Výsledky vyhledávání pro dotaz svou pohledávku

Výsledky vyhledávání v sekci: Příběhy úspěšných

Podnikání je jako maratonský běh

Jako podnikatel se člověk nenarodí. Aby však byl v podnikání úspěšný, měl by mít jak patřičné znalosti a zkušenosti, tak i splňovat určité osobnostní předpoklady týkající se především odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti. "Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout," říká Václav Řehoř, výkonný ředitel společnosti CCS, v exkluzivním rozhovoru pro IDE.Podíváme-li se dnes na jakoukoliv vysokou školu, je evidentní, že studenti stále dávají přednost jistotě zaměstnání před riziky spojené s podnikáním. Čím si myslíte, že to je?Pokud se podíváme na to, kolik lidí žije v České republice a kolik procent z nich je podnikatelů, pak zjistíme, že jde o velmi malé číslo. Na vysokých školách je proto situace logicky velmi podobná.Neočekával by však člověk, že minimálně studenti ekonomicky zaměřených škol by mohli mít k podnikání blíže?Nemyslím si, že tam existuje nějaká přímá vazba. Znám lidi, kteří už od útlého mládí v sobě cítili potřebu něco dokázat, vzít život do vlastních rukou. Jde o lidi, kteří neposlouchali učitele, často ani rodiče, a místo studia na vysoké se vrhli na podnikání. Vysokou školu si dodělali třeba později, ale jen proto, aby měli takový ten statut, když chodí na různá jednání. Na druhou stranu často slýchávám o tom, že absolventi vysokých škol, kteří při škole začali podnikat, dosahují poměrně dobrých úspěchů. Řada studentů i lidí z řad široké veřejnosti nosí v hlavě zajímavé nápady, podnikat však nikdy nezačnou. Čím si myslíte, že to je?Těch důvodů může být samozřejmě mnoho. Myslím si, že do jisté míry za to může i řada mýtů, které o podnikání kolují. Jedním z nich je například to, že se člověk musí podnikatelem už narodit, aby byl úspěšný. Tak tomu ale není. Podnikat může skutečně každý, nic jako podnikatelské geny, které by se daly zjistit testem DNA, neexistuje. Určité osobnostní rysy vhodné pro podnikání samozřejmě existují. Které předpoklady považujete za pro podnikání nejdůležitější?Rozdělil bych to na dvě části. První skupinu představují znalosti a dovednosti o tom, jak na podnikání vůbec jít. Tomu se dá naučit docela dobře studiem nebo ještě lépe učením se od zkušených podnikatelů. Pak jsou ale i předpoklady, kterým se učí hůře, protože souvisí s osobností člověka a jeho výchovou. Sem patří například to, jestli je člověk odvážný, zda má odpovídající sebedůvěru. Většina lidí, kteří podnikají, si abnormálně věří, což můžete poznat na jejich chování i mimo podnikatelské prostředí. A věřili si vždycky, i když k tomu třeba neměli pádný argument. Takoví lidé v životě prosadí řadu věcí a převálcují třeba i ty, co mají pravdu nebo jsou daleko lepší, a to jen proto, že si věří, že mají v sobě takový ten motor.Jaké další osobní charakteristiky jsou důležité?Vezmu-li v potaz různé již publikované názory i vlastní zkušenosti získané během posledních 14 let, pak bych hned za odvahu a sebedůvěru dal vytrvalost. Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout. Po deseti kilometrech vás začnou bolet nohy, po patnácti se vám bude špatně dýchat, po třiceti už třeba půjdete krokem a občas se posadíte k odpočinku. Což ještě není takový problém. Důležité je, abyste pak znovu vstali a oněch 42 kilometrů dokončili. Kombinace odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti je pro podnikání myslím naprosto stěžejní. Za jakési doplňující předpoklady považuji například touhu po úspěchu. Prostě nemám rád, když prohrávám. S tím souvisí i potřeba určitého temperamentu.Myslíte si, že v podnikání může být úspěšný i introvert?Introvertovi se bude prosazovat hůře, na druhou stranu to neznamená, že se nakonec nemusí prosadit.  Znám spoustu introvertů, kteří podnikají, a jejich firmy jsou velmi prosperující. Jde o lidi, kteří většinu času tráví přemýšlením či zkoumáním všeho možného, a pak vymyslí něco totálně geniálního. Většinou pak mají kolem sebe někoho dalšího, kdo je více temperamentní, a dokáže výsledky jejich úvah prodat.Říká se, že by člověk také měl být racionální, aby mohl podnikat…Já si to úplně nemyslím, protože když je někdo stoprocentně racionální, vyhodnotí si tolik rizik, že vůbec nezačne. Určitá racionalita je samozřejmě na místě, na druhou stranu by měl mít podnikatel tak trochu i růžové brýle, aby některé překážky předem neřešil. Avšak když pak na ně narazí, tak se s nimi dovede vypořádat, protože má v sobě tu velkou vytrvalost.Vraťme se zpět k mýtům o podnikání. S jakými dalšími mýty se ve své praxi setkáváte?Spousta lidí například říká, že když se pustí do podnikání, tak se stane svým vlastním pánem. Pravda je však taková, že záhy zjistí, že místo toho je otrokem svých vlastních zákazníků. Musí se řídit jejich požadavky, nosit jim modré z nebe. Dalším mýtem je, že většina začínajících firem po čase zbankrotuje. To si myslím, že je zejména chyba interpretace. Řada podnikatelů, kteří ukončí svou činnost, tak totiž nečiní z důvodu špatného podnikání, ale protože se svou úspěšnou firmu rozhodnou prodat, sloučit s jinou společností, nebo už mají takříkajíc lidově vyděláno a podnikání ukončí.Jsou ještě nějaké další mýty?Dalším mýtem je představa, že radši půjdu do regulérního zaměstnání, abych zjistil, jak co funguje, a když se mi tam nebude dařit, jednoduše si pak založím vlastní firmu. Co ale znamená, že se mi nebude dařit v práci? Že jsem se nedovedl přizpůsobit pracovnímu okolí? Že jsem nepodával tak dobrý výkon? Nebo že neumím své pracovní úspěchy dobře prodat?  Pak ale nejsem vhodný ani pro podnikání. Protože jestli jsem neuměl vlastní hodnoty prodat v zaměstnání, tak na vlastní noze to nebude jiné. Pouze mě to bude stát navíc peníze, které do podnikání vložím. A co když jsem v zaměstnání úspěšný a dotáhnu to na pozici výborného manažera? Jsem vhodnou osobou pro založení vlastní firmy?Tady je to tak půl napůl. Jestliže se někdo propracuje na opravdu vysokou manažerskou pozici, tak tam už je to v podstatě o podnikání. Tam už není žádná administrativa, tam už nedostáváte žádné úkoly, tam jste vepředu té pomyslné kárky, kde držíte firmu za oj a určujete, jestli se pojede doleva, doprava, pomaleji nebo rychleji… Už nejste ten, kdo tu kárku tlačí zezadu. Takže ano, určitá poloviční šance tam je, ale rozhodně to nelze brát tak, že by výborný manažer byl automaticky i výborným podnikatelem. Vy působíte na velmi vysoké manažerské pozici, přesto vedle toho sám podnikáte v oblasti poradenství. Jak to jde dohromady?Já se osobně považuji za jakéhosi prodejce. Všechno, co umím, se snažím okamžitě prodat. Vybírám si proto různé obory, různě složité pozice, a to jen proto, abych pak o tom mohl učit a radit ostatním. Čím je můj pracovní úkol zajímavější a složitější, tím lépe pro mě. Když mě pak osloví ředitel nějaké firmy, abych mu pomohl s jeho problémem, mohu z těchto širokých znalostí a zkušeností čerpat. Dřív jsem těmto případům věnoval třeba pár sobot nebo si na to vzal dovolenou, dnes už to ale dělám méně, protože se mi tolik času nedostává. Takže jak slyšíte, moc to dohromady nejde. Ale na učení si čas najdu vždy. Co by měl člověk zvážit před tím, než se vrhne na samostatnou podnikatelskou dráhu?Měl by hlavně vnitřně cítit, že to chce opravdu udělat. Takoví lidé prostě vědí, že podnikat chtějí. Neřeší, jestli mají či nemají podnikat, ale jak na to jít co nejlépe. Pak je určitě rozumné zapojit se do nějakého vzdělávacího programu, kde se takové věci dozví. Důležité je si taky předem rozmyslet, co od podnikání vlastně chci. Mám třeba kamaráda, který si založil před 15 lety malou reklamní agenturu zejména proto, že jeho hlavní životní náplní je ježdění na kole a hraní golfu, a jeho jedinou ambicí je mít ve tři hodiny volno a jít trénovat. Pak jde o podnikání pro udržení svého životního stylu.S jakými dalšími typy podnikatelů se v praxi setkáváte?Další skupinou podnikatelů jsou ti, kterým nevadí pracovat denně o tři, čtyři, ale i více hodin déle, ale nemají třeba ambice přesáhnout hranice okresu či kraje. Jde o lidi, kteří mají rádi o všem přehled. Vždycky si vybavím film Postřižiny, kde byl velký komín s nádherným výhledem. Tento typ podnikatele vyleze na takový komín a rozhlédne se, a všude kam vidí, to má pod kontrolou, ale jak vidí horizont a kopec, to ho už děsí. Jde o podnikatele, kteří podepisují všechny náklady nad 500 korun, kteří rozhodují o tom, kterému klientovi se bude prodávat a kterému ne.Pak jsou podnikatelé, kteří už mají odvahu k tomu, že to všechno, co shlédnou z toho pomyslného komína, dovedou replikovat jinde. Například si otevřou restauraci na Praze 3, a když je úspěšná, svěří jí manažerovi a otevřou si novou restauraci třeba v Praze 5. A když se pak dostaneme ještě výš, další skupinou jsou podnikatelé, kteří dovedou vybudovat jednu firmu do poměrně velké velikosti, tedy daleko za horizont a kopce, ti pak už ale k sobě potřebují schopné manažery, kteří jím budou pomáhat.Kdybyste se dnes jako začínající podnikatel rozhodoval o oboru podnikání, je nějaký obor, kterému byste se vyloženě vyhnul?Za obecně nevhodné považuji obory, které jsou silně regulovány státem. Protože začnete podnikat za určitých podmínek, nový ministr je kompletně změní, a vás to může přivést klidně k bankrotu. To pak dovede nabourat i sebedůvěru lidí, kteří si přirozeně hodně věří. Dlouho to bylo například zemědělství, i když už se to trochu změnilo k lepšímu. Dalším příkladem je třeba podnikání v zelené energii. Nikdy nevíte, kdy se změní dotace.Co si myslíte o podnikání více osob? Řekněme, že jeden student je nadaný více technicky, druhý obchodně, a dobře by se mohli doplňovat. Má takové podnikání nějaká úskalí?V praxi se setkávám se samostatnými podnikateli i podnikáním více osob, je to tak napůl. Obě varianty mají samozřejmě své výhody i svá úskalí. Kdybych měl dát doporučení, řekl bych, ať jdou do toho. Mohou udělat daleko víc práce, bude tam větší pluralita názorů, budou moci být daleko akčnější i kreativnější. Každý sice bude mít na podnikání trochu jiný pohled, ale dohromady budou tvořit o to všestrannější osobu podnikatele.Spousta firem, které znám, takhle byla založena, mnoho jich stále funguje ve stejném rozložení, a i když se v některých z nich společníci po několika letech rozhodli jít vlastní cestou, většinou to bylo naprosto bez problémů, na základě vzájemné dohody. Jako právní formu bych rozhodně doporučil s.r.o., kde každý společník ručí jen do výše svého splaceného vkladu. Podnikání má totiž svá rizika, tak pokud to lze, je vhodné mít aspoň nějakou ochranu.Jak jsme už hovořili na začátku, podnikání mezi studenty vysokých škol kopíruje velmi nízký průměr celé republiky. Co by se mělo změnit, aby se podnikání mezi studenty více rozvinulo?Nevymýšlel bych žádnou velkou vědu a udělal to samé, co funguje v jiných zemích, kde u podnikatelsky zaměřených škol typu Vysoké školy ekonomické v Praze existují podnikatelské instituce, kde se studenti se zájmem o podnikání mohou dozvědět řadu praktických rad. A pokud si řeknou, že podnikání je to, co chtějí zkusit, mají možnost jít do podnikatelského inkubátoru, odprezentovat tam svůj projekt a získat pro něj podporu. Spousta věcí skončí na tom, že lidé neseženou financování, aby vůbec mohli půlrok či rok fungovat, proto by měl existovat i nějaký fond, z kterého by bylo možné vybrané podnikatelské projekty financovat. Tak by to mělo ostatně fungovat i například v regionech.Neodrazují vás v tomto směru statistiky, které hovoří o tom, že mnoho firem umístěných v inkubátorech svou činnost stejně nakonec ukončí?Pokud se ke mně někdy v budoucnu dostane informace, že třeba 80 procent firem umístěných v českých podnikatelských inkubátorech přestalo po pěti letech podnikat, řeknu výborně. Bude to totiž znamenat, že už jsme se dostali na úroveň, kdy si můžeme dovolit profinancovat 80 procent neúspěšných podnikatelů, abychom vyselektovali těch zbylých dvacet procent podnikatelů, kteří podnikají a budou podnikat dál. A to jsou právě ti, kteří něco přinášejí. Nemusíme jim platit žádnou podporu, nesedí v práci od devíti do pěti, vytvářejí nové pracovní příležitosti, mají nové nápady, můžou to někam pozvednout.Jaké předměty byste doporučil například studentovi VŠE, který má zájem podnikat?Myslím si, že je důležité projít všemi hlavními předměty, které ho v prvních dvou až třech letech vybaví potřebným teoretickým základem, a pak bych mu doporučil přihlásit se k nám do vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí. A to z jednoho prostého důvodu. My ho sice v předmětu typu Podnikání malých a středních firem nenaučíme vůbec nic nového, co se týká teorie, ale co ho naučíme, je aplikace v reálných situacích. Neučí u nás totiž nikdo, kdo nebyl v praxi. Když se u nás například učí o financích, řeší se finance konkrétních firem. Tak jak to vidím, za ty poslední dva roky, tak si myslím, že tahle forma výuky dává studentům o hodně víc.Myslíte si, že může student začít podnikat už od prvních ročníků, nebo je to moc brzy? Nikdy není brzy. Pokud splňuje alespoň základní předpoklady pro podnikání a má zajímavý nápad, tak by si měl svůj život zorganizovat tak, aby mohl pokračovat ve studiu a čerpat z něj potřebné znalosti a při tom současně začít realizovat svůj podnikatelský sen. Kdo je Václav ŘehořOd roku 2006 působí jako finanční ředitel a jednatel ve firmě CCS ze skupiny Fleetcor Technologies, která je globální společností pro podnikové platební karty. Od října 2007 je také výkonným ředitelem. Ve funkci ředitele je odpovědný za všechny řídící funkce a rozhodnutí, jako jsou například formulace strategie, motivace zaměstnanců, vyhledávání a vyjednávání případných akvizic, zavádění nových produktů, jednání se zákazníky (Shell, Benzina atd.) a další manažerské funkce. Jako finanční ředitel odpovídá za všechny aspekty finančního řízení podniku v ČR i na Slovensku, a to včetně ročního rozpočtu, měsíčních prognóz rozvahy, výsledovky a peněžních toků či vztahů s auditory a s bankami. Spravuje peněžní toky v Praze, ve Vídni a spolupracuje s vedením v Londýně a Atlantě na různých rozvojových projektech v Evropě.V letech 2004 až 2006 pracoval jako finanční ředitel ve firmě Škoda Power, kde odpovídal mj. za finanční řízení, corporate governance, řízení rizik, snižování nákladů, řízení ziskovosti projektů či hotovostní operace. Byl členem týmu při prodeji parních turbín elektrárenským společnostem v různých zemích např. Dánska, Mexika, Indie atd. Byl odpovědný za partnerské projekty v Číně a Indii.Předtím pracoval pět let v kanadském Torontu ve vybraných oblastech finančního plánování a reportingu, controllingu u společností De Beers a Campbell Soup Canada (obě společnosti patří k předním ve svém oboru) V 90. letech působil jako konzultant nebo ředitel v různých společnostech např. Michelských pekárnách, Spolchemii a Brown Forman.Vystudoval Českou Zemědělskou Univerzitu v Praze, kde získal doktorát. Kurs MBA má z PIBS (Metropolitní universita v Manchesteru a Vysoká škola ekonomická v Praze). Přednáší na VŠE.

Pokračovat na článek


Iveta Voltrová- rozhovor s úspěšnou podnikatelkou

Iveta Voltrovámajitelka NailTekNa počátku podnikání Ivety Voltrové byl nápad dovážet na český trh značku, která zde nebyla k dostání. A také odvaha vzdát se jistoty povolání učitelky. Dnes její firma Magnum dováží jednu z nejlepších značek produktů na nehty, NailTek, a spolupracuje s desítkami salonů po celé České republice. Jak jste přišla na svůj podnikatelský nápad?Původním povoláním jsem učitelka a po mateřské jsem podporovala svého muže, který se rozhodl podnikat. Když se on stabilizoval, tak jsem chtěla něco svého. Značku Nail Tek, již zastupuji, jsem objevila vlastně náhodou, když jsem začala řešit problém vlastních nehtů poškozených gelovou modeláží. Gely jsou zdánlivě rychlým, trvanlivým a dokonalým způsobem úpravy nehtů, ale ve skutečnosti přinášejí řadu komplikací, které vrcholí dříve či později dočasným a někdy i trvalým poškozením nehtů a nehtového lůžka. Na výstavě v Boloni, kde jsem byla s kamarádkou, jsem pak objevila tuto firmu a koupila si její výrobky. Po určité době jsem měla zájem si je zase pořídit a zjistila jsem, že se u nás neprodávají. Tak jsem přišla na myšlenku, že bych je mohla dovážet. Spojila jsem se s manažerkou, která měla na starost zahraniční obchod, a domluvily jsme se na schůzce.Jak dlouho trvalo tento nápad zrealizovat?Asi tak dva roky ve mně zrálo, než jsem v sobě našla odvahu pustit se do podnikání a odejít ze školství. Od samotného kontaktu s firmou k prvnímu dovezu zboží uběhlo asi půl roku. Prodeji pak ještě předcházely testy – chcete-li být dovozcem, musíte mít produkty schválené Státním zdravotním ústavem.Jaké byly Vaše první kroky? Čím je podle Vás potřeba začít?Já jsem asi nezačala úplně správně, protože jsem vycházela z vlastní zkušenosti a říkala si, že když to funguje pro mě, tak to bude fungovat i pro ostatní. Všimla jsem si, že v zahraničí éra gelových nehtů odchází a celkově ve společnosti převládá návrat k přirozenosti. To se mi propojilo s tím, že to tak pociťuji i já a ženy v mém okolí. Viděla jsem tak určitou šanci, v čem bych mohla být úspěšná. Firma postavená na marketingu by to asi udělala jinak, začala by průzkumem trhu, ověřila by si, zda se jí toto podnikání vyplatí a v jakém časovém horizontu. Já jsem postupovala spíš intuitivně. Možná i proto, že mi tato práce přináší radost, nezáleží mi jen na finančním efektu, ale jde i o poznávání nových lidí, novou formu spolupráce. Prioritou pro mě není jen finanční efekt, ale i kontakt s klienty a spolupracovnicemi. Nesmím však zapomenout ani na muže! Jsou jak na straně vděčných klientů, tak máme šikovné pedikéry v našich řadách.Ocenila byste v začátcích dobrou radu či pomoc? Proč?Určitě, hodně jsem se ptala a zkoumala situaci v salonech. Začala jsem do problematiky víc pronikat a zkušenosti získávala za pochodu. Ani nevím, jestli bych měla odvahu začít, kdyby mi někdo radil, co vše mě čeká. Když člověk ví méně, má občas víc odvahy a energie, která je na začátku potřeba. V počátku je totiž těžké jakoukoli myšlenku realizovat a přesvědčit okolí, aby Vám důvěřovalo. Banky a další instituce potřebují jistotu, a tu v počátcích nikdo nemá. Je důležité věřit sám sobě, začít s málem a postupně vše rozšiřovat. Poradenské firmy Vám mohou radit, ale nemají onu osobní zkušenost a teoretické rady nemusejí ve Vašem úzkém oboru zcela platit. Nejdůležitější je tedy Váš úsudek a vnitřní pocit. Člověk by měl věřit sám sobě.Co byste začínajícím podnikatelkám doporučila v úplných začátcích? Co by neměly opomenout po formální stránce, finanční, odborné? Zmínila byste nějaký pozitivní/negativní příklad z vlastní zkušenosti?Je třeba sledovat trendy, dívat se, co nabízí konkurence a být odborně připravena. Také je potřeba vybírat si dobré partnery. Já mám výhodu, že spolupracuji s relativně samostatnými ženami, protože manikérky obvykle pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, takže vědí, co chtějí. Naslouchám tomu, co dělají salony, a snažím se svou práci přizpůsobit jejich potřebám.Co se podle Vás při rozjezdu podnikání dnes nejvíc podceňuje?To je individuální. Někdo podcení finanční otázky, jiný vliv trhu, konkurenci. Člověk musí být opatrný na vše. Neplatí to, co za našich babiček, kdy se dalo spolehnout na dobré slovo. A ani smlouvy Vám vždy nepomohou. Člověk musí být hodně opatrný.Jak jste poznala, že jste na podnikání připravená? Že přišel ten správný čas?U většiny žen-podnikatelek je na prvním místě rodina. Když odrostou děti, máte pocit, že se musíte znovu nadechnout. Tak tomu bylo i u mě.Co považujete za svou konkurenční výhodu?Spolupracuji se salony a výrobky, které nabízím, jsou unikátní. Využívají totiž účinků látek, které přirozeně obsahuje lidské tělo, jako je voda a proteiny. Tím ovlivňují kvalitu nehtů. Při budování sítě také vycházím z know-how mateřské americké firmy, protože záleží i na tom, jak se produkty používají. Je třeba, aby je odborně proškolené manikérky správně použily. Tato metoda vyžaduje i spolupráci s klientkou, takže je nutné i ji přesvědčit, že by měla o ruce pečovat. Ukazujeme je stejně často jako obličej. Budování firmy a sítě tak není rychlé, ale přináší trvalé hodnoty. Ženy, které si tuto myšlenku osvojí, při ní zůstávají.Sledujete i teď, po několika letech podnikání, stejný cíl, nebo jste postupem času s vývojem trhu zaměření svého podnikání pozměnila? Jak?Postupně oslovujeme další salony, které s námi spolupracují. Dnes se na nás už obracejí i samy, což je pozitivní. Nejtěžší je v začátcích přesvědčit ty první, aby to zkusily a nebály se. Tato fáze je velmi složitá, ale jakmile přesvědčíte první partnery, je to jiné. I obchodní ředitelka mateřské firmy mi říkala, že se to šíří jako oheň. Založíte jiskřičku a nemusíte se bát, že si výrobek nenajde své zájemce. Dnes mohu říct, že tomu tak je. Počet odběratelů se rok od roku násobí, nyní jich je asi padesát. Nevím, jestli to je za tři roky málo nebo moc, možná by někdo řekl, že mám rezervy. Ale přijde mi, že vše narůstá plynule. Nejprve jsme se soustředili na salony, nyní i na internet, takže máme e-shop, jsme aktivní na Facebooku. Snažíme se nejen nabízet zboží, ale být i rádci, aby si každá žena mohla se základní manikúrou poradit sama. Dnes ženy nemají čas chodit stále na manikúru, tak jsou i rády, když vědí, jak na to. A nehty potřebují každodenní péči stejně jako pleť.Konzultujete s někým své nápady?Mám nejbližší okruh manikérek, obvykle to jsou školitelky v rekvalifikačních centrech, s nimiž věci konzultuji. K tomu mám ještě dvě osoby, s nimiž spolupracuji.Bez jakých služeb byste se neobešla?Využívám právní a účetní služby, ale i reklamní. Ze své kontroly naopak nemůžete pustit zboží, cenovou politiku a know-how, jak prezentovat zboží.Kde hledáte aktuální informace, které k podnikání obecně a ve svém oboru potřebujete?Převážně na internetu, čtu i odborné časopisy. Člověk musí sledovat i zákony, změny na trhu. Důležitým zdrojem informací jsou oborové výstavy u nás i v zahraničí.Jsou podle Vás lidé, kteří se na podnikání nehodí, a proč?Kdyby to tak člověk bral, mohl by si to myslet i o sobě. Podnikání je o odvaze, vždy si říkám, že vyhrávají ti, kdo mají velká ramena a umějí riskovat. K těm já nepatřím, takže asi nikdy nebudu patřit do žebříčku miliardářů. Ale asi by mi to ani nepřineslo štěstí. Chci být samostatná, ale nepotřebuji ovládat jiné lidi. Nechci celý svůj čas věnovat jen obchodním činnostem a stresu. Čas je dnes mnohem větší bohatství než peníze.Co považujete za největší překážky, na něž podnikatelka není připravená?Dá se říct, že na začátku je těžké všechno. Vše stojí peníze a Vy je nemáte. A nikdo Vám nepůjčí. Já měla výhodu, že mě v té době podpořil manžel – já jej podporovala v jeho počátcích, poté mi zase on poskytl zázemí na rozjezd firmy. Věděla jsem, že nemusím jít do banky někoho přesvědčovat, což by bylo těžké, protože můj podnikatelský záměr nevypadal hned efektivně – vše vzniká postupně. To, co nyní dělá GE, mi tak přijde velmi dobré. Můžete se zúčastnit školení, kde si vyberete informace pro svůj obor. Poradíte se s odborníky, které byste se jinak třeba neodvážila oslovit, a nemusíte hned předstoupit s dokonalým záměrem a žádostí o úvěr.Mělo by se podle Vás něco změnit, aby byl začátek podnikání snazší? Co?Člověk musí prokázat své kvality, a kdyby to bylo snazší, možná by ho to nemotivovalo, aby se přizpůsobil realitě. Někdo má vzdušné zámky a teprve okolí a zákazníci Vás usměrní. To jsou zkušenosti, jež musí každý zažít. Musíte si vše projít sama a postupně nabalovat aktivity, investovat do toho, co má podle Vás efekt. Takže na začátku je potřeba trpělivost a nebát se věci zkoušet.Kde vidíte svojí firmu za pět let?Chtěla bych mít dvojnásobný počet salonů či více, také bych si přála, aby nás bylo víc vidět. Na druhou stranu se nevidím v drogeriích jako masová záležitost.Jaké bylo nejtěžší rozhodnutí, které jste dosud musela v rámci svého podnikání udělat?Měla jsem možnost spojit se s velkými partnery, což by pochopitelně měnilo i obchodní podmínky a já bych neměla takový vliv na směřování firmy. To je neustálý boj, protože oboje má své přednosti. Jestli mít možnost většího růstu nebo být sám sebou. Pro mě je důležitější zůstat sama sebou.Kdybyste měla svůj příběh vystihnout pěti slovy, jaká by to byla?Sebepoznání, radost, objevování nového, sounáležitost s dalšími ženami... A měly by tam být i ty peníze asi (směje se), bez nich to nejde.

Pokračovat na článek


Jak na Amazon.com dosáhnout obratu 7 000 $ měsíčně?

Jiří Škrabánek začínal jako drobný živnostník podnikat na aukčním portálu Aukro.cz. Časem ovšem zjistil, že touží po něčem zajímavějším než jen po kladných komentářích. Začal se proto zajímat o celosvětově známý e-shop Amazon.com a rozhodl se zúčastnit speciálního amerického kurzu, který jej měl přiblížit ke splnění snu o úspěšném podnikání na jednom z 10 nejnavštěvovanějších webů světa.Začátky sice nebyly nejjednodušší, během několika měsíců ovšem dosáhl obratu, který činil více než 7 000 $, a týdně dokázal prodat i více než 200 kusů naskladněného zboží. Chcete si také splnit svůj americký sen? Přinášíme vám unikátní rozhovor s úspěšným podnikatelem, který vám poradí, jak na to!Jak jste se k obchodování na internetu vlastně dostal?„K obchodování na internetu jsem se dostal díky tomu, že jsem nebyl spokojený se situací v práci. Znáte to – moc stresu, malý výdělek, a tak jsem začal hledat cesty, jak z toho ven. A jelikož internet se mi zdál jako nejschůdnější cesta, kde můžu realizovat podnikání bez toho, abych musel oslovovat zákazníky a jezdit na schůzky, zdálo se mi dobré toto efektivní řešení převést do praxe. V této cestě jsem zároveň spatřil obrovskou vizi do budoucnosti, protože všechno obchodování se zanedlouho přesune na internet. Z tohoto důvodu jsem se začal zajímat o podnikání na internetu a rozjel svou první živnost, založenou na prodeji na aukčním portálu Aukro.cz.“Kdy jste se o příležitosti obchodovat na Amazon.com poprvé dozvěděl?„Poprvé jsem se o této příležitosti dozvěděl v rámci propagace amerického kurzu minulý rok – tuším, že to byl duben 2015, kdy jsem na internetu viděl upoutávku na tento kurz a přišlo mi to velmi zajímavé. Všechny ty věci, které tam říkali o dané příležitosti a potenciálu, mi dávaly smysl, tak jsem si řekl, že jdu do toho!“Jaké produkty prostřednictvím Amazonu prodáváte?„Prodávám tvrzené sklo pro mobilní telefony. Je to samozřejmě trošku konkurenční prostředí. Potom se také zaměřuji na prodej hraček – na Rubikovy kostky.“Co vás na tomto konceptu lákalo?„Největší motivací a lákadlem pro mě bylo, že budu oslovovat obrovskou masu lidí ‑ pro představu je to zhruba 300 milionů lidí ve spojených státech. Když jsem ti představil, kolik energie musím vynaložit na získání jedné objednávky tady v Čechách, kde žije aktuálně něco přes 10 milionů lidí, a tam, dospěl jsem k názoru, že můžu realizovat 30× více prodejů než doposud. Na konceptu Amazonu mě zároveň lákalo, že celý systém byl postavený na automatické bázi. Amazon se o vše stará a vy pouze kontrolujete výsledky, nastavujete reklamní kampaně nebo je upravujete a monitorujete situaci. Celý proces ale běží bez vás a vy nemusíte vyřizovat objednávky, chodit na poštu, vyřizovat reklamace apod. To vše dělá Amazon za vás.“Neměl jste obavy z případného neúspěchu?„Samozřejmě, že obavy tam byly. Investice už do toho samotného kurzu nebyla úplně nejnižší. Jednalo se o nějakých 5 000 dolarů, což není zrovna málo. Když jsem si ale spočítal, kolik prodejů dosahuji tady v ČR, a pak jsem si představil ten třicetinásobek, cesta mého dalšího směřování byla jasná. Obavy jsem tudíž měl, na druhou stranu když si člověk srovná investici do tohoto podnikání například s investicí do podnikání v restauratérském byznysu, rizika jsou výrazně menší ‑ jenom než otevřete restauraci, spolkne vám to milion jako nic. Byla to pro mě příležitost s minimální investicí a minimálním rizikem, kde se vejdete (mimo kurz) do několika tisíců korun. A to mi za to stálo.“Je obtížné obchodovat na jednom z 10 nejnavštěvovanějších webů na světě?„Z mého pohledu to obtížné není, ale člověk se musí obrnit troškou trpělivosti a být připraven na to, že ne všechno bude úplně hned a tak lehce. Je potřeba počítat s určitými propady, ale také je velmi důležité stát si za svým a dělat věci tak, jak se dělat mají. Můžete je konzultovat a hledat nové informace. Mně to vyšlo celkem krásně. Takže z mého pohledu obchodování na Amazonu obtížné vůbec není.“Co vás motivovalo vrhnout se do nového podnikatelského prostředí?„Nejvíce mě motivoval ten třicetinásobný objem objednávek. Zároveň jsem ale v minulosti byl také několik měsíců v Americe a vím, jak zde vypadá nákupní košík zaměstnance, kolik si vydělá, kolik si za vydělanou částku může nakoupit zboží. Také jsem věděl, jak Američané s chutí utrácí. Pro mě tedy americký trh představoval ideální odbytiště. Je sice pravda, že tento trh je více konkurenční než ten náš, ale pokud si vezmeme, že u nás existuje na 10 000 000 osob cca 40 000 e-shopů, pak nám vyjde, že e-shop dneska vlastní každý dvoustý obyvatel ČR. I přesto se zde ovšem dají najít mezery, na kterých lze vydělat. Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že na každém trhu existuje nějaká konkurence, je ale potřeba se jí nezaleknout, najít si svou cestu a prodávat!“Bylo někdy období, kdy jste chtěl s obchodováním na Amazonu „seknout“? Pokud ano, proč?„Měl jsem nějaké kritické chvilky. Troufám si říct, že to tak bylo zezačátku, kdy se podnikání příliš nerozjíždělo. Měl jsem pochyby, když nepřicházely očekávané prodeje. Ale nyní už se přes to umím dostat a vím, kde byl zakopaný pes. Jednu kritickou situaci jsem měl po Vánocích – tuším těch prvních pět lednových dnů, kdy se prodávaly pouze jednotky, nikoli desítky kusů zboží denně, na které jsem byl zvyklý. Z toho jsem byl v šoku a bál se, že se stalo něco nepředvídatelného. Šestý den se ale prodeje vrátily do stálých hodnot. Na základě této zkušenosti inovuji a vylepšuji, zavádím nové techniky a pořád projíždím nastavení, které mám, protože co člověk v jednu chvíli nevidí, toho si za týden za 14 dní třeba všimne. Je tedy potřeba mít oči na stopkách a nevytvářet zbytečně široké portfolio produktů. Zároveň je velmi důležité mít produkty, které neustále vylepšujete tak, aby z nich byl zákazník nadšený.“Kdybyste měl možnost začít na Amazonu obchodovat znovu, využil byste ji? Co byste udělal jinak?„Samozřejmě bych této možnosti opět využil. Je to totiž extra příležitost a obrovský potenciál. A když to člověk vyloženě nevzdá v nějakých kritických situacích, může si z toho vytvořit zajímavý byznys a takový ležérní způsob života. Co bych udělal jinak? Kdybych začínal znova, všechny kroky, které jsem musel udělat, by následovaly rychle za sebou. Zbytečně bych nespekuloval a spíše bych šel do akce.“Jaké jsou vaše největší úspěchy? Na co jste právem hrdý?„Můj největší úspěch je, že jsem prodejem na Amazonu nahradil svůj příjem ve stálém zaměstnání. V tuhle chvíli mám za zády ziskový automat, který mi vydělává víc, než je průměrná mzda v České republice, aniž bych musel ráno v osm vstávat, plnit nesmyslné úkoly a dělat přesčasy.“Dá se začít s obchodováním na Amazonu bez amerického kurzu, který jste vy sám také absolvoval?„Samozřejmě i bez kurzu se dá začít. Obchodovat na Amazonu může úplně každý. Bez absolvovaného kurzu to ovšem bude pro lidi obtížnější. Na Amazonu sice jsou obchodníci (a je jich tam většina), kteří obchodují bez toho, aby jakýkoli kurz absolvovali, podle toho to ale vypadá. Pokud absolvujete kurz, máte větší šanci se v tomto vysoce konkurenčním prostředí prosadit.“Je tato forma podnikání pro každého? Kdo by se jí měl raději vyhnout?„Asi úplně pro každého není. Člověk by měl mít alespoň základní znalosti angličtiny, aby z takového obchodování neměl vysloveně hrůzu. Co se týče prvotní investice – určitě to není pro člověka, který žije „z ruky do huby“. Je potřeba vynaložit investici v řádu několika deseti tisíc korun na nákup zboží, propagaci a poplatky za založení účtu v Americe, obchodního účtu na Amazonu apod. Při naskladnění zboží musíte také počítat s minimálním počtem kusů. Jde myslím o 150 kousků, protože i doprava něco stojí. Proto se doporučuje poslat na sklad nějakých 300 – 400 produktů. Za naskladnění tak dáte dalších 1 000 ‑ 1 500 dolarů. Něco spolknou také poplatky, fotky a články.Rád bych samozřejmě řekl, že obchodování na Amazonu je pro každého, ale je potřeba mít nějaký balík peněz na počáteční investici. Samozřejmě, že si můžete vzít půjčku, ale je lepší mít vlastní peníze. Ta samotná investice přeci není tak velká, aby si člověk musel půjčovat. Podnikání na Amazonu také není pro člověka, který není ochotný mu na začátku věnovat několik dnů, nebo alespoň 2 hodiny každý druhý den. Vy ten automat sice uděláte, ale na začátku je potřeba vyvinout určitou aktivitu.“Co byste vzkázal všem podnikatelům, kteří si pohrávají s myšlenkou začít obchodovat na Amazonu?„V první řadě bych jim asi poradil, ať si rozmyslí, co chtějí prodávat. Pak je potřeba provést monitoring trhu a potom je vhodní zúčastnit se nějakého kurzu. Vyčleňte si čas, který budete moci podnikání na Amazonu věnovat, a svůj sen realizujte.Navíc mějte na paměti, že dřív nebo později se bude také v České a Slovenské republice prodávat prostřednictvím Amazonu, což bude obrovský boom. Trh se ale následně rozdělí na ty, kteří budou na tuto možnost připraveni, tudíž budou realizovat obraty, a na ty, kteří se tomuto způsobu obchodování budou teprve učit.Rád bych tedy vzkázal všem, kteří chtějí podnikat na internetu, že je to jeden z nejefektivnějších způsobů, jak dosáhnout rychlého zdroje příjmu s tím, že mohou zaměřit svůj zájem výlučně na produkt jedné velikosti a barvy, na kterém mohou měsíčně vydělat více, než je průměrný příjem v České republice.“ 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


Prodávejte své výrobky na internetu!

Vyrábíte dekorace do bytu či šperky, pletete, šijete, malujete, nebo třeba děláte vlastnoručně mýdla? Nebojte se svou práci nabídnout na internetu!Řada žen se věnuje rukodělným pracím: ať už jde o módní doplňky a oblečení, předměty do bytu nebo nejrůznější zajímavosti. Jenže sehnat obchod, který by je zařadil do svého prodeje, může být těžké. Navíc v takovém případě jsou obvykle potřeba pravidelné dodávky ve větším množství, což si řada podnikatelek zpočátku netroufá. Vyzkoušet ale můžete prodej přes internet. Asi nejznámějším místem, na němž lze v Česku prodávat věci, je aukční portál Aukro. Nabízí se zde jak použité zboží, tak i nové výrobky, často vyrobené přímo na zakázku (někteří prodejci, například u nábytku, zde nabízejí produkty, u nichž dopředu inzerují, že bude vyrobeno a dodáno po zaplacení). Jde sice o aukční prodej, stále oblíbenější je ale i nabídka „kup teď“, kterou právě výrobci zboží na zakázku využívají.Nejznámější české „tržiště“Pro ty, kdo například šijí, pletou nebo vyrábějí šperky či dekorace, ale existují především specializované stránky, kde své zákaznice najdou snáz. Asi nejznámější je Fler.cz, největší virtuální tržiště pro Českou a Slovenskou republiku, kde můžete nakupovat a prodávat výrobky tvořené rukodělnými technikami. Jde o umělecké předměty, užitý design, módu či doplňky, to vše doplněné o prodej spotřebního materiálu pro kreativní tvorbu, zboží s umělecko-historickou hodnotou a nabídku tvořivých kurzů. Úroveň pochopitelně kolísá v závislosti na jednotlivých tvůrcích, nemusíte se ale bát, že se ocitnete ve “špatné společnosti”. Vedle lidí, pro něž je tvorba jen koníček, zde prodávají své výrobky i dobří návrháři a šperkaři. Chcete-li se stát prodejcem, musíte se registrovat a splnit veškeré požadované podmínky (najdete je na www.fler.cz/pruvodce). Umístění zboží na Fler je přitom zdarma, za prodané zboží si ale Fler fakturuje provizi za zprostředkování ve výši 11% z prodejní ceny (bez poštovného). Dalšími podobnými českými stránkami jsou www.kreativnidarky.cz nebo www.simira.cz.Prodávejte ve světěAsi nejznámějšími mezinárodními specializovanými stránkami je především Etsy.com. Jde o americké stránky, takže se Vaše zboží dostane k zájemcům nejen z Čech a Slovenska (na druhou stranu, mezinárodní zaměření stránek může být nejen výhodou, ale i nevýhodou). I zde se pochopitelně musíte registrovat, Etsy si bere 3,5 % z každé transakce, oproti Fleru ale platíte i za umístění zboží (0,20 dolarů za publikování nabídky). Velmi populární je i evropská platforma DaWanda (v několika evropských jazycích, je možné zvolit němčinu, francouzštinu a další). Z dalších mezinárodních stránek je pak možné zmínit také ArtFire. Podobné stránky pak existují například i pro prodej fotografií (například Shutterstock, Fotolia či Sutterfly) nebo umění (mezi nejznámější stránky patří DeviantArt, kde najdete jak obrazy, tak fotografie, šperky nebo třeba animace).

Pokračovat na článek


Co zvolit: coworkingové centrum nebo business akcelerátor?

V současném světě už zdaleka neplatí, že se začátkem podnikání a jeho rozvojem nezbytně souvisí pronájem kancelářských prostor a velké investice do různých služeb. Nabízejí se mnohem přijatelnější varianty jak, kde a s kým pracovat. O principech coworkingu a business akcelerátoru, který spoluzaložila, mluví Petra Hubačová, výkonná ředitelka TechSquare, business akcelerátoru pro mladé IT a technologické firmy.V současném světě už zdaleka neplatí, že se začátkem podnikání a jeho rozvojem nezbytně souvisí pronájem kancelářských prostor a velké investice do různých služeb. Nabízejí se mnohem přijatelnější varianty jak, kde a s kým pracovat. O principech coworkingu a business akcelerátoru, který spoluzaložila, mluví Petra Hubačová, výkonná ředitelka TechSquareCo vedlo ke vzniku coworkingových center a jaké jsou jejich výhody pro různé skupiny podnikatelů?Dle mého názoru k tomu vedla potřeba lidí, kteří jsou převážně na volné noze, mít také své pracovní místo, být ve společnosti ostatních a nebýt doma v izolaci nebo pracovat po kavárnách.  Přináší to samozřejmě mnoho výhod jako inspirativní prostředí a lidé (což samo o sobě je myslím motivující a podporuje to kreativitu), cenné kontakty a hlavně veškeré zázemí, jako je např. reprezentativní prostředí, internet, tiskárna nebo zasedací místnost. Na začátku podnikání je důležitá také úspora nákladů, což je i podstata coworkingových center. Nemusíte platit nájem za celou kancelář a vynaložit mnohdy velké finance a hlavně čas na zařízení. Platíte většinou členský poplatek, paušál odvozený od počtu strávených hodin nebo za pracovní místo. Coworkingová místa jsou vhodná pro úplný začátek podnikání, kdy jste sama. V Čechách jich nyní vzniká poměrně dost, nejznámější je asi franšízový The Hub.Jaký je rozdíl mezi business akcelerátorem, jako je TechSquare, a coworkingovým centrem?Akcelerátor je prostor, který by měl firmy akcelerovat, tj. podporovat jejich růst. TechSquare je tudíž zaměřený na podnikatele/firmy, které se snaží odrazit, mají ambice růst, potřebují větší prostor a klid na práci a využijí většího portfolia služeb, které jim kromě nákladů ušetří také čas. Například asistentské služby, kompletní účetní, daňové, mzdové a personální služby, právní, PR nebo grafické služby, investiční a poradenské služby atd. S firmami, které se rozhodly do TSQ jít, pracujeme individuálně – zajímáme se o to, v jakém stadiu se nachází, jaké mají cíle, co potřebují k jejich dosažení a jaké kontakty jsou pro ně zajímavé. Každé firmě se snažíme pomoci dosáhnout stanovených cílů. Spolupracujeme také s podnikateli, kteří jsou již úspěšní a mohou právě těm začínajícím předat své zkušenosti. Připravujeme různé vzdělávací a podpůrné akce nejen pro firmy uvnitř akcelerátoru a jsme v kontaktu s investory, kteří tak mají možnost blíže sledovat vývoj těchto firem. Spolupracujeme také s ostatními akcelerátory po světě, což je pak zajímavé pro firmu s globálními ambicemi. Dokážeme jí tak pomoci dostat se i do jiných zemí, a to s podporou tamních akcelerátorů.Existují i nevýhody, které je třeba při zapojení do takového centra vzít v úvahu?Pokud se jedná o coworkingové místo, kdy se převážně jedná o velký open space, je třeba zvážit určitou ztrátu soukromí a větší množství rušivých elementů při práci. Pokud jde o akcelerátor, je dobré si vždy zvolit takový, kam svým předmětem podnikání zapadnete. I my se snažíme o to, aby si firmy, které u nás „bydlí“, dokázaly navzájem předávat zkušenosti a spolupracovaly spolu.Lze v nich působit dlouhodobě nebo jsou určena pro start? Jsou firmy, které za šest měsíců vyrostou tak, že už je pak pro ně lepší najít si vlastní prostor, některým firmám to trvá déle. My se snažíme firmám pomoci právě na začátku, aby svůj růst zvládly rychle, efektivně a nezbláznily se z toho. Za nás mohu říci, že nehledáme pohodlí ve smyslu uvázání si několika firem na x let. Naopak, pro akcelerátor je obměna firem dobrá z toho důvodu, že každá nová firma přináší nové podněty a nové příležitosti pro spolupráci, navazují se nové kontakty. Dle mého názoru jsou cca dva roky optimální doba na to, aby firma dokázala za naší podpory svou dospělost.Jaké odhadujete trendy v této oblasti v nejbližší době? Přežily se už definitivně velké kancelářské prostory? Malé firmy chtějí být čím dál tím víc součástí nějaké komunity. To je dáno hlavně možností networkingu – spolupráce s ostatními firmami, výměny zkušeností, kontaktů atd. Proto vyhledávají kanceláře poblíž ostatních. Není myslím nic víc motivujícího, než když v 10 hodin večer vidíte, že vaše konkurence stále na něčem pracuje. Celkem často už funguje, že se několik firem domluví, pronajmou si dům a vytvoří si vlastní coworkingové místo. Myslím, že lidé hledají pro svou práci čím dál tím víc příjemné a inspirativní prostředí. Proto si firmy také přizpůsobují kanceláře spíše domácímu vzhledu. Velké firmy jako Google, Facebook atd. jsou pověstné svými netradičními kancelářemi, vznikají různá centra shlukující dané firmy z oboru. V České republice je tento způsob stále celkem nový. My jsme začali na jaře a byli jsme první svého druhu, nepočítám-li inkubátory při vysokých školách. Ale musím přiznat, že jsme se na začátku potýkali s nedůvěrou lidí ve fungování takového prostoru. Za těch pár měsíců se situace hodně změnila a dnes už coworkingových míst, inkubátorů a akcelerátorů vzniklo a vzniká po celé republice několik. Bude to jistě pokračovat: jsem ráda, že tento způsob sdílení pracovního prostoru vzniká už i v jiných městech.  Pro mě je neuvěřitelně inspirativní a nabíjející sedět mezi mladými lidmi, kteří mají nápady, neuvěřitelnou energii a ambice něčeho dosáhnout. Stejně tak, jako mi dělá radost můj dvouletý syn, který každý den zvládne něco nového, mě těší to samé u firem v TechSquare.Něco praktického navícCoworking se stává jedním z trendů, který se zabydlel i v České republice. Centra, v nichž je možné pracovat, setkávat se, spolupracovat a dál se rozvíjet, existují nejen v Praze a Brně, ale například i v Ostravě, kde 1. března otevře Viva Ostrava. Její iniciátoři k založení centra říkají: „Cítíme, že svět se točí trochu jinak a věci, které fungovaly dřív, už nefungují. Chceme surfovat na nové vlně… Je nás několik lidí, kteří něco tvoří, děláme projekty pro lidi a zaměřujeme se na sociální podnikání.“ Coworkingová centra jsou flexibilní v otvírací době od rána do večera, včetně víkendů, i v cenách a míře využití, a to od pár hodin měsíčně až po každodenní využití, včetně příležitosti mít v centru sídlo své společnosti. Tím ale komplex služeb nekončí! K dispozici jsou zasedací místnosti, konferenční prostory, samozřejmostí je připojení k internetu, tiskárna a dokonce i hlídání dětí. Součástí stanovených tarifů bývá také kuchyňka se základním vybavením. Lidé, kteří pracují formou coworkingu, tak mají veškerý komfort klasické kanceláře – ovšem k němu jako přidanou hodnotu také všechny plusy internetové kavárny a podnikatelského inkubátoru. Využívat podobná centra můžete i v omezené míře, pokud cestujete po různých místech a nechcete se spoléhat na kavárny s wi-fi připojením.Centra se vyznačují otevřeností, veškeré informace i ceníky členství najdete on-line: brněnský Cowork, pražský Hub a ostravská Viva. Všechna navíc pro své členy pořádají různé vzdělávací akce, připravují formální i neformální setkání a jsou víc než nakloněna tomu, aby se v jejich prostorách konaly různé akce – i když je neiniciují jejich členové.Coworking představuje nový pohled na podnikání. Jistě stojí za zvážení, podnikáte-li v oboru, v němž jsou nezbytností kontakty, setkávání a komunikace.

Pokračovat na článek


 JAK ZAČÍT OD NULY

  Každý někdy začíná od nuly. Vyjde ze školy, změní zaměstnání nebo něco nevyjde. Ale už na startu se naučte základní pravidla, která Vám pomohou předejít chybám, kterých byste se mohli dopustit anebo je i zopakovat: Čistý štít, umět se dělit s ostatními, spořit a nepočítat s penězi, které ještě nemáte v ruce. Čistý štít. Dříve než uděláte kroky vpřed, musíte prokázat odpovědnost za minulé chyby. Vymažte každé minus, jestli jste se kvůli minulým chybám dostali do dluhů. Vždyť získání platební schopnosti je stejně tak velký cíl, jako dosáhnout zisku, a někdy je dokonce i mnohem těžší. Udělejte si plán splátek, na kterých se dohodnete s věřiteli. A Vy udělejte první krok. Ocení Vaši snahu a spíš si je získáte na svoji stranu, a neztratíte tak jejich důvěru. Na Vašem postupu se dohodněte třeba i s odborníky. V každém případě si ale musíte dát pozor, abyste nedělali další a další zbytečné dluhy, které Vám nepomohou obrátit Vaši situaci.     Také se naučte dělit s ostatními. "Cože?! Není to nějaká hloupost, když sám nemám?" Ne, není to hloupost. Nečekejte se šlechetností do doby, kdy si ji budete moci dovolit. Učte se jí už teď a budete překvapeni, jak se Vám vrátí. Rozumných je pět nebo deset procent zisku. Je jen na Vás, jestli přispějete sirotkům, ekologii nebo církvi. Je jedno, jestli ze začátku dáte jen pár korun. Hlavní je váš postoj. Jak vnímáte problémy ve svém okolí. Nemůžete je ignorovat. Možná Vás znervózňuje budoucnost naší planety. Ale začít můžete už dnes: tříděním odpadu, šetřením s pitnou vodou, šetřením s energií. Nemyslete jen na sebe! Budete-li stále čekat na den, kdy budete mít peníze navíc, možná se o ně nebudete dělit vůbec! Každý z Vás ví, že jsou lidé v daleko horší životní situaci než Vy. A šlechetnost se každému v dlouhodobém hledisku vrátí. Nezapomínejte, že Vaše budoucnost začíná už dnes! Šlechetnost Vám pomůže postavit si dobrý základ osobnosti, který je pro úspěch ve všech směrech nezbytný. Vzpomeňte si na všechny osobnosti, o kterých jste již slyšeli. Ať Hilton, Rockefeller nebo Ray Kroc, i další ze svého prvního výdělku dali část peněz stranou pro druhé. A to v době, kdy sami měli nedostatek všeho. A možná právě tento postoj jim pomohl k opravdovému úspěchu a vnitřní spokojenosti.     Kolik peněz měsíčně uspoříte? Hodně, nebo málo? Nebo vůbec nic? Naučte se každý měsíc část zisku uspořit, protože nikdy nevíte, co Vás může potkat. Ale musíte s tím počítat Aby byla Vaše rodina v bezpečí, měli byste mít ušetřený alespoň jednoměsíční příjem. To je vlastně první zásada spoření. Někdy to bude těžké, tím spíš, máte-li dluh a zdá se Vám, že byste každý den potřebovali víc. Ale dlouhodobě jste po malých částkách schopni našetřit velice slušný základ. Lidé ale často neumí uspořit ani korunu a je jedno, jestli mají pět, deset nebo sto tisíc.Většina z nás žije nad poměry. Zkuste dát každý měsíc deset procent stranou a zjistíte, že se tak dá také žít, že deset procent vlastně ani nepocítíte. Za pár měsíců se naopak budete cítit v daleko větším bezpečí. Studie amerických finančních odborníků, kteří hledali příčiny bankrotů malých a středních firem a živnostníků, dokonce prokázaly, že většina z nich doplatila na chvilkové výkyvy a krize na trhu, na takzvanou okurkovou sezonu, když neměli potřebné rezervy na pokrytí snížení zisků třeba jen na dva měsíce. Nájmy a ostatní poplatky musíte samozřejmě zaplatit bez ohledu na dosažený zisk a nikoho nezajímá, že všichni Vaši klienti jsou zrovna u moře. Takové situace běžně nastávají, a kdo s nimi nepočítá, dostane se až na hranici bankrotu. Problémy musí řešit krátkodobou půjčkou na vysoký úrok a ještě k tomu musí zastavit část majetku. Proto i tato studie doporučila spoření rezerv, které Vám mohou pokrýt alespoň jednoměsíční ztrátu zisku, jako nejúčinnější obranu proti podobným problémům, se kterými se každý den potýkají milióny lidí na celém světě.     Spočítejte si Vaše výdaje dřív, než nebudete mít nic. Všechny pravidelné výdaje: jídlo, nájem, leasing, inkaso, telefon. Všechny výdaje včetně půlročních nebo ročních: daně, pojištění....., se kterými musíte počítat už teď! Přičtěte částku na splácení dluhů, částku, kterou dáte jiným, a tu, kterou chcete uspořit. Sečtěte výdaje a částku, která zbyla, rozdělte na útratu nebo na rychlejší splácení dluhů. Pokud jste v mínusu, je to horší. Možná začnete uvažovat, že získáte víc peněz, ale pozor na pokušení utrácet peníze, které jste ještě nevydělali. To je zřejmě ten důvod, proč jste se dostali do svízelné situace. Není právě Váš případ, že jste peníze měli, utráceli - peníze budou, my nebudeme - a o penězích jste se začali bavit, až když bylo pozdě? V tu chvíli jste začali mít i rodinné problémy? Jak to vím? Nejste první ani poslední... Ale dejte si pozor, protože právě tady končívají lásky. Vím, že je z toho cesta ven, pokud si udržíte pozitivní postoj, víru v budoucnost a svoji lásku. Váš společný sen, to je cesta ven z bludného kruhu. To je důvod, proč si dnes něco odpustit pro lepší zítřek, to je důvod, proč jít a udělat ještě jeden krok navíc.     Jak tedy začít vydělávat peníze? Jestliže jste právě teď na dně, najděte si zaměstnání, abyste získali příjem. Ale nehledejte jen tak nějaké zaměstnání. Vždy si uvědomujte svoji cenu. Vy nechcete nějaké zaměstnání, aby Vám bralo Vaši pozitivitu za pár drobných. Vyberte si, co chcete dělat, a za tím si jděte. Může být ta největší nezaměstnanost, ale po schopných a cílevědomých lidech, kteří znají svou cenu a umí uplatnit své znalosti, bude vždy veliká poptávka. Tam nahoře bude vždycky dost místa.     Najděte si zaměstnání, ale jestli chcete v životě něčeho opravdu dosáhnout, dříve nebo později budete muset pevný plat opustit. Zaměstnání má své výhody i nevýhody. Nastoupíte například za sedm tisíc a budete pracovat osm hodin. Za dva roky zase osm hodin a zase za sedm tisíc nebo trochu víc. Za deset let zase osm hodin za deset tisíc. Nakonec odejdete do důchodu a Vaše životní úroveň spadne na polovinu. V zaměstnání prodáváte svůj čas a utíká Vám život. Proto je dobré při zaměstnání začít podnikat s tří - až pětiletým plánem k finanční svobodě. Nejlepší je začít s Vaší partnerkou nebo s partnerem. Budete spolu, se společným snem, cílem a budete tým. Tým je víc než jeden. Tým je dokonce víc než jeden a jeden. Váš tří - až pětiletý plán se liší od zaměstnání tím, že začnete pracovat také osm hodin ale budete za to mít pár set. Možná až za rok se dostanete na stejný příjem, jako máte v zaměstnání. To je čas, kdy zjistíte, že právě tenhle byznys pro Vás funguje, a proto byste měli začít uvažovat jen o podnikání. Po dvou až třech letech si teprve budete moci dovolit ubrat plyn, protože jste už trochu nabrali výšku. Ale jenom trochu, nemáte-li dostatečně pevný základ příjmu v hloubce i šířce. Po pěti letech už budete pracovat dvě hodiny denně a zbylý čas věnujte například rodině, protože si to budete moci dovolit. Jste ochotni tohle všechno obětovat pro svoji svobodu, nezávislost a budoucnost? Jste? Chcete vydělávat nejen peníze, ale i čas? Opravdu? Dobře si rozmyslete, než odpovíte, protože právě teď uděláte rozhodnutí, které přímo ovlivní Vaši budoucnost! Nebude to lehké. Budete s tím chtít praštit, protože život nedává nic zadarmo, ale když vydržíte tuhle zkoušku, vyjdete z boje silní, budete stát pevně na svých nohách a nikdo, nikdo o Vás neřekne, že jste zbohatlík, protože máte ten nejlepší základ. Dostanete uznání, protože jste někdo, a ať věříte, nebo ne, Bůh Vás má rád. Jak tedy začít podnikat?     Můžete začít se svou myšlenkou anebo s myšlenkou, která už funguje. Jestli se rozhodnete začít se svým nápadem, držte se několika zásad: Snažte se najít nebo založit takový podnik, který bude potřebovat co nejnižší kapitál. Nepropadněte kvůli chvilkovému nápadu úplně zbytečně do dluhů. Určitě ze začátku nebudete potřebovat velkou továrnu, luxusní kanceláře, nejdražší vybavení a armádu zaměstnanců. Uvažujte spíš v malém a při úspěchu použijte principu duplikace - zopakování stejného postupu třeba na jiném místě nebo ve větším měřítku. Přesvědčte se, že Vaše služby nebo zboží jsou kvalitní a schopné na trhu zaujmout. Dobře počítejte. Zajděte do banky a vyplňte si žádost na získání úvěru - hned povím, proč. V dotazníku vypište svůj podnikatelský záměr. To Vám napoví, nakolik máte v hlavě jasno. A jestli budete potřebovat úvěr, stejně se tomu nevyhnete. Tak dobře, máte dobrou myšlenku, která nabídne lidem nebo firmám zboží nebo službu, za kterou budete právem odměněni. Jestliže budete potřebovat úvěr, neměl by to být problém, i když netvrdím, že Vám půjčí první banka, investiční anebo leasingová společnost. Když Vás odmítnou, nemusí to znamenat, že máte špatný nápad. Záleží i na jejich finanční situaci nebo na podmínkách, za kterých právě oni půjčují peníze. A ne vždy Vám mohou půjčit! Až uslyšíte "ne", věřte, že jste zase o krok blíž ke svému "ano". Vzpomeňte si na Walta Disneye. Walt slyšel "ne" třistakrát!     Duplikace úspěšného postupu je v podstatě základem úspěšného byznysu. Protože základní pravidlo, které se Vám osvědčí, můžete zopakovat a třeba ještě vylepšit, protože se můžete poučit z chyb. Ukázkovou duplikaci všude na světě ukázkově předvedl Ray Kroc. Kdo z Vás nezná Mc Donald´s?     Ray Kroc, dnes jeden z nejbohatších lidí světa, začínal podnikat ve své době s úplnou novinkou, když pro Lily Tulip prodával papírové hrníčky. Vypracoval se na nejlepšího prodejce firmy. Od rána byl na nohou a večer, když ostatní chodí z práce, šel hrát do rozhlasu na klavír, protože v té době se vysílalo naživo. Domů se vracel pozdě v noci. Ale problémy a tahanice ve vedení společnosti ho znechutily, až přišel o nadšení. Začal spolupracovat s přítelem, který vlastnil cukrárnu a sám vyvinul originální multimixér na šlehání koktejlů. Kroc se stal výhradním zástupcem pro prodej a marketing a ve svých pětatřiceti jich prodal 8000 s polovičním podílem! A tehdy uviděl restauraci bratrů Mc Donaldových. Prodal jim 8 multimixérů, ale restaurace s heslem "Budete jíst ten nejlepší hamburger bez čekání a bez spropitného" na něj udělala dojem. Myšlenky mu nedaly spát. Ve svém snu viděl restaurace Mc Donald´s na každém rozcestí ve Státech. A povedlo se mu to. Získal koncesní smlouvu na založení filiálek po celých Státech. Smlouvu na deset let s provizí 1.4 % z hrubého zisku každé z nich. Na středozápadě založil první restauraci. Přes všechny problémy pro svůj projekt získal další přátele, sám v restauraci pomáhal, dál prodával multimixéry. Během dvou let založil jedenáct restaurací. V každé stejný standard, ceny, jídlo, obsluha. Každá další restaurace byla přesnou kopií té minulé, včetně zisku! Stačil splácet hypotéky, platit výdaje a v době, kdy nevyužil ani jedno procento možností trhu, začal vydělávat velice slušné peníze, protože lidem nabídl kvalitu, vždy příjemnou a rychlou obsluhu a čistotu. Dokázal se obklopit schopnými lidmi a v té době mu začalo vadit, že celý obchod není jeho. Nakonec v 61. roce od Mc Donaldů celý obchod odkoupil. Za 2.700.000,- dolarů, aby každému z bratrů zbyl milión dolarů po zdanění. A i když se celá transakce s dalším rozvojem prodražila na 14.000.000 dolarů, Kroc úvěr splatil během jedenácti let, proti předpokládaným až třiceti rokům. Jeho obrat se neustále zvyšoval. Ale kdybyste se osobně Raye Kroce zeptali na jeho tajemství úspěchu, odpověděl by Vám: sen, cíl, víra, touha, vytrvalost, tým, duplikace úspěchu a hodně práce. Nic těžkého v tom nebylo. Trochu risku, ale bez toho to nejde. Když nic neriskujete, ničeho nedosáhnete. Pracoval až do konce života. Neustále hledal vhodné parcely pro další Mc Donald´s po celých Státech, které projel křížem krážem i se svou cukrovkou, artritidou, zato bez žlučníku a části štítné žlázy. Šel za svým snem se smyslem pro detaily, kterými mohl lidem nabídnout něco víc, než jen rychlé občerstvení.     I Vy se vyzbrojte láskou k lidem a ke své práci a používejte hlavu. Potom Vás na cestě k úspěchu nic nezastaví. Také využijte schopností dalších lidí. Víc hlav víc ví. Lépe budete řešit každý problém a i Váš zisk bude vyšší. Nepodceňujte sílu mozkového trustu. Buďte ve společnosti lidí, kteří mají stejné cíle jako Vy. Když budete mít společný sen a budete si dávat společné cíle, pokaždé přijdete na lepší řešení a to zrealizujete. V praxi platí, že sebelepší myšlenka, kterou nedokážete přeměnit na čin, nemá žádnou cenu, oproti té, která není zdaleka tak geniální, ale někdo ji dokázal prodat. Řešení je v mozkovém trustu, který používali všichni úspěšní lidé, ať vědomě, nebo nevědomě. Mezi prvními, kdo tuto sílu skupinového myšlení, plánování i jednání pojmenoval a naplno využil, byl Andrew Carnegie, který se obklopil více než padesáti schopnými lidmi, a spolu dosáhli pohádkového bohatství. S jistotou můžeme říct, že ve skupině stejně uvažujících lidí se mozkový potenciál každého člověka zvýší, protože každý má možnost spojit svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. I Henry Ford začal dosahovat daleko větších výsledků, když se spřátelil s Edisonem a Firestonem. I Hilton se obklopil schopnými lidmi, s jejichž pomocí přežil krizi ve třicátých letech, kdy ostatní podniky krachovaly. I Spielberg, i Disney, i Rockefeller. Sami by nikdy nedosáhli takového úspěchu jako v týmové práci. Ale oni byli těmi vedoucími osobnostmi, které celé společenství spojovali a dávali mu směr. Dnes možná ještě nevíte, co byste chtěli přesně dělat, ale určitě cítíte, že chcete úspěch. Máte dvě možnosti. Využijte myšlenku, která Vám dává možnost založit svůj vlastní podnik. Stejně jako Krocovi koncesionáři, kteří využili značku Mc Donald´s a know-how. Stejně jako nezávislí distributoři společností, které pracují na základě víceúrovňového systému, všude tam, kde máte možnost sami duplikovat úspěch. Tam kde máte možnost bez hranic dávat i brát. Druhá možnost je riskantnější a ne vždy výhodnější. Přijít se svým nápadem. Obklopte se stejně schopnými, anebo ještě schopnějšími lidmi, než jste Vy. Domluvte si společné schůzky, na kterých můžete dávat podobu svým snům. A Vy buďte leaderem. Společně organizujte své sny ve společné cíle a ty realizujte. Využívejte principů a pravidel, které vedou k úspěchu. Buďte vytrvalí a vzájemně se doslova dopujte nadšením. Budete úspěšní.     Jsou dva druhy motivace, které Vám pomohou dostat ze sebe maximum schopností. Pozitivní a negativní motivace. Pozitivní je taková, když Vám někdo slíbí, že za takový a takový výkon získáte auto a smluvní plat půl milionu. To je pozitivní motivace, protože Vy dostanete sen a za ním půjdete. Může se samozřejmě stát, že neuspějete. Bohužel, ani auto, ani smluvní plat nedostanete. Ve chvíli, kdy Vás opustí nadšení, takový sen pustíte za hlavu, i když je to škoda. Neriskujete, můžete jedině získat. Negativní motivace je risk. Ray Kroc si vzal úvěr na čtrnáct miliónů dolarů. Kdyby neuspěl, přišel by o všechno. Negativní motivace využili další a další, které doslova vybičovala ke stoprocentnímu nasazení a odhodlání dosáhnout svého. Je to buď, anebo. Cesta zpátky je odříznutá, můžete jedině uspět, anebo neuspět. Je to risk, ale funguje, protože musíte dopředu, krok za krokem, cíl za cílem. Ale pokud se i Vy rozhodnete získat svůj úvěr, dobře počítejte, než uděláte rozhodnutí.     Možná chcete být úspěšní a zjistili jste, že žádný státní úředník se ještě milionářem nestal. A tak přemýšlíte, jak na to? Hledáte kolem sebe potřebu lidí, kterou můžete naplnit, a za svou službu byli po právu oceněni? Chcete začít podnikat, ale nemáte vlastní nápad? Existuje řešení, i když nemáte dostatečně dobrý nápad a odvahu vzít si úvěr nebo půjčku. Využijte již fungující myšlenku a zduplikujte ji - to znamená: dělejte to samé, jako někdo, kdo již úspěch má, anebo ještě lépe: jděte v jeho stopách, které vedou neomylně k úspěchu. A přemýšlejte, protože i když je myšlenka líbivá, pozor, nefunguje všude! Když si otevřete benzinovou pumpu, Váš úspěšný soused Vám spíš poradí, jak zkrachovat, protože jste jeho konkurence. Tahle myšlenka funguje jen v multi-level-marketingu. To je česky víceúrovňové podnikání. Možná se některým z Vás právě teď naježily chlupy, ale poslouchejte ještě dál. Jestliže nemáte s multi-level-marketingem dobré zkušenosti, může to být z několika důvodů: Nemáte vlastní zkušenosti, ale slyšeli jste od kamaráda Pepíka, že je to akorát na obírání lidí a že tam jenom prodělal. Váš kamarád Pepík možná opravdu naletěl, protože několik zlatokopeckých systémů se všude na světě objevilo. Ale nebojte se, my Vám poradíme, podle čeho vybírat. Možná že Pepík vstoupil do ´multilevlu´, který už naučil a dál učí vydělávat miliony dolarů stovky nebo i tisíce lidí, a myslel si, že když si sedne doma, lidi mu budou klepat u dveří a budou mu říkat: "Hele, já to budu dělat s tebou a vyděláme si taky spoustu peněz…!" Ptám se: Budete se ptát Pepíka, který zkrachoval, nic pro svůj cíl neudělal a ani ničeho nedosáhl? Jestli ano, skončíte právě tak jako Pepík. Protože Pepík už umí zkrachovat a zkrachovat je zase to jediné, co Vás může naučit! Anebo se budete ptát a řídit radou člověka, pro kterého systém funguje a vydělává si sto tisíc, dvě stě tisíc, půl milionu, milion měsíčně? Budete se ptát lidí, kteří vědí, jak se to dělá, a vědí, jak Vás to naučit? Když se budete učit s motorovou pilou, zeptáte se člověka, který nemá tři prsty anebo člověka, který má všechny prsty? Ono to svádí, že? Ten bez prstů, to musí být světák.. "Ten už toho musel nařezat..Vždyť na tom druhým bych ani nepoznal, že je dřevorubec..." Ano, ten světák Vás naučí techniku, jak nejlépe přijít o prsty, a možná u Vás ještě dva přidá, aby na tom nebyl úplně nejhůř. Takže pozor, ke komu půjdete pro radu! Ptát se je velice důležité. Hledat informace, jak dosáhnout úspěchu, i to je přirozené. Neptejte se lidí, kteří Vám jedině vezmou nadšení a přitom sami nevědí vůbec nic. Snad jen jak strávit celý život otráveně a znechuceně, osm hodin v práci a pak u televize. Jestli se chcete dozvědět, jak být úspěšný, ptejte se zase jen úspěšných lidí! Čtěte knížky a poslouchejte motivační nahrávky a úspěšné lidi, protože Vám potřebné informace opakováním nahrají do podvědomí, a Vy podle nich začnete jednat. Čtěte knížky, které Vás obohatí, dají Vám sílu a motivaci a pozitivní postoj, choďte na manažerské kursy, kde si budete moci třeba i před kamerou vyzkoušet, jak na tom jste, a zjistíte, kde děláte chybu. Možná Vám pustí na videu, jak má vypadat perfektní obchodní jednání. Vidíte, slyšíte, čtete, posloucháte, jednáte a myslíte jako úspěšný člověk. Požádejte svého sponzora, ať jde na obchodní setkání s Vámi. Budete se od něj učit. A jestli není Váš sponzor dost schopný, jděte za jeho sponzorem. Najděte si svůj vzor. Tady je síla více úrovňového podnikání, protože každý chce, abyste se stali úspěšnými, a každý Vám rád pomůže. Ale nečekejte, že za Vámi přijdou: "Hele, nechceš pomoct se sponzorováním?" "Ne!" Nikdo za Vámi nepřijde. Nikdo pro Vás nebude dělat víc, než jste Vy ochotni udělat pro sebe. Teprve potom má pomoc smysl, když Vy sami chcete být úspěšní a chcete pro to něco udělat. Vyjít ze zóny pohodlí. Nabízet služby, zboží nebo myšlenku. I když budete mít devadesátiprocentní úspěšnost - ano, je to možné - nebude Vám to moc platné. Když za celý měsíc budete chtít zasponzorovat jediného člověka, ani devadesátiprocentní úspěšnost Vašeho jednání, ani pravděpodobnost, že zasponzorujete devět z deseti, Vám nebude nic platná! Nadšení a aktivita. Vyzbrojte se nadšením a aktivitou, a tím zakryjete všechny své nedostatky.  Opačně je to mnohem těžší. Když to nepůjde z Vás: (monotónně) "Hele, mám pro tebe úplně perfektní byznys, můžeš si vydělávat i sto tisíc měsíčně, můžeš letět do Ameriky a další výhody to má…. Máme školicí systém, který Tě naučí, jak být úspěšným a nadšeným a šťastným a spokojeným ve všem, co děláš, nebo můžeš nakupovat nejkvalitnější zboží za super ceny a umí to prostě úplně všechno, budeš mnohem zdravější a šťastnější..  a tvoje manželka tak omládne minimálně o deset let a vůbec vysaje úplně všechno na co si vzpomeneš a my dva spolu budeme tým a do dvou let budeme mít obrat milión korun měsíčně s investicí nějakých x tisíc a jestli chceš být úspěšný, musíš začít ještě dnes....." zasponzorujete ho? Možná děláte business, nejúspěšnější na světě, ale pro Vás nebude fungovat! Nezasponzorujete ho! Vy řeknete doslova a do písmene to samé jako člověk, který si vydělává pohádkové peníze, ale Vy nic! Protože to kouzlo není tolik v tom, co říkáte, ale jak to říkáte. A když to ještě navíc budete říkat často.... Vzpomeňte si na Vaše pocity, když někdy někdo sponzoroval Vás. Vy jste si řekli: "No, on je tím tak nadšený, on tomu věří, asi to nebude špatné, když to sám dělá a je z toho úplně vedle..." Tak jste právě Vy udělali rozhodnutí na základě citů. Vy jste se nechali nakazit a strhnout nadšením! Anebo máte právě opačnou zkušenost: Někdo Vás chtěl zasponzorovat, ale i když mluvil v ohromujících částkách a v superlativech, koukala z toho zase jenom práce a asi jste si řekli, že z Vás chtěli dostat peníze. "No, není to špatné, ale ještě se rozmyslím..." A zase jste udělali citové rozhodnutí a teprve to si logicky zdůvodnili. Přesně tak to funguje! A když Vás nestrhli svým nadšením, když Vás nenakazili, neměli Vás šanci zasponzorovat, i kdyby v tom nebyla žádná práce, žádná investice, jenom miliónová příležitost! My lidé jsme ve své podstatě líní a na cestě svými životy hledáme cestičky nejmenšího odporu. A všechno, co je nějak nové, neradi přijímáme, pokud to rozhodnutí nepřijde od srdce. Nadšení, aktivita, nadšení a aktivita. A když Vám bude divné, že ve Vašem byznysu jsou lidé, kterým to jde, a Vám to nejde, porovnejte si s nimi kalendář za poslední měsíce. Zeptejte se úspěšného člověka, jestli čte, jestli poslouchá motivační nahrávky a jestli se stále učí od těch úspěšnějších. Protože v tom je jeho tajemství úspěchu. On není aktivní a nadšený a nečte a neposlouchá proto, že je úspěšný. On je úspěšný, protože je aktivní, je nadšený, čte knížky a poslouchá nahrávky a investuje do sebe. Proto je úspěšný. V tom je jeho síla a přesně to se naučte také a budete ve svém byznysu úspěšní!     Multi-level-marketingová myšlenka je mapa k pokladu. Jenom v USA multi level marketingovou myšlenkou obchoduje okolo šedesáti procent všech firem s ročními obraty miliard dolarů a tato myšlenka se vyučuje i na Harvardu! Nejrůznější obchodní systémy se prosazují po celém světě a vydělávají v nich milióny lidí. V multilevelu, ale hlavně v interaktivním distribučním systému je obrovská budoucnost. Každá firma, která začne své zboží distribuovat přímo mezi lidmi, nemusí investovat miliónové částky do reklamy, která navíc není v porovnání s ústní reklamou účelná. Televizní reklamě už nikdo nevěří, a ještě navíc musíte nejdřív investovat a až potom možná budete mít zisk. Ale nemusíte.. Tou nejúčelnější reklamou je, když Vám kamarád řekne: "Tohle je perfektní! To si kup. Já už si bez toho nedokážu představit život!" To je reklama, za kterou Vám firma zaplatí peníze. Ale až potom, kdy jste pro ni sjednali obchod! V takovém podnikání je minimální riziko. Cena výrobku může být až o padesát procent nižší, než kdyby procházelo velkosklady, distribucí, velkoobchody a zase distribucí do maloobchodů, a ještě navíc si s firmou může vydělat hodně lidí, kteří tak dostávají příležitost splnit si své sny. Firma Vám dává peníze za to, co jste pro ni třeba jen jednou udělali, když zboží naučíte kupovat další kamarády a Ti další kamarády, děláte reklamu, za kterou Vám firma stále platí. A bude platit třeba roky, dokud ten Váš první impuls jde dál. Teprve tomu se říká stálý příjem! A který šéf Vás může vyhodit?     Dokážete si představit, že by Vám v supermarketu dali peníze za to, že jste jim udělali reklamu? Nedají, ale počítají s ní! Když se otevře nový diskont, prvních deset dní sníží ceny a mezi lidmi se rozkřikne: "Hele, tam jdi, tam můžeš nakoupit levně!" Jakmile u sebe naučí nakupovat nové zákazníky, jdou s cenou nahoru na běžnou hladinu srovnatelnou s okolní konkurencí. Když se ale nejste ochotni zvednout, naučit se světové strany - prostě něco pro to udělat, můžete dát mapu do láhve a hodit zpátky do vody. Úspěch budete mít jedině tehdy, když budete ochotni překopat celý ostrov kvůli jedinému diamantu, který tam zcela určitě leží. Když přestanete, co když byl už jen dvě stopy od Vás? Když přestanete, někdo začne tam, kde Vy jste skončili. Kdyby Edison na cestě k žárovce přestal dřív, než byl úspěšný, nebyl by ani tak bohatý, ani tak uznávaný. Protože někdo by začal tam, kde Edison skončil, a o něm bychom se učili, že to byl jeden z nejvýznamnějších vědců. A možná by se o Edisonovi a jeho práci zmínil někde na vědeckém kongresu, že je mu vděčný…. Ale co z toho? Za to si nesplníte žádný sen a nezbude Vám ani na složenky! Cítíte ten rozdíl mezi Edisonem a Edisonem?     V České republice funguje několik perfektních amerických i českých multilevelů. Je sice pravda, že některé přerozdělovací systémy by v USA byly označeny za nelegální letadla, ale podle místních platných norem, proč ne. Než s nějakou firmou začnete spolupracovat, položte si několik otázek. Jsou její služby nebo zboží kvalitní? Jaký je potenciální trh? A kde se berou peníze na vyplácení zástupců? A nežijí jenom ze vstupních poplatků? Je systém odměňování průhledný? Není to až moc jednoduše lákavé - vždyť to by svedl každý? Chtějte důkazy, že to funguje, chtějte mluvit s lidmi, kteří už něčeho dosáhli. Ptejte se, jak Vám pomohou mít také úspěch! Známí Vám někdy řeknou: "Cože, multilévl? Vždyť je to pyramida. To bych nikdy nedělal." Ano, samozřejmě že je tenhle "multilévl" pyramida. Ale co není? Víceúrovňový systém podnikání je vlastně přesnou kopií distribuce kteréhokoliv zboží, ale bez nákladů na obchodní síť, jako jsou obchody, různé mezisklady, zaměstnance a samozřejmě bez reklamy v médiích. Když si otevřete krámek a budete tam svým pánem - dobrá. Ale v ten den, kdy přijmete první prodavače - ejhle, je to pyramida! Vy jste šéf a stojíte na jejím vrcholu. Ale to Vám nevadí, protože zrovna vyděláváte jen sami na sebe? Chyba, podívejte se, v čem jezdí majitel velkoobchodu, od kterého nakupujete! A šéf reklamní agentury, která Vám dělá reklamní kampaň. Jste-li zaměstnanec, obchodník nebo obchodní zástupe a tak dál a dál, jste zároveň člen pyramidálního systému, na jehož vrcholu stojí zase onen výrobce. Výhodou multi-level-marketingu je to, že Vy jste svým šéfem, své skupiny, máte svůj byznys a obchodujete s Vaší dodavatelskou firmou. Ať se jedná o zboží, nebo o služby, Vy jste na špici své práce. Silou myšlenky je, že vy budete mít prospěch, až když lidé pod Vámi budou mít zisk pro sebe, a to je musíte naučit. Stejně jako lidé nad Vámi budou mít prospěch až Vy budete mít svůj vlastní úspěch. V praxi tahle myšlenka vyjadřuje ziglarovské: "Jestli chceš svůj sen, pomoz druhým k jejich snu!" Když si chvíli sednete nad marketingovým plánem a spočítáte si, jak se rozdělují peníze, zjistíte, že je až krutě spravedlivý! Každý dostane peníze jen za to, co opravdu udělal a dovedl do úplného konce. Nejen za snahu, ale hlavně za výsledky. A Vy, i když vstoupíte jako stotisící, máte možnost třeba do roka vydělávat víc peněz než ten úplně první, který to všechno rozjel! Takže právě naopak: dosud neexistuje spravedlivější systém odměňování.     Mnozí z Vás ale nepodnikáte a nikdy podnikat nebudete. Určité riziko je v obojím: buď můžete zkrachovat, nebo může zkrachovat Váš zaměstnavatel. Záruky bezstarostného stáří nemáte ani jako státní úředník. Jsou okolnosti, které nemůžete ovlivnit, ale vaše síla se projeví tehdy, když zase zvednete hlavu a půjdete dál. Jestli Vás podnikání neláká, tak je už dnes načase založit si penzijní připojištění, abyste se nemuseli bát, co bude dál, když Vám důchod spadne na padesát procent současného příjmu. Úspěch neznamená jen podnikání a vydělávání velkých peněz. Jsou lidé, které takový život neláká, ale mohou být velice úspěšní jako zaměstnanci. Každý z Vás má na to, aby i v zaměstnání dosáhl významného postavení. Nezáleží tolik na Vašem vzdělání, jako na Vašich schopnostech leadera, na odhodlání, aktivitě a vytrvalosti. Když budete mít právě tyto vlastnosti, nebudete mít problémy dostat dobře placenou a zajímavou práci, protože každý si přeje získat pro sebe právě takové lidi. Po těch je hlad. Andrew Carnegie jednou řekl svému zaměstnanci, který ho požádal o zvýšení platu: "Víte, mladý muži, jestli opravdu chcete, tak na světě není síla, která by Vám v tom mohla zabránit!"     Někdy možná zjistíte, že tady v té firmě už opravdu dál jít nemůžete - ani v postavení, ani s příjmem. Pak pro Vás bude určitě výhodnější najít si perspektivnější místo. Ale pokud se jednou rozhodnete, udělejte to. Mnohým se stává, že odcházejí i čtyřicet let. Vy nesmíte nikomu dovolit, aby brzdil, nebo dokonce zastavil Váš růst. Vy máte právo rozhodnout se, co čekáte od života. Uvědomte si svou cenu a o té nesmlouvejte. Jestli Vás někde nejsou ochotní ocenit, jděte tam, kde Vás ocení. Máte na to, abyste dosáhli všeho, co budete chtít. Můžete mít každý sen, který máte napsaný, a o kterém víte, dokdy jej chcete splnit, a máte víru a chuť dostat od života vše, co si zasloužíte. Zvolte si svůj cíl. Jednejte s nadšením a hlavně: JEDNEJTE!! 

Pokračovat na článek


DLUHY, DLUŽNÍCI A POHLEDÁVKY

  Někdy se zdá, že dělání dluhů je v Čechách národním sportem číslo jedna. Této smutné realitě nahrává legislativní prostředí a nízká výkonnost soudů. Z hlediska obchodně právního to znamená, že se každý dlužník může beztrestně vyhýbat a kličkovat po dobu až několika let do pravomocného rozsudku soudu. Bohužel ani v případě, kdy je dlužník povinen bezodkladně zaplatit, není síly, která by ho k tomu mohla donutit.     A z hlediska trestně právního je neustále zvýhodňován a chráněn dlužník před svým věřitelem.     Na základě několikaletých zkušeností se Vám pokusíme poradit, jak podobným situacím předcházet, nebo jak v nich postupovat.Předejít vzniku pohledávky     Doprošování se o své vlastní peníze, to je zřejmě pro každého z nás jedno z největších ponížení. Člověk na to musí mít žaludek nebo náturu. Nejlepším způsobem, jak se podobným nepříjemnostem vyhnout, je předejít jim. K tomu si nejdříve musíme ujasnit, z čeho všeho pohledávky vznikají (nebudeme se bavit o dluzích na daních a na odvodech). Většina pohledávek vzniká:z obchodního styku - neuhrazené faktury atd.z půjčování penězz pronájmů (vč. leasingů) nemovitostí, aut, strojů, vybavení…z nevyplacených mezdz podílu a vyrovnání (např. po rozvodu, dědickém řízení atd…)     Při zastupování našich klientů se nejčastěji setkáváme s vymáháním neuhrazených faktur, a to doslova za cokoliv. Ale u většiny případů můžeme říci, že se vzniklé situaci dalo zabránit, nebo bylo možné alespoň snížit její dopad. Proforma faktura Vás zbaví problému s odvodem DPH v případě jejího neuhrazení. Dovětek na faktuře: "zboží je až do úplného uhrazení kupní ceny majetkem prodávajícího" Vám dává silný nástroj k postupu proti dlužníkovi, a to včetně trestně-právního. Klaďte důraz na prověření bonity a platební morálky Vašeho obchodního partnera. A pokud možno, nedávejte na fakturu vůbec. Známe hodně prosperujících firem, které díky neplatičům zkrachovaly!     Kolik dlouholetých přátelství skončilo půjčkou… Bez jediného dokladu, smlouvy - na důvěru. Dobře Vám ze svých zkušeností radíme: nepůjčujte bez dostatečných záruk. Přijdete jak o peníze, tak o přátele.     Při pronájmech je podle našich zkušeností nejvýhodnější složení kauce. To znamená, že nájemník složí při podpisu smlouvy nájemné na dobu výpovědi - například na jeden až dva měsíce pro případ, že by přestal platit. Ve chvíli, kdy vidíte, že má nájemník finanční problémy, vypovíte mu nájemní smlouvu s tím, že na dobu výpovědi má ze složené kauce nájemné uhrazeno.     Nevyplacené mzdy jsou obrovským problémem. Náklady firem na platy zaměstnanců jsou včetně odvodů státu obrovské. A proto ve chvíli, kdy se Váš zaměstnavatel dostane do problémů, je každá rada drahá. Příliš jednoduché by bylo nabádání k prověřování zaměstnavatelů… Budiž nám všem útěchou, že jediný věřitel, na kterého zákon pamatuje, je zaměstnanec. Vaším pomocníkem a rádcem je v takovém případě úřad práce. Nesmíte však zároveň vlastnit živnostenský list, v takovém případě na Vás udělají dlouhý nos.     Při jakémkoli dědickém nebo rozvodovém řízení Vám doporučujeme najmutí kvalitního právníka. Ten Vám pomůže hájit Vaše práva před soudem a pomůže Vám rozhodnutí soudu přenést i do reality. A pamatujte: v drtivé většině případů vítězí ten, kdo má lepšího právníka. A ne vžy musí být v právu...Zajištění pohledávky     Vše musí být na papíře. Dohoda, její dodatek, předávací doklady. Bez řádného doložení se už od začátku sami vzdáváte jakýchkoli nároků!     Mnohokrát jsme slyšeli:"No ale on do té doby platil včas…""My už jsme spolu obchodovali celá léta…""On už si předtím půjčil a vrátil mi to. Tak jsem mu půjčil znova…"     Když vymáháte pohledávky prvním rokem, slyšíte spoustu zajímavých příběhů lidí. Věřitelů, kteří si Vás najímají a dlužníků, kteří Vás žádají o čas. Vyprávějí Vám o tom proč, co a jak… Když vymáháte dalších pár let, slyšíte už jen ty samé příběhy, které se různě kombinují, prolínají, ale jsou stále o tom samém.      Pravidelně nejhorší zajištění svých pohledávek v obchodní sféře mají stavební firmy, kde často chybí předávací protokoly, stavební deníky podepisované v souladu se smlouvou atd. V případě půjčování peněz jsou největší spory mezi známými a příbuznými. Nejsou smlouvy, nejsou záruky, není řečeno co bude, když se peníze nevrátí. Kolikrát už za námi někdo přišel a řekl: "Brácha mi pět let dluží a já už ty prachy dneska ani nechci. Chci ať jezdí na vozíku…"     V případě, kdy cítíte, že něco není v pořádku, upomínejte dlužníka, telefonujte mu, pište. Nenechávejte ho v klidu. Jestli má kromě Vás další věřitele, Vy musíte být na prvním místě. Nechovejte se, jako byste své peníze nepotřebovali. Důležité je, abyste se již od začátku připravili na možnost, že svou pohledávku budete předávat vymáhací agentuře, nebo žalovat u soudu. Důležitá pro Vás budou uznání závazku, upomínky k zaplacení atd.Jak se dá postupovat s pohledávkouPrvním a nejdůležitějším pravidlem je: POSTUPOVAT RYCHLE!V případě firem s vysokou frekvencí fakturace doporučujeme využít faktoringu. Na základě dovětku ve smlouvě nebo na faktuře informujete klienta o tom, že Vámi vystavená faktura přechází na jinou společnost, která Vám buď proplácí nebo neproplácí dle dohody fakturovanou částku dopředu. O tomto ujednání klient neví, partnerem po splatnosti je však pro něho někdo jiný než Vy, s kým udělal obchod. Výhody?Správu Vašich pohledávek přebírají profesionálovéKlienta urgují ihned po splatnosti, míru razance postupu můžete řídit VyDěláte obchod, černou práci s inkasem necháváte druhýmPřestože ihned neposíláte na dlužníka vymahače, faktoringová společnost (finanční instituce) hlásící se o své peníze je argumentem pro upřednostnění této platby Vám     Více informaí o faktoringu je ve zvláštním článku, doporučujeme minimálně povědomí o této službě všem podnikatelům!      S časem a s každým neúspěšným pokusem o vymožení se Vaše šance snižují. Nikdy však nic není ztraceno. Řada firem odkupuje bankovní úvěry nebo jiné pohledávky v době, kdy již byly prohlášeny za nevymahatelné. Mají dost času. Oznámí klientovi skutečnost, že chtějí zaplatit a nesmlouvají o slevě. Když dlužník nezaplatí nebo alespoň nezačne splácet, žalují pohledávku u soudu, dávají návrh na exekuci a s exekučním výměrem mají dalších deset let času na čekání, zda se dlužník postaví na nohy a exekutorovi se podaří zajistit nějaký majetek. Výše dluhu s úroky, právním zastoupením a s odměnou exekutora několikrát převýší výši původního závazku. Často jsou úspěšní a dlouhodobě tyto společnosti vykazují zisk. Jejich výhodou je množství a v něm rozložení rizik.Žaloba u soudu - platební rozkaz - exekuce     Podání žaloby k soudu Vám doporučujeme pouze ve dvou případech:Neznáte přesnou výši Vaší pohledávky, nebo jsou Vaše nároky věcně zpochybňovány. V takovéto situaci dokonce nemáte jinou možnost (mimo dohody s dlužníkem). Jakýkoliv nátlak na dlužníka by pro Vás mohl mít nepříjemný trestně-právní dopad. S případy tohoto typu se setkáte ve složitých majetkových sporech, při fakturaci penalizací atd.Vaše pohledávka se blíží k promlčení. Dle zákona sice promlčená pohledávka nezanikne, avšak namítne-li tuto skutečnost dlužník, nedostanete z něj nic. Soudní žalobou se platnost pohledávky prodlužuje o dobu projednání a dále po pravomocném rozsudku. Doba promlčení u směnek je tříletá a u většiny dalších vztahů čtyřletá.     Ve všech ostatních případech tuto cestu nedoporučujeme. Je drahá (právník, poplatky), zdlouhavá a navíc neúčinná. Rozsudek soudu totiž neznamená, že dlužník opravdu musí zaplatit. V tuto chvíli (v horizontu tří až sedmi let) navrhnete soudní exekuci (je-li kde brát) a nebo začnete hledat vymáhací agenturu. Někdo na vše zapomene a někdo si to odepíše z daní...Podat trestní oznámení     Na jednu stranu trestní oznámení neřeší nic. Vymáhání peněz je věc občansko právní a policie Vás odkáže na příslušný soud. Na druhou stranu je každý povinen své závazky hradit v přesně daném pořadí, a to od nejstarších po nejmladší. V případě, že dlužník upřednostní některý ze svých závazků před Vaším, dopouští se tak trestného činu zvýhodňování věřitele. Pro dlužníka potom bývá nepříjemné jít na policii podávat vysvětlení. A přesto, že dosud nebylo na základě tohoto ustanovení trestního zákona mnoho lidí odsouzeno, vzniká tak na dlužníka zajímavý tlak, kterého lze využít. Tím spíš, že si dlužník nemůže být nikdy jist, na co by mohla policie ještě přijít. Druhou možností je podání trestného oznámení pro podvod, a to v tom smyslu, že dlužník už v době, kdy z Vás vylákal finanční obnos nebo odebral zboží, byl v platební neschopnosti a věděl, že nebude schopen dostát svému závazku. Tato skutečnost se však velmi těžko prokazuje.Najmout vymáhací agenturu     Pokud Vám dlužník nehradí své závazky již několik měsíců, znamená to, že na něho nejste schopni vyvinout dostatečný tlak a věřte, že lepší už to nebude. Ve chvíli, kdy si to uvědomíte, přišel čas na změnu strategie. Jednou z možností je najmutí profesionálních vymahačů. Z psychologického hlediska má tento krok tu výhodu, že před dlužníkem najednou stojí někdo, koho nezná a od koho neví co čekat. V tuto chvíli je všechno na začátku a je jenom na vymahačích, zda oni najdou slabé místo dlužníka a dovedou jej využít. Bohužel, někdy se Vám stane, že zvolená agentura neuspěje a Vy budete muset vybrat jinou. Pamatujte však, že s každým vymahačem, který si na Vašem dlužníkovi vyláme zuby stoupá jeho sebevědomí. Proto vybírejte dobře, které agentuře dáte důvěru.Podat návrh na konkurz     Podáním návrhu na konkurz (insolvenční návrh) můžete sledovat dva cíle. V případě, že dlužník má majetek, je oproti žalobě jeho poslání do konkurzu rychlejší a často jistější cestou k získání svých peněz. V případě, kdy se navíc jedná o vyšší částky, je konkurz výhodnější i z hlediska poplatků soudu (poplatky při podání návrhu na konkurz jsou podle rozhodnutí soudu od deseti do padesáti tisíc).     Druhým cílem, který můžete sledovat, je opět tlak na dlužníka. Tímto způsobem jasně říkáte: "máš měsíc, jinak jdeš do konkurzu!"Prodat pohledávku     Prodej pohledávky není jednoduchou věcí a většina věřitelů si tento způsob představuje jako Hurvínek válku. Každý by chtěl nezaručenou směnku proti Pepovi Vomáčkovi prodat za osmdesát nebo devadesát procent s tím, že kdo koupí, vydělá na úrocích. Ne, tak to není. Cena každé pohledávky je velice relativní. Taková nezaručená směnka nemá k prodeji cenu přes deset procent. Máte jedinou možnost. Najděte firmu, která odebrala od pana Vomáčky materiál (zboží, dluží mu peníze), a té směnku nabídněte. Pro tuto firmu má Vaše směnka cenu i přes šedesát procent, protože zápočtem vzájemných pohledávek výrazně ušetří.Vydražit majetek dlužníka     V případě, že jste prvním zástavním věřitelem, je pro Vás dražba nejlepší cestou za penězi. Doporučujeme však postupovat obezřetně a s právníkem!Odečíst pohledávku z daní     Je-li všechno prokazatelně marné, odepište pohledávky z daní. Možností je mnoho a pro dobrého účetního to bude jistě hračka.Tlak na dlužníka     Aneb: "Psychologie nad svaly". Dlužníky si můžeme pracovně  rozdělit na několik skupin:Každému se někdy stane, že nevyjde s penězi. Pokud se člověk, který své závazky hradí dostane do prodlení, můžete si být jisti, že vše v krátké době uhradí. V případě, že od Vás něco potřebuje, tak o to rychleji. V tomto případě nevidíme problém, protože stát se to může opravdu každému.Někteří lidé mají neustále problém vyjít s penězi. Mají vyšší spotřebu peněz než příjem a problémy řeší překlenovacími krátkodobými půjčkami. U takového člověka se musíte neustále připomínat. Ve chvíli, kdy by měl pocit, že závazek vůči Vám nehoří, odstavil by Vás na druhou kolej a své peníze byste dlouho neviděli.Půjčkaři jsou lidé takřka bez příjmu, s velkými plány a schopností přemluvit kohokoliv, aby mu půjčil. Jedni si půjčují stovky, druzí statisíce. Nakupují na dluh a nesplácejí. Do telefonu Vám jsou schopni tvrdit, že už vezou peníze a Vy je další měsíc neuvidíte. Když se jim podaří půjčit, spočítají si, že by z toho stejně nezaplatili všem, a tak nezaplatí nikomu. Půjčkař Vám zaplatí pouze ve chvíli, kdy už nebude mít kam kličkovat a půjčí si pro Vás od někoho jiného.Podvodníci jsou nejhoršími dlužníky. Všechno si dopředu připravili. Aby od Vás dostali na fakturu, dvakrát koupili za hotové. Když s nimi budete mluvit, získáte pocit, že jsou pro Vás nejlepší investicí a ještě je pošlete za svými známými. Dostat své peníze zpět není jednoduché. Nepomůže Vám k tomu žádný soud na světě. Jen promyšlený tlak.     Lidé jsou různí a na každého platí něco jiného. Ale obecně můžeme říci, že každý má své slabé místo, které musíme najít a tlačit na něj. Pro člověka, který své závazky platí a má své postavení, je dostatečným strašákem ostuda, kterou byste mu udělali v práci nebo v místě bydliště. Na půjčkaře nemusí platit ani pohrůžka vězením. Ale každý své slabé místo má a dá se najít.     Na dlužníka z kterékoliv skupiny je potřeba neustále vyvíjet tlak. Vyvarujte se však vyhrožování fyzickým násilím. Tím dáte dlužníkovi výhodu v možné spolupráci s policií. Nevyhrožujte ani v případě právního postupu něčím, co nechcete splnit. Zavoláte-li dlužníkovi každý týden, že má dva dny na zaplacení, jinak na něj podáte návrh na konkurz, neuděláte už s ním vůbec nic. V takové situaci je nejlepší předat celou záležitost někomu jinému.Výběr právníka nebo vymáhací agentury     Jsou dobří, špatní, levní a drazí právníci. Jsou dobré, špatné a podvodné vymáhací agentury.     Při výběru právníka se soustřeďte na dvě věci. Na reference (jeho pověst, zkušenosti známých) a na jeho specializaci. Právník, který má dobrou pověst v trestním právu nemusí být tím nejlepším pro obchodní případ a naopak.      Pokud se rozhodnete předat svou pohledávku k vymáhání právníkovi, zkuste jej finančně zainteresovat. Za procenta z vymožených peněz se bude snažit víc, než za hodinovou sazbu! Také si pamatujte, že právník bez práce "umí a vyhrává všechno" a za hodinovou sazbu Vám slíbí i modré z nebe.     Při výběru vymáhací agentury buďte daleko opatrnější. Pamatujte, že většina kvalitních agentur neinzeruje. Své klienty získávají na doporučení známých, kterým pomohli. A věřte, že práce mají dost. Inzerují většinou takové firmy, které žijí z vybraných záloh nebo nedostávají svým závazkům (samozřejmě není pravidlem). Na co si dát při výběru agentury pozor?Zálohy dopředu - Přestože argumenty mohou znít logicky, nedávejte dopředu ani korunu. Známe hodně lidí, kteří na zálohách rozdali desetitisíce bez jakéhokoliv výsledku. Firma, která svou práci dělá seriózně, zálohu nepotřebuje. Procenta z vymožené částky jí bohatě stačí.Místo působení - Můžete si najmout úspěšnou a seriózní firmu, ale věřte, že z Prahy do Ostravy jen kvůli jednomu dlužníkovi nikdo jezdit nebude. Vybírejte tedy i podle místa působení dané firmy.Postup proti dlužníkovi - některé společnosti pouze rozešlou škaredé dopisy a čekají, kdo zaplatí. Jejich náklady jsou zanedbatelné a  někdy něco opravdu přijde. Tento postup má smysl u velkého množství pohledávek v malých částkách. Říká, že se něco děje a že by už bylo dobré zaplatit. Někdo se občas zalekne výpočtu, o kolik se pohledávka nafoukne se soudním poplatkem, právním zastoupením a s odměnou exekutora. Většinou je však potřeba osobní kontakt dlužníka, minimálně po telefonu.Smlouva - To, jak vypadá smlouva znamená, jestli ještě uvidíte své peníze i v případě, že dlužník zaplatí. Mnohokrát jsme zažili, že někdo naivně vymahačům podepsal, že jim danou pohledávku prodal a kupní cenu dostal při podpisu smlouvy.Znovu doporučení - Zkuste se zamyslet. Svou pohledávku ve výši sto tisíc předáváte agentuře z východu. Dáváte jí plnou moc k inkasu peněz od dlužníka nebo jí pohledávku prodáváte s odloženou splatností kupní ceny. Agentura přijede za dlužníkem a řekne mu, že má zaplatit padesát tisíc a vše bude vyřešeno. Sebere peníze a Vám nedá nic. Co uděláte? Nebylo jednodušší dostat peníze z dlužníka než z takovéhle agentury? Podobný výsledek Vás čeká i u většiny agentur, které nabízejí své služby za podezřele nízká procenta do sedmi procent. Za takovou provizi se vyplatí dělat nejvýš balík pohledávek pro mobilní operátory…

Pokračovat na článek


I takto lze řešit chybějící finance na zaplacení faktur

Jste i vy svobodný podnikatel, živnostník, který se rozhodl jít v pracovním světě vlastní cestou a takto si vybudovat svou kariéru? Jistě jste se již vícekrát setkali s tím pocitem, že toho bylo na vás jaksi příliš a některé věci jste prostě museli odsunout nebo jste na ně zapomněli. Na mysli máme zejména různé faktury a papíry, které se vám dostávají do rukou během celého měsíce. Někdy to však nemusí být jen otázka času, ale i peněz, potřebných k jejich zaplacení. V takovém případě se může hodit malá půjčka, která by v daném okamžiku ihned vyřešila vašich problémů. V případě, že se rozhodnete o peníze požádat v bance, se může snadno stát, že o jejich schválení ve váš prospěch může rozhodovat právě vaše momentální finanční situace.Způsob, jak by se dalo případnému odřeknutí vyhnout, je možnost požádat o úvěr jako soukromá osoba, kdy by se nemuseli brát na zřetel vaše případné podnikatelské pohledávky. Jde o tzv. nebankovní půjčky, které jsou poskytovány bez nutnosti cokoliv dokladovat nebo prokazovat, a proto jimi hravě můžete pokrýt například i nezaplacené faktury v daném měsíci. Zároveň si sami můžete vybrat výši úvěru, jakož i dobu splácení, čímž víte i dopředu odhadnout, jak moc vás může taková osobní půjčka zatížit.Vybrat si můžete z několika nebankovních společností, jejichž služby jsou dostupné i na internetu. Abyste si však mohli zvolit skutečně tu nejlepší nabídku, která nezatíží vaši peněženku ani nyní, ani v budoucnu, tak k dispozici máte i několik portálů, které vám s daným výběrem mohou pomoci. Zejména vám prostřednictvím několika parametrů určí takovou společnost, která na základě spokojenosti svých zákazníků již získala na daném trhu jisté renomé. Zároveň, vám tyto portály nabídnou i šikovné porovnání půjček, které vám pomůže vybrat tu nejvhodnější finanční pomoc pro vaše momentální potřeby.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Event management

Vybíráte dodavatele? Čiňte tak s rozvahou

Nejste-li Ferda Mravenec, který vše ve svém oboru podnikání i povinnostech vyplývajících z podnikatelského statutu zvládne sám, budete dříve nebo později potřebovat dodavatele. Typickým příkladem jsou služby účetních, daňových poradců, právníků, ale třeba i marketingu, PR, cateringu či konkrétních produktů. Jak najít takové, na něž bude spoleh, co se termínů i kvality týká?Zkuste se řídit několika základními radami, na nichž se shodují jednotlivci i firmy, kteří se na trhu pohybují už dlouho. Mají totiž zkušenosti s bezvadnými dodavateli i těmi, s nimiž se spolupráce a komunikace blíží pocitu absolutního zmaru.Reference a certifikaceUdělejte si průzkum trhu, vyberte užší okruh dodavatelů, kteří vás zaujali, a ptejte se známých i zkušených podnikatelů na názor na jejich služby. reference si můžete vyžádat i od dodavatelů samých, které oslovíte svou poptávkou, resp. zadáním toho, co požadujete. Stejně tak se vyplatí – podle typu služby, kterou požadujete – zjistit, zda potenciální dodavatel vlastní relevantní certifikace, nebo je třeba členem profesní organizace sdružující odborníky v oboru. Právě certifikace a členství v odborném sdružením vypovídají o tom, že daný podnikatel to se svým oborem myslí vážně.Podnikáte-li třeba v event managementu, znáte do velké míry trh i konkurenci. Zeptejte se přímo jejích zástupců. Určitě se najdou tací, kterých si vážíte a kteří vás nepošlou za těmi nejproradnějšími či nejméně spolehlivými dodavateli dekorací, osvětlovací techniky či cateringu, nebo společností, jejíž hostesky unuděným výrazem jednoznačně odradí všechny hosty vaší kulturní akce od zábavy až do rána.Jméno a působnost na trhuDíky tomu, že svět je globální vesnice, najdete na internetu opravdu všechno – a ověříte tu i názory jiných klientů na toho či onoho dodavatele. Nejčastěji je najdete v diskuzích na oborových webech nebo v online médiích. Pátrání a ověřování vás bude stát sice čas, ale může změnit váš názor na preferovaného dodavatele. Případně můžete nechat ověření kvality dodavatele na firmách, které se touto činností zabývají profesionálně. Dobu působnosti na trhu, předchozí dodávky a úspěchy u jiných klientů (často i s podrobnějším popisem realizace) obvykle najdete přímo na webu firmy – má-li se čím chlubit, určitě tyto informace nebude zamlčovat.StabilitaStabilita a ekonomické zázemí souvisí zejména s potenciálními velkými zakázkami nebo předpokládanou dlouhodobou spoluprací. V takovém případě pátrejte ve výročních zprávách, ptejte se po platebních podmínkách, vyžádat si můžete i prohlášení o bezdlužnosti k finančnímu úřadu a pojišťováním. Tento krok podniknete nejspíš ve chvíli, kdy budete vyhlašovat výběrové řízení (třeba proto, že dodavatele hledáte pro služby financované z prostředků evropských strukturálních fondů), ale je na místě vědět, že i tuto možnost máte k dispozici.Splnitelné sliby a poměr kvalita-cenaNabídky realizace poptávané služby si vyžádejte od více možných dodavatelů. Všechny pak porovnejte co do podrobnosti popisu realizace, příkladů z praxe, odkazů na již proběhlé aktivity a zejména termíny.Vaše volba by se neměla odvíjet od rovnice nejnižší cena – nejlepší volba. Ačkoli se tak rozhoduje řada velkých výběrových řízení, ne vždy je to pro dobro věci a kvalitu realizace. Navíc se v takových případech až příliš často vyskytnou další náklady, které nebyly v návrhu zohledněny a klient nakonec zapláče. Dejte více na znalosti a orientaci v oboru, zvažte relevanci navržených termínů plnění a ptejte se po zárukách. To vše vezměte v potaz, i když vybraná cena nebude nutně nejnižší ze všech navržených.SmlouvaSeriózní dodavatel, který to s vámi myslí vážně, vám bez mrknutí oka dá k dispozici návrh smlouvy a nechá vás ji prodiskutovat s právníkem, připomínkovat a upravovat. Navíc – bude-li připraven spolupracovat dlouhodobě, sám navrhne výhodnější pravidla a podmínky vztahu.Dobrého dodavatele bez vlastní investice času nevyberete. První podmínkou je, že víte, co chcete, umíte svou poptávku jasně popsat a dokážete si (i kdyby jen v nejzazším případě) představit různé varianty řešení. Teprve potom je na řadě krok pátrání po tom správném dodavateli. Nemáte-li jasno v tom, co hledáte, ani ten nejlepší dodavatel vám vstříc nevyjde!Tip závěrem: Nevíte, kde hledat konkrétního dodavatele, nechcete do detailního průzkumu investovat příliš času a energie? Zkuste online nástroje pro zadání poptávky – sledují je dodavatelé s nabídkou produktů a služeb od A do Z. 

Pokračovat na článek


Jednání se zahraničím

Kýve-li Bulhar hlavou na vaši nabídku, nejásejte.Jednání s kolegyní z vaší mateřské americké firmy probíhá v klidu a pohodě, jenže když se ona bude chtít vzdálit na toaletu a přítomní muži v témže okamžiku nepovstanou ze svých židlí, bude to právě vaše americká kolegyně považovat za nepřístojnou hrubost.V Evropě je taková etiketa vyžadována například jen při jednání nejvyššího managementu. Zvyků, které jsou v jiných zemích běžné a u nás nejsou ani moc časté, je spousta.První dojemPokud vás čeká první osobní schůzka se zahraničním obchodním partnerem, bude třeba se na ni důkladně připravit.  Zjistěte si co nejvíce o zvyklostech, které jsou typické pro národnost vašeho zahraničního partnera, a to jak například ve stolování, tak v mantinelech konverzace, vtipu atd. Pokud perfektně neovládáte jazyk, který je vašemu obchodnímu partnerovi vlastní, doporučujeme přizvat k jednání tlumočníka. Neznamená to, že nejste jazykově vybavený, ale naopak, že respektujete národní jazyk vašeho obchodního partnera a záleží vám na nejvyšším možném porozumění. Přítomnost tlumočníka je navíc jakousi módní záležitostí. Není výjimkou, že si mnozí manažeři, přestože plynně ovládají cizí jazyk, přizvou na jednání se zahraniční klientelou tlumočníka. Je výrazem úcty a respektu k vašemu zahraničnímu partnerovi, pokud se přizpůsobíte jeho národnostním zvyklostem a třeba popřejete dobrou chuť v jeho rodném jazyce. Také základní znalosti o jeho zemi se vám mohou hodit, stejně jako informace o politické situaci, o teritoriálním rozsahu, historii a dalších zajímavostech.„Do zálohy“ si také v hlavě připravte několik neutrálních témat, která můžete vždy využít. Začnete-li s počasím, bude váš pokus nenechat konverzaci upadnout příliš průhledný. Zkuste raději nějakou celosvětovou událost (olympiáda, mistrovství světa) nebo obecné téma (vývoj internetu, cestování…).Zahájení schůzkyPři domlouvání termínů se zahraničím je třeba sladit mnoho faktorů (přílet, doprava z letiště a na letiště apod.), přičemž vám nakonec plány může zkřížit státní svátek dané země. Nicméně až termín schůzky domluvíte, pamatujte, že dochvilnost je znakem králů a tuto zásadu ctí většina Evropy, Asie, USA a Kanady. U některých národností se však připravte na to, že čas je relativní pojem.V Latinské Americe to nebude jen pověstná akademická čtvrthodinka. Lidé z této oblasti jsou pověstní svou nedochvilností a nijak zvlášť tomu nepřikládají význam. Raději na to však nespoléhejte. Možná budete mít štěstí – nebo smůlu – na dochvilného latinskoamerického obchodníka. Je lepší držet se svých tradic a být dochvilný za všech okolností. Dochvilnost není silnou stránkou ani na Středním Východě, v Africe nebo ve státech jižní Evropy.Zatímco my hovoříme o akademické čtvrthodince, jihoevropané považují za přijatelné zpoždění i 30 minut. Naopak v německy mluvících zemích, ve Švýcarsku, v zemích severní Evropy, v USA a Kanadě se dochvilnost přímo vyžaduje. V těchto zemích platí heslo „čas jsou peníze“, proto jednání s obchodními klienty, kteří pochází z jedné z těchto zemí, bývají často stručná.Vhodný oděvVýběr oblečení také nelze podceňovat. Nesrovnatelně horší situaci však mají ženy. Muž, vezme-li si oblek, pak takřka nikdy nechybuje, ženy mají výběr širší a tedy více šancí udělat nějaké to faux pas. Ženy by měly být ve střehu především v arabských, respektive islámských zemích. Nevhodné jsou krátké sukně, výstřihy a oblečení, které obepne postavu nebo je průhledné. Ideální je oblečení volného střihu. Velmi konzervativní v této oblasti jsou lidé z Velké Británie, Argentiny a Brazílie. Právě kromě konzervativního oblečení je u žen vyžadována perfektní manikúra.Co se týká asijských obchodních partnerů, uděláte si u nich „oko“ kvalitou svého oděvu.Dárek na závěrPro výběr vhodného dárku pro zahraničního obchodního partnera přidáváme také několik tipů: - v Německu, Belgii a Francii se příliš nezavděčíte alkoholickým nápojem.- problematická na dárky je Saúdská Arábie, Egypt a další. Zde se vše podřizuje islámu. Nikdy proto nedarujte alkohol nebo cokoliv, co by asociovalo nebo připomínalo pornografii. Dárek v islámských zemích vždy předávejte levou rukou, je totiž od srdce. - v Indii také raději respektujte jejich náboženství. Kráva je tam posvátné zvíře, proto pozor na dárky z kůže. - Japonci milují dárky a obdarování obchodního partnera je proto velmi časté. Vždy uvítají předmět s firemním logem nebo nějaký typický suvenýr z naší země. Dárek v této zemi vždy předávejte oběma rukama.„Poker face“A pokud vás váš zahraniční partner přeci jen vyvede z míry, nedejte to na sobě znát. Protože – a to je poslední rada – tzv. „poker face“ je mezinárodním krycím prvkem! Náhoda přeje připraveným!Termín schůzky, který navrhujete zahraničnímu partnerovi, by v naší či jeho zemi neměl: předcházet nebo následovat po státním svátku v den státního svátku v den konání karnevalu, průvodu nebo jiné celorepublikové oslavybýt pátek (platí pro islámské země).Na co nesmíte zapomenout… Dodržujte vhodnou vzdálenost mezi vámi a obchodním a partneremV USA a ve většině evropských zemí je běžná vzdálenost mezi dvěma cizími osobami od 50 do 70 cm. Asiaté mají svou „osobní zónu“ ještě větší. Ve Španělsku, Itálii nebo zemích Latinské Ameriky se naopak diskrétní vzdálenost nedodržuje. Těsný kontakt, letmé dotyky jsou zde naprosto přirozeným chováním, a pokud byste se odtahovali, mohli byste svého obchodního partnera urazit.I potřesení rukou je uměníV současné době je přijatelné ve všech zemích, čili i tam, kde jsme byli dříve zvyklí pouze na úklon. Zatímco u nás, stejně jako ve většině evropských zemí trvá potřesení rukou cca 3 vteřiny, v Asii bývá tento úkon prodlužován až na 10 vteřin. A navíc – ne všechny ženy jsou zvyklé podávat ruku! Ženy v Latinské Americe se často místo podání ruky pouze dotknou pravé paže obchodního partnera.Líbat nebo nelíbat?Už k nám také dorazil zvyk políbit se na přivítanou na tvář. U nás a v mnoha dalších zemích je tento způsob pozdravu používán především mezi přáteli, avšak jsou země, kde se běžně políbí na líčko i na pracovní schůzce. Zpravidla se tomu tak neděje hned při prvním setkání, ale naleznete-li vzájemné sympatie s kolegou z Latinské Ameriky, Francie, Itálie, Španělska atd., budete polibkem už častováni vždy. Zajímavé je pravidlo, jak líbat zadané osoby. Pokud je osoba vdaná či ženatý, líbá se zpravidla dvakrát – na jedno líčko, pak na druhé. V případě, že se jedná o svobodnou osobu, se jeden polibek navíc přidává.

Pokračovat na článek


Billboard, CLV, megaboard nebo lavičku?

Ulehčíme vaše rozhodování! – „Umět využívat netradičních prvků k efektivnímu sdělení je základ úspěchu,“ tvrdí Petr Hanisch.Dali jste si někdy sami otázku, co je to venkovní reklama? Jedna odpověď může třeba znít: Přece všechna reklama, která není v televizi, kině, v rádiu, novinách, nebo na internetu. Další věta vám ale bude znít povědoměji: „To jsou přece ty billboardy, ne?“.Spíše pro masový zásahVenkovní reklama ale nejsou jen billboardy, céelvéčka, stojany… Tento článek by měl pomoci najít odpověď, jak se ve světě venkovní reklamy vyznat a kterou si pro svoji kampaň vybrat.Do out-of-home segmentu lze zahrnout nosiče přístupné nebo viditelné zkrátka všude okolo nás. Z toho se dá dovodit, že většina nosičů venkovní reklamy neumí moc „cílit“, ale zato nabízí kampaně spíše pro masový zásah. Nosiče přitom nemusí být jen na pevných nebo „hmotných“ stojanech. (Viz přehled v samostatné tabulce.)Nápady, nápady a zase nápadyVe venkovní reklamě platí víc, než kde jinde, že musíte přesně znát cíle kampaně a tomu přizpůsobit výběr média. Rozdíly jsou na první pohled jasné – pokud budete chtít oslovit co nejširší spotřebitelskou veřejnost, měli byste vybírat z nosičů, které jsou zkrátka „všude“: tedy billboardy, velkoformátové nosiče (plachty, obrazovky,…), městské sítě tzv. CLV (vitríny), které mohou být i prosvětleny, či nějaký nosič s plakátem. Pokud budete chtít komunikovat nějakou „speciální“ záležitost, měli byste vybírat z dražších typů out-of-home médií, které nejsou umístěny všude. „Jistá nevýhoda outdoorové komunikace je v možnostech cílení, i zde se však najdou nosiče, které mají lepší možnost oslovení konkrétnější cílové skupiny,“ říká Petr Hanisch, obchodní ředitel společnosti AliaWeb. „Billboardy lemující české silnice nejsou asi tak ´cílené´, jako reklamní panely v luxusní restauraci,“ dodává. A má pravdu.Billboardy, to je v Česku outdoorNejčastěji užívaným formátem venkovní reklamy je billboard tzv. euroformát o rozměru 5,10 x 2,4 metru. Již zmiňované city-light vitríny pak mají „jednotný“ rozměr 1,2 x 1,7 m, midiboardy 1,5 x 2 m a bigboardy 3,6 x 9,6 m. Při nákupu platí zhruba to, co pro ostatní média všeobecně. Velké sítě a majitelé většího množství ploch jsou zvyklí jednat s mediálními agenturami a poskytují jim výrazné slevy, majitelé malého množství ploch nebo nějakých atypických nosičů jsou většinou schopni poskytnout lepší podmínky přímo zadavateli reklamy. Orientační ceny za měsíční pronájem jednoho billboardu se pohybují okolo třech až pěti tisíc, u velkoformátových nosičů je to násobek této ceny. Digitální nosiče mohou spolknout ještě víc. V zahraničí, především v německy mluvících zemích, má silné slovo také reklama na prostředcích, označovaných jako Meet-of-point, tedy pouličních hodinách, semaforech, či přímo postavených nosičích v křižovatkách, nebo zastávkách městské dopravy. „Obecně v reklamě platí, že být kreativní, umět využívat netradičních prvků k efektivnímu sdělení je základ úspěchu,“ tvrdí Petr Hanisch. Budete-li chtít komunikovat nápaditě svůj výrobek či službu, nebojte se využít nejrůznějších triků, jako 3D nebo 2D nástaveb na zastávkách, billboardech, megaboardech. Pracovat se dá v tomto smyslu i s výlepy na schodech nebo v dopravních prostředcích. „Cílovka“ ovlivňuje nosičeHlavní otázka textu – jak se orientovat v out-of-home segmentu, není vůbec nemístná, protože, jak budete postupně zjišťovat, chyby, které jsou častými prohřešky ve venkovní reklamě, dají odpověď i na výběr nosiče. „Tvorba sdělení pro venkovní reklamu má svá pravidla vyplývající ze specifik vnímání,“ říká Alexandr Křížek, šéf společnosti RAILREKLAM. Jde třeba o to, že není vhodné rozměrově přizpůsobit inzerát a jednoduše ho umístit. „Viděli jste už někdy někoho, že by si z billboardu opisoval telefonní číslo?“ ptá se Křížek.Také platí: nikdy se nesnažte napodobovat úspěšný motiv nějaké kampaně. Nic není horší, než když byste vedle sebe třeba postavili originální nosič Karlovarských minerálních vod (známou orlici) a vaši napodobeninu. „Nikdy nevystavujte svou kampaň nahodilému zpracování. Musíte sledovat a plánovat kampaň s několika vlastními návrhy zpracování. Používejte marketingové informace, jako jsou mailingové údaje a korespondence, události v průběhu roku,“ radí dále Jan Suda z agentury Universal McCann.Optimální umístěníKdyž se budete držet toho, že vaše logo musí být čitelné za každých okolností, budete mít výběr nosičů venkovní reklamy lehčí. Měli byste také pečlivě zvážit, kde je optimální místo pro umístění jména firmy a loga. Venkovní reklama nejsou omalovánky, i když to tak v Česku někdy vypadá. Zmatený nebo matoucí obsah plakátu, umístění na špatně vybraném nosiči je prohra marketingového oddělení, nikoli špatně zpracované kampaně. Důležité jsou i zdánlivé maličkosti, jako font písma, počet a velikost obrázků a fotek, které budou na nosiči, včetně jejich viditelnosti. Klíčové a nejvíce efektivní je, když si každý, kdo jde kolem, z vašeho billboardu přečte, že tuhle fotku dělal třeba David Kraus, namísto toho, aby tam byl jen „dráp“ podpisu, který nikdo nepřečte.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

6 aktuálních pravidel etiky pro každého podnikatele

I etika je významným prvkem, který do značné míry ovlivňuje úspěch. Co se však nosilo kdysi, již dnes aktuální není. Proto se nemůžete řídit starými příručkami, které jsou v současnosti zastaralé. Přečtete si s námi 6 pravidel etiky, které je třeba dodržovat, abyste se radili k úspěšným lidem na úrovni.Nikdy nepotvrzujte účast na akci, na kterou nakonec nepřijdete. Je to vrcholně neslušné, ale zároveň hostiteli zbytečně utrácíte peníze, co vám dobré jméno rozhodně neudělá. Pokud se náhodou stane, že na společenské události potvrdíte svou účast, ale nakonec nemůžete přijít, hostiteli to vždy oznamte. No ne na poslední chvíli.Na žádnou akci nechoďte s prázdnýma rukama. Hostitele si vždy ctěte lahví kvalitního vína, případně dámu květem.Nenuťte se lidem do pozornosti, pokud o to sami nestojí. I když je třeba získávat nových klientů, diskusi o vaší možné spolupráci nikdy nezačínejte, pokud k tomu přirozeně nesměřuje aktuální debata.Pokud jste v přítomnosti lidí, se kterými komunikujete, nikdy nepoužívejte mobilní telefon. Nemyslíme tím jen volání, ale i psaní zpráv či mailování. Pokud náhodou potřebujete vyřídit něco nutně, nejdříve se omluvte, opusťte stůl a až potom můžete chytit telefon do ruky.Na slušnost nezapomínejte ani při cestování. Do letadla se nikdy netlačte jako první a při jízdě v autě buďte ohleduplný k ostatním řidičům a chodcům.Sociální sítě používejte střízlivě. Nikdy se nevyjadřujte o citlivých otázkách, pokud víte, že by se to nemuselo líbit vašim obchodním partnerům. Stejně na sociálních sítích nedebatujte osobní spory a jejich řešení si nechte na osobní diskusi.

Pokračovat na článek


Co je to faktoring a forfaiting?

Každý podnikatel má stále touhu získat zakázku nebo dobrý obchodní vztah s novým klientem. Vždyť právě to je hlavním cílem provádění samostatné činnosti se záměrem dosažení zisku. Mnohem důležitějším krokem podnikání je však to, aby váš odběratel za svou objednávku i ve skutečnosti zaplatil. V následujících řádcích se dozvíte, jak se můžete ochránit před nezaplacením faktur. A to pomocí faktoringu a forfaitingu.Nástroje na omezení neplacení fakturPokud uzavíráte obchodní vztah s novým obchodním partnerem a neznáte jeho platební disciplínu, nejjednodušším řešením prevence před problémy je dohoda na zálohové platbě. I to, že odběratel bude souhlasit se zaplacením této zálohy, svědčí o jeho serióznosti. V případě, že odběratel v žádném případě nesouhlasí s provedením zálohové platby, případně striktně trvá na lhůtě splatnosti, která by pro vás znamenala možné ohrožení a druhotnou platební neschopností, máte možnost využít platební nástroje k zajištění vyplacení finančních prostředků. A to faktoring nebo forfaiting.FaktoringFaktoring je financování krátkodobých pohledávek z obchodního styku, tj. banka odkoupí odběratelské faktury od dodavatele (klienta), přičemž banka poskytuje do 90% z hodnoty faktury při postoupení pohledávky na danou banku. Rozdíl mezi financovanou a uhrazenou částkou pohledávky převádí na účet klienta po zaplacení pohledávky odběratelem. Faktoringová společnost odkupuje pohledávky v době jejich vzniku, pokud jejich platnost nepřesáhla 180 dní, vznikly výhradně z prodeje na venkovní úvěr a pohledávka se vztahuje na zemi odběratelů, kde je možné faktoring uplatnit.ForfaitingForfaiting je zase nákup v budoucnu splatných pohledávek se zřeknutím se zpětného postihu v případě, že dlužník nezaplatí. Vzhledem k tomu, že forfaiting je odkup pohledávky bez zpětného postihu, banka vyžaduje zajištění pohledávky některým ze zajišťovacích instrumentů například ve formě směnek. Předmětem forfaitingu je jednotlivá pohledávka ve lhůtě splatnosti od 90 dnů do 8 let, přičemž plnění se realizuje ve volně směnitelné měně.

Pokračovat na článek


Jak přilákat zákazníky

V boji o zákazníky se rukojmí neberou. Konkurence žene podnikatele do inovací a triků, do špinavostí a spolupráce. Je to válka na chodnících a za vitrínami, která je prostému oku zákazníka neviditelná a přesto se ho úzce týká.Vycházejme z příkladu přírody. Aby se pavouk najedl, musí upříst pevnou a širokou síť. Některé druhy pavouků spolupracují a oblepí svou sítí i celý strom. Stejné je to s podniky. Pavučina, utkaná ze zboží, reklam, cen i výborné obsluhy má za úkol chytit tu správnou oběť, tedy oběť platící.ReklamaReklama je první velmi účinný způsob, jak o sobě dát skutečně vědět. Do omrzení se opakující slogan se zákazníkům zaryje hluboko do hlavy, a když potká logo vaší společnosti, bude mu připadat podvědomě známé a milé, jako kdyby s vaší společností měl dobré zkušenosti. Nejúčinnější je samozřejmě reklama televizní, která pracuje s diváckou pozorností na dvou vlnách. Tedy na obrazové a zároveň i na zvukové. Je vědecky dokázáno, že při sledování televize diváci upadají do mírné formy otupělosti, při které je mozek daleko více náchylný k bezmyšlenkovitému přijetí předkládaného. Reklamou v televizi se výtěžek mnohonásobí.Reklama v tištěných médiích už pracuje pouze s vlnou obrazovou a její účinnost je o dost horší. Na druhou stranu lze v tištěných médiích snadněji propagovat svůj podnikatelský záměr, protože prostor pro text doprovázející samotnou reklamu dovolí čtenářovi nahlédnout pod pokličku vašeho podnikání.Ceny zbožíCena zboží či služby je kotvou i kormidlem veškerého podnikání. Čím nižší cena, tím vyšší zisk. Nebo alespoň o to větší zájem zákazníků. Konkurenční boj žene ceny zásadně dolů, a protože zákazník je jako hledač min, nalezne vždy tu nejnižší cenu a tam také začne nakupovat. Hnát cenu stále níž a níž je ovšem problematické a většinou je taková činnost spojená s ukrádáním na kvalitě nabízeného zboží. Nízká cena? Někteří obchodníci kupodivu vsázejí na cenu vyšší, ale zároveň s cenou nabízejí i mnohem vyšší kvalitu. Nálepka BIO na produktu udělá své. Někteří zákazníci již bez čtení složení sahají po takovém zboží. Ať to stojí, co to stojí.TrikyOblíbeným trikem obchodníků jsou soutěže o ceny. Koupí určitého množství jejich produktu zákazník získá možnost zařadit se do slosování a tím se na chvíli živit nadějí, že vyhraje. V porovnání s cenou, kterou do produktu zákazníci investují navíc od běžného prodeje, zcela pohodlně zaplatí podnikatel i velmi hodnotnou cenu. A tím se jejich zboží stane daleko více vyhledávaným.DobročinnostDobrým způsobem propagace je i dobročinnost. Přílepek ke zboží, na kterém se zákazník dozví, že koupí produktu přispěl korunou na vybudování školy v Africe, zahřeje jeho zakrnělou solidaritu se zbytkem lidstva a příště, aby si onen omamný pocit zopakoval, s největší pravděpodobností opět zamíří k regálu se zbožím podporující potřebné.Tuto metodu je možné pohodlně zneužít i k propagaci webového podnikání. Lze si vybrat z nabídky potřebných v Čechách někoho, kdo potřebuje invalidní vozík, uhradit vážnou operaci nebo například zhotovit bezbariérový vstup do domu. Tuto osobu si dát do štítku webu s popisem sbírky. Svůj web poté lze propagovat na jiných webech s vysokým rankem i návštěvností a tím si pomalu získávat nejen zákazníky toužící přispět potřebnému, ale zároveň i zmást internetové vyhledávače, aby váš web umísťovali výš, což zase přinese jediné, zákazníky.ZávěremDostat ke svému podnikání zákazníky je první a největší problém. Většina živnostníků končí na dlažbě už jen kvůli tomu, že se nedokážou dostatečně dravě dostat do popředí. Vybudováním e-shopu pro ně veškeré invence končí. S otevřením obchodu dát nohy na stůl a očekávat nával bohatství. Ovšem bez dalších kroků začne obchod váznout, aniž by se vůbec rozjel. Lákat zákazníky je potřeba s lokty vystrčenými. Konkurenci zlikvidovat a cestu k vlastnímu podnikání vydláždit zlatými cihlami. Teprve po dřině přichází odměna.

Pokračovat na článek


Jak motivovat zaměstnance: strach nebo prachy?

Každý, kdo někdy někoho zaměstnával jistě ví, že žádný zaměstnanec na světě nebude dané pozici a práci dávat tolik, jako by ji vykonával sám majitel firmy. K dosažení dobrých výsledků je třeba zaměstnance motivovat k lepším výkonům a řídit. Proto se nabízí otázka: jak motivovat zaměstnance? Jak motivovat zaměstnance: peníze jsou to hlavníDůvodem, proč lidé do práce chodí, určitě není  především jejich osobní naplnění nebo radost učit se novým věcem a podobné věci, kterých jsou plné životopisy. Důvodem proč lidé primárně chodí do práce, jsou samozřejmě peníze. Bez těch se totiž se neobejde nikdo, kdo chce žít spokojený život. A právě peníze jsou jednou z možností, jak motivovat zaměstnance. Není nic jednoduššího, než špatnému zaměstnanci pohrozit tím, že mu sáhneme na výplatu.Fungovat by to však mělo i naopak, kdy dobrého zaměstnance můžeme motivovat přidáním, jednorázovým bonusem, rozšířením benefitů, případně jinou odměnou. Někteří zaměstnavatelé dokonce mají propracované motivační programy. Jak dobrý, tak i špatný zaměstnanec se samozřejmě v rámci honu za vyšší výplatou budou snažit podávat maximální výkony. A pokud ne, mohou odejít. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti většinou není problém najít zaměstnance lepšího.Strach ze šéfa, ale i o samotné místoOd pradávna platí, že šéf by měl být autoritou. Měl by být spravedlivý, příjemný, ale také drsný v případě, že práce nebyla vykonána tak, jak požadoval. Měl by budit přirozený respekt a měl by se vyhýbat v poslední době oblíbenému tykání, nebo dokonce nadměrnému přátelení-se se svými zaměstnanci. To, že kamarád vás nepodrazí, neplatí ani v osobním životě, natož v tom pracovním.Naopak zaměstnanec, který se svého šéfa takzvaně zdravě bojí, málokdy riskne svou práci nesplnit v požadované kvalitě, nebo ji dokonce nesplnit vůbec. Výsledkem by totiž byl určitě nejenom nepříjemný rozhovor, ale třeba i hrozba ztráty místa – se kterým souvisí co? Ano, výše uvedené peníze.Co na motivaci zaměstnanců říkají koučové?Ti, kteří se koučováním a motivací zaměstnanců aktivně zabývají, jsou samozřejmě rezolutně proti podobným metodám. Vztah zaměstnanec – zaměstnavatel často staví na velmi podobnou hladinu, kde by se vše mělo řešit hlavně komunikací, nikoliv případnými tresty a podobně. O tom se můžeme dozvědět na mnoha seminářích, v mnoha knihách i dalších materiálech, které se právě metodami jak motivovat zaměstnance zabývají. Ačkoliv někdo právě jejich doporučované metody využívá, mnoho byznysem protřelých lidí však razí svou léty ověřenou praxi. Vždyť jakou motivaci by měl zaměstnanec, který by se v případě neodvedené práce nebál postihu?Postihy jsou všudePodobné metody jsou aplikovány již od dob našeho útlého dětství. Příkladem byly zákazy chození ven, zákazy dívání-se na televizi nebo snížení kapesného. Ve škole jsme potom za neodevzdané úkoly dostávali poznámky či dokonce pětky. A fungovalo to. Většina lidí tak podobný systém respektovala i ve svém zaměstnání, jelikož ho sami považovali za správný.Dnešní generace však na takové postihy není téměř zvyklá. To samozřejmě nahrává řadě koučů a psychologů, kteří právě vstřícný přístup aplikují. Rozhodně má něco do sebe, ale v mnoha případech by právě strach „o něco“ měl být tou hlavní motivací, proč něco udělat skutečně pořádně a přesně tak, jak se po nás chce.Laxní přístup se může vymstítAť už zvolíte jakékoliv metody motivace, určitě je dobré mít na paměti, že zaměstnance bychom měli mít stále pod kontrolou a kontrolovat odvedenou práci. Přílišná laxnost a benevolence totiž vede ke stavu, kdy zaměstnancův výkon den ode dne klesá. Potom se jenom těžko vrátíte do původních kolejí. Opět se může hodit srovnání se základní školou, kde si některý učitel vybudoval respekt již první hodinu, kdežto z jiného si naopak žáci nic nedělali.

Pokračovat na článek


Koupit fanoušky na Facebooku – ano či ne?

Snad žádná firma, která chce být vidět na internetu, se už neobejde bez vlastních internetových stránek. S tím souvisí i snaha firem být vidět na sociálních sítích, které dnes využívá většina národa. Firmy si šmahem založily své především Facebookové stránky, na které lákají nové a nové fanoušky. Jenže jak je získat – co je třeba koupit? Fanoušky si koupímeSamozřejmě ne každé firmě se poštěstí to, že se od založení stránky na Facebooku fanoušci přidávají sami. Většinou je nutné jim nějak „pomoci“, například soutěží či vybídnutím při vstupu na samotný web společnosti. Pokud ani to nepomůže, existuje ještě jedna cesta, která je však velmi snadná – a to si fanoušky koupit. Stačí tak kontaktovat někoho, kdo se „prodejem“ fanoušků zabývá. Během jediného dne tak není problémem nárůst třeba o tisíce nových likes. Má to však jeden háček. Ačkoliv se může jednat o reálné lidi, stali se fanoušky jenom proto, aby jim mohla být zpřístupněna například vybraná aplikace, či fotografie.K čemu takoví fanoušci jsou?Převládají názory, že jsou jednoduše k ničemu. Na druhou stranu není třeba být tak skeptický, efekt mnoha fanoušků na vašich stránkách na Facebooku zkrátka působí psychologickým dojmem. Zatímco na fan stránku, kde je sotva pár likes se přidá jenom málokdo, na takovou, kde je jich několik desítek tisíc se často chce přidat „každý“. Proč? Když tam je tolik lidí, tak to pravděpodobně bude dobré. A právě ti, kteří se připojí dodatečně, patří mezi aktivní fanoušky, které firma zajímá, a mohou tak být na profilu společnosti velkým přínosem – třeba v diskusích. A právě díky koupeným fanouškům se podařilo přivést ty správné.I koupení se dají využítSamozřejmě když už fanoušky na dané facebookové stránce máme, měli bychom se je snažit aktivně zapojovat. Zatímco společnost prodávající produkty pro CNC stroje jenom těžko takové necílené lidi zapojí a investice do koupě fanoušků se tak rovná vyhozeným penězům, slevový portál nebo prodejce mobilů či elektroniky již má pozici zcela jinou. Stačí zveřejnit zajímavou slevu. Rázem se lidé začnou zajímat o to, co je vlastně v nabídce. Výsledné konverze se tak mohou dostavit i z těch lidí, kteří původně fungovali pouze jako lákadlo. A právě díky jejich získání na svou stranu se z nich pomalu, ale jistě, stávají ti aktivní.Vyplatí se to?Samozřejmě ne vždy se takový proces může vyplatit. Důležité je totiž najít tu nabídku, která nám na stránku doslova nažene takové fanoušky, které potřebujeme. V našich končinách je ideální cílit na fanoušky z České republiky, jejichž ceny se pohybují v řádech desetníků za jednu takovou osobu. Stačí poté několik úspěšných konverzí a návratnost investice se dostavila. Proto i koupení fanoušci mohou být v určitých případech prospěšní, záleží pouze na konkrétním oboru a na tom, jakým způsobem se vám je podaří zaujmout.Totéž se ostatně týká i často zatracovaného necíleného mailingu, který taktéž mnozí považují za naprosto neefektivní. Stačí se však podívat do vaší emailové stránky, kolik opakovaných spamů vám do schránky chodí. A za každý odeslaný email společnost zaplatí. Myslíte si, že by v dané činnosti pokračovala, pokud by za ní neviděla alespoň minimální efektivitu?Fanoušky kupuje každýA na závěr si zkuste prohlédnout weby opravdu známých internetových služeb. Jejich facebookové stránky mají fanoušků desetitisíce a statisíce. A rozhodně se můžete spolehnout na to, že často většinu těch prvních získali přesně tím způsobem, který většina lidí odsuzuje. Zkrátka je získali tím, že si je koupili.Má tedy cenu si fanoušky koupit?Jestliže i vy máte začínající projekt, a chcete ho nastartovat i na Facebooku, koupě fanoušků do začátku nemusí být nutně špatným rozhodnutím. Právě naopak, jelikož se v konečném důsledku skutečně může vyplatit. Je ale potřeba mít plán nejen pro samotnou koupi fanoušků, ale i pro následnou cílenou práci s nimi, která je vždy k úspěchu na sociálních sítích klíčová. Situace ovšem může být odlišná, pokud již máte slušně zaběhnutou stránku na Facebooku a jen dumáte nad tím, jak na ni dostat další fanoušky. Na toto téma vám můžeme doporučit tento článek o rizicích, spojených s takovým nákupem. Rovněž vám můžeme prozradit, že v blízké době uveřejníme článek o soutěžích na Facebooku – ty mohou být mocným nástrojem k získání nových fanoušků pro vaši stránku.

Pokračovat na článek


Proč mnohé startupy nepřežijí první rok

Startup – slovo skloňováné v souvislosti s novými projekty. Má však i stinnou stránku: lidé startupem označují každou drobnost. Skutečný startup by však měl být něčím rozsáhlým, něčím, co dokáže ohromit svou inovativností a kvalitou řešení. I když se řada takových projektů každý rok objeví, většinou o nich do roka není ani vidu, ani slechu. Proč? Než se pustíme do rozboru samotných příčin, doporučujeme vám článek, rozebírající úspěšné a nadějné startupy pro pohled na „druhou stranu“ barikády: Startupy, které nás inspirují.Za neúspěch mohou samotní tvůrci startupůTím největším problémem, proč startupy nevydrží, jsou zkrátka jejich tvůrci. A to, i když je jejich nápad a služba skutečně dobrá a potřebná. Sami totiž buď nemají zkušenosti, nebo nemají čas a náladu se projektu dále věnovat. Takový projekt často končí po pár měsících, v lepším případě se dožije prvních „narozenin“, ale poté stejně skončí. Nové projekty totiž často vymýšlejí hlavně mladí lidé, kteří si přečetli několik knížek, přidali k tomu několik rozhovorů a sami se rozhodli, že do světa byznysu vstoupí a právě oni budou jedni z těch, kteří budou v budoucnu rozhovory taktéž poskytovat.V hlavní roli penízeVětšina z nich si ale neuvědomuje, že za úspěšným startupem a úspěchem daného člověka stojí i několik desítek let dřiny. Ačkoliv se říká, že doba jde stále kupředu, a svět se stále zrychluje, rozhodně to neplatí ve smyslu, že za rok se člověk zabezpečí do konce života. A to ani v případě projektu, který by měl celosvětový význam.To zkrátka mnoho lidí není schopno ani ochotno pochopit. Po pár měsících, kdy jsou příjmy startupu minimální, se projektu věnovat přestanou. A ten pomalu ale jistě upadá v zapomnění. Mnoho lidí dává za příklad třeba Facebook, který vystřelil na vrchol doslova raketovým tempem; to také není tak úplně pravda. Tato sociální síť vznikla již v roce 2005, kdy o ní ještě nebylo ani vidu, ani slechu.Peníze trochu jinakSamozřejmě peníze hrají roli i v byznysu jako takovém. Propagace zdarma prostě neexistuje. Ač to mnozí tvrdí, a zarytě někoho přesvědčují o tom, že si vše dělají sami, a neutrácejí. Pokud ne peníze, tak utrácejí svůj čas. I ten je totiž důležitou veličinou, kterou je potřeba při práci na projektu nějakým způsobem vyčíslit.Pokud však peníze jsou potřeba, a daný podnikatel je nemá, může si buď půjčit, nebo vyhledat investora. Zatímco v západním světě jsou obrovsky oblíbené takzvané FFF investice („Friends, Family, Fools“), kdy si lidé půjčují od přátel, rodiny (nebo bláznů), dnešní startupista hledá u soukromých investorů – jelikož přece nebude riskovat na startup peníze svých známých – a tím vlastně svůj nápad pohřbívá. Žádný investor na světě totiž nedá vysokou částku někomu, kdo se bojí o své peníze. Ono rozhazovat z cizího je velmi snadné, ale umět hospodařit a zhodnocovat své peníze není nic jednoduchého.Nápady, které nikdo nechceZatímco v předchozí části jsme se věnovali nápadům, které skutečně mají (nebo by mohly mít) nějakou budoucnost, nyní se zaměříme na takové, které jsou doslova k ničemu. Takovým věří pouze jejich autor, či parta, která na daném projektu zdarma pracuje. Často se jedná o revoluční nápady, které nemají konkurenci. Ano, to je v mnoha případech pravda. Ale málokdo z autorů si položí otázku proč. Tím důvodem je, že danou službu nebo zboží zkrátka nikdo nechce. Takový startup tedy skončí ještě dříve, než sám začne.Poučení z vlastních chybNa druhou stranu s každým neúspěšným startupem se člověk stále posouvá kupředu, do budoucna si své chyby může uvědomit a jedinečný projekt světu nakonec představí. Kdo však své chyby reflektovat nedokáže, ten bude po celý život chrlit pouze nepotřebné nápady, které jenom málokdy najdou v praktickém světě využití.

Pokračovat na článek


Jak si udržet zákazníky v obchodě

Chování Bernarda Blacka z legendárního sitcomu Black books je jistě vtipné, ale aplikací na skutečný obchod by bylo přinejmenším nepromyšlené. Mlátit zákazníky koštětem, vylévat si na nich vztek a mstít se jim za to, že vůbec existují. Ano, v tu chvíli si může obchodník garantovat, že jeho obchod bude zapadat prachem a výdělky takovými, že žádnými. Pojďme se podívat na to, jak si udržet zákazníky v obchodě. Jak je to s kamennými obchody?Věnujme se zpočátku obchodům kamenným. Kupodivu záleží na maličkostech a všednostech. Při styku se zákazníkem musí prodavač či prodavačka skutečně prodávat, ne pouze čekat na to, až si zákazník vybere sám a poté mu zboží otráveně namarkovat. Což samozřejmě neznamená, že se má prodavač lísat do zákazníkovy přízně, že mu musí stůj co stůj vnutit první poslední. Nikoliv, prodavač způsobně stojí a vyčkává zákazníkovy bezradnosti, a jakmile ji postřehne, začne se ochomýtat okolo, aby měl zákazník sám možnost prodavače oslovit s dotazem. Prodavač se nemusí nutně usmívat, ale jeho přístup k zákazníkovi musí být vstřícný. Musí mu chtít pomoci a zákazník by to z prodavače měl cítit.Tvář obchodu prodáváJe třeba dát obchodu jeho tvář. Dbát na výzdobu, hledat to specifické, které bude obchod reprezentovat. Což ovšem neznamená, že obchodník musí nutně vlepit svému obchodu extravagantní tvář. Prostředí ochodu by mělo promlouvat, nikoliv křičet a přílišná extravagance právě křičí a tím odpuzuje. Elegantní řešení veškerého prostoru navozuje pocit pohodlí, v kterém se zákazník nebojí, není hnán pryč.Vizuální triky se zbožímJe také třeba dbát na uspořádání zboží v regálech. Nedávat okurky vedle šlehačky, není-li obchod zaměřen na chutě těhotných. Budovat tematické celky zboží, které svou posloupností vedou zákazníka jako za ruku. Dobrým trikem je, dávat vedle velmi prodejného zboží, zboží málo prodejné. Zákazníci mají málo prodejné zboží na očích a tím se zvyšuje možnost, že si jej koupí a obchodník se ho zbaví.Hudební doprovod při přepočítávání housekPříjemnou a nerušící hudbou obchodník nic nezkazí. Obchodní řetězce na hudbu jdou z psychologického hlediska. Pokud je zákazníků méně, pouští hudbu pomalou a klidnou, zákazníci se pak pomalu probírají zbožím a nakupují beze stresu. Pokud hrozí zavalení pokladen, pouští řetězce hudbu ryčnější, aby zákazník pádil k cíli a tím nevznikaly zbytečně dlouhé fronty. Pouštět v obchodě příliš vyhraněný styl hudby se může stát přítěží.E-shopy: ušetřit až k bankrotuAle podívejme se na e-shopy. U e-shopu je situace citelně odlišná. Zákazník si zboží nemůže osahat, není popoháněn a ani zdržován personálem, hudbu si volí sám, je skutečně na něm, co si vybere z nabídky zboží. K udržení si zákazníků tedy máte poněkud omezenější možností.Zaplatit si levnou společnost na vytvoření e-shopu. První a dost podstatný problém mnoha internetových obchodníků. Funkčnost při výběru zboží a bloudění celým e-shopem je zákazníkovi silně znesnadněno a tím se zvyšuje možnost, že už se nevrátí. Málokdo vtrhne na trh s komoditou, kterou jinde nemají, takže dbát na funkčnost e-shopu, tedy na onu počáteční velkou investici, je v zájmu samotného obchodníka. Levné e-shopy se posléze umísťují velmi hluboko ve vyhledávačích a zákazníci o ně téměř nezavadí.Souhra zdánlivých náhod, která zaručeně prodáPři bloudění e-shopem je třeba zákazníka navádět ke koupi dalších druhů zboží. Nabízet k prohlíženému zboží podobné nebo související. Pokud si zákazník prohlíží mp3 přehrávač, měla by se mu objevit možnost zakoupení sluchátek či pouzdra na přehrávač. Nikoliv vrtačka nebo vysavač. A je potřeba určitému svázání zboží dát tu práci, navyšuje to zisk.Lákat povrchním zájmem o zákazníkaV internetovém obchodování značně překáží málo akcí a lákadel, soutěží a případných anket. Tyto metody nahrazují onen styk s prodavačem, onu lidskost. Svým způsobem předstírají osobní zájem o zákazníka. Sem tam je vhodné nabízet recenzní vzorky nabízeného zboží, které obchodník zdarma pošle zákazníkovi. Jeho povinností pak bude umístit na internet recenzi s odkazy, které směřují k obchodníkovu e-shopu a tím se k němu přihrnou další zákazníci. Za doslova kontraproduktivní lze označit přílišné spamování e-mailových adres zákazníků.

Pokračovat na článek


Obchodní zastoupení – práva a povinnosti

Uzavření obchodního zastoupení se podobá zprostředkování obchodu, ale má dlouhodobou platnost. Výhodou pro zastoupeného a zástupce je řada ustanovení Obchodního zákoníku, které chrání obě smluvní strany. Ale chrání je dostatečně?Konkurenční doložkaObchodní zastoupení a svobodné podnikání jsou dva různé pojmy, z nichž svoboda podnikání má přednost. Například společnost, která se nechá zastupovat, sděluje zástupci řadu údajů, které považuje za důležité a tajné. Týkají se cen, marketingu, nových výrobků a vztahů s klienty. Proto většina zastoupených firem požaduje podepsání konkurenční doložky, protože se obává v případě ukončení spolupráce přechodu obchodního zástupce ke konkurenci. Musí ale vymezit zákaz dostatečně konkrétně. Nestačí například označit zboží jako podobné nebo území, na kterém nesmí po skončení zastoupení podnikat, jako veškeré. Prodává-li tedy obchodní zástupce boty, mělo by být označeno zboží jako boty a příslušenství a území třeba Česká republika nebo kraj. A také nesmí omezit obchodního zástupce na dobu delší než 2 roky. Pokud dojde k porušení podmínek podle zákona, může být konkurenční doložka zcela neplatná.Zákonná ochrana zastoupenéhoPodle zákona platí, že nejen obdobná činnost, ale především informace jsou důležité. A proto nesmí obchodní zástupce bez souhlasu zastoupeného sdělit údaje získané od zastoupeného jiným osobám nebo je využít pro sebe nebo pro jiné osoby, pokud by to bylo v rozporu se zájmy zastoupeného. Tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení.Ručení zástupce – pouze smluvněZástupce ručí za závazky třetích osob, s nimž navrhl zastoupenému sjednání nějakého smluvního vztahu, pouze pokud se k tomu zavázal. A zákon navíc chrání zástupce povinností zaplacení odměny. Pokud by tedy ručil zastoupený za závazky třetích osob, ale nedostal provizi, v takovém případě by neručil.Výhradní zastoupeníPokud někdo na určité zboží nebo území sjedná výhradní zastoupení, jsou práva zástupce ještě více chráněna. Především nárok na odměnu plyne nejen ze sjednaných obchodů nebo s osobami, které doporučil k obchodu, ale platí také pro všechny obchody na konkrétním území nebo na konkrétní osoby. Jedině, že by zástupce zastoupil také třetí osobu na tomto území nebo byla v okruhu osob výhradního zastoupení, potom na provizi nárok nemá.Ochrana zástupceObchodní zastoupení je poměrně složitý závazek a každý by si měl uvědomit, že zákon chrání obě strany přiměřeně. Zastoupený nemůže připravovat zástupce o odměnu, která mu vznikla z jeho činnosti a to ani po skončení zastupování. Zástupce má právo na odměnu také z obchodů, které dojednal a které se uskutečnily po ukončení zastoupení. Stejně tak právo na provizi vzniká nejpozději v okamžiku, kdy třetí osoba splnila svou část závazku nebo byla povinna ji splnit, splnil-li zastoupený svoji část. Jestliže však má třetí osoba splnit svůj závazek až po uplynutí více než šesti měsíců po uzavření obchodu, vzniká obchodnímu zástupci nárok na provizi po uzavření obchodu. Provize je splatná nejpozději v poslední den měsíce, který následuje po skončení čtvrtletí, ve kterém na ni vzniklo právo. Přitom se nesmí tato lhůta ani smluvně prodloužit.Výpověď obchodního zastoupeníZákon také přesně stanovuje lhůty pro výpovědi stran. Jednak pro zastoupeného a zástupce určuje, že výpověď musí být stejně dlouhá pro obě strany. Nelze si tedy sjednat lhůty různé. A dokonce stanovuje i minimální lhůtu pro výpověď, jeden měsíc pro první rok, dva měsíce pro druhý rok, tři měsíce pro třetí a další roky trvání smluvního závazku. Strany si nesmějí dohodnout kratší výpovědní lhůtu.Uzavírat obchodní zastoupení musejí obě strany s uvážením toho, že vznikne dlouhodobý vztah, který je sice založen na důvěře, ale má svoje přesná zákonná pravidla. Těch pravidel je hodně. I smlouva na dobu určitou nekončí uplynutím lhůty, jako u jiných smluv, ale pokud strany nadále jednají, jako by obchodní zastoupení trvalo, mění se na dobu neurčitou. Jakmile někdo vstoupí na půdu obchodního zastoupení, je jasné, že se zavázal dlouhodobě a měl by si především uvědomit, že spolupráce znamená nejen odměnu, ale také dlouhý a obtížný závazek. Jinak je lepší uzavřít smlouvu o zprostředkování.

Pokračovat na článek


Zaujměte VIP partnera

K obchodnímu jednání přistupuje jako ke hře: Hrajte a vyhrávejte.V dnešní době je těžké získat VIP zákazníka, ale ještě složitější je si ho udržet. Doba, kdy jste se spoléhali pouze na prezentace na veletrzích, je už dávno pryč. Dnes musíte sami významné klienty vyhledávat, následně o ně pečovat a rozmazlovat je.Obchodní schůzka u významného klientaZárukou úspěchu je, když se naučíte přistupovat k obchodnímu jednání s významným klientem jako ke hře. Hrajte a vyhrávejte. Na každé jednání se pečlivě připravte. Naplánujte si celou návštěvu. Při plánování myslete především na svůj cíl a tomu všechno podřiďte. Předem si stanovte, kam až necháte vašeho obchodního partnera zajít, tak aby to pro vás bylo ještě výhodné. Důležité je, ponechat mu pocit, že zvítězil.  Na schůzku přijďte včas. Ne dřív, ne později. Pečlivě si naplánujte, jak dlouho vám může cesta trvat. Počítejte i s menší časovou rezervou, kterou můžete získat na křižovatkách nebo v dopravní zácpě. Pokud dorazíte o něco dřív, využijte čas ke zrekapitulování myšlenek. Nezapomeňte ani na jeho asistentku. Zapamatujte si její celé jméno a taky ji tak pozdravte. Ale nepřehánějte to. Pozdrav ve stylu „Dobrý den, Jaruško“ nebude tím pravým ořechovým. Ale „Dobrý den, paní Soukupová“ už zní mnohem lépe. Asistentka tak nabude dojmu důležitosti, protože si její jméno pamatujete. Užitečné je také utrousit poznámku o jejím hezkém kostýmku. Pozor na hranici mezi zdvořilostí a flirtováním. I kdyby se vám asistentka skutečně sebevíc líbila, není to v daném případě na místě.Jak získat VIP partnera na svou stranu?Existuje několik základních triků, jak získáte sympatie významného obchodního partnera. Nejdůležitější je kontrolovat své emoce. Nedejte pouze na to, co slyšíte. Využívejte verbální komunikaci, díky které můžete číst v ostatních jako v knize. Nikdy nezapomeňte na úsměv. Nechoďte za ním po probdělé noci. Výraz poraženého také raději zapomeňte doma, buďte neustále pozitivní. Snažte si o něm zapamatovat i maličkosti. Například pokud má děti, zeptejte se občas na ně, pokud hrajte golf, sveďte rozhovor i na toto téma. Pamatujte si informace, které vám řekl v průběhu předchozích jednání. Při novém setkání je decentně připomeňte. Stejně jako jeho asistentka i on rád slyší své jméno. Lidem toto obecně dodává pocit důležitosti. A především – nezapomínejte ho chválit. Ne servilně, ale decentně. TŘI ZARUČENÉ TIPY, JAK HO ZÍSKAT A CO VÍC… JAK SI HO UDRŽET 1. Nakrmte ho2.  Obdarujte ho3.  Rozmazlete hoNakrmte ho!Pracovní oběd je ideální příležitostí, kdy můžete dát svému obchodnímu partnerovi najevo, jak si ho ceníte. Pokud se mu vyhýbáte jen proto, že si nejste jisti, jestli držíte správně příbor, pak je nejvyšší čas to změnit. V průběhu pracovního oběda zjistíte názory a postoje svého partnera, prohloubíte a upevníte vzájemné vztahy, dokážete mu, že si ho skutečně vážíte. Pozor dejte při výběru podniku. V restauraci, kde hraje živá hudba, se možná skvěle pobavíte, ale z obchodu nedojednáte nic. Nenechávejte nic náhodě a rezervujte včas stůl. Na schůzku pak přijďte o něco dřív, zkontrolujte, jestli není stůl nevhodně umístěn u východu, kuchyně nebo podobných průchozích prostor. Na obchodního partnera vyčkejte v hale nebo požádejte číšníka, aby ho uvedl k vašemu stolu. Až se tak stane, vstaňte a podejte mu jako první ruku. Jste v roli hostitele a ten vždy, bez ohledu na pohlaví a postavení, nabízí ruku jako první. Při výběru jídla se spolehněte na znalost etikety obchodního partnera a na jeho ohleduplnost, že si nevybere ty nejdražší speciality. Pokud by to přece jen udělal, nezbude vám než to bez mrknutí oka přejít. Rozhodně se nesnažte obchodního partnera přesvědčit o jídle, které si má zvolit. Slušností je vybrat si takové, které není ani nejdražší ani nejlevnější. Zásadou je, že při pracovních obědech se nenabízí alkohol. Tento fakt vychází z předpokladu, že se po jídle bude pokračovat v práci a že většina přítomných se vrací do kanceláře autem. Pokud je váš obchodní partner ze zahraničí, zjistěte si co nejvíce informací o mentalitě a náboženství v dané zemi. Vyvarujte se také zbytečných trapasů. Jedním z nich je i neustálé vyzvánění telefonu. Je naprosto nepřípustné, abyste během pracovní schůzky řešili další záležitosti. Proto si raději telefon ztlumte nebo ho úplně vypněte. Nejdůležitější pravidlo při stolování je – naučit se používat ubrousek a příbor. Pravděpodobně budete mít k dispozici látkový ubrousek. Ten si před jídlem položte na klín. Po jídle si do něj utřete ústa, přeložte ho čistou stranou a položte nalevo od talíře. V případě, že se nechcete živit jako diplomat, nemusíte nutně znát, jak vypadá vidlička na salát, na maso nebo na dezert. Vystačíte si s jednoduchým trikem. Každý chod začněte jíst příborem, který je nejdále položený od talíře. S obchodním jednáním vyčkejte na dezert a kávu. Platí nepsané pravidlo, že během hlavního jídla se mluví o tématech jako je počasí, prázdniny, dovolená a další. Taková témata na začátek odlehčí atmosféru a s plným břichem bude mít váš obchodní partner i lepší náladu. Domluvte se s personálem, že zaplatíte sám při odchodu. Vaši hosté nemusí znát cenu oběda.Obdarujte ho!Není třeba na každou obchodní schůzku nosit dárky. Občas si ale určitě vzpomeňte. Je velmi těžké vymyslet originální dárek, který nebude příliš drahý, vašeho obchodního partnera zaujme a především se s ním odlišíte od konkurence. To je hlavní! Firma by měla mít pro tuto příležitost vyhrazené speciální místo v rozpočtu.Předpokladem pro dobrý výběr je znalost vašeho partnera. Pokud je zapřísáhlí abstinent, nemá cenu mu kupovat víno, pokud je nekuřák, ani s balením drahých doutníků neuspějete. Naopak ho urazíte, protože mu tím dáte jasně najevo, že o něm nic nevíte. Vybírejte takový dárek, který skutečně využije. Když se nebude jednat o sériovou výrobu, váš obchodní partner to ocení. V takových situací využijte dobrých vztahů s jeho asistentkou. Ta vám jistě vyzradí, jestli její šéf třeba chodí rád do divadla. Vždyť takové roční předplatné je také originálním nápadem. Dárek je zároveň možností, jak zviditelnit firmu. Řada agentur se zabývá prodejem dárkových předmětů, které opatří vašim firemním logem. Dárkový předmět vybírejte podle věku, vkusu a zájmu toho, kterého jim obdarujete. Mezi nejoblíbenější dárky patří značkové pero, diář, pouzdro na vizitky a samozřejmě víno.Rozmazlete ho!Mezi další oblíbené dárky patří nejrůznější akce jako je golfový turnaj, zahradní párty, letecký den a další.  Je pravda, že vínem nebo značkovým perem nikdy neurazíte, ale dát někomu zážitek, to je záruka, že na vás skutečně nezapomene. Pokud nemáte finanční prostředky na pořádání velkolepých akcí, a přesto chcete věnovat obchodnímu partnerovi zážitek, doporučujeme balíčky relaxačních center.

Pokračovat na článek


Jak „protlačit“ dražší produkt

FENOMÉN CENY KAZÍ ZDRAVÝ POHLED SPOTŘEBITELŮ.Pozitivním faktem je, že lze těžko nalézt jakýkoliv druh„čehokoliv“ za nejnižší cenu a přitom v žádoucí kvalitě.Tím je zajištěna přirozená kategorizace výrobků z pohledu spotřebitelů, kteří siuvědomují, že za nižší cenou se často skrývá nižší kvalita.Definice přidané hodnotySamozřejmě je třeba produkt, který sevýrazněji cenově liší od konkurence,spotřebiteli specifikovat, aby věděl, proča za co „připlácí“. Zákazník si toho musíbýt vědom tím více, čím je výrobek dražší.Důvodů, které můžete spotřebiteli nabídnout,je více.Odlišnost ve styluDobrým příkladem, jak nalézt nový stylpro výrobek, jsou jogurty. Když si koupítejahodový jogurt, který můžete rovnou jíst,je to „normální“ jogurt. Ovšem koupíte-li siten, který je teprve třeba promíchat, kdenapříklad ovocná vrstva leží na dně neboje k jogurtu dodána separátně (dvouvaničkový obal), to už je „jiný“ jogurt. A to právě proto, že tento styl není běžný.Stejně tak lze odlišit jakýkoliv nápoj jinýmuzávěrem či tvarem lahve, jelikož – řekněmesi upřímně – co jiného lze dělat v době, kdyžádná příchuť nápoje již není tabu?Závěr: Cokoli děláte jinak, řekněte tospotřebitelům.Vzývání spotřebitelů a komunityVelice funkční metodou, jak protlačit i bláznivědrahou věc, je „velebení“ stávajícíchzákazníků. Jde o to vysvětlit jim, že jsoujiní – samozřejmě lepší – než zákaznícikonkurence. Velice dobře také funguje,pokud se spotřebitel cítí být součástí nějakékomunity či specifické skupiny.Vycházejíce ze znalosti stávajících zákazníků si samizvolte, na jakou strunu zahrajete.Někteří zákazníci jsou zkrátka rádi výjimeční. To lze ještěstále říci o těch, kdož jsou věrnými vyznavači Maců a nauživatele PC se dívají jako na ty méně vzdělané.Komunitní princip výborně funguje na mladší spotřebitele,využívá ho mnoho značek napříč všemi produkty. Pro názornýpříklad jmenujme oděvní značku Quicksilver nebo šperkya hodinky Storm či nápoj RedBull.Pocit komunity je v zákaznících podporován třeba webem,na který právě mohou pouze registrovaní, speciálnímiedicemi výrobků, které produkt dělají ještě výjimečnějším,nebo uspořádáním open-air koncertu pod danou značkou.Závěr: Řekněte svým zákazníkům, v čem jsou výjimeční.Větší obsahKlasickou metodou můžeme nazvat, poukazuje-li reklama navětší obsah něčeho. Takto se například diferenciovala meziminerálními vodami značka Magnesia, která však geniálněna vyšší obsah hořčíku poukazuje již svým názvem.A jelikož reklama s sebou nese hlavně cit, mohou dnesvýrobky říkat, že ony jsou tou samotnou přidanou hodnotou.Příkladem budiž všechny potravinářské produkty, jejichžkonzumace prý přináší ten pravý požitek, pořádnou jízdu atd.Závěr: Může-li s vaším produktem souviset prožitek,propagujte jej.Morální hlediskoObrovská konkurence, ekologické problémy a také morálníspolečenské otázky posunuly reklamu na výrobky až do roviny,kdy je koupí výrobku možné vyznat se ze svého názoru.Přesně to totiž spotřebitelé dělají, když vyhledávají pouzety výrobky, které nebyly testovány na zvířatech, při jejichžvýrobě nedošlo k poškození životního prostředí nebo kteréjsou vyrobeny z recyklovaných materiálů.Překvapivě se k promu v tomto stylu přiklánějí již automobilky– po propagaci funkčnosti, variability, bezpečnostia dalších čistě uživatelských hledisek nyní propagují právě to,že jejich výroba je šetrná k životnímu prostředí.Závěr: Spojte svůj produkt s aktuálním společenskýmtrendem.Kvalita předevšímKvalitativní hledisko je v dnešní době často opomíjeno, a toprávě kvůli tomu, že pro mnohé zákazníky je tím hlavnímfaktorem, pro který výrobek kupují, cena. Zkrátka propagacesamotné kvality dnes není v kursu.Výjimkou jsou BIO výrobky, jimž však v našich končináchani nic jiného než odkaz na kvalitu nezbývá. Českýspotřebitel zatím není natolik ekonomicky zabezpečen, abytyto výrobky kupoval hlavně proto, že jejich koupí prospíváozdravení české krajiny.Závěr: Propagace kvality je efektivní hlavně směremk lidem s vyššími příjmy.Komunikace specifikJak dát najevo na samotném výrobku, že je jiný a proč je dražší?Určitě toho dosáhnete vhodným obalem, který bude směrem kespotřebiteli tato fakta komunikovat.Vzpomeňme čokolády, které mají na svých obalech zlaté pruhyči motivy. Působí velice luxusně, že? Některé oděvy jsou zvýrazněnyoriginalitou švů nebo dvojího prošití. Jistou odlišností jeplechovka a PET lahev u nápojů. Je spousta lidí, kteří pijí limonádypouze v plechovkách.Také dáte-li výrobku neobvyklý tvar, je jasné, že není obyčejný.Takto se od ostatních aut odlišovala značka Volvo svou hranatostí,sprchové gely Radox byly specifické právě díky možnosti zavěšení,kterou obal nabízel. Jmenujme také žvýkačky HubbaBubba, jejichžtvar je ojedinělý a cena je nesrovnatelná s konkurencí.Ke komu komunikovatJednoznačně přesvědčitelní platit více jsou ti, kteří kupují hlavně značkovévýrobky. Obecně jsou to lidé, kteří jsou ochotni si připlatit. Mnozíz nich si uvědomují, že často připlácejí právě jen kvůli vytvoření nějakéosobní image či pocitu uspokojení, že si daný výrobek mohou dovolit.Právě tito lidé na poselství, které s sebou reklama nese, reagují.Vnímají pocit, který by jim výrobek, respektive jeho užití, měl dát.Nicméně nejsou-li právě vaši spotřebitelé mladí lidé či lidé preferujícíznačkové výrobky, pak je třeba pro ně s citem vybrat některouz výše uvedených přidaných hodnot, aby na ni reagovali.

Pokračovat na článek


Zlatá pravidla chování manažerů

Chování managementu koresponduje s očekáváním zaměstnanců pouzeVe více než 50 % případů nejsou zaměstnanci v podstatných oblastech spokojeni s chováním svých manažerů. To je výsledek výzkumu společnosti Krauthammer, jedné z největších evropských tréninkových a koučinkových společností.Průzkumu se zúčastnily osoby zastupující nejrůznější sektory. Cílem bylo zjistit, co zaměstnanci od svých vedoucích/manažerů očekávají a na druhé straně, jaká je jejich reálná zkušenost. Manažeři selhávají„Alarmující výsledky výzkumu ukazují, že v mnoha klíčových otázkách a manažerských dovednostech (jako je např. vedení lidí, umění naslouchat, přijímat názory ostatních či poskytování zpětné vazby) manažeři zkrátka selhávají a očekávání svých zaměstnanců nesplňují,” komentuje výsledky Ronald Meijers, člen představenstva společnosti Krauthammer. „Tento nedostatek výkonnosti má obvykle přímý dopad na úspěch společnosti. Výsledky však předkládají manažerům přinejmenším zajímavé téma k zamyšlení a současně nabízejí několik jednoznačných návodů, jak mohou svým každodenním chováním přispět ke zvýšení výkonu a získání důvěry svých zaměstnanců,” uzavírá Meijers. NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ ROZDÍLYNejvětší rozdíly mezi očekáváními zaměstnanců a realitou manažerského chování představují následující oblasti:95 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí analyzoval jejich úkoly společně s nimi, 41 % toto zažilo.86 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí dokázal zohlednit před vlastní implementací rozhodnutí všechny potřebné souvislosti, k tomu dochází ve 42 % případů.82 % zaměstnanců by rádo, aby jejich vedoucí naslouchal a bral na vědomí jejich nápady a podporoval jejich samostatnost, 56 % to zažilo.Naopak nejmenší rozdíly mezi očekáváním zaměstnanců a reálným chováním manažerů představují následující oblasti:94 % zaměstnanců by očekávalo, že jejich vedoucí spontánně přiznají svou chybu,69 % vedoucích to skutečně dělá.90 % zaměstnanců by chtělo být plně zapojeno do definování cílů vlastního rozvoje, děje se tomu tak v 68 %.83 % zaměstnanců by očekávalo, že jejich vedoucí se bude řešením konfliktů zabývat, nebude se jim vyhýbat v 65 % případů se tak skutečně děje.Seznam pravidelNa základě těchto výsledků, které ukazují nejběžnější selhání managementu, společnost Krauthammer sestavila tzv. seznam „zlatých pravidel“ (viz samostatný blok). Úkolem těchto pravidel je upozornit na nejdůležitější oblasti, které mohou pomoci manažerům získat ztracenou důvěru svých zaměstnanců.„Zlatá pravidla“ managementuPři přijímání námitky používejte k formulaci své odpovědi otázky (místo sebe-obhajování a obranných argumentů).Při projednávání závažných rozhodnutí zapojte do těchto procesů také zaměstnance (neizolujte se).Před poskytnutím zpětné vazby si nejdříve buďte vědomi svých vlastních emocía dopředu vytvořených domněnek a představ, poté poskytněte zpětnou vazbubez zbytečných odkladů (místo abyste se na zaměstnanci vybili a nebo ho se situací vůbec nekonfrontovali).Při informování o změně, nestačí zmínit její základní důvod – zaměstnanci očekávají, že uslyší, co pro ně změna znamená a chtějí být pravidelně informováni o dalším postupu.

Pokračovat na článek


Co dokážete vyjednat na obědě?

Na pracovním obědě máte skvělé podmínky pro vyjednávání.Pro jednoho vítaná příležitost, jak se opět sejít s obchodním partnerem, pro jiného zbytečná ztráta času, který by mohl vyplnit mnohem smysluplněji. Ať tak či tak, pracovní oběd k manažerskému postavení neodmyslitelně patří a dříve či později jej musí absolvovat každý z nás. Podívejme se, jak zařídit, aby vše proběhlo hladce, naše pověst neutržila žádné šrámy, a jak vést obchodní jednání při této společenské příležitosti.Kdy vyrazit na oběd?Uzavření dohody na dlouhodobou spolupráci je na spadnutí, my bychom však ještě rádi zjistili postoje našeho partnera – jedinečná příležitost k uspořádání pracovního oběda. Během něj si můžeme upřesnit vzájemná očekávání a předejít tak případným zklamáním. Restaurace je ideálním místem k setkání, neboť představuje neutrální půdu, na které si ani jedna z protistran nemusí připadat v nevýhodě. Společným stolováním navíc dochází k upevnění osobních vazeb a k prohloubení vzájemné důvěry, což významně podporuje nejen probíhající, ale i budoucí obchodní jednání.Pracovní oběd však nemusí být vždy nutně spojen pouze s dojednáním konkrétního obchodu. Uvolněnou a neformální atmosféru využívají mnohdy i manažeři při domlouvání další firemní strategie.Koho můžeme pozvat?Oběda by se měli zúčastnit rovnocenní partneři. Až na opravdu mimořádně výjimečné případy je společensky zcela nepřípustné, aby generálního ředitele pozval na oběd pracovník středního managementu. Dalším nepsaným pravidlem je stejný počet zástupců z obou stran. Už při pozvání bychom měli naši protistranu informovat o tom, kdo bude za naši firmu na obědě přítomen. Ale pozor, pro hladký průběh schůzky by počet hodovníků neměl být příliš vysoký.Jak vybrat správnou restauraci?Restauraci vybírá hostitel, který tím zároveň přebírá zodpovědnost za kvalitu a hladký průběh oběda. To však neznamená, že musí za každou cenu zvolit nejdražší a nejluxusnější podnik ve městě. Spíše než na cenovou relaci bychom měli svou pozornost zaměřit na celkové prostředí restaurace. Čistota, příjemná atmosféra, kvalitní obsluha a chutná kuchyně jsou alespoň elementární zárukou úspěšného výběru. Víme-li o partnerovi, že má slabost pro nějakou tu zahraniční specialitku, můžeme tomu volbu podniku přizpůsobit. Při samotné rezervaci specifikujme veškeré požadavky, a to co do počtu míst, dekorace i umístění stolu. Získáme tak jistotu, že nebudeme sedět u vchodových dveří či v blízkosti toalet.Jak vše správně načasovat?Termín pracovního oběda záleží na dohodě obou stran, zpravidla však začíná mezi 12. a 13. hodinou. Ačkoliv by neměl trvat déle než hodinu a půl, je lépe předem počítat s tím, že se může protáhnout a vyhradit si tak dostatečnou časovou rezervu. Oběd směřujte raději do druhé poloviny týdne. Obecně nejsou vhodné pondělky, kdy ve většině společností probíhají pracovní porady, ale ani pátky. Nechcete přeci, aby váš partner během společného stolování nenápadně pokukoval po hodinkách a duchem byl už na chalupě.Pozvání na oběd tlumočte alespoň s několikadenním předstihem. U vysoce postavených osob a činitelů se termín nezřídka domlouvá i týdny dopředu.Hodina HDo restaurace přijeďte dřív než váš host a zkontrolujte, zda je vše připraveno podle vašich představ a zda stůl, který je pro vás vyhrazen, stojí v klidné části restaurace. Po příchodu hosta jej uvítejte a představte mu všechny přítomné.Host by měl být usazen na čestné místo, tedy buď v čele stolu nebo po pravici hostitele. Poté, co se společně usadíte, ponechte partnerovi dostatek času k prostudování menu. Pokud však máte v oblibě některou z místních specialit, nebojte se mu ji doporučit. Při samotné objednávce čekáte jako hostitel až nakonec, případně můžete objednat za všechny, což je považováno za přátelské gesto. V průběhu pracovního oběda zapomeňte na alkohol.V horkých dnech si raději než plzeňskou dvanáctku dopřejte sklenku nealkoholického piva. Podobně byste se měli zdržet kouření. Výjimku můžete učinit pouze u závěrečné kávy, a to jen pokud víte, že váš obchodní partner holduje stejné neřesti. I v tomto případě byste si však před zapálením měli vyžádat souhlas všech spolusedících.  Snad netřeba ani připomínat, že po celou dobu pracovního oběda musí zůstat mobilní telefon vypnutý, či alespoň ztlumený.Kdy začít jednání?Ačkoliv pracovní oběd slouží především k tomu, abyste v příjemné atmosféře probrali sporné či nejasné body obchodního jednání, nepouštějte se do diskuze ihned. Pracovním otázkám předchází volná konverzace na obecná či společenská témata. V prvních minutách nezapomeňte vyjádřit svou radost ze společného setkání.Obchodní jednání zahajuje hostitel nejdříve po předkrmu nebo poté, co mají všichni přítomní objednáno. Jen velmi zřídka se na podobných setkáních probírají technické detaily obchodu a už vůbec není vhodné řešit otázku ceny. Ačkoliv se žádný zápis nedělá i v průběhu pracovního oběda platí, že vše, na čem se dohodnete, je závazné pro obě strany.Dojedli jsme, jak je to s placením?Konec pracovního oběda určuje hostitel a to tím, že po kávě vybídne hosta k další objednávce. Pokud ten odmítne, je společné setkání považováno za uzavřené. Ještě před rozloučením je však dobré stručně zrekapitulovat důležité body jednání.Účet hradí samozřejmě hostitel, a to i v případě, že se jedná o ženu. Pokud je to možné, domluvte se s personálem, aby vám jej připravil stranou a vy mohli zaplatit až poté, co vyprovodíte hosty. Restaurace, které navštěvujete pravidelně, nezřídka zašlou účet přímo do firmy. Pokud se vám obchodní partner nabídne, že uhradí alespoň poměrnou část nákladů, jedná se zpravidla pouze o zdvořilé gesto, přičemž se od vás očekává, že jej odmítnete!TIP pro šéfyPři příležitosti celoročního hodnocení zaměstnanců vezměte své lidi na oběd. V přátelském prostředí bývají pracovníci otevřenější, a tak lépe zjistíte, nakolik jsou ve vaší společnosti spokojeni. Navíc s plným žaludkem člověk snáze snese i nějakou tu kritiku, je-li samozřejmě oprávněná a zároveň vyvážená pochvalou a oceněním!   TIP pro hostiteleVyberte restauraci s četnými zákoutími a salonky, kde můžete jednat, aniž by vás při tom rušili ostatní hosté či reprodukovaná hudba.Desatero Gutha Jarkovského Nezpožďuj se bezdůvodně ani ke stolu rodinnému, ani k hostině, k níž jsi pozván.Neusedni, dokud hostitelé nebo dámy neusednou.Usedni v přiměřené vzdálenosti, ani ne příliš daleko, ani ne příliš blízko stolu. Poté rozestři ubrousek po kolenou, nezastrkuj ho ani za límec ani za vestu. Ubrouskem sluší sobě utírati toliko ústa, nikoli tváře nebo vousy.Nemluv, maje plná ústa. Jsi-li osloven, dojez, ač nikoli překotně, a pak teprve odpověz.Kůstek a soust nestravitelných neplivej na talíř, nýbrž klidně je z úst polož na vidličku, ke rtům přiloženou, a odtud teprve na talíř. Jen stopky ovocné možno odkládati rukou.Nesahej po ničem přes talíř sousedův. Není-li toho, co míti chceš v dosahu ruky, požádej bez rozpaků souseda, aby ti to podal. Je povinností spolustolovníkovou býti s pomocí.Nevíš-li, jak ten který pokrm jísti, posečkej nenápadně, abys viděl, jak jedí jiní. V nejhorším neostýchej se přiznati ke své neznalosti.Upadne-li ti nůž anebo vidlička, klidně požádej obsluhu o nůž jiný, dále si příhody nevšímaje. Příbor vypadnuvší na podlahu nesmí se vrátiti na stůl. Nehod a neobratností jiných si nevšímej a poznámek o tom nečiň žádných.Od stolu neodcházej, dokud není po jídle, leč bys měl k tomu příčinu velmi vážnou.Lžičku kávovou po kávě klademe na misku, nikoli do prázdného šálku.

Pokračovat na článek


Zážitky jako dárek?

Vystřelte zákazníka na Měsíc!Jste dodavatel a jste závislí na loajalitě svých klientů?Jste zaměstnavatel a existence firmy stojí na tom, jak dobré zaměstnance jste si vybrali a co děláte proto, aby u vás zůstali?Jste šéf a výše vaší prémie záleží od akvizic vašich podřízených. Jste personalista a potřebujete motivovat desítky znuděných kolegů?Blíží se Vánoce, konec roku – nabídněte jim zážitek, na který jen tak nezapomenou!Emoce ve službách obchoduKromě toho, že nejlepší časy lanových a horolezeckých světů, dlouhých a nekončících firemních párty a petangových turnajů už pominuly, se změnilo ještě něco. Vaše cílová skupina, tj. ti, co mají být obdarováni, jsou rozmazlení a jen tak něčím se jim nezavděčíte. Už si nemůžete dovolit chápat ji jako masu, která má uniformní a předvídatelné potřeby a nekonečnou spotřebu tužek, deštníků a termobatohů. Přeskočte ambice uspokojit každého individuálně, není to reálné a většina firem na to nemá. Takže musíte šokovat, příjemně překvapit, vyrazit dech. Naštěstí to nemusíte dělat sami, existují firmy na zážitky, které sbírají ztřeštěné, extravagantní a originální nápady za vás a garantují spolehlivost dodavatelů zážitků. Obdarovaný pak poté, co na závodním okruhu vystoupí z Ferrari, nebo se na tankodromu vysouká z dělové věže, září nadšením.Čím větší vybočení z normálu, čím více vyplaveného adrenalinu, tím lépe. Následné schůzky, porady a pohovory jsou vedeny ve zcela jiném duchu. Povinné neformální úvody jednání se změní ve vyprávění pocitů a zážitků. Jste v tom společně. Tak, jako si každý pamatuje svého učitele/učitelku tělocviku, nebo první polibek, bude si pamatovat i toho, kdo ho poprvé posadil do vznášedla.One to one marketing zážitkůPokud se vám nepodaří najít z nabídky trhu zážitků pro vašeho klienta ten správný nebo pokud chcete, aby byla za vaším dárkem vidět opravdová snaha ušít mu dárek přímo na tělo, vycházejte z jeho konkrétních potřeb a vytvořte službu/zážitek, o kterém víte, že ho potřebuje a ocení, ale z nějakého důvodu nestíhá, nemůže nebo nezvládá si jeho realizaci zařídit sám. Pokud nemáte s klientem vysloveně přátelský vztah, je ovšem lepší v této oblasti zůstat v rovině profesionální a hledat inspiraci v jeho podnikání. Víte například, že se klient chystá na veletrh, navrhněte a vytiskněte vkusné pozvánky na jeho stánek, zaplaťte dvě hostesky, co je budou u vchodu rozdávat a zvyšte tak návštěvnost jeho exhibice. Nebo angažujte architekta pro návrh originální cedule s označením sídla, či angažujte umělce na zhotovení poutače před budovu. Nic z toho se nehodí? Poslouchejte v průběhu roku, co ho trápí a překvapte ho nápaditým řešením jeho problému. Při troše empatie a tvořivosti určitě něco najdete.Co riskujete s dárkem?!Netrefíte se do vkusu, překročíte osobní hranice, neodhadnete kulturní rozdíly.Klient se při akci zraní a musí na operaci.Klient nemá kondici, fyzicky na to nestačí, akce ho zklame, bude mít z toho všeho špatný pocit a zlobit se bude na vás.Jelikož dáváte klientovi volnou ruku při výběru termínu, kdy se akce zúčastní, může se stát, že tak udělá až po podpisu vaší smlouvy na příští sezonu.Potká se tam se svým konkurentem, který je taky vaším klientem a vybral si stejnou akci hned po něm.Na co se vyplatí dát si pozorNepleťte si dárek s úplatkem a dejte si záležet, aby si to nespletl ani klient. Nechte klienta si vybrat. Z akce pro něj vyplývá nějaká povinnost a může být tisíckrát příjemná, on kvůli ní překonává svou pohodlnost, obětuje volný čas, a tak by to neměl dělat jen proto, aby to nakonec nepropadlo.Správně identifikujte, kdo vám ve skutečnosti přináší kšeft – ne vždy je to ředitel, nebo majitel firmy. Jak a kde na zážitkySeznam zážitkových agentur najdete spolehlivě ve vyhledavačích na internetu. Na příslušných webových stránkách je „manuál“, jak krok za krokem postupovat. Je to jednoduché:- Vyberte zážitek z katalogu (pokud si nejste jisti, který zážitek je ten pravý, darujte univerzální certifikát a obdarovaný si může vybrat sám).- Objednejte zážitek (stačí vyplnit objednávkový formulář, v němž zvolíte způsob doručení a platby dárku).- Převezměte dárkový balíček. (Na vámi určenou adresu bude doručen dárkový balíček, který obsahuje certifikát na vybraný zážitek či univerzální certifikát a průvodní dopis s popisem zážitku a bližšími pokyny pro jeho vybrání. Je ihned připraven k předání, nikde není uvedena cena zážitku. K balíčku bude přiložena faktura. Fakturu lze poslat na jinou adresu než samotný dárek.)- Jak rezervovat termín zážitku? Stačí kliknout na tlačítko „Rezervace termínu“. (V rezervačním formuláři zadáte číslo zážitkového certifikátu, jméno zážitku a zvolíte si termín, vhodné je uvést dva náhradní termíny.) Proč Zážitek, a ne 3D dárek?UšetříteČas – nečekáte na výrobu dárku, neztrácíte dny schvalováním, nepotřebujete vzorky.Nervy – nehrozí zpoždění dodávky, nebo její zkažení.Peníze – nízké náklady na poštovné a balné.Slova – jelikož vybíráte z hotového katalogu, zážitky není třeba složitě popisovat, fotit, prezentovat.Kde všude se dají zážitky v marketingu využít- Dárky pro klienty: zážitky můžete svým klientům darovat v univerzálním balení – jedná se krásnou dárkovou krabičku, která obsahuje dárkový certifikát opravňující jeho držitele k využití zážitku v průběhu půl roku.- Motivační programy pro zaměstnance: na základě konkrétních požadavků si nechte sestavit motivační program na míru. Vaši zaměstnanci tak mohou dostávat odměny v podobě bodů, které si pak vymění za zážitky.- Věrnostní programy: zařazením zážitků se odlišíte od konkurence a podpoříte loajalitu své cílové skupiny, jako i své pozitivní renomé v oblasti PR.- Ceny do soutěží: nabídnutím zážitku lze výrazně zvýšit návratnost kuponů z vaší spotřebitelské soutěže.- Za velice dobře fungující formu začlenění programu do vaší komunikace považuji on-line webovou aplikaci nebo elektronický  katalog, který může být umístěn na vašem firemním intranetu. - Samozřejmě lze využít i klasickou variantu tištěného katalogu. Motivace pro všechny bez rozdílu„Naše firma se v rámci motivace snaží nabídnout zaměstnancům vždy něco navíc. Základem pro jakýkoliv nepeněžní benefit je jeho výjimečnost a atraktivita. V naší firmě jsou tyto benefity dostupné každému, včetně brigádníků. Zážitek přináší všem nejen spoustu zábavy, ale také možnost strávit čas v kolektivu svých kolegů. Obzvlášť u adrenalinových zážitků je zřejmé i propojení s teambuildingovými aktivitami, což je vítaným přínosem pro naši společnost.Další výhoda? Lidi si můžou vyzkoušet, zdali je lepší být popelářem, prodavačkou v sexshopu, bagristou, kombajnistou a nebo si užívat v příjemném pracovním prostředí po boku skvělých kolegů a kolegyň a mít toho nejlepšího šéfa na světě.“

Pokračovat na článek


Jak na charitu s elegancí a efektivně

 Filantropie dnes vyžaduje cit pro okolnosti a dobrý marketing. Zatímco dříve byla filantropie – neboli podnikové dárcovství či sponzoring, výsadou nadnárodních společností, dnes se do něj zapojuje čím dál více malých a středních firem.Efektivní charita se stala součástí strategického plánování každé firmy, která usiluje o zařazení se mezi ty nejúspěšnější.Na první pohled samá pozitivaPožadavky firem přispívajících na charitu stoupají. Dnes se společnosti nespokojí pouze se jménem na plakátě, jakožto s odměnou za svojí investici. Není se čemu divit, charitativní aktivity společnosti jsou často informací, o kterou se zajímá stát i firemní partneři. Zapojit se do společensky prospěšných akcí znamená pro firmu šanci zviditelnit se a ukázat se v tom lepším světle, ve kterém vystupuje jako odpovědný subjekt, kterému nezáleží pouze na tom, kolik prodá zboží. Své charitativní počiny firmy náležitě „prodají“ veřejnosti a jako odměnu za svoji angažovanost si pak tyto dobročinné aktivity navíc může uvést jako daňově odpočitatelnou položku.A tak zatímco jiní investují do masových reklam, firmy, které v rámci svého rozvoje uplatňují strategické plánování, vědí, že do podvědomí veřejnosti se dostanou v tom nejlepším světle právě prostřednictvím charity. A náklady, které do těchto aktivit vloží, se jim nejen díky možnosti odečtu z daňového základu vrátí zpět.Jak si vybrat vhodnou oblast naší pomoci?Můžete se zapojit do podpory seniorů, dětí, postižených občanů, záležíte jen na vás, komu chcete pomoci. Protože kromě pomoci chcete firmu i zviditelnit, doporučujeme vybrat si takovou oblast, která souvisí s předmětem vašeho podnikání. Navíc, pokud dané problematice rozumíte, máte jistotu, že dokážete zhodnotit, jestli vaše peníze byly použity na ten účel a v tom rozsahu, na jakém jste se domluvili. Kam až smíte jakožto dárce zajít?Nebojte se ptát a chtít konkrétní ukazatele a čísla. Pokud budete sponzorovat neziskovou organizaci, chtějte vidět její výroční zprávu. Bohužel ne všechny druhy organizací mají povinnost ji zveřejňovat.  Ale pro nadace a nadační fondy s obratem nad 3 mil. Kč a obecně prospěšné společnosti bez dozorčí rady, které mají čistý obrat vyšší než 10 mil. Kč nebo příjmy z veřejných rozpočtů nad 1 mil. Kč, platí, že musí každý rok provádět audit.  Dejte pozor na výši nákladů, které neziskovka bude uvádět jako provozní! Jistě, tyto náklady nelze opomenout a bez nich nemůže organizace fungovat, ale exekutivní náklady by neměly přesáhnout 30 % ročního rozpočtu.Poznejte svého partneraNež se rozhodnete pro konkrétní organizaci, které budete pomáhat, navštivte ji v jejím sídle. Osobní kontakt vám nejvíce napoví o serióznosti tohoto subjektu i o tom, zda-li je právě předmět jejich činnosti to pravé, kam chcete přispět.Dar versus sponzoring?Existují dva způsoby, jak se můžete zapojit do filantropie. Můžete zvolit formu daru nebo sponzoringu. Hlavní rozdíl je ten, že dar je založen na nezištném obdarování. Z právního hlediska to znamená, že sice poskytnete dar, ale nic za něj neočekáváte. Proces daru je vázán darovací smlouvou. Dar si můžete odečíst ze základu daně, a to je pro vás právě ten nejzásadnější rozdíl mezi sponzoringem a dárcovstvím. Sponzoring je založen na propagační a reklamní službě neziskové organizace. Váš příspěvek je chápán jako platba za tuto reklamu.Dar si můžete odečíst ze základu daně za předpokladu, že dar je v minimální hodnotě 2 000 Kč. Základ daně vám však sníží nejvýše o 5 % ročně. V případě daru se uzavírá darovací smlouva.Naopak smlouva, která bude upravovat váš sponzorský dar, tak nebude smlouvou darovací, ale smlouvou o reklamě. Náklady na propagaci a reklamu jsou daňově uznatelné položky a vy si je – na rozdíl od daru – můžete v plné výši zahrnout do základu daně. To znamená, že sponzorský příspěvek snižuje základ v plné výši. Pokud jste plátcem DPH, musí cena za tuto „formu reklamy“ obsahovat DPH.Jakým způsobem se zapojit?Možností, jak charitativní počin pojmout je několik. Pro inspiraci uvádíme několik nerozšířenějších forem. Peníze patří mezi nejoblíbenější dary Není to možná nejoriginálnější řešení, za to je prověřené a mezi podnikateli nejvíce preferované. Velké firmy se také nejčastěji přiklání k finanční formě filantropie.Malé a střední podniky věnují buď menší částky, avšak často dávají přednost spíše věcným darům. U těchto malých firem je velice oblíbené fyzicky zajistit renovaci či stavbu školních budov nebo dětských sportovních hřišť.  Dalším příkladem hmotných darů je firma Whirlpool Česká republika, malá pobočka nadnárodní firmy, pravidelně daruje Kapce naději věcné dary. Ledničky, pračky…  Placené volno zdarmaMéně známou, ale také velmi prospěšnou formou spolupráce je tzv. firemní dobrovolnictví. Vyberete si neziskovou společnost (nadaci, DDM…) a zároveň se domluvíte na konkrétní akci, na které se chcete podílet a pro konkrétní den jí ,,pronajmete“ své zaměstnance. Ti na svém novém, ale dočasném pracovišti působí ve firemním trikotu. Zaměstnancům samozřejmě platíte stejnou mzdu, jakoby vykonávali svou obvyklou práci.  Něco za něco Další možností je výměnný obchod. Filantropie tohoto druhu je oblíbená především u  neziskových organizací, které se zabývají podporou kultury. Neziskové organizace vám nabídnou zdarma prostor pro zábavní činnost a firma výtěžkem ze vstupného celou akci uhradí.Vlastní nadace je také řešeníNěkterým podnikatelům nestačí přispívat ostatním neziskovým organizacím. Chtějí být v oblasti charity aktivnější, a tak sami zakládají nadační fondy. Příkladem je Nadace Proměny, která má cíl urychlit financování veřejně potřebných projektů.Často také zakládají vlastní nadační projekty úspěšní podnikatelé v penzi.  A možná, až budete rozmýšlet o charitativní činnosti, pomůže vám fakt, že vidět šťastnou tvář konkrétního člověka, kterému jsme pomohli, je darem, který jste získali za svou velkorysost. Jak jsme na tom v ČR s dobročinností?Mezi nejštědřejší společnosti v oblasti charitativních darů patří každoročně skupina ČEZ, Česká pojišťovna, Mittal Steel Ostrava, Česká spořitelna, Jonson and Johnson a další.Každý rokem je u nás volen Sociálně prospěšný podnikatel roku. Za rok 2007 toto ocenění získal Josef Baláž – Liga o.s. Bruntál. Občanské sdružení Liga podniká v oblasti stavebnictví a recyklace odpadů. Její zaměstnanci jsou lidé, kteří jsou zdravotně nebo sociálně znevýhodněni. Postižení občané, starší občané, občané patřící k etnické menšině nebo občané s nedostatečnou praxí, kteří nemohou najít zaměstnání. Pokud nevíte, zda s dobročinností začít, odpovězte si na tyto otázky: Kde jinde prospějete firmě a zároveň i někomu jinému?Je pro vás důvodem možnost snížení daňového základu? Kde jinde se za tak výhodných podmínek dostanete do podvědomí stávajících i potencionálních klientů?K ZAMYŠLENÍCharitativní činnost může být velmi účinnou reklamou, pokud je v ní propojena inteligence a nadsázka. Například tabákové firmy sponzorují výzkum proti rakovině. Dalším úhlem pohledu je zákaz tabákové reklamy stupňující se téměř k absolutnu.EFEKTIVNÍ TIPVybírejte také podle druhu vašeho daru. Například pokud věnujete menší finanční částku, pak je účelnější věnovat ji třeba místní organizaci než výzkumu nadnárodní velikosti. A v místních regionálních periodikách se budou o takovou zprávu více zajímat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

TOP 10 evropských měst s největší spokojeností zaměstnanců

Spokojenost v zaměstnání je důležitým prvkem, který ovlivňuje celkovou kvalitu života člověka. Určitě budete souhlasit s tím, že spokojenost lidí s prací v českých městech není zrovna nejvyšší. Inspirujte se však evropskými metropolemi, ve kterých jsou lidé se svou prací nejvíce šťastní. Přinášíme vám přehled TOP 10 evropských měst s nejspokojenějšími zaměstnanci na základě výsledků studie Evropské komise.-Na místě číslo 10 se umístilo hlavní město Lotyšska Riga, do kterého je soustředěno přibližně 50% z celkového HDP této pobaltské země. Podle studie je v tomto městě se svou prací spokojeno 76% a nespokojených pouze 15% zaměstnanců.-Místo číslo 9 obsadila švýcarská Ženeva, kde je až 76% zaměstnanců spokojených se svou prací. Toto město je zároveň i devátým největším finančním centrem ve světě.-O procento vyšší spokojenost lidí se zaměstnáním dosáhla metropole Francie Paříž, který v tomto žebříčku patří 8. místo. Paříž je zároveň největším městem v top 10.-Číslo 7 v rámci spokojenosti obyvatel se zaměstnáním si zajistilo hlavní město Evropské unie Brusel. A to se spokojeností na úrovni 77% a nespokojeností jen 11%.-Příčku číslo 6 obsadilo hlavní sídlo koncernu automobilek Peugeot-Citroen Rennes. Se svou prací je zde spokojeno 78% zaměstnanců.-Se stejným procentem se může pyšnit i hlavní město Dánska Kodaň, kterému tento žebříček zajistil 5. místo.-Místo číslo 4. patří metropoli našich rakouských sousedů Vídni, a to se spokojeností zaměstnanců na úrovni 79%. V tomto žebříčku se však nachází ještě jedno rakouské město, které je na tom v tomto parametru ještě lépe než Vídeň.-Bronzovou příčku si zajistilo hlavní město Islandu Reykjavík, ve kterém je se svou prací spokojeno 79% lidí a nespokojených jen 7%. Toto město má jen 200 000 obyvatel.-Druhá příčka v tomto seznamu patří městu Zurich, a to s 83% spokojených zaměstnanců. Paradoxem je, že toto město patří mezi ty vůbec nejdražší na světě.-I když mnozí by očekávali, že na první pozic v tomto žebříčku se umístí Londýn, skutečnost je zcela odlišná. Tomu patří až místo v druhé dvacítce. Nejspokojenější zaměstnanci v Evropské unii žijí v rakouském městě Graz. A to až na úrovni 85%. 

Pokračovat na článek


Vedení účetnictví svěřte profesionálům

Mnozí podnikatelé, zejména ti začínající, si myslí, že účetnictví je jednoduchá věc, kterou zvládne opravdu kdokoliv. Už po pár týdnech či měsících však většinou zjišťují, že to tak jednoduché není a najednou potřebují pomoc odborníka. A to nejen na další vedení agendy, ale i opravu dosud napáchaných chyb. Proto si i vy nedělejte zbytečné problémy a již od počátku svěřte svou účetní agendu do rukou skutečných profesionálů.Bez účetnictví a spolehlivého účetního by nemohlo fungovat žádné podnikání. Neexistoval by totiž žádný systém a monitoring efektivity daných podnikatelských aktivit. Účetnictví zahrnuje řadu úkonů, o kterých běžný smrtelník nemá ani jen ponětí. Samotný účetní proto musí být vzdělaný člověk a v žádném případě nemůže spát na vavřínech. Naopak, neustále se vzdělávat, seznamovat se s frekventovaně aktualizovanou legislativou tak, aby administrativa dané firmy odpovídala zákonným požadavkům. Proto pokud na výkon této práce nemáte zaměstnaného zvláštního člověka, spolupracujte s renomovanými účetními firmami.Co všechno obsahuje vedení účetnictví?Bez ohledu na to, zda vám účetnictví zpracovává účetní firma Praha nebo v jiném menším městě, služby zůstávají stejné. V případě živnostníků je preferované jednoduché účetnictví, společnosti mají povinnost vést podvojné účetnictví, které je složitější. Každý jeden doklad totiž musí být zaúčtován na dva účty (má dát, dal), musí se vést evidence banky a sklady. Účetní firma vám zajistí kompletní zpracování dokladů, vedení banky, pravidelnou daňovou evidenci a tvorbu přiznání k DPH v závislosti na platcovství DPH, tvorbu uzávěrek, evidenci skladů a mnohé jiné úkony. Také kompletní komunikaci s daňovým úřadem a v případě zájmu i personální agendu. Samozřejmostí je podávání zpráv o stavu účetnictví v pravidelných intervalech.Zajímá vás, kolik za účetnictví zaplatíte?Ceny za vedení účetnictví jsou stanovovány individuálně a závisí na rozsahu zpracovaných dokladů a úkonů, které si objednáte. Mnohé účetní firmy nabízejí svým klientům základní služby v balíčku za jeden měsíční poplatek, přičemž služby navíc se účtují zvlášť. Vše však záleží na dohodě.

Pokračovat na článek


Jak předcházet problémům v rodinných podnicích?

Každý jeden podnik se setkává s problémy, avšak ty rodinné je mají opravdu jedinečné. Jejich dlouhodobé neřešení může výrazně ovlivnit úspěch na trhu a budoucí existenci. Podívejte se tipy, jak se vyhýbat rizikům v rodinných podnicích a jak s přehledem zvládat ty současné. Jasně popsat všechny cíle rodinné společnosti a ujistit se, že všichni její členové jsou s nimi srozuměni a respektují jejich.Definovat úlohu a určit odpovědnost každého rodinného zaměstnance v rodinné firměUdržovat otevřenou a upřímnou komunikaci za každých okolností.Všechny problémy řešit rychle a bez jakýchkoliv emocí. Při jejich řešení se oprostit od vztahů v rámci rodiny a svou manželku, sourozence či děti brát jako obchodní partnery, nadřízených, případně podřízených.Vytvořit spravedlivý systém platů a systém možných povýšení, který je založen pouze na individuálních zásluhách a schopnostech, nikoliv na rodinných vztazích.Oddělit emoce rodiny od procesu řízení firmy. Do chodu společnosti zapojovat i jiných zaměstnanců a poskytovat jim příležitost k jejich rozvoj a osobnostní růstu.Vytvořit plán nástupnictví, který zajistí, že vaše podnikání bude nadále fungovat i poté, co zde už nebudete. Potomky již od mala zaučovat a seznamovat je se základním chodem společnosti tak, aby ji v dospělosti mohli probrat a profesionální řídit.

Pokračovat na článek


Základní jmění – nikdo jej nechápe

Podivnost se základním jměním společností trvá už dlouho a jedná se o dost nepochopitelný administrativní úkon. Akciová společnost má sice předepsané 2 miliony korun a společnost s ručením 200 tisíc korun. Jenomže žádné jmění mít nemusí.Zajímavá absurditaV podstatě se dá říct, že základní jmění společnosti je jen cifra na papíru. Neslouží k žádnému ručení a žádný majetek společnost v této minimální výši mít nemusí. Nikdo tomu v podstatě nerozumí a většina laiků se domnívá, že v případě pohledávky alespoň tato částka bude k dispozici. To se ovšem velice mýlí. Společnost může hospodařit daleko pod hranicí svého základního jmění a tento “základ“ je tak jen napsán ve výpisu z Obchodního rejstříku. Jinde se nevyskytuje.Zakládací byrokracieZákladní jmění tak jen komplikuje založení. Zakladatelé nebo jeden zakladatel musejí složit alespoň 30 % jmění společnosti, ale většinou se skládá celé jmění. Stačí si založit účet v bance, která na takové případy má speciální účty. Zakladatelům vydá potvrzení a to stačí k zápisu společnosti. Základní jmění se ale nemusí složit ani do banky. Kromě notáře jej může mít u sebe takzvaný správce vkladu, který jen podepíše, že u něj společníci jmění složili. Pokud je jmění složeno v penězích, po zápisu v OR se okamžitě uvolní.Účetní operaceV podstatě je tak složené základní jmění jen takovým účetním záznamem. Samozřejmě, že patří společnosti a nelze s ním libovolně nakládat. Možností, jak jej využít, aniž by bylo ku prospěchu společnosti, je mnoho. Hodně společníků obchodních společností totiž hned vklad vybere. A kdo zakládá společnosti na zakázku, tak samozřejmě žádné základní jmění ve společnosti nenechává. Vybrat se dá základní jmění půjčkou, ale postačuje třeba záloha na služební cestu nebo proplacení jakýchkoliv nákladů společníka.V USA jinakSpolečnosti v jiných zemích nemají tak byrokratický přístup k obchodním společnostem. Například v USA musí základní jmění stále existovat. Není třeba součástí společnosti a nevyskytuje se při podnikání. Když ale jde společnost do likvidace nebo do bankrotu, zakladatel musí základní jmění mít nebo jej zaplatit ze svého. Toto opatření má svůj praktický a logický význam. I předlužená společnost má náklady na průběh bankrotu a likvidaci. Ty se musejí nějak zaplatit. Kromě toho ví každý věřitel, že alespoň nějaké jmění kryje jeho pohledávku.Změna pojetíZakládání společností je v ČR opět pojato jako byrokraticko-administrativní úkon, který nemá praktickou oporu. Proto se také mnozí občané mýlí a myslí si, že základní jmění je nějaká trvalá jistota. V právnickém státu jako je ČR, je ale jedinou jistotou, že není žádná jistota. Vše je ukryto do různých kliček a formulací. Chybí řádný vztah k majetkovým hodnotám a přirozenost práva. Člověk přece právem očekává, že akciová společnost s 2 miliony základního jmění je nějakou jistotou a zárukou solidnosti. Netuší, že jde jen o právní výmysl, který nic neznamená.      

Pokračovat na článek


Inovace je pouze polovina úspěchu

Úspěšné podniky vytvářejí rovnováhu mezi inovací a komplexností.Co mají společného tak rozdílné společnosti, jako je Altana (silně zaměřená na speciální chemii) a BASF (globálně diverzifikovaná v chemikáliích od vitaminů až po ropu a plyn)? A jaké podobnosti vykazují obě firmy ve srovnání s Porsche, dodavatelem aut – nabízející něco navíc a Continentalem – společností, přísně orientovanou na zvyšování efektivnosti, nebo ve srovnání s ING DiBa (jednou vůbec z prvních bank, která své služby nabízí výlučně přes telefon, fax a internet)? Na tyto a podobné otázky odpovídá studie mezinárodní poradenské společnosti Arthur D. Little. Studii vydala společnost Arthur D. Little ke svému 120letému jubileu s novodobou perspektivou pohledu, a to volně podle motta: „Pouze inovuješ nebo vytváříš také hodnotu?“ K tomu je nutno udržovat inovaci a výslednou komplexnost v rovnováze, pouze pak mohou akcionáři očekávat růst hodnoty společnosti. Co činí z podniků SMART INNOVATORs?Uvedené podniky spojuje úspěšnost – trvale rostou a vytvářejí zisk. Pak se nabízí otázka, jaký je recept na tuto úspěšnost. Zde selhávají často tradiční způsoby vysvětlení – jako např. působnost v daném oboru, strategie zaměřená na snižování nákladů, řízení jakosti nebo široké výrobní portfolio. Mnohem více sjednocuje jmenované podniky společná logika. To potvrzuje studie Arthur D. Little, která přesahuje obory a do níž byli zapojeni uznávaní analisté LBBW a experti Brand Agency Grey. Výsledek podává průkopnická vysvětlení, co činí z podniků SMART INNOVATORs. Inovací se zabývají zcela odlišněInovace představuje v mnoha případech páku k růstu a zvyšování hodnoty společnosti. Toto vysvětlení je však příliš jednoduché: Již letmý pohled na ty zvlášť úspěšné ukazuje, že se zabývají inovací jednak zcela odlišně (obchodní modely/postupy/produkty/služby) a jednak toto vykonávají se zcela odlišnou intenzitou. K tomu pozorujeme podniky, které přes masivní inovační snahy nedosahují přiměřené hospodárnosti. Existují i takové, které s malou mírou inovací dosahují velmi dobrých hospodářských výsledků. Záleží na správném stupniZcela zřejmě nehodnotí zákazník novinku v každém případě stejně. Nebo jinak řečeno: Vedoucí úloha inovace nepřináší automaticky růst zisku – naproti tomu růst společnosti lze dosáhnout i s malým podílem inovací. Záleží tedy na správném stupni inovace. Jako příklady můžeme uvést společnosti E-Plus nebo také TUI. Zákazníci zařazují oba podniky mezi „spolehlivé“ a inovativní", přičemž se toto žádným způsobem neprojevuje ve výkonnosti. Diametrálně se naproti tomu jeví situace u společnosti Kali & Salz: Aniž by tento podnik projevoval inovační náklonnost, dociluje vysokého růstu svých akcií. Optimalizovat komplexnost a inovaciNa nasycených západních trzích lze docílit růstu především pomocí identifikace nových příležitostí/skulin, stoupající individualizace produktů/přizpůsobení a hledání nových odbytových cest. Růst vyžaduje tudíž inovaci, nicméně této inovace se dociluje dodatečnou komplexností. Úspěšní manažeři stále sledují simultánní optimalizaci obou veličin. Příklady: Timex a AmazonVzpomeňme si na společnost Timex – svého času inovační vůdce v quarz hodinkách (uprostřed 70. let byly každé druhé hodinky prodané v Americe Timex hodinky.) Nadměrná komplexnost u produktů a procesů způsobila, že podnik nehledě na technologický pokrok opět z trhu téměř zmizel. Poté se opět přihlásil na trhu s hodinkami pro sportovce, v roce1979 na Ironman linie. Je to náhoda nebo lze to nějak vysvětlit? Další případ – Amazon: V současné době opět extrémně úspěšný podnik, který během období e-podnikání představil kompletně nový obchodní model pro knihkupectví (on-line). Ale z toho se rezultující výzva pro komplexní logistiku – zásobovací řetězec v mezinárodním kontextu za on-line portálem – mohla jen nesměle držet krok s rapidním nárůstem a přivedla tak podnik do těžkých potíží. Nyní to samozřejmě opět vypadá jinak. Ideální podoba SMART INNOVATORAShrneme-li získané informace, dostáváme ideální podobu SMART INNOVATORA. Vědomě se rozhodl pro (svoji) strategickou roli, poskytuje potřebnou míru inovace a vyvažuje k tomu svou komplexnost. To může také v jednotlivém případě – jak jsme viděli – vést k cílenému zvýšení komplexnosti. Současně souhlasí role a inovace a SMART INNOVATOR využívá vliv změn mezi inovací a komplexností. Nákladové strategie nejsou trvale úspěšnéPro podniky v České republice i na západních trzích platí: Čisté strategie založené na vedoucí úloze nákladů, jež brání inovační síle, nejsou trvale úspěšné, dokonce i dosažené zvýšení komplexnosti k zajištění inovační přednosti může postrádat smysl. Najít cestu do vhodné roleU SMART INNOVATION nejde o statický popis průmyslu, rolí a v nich jednajících hráčů. Mnohem více se největší výzva vedení podniku podobá úloze lodního kapitána: najít cestu do vhodné role. K tomu slouží nový kompas umožňující změnu kurzu mezi komplexností a inovací. Čtyři odlišné strategická poziceNa základě současné úrovně komplexnosti a inovačních výsledku byla podnikům přirazena jedna ze čtyř strategických pozic:- Jednatelé o změnách- Nabízeči prémií- Tradicionalisté- Puristé„Jednatelé o změnách“To jsou podniky, které se vystavují spíše malé komplexnosti, ale u nichž existuje vysoký inovační tlak, a to směrem k inovačním obchodním modelům, které jsou postaveny na procesních inovacích a méně často vedou k inovačním produktům. Tuto úlohu hrají firmy jako Comdirect, Ryanair, Red Bull nebo také Karman. Disponují zaostřeným portfoliem produkt/služby, oslovují málo zákaznických segmentů, a to vše s poměrně malou rozmanitostí ochranných známek. Podniky jsou si vědomy, že komplexnost, co se týká organizace a tvorby hodnot, je nutno zachovávat malou.„Nabízeči prémií“Zde se pohybují podniky s velkým inovačním výsledkem u etablovanýcha hromadně nákladnějších výdajových struktur. V popředí stojí inovace produktů/služeb. Nabízeči prémií – jako Allianz, Deutsche Bank, Lufthansa nebo Hilti jsou nutně vystaveny velkému rozsahu komplexity. Kdo v této úloze chce být úspěšný, musí se naučit tuto úlohu také zvládat (řečeno jinak: aktivně „řídit“) a z toho získávat tržní výhody. Aby byl tento přístup trvale udržitelný a úspěšný, musí se opírat o permanentně vysokou inovační sílu na zákaznickém rozhraní.„Tradicionalisté“Třetím modelem úloh jsou „tradicionalisté“. To jsou podniky, jako Kühne & Nagel, Südchemie nebo T-Systems, které se zhlédly ve vysoké – hlavně historicky vzniklé – komplexnosti. Úspěšní tradicionalisté jsou „světoví mistři“ v zacházení s komplexností – koncentrují se zejména na účinnost, resp. nákladové aspekty, totální management jakosti, atd. Podíl na obratu, který je realizován produkty mladšími než 5 let, je malý, což však není pro ně nevýhodou. Naopak: Intenzifikace inovačních snah má u tradicionalistů účinek často jako bumerang.„Puristé“Puristé jsou podniky, které se jednak vyznačují nízkou inovační výkonností, ale také jsou konfrontovány malou komplexností. Jako „puristé“ jednají mezi jinými Axpo, Lanxess nebo Münchener Rück. Pro úspěšnost této úlohy je rozhodující, aby se podnik vyvaroval všem lákadlům dodatečné komplexnosti a náklonnosti tvořící inovační hodnotu, které zákazník nemůže vnímat a aby se koncentroval na svoji základní výkonnost a tuto udržoval „štíhlou“. To však neznamená, že inovace nehraje žádnou roli. Jako příklad může být jmenován dodavatel automobilů Leoni, který je specializovaný na kabelové rozvody. Účast z více než 100 podnikůMezinárodní studie SMART INNOVATION se zúčastnilo více než 100 podniků na německém, švýcarském a rakouském trhu. Jmenujme alespoň některé z nich: T-Mobile, Toyota, UPS, Telekom Austria Group, Simens VDO, RWE, Porsche, MAN Diesel, Hyundai/Kia, Fedex, Easy Jet, Credit Suisse, Daimler Chrysler, Citibank, British Airlines či Allianz.

Pokračovat na článek