mostů. Poprvé na sebe výrazněji upozornil kovovým mostem v Bordeaux. Tento úspěch se promítl i do komerční podoby, takže se Gustave mohl natolik osamostatnit, že si roku 1866 v Levallois-Perret nedaleko Paříže založil firmu, přesněji řečeno vlastní konstrukční kancelář. Nutno ovšem poznamenat, že k osamostatnění mu napomohlo i spojení s konstruktérem Boileauem, od něhož získal půjčku na výstavbu závodu na stavební stroje pro mostní konstrukce. Velký krok kupředu mu umožnil i nápad nýtování jednotlivých částí pomocí stlačeného vzduchu. Ve spolupráci s tamní hutí se Eiffel pak mohl patřičně rozmáchnout a začít stavět kovové konstrukce nejen ve Francii, ale i v zahraničí – od sousedního Španělska, přes Rakousko, Maďarsko a Rumunsko až po Egypt, Peru a Bolívii. Za zmínku jistě stojí most Maria Pia přes řeku Duro v Portugalsku (1875), který se stal vůbec první obloukovou konstrukcí. Jednalo se nesporně o průkopnické dílo, jehož technické aspekty pak Eiffel posléze využil i při stavbě Garabitského železničního mostu přes údolí řeky Truyere u Ruynes-en-Margeribe v jihozápadní Francii, jehož délka činí 565 metrů s parabolickým obloukem dlouhým 165 metrů.2) I génius potřebuje dělný týmRok 1886 představuje významný milník v konstruktérově kariéře. Bylo to 4. července tohoto roku – u příležitosti 110. výročí zrodu Spojených států – kdy byla americkému vyslanci v Paříži slavnostně předána socha, která pak byla rozložena na jednotlivé části a dopravena do New Yorku na francouzské lodi. V newyorském přístavu se pak dva roky sestavovala, měděné kusy byly obepnuty kovovými pásy, které bránily poškození. Sestavená socha o výšce 46 metrů pak byla umístěna na postavec navržený americkým architektem Richardem Morrisem Huntem, takže její celková výška dnes činí 93 metry. Řeč je samozřejmě o Soše Svobody, jejíž nosnou konstrukci projektoval a sestavil právě Gustave Eiffel.  (Pro zajímavost – modelem pro ženský obličej se stala tvář Isabelly Eugenie Boyerové, vdovy po známém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi.)3) Vždy usilovat o maximální úspěchA již o necelý rok později, přesněji řečeno 29. ledna 1887, byly na Martově poli v Paříži zahájeny stavební práce na základech každého ze čtyř pilířů budoucího největšího projektu, který vzešel z dílny Gustava Eiffela. Jednalo se o vytvoření vhodného poutače u příležitosti Světové výstavy v Paříži, která se měla konat v roce 1889, tedy ke stému výročí zrodu Francouzské republiky. Byla k tomu vyhlášena soutěž, Eiffel se přihlásil se svým projektem třípatrové ocelové věže vysoké 321 metrů a zvítězil. Obrovská kovová stavebnice se skládala z 15 000 součástek, které pak musely být pomocí dvou a půl milionu nýtů smontovány na desetinu milimetru přesně. Gustave Eiffel a jeho dva hlavní konstruktéři, Émil Nouguire a Maurice Koechlin, vyprojektovali tento ocelový kolos tak dovedně, že jeho hmotnost vzhledem k výšce 321 metrů byla vlastně mimořádně lehká. Vážila totiž necelých 7000 tun.4) Postavit se proti malostiZa další velký Eiffelův úspěch jistě možno považovat fakt, že již 26. března 1888, tedy za čtrnáct měsíců po prvním dotyku krumpáče se zemí, již stálo první podlaží a o půl roku později 250 montérů dokončilo druhé. Ale s tímto triumfem přišly i potíže. Na Martově poli se scházeli lidé, z nichž mnozí se nepřišli obdivovat technickému talentu svých rodáků, nýbrž svírali pěsti zlostí a bouřili se proti stavbě, která údajně bude Paříž jen hyzdit. Eiffel na tyto posměšky odpověděl jako technik se smyslem pro estetické cítění. Novinářům prostě řekl, že oblouky v nejnižší části věže vtisknou konstrukci „dojem síly a krásy“ a průhledy mezi jednotlivými konstrukčními prvky zaručí, že bude působit neuvěřitelnou lehkostí. Samotná stavba probíhala podle zcela nových technologických parametrů. Nebylo zapotřebí žádného lešení. Konstrukce letěla vzhůru montáží dokonale propočtených a vyrobených válcovaných nosníků.Náležitého zadostiučinění se Eieffelovi a jeho spolupracovníkům pak dostalo 6. května 1889, tedy v den slavnostního zahájení Světové výstavy, když se Eiffelova věž rozzářila tisíci světly, kterými ji vyzdobili pracovníci pařížské Plynárenské společnosti. Nadšení dvou milionů návštěvníků tehdy údajně zdaleka předčilo všechna očekávání.5) I technik musí dbát na obchodní stránkuUkázalo se, že Eiffel měl v tomto směru šťastnou ruku i jako obchodník. Již za pouhých šest let Eiffelova věž vybrala na vstupném tolik peněz, že se uhradily náklady spojené se stavbou. Mimochodem, suvenýry ve tvaru věže se stále prodávají i po sto dvaceti letech a minivěžičky, které tehdy byly vyrobeny ze želeného odpadu, jsou dodnes oceňovány jako žádané turistické kuriozity. Stručně řečeno: dobře postavená rozhledna na dobrém místě se ukázala jako výborný obchodní počin.Gustave Eiffel se po tomto úspěchu vcelku správně domníval, že by bylo možno využít věž jako nástroje vědy a výzkumu. Předně mu šlo o tři sféry: meteorologii, fyziku a rozhlasové vysílání. Možno říci, že vlastně udělal ze své stavby jakousi laboratoř. Například v roce 1901 předložil nabídku generálnímu štábu francouzských ozbrojených sil, aby ji používal k přenosu rádiových signálů. A již o dva roky později došlo k prvnímu spojení s armádními pevnostmi v okolí Paříže. V roce 1906 byl na vrcholku věže instalován stálý vysílač. Nelze vynechat ani rok 1909, kdy zde nechal Eiffel zřídit dmychadlo sloužící badatelům, kteří se zabývali výzkumem aerodynamiky. Za takové situace již nikoho ani nenapadlo, že by se věž měla rozmontovat. Podle původních podmínek její výstavby, se totiž měla po skončení Světové výstavy opět rozebrat.6) Ani sebedokonalejší technik se neobejde bez dokonalého finančního zajištěníI tak lze nazvat další velké poučení z počínání Gustava Eiffela. Řeč je o skandálu v záležitosti stavby průplavu v Panamě v roce 1889. Eiffel se tehdy na rozdíl od svého bystrého komerčního postoje při stavbě věže nyní zachoval s neuvěřitelnou lehkomyslností. Nechal se totiž zlákat a spolu se známým stavitelem Suezského průplavu a rovněž francouzským technikem Ferdinandem Lesepsem se podílel na projektování zmíněného Panamského kanálu. Ale dopustil se chyby, že k celé záležitosti zaujímal spíše postoj liberálně smýšlejícího architekta, než přísně manažersky uvažujícího podnikatele. Projevilo se to především ve skutečnosti, že naprosto evidentně přehlížel zejména finanční i klimatické obtíže, které se s touto stavbou spojovaly, když se navzdory těmto problémům tvrdošíjně pokoušel prosadit náročnou stavbu deseti zdymadel průplavu. Společnost, která vše organizovala a na kterou byl Eiffel napojen – tedy Sociéte Civile Internationale du Canal Interocéanique – v roce 1888 zbankrotovala. Tisíce obchodů bylo tímto krachem zlikvidováno, statisíce lidí přišly o úspory vložené do akcií tohoto podniku. Celá aféra se natolik rozrostla, že doslova desítky osobností, včetně řady politiků, byly tehdy usvědčeny z korupce. Ani Eiffel neunikl podezření z podvodu a zpronevěry, lépe řečeno obvinění, a byl 4. února 1893 odsouzen k dvěma letům vězení a pokutě 20 000 franků. Rozsudek sice kasační soud pak zrušil, avšak Eiffel byl celým tímto případem velice nešťastný.7) Překonat trudnomyslnost další pracíSvůj poslední projekt Eiffel založil v roce 1912 v laboratoři na pařížském předměstí Auteil, kterou vybudoval na vlastní náklady pro potřeby aerodynamického vědního oboru výzkumů aerodynamiky. Tím vlastně položil základy budoucí. Není bez zajímavosti, že dokázal experimentálně vytvořit vítr o rychlosti 80 metrů za vteřinu, aby mohl sledovat, jak tento vzdušný nápor zapůsobí na různé materiály různých tvarů. Gustave Eiffel se dožil hezkého věku 91 let. Skonal v Paříži 27. prosince 1923.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

 JAK ZAČÍT OD NULY

  Každý někdy začíná od nuly. Vyjde ze školy, změní zaměstnání nebo něco nevyjde. Ale už na startu se naučte základní pravidla, která Vám pomohou předejít chybám, kterých byste se mohli dopustit anebo je i zopakovat: Čistý štít, umět se dělit s ostatními, spořit a nepočítat s penězi, které ještě nemáte v ruce. Čistý štít. Dříve než uděláte kroky vpřed, musíte prokázat odpovědnost za minulé chyby. Vymažte každé minus, jestli jste se kvůli minulým chybám dostali do dluhů. Vždyť získání platební schopnosti je stejně tak velký cíl, jako dosáhnout zisku, a někdy je dokonce i mnohem těžší. Udělejte si plán splátek, na kterých se dohodnete s věřiteli. A Vy udělejte první krok. Ocení Vaši snahu a spíš si je získáte na svoji stranu, a neztratíte tak jejich důvěru. Na Vašem postupu se dohodněte třeba i s odborníky. V každém případě si ale musíte dát pozor, abyste nedělali další a další zbytečné dluhy, které Vám nepomohou obrátit Vaši situaci.     Také se naučte dělit s ostatními. "Cože?! Není to nějaká hloupost, když sám nemám?" Ne, není to hloupost. Nečekejte se šlechetností do doby, kdy si ji budete moci dovolit. Učte se jí už teď a budete překvapeni, jak se Vám vrátí. Rozumných je pět nebo deset procent zisku. Je jen na Vás, jestli přispějete sirotkům, ekologii nebo církvi. Je jedno, jestli ze začátku dáte jen pár korun. Hlavní je váš postoj. Jak vnímáte problémy ve svém okolí. Nemůžete je ignorovat. Možná Vás znervózňuje budoucnost naší planety. Ale začít můžete už dnes: tříděním odpadu, šetřením s pitnou vodou, šetřením s energií. Nemyslete jen na sebe! Budete-li stále čekat na den, kdy budete mít peníze navíc, možná se o ně nebudete dělit vůbec! Každý z Vás ví, že jsou lidé v daleko horší životní situaci než Vy. A šlechetnost se každému v dlouhodobém hledisku vrátí. Nezapomínejte, že Vaše budoucnost začíná už dnes! Šlechetnost Vám pomůže postavit si dobrý základ osobnosti, který je pro úspěch ve všech směrech nezbytný. Vzpomeňte si na všechny osobnosti, o kterých jste již slyšeli. Ať Hilton, Rockefeller nebo Ray Kroc, i další ze svého prvního výdělku dali část peněz stranou pro druhé. A to v době, kdy sami měli nedostatek všeho. A možná právě tento postoj jim pomohl k opravdovému úspěchu a vnitřní spokojenosti.     Kolik peněz měsíčně uspoříte? Hodně, nebo málo? Nebo vůbec nic? Naučte se každý měsíc část zisku uspořit, protože nikdy nevíte, co Vás může potkat. Ale musíte s tím počítat Aby byla Vaše rodina v bezpečí, měli byste mít ušetřený alespoň jednoměsíční příjem. To je vlastně první zásada spoření. Někdy to bude těžké, tím spíš, máte-li dluh a zdá se Vám, že byste každý den potřebovali víc. Ale dlouhodobě jste po malých částkách schopni našetřit velice slušný základ. Lidé ale často neumí uspořit ani korunu a je jedno, jestli mají pět, deset nebo sto tisíc.Většina z nás žije nad poměry. Zkuste dát každý měsíc deset procent stranou a zjistíte, že se tak dá také žít, že deset procent vlastně ani nepocítíte. Za pár měsíců se naopak budete cítit v daleko větším bezpečí. Studie amerických finančních odborníků, kteří hledali příčiny bankrotů malých a středních firem a živnostníků, dokonce prokázaly, že většina z nich doplatila na chvilkové výkyvy a krize na trhu, na takzvanou okurkovou sezonu, když neměli potřebné rezervy na pokrytí snížení zisků třeba jen na dva měsíce. Nájmy a ostatní poplatky musíte samozřejmě zaplatit bez ohledu na dosažený zisk a nikoho nezajímá, že všichni Vaši klienti jsou zrovna u moře. Takové situace běžně nastávají, a kdo s nimi nepočítá, dostane se až na hranici bankrotu. Problémy musí řešit krátkodobou půjčkou na vysoký úrok a ještě k tomu musí zastavit část majetku. Proto i tato studie doporučila spoření rezerv, které Vám mohou pokrýt alespoň jednoměsíční ztrátu zisku, jako nejúčinnější obranu proti podobným problémům, se kterými se každý den potýkají milióny lidí na celém světě.     Spočítejte si Vaše výdaje dřív, než nebudete mít nic. Všechny pravidelné výdaje: jídlo, nájem, leasing, inkaso, telefon. Všechny výdaje včetně půlročních nebo ročních: daně, pojištění....., se kterými musíte počítat už teď! Přičtěte částku na splácení dluhů, částku, kterou dáte jiným, a tu, kterou chcete uspořit. Sečtěte výdaje a částku, která zbyla, rozdělte na útratu nebo na rychlejší splácení dluhů. Pokud jste v mínusu, je to horší. Možná začnete uvažovat, že získáte víc peněz, ale pozor na pokušení utrácet peníze, které jste ještě nevydělali. To je zřejmě ten důvod, proč jste se dostali do svízelné situace. Není právě Váš případ, že jste peníze měli, utráceli - peníze budou, my nebudeme - a o penězích jste se začali bavit, až když bylo pozdě? V tu chvíli jste začali mít i rodinné problémy? Jak to vím? Nejste první ani poslední... Ale dejte si pozor, protože právě tady končívají lásky. Vím, že je z toho cesta ven, pokud si udržíte pozitivní postoj, víru v budoucnost a svoji lásku. Váš společný sen, to je cesta ven z bludného kruhu. To je důvod, proč si dnes něco odpustit pro lepší zítřek, to je důvod, proč jít a udělat ještě jeden krok navíc.     Jak tedy začít vydělávat peníze? Jestliže jste právě teď na dně, najděte si zaměstnání, abyste získali příjem. Ale nehledejte jen tak nějaké zaměstnání. Vždy si uvědomujte svoji cenu. Vy nechcete nějaké zaměstnání, aby Vám bralo Vaši pozitivitu za pár drobných. Vyberte si, co chcete dělat, a za tím si jděte. Může být ta největší nezaměstnanost, ale po schopných a cílevědomých lidech, kteří znají svou cenu a umí uplatnit své znalosti, bude vždy veliká poptávka. Tam nahoře bude vždycky dost místa.     Najděte si zaměstnání, ale jestli chcete v životě něčeho opravdu dosáhnout, dříve nebo později budete muset pevný plat opustit. Zaměstnání má své výhody i nevýhody. Nastoupíte například za sedm tisíc a budete pracovat osm hodin. Za dva roky zase osm hodin a zase za sedm tisíc nebo trochu víc. Za deset let zase osm hodin za deset tisíc. Nakonec odejdete do důchodu a Vaše životní úroveň spadne na polovinu. V zaměstnání prodáváte svůj čas a utíká Vám život. Proto je dobré při zaměstnání začít podnikat s tří - až pětiletým plánem k finanční svobodě. Nejlepší je začít s Vaší partnerkou nebo s partnerem. Budete spolu, se společným snem, cílem a budete tým. Tým je víc než jeden. Tým je dokonce víc než jeden a jeden. Váš tří - až pětiletý plán se liší od zaměstnání tím, že začnete pracovat také osm hodin ale budete za to mít pár set. Možná až za rok se dostanete na stejný příjem, jako máte v zaměstnání. To je čas, kdy zjistíte, že právě tenhle byznys pro Vás funguje, a proto byste měli začít uvažovat jen o podnikání. Po dvou až třech letech si teprve budete moci dovolit ubrat plyn, protože jste už trochu nabrali výšku. Ale jenom trochu, nemáte-li dostatečně pevný základ příjmu v hloubce i šířce. Po pěti letech už budete pracovat dvě hodiny denně a zbylý čas věnujte například rodině, protože si to budete moci dovolit. Jste ochotni tohle všechno obětovat pro svoji svobodu, nezávislost a budoucnost? Jste? Chcete vydělávat nejen peníze, ale i čas? Opravdu? Dobře si rozmyslete, než odpovíte, protože právě teď uděláte rozhodnutí, které přímo ovlivní Vaši budoucnost! Nebude to lehké. Budete s tím chtít praštit, protože život nedává nic zadarmo, ale když vydržíte tuhle zkoušku, vyjdete z boje silní, budete stát pevně na svých nohách a nikdo, nikdo o Vás neřekne, že jste zbohatlík, protože máte ten nejlepší základ. Dostanete uznání, protože jste někdo, a ať věříte, nebo ne, Bůh Vás má rád. Jak tedy začít podnikat?     Můžete začít se svou myšlenkou anebo s myšlenkou, která už funguje. Jestli se rozhodnete začít se svým nápadem, držte se několika zásad: Snažte se najít nebo založit takový podnik, který bude potřebovat co nejnižší kapitál. Nepropadněte kvůli chvilkovému nápadu úplně zbytečně do dluhů. Určitě ze začátku nebudete potřebovat velkou továrnu, luxusní kanceláře, nejdražší vybavení a armádu zaměstnanců. Uvažujte spíš v malém a při úspěchu použijte principu duplikace - zopakování stejného postupu třeba na jiném místě nebo ve větším měřítku. Přesvědčte se, že Vaše služby nebo zboží jsou kvalitní a schopné na trhu zaujmout. Dobře počítejte. Zajděte do banky a vyplňte si žádost na získání úvěru - hned povím, proč. V dotazníku vypište svůj podnikatelský záměr. To Vám napoví, nakolik máte v hlavě jasno. A jestli budete potřebovat úvěr, stejně se tomu nevyhnete. Tak dobře, máte dobrou myšlenku, která nabídne lidem nebo firmám zboží nebo službu, za kterou budete právem odměněni. Jestliže budete potřebovat úvěr, neměl by to být problém, i když netvrdím, že Vám půjčí první banka, investiční anebo leasingová společnost. Když Vás odmítnou, nemusí to znamenat, že máte špatný nápad. Záleží i na jejich finanční situaci nebo na podmínkách, za kterých právě oni půjčují peníze. A ne vždy Vám mohou půjčit! Až uslyšíte "ne", věřte, že jste zase o krok blíž ke svému "ano". Vzpomeňte si na Walta Disneye. Walt slyšel "ne" třistakrát!     Duplikace úspěšného postupu je v podstatě základem úspěšného byznysu. Protože základní pravidlo, které se Vám osvědčí, můžete zopakovat a třeba ještě vylepšit, protože se můžete poučit z chyb. Ukázkovou duplikaci všude na světě ukázkově předvedl Ray Kroc. Kdo z Vás nezná Mc Donald´s?     Ray Kroc, dnes jeden z nejbohatších lidí světa, začínal podnikat ve své době s úplnou novinkou, když pro Lily Tulip prodával papírové hrníčky. Vypracoval se na nejlepšího prodejce firmy. Od rána byl na nohou a večer, když ostatní chodí z práce, šel hrát do rozhlasu na klavír, protože v té době se vysílalo naživo. Domů se vracel pozdě v noci. Ale problémy a tahanice ve vedení společnosti ho znechutily, až přišel o nadšení. Začal spolupracovat s přítelem, který vlastnil cukrárnu a sám vyvinul originální multimixér na šlehání koktejlů. Kroc se stal výhradním zástupcem pro prodej a marketing a ve svých pětatřiceti jich prodal 8000 s polovičním podílem! A tehdy uviděl restauraci bratrů Mc Donaldových. Prodal jim 8 multimixérů, ale restaurace s heslem "Budete jíst ten nejlepší hamburger bez čekání a bez spropitného" na něj udělala dojem. Myšlenky mu nedaly spát. Ve svém snu viděl restaurace Mc Donald´s na každém rozcestí ve Státech. A povedlo se mu to. Získal koncesní smlouvu na založení filiálek po celých Státech. Smlouvu na deset let s provizí 1.4 % z hrubého zisku každé z nich. Na středozápadě založil první restauraci. Přes všechny problémy pro svůj projekt získal další přátele, sám v restauraci pomáhal, dál prodával multimixéry. Během dvou let založil jedenáct restaurací. V každé stejný standard, ceny, jídlo, obsluha. Každá další restaurace byla přesnou kopií té minulé, včetně zisku! Stačil splácet hypotéky, platit výdaje a v době, kdy nevyužil ani jedno procento možností trhu, začal vydělávat velice slušné peníze, protože lidem nabídl kvalitu, vždy příjemnou a rychlou obsluhu a čistotu. Dokázal se obklopit schopnými lidmi a v té době mu začalo vadit, že celý obchod není jeho. Nakonec v 61. roce od Mc Donaldů celý obchod odkoupil. Za 2.700.000,- dolarů, aby každému z bratrů zbyl milión dolarů po zdanění. A i když se celá transakce s dalším rozvojem prodražila na 14.000.000 dolarů, Kroc úvěr splatil během jedenácti let, proti předpokládaným až třiceti rokům. Jeho obrat se neustále zvyšoval. Ale kdybyste se osobně Raye Kroce zeptali na jeho tajemství úspěchu, odpověděl by Vám: sen, cíl, víra, touha, vytrvalost, tým, duplikace úspěchu a hodně práce. Nic těžkého v tom nebylo. Trochu risku, ale bez toho to nejde. Když nic neriskujete, ničeho nedosáhnete. Pracoval až do konce života. Neustále hledal vhodné parcely pro další Mc Donald´s po celých Státech, které projel křížem krážem i se svou cukrovkou, artritidou, zato bez žlučníku a části štítné žlázy. Šel za svým snem se smyslem pro detaily, kterými mohl lidem nabídnout něco víc, než jen rychlé občerstvení.     I Vy se vyzbrojte láskou k lidem a ke své práci a používejte hlavu. Potom Vás na cestě k úspěchu nic nezastaví. Také využijte schopností dalších lidí. Víc hlav víc ví. Lépe budete řešit každý problém a i Váš zisk bude vyšší. Nepodceňujte sílu mozkového trustu. Buďte ve společnosti lidí, kteří mají stejné cíle jako Vy. Když budete mít společný sen a budete si dávat společné cíle, pokaždé přijdete na lepší řešení a to zrealizujete. V praxi platí, že sebelepší myšlenka, kterou nedokážete přeměnit na čin, nemá žádnou cenu, oproti té, která není zdaleka tak geniální, ale někdo ji dokázal prodat. Řešení je v mozkovém trustu, který používali všichni úspěšní lidé, ať vědomě, nebo nevědomě. Mezi prvními, kdo tuto sílu skupinového myšlení, plánování i jednání pojmenoval a naplno využil, byl Andrew Carnegie, který se obklopil více než padesáti schopnými lidmi, a spolu dosáhli pohádkového bohatství. S jistotou můžeme říct, že ve skupině stejně uvažujících lidí se mozkový potenciál každého člověka zvýší, protože každý má možnost spojit svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. I Henry Ford začal dosahovat daleko větších výsledků, když se spřátelil s Edisonem a Firestonem. I Hilton se obklopil schopnými lidmi, s jejichž pomocí přežil krizi ve třicátých letech, kdy ostatní podniky krachovaly. I Spielberg, i Disney, i Rockefeller. Sami by nikdy nedosáhli takového úspěchu jako v týmové práci. Ale oni byli těmi vedoucími osobnostmi, které celé společenství spojovali a dávali mu směr. Dnes možná ještě nevíte, co byste chtěli přesně dělat, ale určitě cítíte, že chcete úspěch. Máte dvě možnosti. Využijte myšlenku, která Vám dává možnost založit svůj vlastní podnik. Stejně jako Krocovi koncesionáři, kteří využili značku Mc Donald´s a know-how. Stejně jako nezávislí distributoři společností, které pracují na základě víceúrovňového systému, všude tam, kde máte možnost sami duplikovat úspěch. Tam kde máte možnost bez hranic dávat i brát. Druhá možnost je riskantnější a ne vždy výhodnější. Přijít se svým nápadem. Obklopte se stejně schopnými, anebo ještě schopnějšími lidmi, než jste Vy. Domluvte si společné schůzky, na kterých můžete dávat podobu svým snům. A Vy buďte leaderem. Společně organizujte své sny ve společné cíle a ty realizujte. Využívejte principů a pravidel, které vedou k úspěchu. Buďte vytrvalí a vzájemně se doslova dopujte nadšením. Budete úspěšní.     Jsou dva druhy motivace, které Vám pomohou dostat ze sebe maximum schopností. Pozitivní a negativní motivace. Pozitivní je taková, když Vám někdo slíbí, že za takový a takový výkon získáte auto a smluvní plat půl milionu. To je pozitivní motivace, protože Vy dostanete sen a za ním půjdete. Může se samozřejmě stát, že neuspějete. Bohužel, ani auto, ani smluvní plat nedostanete. Ve chvíli, kdy Vás opustí nadšení, takový sen pustíte za hlavu, i když je to škoda. Neriskujete, můžete jedině získat. Negativní motivace je risk. Ray Kroc si vzal úvěr na čtrnáct miliónů dolarů. Kdyby neuspěl, přišel by o všechno. Negativní motivace využili další a další, které doslova vybičovala ke stoprocentnímu nasazení a odhodlání dosáhnout svého. Je to buď, anebo. Cesta zpátky je odříznutá, můžete jedině uspět, anebo neuspět. Je to risk, ale funguje, protože musíte dopředu, krok za krokem, cíl za cílem. Ale pokud se i Vy rozhodnete získat svůj úvěr, dobře počítejte, než uděláte rozhodnutí.     Možná chcete být úspěšní a zjistili jste, že žádný státní úředník se ještě milionářem nestal. A tak přemýšlíte, jak na to? Hledáte kolem sebe potřebu lidí, kterou můžete naplnit, a za svou službu byli po právu oceněni? Chcete začít podnikat, ale nemáte vlastní nápad? Existuje řešení, i když nemáte dostatečně dobrý nápad a odvahu vzít si úvěr nebo půjčku. Využijte již fungující myšlenku a zduplikujte ji - to znamená: dělejte to samé, jako někdo, kdo již úspěch má, anebo ještě lépe: jděte v jeho stopách, které vedou neomylně k úspěchu. A přemýšlejte, protože i když je myšlenka líbivá, pozor, nefunguje všude! Když si otevřete benzinovou pumpu, Váš úspěšný soused Vám spíš poradí, jak zkrachovat, protože jste jeho konkurence. Tahle myšlenka funguje jen v multi-level-marketingu. To je česky víceúrovňové podnikání. Možná se některým z Vás právě teď naježily chlupy, ale poslouchejte ještě dál. Jestliže nemáte s multi-level-marketingem dobré zkušenosti, může to být z několika důvodů: Nemáte vlastní zkušenosti, ale slyšeli jste od kamaráda Pepíka, že je to akorát na obírání lidí a že tam jenom prodělal. Váš kamarád Pepík možná opravdu naletěl, protože několik zlatokopeckých systémů se všude na světě objevilo. Ale nebojte se, my Vám poradíme, podle čeho vybírat. Možná že Pepík vstoupil do ´multilevlu´, který už naučil a dál učí vydělávat miliony dolarů stovky nebo i tisíce lidí, a myslel si, že když si sedne doma, lidi mu budou klepat u dveří a budou mu říkat: "Hele, já to budu dělat s tebou a vyděláme si taky spoustu peněz…!" Ptám se: Budete se ptát Pepíka, který zkrachoval, nic pro svůj cíl neudělal a ani ničeho nedosáhl? Jestli ano, skončíte právě tak jako Pepík. Protože Pepík už umí zkrachovat a zkrachovat je zase to jediné, co Vás může naučit! Anebo se budete ptát a řídit radou člověka, pro kterého systém funguje a vydělává si sto tisíc, dvě stě tisíc, půl milionu, milion měsíčně? Budete se ptát lidí, kteří vědí, jak se to dělá, a vědí, jak Vás to naučit? Když se budete učit s motorovou pilou, zeptáte se člověka, který nemá tři prsty anebo člověka, který má všechny prsty? Ono to svádí, že? Ten bez prstů, to musí být světák.. "Ten už toho musel nařezat..Vždyť na tom druhým bych ani nepoznal, že je dřevorubec..." Ano, ten světák Vás naučí techniku, jak nejlépe přijít o prsty, a možná u Vás ještě dva přidá, aby na tom nebyl úplně nejhůř. Takže pozor, ke komu půjdete pro radu! Ptát se je velice důležité. Hledat informace, jak dosáhnout úspěchu, i to je přirozené. Neptejte se lidí, kteří Vám jedině vezmou nadšení a přitom sami nevědí vůbec nic. Snad jen jak strávit celý život otráveně a znechuceně, osm hodin v práci a pak u televize. Jestli se chcete dozvědět, jak být úspěšný, ptejte se zase jen úspěšných lidí! Čtěte knížky a poslouchejte motivační nahrávky a úspěšné lidi, protože Vám potřebné informace opakováním nahrají do podvědomí, a Vy podle nich začnete jednat. Čtěte knížky, které Vás obohatí, dají Vám sílu a motivaci a pozitivní postoj, choďte na manažerské kursy, kde si budete moci třeba i před kamerou vyzkoušet, jak na tom jste, a zjistíte, kde děláte chybu. Možná Vám pustí na videu, jak má vypadat perfektní obchodní jednání. Vidíte, slyšíte, čtete, posloucháte, jednáte a myslíte jako úspěšný člověk. Požádejte svého sponzora, ať jde na obchodní setkání s Vámi. Budete se od něj učit. A jestli není Váš sponzor dost schopný, jděte za jeho sponzorem. Najděte si svůj vzor. Tady je síla více úrovňového podnikání, protože každý chce, abyste se stali úspěšnými, a každý Vám rád pomůže. Ale nečekejte, že za Vámi přijdou: "Hele, nechceš pomoct se sponzorováním?" "Ne!" Nikdo za Vámi nepřijde. Nikdo pro Vás nebude dělat víc, než jste Vy ochotni udělat pro sebe. Teprve potom má pomoc smysl, když Vy sami chcete být úspěšní a chcete pro to něco udělat. Vyjít ze zóny pohodlí. Nabízet služby, zboží nebo myšlenku. I když budete mít devadesátiprocentní úspěšnost - ano, je to možné - nebude Vám to moc platné. Když za celý měsíc budete chtít zasponzorovat jediného člověka, ani devadesátiprocentní úspěšnost Vašeho jednání, ani pravděpodobnost, že zasponzorujete devět z deseti, Vám nebude nic platná! Nadšení a aktivita. Vyzbrojte se nadšením a aktivitou, a tím zakryjete všechny své nedostatky.  Opačně je to mnohem těžší. Když to nepůjde z Vás: (monotónně) "Hele, mám pro tebe úplně perfektní byznys, můžeš si vydělávat i sto tisíc měsíčně, můžeš letět do Ameriky a další výhody to má…. Máme školicí systém, který Tě naučí, jak být úspěšným a nadšeným a šťastným a spokojeným ve všem, co děláš, nebo můžeš nakupovat nejkvalitnější zboží za super ceny a umí to prostě úplně všechno, budeš mnohem zdravější a šťastnější..  a tvoje manželka tak omládne minimálně o deset let a vůbec vysaje úplně všechno na co si vzpomeneš a my dva spolu budeme tým a do dvou let budeme mít obrat milión korun měsíčně s investicí nějakých x tisíc a jestli chceš být úspěšný, musíš začít ještě dnes....." zasponzorujete ho? Možná děláte business, nejúspěšnější na světě, ale pro Vás nebude fungovat! Nezasponzorujete ho! Vy řeknete doslova a do písmene to samé jako člověk, který si vydělává pohádkové peníze, ale Vy nic! Protože to kouzlo není tolik v tom, co říkáte, ale jak to říkáte. A když to ještě navíc budete říkat často.... Vzpomeňte si na Vaše pocity, když někdy někdo sponzoroval Vás. Vy jste si řekli: "No, on je tím tak nadšený, on tomu věří, asi to nebude špatné, když to sám dělá a je z toho úplně vedle..." Tak jste právě Vy udělali rozhodnutí na základě citů. Vy jste se nechali nakazit a strhnout nadšením! Anebo máte právě opačnou zkušenost: Někdo Vás chtěl zasponzorovat, ale i když mluvil v ohromujících částkách a v superlativech, koukala z toho zase jenom práce a asi jste si řekli, že z Vás chtěli dostat peníze. "No, není to špatné, ale ještě se rozmyslím..." A zase jste udělali citové rozhodnutí a teprve to si logicky zdůvodnili. Přesně tak to funguje! A když Vás nestrhli svým nadšením, když Vás nenakazili, neměli Vás šanci zasponzorovat, i kdyby v tom nebyla žádná práce, žádná investice, jenom miliónová příležitost! My lidé jsme ve své podstatě líní a na cestě svými životy hledáme cestičky nejmenšího odporu. A všechno, co je nějak nové, neradi přijímáme, pokud to rozhodnutí nepřijde od srdce. Nadšení, aktivita, nadšení a aktivita. A když Vám bude divné, že ve Vašem byznysu jsou lidé, kterým to jde, a Vám to nejde, porovnejte si s nimi kalendář za poslední měsíce. Zeptejte se úspěšného člověka, jestli čte, jestli poslouchá motivační nahrávky a jestli se stále učí od těch úspěšnějších. Protože v tom je jeho tajemství úspěchu. On není aktivní a nadšený a nečte a neposlouchá proto, že je úspěšný. On je úspěšný, protože je aktivní, je nadšený, čte knížky a poslouchá nahrávky a investuje do sebe. Proto je úspěšný. V tom je jeho síla a přesně to se naučte také a budete ve svém byznysu úspěšní!     Multi-level-marketingová myšlenka je mapa k pokladu. Jenom v USA multi level marketingovou myšlenkou obchoduje okolo šedesáti procent všech firem s ročními obraty miliard dolarů a tato myšlenka se vyučuje i na Harvardu! Nejrůznější obchodní systémy se prosazují po celém světě a vydělávají v nich milióny lidí. V multilevelu, ale hlavně v interaktivním distribučním systému je obrovská budoucnost. Každá firma, která začne své zboží distribuovat přímo mezi lidmi, nemusí investovat miliónové částky do reklamy, která navíc není v porovnání s ústní reklamou účelná. Televizní reklamě už nikdo nevěří, a ještě navíc musíte nejdřív investovat a až potom možná budete mít zisk. Ale nemusíte.. Tou nejúčelnější reklamou je, když Vám kamarád řekne: "Tohle je perfektní! To si kup. Já už si bez toho nedokážu představit život!" To je reklama, za kterou Vám firma zaplatí peníze. Ale až potom, kdy jste pro ni sjednali obchod! V takovém podnikání je minimální riziko. Cena výrobku může být až o padesát procent nižší, než kdyby procházelo velkosklady, distribucí, velkoobchody a zase distribucí do maloobchodů, a ještě navíc si s firmou může vydělat hodně lidí, kteří tak dostávají příležitost splnit si své sny. Firma Vám dává peníze za to, co jste pro ni třeba jen jednou udělali, když zboží naučíte kupovat další kamarády a Ti další kamarády, děláte reklamu, za kterou Vám firma stále platí. A bude platit třeba roky, dokud ten Váš první impuls jde dál. Teprve tomu se říká stálý příjem! A který šéf Vás může vyhodit?     Dokážete si představit, že by Vám v supermarketu dali peníze za to, že jste jim udělali reklamu? Nedají, ale počítají s ní! Když se otevře nový diskont, prvních deset dní sníží ceny a mezi lidmi se rozkřikne: "Hele, tam jdi, tam můžeš nakoupit levně!" Jakmile u sebe naučí nakupovat nové zákazníky, jdou s cenou nahoru na běžnou hladinu srovnatelnou s okolní konkurencí. Když se ale nejste ochotni zvednout, naučit se světové strany - prostě něco pro to udělat, můžete dát mapu do láhve a hodit zpátky do vody. Úspěch budete mít jedině tehdy, když budete ochotni překopat celý ostrov kvůli jedinému diamantu, který tam zcela určitě leží. Když přestanete, co když byl už jen dvě stopy od Vás? Když přestanete, někdo začne tam, kde Vy jste skončili. Kdyby Edison na cestě k žárovce přestal dřív, než byl úspěšný, nebyl by ani tak bohatý, ani tak uznávaný. Protože někdo by začal tam, kde Edison skončil, a o něm bychom se učili, že to byl jeden z nejvýznamnějších vědců. A možná by se o Edisonovi a jeho práci zmínil někde na vědeckém kongresu, že je mu vděčný…. Ale co z toho? Za to si nesplníte žádný sen a nezbude Vám ani na složenky! Cítíte ten rozdíl mezi Edisonem a Edisonem?     V České republice funguje několik perfektních amerických i českých multilevelů. Je sice pravda, že některé přerozdělovací systémy by v USA byly označeny za nelegální letadla, ale podle místních platných norem, proč ne. Než s nějakou firmou začnete spolupracovat, položte si několik otázek. Jsou její služby nebo zboží kvalitní? Jaký je potenciální trh? A kde se berou peníze na vyplácení zástupců? A nežijí jenom ze vstupních poplatků? Je systém odměňování průhledný? Není to až moc jednoduše lákavé - vždyť to by svedl každý? Chtějte důkazy, že to funguje, chtějte mluvit s lidmi, kteří už něčeho dosáhli. Ptejte se, jak Vám pomohou mít také úspěch! Známí Vám někdy řeknou: "Cože, multilévl? Vždyť je to pyramida. To bych nikdy nedělal." Ano, samozřejmě že je tenhle "multilévl" pyramida. Ale co není? Víceúrovňový systém podnikání je vlastně přesnou kopií distribuce kteréhokoliv zboží, ale bez nákladů na obchodní síť, jako jsou obchody, různé mezisklady, zaměstnance a samozřejmě bez reklamy v médiích. Když si otevřete krámek a budete tam svým pánem - dobrá. Ale v ten den, kdy přijmete první prodavače - ejhle, je to pyramida! Vy jste šéf a stojíte na jejím vrcholu. Ale to Vám nevadí, protože zrovna vyděláváte jen sami na sebe? Chyba, podívejte se, v čem jezdí majitel velkoobchodu, od kterého nakupujete! A šéf reklamní agentury, která Vám dělá reklamní kampaň. Jste-li zaměstnanec, obchodník nebo obchodní zástupe a tak dál a dál, jste zároveň člen pyramidálního systému, na jehož vrcholu stojí zase onen výrobce. Výhodou multi-level-marketingu je to, že Vy jste svým šéfem, své skupiny, máte svůj byznys a obchodujete s Vaší dodavatelskou firmou. Ať se jedná o zboží, nebo o služby, Vy jste na špici své práce. Silou myšlenky je, že vy budete mít prospěch, až když lidé pod Vámi budou mít zisk pro sebe, a to je musíte naučit. Stejně jako lidé nad Vámi budou mít prospěch až Vy budete mít svůj vlastní úspěch. V praxi tahle myšlenka vyjadřuje ziglarovské: "Jestli chceš svůj sen, pomoz druhým k jejich snu!" Když si chvíli sednete nad marketingovým plánem a spočítáte si, jak se rozdělují peníze, zjistíte, že je až krutě spravedlivý! Každý dostane peníze jen za to, co opravdu udělal a dovedl do úplného konce. Nejen za snahu, ale hlavně za výsledky. A Vy, i když vstoupíte jako stotisící, máte možnost třeba do roka vydělávat víc peněz než ten úplně první, který to všechno rozjel! Takže právě naopak: dosud neexistuje spravedlivější systém odměňování.     Mnozí z Vás ale nepodnikáte a nikdy podnikat nebudete. Určité riziko je v obojím: buď můžete zkrachovat, nebo může zkrachovat Váš zaměstnavatel. Záruky bezstarostného stáří nemáte ani jako státní úředník. Jsou okolnosti, které nemůžete ovlivnit, ale vaše síla se projeví tehdy, když zase zvednete hlavu a půjdete dál. Jestli Vás podnikání neláká, tak je už dnes načase založit si penzijní připojištění, abyste se nemuseli bát, co bude dál, když Vám důchod spadne na padesát procent současného příjmu. Úspěch neznamená jen podnikání a vydělávání velkých peněz. Jsou lidé, které takový život neláká, ale mohou být velice úspěšní jako zaměstnanci. Každý z Vás má na to, aby i v zaměstnání dosáhl významného postavení. Nezáleží tolik na Vašem vzdělání, jako na Vašich schopnostech leadera, na odhodlání, aktivitě a vytrvalosti. Když budete mít právě tyto vlastnosti, nebudete mít problémy dostat dobře placenou a zajímavou práci, protože každý si přeje získat pro sebe právě takové lidi. Po těch je hlad. Andrew Carnegie jednou řekl svému zaměstnanci, který ho požádal o zvýšení platu: "Víte, mladý muži, jestli opravdu chcete, tak na světě není síla, která by Vám v tom mohla zabránit!"     Někdy možná zjistíte, že tady v té firmě už opravdu dál jít nemůžete - ani v postavení, ani s příjmem. Pak pro Vás bude určitě výhodnější najít si perspektivnější místo. Ale pokud se jednou rozhodnete, udělejte to. Mnohým se stává, že odcházejí i čtyřicet let. Vy nesmíte nikomu dovolit, aby brzdil, nebo dokonce zastavil Váš růst. Vy máte právo rozhodnout se, co čekáte od života. Uvědomte si svou cenu a o té nesmlouvejte. Jestli Vás někde nejsou ochotní ocenit, jděte tam, kde Vás ocení. Máte na to, abyste dosáhli všeho, co budete chtít. Můžete mít každý sen, který máte napsaný, a o kterém víte, dokdy jej chcete splnit, a máte víru a chuť dostat od života vše, co si zasloužíte. Zvolte si svůj cíl. Jednejte s nadšením a hlavně: JEDNEJTE!! 

Pokračovat na článek


Jak získat návštěvnost pro váš projekt

V době rozvoje internetu a Facebooku je moderní sdělovat okolí i neznámým lidem své názory, postoje, příběhy a znalosti online. Webových stránek a blogů pak přibývá jako hub po dešti, každý touží mít něco svého, kde se bude moci svobodně vyjadřovat. Nejeden člověk se díky internetu stal také slavným. Co je na jednu stranu hezké, ale na druhou stranu ať váš projekt bude nejlepší a články nejkvalitnější, dostanete se pravděpodobně do bodu, kdy už všechny známé obejdete a nějak už dále návštěvnost růst nebude chtít – ano přichází okamžik začátku boje s návštěvností. Nebojte se a vydržte! Pokud je váš projekt dobrý, je obvykle jen otázkou času, než se mu podaří přehoupnout se přes těžké začátky. A právě o tom, jak to udělat, je tento článek. Základní věcí je váš projekt co nejvíce rozšířit, udělat mu reklamu, aby ho co nejvíce lidí poznalo, když se jim pak bude líbit, určitě ho ukážou zase svým známým, ty zase jejich známým atd. Základní věcí tedy je, poslat odkaz s nějakým vyprávěním svým známým na email, FB, Skype, Icq atd … Můžete je i poprosit, aby vám oznámili svůj názor a poslali,, reklamu "dále. I na svůj web můžete do nějaké kategorie hodit prosbu o další šíření pomocí bannerů, ten má na svých stránkách dnes velké množství lidí, ale tato cesta se mi zdá poměrně málo produktivní, doba je rychlá a málo kdo bude jen tak někam dávat váš banner jen proto, že se mu web líbí, navíc většina lidí to ani neví. Lepší je pak najít web s blízkým zaměřením, nebo web vašeho kamaráda a poprosit o výměnou reklamy, on na web umístí reklamu na vás, vy na něj. Pokud je web slušně navštěvovaný, jedná se o jednu z nejlepších cest. Pokud jste takový web nenašli, můžete si zaplatit reklamu na libovolném hojně navštěvovaném webu. Sice budete měsíčně muset vydat určitý poplatek, opět podle návštěvnosti, ale pokud má projekt budoucnost, může se vám to po rozjezdu několikanásobně vrátit stejnou cestou – tedy prodejem reklamy. A v neposlední řadě nezapomeňte zapomenout dát váš projekt do webových vyhledávačů. Tam můžete i mimo jiné sledovat růst, podle vývoje webu, například čím více článků vám vyjde, tím více se posunete v žebříčku nahoru, vliv mají samozřejmě i další faktory. Nicméně, většinou přidávat web nikam potřeba není, například weby na adrese. Com google prochází automaticky, nebo stačí když na vás někdo odkáže, pak si už roboti vyhledávačů k vám cestu najdou sami.

Pokračovat na článek


Je byznys plán tak důležitý, jak se říká?

O byznys plánu (také „podnikatelském plánu“) se nejčastěji hovoří v souvislosti s žádostí o investice, kdy žadatel svůj projekt předloží investorovi právě v této podobě. Rozhodně by však neměl daný byznys plán směřovat pouze za tímto účelem. Jeho vypracování by se totiž měl věnovat každý, kdo přemýšlí nad spuštěním nového projektu. V hlavě se vše jeví jinak, než na papířeHlavním účelem podnikatelského plánu je především dostat všechny myšlenky z hlavy na papír, kde vypadají mnohem jasněji. Člověk si tak může uvědomit, že ačkoliv mu původně myšlenka přišla skvělá, zrealizování celého záměru může být mnohem náročnější, než se na první pohled zdálo. To ostatně může napovědět i takzvaná SWOT analýza (popisující silné a slabé stránky projektu), která by měla být součástí každého vážně míněného byznys plánu. Ukáže vám, jaké má projekt výhody, nevýhody a jak je na tom konkurence. Tím zároveň zjistíme i slabiny našeho plánu.Objektivita v hlavní roli byznys plánuTím nejdůležitějším, co je třeba „udělat“, je udržet si nadhled a tedy být objektivní. Skutečně si vypracujte průzkumy toho, jaká je po produktu či službě poptávka, jak si stojí konkurence, či jaké mohou být případné problémy. Rozhodně není dobrou volbou si vše idealizovat. Nejenom, že výsledný byznys plán bude naprosto k ničemu, ale takový nápad vám může přinést i řadu komplikací – jak finančních, časových, tak třeba i právních, podle konkrétní situace.Nutno podotknout, že ti, kteří si celý projekt i výsledný podnikatelský plán zidealizují ve svých představách a nepustí se do detailních průzkumů, vlastně žádný byznys plán nepotřebují. Nedá se mluvit o objektivitě, ale spíše o pohledu na vlastní sny a touhy. To je zároveň důvodem, proč takový „plán“ v budování úspěšného projektu příliš nepomůže. I proto většina „ideálních“ podnikatelských plánů nemá šanci na úspěch (a už vůbec ne u investorů, kteří přesně vědí, že nic není tak snadné, jak se může na první pohled zdát).Podnikatelský plán napoví, jakým směrem byznys tlačit kupředuNejvětší výhodou každého podnikatelského plánu je, že si utvoříme jasnou představu o tom, kam chceme náš byznys dostat, a čeho v něm chceme dosáhnout. Podnikání je skutečně tvrdá hra a rozhodovat se o různých možnostech až při rozjetém projektu určitě není tím, co by vás dostalo na výsluní. I proto by měl byznys plán zohledňovat více možností (nejlépe všechny). Kdykoliv nebudeme vědět jak dál, stačí se do plánu podívat a porovnat varianty. Hlavně nestřílet od boku.Zaměření byznys plánu je klíčemJe třeba zdůraznit, že systém „dělat všechno a zavděčit se všem“ prokazatelně nefunguje. Tím nejdůležitějším je proto zaměření byznys plánu. Tak jako elektrárny vyrábějí elektřinu, vodárny distribuují vodu, a banky spravují finance, bychom se i my měli věnovat jasně vymezené oblasti, ze které bychom neměli vybočovat. A pokud už se pro vybočení rozhodneme, mělo by to být až v době, kdy náš původní projekt buď perfektně běží, nebo se úspěch blíží nule.Pokud máte nějaký projekt slibně rozjetý, v hlavě se vám kupí nápady na deset dalších a svrbí vás prsty se do nich pustit (nejlépe do všech najednou), máme pro vás jednu radu: nedělejte to. Nakonec nebudete mít dostatek času ani na jeden z nich, což se zákonitě musí projevit i na výsledku.Finanční plán může být záchranouNedílnou součástí všech podnikatelských plánů by měl být i rozsáhlý finanční plán. Ač se může zdát, že náklady budou téměř nulové, stačí se na chvíli zastavit a zamyslet třeba nad tím, kolik elektřiny spotřebuje počítač, kolik stránek textu musíme vytisknout, nebo kolik toho zvládneme udělat bez toho, abychom potřebovali dalšího zaměstnance či brigádníka.Toto může být jakýmsi „krizovým bodem“. I kdybychom díky němu vydělali pouze o něco více, je nutné jeho výplatu hradit v plné výši. A to vše je třeba si předem zjistit, vypočítat a do plánu zahrnout. Pokud nic z toho neuděláme, je byznys plán skutečně úplně k ničemu.Dvakrát měř, jednou řežVěříme, že právě v případě podnikatelského plánu platí známé přísloví „Dvakrát měř, jednou řež“ víc, než u čehokoliv jiného. Ačkoliv na internetu najdete celou řadu vzorů a modelových podnikatelských plánů, pokud si neuvědomíte uvedené základní zásady pro jeho zpracování, pravděpodobně se spálíte tak jako tak. Postupujte pomalu, pečlivě a snažte se udržet si nadhled. Jedině tak vám bude vytvořený byznys plán tím správným pomocníkem.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

Koupit fanoušky na Facebooku – ano či ne?

Snad žádná firma, která chce být vidět na internetu, se už neobejde bez vlastních internetových stránek. S tím souvisí i snaha firem být vidět na sociálních sítích, které dnes využívá většina národa. Firmy si šmahem založily své především Facebookové stránky, na které lákají nové a nové fanoušky. Jenže jak je získat – co je třeba koupit? Fanoušky si koupímeSamozřejmě ne každé firmě se poštěstí to, že se od založení stránky na Facebooku fanoušci přidávají sami. Většinou je nutné jim nějak „pomoci“, například soutěží či vybídnutím při vstupu na samotný web společnosti. Pokud ani to nepomůže, existuje ještě jedna cesta, která je však velmi snadná – a to si fanoušky koupit. Stačí tak kontaktovat někoho, kdo se „prodejem“ fanoušků zabývá. Během jediného dne tak není problémem nárůst třeba o tisíce nových likes. Má to však jeden háček. Ačkoliv se může jednat o reálné lidi, stali se fanoušky jenom proto, aby jim mohla být zpřístupněna například vybraná aplikace, či fotografie.K čemu takoví fanoušci jsou?Převládají názory, že jsou jednoduše k ničemu. Na druhou stranu není třeba být tak skeptický, efekt mnoha fanoušků na vašich stránkách na Facebooku zkrátka působí psychologickým dojmem. Zatímco na fan stránku, kde je sotva pár likes se přidá jenom málokdo, na takovou, kde je jich několik desítek tisíc se často chce přidat „každý“. Proč? Když tam je tolik lidí, tak to pravděpodobně bude dobré. A právě ti, kteří se připojí dodatečně, patří mezi aktivní fanoušky, které firma zajímá, a mohou tak být na profilu společnosti velkým přínosem – třeba v diskusích. A právě díky koupeným fanouškům se podařilo přivést ty správné.I koupení se dají využítSamozřejmě když už fanoušky na dané facebookové stránce máme, měli bychom se je snažit aktivně zapojovat. Zatímco společnost prodávající produkty pro CNC stroje jenom těžko takové necílené lidi zapojí a investice do koupě fanoušků se tak rovná vyhozeným penězům, slevový portál nebo prodejce mobilů či elektroniky již má pozici zcela jinou. Stačí zveřejnit zajímavou slevu. Rázem se lidé začnou zajímat o to, co je vlastně v nabídce. Výsledné konverze se tak mohou dostavit i z těch lidí, kteří původně fungovali pouze jako lákadlo. A právě díky jejich získání na svou stranu se z nich pomalu, ale jistě, stávají ti aktivní.Vyplatí se to?Samozřejmě ne vždy se takový proces může vyplatit. Důležité je totiž najít tu nabídku, která nám na stránku doslova nažene takové fanoušky, které potřebujeme. V našich končinách je ideální cílit na fanoušky z České republiky, jejichž ceny se pohybují v řádech desetníků za jednu takovou osobu. Stačí poté několik úspěšných konverzí a návratnost investice se dostavila. Proto i koupení fanoušci mohou být v určitých případech prospěšní, záleží pouze na konkrétním oboru a na tom, jakým způsobem se vám je podaří zaujmout.Totéž se ostatně týká i často zatracovaného necíleného mailingu, který taktéž mnozí považují za naprosto neefektivní. Stačí se však podívat do vaší emailové stránky, kolik opakovaných spamů vám do schránky chodí. A za každý odeslaný email společnost zaplatí. Myslíte si, že by v dané činnosti pokračovala, pokud by za ní neviděla alespoň minimální efektivitu?Fanoušky kupuje každýA na závěr si zkuste prohlédnout weby opravdu známých internetových služeb. Jejich facebookové stránky mají fanoušků desetitisíce a statisíce. A rozhodně se můžete spolehnout na to, že často většinu těch prvních získali přesně tím způsobem, který většina lidí odsuzuje. Zkrátka je získali tím, že si je koupili.Má tedy cenu si fanoušky koupit?Jestliže i vy máte začínající projekt, a chcete ho nastartovat i na Facebooku, koupě fanoušků do začátku nemusí být nutně špatným rozhodnutím. Právě naopak, jelikož se v konečném důsledku skutečně může vyplatit. Je ale potřeba mít plán nejen pro samotnou koupi fanoušků, ale i pro následnou cílenou práci s nimi, která je vždy k úspěchu na sociálních sítích klíčová. Situace ovšem může být odlišná, pokud již máte slušně zaběhnutou stránku na Facebooku a jen dumáte nad tím, jak na ni dostat další fanoušky. Na toto téma vám můžeme doporučit tento článek o rizicích, spojených s takovým nákupem. Rovněž vám můžeme prozradit, že v blízké době uveřejníme článek o soutěžích na Facebooku – ty mohou být mocným nástrojem k získání nových fanoušků pro vaši stránku.

Pokračovat na článek


Proč mnohé startupy nepřežijí první rok

Startup – slovo skloňováné v souvislosti s novými projekty. Má však i stinnou stránku: lidé startupem označují každou drobnost. Skutečný startup by však měl být něčím rozsáhlým, něčím, co dokáže ohromit svou inovativností a kvalitou řešení. I když se řada takových projektů každý rok objeví, většinou o nich do roka není ani vidu, ani slechu. Proč? Než se pustíme do rozboru samotných příčin, doporučujeme vám článek, rozebírající úspěšné a nadějné startupy pro pohled na „druhou stranu“ barikády: Startupy, které nás inspirují.Za neúspěch mohou samotní tvůrci startupůTím největším problémem, proč startupy nevydrží, jsou zkrátka jejich tvůrci. A to, i když je jejich nápad a služba skutečně dobrá a potřebná. Sami totiž buď nemají zkušenosti, nebo nemají čas a náladu se projektu dále věnovat. Takový projekt často končí po pár měsících, v lepším případě se dožije prvních „narozenin“, ale poté stejně skončí. Nové projekty totiž často vymýšlejí hlavně mladí lidé, kteří si přečetli několik knížek, přidali k tomu několik rozhovorů a sami se rozhodli, že do světa byznysu vstoupí a právě oni budou jedni z těch, kteří budou v budoucnu rozhovory taktéž poskytovat.V hlavní roli penízeVětšina z nich si ale neuvědomuje, že za úspěšným startupem a úspěchem daného člověka stojí i několik desítek let dřiny. Ačkoliv se říká, že doba jde stále kupředu, a svět se stále zrychluje, rozhodně to neplatí ve smyslu, že za rok se člověk zabezpečí do konce života. A to ani v případě projektu, který by měl celosvětový význam.To zkrátka mnoho lidí není schopno ani ochotno pochopit. Po pár měsících, kdy jsou příjmy startupu minimální, se projektu věnovat přestanou. A ten pomalu ale jistě upadá v zapomnění. Mnoho lidí dává za příklad třeba Facebook, který vystřelil na vrchol doslova raketovým tempem; to také není tak úplně pravda. Tato sociální síť vznikla již v roce 2005, kdy o ní ještě nebylo ani vidu, ani slechu.Peníze trochu jinakSamozřejmě peníze hrají roli i v byznysu jako takovém. Propagace zdarma prostě neexistuje. Ač to mnozí tvrdí, a zarytě někoho přesvědčují o tom, že si vše dělají sami, a neutrácejí. Pokud ne peníze, tak utrácejí svůj čas. I ten je totiž důležitou veličinou, kterou je potřeba při práci na projektu nějakým způsobem vyčíslit.Pokud však peníze jsou potřeba, a daný podnikatel je nemá, může si buď půjčit, nebo vyhledat investora. Zatímco v západním světě jsou obrovsky oblíbené takzvané FFF investice („Friends, Family, Fools“), kdy si lidé půjčují od přátel, rodiny (nebo bláznů), dnešní startupista hledá u soukromých investorů – jelikož přece nebude riskovat na startup peníze svých známých – a tím vlastně svůj nápad pohřbívá. Žádný investor na světě totiž nedá vysokou částku někomu, kdo se bojí o své peníze. Ono rozhazovat z cizího je velmi snadné, ale umět hospodařit a zhodnocovat své peníze není nic jednoduchého.Nápady, které nikdo nechceZatímco v předchozí části jsme se věnovali nápadům, které skutečně mají (nebo by mohly mít) nějakou budoucnost, nyní se zaměříme na takové, které jsou doslova k ničemu. Takovým věří pouze jejich autor, či parta, která na daném projektu zdarma pracuje. Často se jedná o revoluční nápady, které nemají konkurenci. Ano, to je v mnoha případech pravda. Ale málokdo z autorů si položí otázku proč. Tím důvodem je, že danou službu nebo zboží zkrátka nikdo nechce. Takový startup tedy skončí ještě dříve, než sám začne.Poučení z vlastních chybNa druhou stranu s každým neúspěšným startupem se člověk stále posouvá kupředu, do budoucna si své chyby může uvědomit a jedinečný projekt světu nakonec představí. Kdo však své chyby reflektovat nedokáže, ten bude po celý život chrlit pouze nepotřebné nápady, které jenom málokdy najdou v praktickém světě využití.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

Propočet podnikatelského plánu

Na penězích závisí úspěch podnikání a peníze by měly ten úspěch dokumentovat. Proto se po objevných a velkolepých plánech usedne k papíru a počítá. Náklady, výdaje, nějaká rezerva a hlavně výnosy. Nakonec by se mělo vydělat.Veřejné službyNěkteré služby vyžadují velké počáteční investice. Berou se úvěry a ty stojí procenta. Třeba pořízení lékařského vybavení není levná záležitost. Lékaři proto nepříliš často otevírají ordinace za svůj účet, ale zajišťují si jiný způsob obživy. Někdo si ordinaci pronajme a jiný se prostě nechá zaměstnat. Jenomže podnikání láká na zisk, který jinak zaměstnaný lékař nebo kdokoliv odvede svému chlebodárci. Proto je ve veřejných službách možný i jiný způsob podnikání.Smlouva s odběratelemTakové protonové centrum tedy uvažuje jinak. Uzavře smlouvu o smlouvě budoucí se zdravotní pojišťovnou. To dělá mnoho podnikatelů, že se snaží zajistit odbyt. V tomto případě jsou odbytem pacienti a plátcem pojišťovna. Záleží tedy jen na tom, aby pacienti používali služeb a pojišťovna platila. Také na odbyt výrobků se snaží před investicí podnikatel najít odběratele a třeba uzavřít předběžnou smlouvu. Zatím je tedy vše OK.Ceny služebA teď to hlavní. Co si vlastně bude podnikatel za službu účtovat? Jak rozpočetl návratnost investice a průběžné náklady? Bude potřebovat platit mzdy, energie a další služby. U webových stránek je to třeba vytvoření webu, grafika, reklama, zaměstnanci atd. Po určité době by mělo docházet ke splácení investice, běžném odbytu, proplácení nákladů a trochu by se mělo vydělat. A ta trocha je u projektu pro podnikatele nejdůležitější. Jenomže závisí nejen na všech nákladech, odbytu služeb, ale také na cenách. A tady mohou velké projekty narazit.Protony jsou drahéVZP tak nechce platit za protonovou léčbu v ČR, protože je drahá. Bude se jezdit do Mnichova. Možná, že propočet tohoto podnikání byl správný, ale zřejmě počítal s jinou návratností a zřejmě příliš velkým ziskem. V Mnichově jsou totiž levnější. A proč? Jejich propočet byl zřejmě jiný. Mohl vycházet z delšího horizontu splácení, nižších úroků, většího objemu pacientů. Anebo byl český projekt takzvaným tunelem. To znamená, že předpokládal nereálnou cenu, kterou dostane z pojišťovny, při rychlé návratnosti a tedy nereálném a nepřiměřeném zisku.Co teďAť je situace jakákoliv. Ať jde o úmysl, špatný propočet, jinou situaci nebo špatný podnikatelský záměr, jedno je jisté. Někde se někdo přepočítal. V ČR se často lehce podniká těm, kteří investují s velice rychlou návratností. Mají známé, kteří nechají proplatit nereálné náklady. Snad tato doba končí. A pokud s tímto autoři protonového centra počítali, pak budou muset sednout ke stolu a znovu počítat. Zisk bude nižší a doba refundace investic delší. Prostě si tolik nevydělají. Nebo zkrachují a nový vlastník může stanovit reálné ceny. Tedy pokud to koupí za správnou cenu, která mu to dovolí. A to je také propočet…        

Pokračovat na článek