Výsledky vyhledávání pro dotaz rozhodnutí

Výsledky vyhledávání v sekci: Příběhy úspěšných

Podnikání je jako maratonský běh

Jako podnikatel se člověk nenarodí. Aby však byl v podnikání úspěšný, měl by mít jak patřičné znalosti a zkušenosti, tak i splňovat určité osobnostní předpoklady týkající se především odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti. "Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout," říká Václav Řehoř, výkonný ředitel společnosti CCS, v exkluzivním rozhovoru pro IDE.Podíváme-li se dnes na jakoukoliv vysokou školu, je evidentní, že studenti stále dávají přednost jistotě zaměstnání před riziky spojené s podnikáním. Čím si myslíte, že to je?Pokud se podíváme na to, kolik lidí žije v České republice a kolik procent z nich je podnikatelů, pak zjistíme, že jde o velmi malé číslo. Na vysokých školách je proto situace logicky velmi podobná.Neočekával by však člověk, že minimálně studenti ekonomicky zaměřených škol by mohli mít k podnikání blíže?Nemyslím si, že tam existuje nějaká přímá vazba. Znám lidi, kteří už od útlého mládí v sobě cítili potřebu něco dokázat, vzít život do vlastních rukou. Jde o lidi, kteří neposlouchali učitele, často ani rodiče, a místo studia na vysoké se vrhli na podnikání. Vysokou školu si dodělali třeba později, ale jen proto, aby měli takový ten statut, když chodí na různá jednání. Na druhou stranu často slýchávám o tom, že absolventi vysokých škol, kteří při škole začali podnikat, dosahují poměrně dobrých úspěchů. Řada studentů i lidí z řad široké veřejnosti nosí v hlavě zajímavé nápady, podnikat však nikdy nezačnou. Čím si myslíte, že to je?Těch důvodů může být samozřejmě mnoho. Myslím si, že do jisté míry za to může i řada mýtů, které o podnikání kolují. Jedním z nich je například to, že se člověk musí podnikatelem už narodit, aby byl úspěšný. Tak tomu ale není. Podnikat může skutečně každý, nic jako podnikatelské geny, které by se daly zjistit testem DNA, neexistuje. Určité osobnostní rysy vhodné pro podnikání samozřejmě existují. Které předpoklady považujete za pro podnikání nejdůležitější?Rozdělil bych to na dvě části. První skupinu představují znalosti a dovednosti o tom, jak na podnikání vůbec jít. Tomu se dá naučit docela dobře studiem nebo ještě lépe učením se od zkušených podnikatelů. Pak jsou ale i předpoklady, kterým se učí hůře, protože souvisí s osobností člověka a jeho výchovou. Sem patří například to, jestli je člověk odvážný, zda má odpovídající sebedůvěru. Většina lidí, kteří podnikají, si abnormálně věří, což můžete poznat na jejich chování i mimo podnikatelské prostředí. A věřili si vždycky, i když k tomu třeba neměli pádný argument. Takoví lidé v životě prosadí řadu věcí a převálcují třeba i ty, co mají pravdu nebo jsou daleko lepší, a to jen proto, že si věří, že mají v sobě takový ten motor.Jaké další osobní charakteristiky jsou důležité?Vezmu-li v potaz různé již publikované názory i vlastní zkušenosti získané během posledních 14 let, pak bych hned za odvahu a sebedůvěru dal vytrvalost. Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout. Po deseti kilometrech vás začnou bolet nohy, po patnácti se vám bude špatně dýchat, po třiceti už třeba půjdete krokem a občas se posadíte k odpočinku. Což ještě není takový problém. Důležité je, abyste pak znovu vstali a oněch 42 kilometrů dokončili. Kombinace odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti je pro podnikání myslím naprosto stěžejní. Za jakési doplňující předpoklady považuji například touhu po úspěchu. Prostě nemám rád, když prohrávám. S tím souvisí i potřeba určitého temperamentu.Myslíte si, že v podnikání může být úspěšný i introvert?Introvertovi se bude prosazovat hůře, na druhou stranu to neznamená, že se nakonec nemusí prosadit.  Znám spoustu introvertů, kteří podnikají, a jejich firmy jsou velmi prosperující. Jde o lidi, kteří většinu času tráví přemýšlením či zkoumáním všeho možného, a pak vymyslí něco totálně geniálního. Většinou pak mají kolem sebe někoho dalšího, kdo je více temperamentní, a dokáže výsledky jejich úvah prodat.Říká se, že by člověk také měl být racionální, aby mohl podnikat…Já si to úplně nemyslím, protože když je někdo stoprocentně racionální, vyhodnotí si tolik rizik, že vůbec nezačne. Určitá racionalita je samozřejmě na místě, na druhou stranu by měl mít podnikatel tak trochu i růžové brýle, aby některé překážky předem neřešil. Avšak když pak na ně narazí, tak se s nimi dovede vypořádat, protože má v sobě tu velkou vytrvalost.Vraťme se zpět k mýtům o podnikání. S jakými dalšími mýty se ve své praxi setkáváte?Spousta lidí například říká, že když se pustí do podnikání, tak se stane svým vlastním pánem. Pravda je však taková, že záhy zjistí, že místo toho je otrokem svých vlastních zákazníků. Musí se řídit jejich požadavky, nosit jim modré z nebe. Dalším mýtem je, že většina začínajících firem po čase zbankrotuje. To si myslím, že je zejména chyba interpretace. Řada podnikatelů, kteří ukončí svou činnost, tak totiž nečiní z důvodu špatného podnikání, ale protože se svou úspěšnou firmu rozhodnou prodat, sloučit s jinou společností, nebo už mají takříkajíc lidově vyděláno a podnikání ukončí.Jsou ještě nějaké další mýty?Dalším mýtem je představa, že radši půjdu do regulérního zaměstnání, abych zjistil, jak co funguje, a když se mi tam nebude dařit, jednoduše si pak založím vlastní firmu. Co ale znamená, že se mi nebude dařit v práci? Že jsem se nedovedl přizpůsobit pracovnímu okolí? Že jsem nepodával tak dobrý výkon? Nebo že neumím své pracovní úspěchy dobře prodat?  Pak ale nejsem vhodný ani pro podnikání. Protože jestli jsem neuměl vlastní hodnoty prodat v zaměstnání, tak na vlastní noze to nebude jiné. Pouze mě to bude stát navíc peníze, které do podnikání vložím. A co když jsem v zaměstnání úspěšný a dotáhnu to na pozici výborného manažera? Jsem vhodnou osobou pro založení vlastní firmy?Tady je to tak půl napůl. Jestliže se někdo propracuje na opravdu vysokou manažerskou pozici, tak tam už je to v podstatě o podnikání. Tam už není žádná administrativa, tam už nedostáváte žádné úkoly, tam jste vepředu té pomyslné kárky, kde držíte firmu za oj a určujete, jestli se pojede doleva, doprava, pomaleji nebo rychleji… Už nejste ten, kdo tu kárku tlačí zezadu. Takže ano, určitá poloviční šance tam je, ale rozhodně to nelze brát tak, že by výborný manažer byl automaticky i výborným podnikatelem. Vy působíte na velmi vysoké manažerské pozici, přesto vedle toho sám podnikáte v oblasti poradenství. Jak to jde dohromady?Já se osobně považuji za jakéhosi prodejce. Všechno, co umím, se snažím okamžitě prodat. Vybírám si proto různé obory, různě složité pozice, a to jen proto, abych pak o tom mohl učit a radit ostatním. Čím je můj pracovní úkol zajímavější a složitější, tím lépe pro mě. Když mě pak osloví ředitel nějaké firmy, abych mu pomohl s jeho problémem, mohu z těchto širokých znalostí a zkušeností čerpat. Dřív jsem těmto případům věnoval třeba pár sobot nebo si na to vzal dovolenou, dnes už to ale dělám méně, protože se mi tolik času nedostává. Takže jak slyšíte, moc to dohromady nejde. Ale na učení si čas najdu vždy. Co by měl člověk zvážit před tím, než se vrhne na samostatnou podnikatelskou dráhu?Měl by hlavně vnitřně cítit, že to chce opravdu udělat. Takoví lidé prostě vědí, že podnikat chtějí. Neřeší, jestli mají či nemají podnikat, ale jak na to jít co nejlépe. Pak je určitě rozumné zapojit se do nějakého vzdělávacího programu, kde se takové věci dozví. Důležité je si taky předem rozmyslet, co od podnikání vlastně chci. Mám třeba kamaráda, který si založil před 15 lety malou reklamní agenturu zejména proto, že jeho hlavní životní náplní je ježdění na kole a hraní golfu, a jeho jedinou ambicí je mít ve tři hodiny volno a jít trénovat. Pak jde o podnikání pro udržení svého životního stylu.S jakými dalšími typy podnikatelů se v praxi setkáváte?Další skupinou podnikatelů jsou ti, kterým nevadí pracovat denně o tři, čtyři, ale i více hodin déle, ale nemají třeba ambice přesáhnout hranice okresu či kraje. Jde o lidi, kteří mají rádi o všem přehled. Vždycky si vybavím film Postřižiny, kde byl velký komín s nádherným výhledem. Tento typ podnikatele vyleze na takový komín a rozhlédne se, a všude kam vidí, to má pod kontrolou, ale jak vidí horizont a kopec, to ho už děsí. Jde o podnikatele, kteří podepisují všechny náklady nad 500 korun, kteří rozhodují o tom, kterému klientovi se bude prodávat a kterému ne.Pak jsou podnikatelé, kteří už mají odvahu k tomu, že to všechno, co shlédnou z toho pomyslného komína, dovedou replikovat jinde. Například si otevřou restauraci na Praze 3, a když je úspěšná, svěří jí manažerovi a otevřou si novou restauraci třeba v Praze 5. A když se pak dostaneme ještě výš, další skupinou jsou podnikatelé, kteří dovedou vybudovat jednu firmu do poměrně velké velikosti, tedy daleko za horizont a kopce, ti pak už ale k sobě potřebují schopné manažery, kteří jím budou pomáhat.Kdybyste se dnes jako začínající podnikatel rozhodoval o oboru podnikání, je nějaký obor, kterému byste se vyloženě vyhnul?Za obecně nevhodné považuji obory, které jsou silně regulovány státem. Protože začnete podnikat za určitých podmínek, nový ministr je kompletně změní, a vás to může přivést klidně k bankrotu. To pak dovede nabourat i sebedůvěru lidí, kteří si přirozeně hodně věří. Dlouho to bylo například zemědělství, i když už se to trochu změnilo k lepšímu. Dalším příkladem je třeba podnikání v zelené energii. Nikdy nevíte, kdy se změní dotace.Co si myslíte o podnikání více osob? Řekněme, že jeden student je nadaný více technicky, druhý obchodně, a dobře by se mohli doplňovat. Má takové podnikání nějaká úskalí?V praxi se setkávám se samostatnými podnikateli i podnikáním více osob, je to tak napůl. Obě varianty mají samozřejmě své výhody i svá úskalí. Kdybych měl dát doporučení, řekl bych, ať jdou do toho. Mohou udělat daleko víc práce, bude tam větší pluralita názorů, budou moci být daleko akčnější i kreativnější. Každý sice bude mít na podnikání trochu jiný pohled, ale dohromady budou tvořit o to všestrannější osobu podnikatele.Spousta firem, které znám, takhle byla založena, mnoho jich stále funguje ve stejném rozložení, a i když se v některých z nich společníci po několika letech rozhodli jít vlastní cestou, většinou to bylo naprosto bez problémů, na základě vzájemné dohody. Jako právní formu bych rozhodně doporučil s.r.o., kde každý společník ručí jen do výše svého splaceného vkladu. Podnikání má totiž svá rizika, tak pokud to lze, je vhodné mít aspoň nějakou ochranu.Jak jsme už hovořili na začátku, podnikání mezi studenty vysokých škol kopíruje velmi nízký průměr celé republiky. Co by se mělo změnit, aby se podnikání mezi studenty více rozvinulo?Nevymýšlel bych žádnou velkou vědu a udělal to samé, co funguje v jiných zemích, kde u podnikatelsky zaměřených škol typu Vysoké školy ekonomické v Praze existují podnikatelské instituce, kde se studenti se zájmem o podnikání mohou dozvědět řadu praktických rad. A pokud si řeknou, že podnikání je to, co chtějí zkusit, mají možnost jít do podnikatelského inkubátoru, odprezentovat tam svůj projekt a získat pro něj podporu. Spousta věcí skončí na tom, že lidé neseženou financování, aby vůbec mohli půlrok či rok fungovat, proto by měl existovat i nějaký fond, z kterého by bylo možné vybrané podnikatelské projekty financovat. Tak by to mělo ostatně fungovat i například v regionech.Neodrazují vás v tomto směru statistiky, které hovoří o tom, že mnoho firem umístěných v inkubátorech svou činnost stejně nakonec ukončí?Pokud se ke mně někdy v budoucnu dostane informace, že třeba 80 procent firem umístěných v českých podnikatelských inkubátorech přestalo po pěti letech podnikat, řeknu výborně. Bude to totiž znamenat, že už jsme se dostali na úroveň, kdy si můžeme dovolit profinancovat 80 procent neúspěšných podnikatelů, abychom vyselektovali těch zbylých dvacet procent podnikatelů, kteří podnikají a budou podnikat dál. A to jsou právě ti, kteří něco přinášejí. Nemusíme jim platit žádnou podporu, nesedí v práci od devíti do pěti, vytvářejí nové pracovní příležitosti, mají nové nápady, můžou to někam pozvednout.Jaké předměty byste doporučil například studentovi VŠE, který má zájem podnikat?Myslím si, že je důležité projít všemi hlavními předměty, které ho v prvních dvou až třech letech vybaví potřebným teoretickým základem, a pak bych mu doporučil přihlásit se k nám do vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí. A to z jednoho prostého důvodu. My ho sice v předmětu typu Podnikání malých a středních firem nenaučíme vůbec nic nového, co se týká teorie, ale co ho naučíme, je aplikace v reálných situacích. Neučí u nás totiž nikdo, kdo nebyl v praxi. Když se u nás například učí o financích, řeší se finance konkrétních firem. Tak jak to vidím, za ty poslední dva roky, tak si myslím, že tahle forma výuky dává studentům o hodně víc.Myslíte si, že může student začít podnikat už od prvních ročníků, nebo je to moc brzy? Nikdy není brzy. Pokud splňuje alespoň základní předpoklady pro podnikání a má zajímavý nápad, tak by si měl svůj život zorganizovat tak, aby mohl pokračovat ve studiu a čerpat z něj potřebné znalosti a při tom současně začít realizovat svůj podnikatelský sen. Kdo je Václav ŘehořOd roku 2006 působí jako finanční ředitel a jednatel ve firmě CCS ze skupiny Fleetcor Technologies, která je globální společností pro podnikové platební karty. Od října 2007 je také výkonným ředitelem. Ve funkci ředitele je odpovědný za všechny řídící funkce a rozhodnutí, jako jsou například formulace strategie, motivace zaměstnanců, vyhledávání a vyjednávání případných akvizic, zavádění nových produktů, jednání se zákazníky (Shell, Benzina atd.) a další manažerské funkce. Jako finanční ředitel odpovídá za všechny aspekty finančního řízení podniku v ČR i na Slovensku, a to včetně ročního rozpočtu, měsíčních prognóz rozvahy, výsledovky a peněžních toků či vztahů s auditory a s bankami. Spravuje peněžní toky v Praze, ve Vídni a spolupracuje s vedením v Londýně a Atlantě na různých rozvojových projektech v Evropě.V letech 2004 až 2006 pracoval jako finanční ředitel ve firmě Škoda Power, kde odpovídal mj. za finanční řízení, corporate governance, řízení rizik, snižování nákladů, řízení ziskovosti projektů či hotovostní operace. Byl členem týmu při prodeji parních turbín elektrárenským společnostem v různých zemích např. Dánska, Mexika, Indie atd. Byl odpovědný za partnerské projekty v Číně a Indii.Předtím pracoval pět let v kanadském Torontu ve vybraných oblastech finančního plánování a reportingu, controllingu u společností De Beers a Campbell Soup Canada (obě společnosti patří k předním ve svém oboru) V 90. letech působil jako konzultant nebo ředitel v různých společnostech např. Michelských pekárnách, Spolchemii a Brown Forman.Vystudoval Českou Zemědělskou Univerzitu v Praze, kde získal doktorát. Kurs MBA má z PIBS (Metropolitní universita v Manchesteru a Vysoká škola ekonomická v Praze). Přednáší na VŠE.

Pokračovat na článek


Rozhovor: Pavel Fara popisuje nejčastější chyby začínajících podnikatelů

Pozvání k dnešnímu rozhovoru přijal zkušený obchodník a online podnikatel Pavel Fara. Pavel má na internetu řadu projektů, nejnovějším je zbrusu nová kampaň Internet polopatě, ve které učí, nejen podnikatele a živnostníky, jak používat internet a získat díky němu více zákazníků s menším úsilím. Vše probíhá, jak už název napovídá, velmi jednoduchou a zábavnou (hravou) formou.V rozhovoru dává Pavel Fara velmi cenné tipy začínajícím podnikatelům, popisuje svůj inspirativní příběh a dává i komplexní rady, jak se, nejen na internetu, pohybovat. Řeč bude samozřejmě i o probíhající kampani. Pokud chcete vědět o jaké kampani je řeč a téma internet vás zajímá, můžete se na videa zdarma podívat hned, stačí kliknout sem.Pavle, jsem rád, že jsi přijal pozvání k rozhovoru, můžeš našim čtenářům na začátek prozradit, jak dlouho se věnuješ obchodu a jak ses dostal k online podnikání?Obchodování mě provází celý život. Je mi necelých padesát let a první obchod jsem udělal v sedmnácti. Třiatřicet let zkušeností s prodejem mi kromě jiného dalo jednu velkou zkušenost. Zkušenost, kterou žádný obchodník před padesáti lety nemohl získat. Tou zkušeností byla změna, kterou přinesl internet. Způsob obchodování se díky němu hodně změnil. A to je důvod, proč na internetu nesmím chybět.Kdy přišel ten zlom a rozhodnutí začít podnikat převážně online?Před pěti lety jsem chodil v obleku a pravidelně vysedával na poradách v prosklených zasedačkách. Něco děsně silnýho uvnitř mě mi tehdy říkalo, že mě to ničí. Dnes pracuju v džínách a v létě v kraťasech. Převážná část příjmu mi plyne z online světa a můžu pracovat všude, kde je wifi. Oblek na sebe beru už jen na přednášky.Mám rád cestování, takže si užívám, že můžu pracovat i cestovat najednou. Dřív jsem si jezdil na dovolenou vyčistit hlavu, jako většina lidí. Dnes je to jinak. Lidi kolem mě občas utrousí, že neumím odpočívat, že i na dovolené otvírám počítač. No a to je právě to, co si užívám. Moje práce mě baví. Nepotřebuju dovolenou proto, abych si odpočinul.I to je důvod, proč podnikatele a živnostníky učím, jak efektivně využít internet v jejich podnikání. Nezáleží, zda jsou na začátku, nebo už mají zaběhlý byznys. Chci dát každému možnost okusit svobodu, kterou mám já.Už jsi to naznačil, ale jaké byly hlavní důvody ke změně?Práce, kterou jsem dělal, mi sice přinášela dost peněz, ale nedělala mi radost. Psal se rok 2010 a cítil jsem velkou potřebu udělat něco jinak. Něco změnit. Přizpůsobit se. Svět kolem nás se mění a mění se i zákazníci. Obchodníci se tomu musí přizpůsobit. Kdo to neudělá, bude se mu dařit čím dál hůř. Až jednoho dne přijde na to, že se mu obchodování nerentuje a skončí.Jsem si vědom toho, že se tyhle řádky nečtou dobře. Ale je to realita, se kterou je nutné se vypořádat. Jak už historie několikrát ukázala, platí notoricky známý citát Charlese Darwina: Není to ten nejsilnější, kdo přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.Co pro Tebe bylo nejtěžší?Nejtěžší bylo překonat ten nepříjemný pocit, když má člověk udělat změnu. Zápasil jsem s tím dlouho.Většina lidí nemá ráda slovo „změna“. A to platí i mezi obchodníky. Proto se dnes pouze malé procento z nich pouští do nějakých změn. Přitom tahle změna není nic dramatického. Existuje celá řada návodů, jak si z internetu udělat svého „obchodnického kamaráda“. Stačí je jenom vzít a začít používat.Jeden takový návod najdete i v mé nové kampani Internet polopatě. Ale tady jsem vybral tři tipy, na kterých má smysl začít pracovat hned:Když tě někdo bude hledat na internetu, musí tě tam najít. Jinak najde konkurenci.Jestli tě zákazníci odmítají, není chyba v nich. Oblékni svoje prodejní techniky do moderního hávu a nepoužívej „vlezlé prodejní strategie z minulého století“.Jestli používáš k domlouvání schůzek telefon, nepoužívej telefonní skripty. Ty už dnes nefungují.Jaká vlastnost je podle Tebe klíčová pro úspěch?Člověk musí v něčem vynikat. Musí objevit to, v čem vyniká a pak to začít dělat. No a pak se neposrat z toho, když se mu něco nepovede.V čem vynikáš Ty?Umím prodávat. Proto mohu lidi, kteří jsou v mé cílově skupině, naučit prodávat. Ať už na internetu, nebo mimo něj. Ale protože mi internet tolik přirostl k srdci, offline prodej šel hodně stranou.Myslíš si, že může na internetu podnikat každý?Určitě ne. Na internetu můžou podnikat jen lidé, kteří mají podnikatelského ducha a velikou touhu učit se a objevovat nové věci.Online podnikání se věnuješ už dost dlouhou dobu, jaká je podle Tebe největší chyba, kterou lidi na začátku dělají?Přešlapování na místě a čekání na to, že „něco“ přijde. Je důležité začít něco dělat, jít do akce.Vrátím se o pár let zpátky a vysvětlím to na mém příběhu.Bylo mi sedmnáct let a o první prodej jsem se ani nijak nesnažil. Nebýt této příhody, tak bych se třeba živil něčím úplně jiným, než prodejem.Můj děda mě jako malého kluka přivedl k focení. Chodili jsme spolu nejen fotit, ale hlavně vyvolávat fotky do takové temné komory, kterou děda měl. Zvětšovák, vývojka, ustalovač, leštička, tohle všechno bylo pro desetiletýho kluka děsný dobrodružství.Když mi bylo sedmnáct, tak jsem, už jako člen fotoklubu, měl občas nějaké fotky na nástěnce. Ve fotoklubu jsme sem tam dostávali úkoly, třeba jít na nějakou akci ve městě a udělat z ní reportáž.Jednoho dne mě vyslali udělat reportáž z tanečních. Během focení mě poprosilo pár maminek, abych jim vyfotil jejich dcerku. No jasně, s tím není problém, jenže tenkrát nebyly fotky digitální, ale papírový. Tak jsme museli celkem logicky vyřešit i způsob předání a úhrady.Holky byly sice pěkný, ale investovat do filmu a do papírů bez záruky toho, že si ode mě pak někdo fotky koupí, se mi fakt nechtělo. Pobral jsem tedy od maminek po deseti korunách jako zálohu a na příští taneční lekci jsem přinesl fotky. No nic, zkrátím to. Maminky byly nadšené, prodal jsem po pěti korunách padesát fotek a na další lekci už jsem měl u šatny stolek s vystavenýma fotkama a cenovkou 5,- Kč/kus. Každý večer jsem odcházel domů s tržbou kolem pětistovky. Psal se rok 1983 a průměrná měsíční mzda byla necelé tři tisíce. A já, v té době student gymnázia, jsem si za jeden večer vydělal pětistovku. Dokážeš si představit, jak vysoko jsem lítal? To je pěkný příběh! Řekni mi, když bych byl člověk, který chce začít podnikat, na co bych se měl připravit? Bez ohledu na to, jestli budu podnikat v online světě, nebo ne.Budeš muset makat jako šroub, učit se hodně nových věcí a zvyknout si na to, že si občas nameleš.Nebudu tu psát, že je dobré se učit od někoho, kdo už si tím prošel, je to ohraný. Ale to nic nemění na tom, že to funguje. A i pro lidi, kteří jsou v situaci, kterou jsi popsal, je Internet polopatě.Když chce člověk začít rovnou podnikat na internetu, na co by si měl dát pozor?Na takové dotazy odpovídám pořád stejně. Alespoň na začátku. Vždycky začínám upozorněním, že i informační věk má své stinné stránky. Jednou z nich je, že v záplavě všech různých informací najdeme také nepravdy, mylné informace a někdy i účelové dezinformace. V té souvislosti zmiňuji má oblíbená „Nemusítka“. Nemusítek je pět a obzvlášť důležité je to poslední. Tak tedy:Nemusíš sníst všechno, co ti dají na talíř.Opravdu nemusíš. Nebude tě pak bolet břicho, nebudeš přejedený. Hodně lidí, kteří mají nadváhu, se tímhle neřídí.Nemusíš vypít všechno, co ti nalijí.Možná to znáte, přijdete později na oslavu, všichni už jsou pěkně rozjetí a váš kamarád vám strčí pod nos skleničku pálenky. Jenže vy obvykle pálenku nepijete. Hodně lidí v téhle situaci podlehne řečem typu „přece mě neurazíš“. No a pak přijde druhý kamarád s paňákem a další a…a je to. Nemusíš vypít všechno, co ti nalijí.Nemusíš říkat všechno, co si myslíš.Váš šéf představuje plány na příští rok a je na něm vidět, že včera přebral, nebo se špatně vyspal. Asi by nebylo příliš taktické ho upozorňovat na to, že má ochraptělý hlas a kruhy pod očima.Nemusíš udělat všechno, co tě napadne.Přemýšlej o tom, co se stane, když to uděláš. To platí v běžném životě stejně, jako v obchodování a podnikání. Co se stane, když dáš někomu facku? Jak se to projeví v budoucích situacích? Není na to jiný recept, než přemýšlet o tom, co se stane.Když dáš facku někomu v sebeobraně, může ti to zachránit život. Lump se lekne a uteče. Když dáš v afektu facku svému partnerovi, může to trvale zlomit váš, jinak krásný, vztah.Nemusíš věřit všemu, co ti říkají.A to je to poslední, nejdůležitější „Nemusítko“. Nemusíš vůbec věřit tomu, co se k tobě v informačním věku dostane za informace. Nemusí být pravda všechno, co píšou na internetu, nebo říkají v televizi. Před dvaceti lety nám říkali, že máslo není zdravé a hodně lidí si začalo mazat na chleba margarín. Před pár měsíci byla tato informace dementována. Máslo prý zdravé je. Kde je pravda? Já nevím, ale doporučuji každému, aby nevěřil všemu, co nám říkají.Přečtěte si to, poslechněte si to, zjistěte si další informace a udělejte si vlastní úsudek. Tímhle začínám mou odpověď na to, co si myslím o budoucnosti profesí, obchodování a podnikání. Je to můj úsudek, není to definitivní. Poslechněte si to, přeberte a udělejte si vlastní názor. Ani Farovi slepě nevěřte všechno, co říká.Pokud chcete být vidět na internetu, podnikat online, nebo jen bloudíte od jedné věci k druhé a nevíte si rady, podívejte se na Pavlovu kampaň Internet polopatě. Je to velmi komplexní návod, jak se na internetu neztratit jako Alenka v říši divů.Pavle děkuji za vyčerpávající rozhovor a přeji mnoho úspěchu v podnikání i v životě.Tobě taky, díky!

Pokračovat na článek


Iveta Voltrová- rozhovor s úspěšnou podnikatelkou

Iveta Voltrovámajitelka NailTekNa počátku podnikání Ivety Voltrové byl nápad dovážet na český trh značku, která zde nebyla k dostání. A také odvaha vzdát se jistoty povolání učitelky. Dnes její firma Magnum dováží jednu z nejlepších značek produktů na nehty, NailTek, a spolupracuje s desítkami salonů po celé České republice. Jak jste přišla na svůj podnikatelský nápad?Původním povoláním jsem učitelka a po mateřské jsem podporovala svého muže, který se rozhodl podnikat. Když se on stabilizoval, tak jsem chtěla něco svého. Značku Nail Tek, již zastupuji, jsem objevila vlastně náhodou, když jsem začala řešit problém vlastních nehtů poškozených gelovou modeláží. Gely jsou zdánlivě rychlým, trvanlivým a dokonalým způsobem úpravy nehtů, ale ve skutečnosti přinášejí řadu komplikací, které vrcholí dříve či později dočasným a někdy i trvalým poškozením nehtů a nehtového lůžka. Na výstavě v Boloni, kde jsem byla s kamarádkou, jsem pak objevila tuto firmu a koupila si její výrobky. Po určité době jsem měla zájem si je zase pořídit a zjistila jsem, že se u nás neprodávají. Tak jsem přišla na myšlenku, že bych je mohla dovážet. Spojila jsem se s manažerkou, která měla na starost zahraniční obchod, a domluvily jsme se na schůzce.Jak dlouho trvalo tento nápad zrealizovat?Asi tak dva roky ve mně zrálo, než jsem v sobě našla odvahu pustit se do podnikání a odejít ze školství. Od samotného kontaktu s firmou k prvnímu dovezu zboží uběhlo asi půl roku. Prodeji pak ještě předcházely testy – chcete-li být dovozcem, musíte mít produkty schválené Státním zdravotním ústavem.Jaké byly Vaše první kroky? Čím je podle Vás potřeba začít?Já jsem asi nezačala úplně správně, protože jsem vycházela z vlastní zkušenosti a říkala si, že když to funguje pro mě, tak to bude fungovat i pro ostatní. Všimla jsem si, že v zahraničí éra gelových nehtů odchází a celkově ve společnosti převládá návrat k přirozenosti. To se mi propojilo s tím, že to tak pociťuji i já a ženy v mém okolí. Viděla jsem tak určitou šanci, v čem bych mohla být úspěšná. Firma postavená na marketingu by to asi udělala jinak, začala by průzkumem trhu, ověřila by si, zda se jí toto podnikání vyplatí a v jakém časovém horizontu. Já jsem postupovala spíš intuitivně. Možná i proto, že mi tato práce přináší radost, nezáleží mi jen na finančním efektu, ale jde i o poznávání nových lidí, novou formu spolupráce. Prioritou pro mě není jen finanční efekt, ale i kontakt s klienty a spolupracovnicemi. Nesmím však zapomenout ani na muže! Jsou jak na straně vděčných klientů, tak máme šikovné pedikéry v našich řadách.Ocenila byste v začátcích dobrou radu či pomoc? Proč?Určitě, hodně jsem se ptala a zkoumala situaci v salonech. Začala jsem do problematiky víc pronikat a zkušenosti získávala za pochodu. Ani nevím, jestli bych měla odvahu začít, kdyby mi někdo radil, co vše mě čeká. Když člověk ví méně, má občas víc odvahy a energie, která je na začátku potřeba. V počátku je totiž těžké jakoukoli myšlenku realizovat a přesvědčit okolí, aby Vám důvěřovalo. Banky a další instituce potřebují jistotu, a tu v počátcích nikdo nemá. Je důležité věřit sám sobě, začít s málem a postupně vše rozšiřovat. Poradenské firmy Vám mohou radit, ale nemají onu osobní zkušenost a teoretické rady nemusejí ve Vašem úzkém oboru zcela platit. Nejdůležitější je tedy Váš úsudek a vnitřní pocit. Člověk by měl věřit sám sobě.Co byste začínajícím podnikatelkám doporučila v úplných začátcích? Co by neměly opomenout po formální stránce, finanční, odborné? Zmínila byste nějaký pozitivní/negativní příklad z vlastní zkušenosti?Je třeba sledovat trendy, dívat se, co nabízí konkurence a být odborně připravena. Také je potřeba vybírat si dobré partnery. Já mám výhodu, že spolupracuji s relativně samostatnými ženami, protože manikérky obvykle pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, takže vědí, co chtějí. Naslouchám tomu, co dělají salony, a snažím se svou práci přizpůsobit jejich potřebám.Co se podle Vás při rozjezdu podnikání dnes nejvíc podceňuje?To je individuální. Někdo podcení finanční otázky, jiný vliv trhu, konkurenci. Člověk musí být opatrný na vše. Neplatí to, co za našich babiček, kdy se dalo spolehnout na dobré slovo. A ani smlouvy Vám vždy nepomohou. Člověk musí být hodně opatrný.Jak jste poznala, že jste na podnikání připravená? Že přišel ten správný čas?U většiny žen-podnikatelek je na prvním místě rodina. Když odrostou děti, máte pocit, že se musíte znovu nadechnout. Tak tomu bylo i u mě.Co považujete za svou konkurenční výhodu?Spolupracuji se salony a výrobky, které nabízím, jsou unikátní. Využívají totiž účinků látek, které přirozeně obsahuje lidské tělo, jako je voda a proteiny. Tím ovlivňují kvalitu nehtů. Při budování sítě také vycházím z know-how mateřské americké firmy, protože záleží i na tom, jak se produkty používají. Je třeba, aby je odborně proškolené manikérky správně použily. Tato metoda vyžaduje i spolupráci s klientkou, takže je nutné i ji přesvědčit, že by měla o ruce pečovat. Ukazujeme je stejně často jako obličej. Budování firmy a sítě tak není rychlé, ale přináší trvalé hodnoty. Ženy, které si tuto myšlenku osvojí, při ní zůstávají.Sledujete i teď, po několika letech podnikání, stejný cíl, nebo jste postupem času s vývojem trhu zaměření svého podnikání pozměnila? Jak?Postupně oslovujeme další salony, které s námi spolupracují. Dnes se na nás už obracejí i samy, což je pozitivní. Nejtěžší je v začátcích přesvědčit ty první, aby to zkusily a nebály se. Tato fáze je velmi složitá, ale jakmile přesvědčíte první partnery, je to jiné. I obchodní ředitelka mateřské firmy mi říkala, že se to šíří jako oheň. Založíte jiskřičku a nemusíte se bát, že si výrobek nenajde své zájemce. Dnes mohu říct, že tomu tak je. Počet odběratelů se rok od roku násobí, nyní jich je asi padesát. Nevím, jestli to je za tři roky málo nebo moc, možná by někdo řekl, že mám rezervy. Ale přijde mi, že vše narůstá plynule. Nejprve jsme se soustředili na salony, nyní i na internet, takže máme e-shop, jsme aktivní na Facebooku. Snažíme se nejen nabízet zboží, ale být i rádci, aby si každá žena mohla se základní manikúrou poradit sama. Dnes ženy nemají čas chodit stále na manikúru, tak jsou i rády, když vědí, jak na to. A nehty potřebují každodenní péči stejně jako pleť.Konzultujete s někým své nápady?Mám nejbližší okruh manikérek, obvykle to jsou školitelky v rekvalifikačních centrech, s nimiž věci konzultuji. K tomu mám ještě dvě osoby, s nimiž spolupracuji.Bez jakých služeb byste se neobešla?Využívám právní a účetní služby, ale i reklamní. Ze své kontroly naopak nemůžete pustit zboží, cenovou politiku a know-how, jak prezentovat zboží.Kde hledáte aktuální informace, které k podnikání obecně a ve svém oboru potřebujete?Převážně na internetu, čtu i odborné časopisy. Člověk musí sledovat i zákony, změny na trhu. Důležitým zdrojem informací jsou oborové výstavy u nás i v zahraničí.Jsou podle Vás lidé, kteří se na podnikání nehodí, a proč?Kdyby to tak člověk bral, mohl by si to myslet i o sobě. Podnikání je o odvaze, vždy si říkám, že vyhrávají ti, kdo mají velká ramena a umějí riskovat. K těm já nepatřím, takže asi nikdy nebudu patřit do žebříčku miliardářů. Ale asi by mi to ani nepřineslo štěstí. Chci být samostatná, ale nepotřebuji ovládat jiné lidi. Nechci celý svůj čas věnovat jen obchodním činnostem a stresu. Čas je dnes mnohem větší bohatství než peníze.Co považujete za největší překážky, na něž podnikatelka není připravená?Dá se říct, že na začátku je těžké všechno. Vše stojí peníze a Vy je nemáte. A nikdo Vám nepůjčí. Já měla výhodu, že mě v té době podpořil manžel – já jej podporovala v jeho počátcích, poté mi zase on poskytl zázemí na rozjezd firmy. Věděla jsem, že nemusím jít do banky někoho přesvědčovat, což by bylo těžké, protože můj podnikatelský záměr nevypadal hned efektivně – vše vzniká postupně. To, co nyní dělá GE, mi tak přijde velmi dobré. Můžete se zúčastnit školení, kde si vyberete informace pro svůj obor. Poradíte se s odborníky, které byste se jinak třeba neodvážila oslovit, a nemusíte hned předstoupit s dokonalým záměrem a žádostí o úvěr.Mělo by se podle Vás něco změnit, aby byl začátek podnikání snazší? Co?Člověk musí prokázat své kvality, a kdyby to bylo snazší, možná by ho to nemotivovalo, aby se přizpůsobil realitě. Někdo má vzdušné zámky a teprve okolí a zákazníci Vás usměrní. To jsou zkušenosti, jež musí každý zažít. Musíte si vše projít sama a postupně nabalovat aktivity, investovat do toho, co má podle Vás efekt. Takže na začátku je potřeba trpělivost a nebát se věci zkoušet.Kde vidíte svojí firmu za pět let?Chtěla bych mít dvojnásobný počet salonů či více, také bych si přála, aby nás bylo víc vidět. Na druhou stranu se nevidím v drogeriích jako masová záležitost.Jaké bylo nejtěžší rozhodnutí, které jste dosud musela v rámci svého podnikání udělat?Měla jsem možnost spojit se s velkými partnery, což by pochopitelně měnilo i obchodní podmínky a já bych neměla takový vliv na směřování firmy. To je neustálý boj, protože oboje má své přednosti. Jestli mít možnost většího růstu nebo být sám sebou. Pro mě je důležitější zůstat sama sebou.Kdybyste měla svůj příběh vystihnout pěti slovy, jaká by to byla?Sebepoznání, radost, objevování nového, sounáležitost s dalšími ženami... A měly by tam být i ty peníze asi (směje se), bez nich to nejde.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


Jak "mít" vlastní úspěšný e-shop

V dnešní době se opravdu moc rozmahá provozování e-shopů prodávající opravdu cokoliv. Tento trend podporuje především to, že získat svůj vlastní e-shop je opravdu jednoduché. Jak zhruba na to si nastíníme v článku.Proč mít vlastní úspěšný e-shop?Každý si ve skrytu duše hraje s myšlenkou, jak si vytvořit pasivní příjem. Příjem pro který by nemusel prakticky nic dělat (v ideálním případě vůbec nic :) ) a zároveň nemusel do realizace této myšlenky mnoho investovat. Patříte do této skupiny i vy? Ne? Tak si lžete sami sobě a tento článek dál nečtěte, protože se k realizaci stejnak nikdy nedostanete.Setkal jsem se s mnoha klienty, kteří měli myšlenku. Měli dokonalou představu o tom, jak jejich e-shop jim vydělává spoustu peněz, jak zaplacením 1000,- do PPC reklamy mají zisk 10000,- a tedy zákonitě při investici 2000,- svůj zisk zdvojnásobí. Při rozhovoru s těmito lidmi jsem byl však vždy vyveden z omylu, že se bavím s člověkem, který ví co chce. V představách většiny mých klientů nebyla totiž myšlenka e-shopu s propracovanou strategií, jasným plánem, rozpočtem, možnými problémy a už vůbec nebylo počítáno s opravdu tvrdou prací (ano, i u práce na kvalitním PC z thinkpro.sk může, ale nemusí být namahavá). Budoucí majitelé internetových obchůdků totiž viděli jen vysoké zisky z nekonečného množství zákazníků a práci z pohodlí domova. To je jak tušíte grandiozní omyl.V několika seriálech se Vám pokusím nastínit něco málo s čím jsem se já osobně setkal. Pro někoho to budou jasné věci, pro jiné možná novinky. Uvidíte do jaké skupinky se zařadíte vy. Začněte tím, že si kupte ultrabook Lenovo, proč Lenovo - Lenova mám rád a vy jako budoucí IT podnikatel se už neodlepíte od obrazovky. :)Důležitá rozhodnutí než se do toho pustímePrakticky každý kdo chce takový e-shop provozovat by si měl položit minimálně tyto otázky:za jakým účelem chci e-shop provozovat (potěšení a budování svého brandu nebo čistě zisk?)chci prodávat produkt který už na trhu je? Jaká bude konkurence?budu schopný sehnat dodavatele mého zboží?bude dodavatel mít pro mě nastavené takové ceny, abych byl schopný konkurovat?jaká bude přidaná hodnota e-shopu? (kupodivu né vždy je úspěšnou strategií být nejlevnější, spíše naopak)kolik jsem ochotný investovat svého času?kolik jsem ochotný investovat peněz do vývoje/propagace/zboží?...a tak dále.

Pokračovat na článek


 JAK ZAČÍT OD NULY

  Každý někdy začíná od nuly. Vyjde ze školy, změní zaměstnání nebo něco nevyjde. Ale už na startu se naučte základní pravidla, která Vám pomohou předejít chybám, kterých byste se mohli dopustit anebo je i zopakovat: Čistý štít, umět se dělit s ostatními, spořit a nepočítat s penězi, které ještě nemáte v ruce. Čistý štít. Dříve než uděláte kroky vpřed, musíte prokázat odpovědnost za minulé chyby. Vymažte každé minus, jestli jste se kvůli minulým chybám dostali do dluhů. Vždyť získání platební schopnosti je stejně tak velký cíl, jako dosáhnout zisku, a někdy je dokonce i mnohem těžší. Udělejte si plán splátek, na kterých se dohodnete s věřiteli. A Vy udělejte první krok. Ocení Vaši snahu a spíš si je získáte na svoji stranu, a neztratíte tak jejich důvěru. Na Vašem postupu se dohodněte třeba i s odborníky. V každém případě si ale musíte dát pozor, abyste nedělali další a další zbytečné dluhy, které Vám nepomohou obrátit Vaši situaci.     Také se naučte dělit s ostatními. "Cože?! Není to nějaká hloupost, když sám nemám?" Ne, není to hloupost. Nečekejte se šlechetností do doby, kdy si ji budete moci dovolit. Učte se jí už teď a budete překvapeni, jak se Vám vrátí. Rozumných je pět nebo deset procent zisku. Je jen na Vás, jestli přispějete sirotkům, ekologii nebo církvi. Je jedno, jestli ze začátku dáte jen pár korun. Hlavní je váš postoj. Jak vnímáte problémy ve svém okolí. Nemůžete je ignorovat. Možná Vás znervózňuje budoucnost naší planety. Ale začít můžete už dnes: tříděním odpadu, šetřením s pitnou vodou, šetřením s energií. Nemyslete jen na sebe! Budete-li stále čekat na den, kdy budete mít peníze navíc, možná se o ně nebudete dělit vůbec! Každý z Vás ví, že jsou lidé v daleko horší životní situaci než Vy. A šlechetnost se každému v dlouhodobém hledisku vrátí. Nezapomínejte, že Vaše budoucnost začíná už dnes! Šlechetnost Vám pomůže postavit si dobrý základ osobnosti, který je pro úspěch ve všech směrech nezbytný. Vzpomeňte si na všechny osobnosti, o kterých jste již slyšeli. Ať Hilton, Rockefeller nebo Ray Kroc, i další ze svého prvního výdělku dali část peněz stranou pro druhé. A to v době, kdy sami měli nedostatek všeho. A možná právě tento postoj jim pomohl k opravdovému úspěchu a vnitřní spokojenosti.     Kolik peněz měsíčně uspoříte? Hodně, nebo málo? Nebo vůbec nic? Naučte se každý měsíc část zisku uspořit, protože nikdy nevíte, co Vás může potkat. Ale musíte s tím počítat Aby byla Vaše rodina v bezpečí, měli byste mít ušetřený alespoň jednoměsíční příjem. To je vlastně první zásada spoření. Někdy to bude těžké, tím spíš, máte-li dluh a zdá se Vám, že byste každý den potřebovali víc. Ale dlouhodobě jste po malých částkách schopni našetřit velice slušný základ. Lidé ale často neumí uspořit ani korunu a je jedno, jestli mají pět, deset nebo sto tisíc.Většina z nás žije nad poměry. Zkuste dát každý měsíc deset procent stranou a zjistíte, že se tak dá také žít, že deset procent vlastně ani nepocítíte. Za pár měsíců se naopak budete cítit v daleko větším bezpečí. Studie amerických finančních odborníků, kteří hledali příčiny bankrotů malých a středních firem a živnostníků, dokonce prokázaly, že většina z nich doplatila na chvilkové výkyvy a krize na trhu, na takzvanou okurkovou sezonu, když neměli potřebné rezervy na pokrytí snížení zisků třeba jen na dva měsíce. Nájmy a ostatní poplatky musíte samozřejmě zaplatit bez ohledu na dosažený zisk a nikoho nezajímá, že všichni Vaši klienti jsou zrovna u moře. Takové situace běžně nastávají, a kdo s nimi nepočítá, dostane se až na hranici bankrotu. Problémy musí řešit krátkodobou půjčkou na vysoký úrok a ještě k tomu musí zastavit část majetku. Proto i tato studie doporučila spoření rezerv, které Vám mohou pokrýt alespoň jednoměsíční ztrátu zisku, jako nejúčinnější obranu proti podobným problémům, se kterými se každý den potýkají milióny lidí na celém světě.     Spočítejte si Vaše výdaje dřív, než nebudete mít nic. Všechny pravidelné výdaje: jídlo, nájem, leasing, inkaso, telefon. Všechny výdaje včetně půlročních nebo ročních: daně, pojištění....., se kterými musíte počítat už teď! Přičtěte částku na splácení dluhů, částku, kterou dáte jiným, a tu, kterou chcete uspořit. Sečtěte výdaje a částku, která zbyla, rozdělte na útratu nebo na rychlejší splácení dluhů. Pokud jste v mínusu, je to horší. Možná začnete uvažovat, že získáte víc peněz, ale pozor na pokušení utrácet peníze, které jste ještě nevydělali. To je zřejmě ten důvod, proč jste se dostali do svízelné situace. Není právě Váš případ, že jste peníze měli, utráceli - peníze budou, my nebudeme - a o penězích jste se začali bavit, až když bylo pozdě? V tu chvíli jste začali mít i rodinné problémy? Jak to vím? Nejste první ani poslední... Ale dejte si pozor, protože právě tady končívají lásky. Vím, že je z toho cesta ven, pokud si udržíte pozitivní postoj, víru v budoucnost a svoji lásku. Váš společný sen, to je cesta ven z bludného kruhu. To je důvod, proč si dnes něco odpustit pro lepší zítřek, to je důvod, proč jít a udělat ještě jeden krok navíc.     Jak tedy začít vydělávat peníze? Jestliže jste právě teď na dně, najděte si zaměstnání, abyste získali příjem. Ale nehledejte jen tak nějaké zaměstnání. Vždy si uvědomujte svoji cenu. Vy nechcete nějaké zaměstnání, aby Vám bralo Vaši pozitivitu za pár drobných. Vyberte si, co chcete dělat, a za tím si jděte. Může být ta největší nezaměstnanost, ale po schopných a cílevědomých lidech, kteří znají svou cenu a umí uplatnit své znalosti, bude vždy veliká poptávka. Tam nahoře bude vždycky dost místa.     Najděte si zaměstnání, ale jestli chcete v životě něčeho opravdu dosáhnout, dříve nebo později budete muset pevný plat opustit. Zaměstnání má své výhody i nevýhody. Nastoupíte například za sedm tisíc a budete pracovat osm hodin. Za dva roky zase osm hodin a zase za sedm tisíc nebo trochu víc. Za deset let zase osm hodin za deset tisíc. Nakonec odejdete do důchodu a Vaše životní úroveň spadne na polovinu. V zaměstnání prodáváte svůj čas a utíká Vám život. Proto je dobré při zaměstnání začít podnikat s tří - až pětiletým plánem k finanční svobodě. Nejlepší je začít s Vaší partnerkou nebo s partnerem. Budete spolu, se společným snem, cílem a budete tým. Tým je víc než jeden. Tým je dokonce víc než jeden a jeden. Váš tří - až pětiletý plán se liší od zaměstnání tím, že začnete pracovat také osm hodin ale budete za to mít pár set. Možná až za rok se dostanete na stejný příjem, jako máte v zaměstnání. To je čas, kdy zjistíte, že právě tenhle byznys pro Vás funguje, a proto byste měli začít uvažovat jen o podnikání. Po dvou až třech letech si teprve budete moci dovolit ubrat plyn, protože jste už trochu nabrali výšku. Ale jenom trochu, nemáte-li dostatečně pevný základ příjmu v hloubce i šířce. Po pěti letech už budete pracovat dvě hodiny denně a zbylý čas věnujte například rodině, protože si to budete moci dovolit. Jste ochotni tohle všechno obětovat pro svoji svobodu, nezávislost a budoucnost? Jste? Chcete vydělávat nejen peníze, ale i čas? Opravdu? Dobře si rozmyslete, než odpovíte, protože právě teď uděláte rozhodnutí, které přímo ovlivní Vaši budoucnost! Nebude to lehké. Budete s tím chtít praštit, protože život nedává nic zadarmo, ale když vydržíte tuhle zkoušku, vyjdete z boje silní, budete stát pevně na svých nohách a nikdo, nikdo o Vás neřekne, že jste zbohatlík, protože máte ten nejlepší základ. Dostanete uznání, protože jste někdo, a ať věříte, nebo ne, Bůh Vás má rád. Jak tedy začít podnikat?     Můžete začít se svou myšlenkou anebo s myšlenkou, která už funguje. Jestli se rozhodnete začít se svým nápadem, držte se několika zásad: Snažte se najít nebo založit takový podnik, který bude potřebovat co nejnižší kapitál. Nepropadněte kvůli chvilkovému nápadu úplně zbytečně do dluhů. Určitě ze začátku nebudete potřebovat velkou továrnu, luxusní kanceláře, nejdražší vybavení a armádu zaměstnanců. Uvažujte spíš v malém a při úspěchu použijte principu duplikace - zopakování stejného postupu třeba na jiném místě nebo ve větším měřítku. Přesvědčte se, že Vaše služby nebo zboží jsou kvalitní a schopné na trhu zaujmout. Dobře počítejte. Zajděte do banky a vyplňte si žádost na získání úvěru - hned povím, proč. V dotazníku vypište svůj podnikatelský záměr. To Vám napoví, nakolik máte v hlavě jasno. A jestli budete potřebovat úvěr, stejně se tomu nevyhnete. Tak dobře, máte dobrou myšlenku, která nabídne lidem nebo firmám zboží nebo službu, za kterou budete právem odměněni. Jestliže budete potřebovat úvěr, neměl by to být problém, i když netvrdím, že Vám půjčí první banka, investiční anebo leasingová společnost. Když Vás odmítnou, nemusí to znamenat, že máte špatný nápad. Záleží i na jejich finanční situaci nebo na podmínkách, za kterých právě oni půjčují peníze. A ne vždy Vám mohou půjčit! Až uslyšíte "ne", věřte, že jste zase o krok blíž ke svému "ano". Vzpomeňte si na Walta Disneye. Walt slyšel "ne" třistakrát!     Duplikace úspěšného postupu je v podstatě základem úspěšného byznysu. Protože základní pravidlo, které se Vám osvědčí, můžete zopakovat a třeba ještě vylepšit, protože se můžete poučit z chyb. Ukázkovou duplikaci všude na světě ukázkově předvedl Ray Kroc. Kdo z Vás nezná Mc Donald´s?     Ray Kroc, dnes jeden z nejbohatších lidí světa, začínal podnikat ve své době s úplnou novinkou, když pro Lily Tulip prodával papírové hrníčky. Vypracoval se na nejlepšího prodejce firmy. Od rána byl na nohou a večer, když ostatní chodí z práce, šel hrát do rozhlasu na klavír, protože v té době se vysílalo naživo. Domů se vracel pozdě v noci. Ale problémy a tahanice ve vedení společnosti ho znechutily, až přišel o nadšení. Začal spolupracovat s přítelem, který vlastnil cukrárnu a sám vyvinul originální multimixér na šlehání koktejlů. Kroc se stal výhradním zástupcem pro prodej a marketing a ve svých pětatřiceti jich prodal 8000 s polovičním podílem! A tehdy uviděl restauraci bratrů Mc Donaldových. Prodal jim 8 multimixérů, ale restaurace s heslem "Budete jíst ten nejlepší hamburger bez čekání a bez spropitného" na něj udělala dojem. Myšlenky mu nedaly spát. Ve svém snu viděl restaurace Mc Donald´s na každém rozcestí ve Státech. A povedlo se mu to. Získal koncesní smlouvu na založení filiálek po celých Státech. Smlouvu na deset let s provizí 1.4 % z hrubého zisku každé z nich. Na středozápadě založil první restauraci. Přes všechny problémy pro svůj projekt získal další přátele, sám v restauraci pomáhal, dál prodával multimixéry. Během dvou let založil jedenáct restaurací. V každé stejný standard, ceny, jídlo, obsluha. Každá další restaurace byla přesnou kopií té minulé, včetně zisku! Stačil splácet hypotéky, platit výdaje a v době, kdy nevyužil ani jedno procento možností trhu, začal vydělávat velice slušné peníze, protože lidem nabídl kvalitu, vždy příjemnou a rychlou obsluhu a čistotu. Dokázal se obklopit schopnými lidmi a v té době mu začalo vadit, že celý obchod není jeho. Nakonec v 61. roce od Mc Donaldů celý obchod odkoupil. Za 2.700.000,- dolarů, aby každému z bratrů zbyl milión dolarů po zdanění. A i když se celá transakce s dalším rozvojem prodražila na 14.000.000 dolarů, Kroc úvěr splatil během jedenácti let, proti předpokládaným až třiceti rokům. Jeho obrat se neustále zvyšoval. Ale kdybyste se osobně Raye Kroce zeptali na jeho tajemství úspěchu, odpověděl by Vám: sen, cíl, víra, touha, vytrvalost, tým, duplikace úspěchu a hodně práce. Nic těžkého v tom nebylo. Trochu risku, ale bez toho to nejde. Když nic neriskujete, ničeho nedosáhnete. Pracoval až do konce života. Neustále hledal vhodné parcely pro další Mc Donald´s po celých Státech, které projel křížem krážem i se svou cukrovkou, artritidou, zato bez žlučníku a části štítné žlázy. Šel za svým snem se smyslem pro detaily, kterými mohl lidem nabídnout něco víc, než jen rychlé občerstvení.     I Vy se vyzbrojte láskou k lidem a ke své práci a používejte hlavu. Potom Vás na cestě k úspěchu nic nezastaví. Také využijte schopností dalších lidí. Víc hlav víc ví. Lépe budete řešit každý problém a i Váš zisk bude vyšší. Nepodceňujte sílu mozkového trustu. Buďte ve společnosti lidí, kteří mají stejné cíle jako Vy. Když budete mít společný sen a budete si dávat společné cíle, pokaždé přijdete na lepší řešení a to zrealizujete. V praxi platí, že sebelepší myšlenka, kterou nedokážete přeměnit na čin, nemá žádnou cenu, oproti té, která není zdaleka tak geniální, ale někdo ji dokázal prodat. Řešení je v mozkovém trustu, který používali všichni úspěšní lidé, ať vědomě, nebo nevědomě. Mezi prvními, kdo tuto sílu skupinového myšlení, plánování i jednání pojmenoval a naplno využil, byl Andrew Carnegie, který se obklopil více než padesáti schopnými lidmi, a spolu dosáhli pohádkového bohatství. S jistotou můžeme říct, že ve skupině stejně uvažujících lidí se mozkový potenciál každého člověka zvýší, protože každý má možnost spojit svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. I Henry Ford začal dosahovat daleko větších výsledků, když se spřátelil s Edisonem a Firestonem. I Hilton se obklopil schopnými lidmi, s jejichž pomocí přežil krizi ve třicátých letech, kdy ostatní podniky krachovaly. I Spielberg, i Disney, i Rockefeller. Sami by nikdy nedosáhli takového úspěchu jako v týmové práci. Ale oni byli těmi vedoucími osobnostmi, které celé společenství spojovali a dávali mu směr. Dnes možná ještě nevíte, co byste chtěli přesně dělat, ale určitě cítíte, že chcete úspěch. Máte dvě možnosti. Využijte myšlenku, která Vám dává možnost založit svůj vlastní podnik. Stejně jako Krocovi koncesionáři, kteří využili značku Mc Donald´s a know-how. Stejně jako nezávislí distributoři společností, které pracují na základě víceúrovňového systému, všude tam, kde máte možnost sami duplikovat úspěch. Tam kde máte možnost bez hranic dávat i brát. Druhá možnost je riskantnější a ne vždy výhodnější. Přijít se svým nápadem. Obklopte se stejně schopnými, anebo ještě schopnějšími lidmi, než jste Vy. Domluvte si společné schůzky, na kterých můžete dávat podobu svým snům. A Vy buďte leaderem. Společně organizujte své sny ve společné cíle a ty realizujte. Využívejte principů a pravidel, které vedou k úspěchu. Buďte vytrvalí a vzájemně se doslova dopujte nadšením. Budete úspěšní.     Jsou dva druhy motivace, které Vám pomohou dostat ze sebe maximum schopností. Pozitivní a negativní motivace. Pozitivní je taková, když Vám někdo slíbí, že za takový a takový výkon získáte auto a smluvní plat půl milionu. To je pozitivní motivace, protože Vy dostanete sen a za ním půjdete. Může se samozřejmě stát, že neuspějete. Bohužel, ani auto, ani smluvní plat nedostanete. Ve chvíli, kdy Vás opustí nadšení, takový sen pustíte za hlavu, i když je to škoda. Neriskujete, můžete jedině získat. Negativní motivace je risk. Ray Kroc si vzal úvěr na čtrnáct miliónů dolarů. Kdyby neuspěl, přišel by o všechno. Negativní motivace využili další a další, které doslova vybičovala ke stoprocentnímu nasazení a odhodlání dosáhnout svého. Je to buď, anebo. Cesta zpátky je odříznutá, můžete jedině uspět, anebo neuspět. Je to risk, ale funguje, protože musíte dopředu, krok za krokem, cíl za cílem. Ale pokud se i Vy rozhodnete získat svůj úvěr, dobře počítejte, než uděláte rozhodnutí.     Možná chcete být úspěšní a zjistili jste, že žádný státní úředník se ještě milionářem nestal. A tak přemýšlíte, jak na to? Hledáte kolem sebe potřebu lidí, kterou můžete naplnit, a za svou službu byli po právu oceněni? Chcete začít podnikat, ale nemáte vlastní nápad? Existuje řešení, i když nemáte dostatečně dobrý nápad a odvahu vzít si úvěr nebo půjčku. Využijte již fungující myšlenku a zduplikujte ji - to znamená: dělejte to samé, jako někdo, kdo již úspěch má, anebo ještě lépe: jděte v jeho stopách, které vedou neomylně k úspěchu. A přemýšlejte, protože i když je myšlenka líbivá, pozor, nefunguje všude! Když si otevřete benzinovou pumpu, Váš úspěšný soused Vám spíš poradí, jak zkrachovat, protože jste jeho konkurence. Tahle myšlenka funguje jen v multi-level-marketingu. To je česky víceúrovňové podnikání. Možná se některým z Vás právě teď naježily chlupy, ale poslouchejte ještě dál. Jestliže nemáte s multi-level-marketingem dobré zkušenosti, může to být z několika důvodů: Nemáte vlastní zkušenosti, ale slyšeli jste od kamaráda Pepíka, že je to akorát na obírání lidí a že tam jenom prodělal. Váš kamarád Pepík možná opravdu naletěl, protože několik zlatokopeckých systémů se všude na světě objevilo. Ale nebojte se, my Vám poradíme, podle čeho vybírat. Možná že Pepík vstoupil do ´multilevlu´, který už naučil a dál učí vydělávat miliony dolarů stovky nebo i tisíce lidí, a myslel si, že když si sedne doma, lidi mu budou klepat u dveří a budou mu říkat: "Hele, já to budu dělat s tebou a vyděláme si taky spoustu peněz…!" Ptám se: Budete se ptát Pepíka, který zkrachoval, nic pro svůj cíl neudělal a ani ničeho nedosáhl? Jestli ano, skončíte právě tak jako Pepík. Protože Pepík už umí zkrachovat a zkrachovat je zase to jediné, co Vás může naučit! Anebo se budete ptát a řídit radou člověka, pro kterého systém funguje a vydělává si sto tisíc, dvě stě tisíc, půl milionu, milion měsíčně? Budete se ptát lidí, kteří vědí, jak se to dělá, a vědí, jak Vás to naučit? Když se budete učit s motorovou pilou, zeptáte se člověka, který nemá tři prsty anebo člověka, který má všechny prsty? Ono to svádí, že? Ten bez prstů, to musí být světák.. "Ten už toho musel nařezat..Vždyť na tom druhým bych ani nepoznal, že je dřevorubec..." Ano, ten světák Vás naučí techniku, jak nejlépe přijít o prsty, a možná u Vás ještě dva přidá, aby na tom nebyl úplně nejhůř. Takže pozor, ke komu půjdete pro radu! Ptát se je velice důležité. Hledat informace, jak dosáhnout úspěchu, i to je přirozené. Neptejte se lidí, kteří Vám jedině vezmou nadšení a přitom sami nevědí vůbec nic. Snad jen jak strávit celý život otráveně a znechuceně, osm hodin v práci a pak u televize. Jestli se chcete dozvědět, jak být úspěšný, ptejte se zase jen úspěšných lidí! Čtěte knížky a poslouchejte motivační nahrávky a úspěšné lidi, protože Vám potřebné informace opakováním nahrají do podvědomí, a Vy podle nich začnete jednat. Čtěte knížky, které Vás obohatí, dají Vám sílu a motivaci a pozitivní postoj, choďte na manažerské kursy, kde si budete moci třeba i před kamerou vyzkoušet, jak na tom jste, a zjistíte, kde děláte chybu. Možná Vám pustí na videu, jak má vypadat perfektní obchodní jednání. Vidíte, slyšíte, čtete, posloucháte, jednáte a myslíte jako úspěšný člověk. Požádejte svého sponzora, ať jde na obchodní setkání s Vámi. Budete se od něj učit. A jestli není Váš sponzor dost schopný, jděte za jeho sponzorem. Najděte si svůj vzor. Tady je síla více úrovňového podnikání, protože každý chce, abyste se stali úspěšnými, a každý Vám rád pomůže. Ale nečekejte, že za Vámi přijdou: "Hele, nechceš pomoct se sponzorováním?" "Ne!" Nikdo za Vámi nepřijde. Nikdo pro Vás nebude dělat víc, než jste Vy ochotni udělat pro sebe. Teprve potom má pomoc smysl, když Vy sami chcete být úspěšní a chcete pro to něco udělat. Vyjít ze zóny pohodlí. Nabízet služby, zboží nebo myšlenku. I když budete mít devadesátiprocentní úspěšnost - ano, je to možné - nebude Vám to moc platné. Když za celý měsíc budete chtít zasponzorovat jediného člověka, ani devadesátiprocentní úspěšnost Vašeho jednání, ani pravděpodobnost, že zasponzorujete devět z deseti, Vám nebude nic platná! Nadšení a aktivita. Vyzbrojte se nadšením a aktivitou, a tím zakryjete všechny své nedostatky.  Opačně je to mnohem těžší. Když to nepůjde z Vás: (monotónně) "Hele, mám pro tebe úplně perfektní byznys, můžeš si vydělávat i sto tisíc měsíčně, můžeš letět do Ameriky a další výhody to má…. Máme školicí systém, který Tě naučí, jak být úspěšným a nadšeným a šťastným a spokojeným ve všem, co děláš, nebo můžeš nakupovat nejkvalitnější zboží za super ceny a umí to prostě úplně všechno, budeš mnohem zdravější a šťastnější..  a tvoje manželka tak omládne minimálně o deset let a vůbec vysaje úplně všechno na co si vzpomeneš a my dva spolu budeme tým a do dvou let budeme mít obrat milión korun měsíčně s investicí nějakých x tisíc a jestli chceš být úspěšný, musíš začít ještě dnes....." zasponzorujete ho? Možná děláte business, nejúspěšnější na světě, ale pro Vás nebude fungovat! Nezasponzorujete ho! Vy řeknete doslova a do písmene to samé jako člověk, který si vydělává pohádkové peníze, ale Vy nic! Protože to kouzlo není tolik v tom, co říkáte, ale jak to říkáte. A když to ještě navíc budete říkat často.... Vzpomeňte si na Vaše pocity, když někdy někdo sponzoroval Vás. Vy jste si řekli: "No, on je tím tak nadšený, on tomu věří, asi to nebude špatné, když to sám dělá a je z toho úplně vedle..." Tak jste právě Vy udělali rozhodnutí na základě citů. Vy jste se nechali nakazit a strhnout nadšením! Anebo máte právě opačnou zkušenost: Někdo Vás chtěl zasponzorovat, ale i když mluvil v ohromujících částkách a v superlativech, koukala z toho zase jenom práce a asi jste si řekli, že z Vás chtěli dostat peníze. "No, není to špatné, ale ještě se rozmyslím..." A zase jste udělali citové rozhodnutí a teprve to si logicky zdůvodnili. Přesně tak to funguje! A když Vás nestrhli svým nadšením, když Vás nenakazili, neměli Vás šanci zasponzorovat, i kdyby v tom nebyla žádná práce, žádná investice, jenom miliónová příležitost! My lidé jsme ve své podstatě líní a na cestě svými životy hledáme cestičky nejmenšího odporu. A všechno, co je nějak nové, neradi přijímáme, pokud to rozhodnutí nepřijde od srdce. Nadšení, aktivita, nadšení a aktivita. A když Vám bude divné, že ve Vašem byznysu jsou lidé, kterým to jde, a Vám to nejde, porovnejte si s nimi kalendář za poslední měsíce. Zeptejte se úspěšného člověka, jestli čte, jestli poslouchá motivační nahrávky a jestli se stále učí od těch úspěšnějších. Protože v tom je jeho tajemství úspěchu. On není aktivní a nadšený a nečte a neposlouchá proto, že je úspěšný. On je úspěšný, protože je aktivní, je nadšený, čte knížky a poslouchá nahrávky a investuje do sebe. Proto je úspěšný. V tom je jeho síla a přesně to se naučte také a budete ve svém byznysu úspěšní!     Multi-level-marketingová myšlenka je mapa k pokladu. Jenom v USA multi level marketingovou myšlenkou obchoduje okolo šedesáti procent všech firem s ročními obraty miliard dolarů a tato myšlenka se vyučuje i na Harvardu! Nejrůznější obchodní systémy se prosazují po celém světě a vydělávají v nich milióny lidí. V multilevelu, ale hlavně v interaktivním distribučním systému je obrovská budoucnost. Každá firma, která začne své zboží distribuovat přímo mezi lidmi, nemusí investovat miliónové částky do reklamy, která navíc není v porovnání s ústní reklamou účelná. Televizní reklamě už nikdo nevěří, a ještě navíc musíte nejdřív investovat a až potom možná budete mít zisk. Ale nemusíte.. Tou nejúčelnější reklamou je, když Vám kamarád řekne: "Tohle je perfektní! To si kup. Já už si bez toho nedokážu představit život!" To je reklama, za kterou Vám firma zaplatí peníze. Ale až potom, kdy jste pro ni sjednali obchod! V takovém podnikání je minimální riziko. Cena výrobku může být až o padesát procent nižší, než kdyby procházelo velkosklady, distribucí, velkoobchody a zase distribucí do maloobchodů, a ještě navíc si s firmou může vydělat hodně lidí, kteří tak dostávají příležitost splnit si své sny. Firma Vám dává peníze za to, co jste pro ni třeba jen jednou udělali, když zboží naučíte kupovat další kamarády a Ti další kamarády, děláte reklamu, za kterou Vám firma stále platí. A bude platit třeba roky, dokud ten Váš první impuls jde dál. Teprve tomu se říká stálý příjem! A který šéf Vás může vyhodit?     Dokážete si představit, že by Vám v supermarketu dali peníze za to, že jste jim udělali reklamu? Nedají, ale počítají s ní! Když se otevře nový diskont, prvních deset dní sníží ceny a mezi lidmi se rozkřikne: "Hele, tam jdi, tam můžeš nakoupit levně!" Jakmile u sebe naučí nakupovat nové zákazníky, jdou s cenou nahoru na běžnou hladinu srovnatelnou s okolní konkurencí. Když se ale nejste ochotni zvednout, naučit se světové strany - prostě něco pro to udělat, můžete dát mapu do láhve a hodit zpátky do vody. Úspěch budete mít jedině tehdy, když budete ochotni překopat celý ostrov kvůli jedinému diamantu, který tam zcela určitě leží. Když přestanete, co když byl už jen dvě stopy od Vás? Když přestanete, někdo začne tam, kde Vy jste skončili. Kdyby Edison na cestě k žárovce přestal dřív, než byl úspěšný, nebyl by ani tak bohatý, ani tak uznávaný. Protože někdo by začal tam, kde Edison skončil, a o něm bychom se učili, že to byl jeden z nejvýznamnějších vědců. A možná by se o Edisonovi a jeho práci zmínil někde na vědeckém kongresu, že je mu vděčný…. Ale co z toho? Za to si nesplníte žádný sen a nezbude Vám ani na složenky! Cítíte ten rozdíl mezi Edisonem a Edisonem?     V České republice funguje několik perfektních amerických i českých multilevelů. Je sice pravda, že některé přerozdělovací systémy by v USA byly označeny za nelegální letadla, ale podle místních platných norem, proč ne. Než s nějakou firmou začnete spolupracovat, položte si několik otázek. Jsou její služby nebo zboží kvalitní? Jaký je potenciální trh? A kde se berou peníze na vyplácení zástupců? A nežijí jenom ze vstupních poplatků? Je systém odměňování průhledný? Není to až moc jednoduše lákavé - vždyť to by svedl každý? Chtějte důkazy, že to funguje, chtějte mluvit s lidmi, kteří už něčeho dosáhli. Ptejte se, jak Vám pomohou mít také úspěch! Známí Vám někdy řeknou: "Cože, multilévl? Vždyť je to pyramida. To bych nikdy nedělal." Ano, samozřejmě že je tenhle "multilévl" pyramida. Ale co není? Víceúrovňový systém podnikání je vlastně přesnou kopií distribuce kteréhokoliv zboží, ale bez nákladů na obchodní síť, jako jsou obchody, různé mezisklady, zaměstnance a samozřejmě bez reklamy v médiích. Když si otevřete krámek a budete tam svým pánem - dobrá. Ale v ten den, kdy přijmete první prodavače - ejhle, je to pyramida! Vy jste šéf a stojíte na jejím vrcholu. Ale to Vám nevadí, protože zrovna vyděláváte jen sami na sebe? Chyba, podívejte se, v čem jezdí majitel velkoobchodu, od kterého nakupujete! A šéf reklamní agentury, která Vám dělá reklamní kampaň. Jste-li zaměstnanec, obchodník nebo obchodní zástupe a tak dál a dál, jste zároveň člen pyramidálního systému, na jehož vrcholu stojí zase onen výrobce. Výhodou multi-level-marketingu je to, že Vy jste svým šéfem, své skupiny, máte svůj byznys a obchodujete s Vaší dodavatelskou firmou. Ať se jedná o zboží, nebo o služby, Vy jste na špici své práce. Silou myšlenky je, že vy budete mít prospěch, až když lidé pod Vámi budou mít zisk pro sebe, a to je musíte naučit. Stejně jako lidé nad Vámi budou mít prospěch až Vy budete mít svůj vlastní úspěch. V praxi tahle myšlenka vyjadřuje ziglarovské: "Jestli chceš svůj sen, pomoz druhým k jejich snu!" Když si chvíli sednete nad marketingovým plánem a spočítáte si, jak se rozdělují peníze, zjistíte, že je až krutě spravedlivý! Každý dostane peníze jen za to, co opravdu udělal a dovedl do úplného konce. Nejen za snahu, ale hlavně za výsledky. A Vy, i když vstoupíte jako stotisící, máte možnost třeba do roka vydělávat víc peněz než ten úplně první, který to všechno rozjel! Takže právě naopak: dosud neexistuje spravedlivější systém odměňování.     Mnozí z Vás ale nepodnikáte a nikdy podnikat nebudete. Určité riziko je v obojím: buď můžete zkrachovat, nebo může zkrachovat Váš zaměstnavatel. Záruky bezstarostného stáří nemáte ani jako státní úředník. Jsou okolnosti, které nemůžete ovlivnit, ale vaše síla se projeví tehdy, když zase zvednete hlavu a půjdete dál. Jestli Vás podnikání neláká, tak je už dnes načase založit si penzijní připojištění, abyste se nemuseli bát, co bude dál, když Vám důchod spadne na padesát procent současného příjmu. Úspěch neznamená jen podnikání a vydělávání velkých peněz. Jsou lidé, které takový život neláká, ale mohou být velice úspěšní jako zaměstnanci. Každý z Vás má na to, aby i v zaměstnání dosáhl významného postavení. Nezáleží tolik na Vašem vzdělání, jako na Vašich schopnostech leadera, na odhodlání, aktivitě a vytrvalosti. Když budete mít právě tyto vlastnosti, nebudete mít problémy dostat dobře placenou a zajímavou práci, protože každý si přeje získat pro sebe právě takové lidi. Po těch je hlad. Andrew Carnegie jednou řekl svému zaměstnanci, který ho požádal o zvýšení platu: "Víte, mladý muži, jestli opravdu chcete, tak na světě není síla, která by Vám v tom mohla zabránit!"     Někdy možná zjistíte, že tady v té firmě už opravdu dál jít nemůžete - ani v postavení, ani s příjmem. Pak pro Vás bude určitě výhodnější najít si perspektivnější místo. Ale pokud se jednou rozhodnete, udělejte to. Mnohým se stává, že odcházejí i čtyřicet let. Vy nesmíte nikomu dovolit, aby brzdil, nebo dokonce zastavil Váš růst. Vy máte právo rozhodnout se, co čekáte od života. Uvědomte si svou cenu a o té nesmlouvejte. Jestli Vás někde nejsou ochotní ocenit, jděte tam, kde Vás ocení. Máte na to, abyste dosáhli všeho, co budete chtít. Můžete mít každý sen, který máte napsaný, a o kterém víte, dokdy jej chcete splnit, a máte víru a chuť dostat od života vše, co si zasloužíte. Zvolte si svůj cíl. Jednejte s nadšením a hlavně: JEDNEJTE!! 

Pokračovat na článek


DLUHY, DLUŽNÍCI A POHLEDÁVKY

  Někdy se zdá, že dělání dluhů je v Čechách národním sportem číslo jedna. Této smutné realitě nahrává legislativní prostředí a nízká výkonnost soudů. Z hlediska obchodně právního to znamená, že se každý dlužník může beztrestně vyhýbat a kličkovat po dobu až několika let do pravomocného rozsudku soudu. Bohužel ani v případě, kdy je dlužník povinen bezodkladně zaplatit, není síly, která by ho k tomu mohla donutit.     A z hlediska trestně právního je neustále zvýhodňován a chráněn dlužník před svým věřitelem.     Na základě několikaletých zkušeností se Vám pokusíme poradit, jak podobným situacím předcházet, nebo jak v nich postupovat.Předejít vzniku pohledávky     Doprošování se o své vlastní peníze, to je zřejmě pro každého z nás jedno z největších ponížení. Člověk na to musí mít žaludek nebo náturu. Nejlepším způsobem, jak se podobným nepříjemnostem vyhnout, je předejít jim. K tomu si nejdříve musíme ujasnit, z čeho všeho pohledávky vznikají (nebudeme se bavit o dluzích na daních a na odvodech). Většina pohledávek vzniká:z obchodního styku - neuhrazené faktury atd.z půjčování penězz pronájmů (vč. leasingů) nemovitostí, aut, strojů, vybavení…z nevyplacených mezdz podílu a vyrovnání (např. po rozvodu, dědickém řízení atd…)     Při zastupování našich klientů se nejčastěji setkáváme s vymáháním neuhrazených faktur, a to doslova za cokoliv. Ale u většiny případů můžeme říci, že se vzniklé situaci dalo zabránit, nebo bylo možné alespoň snížit její dopad. Proforma faktura Vás zbaví problému s odvodem DPH v případě jejího neuhrazení. Dovětek na faktuře: "zboží je až do úplného uhrazení kupní ceny majetkem prodávajícího" Vám dává silný nástroj k postupu proti dlužníkovi, a to včetně trestně-právního. Klaďte důraz na prověření bonity a platební morálky Vašeho obchodního partnera. A pokud možno, nedávejte na fakturu vůbec. Známe hodně prosperujících firem, které díky neplatičům zkrachovaly!     Kolik dlouholetých přátelství skončilo půjčkou… Bez jediného dokladu, smlouvy - na důvěru. Dobře Vám ze svých zkušeností radíme: nepůjčujte bez dostatečných záruk. Přijdete jak o peníze, tak o přátele.     Při pronájmech je podle našich zkušeností nejvýhodnější složení kauce. To znamená, že nájemník složí při podpisu smlouvy nájemné na dobu výpovědi - například na jeden až dva měsíce pro případ, že by přestal platit. Ve chvíli, kdy vidíte, že má nájemník finanční problémy, vypovíte mu nájemní smlouvu s tím, že na dobu výpovědi má ze složené kauce nájemné uhrazeno.     Nevyplacené mzdy jsou obrovským problémem. Náklady firem na platy zaměstnanců jsou včetně odvodů státu obrovské. A proto ve chvíli, kdy se Váš zaměstnavatel dostane do problémů, je každá rada drahá. Příliš jednoduché by bylo nabádání k prověřování zaměstnavatelů… Budiž nám všem útěchou, že jediný věřitel, na kterého zákon pamatuje, je zaměstnanec. Vaším pomocníkem a rádcem je v takovém případě úřad práce. Nesmíte však zároveň vlastnit živnostenský list, v takovém případě na Vás udělají dlouhý nos.     Při jakémkoli dědickém nebo rozvodovém řízení Vám doporučujeme najmutí kvalitního právníka. Ten Vám pomůže hájit Vaše práva před soudem a pomůže Vám rozhodnutí soudu přenést i do reality. A pamatujte: v drtivé většině případů vítězí ten, kdo má lepšího právníka. A ne vžy musí být v právu...Zajištění pohledávky     Vše musí být na papíře. Dohoda, její dodatek, předávací doklady. Bez řádného doložení se už od začátku sami vzdáváte jakýchkoli nároků!     Mnohokrát jsme slyšeli:"No ale on do té doby platil včas…""My už jsme spolu obchodovali celá léta…""On už si předtím půjčil a vrátil mi to. Tak jsem mu půjčil znova…"     Když vymáháte pohledávky prvním rokem, slyšíte spoustu zajímavých příběhů lidí. Věřitelů, kteří si Vás najímají a dlužníků, kteří Vás žádají o čas. Vyprávějí Vám o tom proč, co a jak… Když vymáháte dalších pár let, slyšíte už jen ty samé příběhy, které se různě kombinují, prolínají, ale jsou stále o tom samém.      Pravidelně nejhorší zajištění svých pohledávek v obchodní sféře mají stavební firmy, kde často chybí předávací protokoly, stavební deníky podepisované v souladu se smlouvou atd. V případě půjčování peněz jsou největší spory mezi známými a příbuznými. Nejsou smlouvy, nejsou záruky, není řečeno co bude, když se peníze nevrátí. Kolikrát už za námi někdo přišel a řekl: "Brácha mi pět let dluží a já už ty prachy dneska ani nechci. Chci ať jezdí na vozíku…"     V případě, kdy cítíte, že něco není v pořádku, upomínejte dlužníka, telefonujte mu, pište. Nenechávejte ho v klidu. Jestli má kromě Vás další věřitele, Vy musíte být na prvním místě. Nechovejte se, jako byste své peníze nepotřebovali. Důležité je, abyste se již od začátku připravili na možnost, že svou pohledávku budete předávat vymáhací agentuře, nebo žalovat u soudu. Důležitá pro Vás budou uznání závazku, upomínky k zaplacení atd.Jak se dá postupovat s pohledávkouPrvním a nejdůležitějším pravidlem je: POSTUPOVAT RYCHLE!V případě firem s vysokou frekvencí fakturace doporučujeme využít faktoringu. Na základě dovětku ve smlouvě nebo na faktuře informujete klienta o tom, že Vámi vystavená faktura přechází na jinou společnost, která Vám buď proplácí nebo neproplácí dle dohody fakturovanou částku dopředu. O tomto ujednání klient neví, partnerem po splatnosti je však pro něho někdo jiný než Vy, s kým udělal obchod. Výhody?Správu Vašich pohledávek přebírají profesionálovéKlienta urgují ihned po splatnosti, míru razance postupu můžete řídit VyDěláte obchod, černou práci s inkasem necháváte druhýmPřestože ihned neposíláte na dlužníka vymahače, faktoringová společnost (finanční instituce) hlásící se o své peníze je argumentem pro upřednostnění této platby Vám     Více informaí o faktoringu je ve zvláštním článku, doporučujeme minimálně povědomí o této službě všem podnikatelům!      S časem a s každým neúspěšným pokusem o vymožení se Vaše šance snižují. Nikdy však nic není ztraceno. Řada firem odkupuje bankovní úvěry nebo jiné pohledávky v době, kdy již byly prohlášeny za nevymahatelné. Mají dost času. Oznámí klientovi skutečnost, že chtějí zaplatit a nesmlouvají o slevě. Když dlužník nezaplatí nebo alespoň nezačne splácet, žalují pohledávku u soudu, dávají návrh na exekuci a s exekučním výměrem mají dalších deset let času na čekání, zda se dlužník postaví na nohy a exekutorovi se podaří zajistit nějaký majetek. Výše dluhu s úroky, právním zastoupením a s odměnou exekutora několikrát převýší výši původního závazku. Často jsou úspěšní a dlouhodobě tyto společnosti vykazují zisk. Jejich výhodou je množství a v něm rozložení rizik.Žaloba u soudu - platební rozkaz - exekuce     Podání žaloby k soudu Vám doporučujeme pouze ve dvou případech:Neznáte přesnou výši Vaší pohledávky, nebo jsou Vaše nároky věcně zpochybňovány. V takovéto situaci dokonce nemáte jinou možnost (mimo dohody s dlužníkem). Jakýkoliv nátlak na dlužníka by pro Vás mohl mít nepříjemný trestně-právní dopad. S případy tohoto typu se setkáte ve složitých majetkových sporech, při fakturaci penalizací atd.Vaše pohledávka se blíží k promlčení. Dle zákona sice promlčená pohledávka nezanikne, avšak namítne-li tuto skutečnost dlužník, nedostanete z něj nic. Soudní žalobou se platnost pohledávky prodlužuje o dobu projednání a dále po pravomocném rozsudku. Doba promlčení u směnek je tříletá a u většiny dalších vztahů čtyřletá.     Ve všech ostatních případech tuto cestu nedoporučujeme. Je drahá (právník, poplatky), zdlouhavá a navíc neúčinná. Rozsudek soudu totiž neznamená, že dlužník opravdu musí zaplatit. V tuto chvíli (v horizontu tří až sedmi let) navrhnete soudní exekuci (je-li kde brát) a nebo začnete hledat vymáhací agenturu. Někdo na vše zapomene a někdo si to odepíše z daní...Podat trestní oznámení     Na jednu stranu trestní oznámení neřeší nic. Vymáhání peněz je věc občansko právní a policie Vás odkáže na příslušný soud. Na druhou stranu je každý povinen své závazky hradit v přesně daném pořadí, a to od nejstarších po nejmladší. V případě, že dlužník upřednostní některý ze svých závazků před Vaším, dopouští se tak trestného činu zvýhodňování věřitele. Pro dlužníka potom bývá nepříjemné jít na policii podávat vysvětlení. A přesto, že dosud nebylo na základě tohoto ustanovení trestního zákona mnoho lidí odsouzeno, vzniká tak na dlužníka zajímavý tlak, kterého lze využít. Tím spíš, že si dlužník nemůže být nikdy jist, na co by mohla policie ještě přijít. Druhou možností je podání trestného oznámení pro podvod, a to v tom smyslu, že dlužník už v době, kdy z Vás vylákal finanční obnos nebo odebral zboží, byl v platební neschopnosti a věděl, že nebude schopen dostát svému závazku. Tato skutečnost se však velmi těžko prokazuje.Najmout vymáhací agenturu     Pokud Vám dlužník nehradí své závazky již několik měsíců, znamená to, že na něho nejste schopni vyvinout dostatečný tlak a věřte, že lepší už to nebude. Ve chvíli, kdy si to uvědomíte, přišel čas na změnu strategie. Jednou z možností je najmutí profesionálních vymahačů. Z psychologického hlediska má tento krok tu výhodu, že před dlužníkem najednou stojí někdo, koho nezná a od koho neví co čekat. V tuto chvíli je všechno na začátku a je jenom na vymahačích, zda oni najdou slabé místo dlužníka a dovedou jej využít. Bohužel, někdy se Vám stane, že zvolená agentura neuspěje a Vy budete muset vybrat jinou. Pamatujte však, že s každým vymahačem, který si na Vašem dlužníkovi vyláme zuby stoupá jeho sebevědomí. Proto vybírejte dobře, které agentuře dáte důvěru.Podat návrh na konkurz     Podáním návrhu na konkurz (insolvenční návrh) můžete sledovat dva cíle. V případě, že dlužník má majetek, je oproti žalobě jeho poslání do konkurzu rychlejší a často jistější cestou k získání svých peněz. V případě, kdy se navíc jedná o vyšší částky, je konkurz výhodnější i z hlediska poplatků soudu (poplatky při podání návrhu na konkurz jsou podle rozhodnutí soudu od deseti do padesáti tisíc).     Druhým cílem, který můžete sledovat, je opět tlak na dlužníka. Tímto způsobem jasně říkáte: "máš měsíc, jinak jdeš do konkurzu!"Prodat pohledávku     Prodej pohledávky není jednoduchou věcí a většina věřitelů si tento způsob představuje jako Hurvínek válku. Každý by chtěl nezaručenou směnku proti Pepovi Vomáčkovi prodat za osmdesát nebo devadesát procent s tím, že kdo koupí, vydělá na úrocích. Ne, tak to není. Cena každé pohledávky je velice relativní. Taková nezaručená směnka nemá k prodeji cenu přes deset procent. Máte jedinou možnost. Najděte firmu, která odebrala od pana Vomáčky materiál (zboží, dluží mu peníze), a té směnku nabídněte. Pro tuto firmu má Vaše směnka cenu i přes šedesát procent, protože zápočtem vzájemných pohledávek výrazně ušetří.Vydražit majetek dlužníka     V případě, že jste prvním zástavním věřitelem, je pro Vás dražba nejlepší cestou za penězi. Doporučujeme však postupovat obezřetně a s právníkem!Odečíst pohledávku z daní     Je-li všechno prokazatelně marné, odepište pohledávky z daní. Možností je mnoho a pro dobrého účetního to bude jistě hračka.Tlak na dlužníka     Aneb: "Psychologie nad svaly". Dlužníky si můžeme pracovně  rozdělit na několik skupin:Každému se někdy stane, že nevyjde s penězi. Pokud se člověk, který své závazky hradí dostane do prodlení, můžete si být jisti, že vše v krátké době uhradí. V případě, že od Vás něco potřebuje, tak o to rychleji. V tomto případě nevidíme problém, protože stát se to může opravdu každému.Někteří lidé mají neustále problém vyjít s penězi. Mají vyšší spotřebu peněz než příjem a problémy řeší překlenovacími krátkodobými půjčkami. U takového člověka se musíte neustále připomínat. Ve chvíli, kdy by měl pocit, že závazek vůči Vám nehoří, odstavil by Vás na druhou kolej a své peníze byste dlouho neviděli.Půjčkaři jsou lidé takřka bez příjmu, s velkými plány a schopností přemluvit kohokoliv, aby mu půjčil. Jedni si půjčují stovky, druzí statisíce. Nakupují na dluh a nesplácejí. Do telefonu Vám jsou schopni tvrdit, že už vezou peníze a Vy je další měsíc neuvidíte. Když se jim podaří půjčit, spočítají si, že by z toho stejně nezaplatili všem, a tak nezaplatí nikomu. Půjčkař Vám zaplatí pouze ve chvíli, kdy už nebude mít kam kličkovat a půjčí si pro Vás od někoho jiného.Podvodníci jsou nejhoršími dlužníky. Všechno si dopředu připravili. Aby od Vás dostali na fakturu, dvakrát koupili za hotové. Když s nimi budete mluvit, získáte pocit, že jsou pro Vás nejlepší investicí a ještě je pošlete za svými známými. Dostat své peníze zpět není jednoduché. Nepomůže Vám k tomu žádný soud na světě. Jen promyšlený tlak.     Lidé jsou různí a na každého platí něco jiného. Ale obecně můžeme říci, že každý má své slabé místo, které musíme najít a tlačit na něj. Pro člověka, který své závazky platí a má své postavení, je dostatečným strašákem ostuda, kterou byste mu udělali v práci nebo v místě bydliště. Na půjčkaře nemusí platit ani pohrůžka vězením. Ale každý své slabé místo má a dá se najít.     Na dlužníka z kterékoliv skupiny je potřeba neustále vyvíjet tlak. Vyvarujte se však vyhrožování fyzickým násilím. Tím dáte dlužníkovi výhodu v možné spolupráci s policií. Nevyhrožujte ani v případě právního postupu něčím, co nechcete splnit. Zavoláte-li dlužníkovi každý týden, že má dva dny na zaplacení, jinak na něj podáte návrh na konkurz, neuděláte už s ním vůbec nic. V takové situaci je nejlepší předat celou záležitost někomu jinému.Výběr právníka nebo vymáhací agentury     Jsou dobří, špatní, levní a drazí právníci. Jsou dobré, špatné a podvodné vymáhací agentury.     Při výběru právníka se soustřeďte na dvě věci. Na reference (jeho pověst, zkušenosti známých) a na jeho specializaci. Právník, který má dobrou pověst v trestním právu nemusí být tím nejlepším pro obchodní případ a naopak.      Pokud se rozhodnete předat svou pohledávku k vymáhání právníkovi, zkuste jej finančně zainteresovat. Za procenta z vymožených peněz se bude snažit víc, než za hodinovou sazbu! Také si pamatujte, že právník bez práce "umí a vyhrává všechno" a za hodinovou sazbu Vám slíbí i modré z nebe.     Při výběru vymáhací agentury buďte daleko opatrnější. Pamatujte, že většina kvalitních agentur neinzeruje. Své klienty získávají na doporučení známých, kterým pomohli. A věřte, že práce mají dost. Inzerují většinou takové firmy, které žijí z vybraných záloh nebo nedostávají svým závazkům (samozřejmě není pravidlem). Na co si dát při výběru agentury pozor?Zálohy dopředu - Přestože argumenty mohou znít logicky, nedávejte dopředu ani korunu. Známe hodně lidí, kteří na zálohách rozdali desetitisíce bez jakéhokoliv výsledku. Firma, která svou práci dělá seriózně, zálohu nepotřebuje. Procenta z vymožené částky jí bohatě stačí.Místo působení - Můžete si najmout úspěšnou a seriózní firmu, ale věřte, že z Prahy do Ostravy jen kvůli jednomu dlužníkovi nikdo jezdit nebude. Vybírejte tedy i podle místa působení dané firmy.Postup proti dlužníkovi - některé společnosti pouze rozešlou škaredé dopisy a čekají, kdo zaplatí. Jejich náklady jsou zanedbatelné a  někdy něco opravdu přijde. Tento postup má smysl u velkého množství pohledávek v malých částkách. Říká, že se něco děje a že by už bylo dobré zaplatit. Někdo se občas zalekne výpočtu, o kolik se pohledávka nafoukne se soudním poplatkem, právním zastoupením a s odměnou exekutora. Většinou je však potřeba osobní kontakt dlužníka, minimálně po telefonu.Smlouva - To, jak vypadá smlouva znamená, jestli ještě uvidíte své peníze i v případě, že dlužník zaplatí. Mnohokrát jsme zažili, že někdo naivně vymahačům podepsal, že jim danou pohledávku prodal a kupní cenu dostal při podpisu smlouvy.Znovu doporučení - Zkuste se zamyslet. Svou pohledávku ve výši sto tisíc předáváte agentuře z východu. Dáváte jí plnou moc k inkasu peněz od dlužníka nebo jí pohledávku prodáváte s odloženou splatností kupní ceny. Agentura přijede za dlužníkem a řekne mu, že má zaplatit padesát tisíc a vše bude vyřešeno. Sebere peníze a Vám nedá nic. Co uděláte? Nebylo jednodušší dostat peníze z dlužníka než z takovéhle agentury? Podobný výsledek Vás čeká i u většiny agentur, které nabízejí své služby za podezřele nízká procenta do sedmi procent. Za takovou provizi se vyplatí dělat nejvýš balík pohledávek pro mobilní operátory…

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Outsourcing

Jednatel společnosti s ručením omezeným a zaměstnanec zároveň?

 Postavení jednatele společnosti s ručením omezeným a podobně také statutárního orgánu akciové společnosti je poměrně komplikované a řešené pozoruhodným způsobem. Legislativa po mnoha peripetiích a otázce, jak vlastně toto postavení zajistit materiálně, dospěla k názoru, že zaměstnancem jednatel rozhodně není. Později svoje rozhodnutí mírně přehodnotila. Čím tedy jednatel je?Kdo je jednatelJednatel má poměrně velkou odpovědnost za společnost a také za úkony, které učiní. Zodpovídá se společníkům a případně valné hromadě, pokud takovou společnost s ručením omezeným pořádá. Mnoho společností má jednoho společníka a také jednoho jednatele. Tady by svolávání valné hromady nebo přizvání dalších osob ke sčítání hlasů nebo zápisu z valné hromady vzbuzovalo značné rozpaky. Kromě jiného by se také jednatel zodpovídal sám sobě a nařizoval či schvaloval by si svoje kroky sám. Protože však práce jednatele může být velmi náročná a zodpovědná, musí mít jednatel také nějaké životní jistoty a to zvláště tam, kde je jednatelem takzvaně na plný úvazek.Zaměstnání jednateleJednatele lze jen obtížně zaměstnat. Dlouho dobu nepanoval jednotný názor, jak postoupit s pracujícím jednatelem, až v roce 2012 se tato situace začala řešit. Jednatel nesmí být zaměstnán jako jednatel, tedy nesmí mít v pracovní smlouvě jako náplň práce uvedeno, že řídí společnost, jedná za ni nebo podepisuje. Za určitých podmínek může být zaměstnán jako obchodní vedení společnosti nebo v profesi, která s činností jednatele nesouvisí. Tak může třeba stavební firma zaměstnat jednatele jako zedníka, ale nesmí jej pověřit řízením party dělníků. Je otázkou, zda taková ustanovení neodporují otázce odstraňování diskriminace v pracovně právních vztazích. Paradox vzniká u společností s jedním jednatelem a společníkem a podpisem pracovní smlouvy. Tady musí být podpis ověřen nebo smlouva musí mít formu notářského zápisu.Odměna jednateleVhodnější pro finanční ohodnocení jednatele je nějaký druh odměny. Jednatel má v podstatě mandát od společnosti či společníků k výkonu svojí funkce a měl by být podobně zajištěn. Odměnu může navrhnout a schválit valná hromada, může být zajištěna mandátní smlouvou (nebo jiným druhem smlouvy) nebo být součástí některých dokumentů společnosti jako je vnitřní předpis nebo společenská smlouva. Odměna jednatele na „plný úvazek“ by totiž měla být vyplácena pravidelně, aby jednatel měl zajištěné sociální, zdravotní a společenské zázemí.Výše odměny a odvodyOdměna jednatele je daňový náklad, ale musí souviset s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Jinak nebude uznána jako náklad. Finanční úřad také prověřuje její přiměřenou výši, aby při obratu jeden milion nebyla ve stejném rozsahu. Jednatel je vždy plátcem zdravotního pojištění, které musí z odměny odvádět stejně jako zaměstnanec. Stejně tak pokud odměna přesáhne 2.500 Kč měsíčně, musí jednatel platit odvody na sociální pojištění, které činí 25 % při částce nad 6.200 Kč. Pokud je jednatel také zaměstnancem, odvádí další zdravotní pojištění a příjem z pracovního poměru a odměna jednatele se nesčítají.Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným je tedy poněkud komplikované. Jednatel musí mít nějaké zázemí, které znamená životní jistoty. Může si vybrat mezi zaměstnaneckým poměrem s určitým omezením nebo odměnou, kterou si vyplatí nebo mu bude vyplacena. Musí ji však zdokladovat a společnost zdanit. Daň z příjmu právnických osob je 19 % a tedy odměna se vyplácí po sražení této částky. Pokud si vyplatí odměnu společník, platí srážkovou daň 15 %. Je na každém, aby si vybral a optimalizoval svoje příjmy. 

Pokračovat na článek


Outsourcing ICT služeb?

FENOMÉN DOBY I PROVĚŘENÁ JISTOTA. Využívání služeb počítačové firmy, poskytovatele outsourcingu ICT služeb, již není luxusem. Naopak, využívají jej společnosti, které poznaly, že vlastní údržba jejich systému je pro ně z ekonomického či strategického hlediska nevýhodná, a chtějí se plně soustředit na své obchodní aktivity. Odpovědnost za návrh, budování a správu jejich systému předají externí firmě. Zvažujete-li  přechod na outsourcing, pak nabízíme několik užitečných rad.Insourcing vs. outsourcingPrůzkumy trhu uvádějí až 20% meziroční nárůst obliby outsourcingu u firem do 100 počítačů. Jak vyplývá ze studie firmy Everest Research Institute, outsourcing s uzavřením střednědobé smlouvy, tj. 3–5 let, představuje v porovnání se skutečnými celkovými náklady insourcingu snížení nákladů o hodnotu 30–40 procent. Nicméně důvody pro outsourcing často bývají variabilní kapacita, schopnost soustředit se na klíčové kompetence tím, že se firma zbaví těch okrajových, nedostatek vlastních zdrojů, efektivnější vykonávání pracovní činnosti, vyšší flexibilita, s níž lze reagovat na měnící se potřeby, lepší kontrola rozpočtu díky předvídatelným nákladům, inovační potenciál (know-how partnera) a vedení v oblasti nových technologií. Některé z těchto důvodů lze těžko vyjádřit okamžitou pouze finanční úsporou…Koho a jak oslovit?Outsourcingové služby v oblasti ICT dnes nabízí mnoho společností. Začněte tím, že si uvědomíte, že neexistuje ani jeden dodavatel, který by přesně odpovídal vašim potřebám. Bude potřeba dělat ústupky. Abyste byli schopni provést správné rozhodnutí, jasně si zformulujte, co chcete díky outsourcingu získat, a z toho odvodit svá kritéria pro poskytovatele služeb.Komplexní outsourcing ICT se realizuje zřídka, byť jsou úspory právě v tomto případě největší. Tento trend se projevuje zejména u menších firem. Ovšem obecně mohou existovat důvody, kvůli kterým chce mít zákazník mixované řešení či ponechat si vlastní IT správce. Například když má vlastní informační systém vyvinutý na nestandardní platformě interním programátorem bez potřebné dokumentace k předání. Na internetu lze najít různé cenové kalkulátory, kde vám po zadání počtu počítačů a serverů vyjede paušální nabídka za měsíční správu. Vycházet však pouze z ceny by bylo, v případě takové cennosti, jako jsou firemní data, velmi krátkozraké a chybné. Nehledáte přeci úklidovou firmu, kde služby poměříte podle ceny za vytřený metr čtvereční vaší kanceláře. Důvodem neúspěchu při outsourcingu může být ukvapená snaha o outsourcing, aniž je tento podložen technicko-ekonomickými argumenty. K outsourcingu se organizace stále více uchylují jako k manévru, od něhož očekávají pouze rychlé snížení nákladů, zatímco investici s cílem zvýšit schopnosti firmy, globálně expandovat a reagovat, zvýšit ziskovost nebo posílit konkurenční výhodu v něm ještě tolik nevidí. V dnešní době je přínos dobře vybraných a profesionálně spravovaných IT systémů nejen veliká konkurenční výhoda, ale pro svoji exponovanost a nenahraditelnost i veliké riziko v případě sebemenšího výpadku. Ptejte se dodavatelů na obecné otázky spojené s dlouhodobou působností na trhu, dosažené certifikace a partnerství s významnými výrobci ICT komodit (za těmi obrázky po zdech zasedacích místností je často hodně práce a interních znalostí), ptejte se na interní metodiku správy zákaznických systémů (např. ISO, ITIL atp.). Nezapomeňte na konkrétní otázky typu zkušeností se zálohováním, archivací a obnovou systémů a dat po havárii. Hledejte přizpůsobivost konkrétním podmínkám chodu vaší společnosti a procesům, na které jste zvyklí a které nechcete měnit. Máme jeden dobrý tip: Seznamte se předem s lidmi, kteří pro vás budou pracovat. Nechte si představit technika, který do vaší společnosti bude docházet.Obsah outsourcingové smlouvyService Level Agreement (SLA) je kontrakt mezi poskytovatelem ICT služeb a zákazníkem, který specifikuje, obvykle měřitelným způsobem, jaké služby poskytovatel dodá. Těmi nejzásadnějšími body jsou vždy záruky a ochrana vašich dat.  Požadujte garance. Obchodní zákoník umožňuje dojednat mnohem tvrdší podmínky než pracovní zákoník. Samozřejmostí by mělo být předložení platného pojištění partnera (v řádu miliónů korun) na škody způsobené třetím osobám (vám!). Požadujte jednoduché smluvní formulace sankcí při nedodržení reakčních dob a sjednané doby opravy. Pak můžete účtovat dodavateli penále, pokud nejsou některé úrovně služeb dodrženy. Používá-li se toto opatření s rozvahou, je to účinný způsob, jak udržet dodavatele, aby se zdržel nepravostí. Toto vše po svém zaměstnanci chtít nemůžete (náhrada škody je omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Požadujte ochranu důvěrných informací. V mnoha případech dochází k velice intenzivní výměně informací mezi dodavatelem a objednatelem (např. v případě, že jsou všechny dokumenty uloženy na centrálních serverech dodavatele, probíhají externí zálohy a dodavatel má plný dálkový přístup do sítě). Jenom z tohoto letmého popisu je patrné, že ve smlouvě je třeba velice přesně vymezit odpovědnost obou stran za prozrazení informací kterékoliv z nich nebo za prozrazení či odhalení důvěrných informací třetím stranám. Vzhledem k tomu, že přesné vyčíslování škod je většinou téměř nemožné, je pravděpodobně jediným možným řešením zavedení vysokých smluvních pokut a oprávnění poškozené strany, v případě závažnějších případů prozrazení nebo odhalení důvěrných informací, okamžitě odstoupit od smlouvy.Jak se outsourcing IT služeb účtuje?Obecně lze říct, že existují tři nejčastější způsoby, jak strukturovat cenu v rámci SLA. - Paušální, neboli pevná cenaZákazník platí (obvykle) měsíční paušál za služby, ať jich využívá jakkoliv. Platit pevné ceny za služby se zákazníkům zpočátku vždycky zdá výborné, neboť náklady jsou jednoduše předvídatelné. A někdy to také výborně funguje. Pevné ceny jsou však s časem poněkud obtížné pro poskytovatele, který musí splňovat dohodnuté úrovně služeb bez ohledu na to, v jakém prostředí (např. zastaralé hardwarové prostředky) budou činnosti vykonávány. Pevné ceny lze efektivně aplikovat spíše u větších firem, které mají jasně vydefinovány mantinely (např. vnitropodnikovými směrnicemi o používání IT) a pravidelně obnovují svoje IT prostředky. - Ceny za jednotku, neboli  platba za výkonPoskytovatel stanoví cenu za určitou úroveň služby a klient platí za využívání této služby. Například pokud zadáte jednotkou údržbu desktopů či tiskáren, zákazník by mohl platit pevnou částku za určitý počet uživatelů desktopů či tiskáren, kterým je poskytována podpora.  - Variabilní, kombinovaná cenaZnamená, že zákazník platí pevnou cenu za základní úroveň služeb poskytovaných outsourcingem, ale připouští určitou variabilitu v závislosti na objemu a úrovni poskytovaných služeb. Typickým příkladem je u menších společností oblíbená varianta, kde měsíční cenu tvoří pevná částka za správu infrastruktury (servery, dohled, dálková správa, monitoring, helpdesk, hotline atp.), v kombinaci s jednotkovou cenou (např. hodinová či jednotková sazba) za správu desktopů a uživatelskou podporu.Požadujte transparentní vyúčtování či on-line elektronický reporting prací provedených na vašich systémech. Nejobvyklejším zúčtovacím obdobím je měsíční platba.Svobodný trhOutsourcing představuje nový fenomén organizace podnikání, který se stále více uplatňuje i v českých podmínkách. Na internetu je definice neznámého autora, který říká: Od outsourcingu se očekává, že odstraní základní problém všech samostatných interních týmů podniků – jejich pracovníci pociťují odpovědnost za svůj výkon jenom velice slabě. Vědí totiž, že pokud nezpůsobí firmě velkou škodu nebo ztrátu, jsou natolik chráněni vysokými náklady na svoje nahrazení (a v ČR navíc ještě rigidní ochranou zákoníku práce), že v podstatě není možné, aby byli postiženi ztrátou zaměstnání (nehledě na to, že podle zákoníku práce je náhrada škody z jejich strany omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Navíc jejich odborné práci nikdo nerozumí, tedy je velmi obtížně kontrolovatelná. Naprosto jinou pozici mají externí dodavatelské firmy. Náklady na jejich nahrazení jsou mnohem menší a v případě outsourcingu, který nezasahuje do podstaty chodu firmy, mohou být nahrazeni prakticky ze dne na den. Outsourcing tím také ilustruje základní ideu svobodného trhu: totiž, že každý má dělat jenom to, co umí nejlépe, a za odměnu z této činnosti si pořídit všechno ostatní. Jinými slovy, že pro firmu je nejvýnosnější věnovat se činnosti, ve které má největší komparativní výhodu a zbytek přenechat jiným. Výhodou outsourcingu IT služeb tedy je skutečnost, že klient má k dispozici profesionální servis s kvalitami, které by z vlastních zdrojů získával s vyššími finančními náklady, a navíc může využít možnosti sjednání přísných pravidel a finančních garancí. Slovníček pojmů  IT– Information Technology– Informační technologieICT – Information and Communication Technology – Informační a komunikační technologieKomplexní outsourcing IT– Převzetí či odkup IT majetku dodavatelem a zpětný pronájem v podobě služby. Zákazník neplatí za pronájem počítače, ale za službu zprostředkovanou výpočetní technikou, kterou nevlastní. Tento typ outsourcingu využívají především veliké společnosti o stovkách zaměstnanců.Outsourcing– Doslova Outside Resource Using (přeloženo využití vnějších zdrojů), všeobecně se termín používá pro dlouhodobé převedení oblasti určitých služeb na externího poskytovatele včetně přenesení odpovědnosti.SLA– Service Level Agreement – Smlouva s garantovanou úrovní služeb 10 výhod outsourcingu IT služebPřesné a průhledné plánování nákladů na údržbu a rozvoj.Dostupnost a zastupitelnost odborníků pro různé oblasti, kteří jsou neustále k dispozici a přitom není nutné se starat o jejich vzdělávání.Snížení celkových nákladů na IT – náklady na management, koordinaci, odstranění skrytých nákladů.Správný rozsah podpory IT na základě flexibilních servisních smluv.Přenesení rizik (funkčnost, inovace…) na dodavatele.Výrazně pružnější reakce na nové požadavky a zavedení nových technologií.Udržování nejmodernější technologické platformy bez nutnosti investic (přenos zkušeností dodavatele na všechny zákazníky).Garantovaná kvalita a úroveň služeb.Využití smluv, které má váš dodavatel služeb uzavřené se svými dodavateli hardwaru i softwaru, díky nimž se nemusíte starat o opravy nebo náhradní díly hardwaru nebo legalizaci a upgrade softwaru.Snížení investičních nákladů, které mohou být převedeny na náklady provozní.Proč je outsourcing „in“?Dříve byla situace taková, že firmy měly svůj interní tým, který se staral o všechno v rámci IT. Někdy se takové uspořádání označuje jako insourcing, tedy opak outsourcingu. Problémy se objevily záhy. Rychlý vývoj celého IT trhu s sebou nese nutnost vzdělávání IT pracovníků, tedy další náklady, problémy s přetížeností správců (nemůžeme si dovolit dalšího správce) a zastupitelností (kdo se bude starat o systém, když bude náš správce nemocný či na dovolené). V posledních dvou letech se seznam problémů rozšířil o další, velmi významný bod. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice. Velká města se potýkají s nenaplněnou poptávkou po IT profesionálech (v Praze je odhadem až 1 000 nenaplněných pracovních míst). Společnost LMC (provozovatel serveru jobs.cz) uvádí, že firmy sice usilovně hledají specialisty, ale přestože je v databázi životopisů jobs.cz zaregistrováno kolem 4 000 lidí, kteří chtějí pracovat v IT sféře, není poptávka uspokojena. Tito lidé si ale v současné době velmi pečlivě vybírají svého budoucího zaměstnavatele a mnohdy mají vysoké požadavky, například platové, a proto hledají delší dobu. Mnozí IT profesionálové chtějí pracovat výhradně pro technologické firmy, v nichž si zvyšují kvalifikaci. V průběhu několika posledních let se v Praze a okolí usídlila řada IT firem a vytvořilo se několik stovek nových pracovních míst. Na pohled příznivé řešení situace, nebýt jednoho nepříjemného faktu – počet IT specialistů není nekonečný. Jsme svědky přílivu pracovníků ze zemí bývalého východního bloku, Indie či Kuby. Ovšem díky lukrativním mzdovým nabídkám nadnárodních společností a relativně nízkým životním nákladům k nám jezdí lidé i z opačného pólu Evropy. Objevují se odborníci ze skandinávských zemí, i z Velké Británie. Udržet si vlastního, vysoce kvalifikovaného odborníka déle než rok začíná být úspěchem. Pro firmu vlastnící 50 počítačů a tři servery nebude ekonomicky efektivní investovat do vlastních odborníků (nevynucuje-li si povaha podnikání roční investice do obnovy IT v řádu miliónů) a nabídnout jim odborný růst jako motivaci, je skoro nemožné. IT specialisté potřebují ke svému kariérnímu růstu poznávat nové technologie nejen v odborném časopisu, ale především v praxi. S vysokou pravděpodobností ti schopnější odejdou dříve a ti průměrní o den později. Taková je doba, obor houstne, ovšem chybějí lidé. To je jeden z klíčových důvodů, proč je outsourcing fenoménem doby.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

Jak přijít na nejvýhodnější předmět vašeho budoucího podnikání?

Uvažujete nad začátkem vašeho podnikání, ale stále nejste pevně rozhodnuti, v jaké oblasti chcete rozvíjet svůj byznys? Máme pro vás 4 způsoby, jak přijít na to, v čem se vám to nejvíce vyplatí.1. V oblasti, která vás skutečně bavíJednou z nejvýhodnějších možností podnikání, je začít podnikat v oblasti, která vás baví. Tedy v oblasti, která je vašim hobby. Předpokladem je, že to musíte umět prodat. Obrovskou výhodou je, že pokud vás něco opravdu baví a jste pro věc zapálený, dokážete ji i efektivně prodat. Má to ale jedno minus – z vašeho hobby se stane práce a můžete být z vašeho hobby znechucený. Napište si na papír seznam všech věcí, ve kterých vynikáte nebo v čem jste dobří. A popřemýšlejte nad tím, co ze seznamu by stálo za založení vlastní firmy.2. V oblasti, ve které jste dosud pracovaliAsi nejjednodušší způsob na rozjíždění byznysu je podnikat v oblasti, ve které jste dosud pracovali. Máte v ní totiž potřebné zkušenosti, praxe, kontakty a možná i vybudované své jméno. Zároveň se nemusíte učit žádné nové věci. Nevýhodou je, že vás může současný zaměstnavatel považovat za konkurenci. Další nevýhodou je, že pravděpodobně nebudete moci podnikat vedle současné práci – byl by to střet zájmů.3. V oblasti, kde se nabízejí možnostiTřetí oblast, kde byste se mohli jako podnikatel uplatnit, je ta, ve které se aktuálně nacházejí příležitosti na trhu. Předmět podnikání může být zcela odlišní od toho, v čem jste dosud pracovali nebo s čím máte zkušenosti. Proveďte malý průzkum, po čem je na trhu poptávka, kde jsou mezery a nedostatky. Stejně zhodnoťte, jaký produkt či služba chybí na trhu i vám osobně. I takovýmto způsobem dokážete zjistit, co se stane vaší obživou a možná úspěšným byznysem4. V oblasti, kde se nabízí franchisingPokud máte dostatečné finanční prostředky, ale nevíte si vybrat oblast podnikání, pak je zde možnost zakoupit licenci stávajícího a úspěchy žnoucího byznysu a podnikat s danou licencí, ale pod vlastním jménem. Říká se tomu franchising – takovým způsobem fungují mnohé rychlé občerstvení, například McDonald ‚či KFC, ale i mnoho jiných společností na území Česka.

Pokračovat na článek


Proč vyděláváme málo?

Máte pocit, že váš život je nespravedlivý? Máte pocit, že váš příjem nedosahuje hodnotu vašich kvalit? Nebojte se, stejný problém netrápí jen vás. Téměř každý chce vydělávat víc, ale je třeba hledat důvody, proč jsou aktuální výdělky takové nízké.Nejčastějším důvodem je lenostChodíte si na 8 hodin do kanceláře, sedáte si za pracovní stůl a v trpitelském deliriu celý den vyčkáváte, dokud vám padne? Občas odešlete nějaký mail, ale většinu času trávíte něčím jiným, než prací? Nedivte se, že jste na konci měsíce s částkou na výplatní pásce nespokojeni. Více totiž vydělávají lidé, kteří makají ostošest. A to i mimo své práce. Překonejte svoji lenost, najděte způsob, jak vydělat více a rozvíjejte aktivity i mimo vašeho zaměstnání.Nemáte sebezapření a výdržMnoho lidí trpí chorobou dnešní doby. Nedokážete se přenést přes případně neúspěchy, chybí vám špetka sebezapření a zejména výdrž. Není nic jednoduššího, než argumentovat nedostatkem času na druhý džob, nedostatkem možností, příležitostí, či štěstí. Pokud opravdu chcete ve svém životě něco dokázat a vydělat velké peníze, nikdy to nebude zdarma a ani to nebude jednoduché. Proto je sebezapření a výdrž tím, co potřebujeteBez cíle to nepůjdeK tomu, abyste mohli dosáhnout kariérní růst a přilepšit si k měsíčnímu rozpočtu, musíte mít všechno dobře naplánované. Každý by měl mít cíl, ke kterému směřuje, jinak bude jen tápat a motat se v kruhu. Cesta musí mít cíl, aby měla smysl. Cílem by neměly být vždy jen peníze, ale ambice a zadostiučinění.Žádná snaha?Udělali jste už něco proto, abyste měli o několik let lépe? Na pivu s kamarádem určitě ne. I proto se naučte základní pravidlo, které se může stát vaším krédem- bez práce nejsou koláče.Bez rozmysluKariéra a podnikání jsou oblasti, v kde je třeba být více než prozíravý. Nikdy nevíte, co se jako vyvine a proto mějte vždy oči otevřené. Nespěte na vavřínech a zbytečně neberte ohledy na jiných. Ani oni je totiž neberou na vás. Vše si však vždy dobře rozmyslete, abyste své radikální rozhodnutí nemuseli litovat.

Pokračovat na článek


Akciová společnost – trochu lepší společnost s ručením omezeným?

Koupili jste si někdy akcie společnosti? Kolik akciových společností získává svůj provozní kapitál od akcionářů? Neschopnost získat investiční kapitál činí z akciovky jen jiný druh uzavřené společnosti. Podstata založení akciovky nespočívá v principech společnosti s ručením omezeným, přesto je potenciál této formy společnosti nevyužit.Lépe to vypadáSpolečnost s ručením omezeným svým principem konzervuje stav jmění a vlastnickou strukturu. Proto se také ve smyslu vlastnění převodu obchodních podílů v některých zemích ustálil pojem otevřená a uzavřená společnost. V Obchodním rejstříku změna společníka znamená svolání valné hromady, schválení převodu a následný zápis konkrétního vlastníka podílu. Tím může být fyzická nebo právnická osoba. Společník se nemůže sám o sobě rozhodnout o prodeji či převodu podílu, ale musí splnit řadu zákonných povinností. Proto je společnost s ručením uzavřenou společností s jasnou vlastnickou strukturou, do které lze proniknout pouze přesným a neanonymním postupem.Otevřená společnostAkciová společnost se zakládá nejen z důvodu výše kapitálu a lepší reprezentace vyšším finančním jměním. K založení akciovky je potřeba upsat akcie za 2.000.000 Kč, když na eseróčko stačí 200.000 Kč. Ve skutečnosti není výše kapitálu rozhodující, protože ani jedna společnost nemá a nemusí mít žádné jmění k ručení a nemusí držet žádné prostředky jako jistinu. Výše kapitálu tak vyvolává nepochopení a jakési spojitosti se společností s ručením omezeným. Ve skutečnosti je zcela jedno, jaký má akciová společnost kapitál, ale změna je především ve volném pohybu tohoto kapitálu.Změna majitele akciovkyO změně vlastníka společnosti s ručením omezeným rozhodnou společníci a soud změny zapíše. V akciové společnosti jsou vydány akcie s nějakou hodnotou, které může majitel libovolně prodávat. Změna vlastnictví tak nezáleží na vůli jiných osob – společníků či akcionářů, ale je zcela na rozhodnutí akcionáře. Samozřejmě převoditelnost akcií může být omezena (třeba souhlasem představenstva), ale podstatou zůstává kapitál, který je v akciích uložen a který může být zhodnocován, převáděn nebo postupován. Prostě akcie jako cenný papír znamená volný majetek, který je předmětem obchodu.Anonymní akcieExistují dva druhy akcií – na majitele a na jméno. Akcie na jméno je nadepsaná jménem vlastníka a při změně musí být uvedeno nové jméno. Akcie na majitele znamená, že kdo má akcii v rukou, je majitelem. V České republice se zvedla vlna nevole proti těmto anonymním akciím. Nepochybně jsou zneužívány k různým nežádoucím operacím. Ve svojí podstatě nejsou akce na jméno nic špatného, pouze chybí povinnost registrace majitele. Pro listinné akcie by měl existovat povinný rejstřík, kde by se zapisoval majitel. Stačil by v elektronické podobě, třeba vázaný na datovou schránku. Akcie na majitele je nutnou podmínkou fungování řady společností. Její úplné rušení je nesmysl a nepochopení principu volného pohybu kapitálu za dohledu nad vlastnictvím.Volně obchodovatelnéAkcie také mohou být volně obchodovatelné, což znamená, že musejí existovat v dematerializované podobě. Pokud chce akciová společnost zavést takové akcie, musí požádat o jejich registraci prostřednictvím Střediska cenných papírů a prospektem emitenta o jejich zápis do elektronického registru. Takové akcie potom mohou být umístěny na trhy akcií jako jsou burzy nebo v ČR RM-Systém.Ze všech popsaných faktů vyplývá, že akcie má zcela jinou funkci než podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným. Prostřednictvím akcií by měly společnosti získávat podnikatelský kapitál. Pokud se sejdou 2 – 3 vlastníci finanční hotovosti, založí akciovou společnost, do které jmění vloží, rozdělí si akcie a omezí jejich převoditelnost, tak založili takové lepší a více administrativně náročné eseróčko. Podstata akciové společnosti totiž je v získání kapitálu na podnikání emisí (tedy vydáním) akcií, které si koupí investoři. Akciová společnost prostě prodá svoje akcie a získá peníze, se kterými podniká. Bohužel je tento způsob získání kapitálu málo využívaný. Ale je podstatou fungování a existence akciových forem společností. Za akcii získá majitel podíl na společnosti, který může kdykoliv prodat. Když společnost prosperuje, akcie vydělává. Na akcii připadá podíl na zisku – dividenda. Akcionář se podílí na hlasování o činnosti a řízení společnosti podle počtu nakoupených akcií. Je tedy rychle a pohotově majitelem. A v tom je podstata akciovky a základní rozdíl od společnosti s ručením omezeným.

Pokračovat na článek


Zlatá pravidla chování manažerů

Chování managementu koresponduje s očekáváním zaměstnanců pouzeVe více než 50 % případů nejsou zaměstnanci v podstatných oblastech spokojeni s chováním svých manažerů. To je výsledek výzkumu společnosti Krauthammer, jedné z největších evropských tréninkových a koučinkových společností.Průzkumu se zúčastnily osoby zastupující nejrůznější sektory. Cílem bylo zjistit, co zaměstnanci od svých vedoucích/manažerů očekávají a na druhé straně, jaká je jejich reálná zkušenost. Manažeři selhávají„Alarmující výsledky výzkumu ukazují, že v mnoha klíčových otázkách a manažerských dovednostech (jako je např. vedení lidí, umění naslouchat, přijímat názory ostatních či poskytování zpětné vazby) manažeři zkrátka selhávají a očekávání svých zaměstnanců nesplňují,” komentuje výsledky Ronald Meijers, člen představenstva společnosti Krauthammer. „Tento nedostatek výkonnosti má obvykle přímý dopad na úspěch společnosti. Výsledky však předkládají manažerům přinejmenším zajímavé téma k zamyšlení a současně nabízejí několik jednoznačných návodů, jak mohou svým každodenním chováním přispět ke zvýšení výkonu a získání důvěry svých zaměstnanců,” uzavírá Meijers. NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ ROZDÍLYNejvětší rozdíly mezi očekáváními zaměstnanců a realitou manažerského chování představují následující oblasti:95 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí analyzoval jejich úkoly společně s nimi, 41 % toto zažilo.86 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí dokázal zohlednit před vlastní implementací rozhodnutí všechny potřebné souvislosti, k tomu dochází ve 42 % případů.82 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí naslouchal a bral na vědomí jejich nápady a podporoval jejich samostatnost, 56 % to zažilo.Naopak nejmenší rozdíly mezi očekáváním zaměstnanců a reálným chováním manažerů představují následující oblasti:94 % zaměstnanců by očekávalo, že jejich vedoucí spontánně přiznají svou chybu,69 % vedoucích to skutečně dělá.90 % zaměstnanců by chtělo být plně zapojeno do definování cílů vlastního rozvoje, děje se tomu tak v 68 %.83 % zaměstnanců by očekávalo, že jejich vedoucí se bude řešením konfliktů zabývat, nebude se jim vyhýbat v 65 % případů se tak skutečně děje.Seznam pravidelNa základě těchto výsledků, které ukazují nejběžnější selhání managementu, společnost Krauthammer sestavila tzv. seznam „zlatých pravidel“ (viz samostatný blok). Úkolem těchto pravidel je upozornit na nejdůležitější oblasti, které mohou pomoci manažerům získat ztracenou důvěru svých zaměstnanců.„Zlatá pravidla“ managementuPři přijímání námitky používejte k formulaci své odpovědi otázky (místo sebe-obhajování a obranných argumentů).Při projednávání závažných rozhodnutí zapojte do těchto procesů také zaměstnance (neizolujte se).Před poskytnutím zpětné vazby si nejdříve buďte vědomi svých vlastních emocía dopředu vytvořených domněnek a představ, poté poskytněte zpětnou vazbubez zbytečných odkladů (místo abyste se na zaměstnanci vybili a nebo ho se situací vůbec nekonfrontovali).Při informování o změně, nestačí zmínit její základní důvod – zaměstnanci očekávají, že uslyší, co pro ně změna znamená a chtějí být pravidelně informováni o dalším postupu.

Pokračovat na článek


Proč registrovat ochranné známky?

Správně navržená, zapsaná a dlouhodobě užívaná značka lépe prodává vaše výrobky.V roce 2007 bylo k Úřadu průmyslového vlastnictví podáno kolem deseti tisíc přihlášek ochranných známek. Asi dva tisíce bylo z nějakého důvodu nerealizováno, řada dalších nebyla v rámci jednoho roku ani dořešena. Proč je úspěšnost přihlašovatelů nízká? S jakými problémy se nejčastěji potýkají, jak jim lze předcházet a jak je úspěšně řešit?Co je ochranná známka a k čemu je dobrá?Ochranná známka je spolehlivý, mezinárodně uznávaný a státem garantovaný způsob ochrany značení výrobků a služeb. Dnešní trh je otevřen zahraničním firmám a v tomto konkurenčním prostředí je obtížné obstát, pokud firma nedokáže sebe a své výrobky jasně identifikovat. Ochranná známka (značka) představuje velmi účinnou ochranu jak obchodní firmy (obchodního jména) nebo loga, tak označení výrobků nebo poskytovaných služeb a v neposlední řadě velkou propagační sílu. Značka pomáhá spotřebiteli ve výběru zboží, od kterého očekává určité kvalitativní vlastnosti. Když je ochranná známka neboli trademark správně navržená, zapsaná a dlouhodobě užívaná, zvyšuje se její hodnota na trhu, a lépe prodává dané produkty. Je-li označení trvale spojené s kvalitou, a vlivem investic do reklamy se stalo označení mezi spotřebiteli známé, bývá často kopírováno nebo alespoň napodobováno. Ochranná známka je významnou zbraní v boji s plagiátory. Vlastník ochranné známky má ze zákona možnost zabránit třetí osobě jakkoli komerčně využívat registrovanou ochrannou známku, má právo v případě porušení práv z ochranné známky požadovat přiměřené zadostiučinění, a to i finanční. Vlastník ochranné známky také může požádat o zadržení zboží, které je neoprávněně označené jeho ochrannou známkou.  Jak se tvoří značka, kterou stojí za to registrovat?  Vyplatí se počkat si na to, až grafik ztvární všechny vaše požadavky, emotivní stránku produktu v konkurenceschopné logo. Může vám rukama projít i deset návrhů, avšak požadavek na ochrannou známku by se měl vznášet tehdy, jste-li si absolutně jisti tím, že „je to ono“. O konečné podobě značky rozhoduje celý management firmy. O potřebě ochranných známek by však měl rozhodovat produktový manažer, který má dobrou představu, k čemu bude známka využívána za rok, anebo třeba i za deset let, což je základní doba platnosti zápisu. Značku je vhodné využít raději až po registraci, protože neprojde-li přihláška z nějakého důvodu řízením, ohrozí to vaši pozici na trhu.5 tipů pro vznikající značku1.       spojit ve značce celý kontext podnikání2.       vytvořit maximálně čitelnou, lehce zapamatovatelnou značku3.       kreativně se odlišit od jiných značek4.       obsahová spojitost se subjektem, který značku využívá5.       všestranná použitelnostCo je spojeno s registrací značky?Přihlašované označení musí být utvořeno ze slov, písmen nebo číslic, nebo může být kresbou nebo tvarem obalu výrobku, případně kombinací těchto prvků. Ze zápisu do rejstříku ochranných známek jsou pak vyloučena ta označení, která nemají rozlišovací způsobilost, sestávají ze značek a údajů o druhu, původu, jakosti a kvalitě zboží, např. označení „nejlepší“ nebo „extra speciál“, odporují dobrým mravům a podobně. Zákonem jsou vyjmenované případy, tzv. absolutní výluky, kdy je dané označení nemožné zapsat jako ochrannou známku. Jedná se zejména o označení, která nemohou tvořit ochrannou známku, resp. není možné je graficky ztvárnit, dále označení, jež nejsou schopná odlišit výrobky nebo služby jednoho producenta od jiného, označení, která by mohla klamat o původu zboží nebo služby, označení vysoké symbolické hodnoty, vlajky a znaky státu nebo organizací atp. Ovšem zákonem uvedená omezení platí ve vzájemných souvislostech s výrobky a službami, pro které se daná známka přihlašuje. Co je popisné pro jeden druh zboží nebo služby, může být pro jiný druh zcela fantazijní. Např. označení APPLE není možné přihlásit pro jablka, ale pro počítače se jedná o označení, které je možné bez problémů přihlásit. Mnohá omezení je možné při vhodně zvolené taktice překonat.FORMY ochranných známek1.       slovní (je tvořena jedním nebo více slovy)2.       obrazová (tvoří ji realistické nebo abstraktní zobrazení lidí, ptáků, zvířat, věcí, různých symbolů nebo jiných obrazových motivů)3.       prostorová (jedná se o trojrozměrné (plastické) vyobrazení)4.       kombinovaná (spojuje slovní prvek s obrazovým, případně prostorovým, v jeden celek)Jak ověřit jedinečnost naší značky?Určitě lze doporučit si nový obchodní název/logotyp předem ověřit z hlediska podoby, respektive zaměnitelnosti s jinými firmami. Přičemž nepátrejte pouze ve svém oboru.Mezi informační zdroje patří rejstříky a věstníky patentových a známkových úřadů, zveřejněné popisy přihlášek a patentovaných vynálezů, popisy zapsaných užitných vzorů a topografií. Nejlepší je databáze Úřadu průmyslového vlastnictví na www.upv.cz, která je denně aktualizovaná. Ovšem provedení kvalitní rešerše vyžaduje zkušenosti a znalosti v oblasti ochranných známek. Je mylné se domnívat, že postačí pouhé zadání slova do formuláře, a pokud je výsledek nulový, pak je možné označení bez obav přihlásit. Je třeba prověřit i označení zaměnitelně podobná, a pro takovou rešerši je třeba znát zákonitosti tvorby rešeršních dotazů a vztahy jednotlivých polí rešeršního programu. Na písemnou žádost provedou rešerši za úhradu také pracovníci ÚPV.Na internetu je k dispozici několik neoficiálních databází ochranných známek, avšak nejsou zcela spolehlivé.Získání přihlášky1.       osobně na Úřadě průmyslového vlastnictví (Antonína Čermáka 2a, Praha 6)2.       na www.upc.cz (tip: zde najdete detailní instrukce, co musí přihláška obsahovat a jak ji vyplnit)Na co si dát při registraci ochranné známky pozor?Registrace není obvykle náročná, nicméně pokud je váš případ čímkoli atypický, podejte přihlášku raději prostřednictvím odborného patentového zástupce. Dejte si pozor na seznam výrobků či služeb, které uvedete k registraci. Zkrácením seznamu lze ušetřit, avšak dlouhodobě se to nevyplatí.  Neúplným seznamem se totiž zbytečně snižuje rozsah poskytované ochrany. Pozor na tzv. právo přednosti, tj. právo před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky či služby. Toto právo musí být uplatněno již v přihlášce. Do 1 – 3 týdnů přijde poštou zpět potvrzení o podání přihlášky ochranné známky, doplněné o důležité evidenční číslo podané přihlášky. Toto číslo se používá jako základ variabilního symbolu při následující úhradě správního poplatku.Jak je registrace finančně náročná?Podání přihlášky podléhá správnímu poplatku. Správní poplatek za podání přihlášky je splatný ve lhůtě 1 měsíce ode dne podání přihlášky. Není-li správní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, považuje se přihláška za nepodanou. Je na místě zmínit, že úřad výzvu k úhradě nezasílá.Poplatek za registraci je přímo úměrný počtu vybraných tříd bez ohledu na to, kolik položek je v dané třídě označeno. Náklady jsou tvořeny jednak základním správním poplatkem, který nyní činí pět tisíc korun, a honorářem daného zástupce. Užívání značky, její platnost a obnovaOchranná známka po zápisu platí deset let ode dne podání přihlášky. Před uplynutím této doby je třeba podat žádost o prodloužení platnosti – obnovu. Často se stává, že přihlašovatel zapomene na termín obnovy a zbytečně tak ztratí svoji ochrannou známku. Pomoci může patentový zástupce, který vás třeba zastupuje již při registraci a lze s ním tuto službu dojednat. Pak byste měli být včas upozorněni na nutnost obnovy zápisu. Náklady jsou tvořeny jednak správním poplatkem (nyní 2500 Kč), popřípadě honorářem patentového zástupce. Pokud již vypršel řádný termín obnovy platnosti ochranné známky, je možné požádat o obnovu ještě ve lhůtě dalších šesti měsíců, poplatek je však dvojnásobný. Uplyne-li marně i tato lhůta, pak známka zanikne. Vždy ovšem lze podat novou přihlášku ochranné známky a absolvovat nové přihlašovací řízení.TIP: Pozor na povinnosti majitele ochranné známky, mezi něž patří především povinnost ochrannou známku užívat. Neužívá-li majitel ochrannou známku bez řádného zdůvodnění, nebo není-li schopen toto užívání prokázat po dobu pěti let, může Úřad tuto známku vymazat z rejstříku. Co je to námitkové řízení? Jedná se o způsob, jak mohou ti, kteří se cítí přihláškou ochranné známky poškozeni na svých právech, bránit zápisu tohoto označení. Je-li řízení o přihlášce před Úřadem kladně ukončeno, dojde k tzv. zveřejnění přihlášky. Toto zveřejnění trvá tři měsíce. V této lhůtě mohou třetí osoby uvedené v zákoně o ochranných známkách podat námitky proti zápisu daného označení. Námitky podpoří příslušnými důkazy. Úřad pošle námitky k vyjádření přihlašovateli. V námitkovém řízení pak Úřad zvažuje argumenty obou stran a na jejich základě vydá rozhodnutí. Toto řízení trvá asi jeden rok. 

Pokračovat na článek


Teamovou spoluprací proti konkurenci

Všichni zaměstnanci by měli mít přímo povinnost seznamovat se s tím, co se děje ve světě konkurence, tvrdí Jorge Costa de Medici V souvislosti onoho zvláštního vztahu mezi marketingovým průzkumem a konkurencí se stále více firem spoléhá na vlastní lidi, na jejich nápady. Jinak řečeno, samotný průzkum chování konkurenta a znalosti o jeho podnikatelské filozofii, jakož i zprávy o tom, jak se připravuje na příští sezónu“, by měly být trvalou součástí banky informací firmy s tím, že s nimi budou systematicky pracovat nejen ti lidé z firmy, kteří jsou za to odpovědní, ale i ostatní pracovníci, samozřejmě v mezíchsvých možností.Co se děje u konkurence?Například Jorge Costa de Medici, ředitel firmy obchodující s kávou a kakaem v brazilském Sao Paulu, razí zásadu, že zejména u malých obchodních nebo distribučních firem by měli mít všichni zaměstnanci nejen právo, ale přímo povinnost seznamovat se s tím, co se děje ve světě konkurence. Tvrdí, že nestačí číst informační bulletiny, které vydává hospodářská komora státu Sao Paulo nebo její federativní zastřešení v hlavním městě Brasílii, nýbrž i speciální rubriky různých magazínů, kde se hodně píše o této problematice a jejichž výňatky by mělo vedení firem pro svélidi rozmnožovat a zdarma poskytovat.Zdrojem údajů i bulvární plátkyDe Medici dokonce prohlašuje, že ani tak zvané bulvární plátky nejsou na škodu, protože velmi často zveřejňují údaje, které oficiálně nejsou k dispozici, ale díky obratnosti bulvárních reportérů se dostávají do centra pozornosti. Jak de Medici říká: „Ačkoliv lze v těchto článcích někdy pochybovat o správném umístění desetinné čárky nebo o počtu nul, přesto přinášejí zajímavé postřehy a naznačují pohyb věcí v té které společnosti, která se může buď dnes, nebo zítra stát naším vážným soupeřem. A v neposlední řadě někdy přinášejí netradiční celkový pohled na problematiku konkurenční schopnosti naší branže či celé brazilské ekonomiky. Takové poznatky žádnému našemu zaměstnanci na škodu určitě nebudou.“Každý nápad posouditNejlepší způsob, jak si osvojit filozofii konkurenčního prostředí je „ponořit se“ do myšlení zákazníka. Ale právě tento způsob je natolik náročný, že vyžaduje nové nápady. A to takové, které usnadní vlastním lidem, aby se mohli sami stylizovat do role zákazníků, přesněji řečeno do jejich myšlení a rozhodování, když nastane situace, zda koupit nebo koupit „naše zboží“ či si objednat „náš servis“. Na první pohled se zdá, že jde o jednoduché rozhodnutí. Ale již brzy poznáváme, že účinný marketing je proto účinným, že nepropadá sebeuspokojení a samochvále, nýbrž že v první řadě operuje s dokonalou znalostí svých konkurentů, kterým musí věnovat stejně intenzivní pozornost a péči jako svým zákazníkům. A není toho málo, co by měla i malá nebo středně velká firma znát o svých konkurentech. Proto platí heslo: Každý nápad nutno posoudit, každý dobrý nápad využít a všem, kdo s nimi přišli, poděkovat a povzbudit.Prodejci výtečným zdrojemJe ovšem třeba, aby každá firma čerpala nové nápady také přímo z terénu. Vždyť právě její prodejní zástupci a zprostředkovatelé mohou být výtečným zdrojem nápadů na nové produkty. Jsou to přece oni, kdo se bezprostředně setkává se zákaznickými potřebami, náměty i stížnostmi. Také se jim velmi často daří získávat informace o tom, co podniká konkurence, anebo co se chystá ve svém oboru udělat.Na druhé straně si musí firemní management uvědomit, že tyto své prodejní zástupce, distributory a maloprodejce v terénu musí nejen tlačit k novým výkonům, ale také jim umožňovat zvyšování kvalifikace a samozřejmě poskytovat i patřičné odměny za vyhledávání nových nápadů.Hlášení o třech nejlepšíchJsou i takoví šéfové firem, kteří si dávají práci s tím, že vyžadují na svých prodejních zástupcích, aby jim osobně předávali každý měsíc hlášení o třech nejlepších nápadech, se kterými se setkali při svých kontaktech se zákazníky. Zmíněný šéf si tento soubor nápadů vždy pečlivě prostuduje, opatří jej svými poznámkami a vzápětí předá jednotlivým odborníkům ve firmě k dalšímu posouzení, případně k využití v praxi.

Pokračovat na článek