Výsledky vyhledávání pro dotaz základních práv svobod

Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


3 kroky, jak založit firmu jednoduše a rychle

Pokud je vaším cílem podnikat, máte na výběr ze dvou hlavních cest. Tou první je klasika v podobě živnostenského oprávnění. Druhou cestou je vlastní firma, která je z několika důvodů oblíbenější a zajímavější. Jak ji založit? Představíme vám tři jednoduché kroky, pomocí kterých to jde velmi rychle a pohodlně. Protože nabízíme zakládání společnosti, doporučujeme na tento krok využít profesionála. A to primárně z toho důvodu, že danou firmu založíte rychle, jednoduše a bez starostí.Stačí zadat jenom několik základních informací, kam se řadí:Jméno firmyJednatelé a společníciVýše obchodních podílůFirma musí někde sídlitMnoho hlavně začínajících podnikatelů dělá tu chybu, že firmu umístí na adresu svého bydliště. Nejenom, že to působí neprofesionálně, ale může to být spojeno s celou řadou problémů hlavně v budoucnu. Neváhejte a vyberte si sídlo společnosti z těch aktuálně dostupných, které fungují na bázi virtuálních kanceláří. Díky tomu lze sídlit v podstatě kdekoliv nejenom v naší republice, ale třeba i v zahraničí. Výhodou této možnosti je mimo jiné i výhodná cena, nebo doprovodné služby s tímto sídlem spojené.I firma musí mít živnostTo nejdůležitější, co v souvislosti založením firmy platí, to je povinnost mít živnostenské oprávnění. Samozřejmě na takovou činnost, kterou budete vykonávat. I v tomto můžete získat pomoc a rady, třeba přímo na konkrétním úřadě. Ideální je sepsat si obory činnosti, kterými se chcete zabývat. Tento list papíru na své tiskárně, kde využíváte levné tonery Brother vytisknete, a dále již můžete jednoduše začít s přidáváním konkrétních živností. Zde pamatujte na to, že ideální je volit živností více, jelikož jedině tak budete mít jistotu v tom, že můžete své služby a obory podnikání dále rozšiřovat. A to bez nutnosti opětovné návštěvy konkrétního úřadu.

Pokračovat na článek


Být živnostníkem nebo se na Živnostenský list vykašlat?

Povinnost vlastnit a opatřit si Živnostenský list, dnes tedy zápis do Živnostenského rejstříku je u většiny povolání povinná. Živnosti se dělí na volné, vázané, řemeslné a kocesované. V naší byrokratické zemi existují také profese, které mít živnost nemusejí. A nehrozí jim žádné sankce.Živnosti volnéPokud je vám něco volné, tak to asociuje spíše ledabylý vztah. Živnost volná tak úplně volná není, protže stejně vyžaduje registraci a splnění základních podmínek podnikání, kterými je věk 18 let, bezúhonnost, svéprávnost a bezdlužnost. Na takzvané ohlášení živnosti volné nepotřebujete na živnostenském odboru nic zvláštního, protože většinu dokladů si úřad sám opatří (výpis z rejstříku trestů), OP předložíte a svéprávnost prohlásíte. Stát, když tyto administrativní kroky, jakými bylo třeba nošení výpisu z RT, zrušil, doplnil je sháněním bezdlužnosti od České správy sociálního zabezpečení a Finančního úřadu. K tomu musíte prohlásit, že nedlužíte Zdravotní pojišťovně. Takže kolečko obíhání a 1.000 Kč k tomu, zase zůstalo.Další živnostiVázané živnosti vyžadují doložení kvalifikace a jsou rozdílné podle přesně stanovených podmínek Zákona o živnostenském podnikání. Například geologická činnost vyžaduje osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí, zpracování tabáku vysokoškolské vzdělání v oboru a rok praxe stejně jako třeba oční optika, zpracování odpadu, projektová činnost nebo třeba nákup a prodej uměleckých předmětů. Při nižším vzdělání se pak prodllužuje podmínka délky praxe. Živnosti řemeslné se od vázaných prakticky neliší, jen dávají svým názvem najevo, že se týkají řemesel jako jsou pekařství, kamenictví, zlatnictví, truhlářství a další profese ručních prací. Také obsahují povinnost příslušného vzdělání či vyučení a povinné praxe. Nejsložitější jsou koncesované živnosti, protože spojují podmínky předchozích živností (obecné podmínky, vzdělání a praxi) a k tomu ještě speciální povolení – kooncesi, kterou uděluje stát. Známá koncese je třeba nákladní automobilová doprava, kde zájemce musí složit kauci a pojistit se nebo provoz kematoria, balzamování a pohřební služby, výroba lihu a vína, jakékoliv zacházení s výbušninami, zbraněmi, střelivem  a pyrotechnikou, ale také provádění dražeb a detektivních služeb.Bez živnostiDá se žít také bez živnostenského oprávnění. Autoři, správci autorských práv, umělci (zpěváci, herci atd.) a restaurátoři nepotřebují žádné povolení a nemusí si opatřovat Živnostenský list. Stejně tak nevyžaduje Zákon o živnostenském oprávnění ŽL od osob, které podnikají v oboru se zákonnými povinnosti na profesní úroveň. Živnosťák tak nepotřebují lékaři, lékárníci, advokáti, notáří, tlumočníci, překladatelé, znalci, auditoři a mnoho dalších profesí. Živností není také zemědělství včetně prodeje vlastních výrobků (jenom registrace na místním úřadu), vzdělávání nebo vlastní železniční doprava.K podnikání a získání Živnostenského listu může každý přistoupit individuálně a přestože není povinen ohlašovat živnost nebo získávat koncesi, může si živnost opatřit. V tomto se dobrovolnosti meze nekladou. Živnost poskytuje určité výhody třeba uplatněním vyšších paušálních výdajů a je někdy dobré se prokazovat výpisem z Živnostenského rejstříku, než nemít žádný doklad. V každém případě je nutné si ověřit, zda živnost potřebujete nebo ne, protože nedovolené podnikání je trestným činem a v menším rozsahu podléhá sankcím ve správním řízení. Rozdílnost pokut se pak stanovuje podle druhu živností. U podnikání bez živnostenského oprávnění u volné živnosti lze uložit pokutu až do 500.000 Kč, u řemeslné a vázané živnosti až 750.000 Kč a u koncesované až 1.000.000 Kč.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Franchising

Franchising

Co je to franchisingEvropský kodex etiky franchisingu definuje franchising jako způsob podnikání, tzv. Partnership for profit, který je založený na dělbě práce a spcializaci mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy. Jedná se o úzkou a nepřetržitou spolupráci finančně a právně relativně samostatných podnikatelů. Franchisor nabízí podnikatelský koncept pro úspěšné vybudování a řízení podniku. Franchisant se naproti tomu zavazuje dodržovat postupy stanovené v koncepci.Základní myšlenkaZákladní myšlenka franchisingu je jednou vytvořený úspěšný podnikatelský systém x krát prodat a zajistit tak odbyt a expanzi (národní i mezinárodní). Vice versa vstoupit snadno do podnikání, které je úspěšné a nastartovat svoji podnikatelskou kariéru bezpečně.Nejvíce franchíz najdeme v oblastech prodeje, služeb a gastronomii.PojmyFranchiza (franchíza): licence poskytnutá za účelem úzké spolupráce mezi dvěma podnikatelskými subjekty, kdy jeden poskytuje své know-how a druhý se zabývá odbytem zboží či služebFranchisor: nabízí podnikatelský koncept, určuje pravidla a stavuje podmínky podnikáníFranchisant: kupuje podnikatelský koncept, využívá know-how, podniká na vlastní odpovědnostFranchisová smlouva: smlouva mezi dvěma podnikatelskými subjekty, která upravuje základní vztahy (práva a povinnosti) mezi poskytovatelem a nabyvatelem licenceFranchisový balík: souhrn práv, znalostí, know-how, služeb a dalšího plnění poskytované ve prospěch nabyvatele licence (franchisanta), které usnadňují a stabilizují podnikání. Franchisový balík je součástí franchisové smlouvy.Franchisové poplatky: platby (jednorázové i opakující se), které platí nabyvatel licence franchisorovi za možnost provozování franchízy a spojené službyFranchisová síť: struktura všech organizačních jednotek franchíz, resp. franchisantů, které jsou koordinované z centrályMaster-Franchising: franchising, který je provozován v mezinárodním měřítku, resp. přesahuje území jednoho státuMater-Franchisová smlouva: smlouva, která upravuje přeshraniční vztahy mezi master-franchisorem a master-franchisantem. Smlouva umožńuje uzavírat franchisové smlouvy s dalšími franchisanty.ČIFRA: Český institut pro franchizing, který vznikl pro všechny podnikatele (především menší podnikatele), aby měli možnost pustit se bezpečně do osvědčené metody podnikání a vhodně ji použít. Jedná se o poradenské národní centrum, které zahrnuje vzdělávací, vědeckou, publikační i popularizační činnosti.FranchisantPodniká vlastním jménem a na vlastní účet.Využívá jméno a značku franchisy. Nestará se o propagaci výrobků ani služeb své pobočky. Reklamní kampaně probíhají centrálně díky čemuž se marketingová síla značky zvyšuje.Využívá nasmlouvaných velkoobchodních partnerů, kde má možnost získat nákupní výhody. Franchisant má také možnost nakupovat přímo od franchisora za nižší ceny.Franchisant má díky osvědčenému podnikatelskému konceptu, tržnímu know-how a de facto zajištěnému odbytu svých výrobků a služeb bezpečnější, jistější a rychlejší vstup na trh.Je to právě know-how, které je důvodem tak drahé franchisové smlouvy.POZOR: Jako franchisant nemáte plnou svobodu k nasmlouvání vlastních dodavatelů.FranchisorFranchizor poskytuje právo používat osvědčený podnikatelský koncept a značku, vč. všech přidružených služeb, které stabilizují podnikání.Franchisor pomáhá zejména při zakládání pobočky, při úpravách či vybavení provozovny. Poskytuje také školení zaměstnanců jak v oblastech prodejních tak marketingových postupů. Franchisor tak předává své osvědčené know-how. V průběhu trvání franchisového partnerství má franchisor za úkol průběžně kontrolovat a podporovat vedení franchisové pobočky.FranchízaNejčastěji se jedná o formu podnikání malých a středních podniků, které expandují na nové trhy a zahraniční oblasti. Statistiky z Evropské unie dokládají, že podnikání skrz franchisovou smlouvu je až 6krát úspěšnější než podnikání na vlastní pěst.Základní touha franchizora je expandovat na nové trhy a rozšířit tak svoje produkty, služby i značku, a to vše s minimálními náklady. Jako franchizant vstupujete do určité kultury a začínáte podnikat s již známou značkou a návodem, jak na to.Základ podnikání jako každé jinéFranchising může znít jako snadné řešení, jak vydělat lehce peníze. Dají nám plán, know-how, vyškolí zaměstnance, řeknou, jak se co dělá a zákazníky budeme mít de facto také, protože budeme těžit z již zaběhlé značky. Franchising je však podnikání jako každé jiné. Dříve než se rozhodnete investovat peníze, buďte k sobě upřímní a pokud je to váš první krok do podnikání, pečlivě si zodpovězte typové otázky.Pouštím se do samostatného podnikání, jsem opravdu podnikatelský typ?Jsem připraven na podnikatelská rizika?Dokáži řídit tým spolupracovníků a budovat dlouhodobé obchodní vztahy?Jsem připraven respektovat stanovená pravidla a jsem připraven na možná omezení do budoucna?Zodpovědně vybírejte z desítek možných franchisových konceptů, které vyhovují vašemu oboru či předmětu podnikání. Možnosti franchizové spolupráce nabízí jednotlivé společnosti na svých webových stránkách, které dohledáte přes internetové vyhledávače. Zalíbí-li se vám, kontaktujte je a požádejte o podrobnější informační franchisové podklady. Anebo můžete využít specializované pracoviště, které se zabývá franchisingem již několik let - Český institut pro franchising (ČIFRA).Financování franchízyČeská asociace franchisingu několik let iniciuje boj za výhodnější podmínky při financování franchízy u finančních institucích. Mnoho franchízových smluv představuje poměrně vysokou investici - jedná se o primární problém, který každý franchisant řeší. ¨Aktuálně české prostředí nabízí financování franchízy těmito prostředky:Bankovní úvěryPůjčkystátní podpůrné programy podpory pro malé a střední podnikatelePartnerstvíLeasingFactoring a forfaitingStrukturované fondy EUPOZOR: Při žádosti o značné finanční zdroje je u většiny poskytovatelů vyžadován propracovaný bussiness plan, vč. finanční návratnosti.Franchising v České republiceFranchising se jako forma podnikání dostala do České republiky až po revoluci v roce 1991. To je hlavní důvod mladosti franchisových systémů u nás. Nedokonalá mladá legislativa, podnikatelská tržní kultura a chybějící zkušenosti s minimálním know-how způsobily velmi pomalý proces rozvoje tohoto typu podnikání.V České republice se jedná přibližně o 50% podíl franchisingu v oblasti služeb a 50% v oblasti obchodu.Ve službách dominují jednoznačně restaurace, rychlé občerstvení a realitní kanceláře. Z oblasti obchodu stojí v čele prodej módy a textilu.V posledních letech se poptávka po franchisingu v ČR zvyšuje. Díky vysoce konkurenčnímu až přesycenému trhu je právě franchising jedna z alternativ, jak podnikat a obstát nejen na národním trhu, ale také na trhu otevřené EU.Pro expanzi na nové zahraniční trhy je využíván především master-franchising, o jehož financování získávají čeští podnikatelé stále větší povědomí. Tímto způsobem se přibližujeme evropskému standardu a stáváme se součástí evropských vazeb rozvoje trhu.Výhody franchisingubezpečnější podnikání (prodejní koncepce je tržně ověřená)relativně vysoká rentabilita vloženého kapitáluX krát úspěšnější podnikání než na vlastní pěstrychlá expanzezajištěný vstup na nové i vzdálené trhylepší vyjednávací pozice na trhuMotto: Jednou vymyšlené stokrát prodat

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Event management

Banner už není v kurzu?

Tipy, jak být vidět na webu za pár korun! První banner umístila na internet v roce 1994 americká telekomunikační společnost AT&T a zvolila proužek přes skoro celou šíři obrazovky na elektronickém magazínu HotWired. Od té doby klesl CTR (poměr mezi prokliknutím se na cílovou stránku a počtem zobrazených bannerů) přibližně ze 10–20% na neuvěřitelně nízkou hodnotu, a to na průměrných 0,2 %.Je banner mrtvý?Jaké formáty jej nahradily? Jaké formy internetové propagace jsou dnes účinnější? Tipy, jak být vidět na webu1.       Firemní web a jeho propagaceSídlo firmy na internetu je jeden velký propagační komunikát reprezentující firmu. Web společnosti by podle Josefa Drobílka měl být to první, do čeho by firma měla investovat, pokud se rozhodne pro jakoukoliv internetovou reklamu. „Můžete mít prvotřídní bannery vyrobené za použití nejmodernějších technologií a nápaditou kreativu, pokud ovšem z takového banneru přijde uživatel na nepoužitelný web, nebo na webu nenalezne to, co hledal, není nic jednoduššího, než se jedním kliknutím myši dostat ke konkurenci. V ideálním případě by se měl návštěvník, přicházející z banneru, dostat přímo na speciální microsite. Uživatel musí mít pocit, že banner pokračuje a sdělení, které ho zaujalo, se dále rozvíjí a přináší mu to, co očekával.“ Cena tvorby webu je závislá na velikosti webových stránek, jejich obsahu a interaktivitě. Obecně lze říci, že malé statické stránky je možné pořídit za cenu 10 000 CZK a velké dynamické stránky, komunikující se zákazníkem interaktivně, například za 400 000 CZK. Cena se ale pohybuje v řádech několika set tisíc korun, hodně záleží na rozsahu stránek, a jaké interaktivní prvky jsou použity. Jen tyto prvky mohou stát statisíce. Ukázkou skvělé internetové propagace jsou například stránky www.bidz.com nebo www.soonnight.com. Fenoménem poslední doby je SEO, Search Engine Optimization. Tento nástroj je založený na klíčových slovech, která je nutno správně definovat za dodržení základních pravidel, jako je například obsahová relevance nebo frekvence vyhledávání.  Firemní web se pak zadarmo objeví na co možná nejvyšší pozici vyhledávacích enginů. Pokud však není podpořen dalšími kroky, je zbytečný.  Do typu propagace SEM,  Search Engine Marketing, spadá také kontextová reklama, která se zobrazuje ve vyhledávačích po boku zadaného slova, a také PPC systémy, Pay Per Click (platba za proklik). Cena klíčového slova s přednostním výpisem na vyhledávacích fulltextových portálech (například www.seznam.cz, www.centrum.cz atp.) se může pohybovat okolo částky 10 000 CZK až 20 000 CZK na dobu jednoho měsíce, mezi cenami jednotlivých portálů jsou však rozdíly. Portál Seznam od této reklamy pomalu upouští a plánuje ji nahradit vlastním PPC systémem.2.       Pronajaté místo na webuJedná se o část webové stránky, tedy pronajaté místo určené pro grafickou (například banner) nebo textovou (PR článek) reklamu. Josef Drobílek tvrdí, že pro většinu firem je základním nástrojem internetové reklamy stále banner: „Dokud zadavatelé nezačnou rozlišovat mezi výkonnostní a image reklamou, a místo konverzí je bude zajímat CTR, tak budou mít bannery stále dominantní postavení na českém internetu. Obecně lze asi říct, že pokud umístíme banner na úvodní stránku webu, bude se jednat o image sdělení a pravděpodobně použijeme výraznější banner, kterým chceme upoutat pozornost.“ Štěpán Prachař pak považuje užívání roll-on bannerů  a float bannerů jako lov ve slepých vodách. „Vyrolují se nebo plavou všude možně po stránce a otravují život návštěvníkovi. Jednoduše to jen přispívá ke klasické informační slepotě.“ Cena banneru je dnes 100 CZK až klidně 750 CZK CPT, Cost Per Thousand (cena za tisíc zobrazení), a je závislá na pozici banneru, frekvenci zobrazování uživateli a na typu webových stránek. Bannery lze také nakupovat mnohem levněji, formou PPC. Komunikační a mediální agentury občas zkouší obchodní háčky na zadavatele reklam. Pro definici standardizace bannerů klikněte na http://iab.net/standards/adunits.asp                                                                                         nebo http://www.iab.net/standards/richmedia/pdf/RichMediaGuidelines3.pdf, kde je zveřejněn seznam typů bannerů.V dnešní době hojně využívaným prvkem je také PR článek. Je to z toho důvodu, že čtenáři ho nedokáží na první pohled identifikovat jako reklamní komunikát. Cena PR článku je závislá na typu média, kde je zobrazován, může to být zdarma stejně jako 35 000 CZK za týden.Aby bylo místo na webu pronajaté efektivně, je vhodné znát návštěvnost daných stránek. 3.       Součást webových stránekWeb může být tvořen propagačními součástmi, jakými jsou například fora, chaty a diskuse. Jedná se o interaktivní komunikaci s okamžitou a do budoucna archivovanou odpovědí. Stačí být připojen na internet. Výdaje jsou nulové. Jakýkoli pracovník firmy může na diskusním fóru někomu poradit, jak vyřešit daný problém a pozitivní asociace se přenesou na firmu. Nebo může firma sponzorovat obsah jiného webu a bude vnímána jako poskytovatel dané služby.4.       Internetová pošta E-mail má nejrychlejší time-to-market ze všech druhů internetové reklamy.Jeden mail lze totiž rozeslat na tisíce adres v jediný okamžik. Nejzákladnějším prvkem je uvádět adresu firemního webu u podpisu všech zaměstnanců firmy. Další reklamní vsuvkou je newsletter. Má podobu pravidelného e-mailového zpravodaje, který si uživatel osobně vyžádá. Obezřetnosti je však třeba u volení periodicity. Časté newslettery mohou čtenáři mazat, aniž by je pročetli.Za novou vynikající věc je označován virální marketing. Jedná se o dobrovolné rozšiřování zajímavých marketingových zpráv dalším osobám. Do převážně vtipného obsahu komunikátu, kterým může být video, text, obrázek či animace, je vložen logotyp firmy, jejího produktu nebo webu, a příjemci komunikátu jej adaptují natolik, že jej zpravidla předají třem až pěti dalším uživatelům. Tento komunikát se pak dále šíří jako virová nákaza, odtud tedy název virální marketing. Má téměř globální dosah, je levný a efektivní. Jak upozorňuje Štěpán Prachař: „Kdysi jedno z nepsaných pravidel marketingu říkalo, že spokojený zákazník osloví tři své přátele, ale nespokojený jich osloví jedenáct!“ Tři pravidla internetové reklamyo        Uvědomit si, komu je komunikát (reklama) určena.o        Uvědomit si, co danou cílovou skupinu zajímá, jaké na ní fungují apely (na rodinu, na základní fyzické potřeby, na sociální potřeby, racionální apely atd.).o        Uvědomit si, jak dlouho bude daný komunikát cílové skupině přístupný. Tvrdí se, že aby byl vizuální komunikát účinný, tedy aby ho recipient vnímal, zapamatoval si ho a vybavil, měl by ho vidět alespoň 7krát. Na internetu se však vyplatí oslovit uživatele hned napoprvé.

Pokračovat na článek


Firemní písmo – zbytečnost, luxus nebo nutnost?

V současné době si můžeme vybrat na našem trhu ze čtyř až pěti tisíc typů písem s českou diakritikou.Korporátní písmo je jedním z klíčových prvků jednotného designu společnosti a tvoří nezaměnitelnou součást firemní komunikace. Mělo by se používat na všech materiálech, vycházejících z firmy k zákazníkovi, ať už se jedná o vizitky, obálky, hlavičkové papíry, formuláře, reklamní či propagační tiskoviny. „Pokud spatříte billboard nějaké firmy, navštívíte její internetové stránky nebo prodejnu, kde od zaměstnance dostanete vizitku, musí na vás všechny tyto vizuální vjemy působit v souladu. Jen tak je možné cíleně budovat firmě identitu a vlastní image,“ říká Ondřej Kafka, grafický designer a spoluautor publikace Corporate Identity Set. Právě proto si většina společností nechává vypracovat grafický manuál, jehož nedílnou součástí je i vhodně zvolené firemní písmo. Manuál přesně definuje jeho povolené řezy a aplikace a zpravidla obsahuje i tzv. doplňkový (substituční) font, jako náhradu pro případ, kdy firemní písmo nelze použít.Na co se při výběru písma zaměřit?Firemní písmo nejčastěji vybírají designéři tak, aby bylo v souladu s logem, celkovou prezentací společnosti a její základní vizí. Obecně lze říci, že jiný typ písma se vybírá pro moderní firmy, profilující se v oblasti nových technologií, a jiný pro společnosti, dbající na seriózní pověst a dlouhodobou tradici, jako jsou např. banky či advokátní kanceláře. I přesto, že by nás naše písmo mělo odlišit od konkurence, platí, že příliš originality škodí. Stejně tak bychom neměli podlehnout módním vlnám. Firemní písmo musí být zcela nadčasové. Mezi další významné faktory výběru patří dobrá čitelnost a dostupnost, a to jak z pohledu různých operačních systémů, tak i potřebných znaků. „Nejrozšířenější česká písma se nyní dodávají v tzv. postscriptovém Type 1 formátu pro jednu počítačovou platformu,“ upřesňuje Pavel Maňas, produktový manažer přes písma ve společnosti Quentin. „Aby však bylo dostupné všem uživatelům, pracujícím v systému Windows i Macintosh, je nutné zakoupit písmo pro každou platformu zvlášť. Tento problém postupně odbourává nástup multiplatformních písem OpenType.“ Před finálním rozhodnutím je třeba si dále ověřit, zda námi vybraný font obsahuje příslušnou jazykovou sadu. Čeština je součástí CE (Central European) sady, ve které nalezneme znaky i pro další východoevropské jazyky, jako je slovenština, chorvatština, maďarština, moldavština, polština, rumunština, slovinština a jazyk Lužických Srbů.Je písmo na zakázku pouhým rozmarem?V současné době si můžeme vybrat na našem trhu ze čtyř až pěti tisíc typů písem s českou diakritikou (obsahuje znaky ě,š,č,ř,ž,ý, ť atd.). Mezi největší výrobce patří Adobe, Berthold, URW či Linotype. Pokud si však oblíbíme font, který nemá českou verzi, můžeme si jej nechat lokalizovat. Zejména velké společnosti a nadnárodní korporace si zadávají výrobu písma přesně na míru. Jedná se o dlouhý a poměrně nákladný proces, jehož výsledkem je nový font, který zcela odpovídá požadavkům a potřebám firemní identifikace. Takto vzniklé písmo je jedinečné a nezaměnitelné. „U nás je toho krásným příkladem originální písmo Michala Cihláře, které používá pražská zoologická zahrada,“ dodává Ondřej Kafka. „Stačí pouhý pohled na tento linorytem vytvořený rukopis a bez dalšího čtení už víme, kam si jej zařadit.“Chyby, kterých je třeba se vyvarovatVzhledem k tomu, že obvykle firemní písmo volí grafičtí odborníci s dlouholetými zkušenostmi, nevyskytuje se tolik chyb při samotném výběru jako při jejich špatném použití. Mnoho manažerů stále ještě podceňuje význam korporátního designu a jeho vlivu na zákazníky. Pokud nějaký grafický manuál vůbec mají, netrvají důsledně na jeho dodržování. Avšak pověstná lidová tvořivost nezná mezí. Nezřídka se nám tak do ruky dostane dopis na hlavičkovém papíře, s jehož moderním designem výrazně kontrastuje starodávné písmo textu, kterým kreativní úředník jinak strohé sdělení „vylepšil“.Bez licence ani krokPodobně jako na ostatní softwarové programy se i na písmo vztahují autorská práva. Je proto třeba zakoupit licenci, která nás bude opravňovat k jeho použití. Bez ní se naše společnost vystavuje riziku postihu. Licence se obvykle váže na pět počítačů, na něž můžeme připojit libovolný počet tiskáren. Cena jednoho řezu písma s tímto typem licence se pohybuje od 800 do 2000 korun. Za pořízení celé rodiny fontu tak zaplatíme, v závislosti na počtu řezů, i několik tisíc. Velké společnosti, využívající písmo ve styku se širokou veřejností (např. mobilní operátoři, banky), si nejčastěji pořizují tzv. country licence. Ta je opravňuje k použití písma na neomezeném počtu počítačů v rámci daného území. Nejčastěji se vztahuje k jednomu řezu a vyjde na desítky až statisíce korun. V případě, že si zadáme výrobu korporátních tiskovin u grafického studia, které náš firemní font nemá k dispozici, můžeme mu jej poskytnout. K tomu by měla být uzavřena samostatná smlouva, v níž se studio zavazuje, že písmo použije výhradně při plnění naší zakázky a poté jej vymaže ze svého počítače. „Ačkoliv ani tento postup zcela neodpovídá autorskému zákonu, výrobci písem jej tolerují. V praxi se však nejčastěji setkáváme s tím, že font pro svého klienta nakoupí přímo grafické studio a po dokončení zakázky mu jej předá,“ upřesňuje Pavel Maňas. Stručný slovník základních pojmůBezpatková písma (bezserifová písma) – písma, jejichž písmena nemají výrazný kresebný znak ukončující jejich tahy (např. Helvetica, Arial, Frutiger, atd.)Patková písma (serifová písma) – písma s ozdobným zakončením tahů písmen (např. Times, Baskerville, Palatino atd.). Antikvy – druh patkových písem s rozdílnou šířkou tahůGrotesky – druh bezpatkových písem, tzv. lineární písma, která mají stejnou šířku tahů.Minusky a verzálky – malá a velká písmena.Řez písma – různé varianty určitého typu písma (Regular, Italic, Bold, Light apod.).Rodina písma – soubor jednotlivých řezů daného typu fontu. OpenType – multiplatformní font, který lze použít jak v systému Windows, tak v systému Macintosh. Co při nákupu písma musíme vědět:Jaký používáme operační systém – základní a nejčastěji používaný formát pro sazbu a zlom Type 1 je pro platformy Windows a Macintosh odlišný. Na kolika počítačích budeme písmo používat – licence se obvykle vztahuje na pět počítačů.Jaké jazyky budeme potřebovat – čeština je obsažena v tzv. CE (Central European) sadě.Přesný název fontu – uvedený v našem grafickém manuálu, v ideálním případě bychom měli znát i jeho výrobce.Počet potřebných řezů – někteří výrobci podmiňují prodej fontu nákupem celé rodiny.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Outsourcing

Fungování jednotlivých mediatypů

Holá pravda o dalších třech základních nadlinkových médiíchPo televizi, tisku a internetu jakožto, nositelích reklamního sdělení jsou na řadě další tři nadlinkové (above-the-line) mediatypy.RádioKlasické elektronické médium spolu s televizí. Rádio postrádá obraz, zato mistrně ovládá spotřebitelův sluch. Zásah cílové skupiny rozhlasovou kampaní bývá omezený, síla tohoto média je ve frekvenci, čili opakovaném zásahu. Rádio je z větší části backgroundové médium, proto je třeba spot opakovat několikrát denně, aby se „propracoval“ do spotřebitelova podvědomí. Takže až spustíte rozhlasovou kampaň, nasaďte spot alespoň 4x denně. Budete-li chtít snížit výdaje, tak vynechte víkendy, ale tuto frekvenci nesnižujte. Máte-li jedno sdělení a jeden spot, zamyslete se nad délkou kampaně – využitím rádia většinou oslovujete stále tytéž spotřebitele, takže 2 týdny by měly bohatě stačit. Pak by měla následovat buď pauza, anebo změna stanice.Cenově je rádio relativně příznivé médium, a to i v celoplošném měřítku. Výběr máte z pěti celoplošných stanic a cca 65 regionálních. Masivní dvoutýdenní celoplošná kampaň vyjde na cca 1,5 mil. Kč podle toho, jaká rádia použijeme.Poslechovost rádia je největší v čase od 7:00 do 18:00, z čehož je prime-time mezi 9. a 12. hodinou. Využívá se velmi často komplementárně s TV kampaní, neboť časově se tato média ideálně doplňují.OOH média (Out-of-home)Říká se, že televizi a rádio nemusíte doma mít, počítač si nemusíte koupit a nevyužívat tedy internet, číst nemusíte ani jeden časopis, ale abyste neumřeli hlady, musíte se jednou vydat na nákup, a tam vás reklama dostihne: stanete se cílem některého z OOH médií. Těchto médií je obrovské množství a liší se podle formátů – od malých samolepek po plachty či malby na štítech domů a podle umístění – letiště, supermarkety, benzinové pumpy, MHD…Stejně jako je pestrá nabídka, tak pestré je i využití. V zásadě platí, že čím větší formát, tím větší image dopad. Ovšem ne vždy jde o image, a tak přijde-li na celoplošné pokrytí, vyhoví nám klasický billboard či citylight.OOH média jsou nejdynamičtěji se rozvíjející mediatyp, každou chvíli vzniká něco nového. Kombinací tohoto faktoru a možnosti vskutku nestandardních formátů mají OOH média největší potenciál ke kreativnímu mediálnímu plánování. Hovoříme o nástavbách na billboardy, tvarech, barvách, materiálu a hlavně kreativním vtipu. Také u OOH médií se těžko hovoří o standardní kampani, avšak řekněme si, že billboardová kampaň, tedy jeden z nejběžnějších formátů, potřebuje alespoň 350 ploch k pokrytí celé republiky, a že vás vyjde na cca 2,5 mil. Kč.KinoV ČR je 19 multiplexů a mají dohromady 260 pláten, samostatných kin je 93.  „Běžná“ on screen reklama, tedy promítání spotů, má jedno velké plus: nikdo vám neodejde na záchod nebo si uvařit kafe. Máte k dispozici plně vnímající auditorium, které se přišlo bavit – co si přát víc? Jediné, co kino neumí, je dodat rychlý a vysoký reach – pravidelná návštěva kina alespoň jednou měsíčně patří ke zvykům zhruba 18 % populace ČR. Alespoň jednou za půl roku kino navštíví 55 % dospělých Čechů, jedná se tedy o zásah, který v TV pořídíte za několik dní.Síla kinoreklamy je zejména v multiplexech v kvalitě zvuku i obrazu a dokáže nabídnout hodně možností off screen reklamy, respektive možností spojených s využitím prostor multiplexu. Od reklamy na lístkách přes krabice na popcorn až po citylight vitríny v interiéru a další nápady jako například sampling v sálech či hostesky ve foyer, nebo byste raději vystavili ve foyer nový typ rodinného automobilu? Téměř vše je možné.Cenově patří kino mezi dražší média, byť zpravidla odpadají náklady na samotné natočení spotu, jelikož velké firmy obvykle využijí svých tv spotů a menší firmy v regionálním cílení využívají statické spoty. Nicméně spoty se stále dodávají na kinofilmu, a to je produkčně velmi drahé. V dohledné době už bude možné dodávání spotů na DVD, což zjednoduší celý proces a kinoreklamu zásadně zlevní. V čem je kouzlo jednotlivých mediatypů?TV-          rychlý zásah podstatné části cílové skupiny, čili REACH-          opakováním (frekvencí) zajistit zapsání vaší message do mozků příslušníků vaší cílové skupiny, čili zvýšení awareness (povědomí)-          vytvoření emocionální vazby k produktu/značceRádio-          časová flexibilita v nasazení spotu-          maximálně podpoří prodejní akce (rádio je tzv. call-to-action medium)-          vysoká odezva na komunikaci webových stránek a telefonních linek-          možnost regionálního cíleníTisk-          masové oslovení populace hlavně reklamou v denících-          komunikace image značky/produktu vysokou tiskovou kvalitou v magazínech-          možnost zásahu cílové skupiny dle jejích zájmů, specializace v oboru atd.OOH-          umožňuje specifické cílení, jelikož jedním z hlavních kritérií je umístění (letiště, supermarkety, benzinové pumpy, MHD…)-          čím větší nebo kreativnější formát, tím větší imageInternet-          umožňuje komunikaci se spotřebitelem-          v dnešní době takřka masový zásahKinoreklama-          atraktivní prostředí plné šancí, jak oslovit publikum inovátorsky i tradičně-          kreativita v off screen možnostech

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

PODÍLOVÉ FONDY

     Investování do otevřených podílových fondů je ve vyspělých zemích jednou z nejoblíbenějších investic. Také v Čechách objem kolektivního investování výrazně roste. Přesto stále drtivá většina Čechů znehodnocuje své peníze na termínovaných vkladech bankovních domů. Možná neví, že nejde o kupónovou privatizaci ani o kampeličky, že výnosy jsou z pravidla vyšší než inflace, výnos je po půl roce trvání investice osvobozen od daní z příjmů a hlavně - podílové listy je možné kdykoliv prodat.Druhy fondů     Fondů je mnoho. Liší se svým investičním zaměřením, z toho plynoucí mírou rizika a zhodnocení a doporučenou délkou trvání investice.     Menší riziko znamená menší výnos. Kdo se nebojí, může vydělat nebo prodělat i devadesát procent své investice. Tato rizika se dají rozkládat kombinací investic do několika fondů. Rizikům se dá také předcházet převody prostředků mezi jednotlivými fondy.     Z hlediska investičního zaměření rozdělujeme otevřené podílové fondy na smíšené, dluhopisové, akciové a fondy peněžního trhu. Na zahraničních trzích se setkáte také s fondy investujícími do finančních derivátů a hypotečních zástavních listů.     Menší riziko, ale také menší výnos můžete očekávat od fondů dluhopisových a fondů peněžního trhu, které investují do státních a bankovních dluhopisů (obligací), státních pokladničních poukázek, bankovních produktů a podobných aktiv. Jejich výhodou je riziko srovnatelné s termínovaným vkladem. Výnos je však vyšší díky kolektivně investované částce. Tyto fondy nabízejí krátkodobé zhodnocení již od horizontu šesti měsíců.     Pro svoji univerzálnost jsou nejrozšířenější smíšené fondy. Investicemi do akcií nabízejí výnos často přes hranici deseti procent a případná rizika vyvažují investicemi do dluhopisů, případně bankovních úložek. Objem těchto investic bývá ve stejném poměru, záleží však na statutu každého konkrétního fondu. Tato investice je vhodná zejména ve střednědobém horizontu od jednoho do tří let.     Největšího zhodnocení Vašich investic se dočkáte u akciových fondů. Za výnos se ale platí vyšším rizikem. Tím, že se hodnota akcií může měnit ze dne na den, může klesat nebo stoupat i hodnota Vašeho podílu. Podílové fondy nemusí investovat jen v České republice. Investicemi do zahraničních cenných papírů lze dále rozložit případné riziko, ale na druhou stranu může Vaši investici znehodnotit špatný vývoj koruny. Je tedy na Vás, zda se rozhodnete pro podílový fond investující doma nebo v zahraničí. Také můžete investovat přímo do zahraničního fondu. Vybírat si můžete od konzervativních až po ty nejagresivnější fondy. Výkyvů v hodnotě akcií lze využít ke krátkodobým spekulacím. Investor tak má možnost dosáhnout během několika dnů vysokého zisku nebo citelné ztráty. Investice do akciových fondů jsou proto doporučovány v dlouhodobém horizontu od pěti let, kdy je využíváno dlouhodobého růstu cen akcií.     Nejrůznějšími směry zaměřených investičních podílových fondů je  po celém světě nespočetně. Investují v nejrůznějších měnách, světových regionech, oborech a průmyslových odvětvích, což dává možnost pro každého investora najít si vhodnou investici. Fondy smíšené (balancované), dluhopisové, akciové a fondy peněžního trhu se dále dělí na fondy:zajištěné, které Vám zajistí minimální výnos nebo návratnost části nebo celé jistinydividendové, které v pravidelných intervalech vyplácejí podílníkům výnosykapitalizační, které průběžně připisované výnosy reinvestují (nevyplácejí dividendy)Výhody oproti termínovanému vkladu     Nejvyšší roční výnosy, které dnes nabízejí banky, se pohybují maximálně kolem tří procent, a to za předpokladu, že ukládáte částku nad jeden milion korun. Z toho vyplývá, že finance uložené v bance se vlivem zvyšování cen a inflace znehodnocují. U menších částek na kratší dobu je tedy celková ztráta až okolo tří a půl procent.     Oproti tomu se dlouhodobé zhodnocení konzervativních investic do dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu pohybuje v průměru mezi třemi až sedmi procenty ročně a u agresivních - akciových fondů mezi třemi až dvaceti pěti procenty.     Na základě těchto základních údajů můžeme tvrdit, že kdo ukládá své peníze na termínované vklady, patří buď mezi zaryté konzervativce a nebo zaspal dobu.Výhody oproti přímému investování do cenných papírů     Přímé investování do cenných papírů na burze s sebou zpravidla přináší vysoké riziko, transakční poplatky a vyžaduje velké finanční částky. A vzhledem k tomu, že český akciový trh takřka nefunguje, nároky kladené na investora v orientaci mezi světovými burzami jsou velmi vysoké.     Oproti tomu je prostřednictvím otevřených podílových fondů možné investovat i v malých částkách, s profesionální správou investic, diverzifikací portfolia a vysokou likviditou investovaných peněz. Případné riziko fond snižuje rozdělením portfolia do velkého počtu titulů (v případě akciového fondu) v různých odvětvích ekonomiky a regionech. Toto rozložení investic chrání investora před výkyvy jednotlivých ekonomik.Rizika investice     Každá investice má dvě možná rizika. Prvním je riziko ztráty hodnoty Vaší investice. Budete-li investovat do akcií firmy, jejíž hodnota dočasně klesne, dočasně klesne i hodnota Vaší investice. V případě otevřených podílových fondů podstupujete stejné riziko. Výjimkou jsou fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy, které investují do instrumentů, jejichž hodnota nemá kolísavý charakter. Nemůžete však očekávat závratné zisky.     Druhým rizikem je úplná ztráta investice. K tomu dojde například zkrachováním banky ve které máte uložen svůj vklad. U otevřených podílových fondů je zajištěním Vaší investice:  jasná pravidla - dohled - depozitář - audit - renomé správce fondu. S klidným srdcem tedy můžeme tvrdit, že takto investované peníze budou uloženy stejně bezpečně, jako v bankovním domě nad pojištěnou výši vkladu. Doporučujeme tedy stejnou obezřetnost, se kterou vybíráte svůj peněžní ústav.

Pokračovat na článek


Daňové paušály a paušální výdaj na auto

Daňové paušály jsou oblíbenou hračkou skutečně zaměstnaných a využitých podnikatelů. A také sympatickým projevem menší byrokracie. Co víc si může přát člověk, který pronajímá několik bytů a honí neplatící nájemce, řemeslník, který kvůli zákonnému protahování komínů trpí závratí (nikoliv z výšek, ale z objednávek) nebo zemědělec, který se nerad zabývá papírováním a raději tráví čas na čerstvém venkovském vzduchu ve společnosti užitečných zvířat?Uplatnění paušálůMinisterstvo financí se sice snaží paušály zohlednit ve svých nepříliš přesných odhadech výběrů daní. Ale rozum říká, že daňový poplatník, který se rozhodne pro paušál, je natolik pohodlný, že nad nějakým ukrýváním příjmů mávne rukou. Výhodou daňových paušálů je fakt, že stát vždy nějakou daň dostane a daňový poplatník se nemusí trápit s daňovou evidencí nebo účetnictvím, čímž ušetří.Výše paušálůPro rok 2012 zůstaly výdajové paušály stejné jako v roce 2011. To je také v neustálých daňových změnách potěšující zjištění.Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství – 80%Příjmy ze živností řemeslných – 80%Příjmy ze živností (kromě řemeslných) – 60%Příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů – 40%Příjmy z užití duševního vlastnictví a autorských práv – 40%Příjmy z výkonu nezávislého povolání – 40%Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele smluv a rozhodce – 40%Příjmy insolvenčního správce – 40%Příjmy z pronájmu – 30%Poměrně zajímavých je 80% u zemědělských profesí a řemeslných živností. Také ostatní živnosti mohou použít 60 % odpočtu paušálních výdajů. Výše 40 % se nejeví jako příliš výhodná. Skutečné náklady se ale u tvůrčích činností a například tlumočnických služeb nepohybují příliš vysoko, a proto budou akceptovatelné. Jinou otázkou je pouhých 30 % u pronájmů. Tady lze do nákladů na udržení a zajištění příjmu započítat opravy nemovitostí, údržbu, daň z nemovitosti, takže zřejmě bude výhodnější vést daňovou evidenci a vykázat skutečné náklady nebo si raději za rozdíl nemovitosti vylepšovat a adaptovat. Sazba daně z příjmu totiž zůstala na 15 %.Auto jako nákladová položkaAuto je u mnohých profesí nezbytná podmínka podnikání. Proto potřebují využít možností odpočtu jízd nebo nákladů z daňového základu. Auto je dost specifická položka a na výběr jsou v podstatě 3 možnosti.1) Podnikatel bude auto používat jako služební. Musí si tedy vést knihu jízd a zaznamenávat najeté kilometry. Za ujetý kilometr si k benzínu připočte 3,70 za 1 km jízdy. Výpočet cen benzínu se řídí také dvěma možnostmi. První jsou skutečné náklady podle účtenek nebo se použije cena k 1.1. každého roku.2) Podnikatel si auto dá do majetku a bude jej patřičně daňově odepisovat. To se týká také auta pořízeného na leasing a splátek. Do nákladů si potom dává účtenky za benzín, opravy, silniční daň a další nezbytné náklady včetně splátek leasingu. Samozřejmě musí být vedena kniha jízd, kterou Finanční úřad kontroluje.3) Podnikatel použije paušální výdaj na svoje nebo pronajaté auto, ale maximálně na 3 vozidla celkem. Paušál je možné využít také u aut, která jsou v obchodním majteku. Pokud auto použije podnikatel také pro soukromé účely, je měsíční paušál 4.000 Kč a pokud výhradně pro podnikatelské, je možné si měsíčně odečítat 5.000 Kč.Výhoda nebo nevýhoda?Daňové paušály nepochybně snižují administrativu a jsou zajímavým řešením pro stát i podnikatele. Mohou při správném výběru ušetřit mnoho zbytečně vynaložených prostředků, protože není třeba vést daňovou evidenci, ale pouze výkaz příjmů. Některé daňové paušály je možné si na konci roku vybrat a propočítat jejich výhodnost. Jiné výdaje jako auto je potřeba si vybrat na celý rok jednou a není možnost změny. Kdo auto využívá minimálně asi zvolí paušál 4.000 Kč nebo 5.000 Kč a kdo často jezdí, rozhodne se využít skutečných nákladů. U ostatních daňových paušálů je tomu podobně. 

Pokračovat na článek


Pracovní smlouva – vznik a průběh práce

Do smluvních vztahů vstupuje každý člověk za svého života mnohokrát.  Jedním z nejznámějších úkonů je podpis pracovní smlouvy. V době vysoké nezaměstnanosti může být tento krok také dost zoufalým počinem pro získání zdroje obživy. Zaměstnavatelé si mohou podmínky diktovat a kdo má nyní peníze, tak sežene kvalitní pracovní sílu za velice slušnou odměnu.Zákoník prácePřestože je zákoník práce docela objemným zákonem, neobsahuje nějaká zvláštní opatření pro uzavírání pracovní smlouvy. Vztah zaměstnanec a zaměstnavatel, který se vyvine později, je chráněn pečlivě. Ale samotný začátek a obsah pracovní smlouvy je zcela závislý na dvou smluvních stranách. Proto není třeba zkoumat speciálně zákon, ale především si dohodnout slušné a zajímavé podmínky. Pokud je to vůbec možné.Povinné náležitostiKromě běžných povinných údajů jako je jméno, adresa a datum, musí pracovní smlouva obsahovat pouze 3 důležité údaje. A nejsou nikterak složité. V pracovní smlouvě musí být přesně popsán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Z ustanovení zákona také vyplývá určení mzdy a data výplaty. Budoucí zaměstnanec tedy obdrží návrh pracovní smlouvy, který nemusí být obsažný a nepochopitelný. Přesto je často pracovní smlouva poměrně složitá, protože si zaměstnavatel stanovuje další podmínky.Doba uzavření pracovní smlouvyZnačně diskutovanou otázkou je doba trvání pracovního poměru. Pracovní smlouva může být uzavřená na dobu neurčitou nebo určitou. Pokud je uzavřena s datem ukončení, pak tímto dnem pracovní poměr končí. V roce 2012 byli zaměstnavatelé omezeni uzavíráním opakovaných pracovních smluv na dobu určitou. Nyní se projednává změna, která opět tuto možnost připustí. Smlouva na dobu neurčitou má totiž poměrně složitou formu ukončení. Proto zaměstnavatel raději volí opakovanou smlouvu, kterou uzavře znovu nebo nikoliv.Pracovní dobaPodstatnou záležitostí v pracovním vztahu je pracovní doba. Musí být stanovena týdně a nesmí překročit 40 hodin. U osob pod 18 let pak nesmí překročit 30 hodin týdně a 6 hodin denně. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí zaměstnanec pracovat déle než 9 hodin a při nerovnoměrném více než 12 hodin. Zaměstnavatel musí také stanovit dobu začátku a konce pracovní doby. Zaměstnanec je povinen tuto dobu dodržovat, což neznamená, že v moment počátku pracovní doby teprve přichází. Naopak v přesný čas musí být na pracovišti a připravený pracovat a odcházet musí až po skončení práce. Je možné také sjednat pružnou pracovní dobu, která závisí na zaměstnanci. To se většinou používá u tvůrčích profesí.Další práva zaměstnanceNejvíce po 6 hodinách má zaměstnanec právo na 30 minut přestávky na jídlo a odpočinek. Tato doba může být rozdělena na dvě 15-ti minutové přestávky, které nesmějí být na začátku a konci pracovní doby. Těchto 30 minut se nezapočítává do pracovní doby. Existují také bezpečnostní přestávky třeba u rizikových profesí a ty se naopak do pracovní doby počítají. Mezi směnami musí mít zaměstnanec alespoň 12 hodin odpočinku v rámci jednoho dne. Odpočinek může být zkrácen na 8 hodin, pokud následující odpočinek je o zkrácenou dobu prodloužen. A ve dnech pracovního klidu musí mít zaměstnanec volno kromě nepřetržitých provozů nebo zvláštních situací či sezónních prací.Uzavření pracovní smlouvy zavazuje zaměstnavatele k mnoha povinnostem. Na zaměstnanci je pak především dodržování pracovní doby a odvádění kvalitní práce. Zaměstnanec nesmí být diskriminován na základě pohlaví, musí mít stejný plat jako mají zaměstnanci ve stejné profesi a nesmí dojít k udílení pokut nebo šikanování pokud má námitky pro porušování pracovněprávních vztahů. Vzhledem k tomu, že práce je málo, tak dochází k častému porušení podmínek zákona. Zaměstnanec je v podřízeném postavení a není jednoduché se domoci práv. Zaměstnavatel musí sice umožnit práci odborům, ale ty nemají vždy velký a rozhodný vliv. Proto je potřeba si podmínky pracovní smlouvy pečlivě pročíst a plnit pracovní úkoly. A pokud dojde k problémům, je tady například Inspektorát práce. A pozor. Také dohoda o provedení práce nebo pracovní činnosti je pracovním vztahem.

Pokračovat na článek


Incoterms – opisování podmínek dodání zboží není třeba

Pokud jste někdy uzavírali smlouvu nebo se dohadovali na podmínkách, dojednání předacích podmínek zboží vypadalo prostě a jednoduše. Se zbožím a jeho převzetím se každý potkává denně. Pošta nosí balíky, v obchodě zboží kupujeme, platíme a odnášíme si domů. Občas nastane problém s převzetím, doručením a odpovědností za zboží.Zboží v obchoděJsme zvyklí, že v obchodě si vybereme zboží a zaplatíme. Co se ale děje mezi tím? Zboží si vybíráme v regálu a někdy nám spadne. Mnohý zákazník nenápadně vrátí zboží zpět, jiný upozorní prodavače a vezme si jiné zboží. A po někom zboží chtějí zaplatit. Může dojít k dohadům, zda zboží bylo zničeno nebo poškozeno vinou zákazníka a jeho zacházením nebo vinou prodejny. Zboží může být mokré a vyklouznout (láhev), vadné (ulomený nebo nalomený držák) nebo třeba špatně vystavené.Přechod odpovědnostiOdpovědnost za zboží v obchodě je problematická. Jednodušší je situace za pokladnou. Pokud zboží vložíme do košíku a zaplatíme, přejde vlastnictví a tím i odpovědnost na nás a odpovídáme také za manipulaci. Když odjíždíme od pokladny a zboží si chceme rychle prohlédnout a potěšit se zlevněnou pivní dvanáctkou nebo krásně novým talířem a předmět obdivu spadne na zem, je většinou pozdě „bycha“ honit. Kdybychom počkali a zboží si prohlédli doma nebo v klidu, k problému by nedošlo. Vina je evidentně na naší straně a většinou se nedá nic dělat. I když opět existují vyjímky, kdy ještě stihneme dojet na reklamace a prokázat, že zboží již bylo naštípnuté nebo třeba špatně zazátkované. Nicméně se jedná o složitější systém reklamace.Chaos reklamací a odpovědnostiJak je vidět z uvedených příkladů, existuje mnoho možností, jak může zboží přijít k „úrazu“. Dokonce i doma nám může ze špatného obalu zboží vyklouznout. Také pošta, i když tvrdí, že po převzetí zákazníkem, nemá žádnou odpovědnost, přece jen občas uzná, že balík měl mít například zpevněné dno. Ve smlouvách by potom popisování různých situací bylo sáhodlouhým výčtem možností a jejich řešení. K tomu se ještě připojuje pojištění, protože každý obchodník si jistí ztráty na zboží. Otázka, zda se pojištění vztahuje na vady nebo nehody, zda platí jen v prodejně nebo i před prodejnou a při dopravě, je také komlikovaný proces, který má mnoho možností. Stejně je na tom zákazník, který může mít pojištění domácnosti a opět záleží na tom, jak se pojistil, co je domácnost a jaké škody pojišťovna hradí.Incoterms a jejich výhodyPro smluvní styk a zjednodušení podmínek přechodu odpovědnosti za zboží vznikl Incoterms (International Commercial Terms – Mezinárodní obchodní termíny). Ten neobsahuje pouze terminologii, ale právě způsob, jak jednoduše nazvat přechod odpovědnosti za zboží z kupujícího na prodávajícího. A to jedním výrazem, který se uvede do smlouvy. Tím je vše dané a je s podivem, že podobnou terminologii nemají také obchody.Obsah IncotermsV podstatě a zjednodušeně platí 11 základních termínů a 4 obvyklé, které se mohou mezi smluvními stranami dojednat. Pokud je zboží odvezeno kupujícím přímo ze závodu prodávajícího a kupující za něj dále zodpovídá platí zkratka EXW (Ex Works). Pokud prodávající musí zajistit přepravní smlouvu, bez toho aby na sebe přijal nebezpečí ztráty či poškození zboží, užívají se termíny CFR (Cost and Freight) – náklady a přepravné, CIF (Cost, Insurance and Freight) – náklady, pojištění a přepravné (ujednaný přístav určení), CPT (Carriage Paid To) – přeprava placena do a CIP (Carriage and Insurance Paid to) – přeprava a pojištění placeno do (ujednané místo určení). Tedy podmínky, za jakých prodávající dodá zboží, kam je dodá a co zaplatí. Například při paritě CFR prodávající neplatí pojištění, ale zboží na svoje náklady přepraví a vyloží v určeném místě. Při paritě CIF platí také pojištění.  Pokud prodávající musí nést veškeré náklady a rizika spojená s celou trasou přepravy zboží, užije se DDP (Delivered Duty Paid) – s dodáním clo placeno, termíny DAT (Delivered at terminal) – s dodáním na terminál a DAP (Delivered at place) – s dodáním na místo (ujednané místo určení).Staré termíny IncotermsV praxi a dost často se používají ještě další termíny – DDU (Delivered Duty Unpaid) s dodáním clo neplaceno, DAF (Delivered At Frontier) – dodáno na dopravní prostředek (velice často užívaný termín), DES (Delivered Ex Ship) – dodáno z lodi , DEQ (Delivered Ex Quay) – dodáno z nábřeží. U termínů je třeba brát v úvahu, že velice často se užívá lodní doprava,a proto je důležité stanovit, zda zboží spadlo z jeřábu na loď, k boku lodi, ale nikoliv do přístaviště nebo spadlo na terminál.Incoterms je dobrou pomůckou ke sjednávání smluv a lze na podmínky přímo odkázat ve smlouvě. Stejně tak je vhodnou poučkou pro všechny obchodníky a zákazníky. Určení správného způsobu přechodu odpovědnosti za zboží zmírní ztráty, nedochází k dohadům a je jasné jak a kdo má zboží pojistit a dodat. Obchodníci v eshopech často tyto podmínky bagatelizují nebo stanoví nepřesně a tím vznikají značné problémy a škody.

Pokračovat na článek


Optimalizace vyhledávačů ukončí hru na schovku!

Webové stránky už dávno přestaly být jen firemní vizitkou. Firmy, které si to uvědomily, používají web jako silný marketingový nástroj – a s úspěchem. Denně jsou na internetu milióny lidí, kteří hledají informace, rady, služby, produkty, zábavu. Najdou vás?Hybnou sílu internetu převzaly vyhledávače. Doba procházení katalogů je pryč a vyhledávače rozhodují, na jakou stránku bude zákazník nasměrován. Znáte to sami: otevřete vyhledávač, do bílého okna zadáte „horská kola“ a pak z deseti výsledků vyberete firmu, která produkt dodá. A jak jsou na tom vaši zákazníci? Najdou v prvních deseti odkazech vás nebo vaši konkurenci? Pokud nejste „vidět“, nezoufejte – zde je několik tipů, jak s optimalizací začít.Optimalizace pro vyhledávače (SEO)Moderní marketingový pojem, věda nebo magie? Optimalizace pro vyhledávače (anglicky Search Engine Optimization) prakticky znamená neustálý proces vylepšování webových stránek tak, aby jim vyhledávače dobře rozuměly. Každý vyhledávač má svá kritéria hodnocení webových stránek. Tato kritéria nejsou veřejná a tvůrci vyhledávačů je tají a někdy i lehce mění. Naštěstí, základní kritéria jsou stejná téměř u všech fulltextových vyhledávačů – jde o obsah webu, kvalitu technické realizace stránek a zpětné odkazy.Jak ale nastavit kritéria tak, aby vyhledávače „pochopily“, že mají stránky umístit do první desítky odkazů? Pojďme rozebrat jednotlivé aspekty podrobněji.Než začneteNež se pustíte do optimalizace, zvažte několik základních otázek. Co od svého webu čekáte? Má podpořit image, prezentovat služby nebo nosit zákazníky? Projděte si web a podívejte se, jak složité je dostat se k cíli (např. k objednávce nebo kontaktu). Kolik kliknutí je potřeba, aby se z návštěvníka stal zákazník? Pokud více než tři, popřemýšlejte, jak web uspořádat jednodušeji – zaměřte se na podstatné. Web je váš obchodník, a pokud nedokáže návštěvníka zaujmout, přesvědčit a přivést k akci, nepouštějte se do optimalizace, ani jiných marketingových nástrojů. Poraďte se s odborníky, jak web přestavět. Funguje-li správně, má smysl přivést další návštěvnost. Podílu mezi počtem návštěvníků a zákazníků se říká konverzní poměr. Říká, jak dobrý obchodník je váš web. Konverzní poměr měřte – daří-li se jej zvednout, prodáte více a ušetříte náklady na marketing.Zvažte, kolik času a úsilí chcete problematice věnovat. Šikovný webmaster může pomoci, nicméně pokud to myslíte s optimalizací vážně (tj. internet vám přináší zákazníky), obraťte se raději na specialisty.Jdeme optimalizovat…najděte klíčová slovní spojení, která výstižně popisují váš obor vaši činnost. Často je lepší zvolit konkrétní slovní spojení, než obecná.Zvolte například „opravy praček“ místo slova „pračky“ nebo „prodej aut“ místo „auta“.Při zvolení příliš obecných slovních spojení se může stát to, že oslovíte návštěvníky, kteří hledají slovo v jiném kontextu. O váš web pak nemají zájem.Přemýšlejte, jak vás hledají vaši zákazníci.zjistěte vyhledávanost slov – každé slovní spojení hledá měsíčně jiný počet lidí.Vodítkem poslouží našeptávač Seznamu, který vám napoví, co lidé nejčastěji hledají.Po vyhledání klíčového slova vám Seznam ukáže i statistiku hledanosti - pod výsledky vyhledávaní klikněte na odkaz Statistika hledaného výrazu.Vyberte klíčová slova, která hledá maximum lidí a popisují vaši činnost – přinesou největší užitek.zjistěte aktuální umístění webu – klíčová slova postupně zadejte do vyhledávačů a spočítejte pozici umístění.Zkuste primárně Seznam. Pokud jste web nenašli na první stránce, zkuste kliknout na druhou stránku. Dále už neklikejte, na další stránku výsledků přejde jen 10 % návštěvníků.Pokud jste se našli na druhé stránce, není to špatné. Možná postačí web dopilovat.Když web není ani na druhé stránce, dále nelistujte, pravděpodobně bude potřeba web optimalizovat komplexně.zajistěte dobrý obsah – obsah je pro vyhledávače něco jako „krmivo“. Kvalitní krmivo mají rádi. Pište o věcech, o kterých jiní nepíšou.zjistěte, zda jsou zvolená klíčová slova zakomponována v textu stránkyumístěte klíčová slova do titulku stránky – například takto: „Matrace Matex – zdravotní matrace – postele”.umístěte důležitá slova na stránce do nadpisů (technicky: použijte XHTML značky H1, H2, …).zkontrolujte technickou kvalitu webu – na kvalitě provedení webu záleží. Pro ověření kvality stránek:zkuste XHTML validator – prověří, zda je kód stránky správě zapsán. Najdete jej na adrese http://validator.w3.org/ . Zadejte do něj adresu stránek a pokud vám nahlásí více než 10 chyb, poproste webmastera o opravu.ověřte, zda je zdrojový kód stránky krátký. Otevřete si web, klikněte na něj pravým tlačítkem a vyberte „zobrazit zdrojový kód“. V poznámkovém bloku Windows se zobrazí změť znaků. Spočítejte jen, na kolik obrazovek je kód dlouhý. Pokud napočítáte do 10, je to ještě celkem dobré.zkontrolujte, jak vypadá vaše WWW adresa. Je přirozeně čitelná nebo obsahuje nic neříkající znaky a čísla? Hezká adresa vypadá například takto: www.neco.cz/sluzby/prodej-zbozi. Pokud ji nemáte, chtějte po svém webmasterovi zprovoznit přepis URL adres (modrewrite pro servery Apache).zajistěte, aby na vás ostatní weby ukazovaly – čím více stránek na váš web odkazuje, tím více se jeví zajímavým. Odkazy kupte nebo je vyměňte s jiným webem.pokud jste šikovní a máte dost času, podívejte se po zajímavých webech, které jsou tematicky blízké vašemu – vyhledávače to ocení.domluvte se s majitelem webu na umístění svých odkazů na jeho web.na oplátku může majitel webu chtít umístění svých odkazů na vašem webu nebo zaplatit J.sledujte pravidelně pozice umístění ve vyhledávačích – evidujte pozice umístění webu. Každá změna webu může pozice ovlivnit.zaměřte se na vyhledávače Seznam, Google, případně Centrum.postupně dejte vyhledat svoje klíčová slova a u každého spočítejte umístění.výsledky si poznačte do Excelu a sledujte trend.kontrolujte jednou týdně, vyhledávače nemění pozice ze dne na den.měření pozic ve vyhledávačích zvládnou některé SEO nástroje automaticky, což ušetří práci.některé nástroje umí váš web porovnat s konkurenčním – www.seo-metr.czco vás bude optimalizace stát? – ani optimalizace není zadarmo. Jde buď o váš čas, nebo čas jiných. Orientačně lze říci, že:pokud váš web je staršího data, bude potřeba jej přepracovat komplet. To může stát 20–60tisíc, eshop i více.pokud máte web relativně v pořádku, základní optimalizace webu vás vyjde na cca 15–25 tisíc.pro zajištění stálého předního umístění budete muset zaplatit webmastera nebo SEO optimalizátora. Ten bude sledovat pozice a provádět korekce. To vás vyjde měsíčně na 3–12 tisíc (podle složitosti).co vám optimalizace přinese? – především návštěvnost a nové zákazníky. Optimalizace má mnoho plus, z hlavních se dají jmenovat tyto:přivádí jen ty návštěvníky, kteří cíleně hledají danou službu či produkt.přivádí návštěvníky přirozeně – přes vyhledávače, ne přes reklamu.cena za přivedení návštěvníka se většinou pohybuje kolem cca 0,30– 3 Kč.optimalizace je prakticky nejefektivnější v poměru cena/výkon.zajímavé, ale složité? …poraďte se s odborníky. Optimalizace je ve své podstatě neustálý proces vylepšování stránek, sledování pozic ve vyhledávačích a pozic konkurence. Nemáte-li čas, nechte si poradit. Odborníci navrhnou vhodné řešení na míru, podle vašich potřeb i rozpočtu. Při výběru optimalizační firmy:ptejte se na reference – ověřte si firmu. Mnoho firem hřeší na neznalost klientů.chtějte vědět, co optimalizace zahrnuje a jaký bude její konkrétní výsledek (je jednorázová nebo dlouhodobá, jak bude probíhat?).pohlídejte si smlouvu a finance – za co přesně platíte, kdy a jaké jsou zárukypro výběr konkrétní SEO firmy zadejte do vyhledávače například „optimalizace seo“ nebo „seo“.Tak šťastnou ruku při výběru a vzhůru k předním pozicím!

Pokračovat na článek


Zaujměte VIP partnera

K obchodnímu jednání přistupuje jako ke hře: Hrajte a vyhrávejte.V dnešní době je těžké získat VIP zákazníka, ale ještě složitější je si ho udržet. Doba, kdy jste se spoléhali pouze na prezentace na veletrzích, je už dávno pryč. Dnes musíte sami významné klienty vyhledávat, následně o ně pečovat a rozmazlovat je.Obchodní schůzka u významného klientaZárukou úspěchu je, když se naučíte přistupovat k obchodnímu jednání s významným klientem jako ke hře. Hrajte a vyhrávejte. Na každé jednání se pečlivě připravte. Naplánujte si celou návštěvu. Při plánování myslete především na svůj cíl a tomu všechno podřiďte. Předem si stanovte, kam až necháte vašeho obchodního partnera zajít, tak aby to pro vás bylo ještě výhodné. Důležité je, ponechat mu pocit, že zvítězil.  Na schůzku přijďte včas. Ne dřív, ne později. Pečlivě si naplánujte, jak dlouho vám může cesta trvat. Počítejte i s menší časovou rezervou, kterou můžete získat na křižovatkách nebo v dopravní zácpě. Pokud dorazíte o něco dřív, využijte čas ke zrekapitulování myšlenek. Nezapomeňte ani na jeho asistentku. Zapamatujte si její celé jméno a taky ji tak pozdravte. Ale nepřehánějte to. Pozdrav ve stylu „Dobrý den, Jaruško“ nebude tím pravým ořechovým. Ale „Dobrý den, paní Soukupová“ už zní mnohem lépe. Asistentka tak nabude dojmu důležitosti, protože si její jméno pamatujete. Užitečné je také utrousit poznámku o jejím hezkém kostýmku. Pozor na hranici mezi zdvořilostí a flirtováním. I kdyby se vám asistentka skutečně sebevíc líbila, není to v daném případě na místě.Jak získat VIP partnera na svou stranu?Existuje několik základních triků, jak získáte sympatie významného obchodního partnera. Nejdůležitější je kontrolovat své emoce. Nedejte pouze na to, co slyšíte. Využívejte verbální komunikaci, díky které můžete číst v ostatních jako v knize. Nikdy nezapomeňte na úsměv. Nechoďte za ním po probdělé noci. Výraz poraženého také raději zapomeňte doma, buďte neustále pozitivní. Snažte si o něm zapamatovat i maličkosti. Například pokud má děti, zeptejte se občas na ně, pokud hrajte golf, sveďte rozhovor i na toto téma. Pamatujte si informace, které vám řekl v průběhu předchozích jednání. Při novém setkání je decentně připomeňte. Stejně jako jeho asistentka i on rád slyší své jméno. Lidem toto obecně dodává pocit důležitosti. A především – nezapomínejte ho chválit. Ne servilně, ale decentně. TŘI ZARUČENÉ TIPY, JAK HO ZÍSKAT A CO VÍC… JAK SI HO UDRŽET 1. Nakrmte ho2.  Obdarujte ho3.  Rozmazlete hoNakrmte ho!Pracovní oběd je ideální příležitostí, kdy můžete dát svému obchodnímu partnerovi najevo, jak si ho ceníte. Pokud se mu vyhýbáte jen proto, že si nejste jisti, jestli držíte správně příbor, pak je nejvyšší čas to změnit. V průběhu pracovního oběda zjistíte názory a postoje svého partnera, prohloubíte a upevníte vzájemné vztahy, dokážete mu, že si ho skutečně vážíte. Pozor dejte při výběru podniku. V restauraci, kde hraje živá hudba, se možná skvěle pobavíte, ale z obchodu nedojednáte nic. Nenechávejte nic náhodě a rezervujte včas stůl. Na schůzku pak přijďte o něco dřív, zkontrolujte, jestli není stůl nevhodně umístěn u východu, kuchyně nebo podobných průchozích prostor. Na obchodního partnera vyčkejte v hale nebo požádejte číšníka, aby ho uvedl k vašemu stolu. Až se tak stane, vstaňte a podejte mu jako první ruku. Jste v roli hostitele a ten vždy, bez ohledu na pohlaví a postavení, nabízí ruku jako první. Při výběru jídla se spolehněte na znalost etikety obchodního partnera a na jeho ohleduplnost, že si nevybere ty nejdražší speciality. Pokud by to přece jen udělal, nezbude vám než to bez mrknutí oka přejít. Rozhodně se nesnažte obchodního partnera přesvědčit o jídle, které si má zvolit. Slušností je vybrat si takové, které není ani nejdražší ani nejlevnější. Zásadou je, že při pracovních obědech se nenabízí alkohol. Tento fakt vychází z předpokladu, že se po jídle bude pokračovat v práci a že většina přítomných se vrací do kanceláře autem. Pokud je váš obchodní partner ze zahraničí, zjistěte si co nejvíce informací o mentalitě a náboženství v dané zemi. Vyvarujte se také zbytečných trapasů. Jedním z nich je i neustálé vyzvánění telefonu. Je naprosto nepřípustné, abyste během pracovní schůzky řešili další záležitosti. Proto si raději telefon ztlumte nebo ho úplně vypněte. Nejdůležitější pravidlo při stolování je – naučit se používat ubrousek a příbor. Pravděpodobně budete mít k dispozici látkový ubrousek. Ten si před jídlem položte na klín. Po jídle si do něj utřete ústa, přeložte ho čistou stranou a položte nalevo od talíře. V případě, že se nechcete živit jako diplomat, nemusíte nutně znát, jak vypadá vidlička na salát, na maso nebo na dezert. Vystačíte si s jednoduchým trikem. Každý chod začněte jíst příborem, který je nejdále položený od talíře. S obchodním jednáním vyčkejte na dezert a kávu. Platí nepsané pravidlo, že během hlavního jídla se mluví o tématech jako je počasí, prázdniny, dovolená a další. Taková témata na začátek odlehčí atmosféru a s plným břichem bude mít váš obchodní partner i lepší náladu. Domluvte se s personálem, že zaplatíte sám při odchodu. Vaši hosté nemusí znát cenu oběda.Obdarujte ho!Není třeba na každou obchodní schůzku nosit dárky. Občas si ale určitě vzpomeňte. Je velmi těžké vymyslet originální dárek, který nebude příliš drahý, vašeho obchodního partnera zaujme a především se s ním odlišíte od konkurence. To je hlavní! Firma by měla mít pro tuto příležitost vyhrazené speciální místo v rozpočtu.Předpokladem pro dobrý výběr je znalost vašeho partnera. Pokud je zapřísáhlí abstinent, nemá cenu mu kupovat víno, pokud je nekuřák, ani s balením drahých doutníků neuspějete. Naopak ho urazíte, protože mu tím dáte jasně najevo, že o něm nic nevíte. Vybírejte takový dárek, který skutečně využije. Když se nebude jednat o sériovou výrobu, váš obchodní partner to ocení. V takových situací využijte dobrých vztahů s jeho asistentkou. Ta vám jistě vyzradí, jestli její šéf třeba chodí rád do divadla. Vždyť takové roční předplatné je také originálním nápadem. Dárek je zároveň možností, jak zviditelnit firmu. Řada agentur se zabývá prodejem dárkových předmětů, které opatří vašim firemním logem. Dárkový předmět vybírejte podle věku, vkusu a zájmu toho, kterého jim obdarujete. Mezi nejoblíbenější dárky patří značkové pero, diář, pouzdro na vizitky a samozřejmě víno.Rozmazlete ho!Mezi další oblíbené dárky patří nejrůznější akce jako je golfový turnaj, zahradní párty, letecký den a další.  Je pravda, že vínem nebo značkovým perem nikdy neurazíte, ale dát někomu zážitek, to je záruka, že na vás skutečně nezapomene. Pokud nemáte finanční prostředky na pořádání velkolepých akcí, a přesto chcete věnovat obchodnímu partnerovi zážitek, doporučujeme balíčky relaxačních center.

Pokračovat na článek


Proč registrovat ochranné známky?

Správně navržená, zapsaná a dlouhodobě užívaná značka lépe prodává vaše výrobky.V roce 2007 bylo k Úřadu průmyslového vlastnictví podáno kolem deseti tisíc přihlášek ochranných známek. Asi dva tisíce bylo z nějakého důvodu nerealizováno, řada dalších nebyla v rámci jednoho roku ani dořešena. Proč je úspěšnost přihlašovatelů nízká? S jakými problémy se nejčastěji potýkají, jak jim lze předcházet a jak je úspěšně řešit?Co je ochranná známka a k čemu je dobrá?Ochranná známka je spolehlivý, mezinárodně uznávaný a státem garantovaný způsob ochrany značení výrobků a služeb. Dnešní trh je otevřen zahraničním firmám a v tomto konkurenčním prostředí je obtížné obstát, pokud firma nedokáže sebe a své výrobky jasně identifikovat. Ochranná známka (značka) představuje velmi účinnou ochranu jak obchodní firmy (obchodního jména) nebo loga, tak označení výrobků nebo poskytovaných služeb a v neposlední řadě velkou propagační sílu. Značka pomáhá spotřebiteli ve výběru zboží, od kterého očekává určité kvalitativní vlastnosti. Když je ochranná známka neboli trademark správně navržená, zapsaná a dlouhodobě užívaná, zvyšuje se její hodnota na trhu, a lépe prodává dané produkty. Je-li označení trvale spojené s kvalitou, a vlivem investic do reklamy se stalo označení mezi spotřebiteli známé, bývá často kopírováno nebo alespoň napodobováno. Ochranná známka je významnou zbraní v boji s plagiátory. Vlastník ochranné známky má ze zákona možnost zabránit třetí osobě jakkoli komerčně využívat registrovanou ochrannou známku, má právo v případě porušení práv z ochranné známky požadovat přiměřené zadostiučinění, a to i finanční. Vlastník ochranné známky také může požádat o zadržení zboží, které je neoprávněně označené jeho ochrannou známkou.  Jak se tvoří značka, kterou stojí za to registrovat?  Vyplatí se počkat si na to, až grafik ztvární všechny vaše požadavky, emotivní stránku produktu v konkurenceschopné logo. Může vám rukama projít i deset návrhů, avšak požadavek na ochrannou známku by se měl vznášet tehdy, jste-li si absolutně jisti tím, že „je to ono“. O konečné podobě značky rozhoduje celý management firmy. O potřebě ochranných známek by však měl rozhodovat produktový manažer, který má dobrou představu, k čemu bude známka využívána za rok, anebo třeba i za deset let, což je základní doba platnosti zápisu. Značku je vhodné využít raději až po registraci, protože neprojde-li přihláška z nějakého důvodu řízením, ohrozí to vaši pozici na trhu.5 tipů pro vznikající značku1.       spojit ve značce celý kontext podnikání2.       vytvořit maximálně čitelnou, lehce zapamatovatelnou značku3.       kreativně se odlišit od jiných značek4.       obsahová spojitost se subjektem, který značku využívá5.       všestranná použitelnostCo je spojeno s registrací značky?Přihlašované označení musí být utvořeno ze slov, písmen nebo číslic, nebo může být kresbou nebo tvarem obalu výrobku, případně kombinací těchto prvků. Ze zápisu do rejstříku ochranných známek jsou pak vyloučena ta označení, která nemají rozlišovací způsobilost, sestávají ze značek a údajů o druhu, původu, jakosti a kvalitě zboží, např. označení „nejlepší“ nebo „extra speciál“, odporují dobrým mravům a podobně. Zákonem jsou vyjmenované případy, tzv. absolutní výluky, kdy je dané označení nemožné zapsat jako ochrannou známku. Jedná se zejména o označení, která nemohou tvořit ochrannou známku, resp. není možné je graficky ztvárnit, dále označení, jež nejsou schopná odlišit výrobky nebo služby jednoho producenta od jiného, označení, která by mohla klamat o původu zboží nebo služby, označení vysoké symbolické hodnoty, vlajky a znaky státu nebo organizací atp. Ovšem zákonem uvedená omezení platí ve vzájemných souvislostech s výrobky a službami, pro které se daná známka přihlašuje. Co je popisné pro jeden druh zboží nebo služby, může být pro jiný druh zcela fantazijní. Např. označení APPLE není možné přihlásit pro jablka, ale pro počítače se jedná o označení, které je možné bez problémů přihlásit. Mnohá omezení je možné při vhodně zvolené taktice překonat.FORMY ochranných známek1.       slovní (je tvořena jedním nebo více slovy)2.       obrazová (tvoří ji realistické nebo abstraktní zobrazení lidí, ptáků, zvířat, věcí, různých symbolů nebo jiných obrazových motivů)3.       prostorová (jedná se o trojrozměrné (plastické) vyobrazení)4.       kombinovaná (spojuje slovní prvek s obrazovým, případně prostorovým, v jeden celek)Jak ověřit jedinečnost naší značky?Určitě lze doporučit si nový obchodní název/logotyp předem ověřit z hlediska podoby, respektive zaměnitelnosti s jinými firmami. Přičemž nepátrejte pouze ve svém oboru.Mezi informační zdroje patří rejstříky a věstníky patentových a známkových úřadů, zveřejněné popisy přihlášek a patentovaných vynálezů, popisy zapsaných užitných vzorů a topografií. Nejlepší je databáze Úřadu průmyslového vlastnictví na www.upv.cz, která je denně aktualizovaná. Ovšem provedení kvalitní rešerše vyžaduje zkušenosti a znalosti v oblasti ochranných známek. Je mylné se domnívat, že postačí pouhé zadání slova do formuláře, a pokud je výsledek nulový, pak je možné označení bez obav přihlásit. Je třeba prověřit i označení zaměnitelně podobná, a pro takovou rešerši je třeba znát zákonitosti tvorby rešeršních dotazů a vztahy jednotlivých polí rešeršního programu. Na písemnou žádost provedou rešerši za úhradu také pracovníci ÚPV.Na internetu je k dispozici několik neoficiálních databází ochranných známek, avšak nejsou zcela spolehlivé.Získání přihlášky1.       osobně na Úřadě průmyslového vlastnictví (Antonína Čermáka 2a, Praha 6)2.       na www.upc.cz (tip: zde najdete detailní instrukce, co musí přihláška obsahovat a jak ji vyplnit)Na co si dát při registraci ochranné známky pozor?Registrace není obvykle náročná, nicméně pokud je váš případ čímkoli atypický, podejte přihlášku raději prostřednictvím odborného patentového zástupce. Dejte si pozor na seznam výrobků či služeb, které uvedete k registraci. Zkrácením seznamu lze ušetřit, avšak dlouhodobě se to nevyplatí.  Neúplným seznamem se totiž zbytečně snižuje rozsah poskytované ochrany. Pozor na tzv. právo přednosti, tj. právo před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky či služby. Toto právo musí být uplatněno již v přihlášce. Do 1 – 3 týdnů přijde poštou zpět potvrzení o podání přihlášky ochranné známky, doplněné o důležité evidenční číslo podané přihlášky. Toto číslo se používá jako základ variabilního symbolu při následující úhradě správního poplatku.Jak je registrace finančně náročná?Podání přihlášky podléhá správnímu poplatku. Správní poplatek za podání přihlášky je splatný ve lhůtě 1 měsíce ode dne podání přihlášky. Není-li správní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, považuje se přihláška za nepodanou. Je na místě zmínit, že úřad výzvu k úhradě nezasílá.Poplatek za registraci je přímo úměrný počtu vybraných tříd bez ohledu na to, kolik položek je v dané třídě označeno. Náklady jsou tvořeny jednak základním správním poplatkem, který nyní činí pět tisíc korun, a honorářem daného zástupce. Užívání značky, její platnost a obnovaOchranná známka po zápisu platí deset let ode dne podání přihlášky. Před uplynutím této doby je třeba podat žádost o prodloužení platnosti – obnovu. Často se stává, že přihlašovatel zapomene na termín obnovy a zbytečně tak ztratí svoji ochrannou známku. Pomoci může patentový zástupce, který vás třeba zastupuje již při registraci a lze s ním tuto službu dojednat. Pak byste měli být včas upozorněni na nutnost obnovy zápisu. Náklady jsou tvořeny jednak správním poplatkem (nyní 2500 Kč), popřípadě honorářem patentového zástupce. Pokud již vypršel řádný termín obnovy platnosti ochranné známky, je možné požádat o obnovu ještě ve lhůtě dalších šesti měsíců, poplatek je však dvojnásobný. Uplyne-li marně i tato lhůta, pak známka zanikne. Vždy ovšem lze podat novou přihlášku ochranné známky a absolvovat nové přihlašovací řízení.TIP: Pozor na povinnosti majitele ochranné známky, mezi něž patří především povinnost ochrannou známku užívat. Neužívá-li majitel ochrannou známku bez řádného zdůvodnění, nebo není-li schopen toto užívání prokázat po dobu pěti let, může Úřad tuto známku vymazat z rejstříku. Co je to námitkové řízení? Jedná se o způsob, jak mohou ti, kteří se cítí přihláškou ochranné známky poškozeni na svých právech, bránit zápisu tohoto označení. Je-li řízení o přihlášce před Úřadem kladně ukončeno, dojde k tzv. zveřejnění přihlášky. Toto zveřejnění trvá tři měsíce. V této lhůtě mohou třetí osoby uvedené v zákoně o ochranných známkách podat námitky proti zápisu daného označení. Námitky podpoří příslušnými důkazy. Úřad pošle námitky k vyjádření přihlašovateli. V námitkovém řízení pak Úřad zvažuje argumenty obou stran a na jejich základě vydá rozhodnutí. Toto řízení trvá asi jeden rok. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

Ochrana dobrého jména – složitá cesta k nápravě

Pověst předchází člověka. Často máme o mnohých lidech názor, ještě než se nám představí. Stačí několik poznámek a víme, co si máme myslet. Je zajímavé, jak v době všeobecné informovanosti lidé stále spoléhají na různé zdroje, aniž by se přesvědčili sami. Náprava špatné pověsti je potom ještě horší.Problém soudůOchránit svoji pověst u soudu je velice těžký úkol. Soudci se převážně domnívají, že žaloby na ochranu osobnosti jsou malicherné a mají za cíl spíše poškodit protistranu. Přesvědčit soud o svojí pravdě a nároku na dobré jméno je tak nadlidský úkol. Prý jsou důležitější žaloby. K tomu existuje problém s tiskem, který pro zpravodajství může použít téměř jakýkoliv materiál. Pověst a následky určitých tvrzení mohou však znamenat velké nepříjemnosti, ztráty a ohrožení vlastního společenského postavení.Ochrana právChránit si svojí osobnost, občanskou čest a lidskou důstojnost, soukromí, své jméno a projevy osobní povahy umožňuje Občanský zákoník. Ten se týká pouze fyzických osob a je zajímavé, že ochrana se vztahuje na vědomé i nevědomé porušení těchto práv. Pokud si tedy vyfotíme dům a shodou okolností také nahou sousedku v okně, pak jsme stejně mohli porušit její osobnostní práva. Přesto je rozlišení ochrany čistě na benevolenci soudce. Ten musí zkoumat intenzitu porušení. Pomluvu jako porušení osobnostních práv zná také trestní zákon. Tady musí být samozřejmě prokázán úmysl, údaje musejí být jednoznačně nepravdivé a jednání musí způsobit značnou újmu. Podání žalobyŽaloba na ochranu osobnosti není složitá. Ani nemusí obsahovat složité citace paragrafů. Podává se u Krajských soudů nebo u Městského soudu v Praze. Podstatou žaloby je především popsání jednání žalovaného a objasnění toho, jak a v čem spatřujeme narušení osobnostních práv.To je na věci nejsložitější, protože při určitých tvrzeních (třeba šíření zpráv o nevěře, alkoholismu, vulgaritě) musíme prokázat, že je dotyčný šířil a popsat, jak zasáhly do našich práv. Na druhou stranu, když se vypořádáme s tímto důkazním břemenem, nastane nepříjemná chvíle pro žalovaného. On sám totiž musí prokázat, že to co sdělil, je pravda. My tedy nedokazujeme, že nejsme alkoholici, sprosťáci nebo nevěrníci. To je na žalovaném.Firemní jménoNejen fyzické osoby požívají ochrany svých osobnostních práv. Také obchodní společnosti podle Obchodního zákoníku mají právo na zachování svého dobrého jména.Společnost je chráněna §19b, který jí přiznává podobná práva jako soukromé osobě. Může se tedy domoci jednak odstranění nežádoucích informací a také omluvy. U společností pak také bývá požadována mnohem větší finanční částka jako zadostiučinění a společnost má více možností je vyčíslit. Vede si účetnictví a dokáže třeba posoudit, jak nepravdivá zpráva měla efekt na prodej zboží a ztrátu zisku.Náprava stavuŽaloby na ochranu osobnosti není třeba se bát. Může si ji každý sestavit sám, ale musí nejen popsat stav a doložit konkrétní údaje a fakta, je třeba přesně sdělit soudu, čeho chci dosáhnout. V tisku může jít o stažení článku a omluvu, kterou musím přesně formulovat a popsat jak, kdy a kde má být zveřejněna. Pokud požaduji peníze, musím nějak odůvodnit částku. A právě u fyzických osob je tato okolnost složitá. Proto často soudy dojdou k jinému uvážení situace a někdy dokonce věc řeší pouhou omluvou. Nebojme se tedy žalob, ale nebuďme jako politici, ti mají trochu jinou hranici svých práv, protože žijí z našich peněz.     

Pokračovat na článek


Co je to korupce

Hra „já na bráchu“ je sice příjemnou zábavou vlivných osob, ale ne vždy je zákonná. Velice lehce se při této hře může stát, že překročí pravidla vymezená trestním zákonem. I premiér Nečas by se měl krotit ve svých vyjádřeních, protože politická dohoda také může být korupcí. Kdy je ale nabídka lukrativních míst korupcí?Omyl při vládnutíJe potřeba si uvědomit, že zvolený politik nehospodaří se svým majetkem. Nemůže ho tedy nabízet ani rozdávat. Nemůže tvrdit, že státní podnik řídí někdo výměnou za nějaké hlasování, odstoupení nebo jakýkoliv jiný úkon. A jaký je v tom rozdíl? Velice zásadní. Státní majetek totiž žádné straně nepatří. Poslanec je veřejná osoba a nemůže za svoje jednání cokoliv dostávat. Jeho činnost je ohodnocena platem a dalšími zákonnými výhodami. Odměňován může být jen v rámci politické strany nebo státem. Ale nikoliv funkcí ve státním sektoru.Modelový příkladPolitické strany se dopouštějí při vládnutí jednoho tragického omylu. Korumpují spřízněné osoby a myslí si, že jde o politický handl. To je ovšem veliký omyl. Pokud poslanec dostane nějaký post ve svojí straně a je za svoji činnosti politika ještě odměňován v rámci svojí strany, pak je vše v pořádku. Strana může odstoupivšího poslance klidně udělat placeným funkcionářem. Jenomže státní majetek politické straně nepatří a poskytnutí lukrativního místa za hlasování, odstoupení nebo jakoukoliv politickou činnost, je jasným příkladem korupce. Představme si podobný příklad třeba u rejstříku trestů. Za čistý výpis můžete nabídnout peníze nebo také zaměstnání ve svojí firmě. A to je přece jasná korupce protislužbou. Stejně tak je odstoupení poslance a protislužba zvolením do funkce ve státní firmě korupcí.          Politická hraBohužel je těžké vysvětlit politikům, že rozdávání míst ve státní správě není otázka politických zásluh. Typický příklad Tvrdíka ve funkci ředitele ČSA naplňuje ještě jednu podstatu trestného činu. Se svěřeným majetkem je potřeba jednat s péčí dobrého hospodáře. Může však člověk, který nerozumí podnikání v leteckém odvětví vést aerolinie? Nepochybně nemůže. To není politický post, kde záleží na vůli občanů. Strany a občané si mohou do vlády zvolit třeba chovance z ústavu. Ale pokud tento chovanec zařídí teplá místa ve státních podnicích neschopným lidem, opět je to otázkou korupce a především poškozování práv při správě cizího majetku.       ZákonnostPolitik se svěřeným majetkem nemůže zacházet, jak chce. Zákon je neúprosný a přestože se v posledních letech uvolnila morálka a některá jednání politiků se stala běžnou normou, neznamená to, že je vše v pořádku. Trestní zákon byl v minulosti často překračován, ale to není důvodem, aby  tomu tak bylo vždy. Prostě a jednoduše. Nabídnout nebo dokonce zařídit za hlasování poslance nebo jeho odstoupení funkci ve státním podniku je korupcí. Takové postupy ať si provádějí politické strany samy u sebe. Ale státní podniky jim nepatří a posty se musejí obsazovat na základě odbornosti. Vše ostatní je nezákonné. Bože, opatruj zákon – God save the Law.    

Pokračovat na článek