Výsledky vyhledávání pro dotaz zaměstnání

Výsledky vyhledávání v sekci: Příběhy úspěšných

Podnikání je jako maratonský běh

Jako podnikatel se člověk nenarodí. Aby však byl v podnikání úspěšný, měl by mít jak patřičné znalosti a zkušenosti, tak i splňovat určité osobnostní předpoklady týkající se především odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti. "Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout," říká Václav Řehoř, výkonný ředitel společnosti CCS, v exkluzivním rozhovoru pro IDE.Podíváme-li se dnes na jakoukoliv vysokou školu, je evidentní, že studenti stále dávají přednost jistotě zaměstnání před riziky spojené s podnikáním. Čím si myslíte, že to je?Pokud se podíváme na to, kolik lidí žije v České republice a kolik procent z nich je podnikatelů, pak zjistíme, že jde o velmi malé číslo. Na vysokých školách je proto situace logicky velmi podobná.Neočekával by však člověk, že minimálně studenti ekonomicky zaměřených škol by mohli mít k podnikání blíže?Nemyslím si, že tam existuje nějaká přímá vazba. Znám lidi, kteří už od útlého mládí v sobě cítili potřebu něco dokázat, vzít život do vlastních rukou. Jde o lidi, kteří neposlouchali učitele, často ani rodiče, a místo studia na vysoké se vrhli na podnikání. Vysokou školu si dodělali třeba později, ale jen proto, aby měli takový ten statut, když chodí na různá jednání. Na druhou stranu často slýchávám o tom, že absolventi vysokých škol, kteří při škole začali podnikat, dosahují poměrně dobrých úspěchů. Řada studentů i lidí z řad široké veřejnosti nosí v hlavě zajímavé nápady, podnikat však nikdy nezačnou. Čím si myslíte, že to je?Těch důvodů může být samozřejmě mnoho. Myslím si, že do jisté míry za to může i řada mýtů, které o podnikání kolují. Jedním z nich je například to, že se člověk musí podnikatelem už narodit, aby byl úspěšný. Tak tomu ale není. Podnikat může skutečně každý, nic jako podnikatelské geny, které by se daly zjistit testem DNA, neexistuje. Určité osobnostní rysy vhodné pro podnikání samozřejmě existují. Které předpoklady považujete za pro podnikání nejdůležitější?Rozdělil bych to na dvě části. První skupinu představují znalosti a dovednosti o tom, jak na podnikání vůbec jít. Tomu se dá naučit docela dobře studiem nebo ještě lépe učením se od zkušených podnikatelů. Pak jsou ale i předpoklady, kterým se učí hůře, protože souvisí s osobností člověka a jeho výchovou. Sem patří například to, jestli je člověk odvážný, zda má odpovídající sebedůvěru. Většina lidí, kteří podnikají, si abnormálně věří, což můžete poznat na jejich chování i mimo podnikatelské prostředí. A věřili si vždycky, i když k tomu třeba neměli pádný argument. Takoví lidé v životě prosadí řadu věcí a převálcují třeba i ty, co mají pravdu nebo jsou daleko lepší, a to jen proto, že si věří, že mají v sobě takový ten motor.Jaké další osobní charakteristiky jsou důležité?Vezmu-li v potaz různé již publikované názory i vlastní zkušenosti získané během posledních 14 let, pak bych hned za odvahu a sebedůvěru dal vytrvalost. Jedna věc je vydat se na maratonský běh dlouhý 42 kilometrů, druhá věc je těch 42 kilometrů opravdu doběhnout. Po deseti kilometrech vás začnou bolet nohy, po patnácti se vám bude špatně dýchat, po třiceti už třeba půjdete krokem a občas se posadíte k odpočinku. Což ještě není takový problém. Důležité je, abyste pak znovu vstali a oněch 42 kilometrů dokončili. Kombinace odvahy, sebedůvěry a vytrvalosti je pro podnikání myslím naprosto stěžejní. Za jakési doplňující předpoklady považuji například touhu po úspěchu. Prostě nemám rád, když prohrávám. S tím souvisí i potřeba určitého temperamentu.Myslíte si, že v podnikání může být úspěšný i introvert?Introvertovi se bude prosazovat hůře, na druhou stranu to neznamená, že se nakonec nemusí prosadit.  Znám spoustu introvertů, kteří podnikají, a jejich firmy jsou velmi prosperující. Jde o lidi, kteří většinu času tráví přemýšlením či zkoumáním všeho možného, a pak vymyslí něco totálně geniálního. Většinou pak mají kolem sebe někoho dalšího, kdo je více temperamentní, a dokáže výsledky jejich úvah prodat.Říká se, že by člověk také měl být racionální, aby mohl podnikat…Já si to úplně nemyslím, protože když je někdo stoprocentně racionální, vyhodnotí si tolik rizik, že vůbec nezačne. Určitá racionalita je samozřejmě na místě, na druhou stranu by měl mít podnikatel tak trochu i růžové brýle, aby některé překážky předem neřešil. Avšak když pak na ně narazí, tak se s nimi dovede vypořádat, protože má v sobě tu velkou vytrvalost.Vraťme se zpět k mýtům o podnikání. S jakými dalšími mýty se ve své praxi setkáváte?Spousta lidí například říká, že když se pustí do podnikání, tak se stane svým vlastním pánem. Pravda je však taková, že záhy zjistí, že místo toho je otrokem svých vlastních zákazníků. Musí se řídit jejich požadavky, nosit jim modré z nebe. Dalším mýtem je, že většina začínajících firem po čase zbankrotuje. To si myslím, že je zejména chyba interpretace. Řada podnikatelů, kteří ukončí svou činnost, tak totiž nečiní z důvodu špatného podnikání, ale protože se svou úspěšnou firmu rozhodnou prodat, sloučit s jinou společností, nebo už mají takříkajíc lidově vyděláno a podnikání ukončí.Jsou ještě nějaké další mýty?Dalším mýtem je představa, že radši půjdu do regulérního zaměstnání, abych zjistil, jak co funguje, a když se mi tam nebude dařit, jednoduše si pak založím vlastní firmu. Co ale znamená, že se mi nebude dařit v práci? Že jsem se nedovedl přizpůsobit pracovnímu okolí? Že jsem nepodával tak dobrý výkon? Nebo že neumím své pracovní úspěchy dobře prodat?  Pak ale nejsem vhodný ani pro podnikání. Protože jestli jsem neuměl vlastní hodnoty prodat v zaměstnání, tak na vlastní noze to nebude jiné. Pouze mě to bude stát navíc peníze, které do podnikání vložím. A co když jsem v zaměstnání úspěšný a dotáhnu to na pozici výborného manažera? Jsem vhodnou osobou pro založení vlastní firmy?Tady je to tak půl napůl. Jestliže se někdo propracuje na opravdu vysokou manažerskou pozici, tak tam už je to v podstatě o podnikání. Tam už není žádná administrativa, tam už nedostáváte žádné úkoly, tam jste vepředu té pomyslné kárky, kde držíte firmu za oj a určujete, jestli se pojede doleva, doprava, pomaleji nebo rychleji… Už nejste ten, kdo tu kárku tlačí zezadu. Takže ano, určitá poloviční šance tam je, ale rozhodně to nelze brát tak, že by výborný manažer byl automaticky i výborným podnikatelem. Vy působíte na velmi vysoké manažerské pozici, přesto vedle toho sám podnikáte v oblasti poradenství. Jak to jde dohromady?Já se osobně považuji za jakéhosi prodejce. Všechno, co umím, se snažím okamžitě prodat. Vybírám si proto různé obory, různě složité pozice, a to jen proto, abych pak o tom mohl učit a radit ostatním. Čím je můj pracovní úkol zajímavější a složitější, tím lépe pro mě. Když mě pak osloví ředitel nějaké firmy, abych mu pomohl s jeho problémem, mohu z těchto širokých znalostí a zkušeností čerpat. Dřív jsem těmto případům věnoval třeba pár sobot nebo si na to vzal dovolenou, dnes už to ale dělám méně, protože se mi tolik času nedostává. Takže jak slyšíte, moc to dohromady nejde. Ale na učení si čas najdu vždy. Co by měl člověk zvážit před tím, než se vrhne na samostatnou podnikatelskou dráhu?Měl by hlavně vnitřně cítit, že to chce opravdu udělat. Takoví lidé prostě vědí, že podnikat chtějí. Neřeší, jestli mají či nemají podnikat, ale jak na to jít co nejlépe. Pak je určitě rozumné zapojit se do nějakého vzdělávacího programu, kde se takové věci dozví. Důležité je si taky předem rozmyslet, co od podnikání vlastně chci. Mám třeba kamaráda, který si založil před 15 lety malou reklamní agenturu zejména proto, že jeho hlavní životní náplní je ježdění na kole a hraní golfu, a jeho jedinou ambicí je mít ve tři hodiny volno a jít trénovat. Pak jde o podnikání pro udržení svého životního stylu.S jakými dalšími typy podnikatelů se v praxi setkáváte?Další skupinou podnikatelů jsou ti, kterým nevadí pracovat denně o tři, čtyři, ale i více hodin déle, ale nemají třeba ambice přesáhnout hranice okresu či kraje. Jde o lidi, kteří mají rádi o všem přehled. Vždycky si vybavím film Postřižiny, kde byl velký komín s nádherným výhledem. Tento typ podnikatele vyleze na takový komín a rozhlédne se, a všude kam vidí, to má pod kontrolou, ale jak vidí horizont a kopec, to ho už děsí. Jde o podnikatele, kteří podepisují všechny náklady nad 500 korun, kteří rozhodují o tom, kterému klientovi se bude prodávat a kterému ne.Pak jsou podnikatelé, kteří už mají odvahu k tomu, že to všechno, co shlédnou z toho pomyslného komína, dovedou replikovat jinde. Například si otevřou restauraci na Praze 3, a když je úspěšná, svěří jí manažerovi a otevřou si novou restauraci třeba v Praze 5. A když se pak dostaneme ještě výš, další skupinou jsou podnikatelé, kteří dovedou vybudovat jednu firmu do poměrně velké velikosti, tedy daleko za horizont a kopce, ti pak už ale k sobě potřebují schopné manažery, kteří jím budou pomáhat.Kdybyste se dnes jako začínající podnikatel rozhodoval o oboru podnikání, je nějaký obor, kterému byste se vyloženě vyhnul?Za obecně nevhodné považuji obory, které jsou silně regulovány státem. Protože začnete podnikat za určitých podmínek, nový ministr je kompletně změní, a vás to může přivést klidně k bankrotu. To pak dovede nabourat i sebedůvěru lidí, kteří si přirozeně hodně věří. Dlouho to bylo například zemědělství, i když už se to trochu změnilo k lepšímu. Dalším příkladem je třeba podnikání v zelené energii. Nikdy nevíte, kdy se změní dotace.Co si myslíte o podnikání více osob? Řekněme, že jeden student je nadaný více technicky, druhý obchodně, a dobře by se mohli doplňovat. Má takové podnikání nějaká úskalí?V praxi se setkávám se samostatnými podnikateli i podnikáním více osob, je to tak napůl. Obě varianty mají samozřejmě své výhody i svá úskalí. Kdybych měl dát doporučení, řekl bych, ať jdou do toho. Mohou udělat daleko víc práce, bude tam větší pluralita názorů, budou moci být daleko akčnější i kreativnější. Každý sice bude mít na podnikání trochu jiný pohled, ale dohromady budou tvořit o to všestrannější osobu podnikatele.Spousta firem, které znám, takhle byla založena, mnoho jich stále funguje ve stejném rozložení, a i když se v některých z nich společníci po několika letech rozhodli jít vlastní cestou, většinou to bylo naprosto bez problémů, na základě vzájemné dohody. Jako právní formu bych rozhodně doporučil s.r.o., kde každý společník ručí jen do výše svého splaceného vkladu. Podnikání má totiž svá rizika, tak pokud to lze, je vhodné mít aspoň nějakou ochranu.Jak jsme už hovořili na začátku, podnikání mezi studenty vysokých škol kopíruje velmi nízký průměr celé republiky. Co by se mělo změnit, aby se podnikání mezi studenty více rozvinulo?Nevymýšlel bych žádnou velkou vědu a udělal to samé, co funguje v jiných zemích, kde u podnikatelsky zaměřených škol typu Vysoké školy ekonomické v Praze existují podnikatelské instituce, kde se studenti se zájmem o podnikání mohou dozvědět řadu praktických rad. A pokud si řeknou, že podnikání je to, co chtějí zkusit, mají možnost jít do podnikatelského inkubátoru, odprezentovat tam svůj projekt a získat pro něj podporu. Spousta věcí skončí na tom, že lidé neseženou financování, aby vůbec mohli půlrok či rok fungovat, proto by měl existovat i nějaký fond, z kterého by bylo možné vybrané podnikatelské projekty financovat. Tak by to mělo ostatně fungovat i například v regionech.Neodrazují vás v tomto směru statistiky, které hovoří o tom, že mnoho firem umístěných v inkubátorech svou činnost stejně nakonec ukončí?Pokud se ke mně někdy v budoucnu dostane informace, že třeba 80 procent firem umístěných v českých podnikatelských inkubátorech přestalo po pěti letech podnikat, řeknu výborně. Bude to totiž znamenat, že už jsme se dostali na úroveň, kdy si můžeme dovolit profinancovat 80 procent neúspěšných podnikatelů, abychom vyselektovali těch zbylých dvacet procent podnikatelů, kteří podnikají a budou podnikat dál. A to jsou právě ti, kteří něco přinášejí. Nemusíme jim platit žádnou podporu, nesedí v práci od devíti do pěti, vytvářejí nové pracovní příležitosti, mají nové nápady, můžou to někam pozvednout.Jaké předměty byste doporučil například studentovi VŠE, který má zájem podnikat?Myslím si, že je důležité projít všemi hlavními předměty, které ho v prvních dvou až třech letech vybaví potřebným teoretickým základem, a pak bych mu doporučil přihlásit se k nám do vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí. A to z jednoho prostého důvodu. My ho sice v předmětu typu Podnikání malých a středních firem nenaučíme vůbec nic nového, co se týká teorie, ale co ho naučíme, je aplikace v reálných situacích. Neučí u nás totiž nikdo, kdo nebyl v praxi. Když se u nás například učí o financích, řeší se finance konkrétních firem. Tak jak to vidím, za ty poslední dva roky, tak si myslím, že tahle forma výuky dává studentům o hodně víc.Myslíte si, že může student začít podnikat už od prvních ročníků, nebo je to moc brzy? Nikdy není brzy. Pokud splňuje alespoň základní předpoklady pro podnikání a má zajímavý nápad, tak by si měl svůj život zorganizovat tak, aby mohl pokračovat ve studiu a čerpat z něj potřebné znalosti a při tom současně začít realizovat svůj podnikatelský sen. Kdo je Václav ŘehořOd roku 2006 působí jako finanční ředitel a jednatel ve firmě CCS ze skupiny Fleetcor Technologies, která je globální společností pro podnikové platební karty. Od října 2007 je také výkonným ředitelem. Ve funkci ředitele je odpovědný za všechny řídící funkce a rozhodnutí, jako jsou například formulace strategie, motivace zaměstnanců, vyhledávání a vyjednávání případných akvizic, zavádění nových produktů, jednání se zákazníky (Shell, Benzina atd.) a další manažerské funkce. Jako finanční ředitel odpovídá za všechny aspekty finančního řízení podniku v ČR i na Slovensku, a to včetně ročního rozpočtu, měsíčních prognóz rozvahy, výsledovky a peněžních toků či vztahů s auditory a s bankami. Spravuje peněžní toky v Praze, ve Vídni a spolupracuje s vedením v Londýně a Atlantě na různých rozvojových projektech v Evropě.V letech 2004 až 2006 pracoval jako finanční ředitel ve firmě Škoda Power, kde odpovídal mj. za finanční řízení, corporate governance, řízení rizik, snižování nákladů, řízení ziskovosti projektů či hotovostní operace. Byl členem týmu při prodeji parních turbín elektrárenským společnostem v různých zemích např. Dánska, Mexika, Indie atd. Byl odpovědný za partnerské projekty v Číně a Indii.Předtím pracoval pět let v kanadském Torontu ve vybraných oblastech finančního plánování a reportingu, controllingu u společností De Beers a Campbell Soup Canada (obě společnosti patří k předním ve svém oboru) V 90. letech působil jako konzultant nebo ředitel v různých společnostech např. Michelských pekárnách, Spolchemii a Brown Forman.Vystudoval Českou Zemědělskou Univerzitu v Praze, kde získal doktorát. Kurs MBA má z PIBS (Metropolitní universita v Manchesteru a Vysoká škola ekonomická v Praze). Přednáší na VŠE.

Pokračovat na článek


Jak na Amazon.com dosáhnout obratu 7 000 $ měsíčně?

Jiří Škrabánek začínal jako drobný živnostník podnikat na aukčním portálu Aukro.cz. Časem ovšem zjistil, že touží po něčem zajímavějším než jen po kladných komentářích. Začal se proto zajímat o celosvětově známý e-shop Amazon.com a rozhodl se zúčastnit speciálního amerického kurzu, který jej měl přiblížit ke splnění snu o úspěšném podnikání na jednom z 10 nejnavštěvovanějších webů světa.Začátky sice nebyly nejjednodušší, během několika měsíců ovšem dosáhl obratu, který činil více než 7 000 $, a týdně dokázal prodat i více než 200 kusů naskladněného zboží. Chcete si také splnit svůj americký sen? Přinášíme vám unikátní rozhovor s úspěšným podnikatelem, který vám poradí, jak na to!Jak jste se k obchodování na internetu vlastně dostal?„K obchodování na internetu jsem se dostal díky tomu, že jsem nebyl spokojený se situací v práci. Znáte to – moc stresu, malý výdělek, a tak jsem začal hledat cesty, jak z toho ven. A jelikož internet se mi zdál jako nejschůdnější cesta, kde můžu realizovat podnikání bez toho, abych musel oslovovat zákazníky a jezdit na schůzky, zdálo se mi dobré toto efektivní řešení převést do praxe. V této cestě jsem zároveň spatřil obrovskou vizi do budoucnosti, protože všechno obchodování se zanedlouho přesune na internet. Z tohoto důvodu jsem se začal zajímat o podnikání na internetu a rozjel svou první živnost, založenou na prodeji na aukčním portálu Aukro.cz.“Kdy jste se o příležitosti obchodovat na Amazon.com poprvé dozvěděl?„Poprvé jsem se o této příležitosti dozvěděl v rámci propagace amerického kurzu minulý rok – tuším, že to byl duben 2015, kdy jsem na internetu viděl upoutávku na tento kurz a přišlo mi to velmi zajímavé. Všechny ty věci, které tam říkali o dané příležitosti a potenciálu, mi dávaly smysl, tak jsem si řekl, že jdu do toho!“Jaké produkty prostřednictvím Amazonu prodáváte?„Prodávám tvrzené sklo pro mobilní telefony. Je to samozřejmě trošku konkurenční prostředí. Potom se také zaměřuji na prodej hraček – na Rubikovy kostky.“Co vás na tomto konceptu lákalo?„Největší motivací a lákadlem pro mě bylo, že budu oslovovat obrovskou masu lidí ‑ pro představu je to zhruba 300 milionů lidí ve spojených státech. Když jsem ti představil, kolik energie musím vynaložit na získání jedné objednávky tady v Čechách, kde žije aktuálně něco přes 10 milionů lidí, a tam, dospěl jsem k názoru, že můžu realizovat 30× více prodejů než doposud. Na konceptu Amazonu mě zároveň lákalo, že celý systém byl postavený na automatické bázi. Amazon se o vše stará a vy pouze kontrolujete výsledky, nastavujete reklamní kampaně nebo je upravujete a monitorujete situaci. Celý proces ale běží bez vás a vy nemusíte vyřizovat objednávky, chodit na poštu, vyřizovat reklamace apod. To vše dělá Amazon za vás.“Neměl jste obavy z případného neúspěchu?„Samozřejmě, že obavy tam byly. Investice už do toho samotného kurzu nebyla úplně nejnižší. Jednalo se o nějakých 5 000 dolarů, což není zrovna málo. Když jsem si ale spočítal, kolik prodejů dosahuji tady v ČR, a pak jsem si představil ten třicetinásobek, cesta mého dalšího směřování byla jasná. Obavy jsem tudíž měl, na druhou stranu když si člověk srovná investici do tohoto podnikání například s investicí do podnikání v restauratérském byznysu, rizika jsou výrazně menší ‑ jenom než otevřete restauraci, spolkne vám to milion jako nic. Byla to pro mě příležitost s minimální investicí a minimálním rizikem, kde se vejdete (mimo kurz) do několika tisíců korun. A to mi za to stálo.“Je obtížné obchodovat na jednom z 10 nejnavštěvovanějších webů na světě?„Z mého pohledu to obtížné není, ale člověk se musí obrnit troškou trpělivosti a být připraven na to, že ne všechno bude úplně hned a tak lehce. Je potřeba počítat s určitými propady, ale také je velmi důležité stát si za svým a dělat věci tak, jak se dělat mají. Můžete je konzultovat a hledat nové informace. Mně to vyšlo celkem krásně. Takže z mého pohledu obchodování na Amazonu obtížné vůbec není.“Co vás motivovalo vrhnout se do nového podnikatelského prostředí?„Nejvíce mě motivoval ten třicetinásobný objem objednávek. Zároveň jsem ale v minulosti byl také několik měsíců v Americe a vím, jak zde vypadá nákupní košík zaměstnance, kolik si vydělá, kolik si za vydělanou částku může nakoupit zboží. Také jsem věděl, jak Američané s chutí utrácí. Pro mě tedy americký trh představoval ideální odbytiště. Je sice pravda, že tento trh je více konkurenční než ten náš, ale pokud si vezmeme, že u nás existuje na 10 000 000 osob cca 40 000 e-shopů, pak nám vyjde, že e-shop dneska vlastní každý dvoustý obyvatel ČR. I přesto se zde ovšem dají najít mezery, na kterých lze vydělat. Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že na každém trhu existuje nějaká konkurence, je ale potřeba se jí nezaleknout, najít si svou cestu a prodávat!“Bylo někdy období, kdy jste chtěl s obchodováním na Amazonu „seknout“? Pokud ano, proč?„Měl jsem nějaké kritické chvilky. Troufám si říct, že to tak bylo zezačátku, kdy se podnikání příliš nerozjíždělo. Měl jsem pochyby, když nepřicházely očekávané prodeje. Ale nyní už se přes to umím dostat a vím, kde byl zakopaný pes. Jednu kritickou situaci jsem měl po Vánocích – tuším těch prvních pět lednových dnů, kdy se prodávaly pouze jednotky, nikoli desítky kusů zboží denně, na které jsem byl zvyklý. Z toho jsem byl v šoku a bál se, že se stalo něco nepředvídatelného. Šestý den se ale prodeje vrátily do stálých hodnot. Na základě této zkušenosti inovuji a vylepšuji, zavádím nové techniky a pořád projíždím nastavení, které mám, protože co člověk v jednu chvíli nevidí, toho si za týden za 14 dní třeba všimne. Je tedy potřeba mít oči na stopkách a nevytvářet zbytečně široké portfolio produktů. Zároveň je velmi důležité mít produkty, které neustále vylepšujete tak, aby z nich byl zákazník nadšený.“Kdybyste měl možnost začít na Amazonu obchodovat znovu, využil byste ji? Co byste udělal jinak?„Samozřejmě bych této možnosti opět využil. Je to totiž extra příležitost a obrovský potenciál. A když to člověk vyloženě nevzdá v nějakých kritických situacích, může si z toho vytvořit zajímavý byznys a takový ležérní způsob života. Co bych udělal jinak? Kdybych začínal znova, všechny kroky, které jsem musel udělat, by následovaly rychle za sebou. Zbytečně bych nespekuloval a spíše bych šel do akce.“Jaké jsou vaše největší úspěchy? Na co jste právem hrdý?„Můj největší úspěch je, že jsem prodejem na Amazonu nahradil svůj příjem ve stálém zaměstnání. V tuhle chvíli mám za zády ziskový automat, který mi vydělává víc, než je průměrná mzda v České republice, aniž bych musel ráno v osm vstávat, plnit nesmyslné úkoly a dělat přesčasy.“Dá se začít s obchodováním na Amazonu bez amerického kurzu, který jste vy sám také absolvoval?„Samozřejmě i bez kurzu se dá začít. Obchodovat na Amazonu může úplně každý. Bez absolvovaného kurzu to ovšem bude pro lidi obtížnější. Na Amazonu sice jsou obchodníci (a je jich tam většina), kteří obchodují bez toho, aby jakýkoli kurz absolvovali, podle toho to ale vypadá. Pokud absolvujete kurz, máte větší šanci se v tomto vysoce konkurenčním prostředí prosadit.“Je tato forma podnikání pro každého? Kdo by se jí měl raději vyhnout?„Asi úplně pro každého není. Člověk by měl mít alespoň základní znalosti angličtiny, aby z takového obchodování neměl vysloveně hrůzu. Co se týče prvotní investice – určitě to není pro člověka, který žije „z ruky do huby“. Je potřeba vynaložit investici v řádu několika deseti tisíc korun na nákup zboží, propagaci a poplatky za založení účtu v Americe, obchodního účtu na Amazonu apod. Při naskladnění zboží musíte také počítat s minimálním počtem kusů. Jde myslím o 150 kousků, protože i doprava něco stojí. Proto se doporučuje poslat na sklad nějakých 300 – 400 produktů. Za naskladnění tak dáte dalších 1 000 ‑ 1 500 dolarů. Něco spolknou také poplatky, fotky a články.Rád bych samozřejmě řekl, že obchodování na Amazonu je pro každého, ale je potřeba mít nějaký balík peněz na počáteční investici. Samozřejmě, že si můžete vzít půjčku, ale je lepší mít vlastní peníze. Ta samotná investice přeci není tak velká, aby si člověk musel půjčovat. Podnikání na Amazonu také není pro člověka, který není ochotný mu na začátku věnovat několik dnů, nebo alespoň 2 hodiny každý druhý den. Vy ten automat sice uděláte, ale na začátku je potřeba vyvinout určitou aktivitu.“Co byste vzkázal všem podnikatelům, kteří si pohrávají s myšlenkou začít obchodovat na Amazonu?„V první řadě bych jim asi poradil, ať si rozmyslí, co chtějí prodávat. Pak je potřeba provést monitoring trhu a potom je vhodní zúčastnit se nějakého kurzu. Vyčleňte si čas, který budete moci podnikání na Amazonu věnovat, a svůj sen realizujte.Navíc mějte na paměti, že dřív nebo později se bude také v České a Slovenské republice prodávat prostřednictvím Amazonu, což bude obrovský boom. Trh se ale následně rozdělí na ty, kteří budou na tuto možnost připraveni, tudíž budou realizovat obraty, a na ty, kteří se tomuto způsobu obchodování budou teprve učit.Rád bych tedy vzkázal všem, kteří chtějí podnikat na internetu, že je to jeden z nejefektivnějších způsobů, jak dosáhnout rychlého zdroje příjmu s tím, že mohou zaměřit svůj zájem výlučně na produkt jedné velikosti a barvy, na kterém mohou měsíčně vydělat více, než je průměrný příjem v České republice.“ 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Smart business

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce

ABSTRAKTV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ÚVODV obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Je nepochybně třeba  jí zabránit, předcházet jí. V tomto směru i zákonodárce podává podnikateli pomocnou ruku. V zákoníku práce je podnikání zaměstnanců v předmětu zaměstnavatele podmíněno jeho souhlasem, v zákoníku obchodním především u kapitálových společností jsou dnes již kogentně upravena ustanovení zabraňující statutárním orgánům či jeho členům vykonávat činnosti, které by měly nebo mohly mít vůči společnosti soutěžní povahu.Vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. Nyní již tak ovšem nebude činit v rámci společnosti, ta z jeho dalšího konání nemusí mít užitek, může nastat pravý opak. Reálně hrozí situace, že teď již bývalý funkcionář bude užívat odnesené zkušenosti v rozporu se zájmem dřívějšího partnera, k němuž většinou již nemá žádné povinnosti a nemusí na něj brát ohledy. Problém konkurenčního jednání po skončení smluvního vztahu není ničím novým, i pro naše území byl řešen již v právních předpisech ze začátku minulého století/1. Změněná společenská, tedy i právní, situace v českých zemích po druhé světové válce zatlačila problém konkurence do pozadí. Nutně musel opětovně vyvstat na povrh po politickém převratu, během ekonomické reformy. Konkurenčním doložkám samotným se však dveře otevíraly velmi pomalu. Po strastiplné cestě se dnes už opět v našem právním řádu výslovně objevují. V souvislosti se statutární orgány ovšem nikoli, nicméně judikatura zde uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.ZÁKAZ KONKURENCE V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍJak bylo nastíněno v úvodu, náš současný obchodní zákoník se zákazem konkurence pro orgány společností výslovně počítá, tedy pokud jde o poměry během trvání jejich vztahu se společností. Tato problematika by si jistě zasloužila samostatnou práci, dovolím si tedy pouze odkázat na výběr z  bohaté odborné literatury/2. Pár poznámek je však vhodné uvést alespoň k pojetí předmětu podnikání, kterého by se měl zákaz konkurence týkat.Předmět a obor podnikáníZásadní význam pro posouzení, zda došlo k nedovolenému konkurenčnímu jednání, má ve většině jeho zákonných zákazů určení rozsahu pojmu předmět, popř. obor podnikání. Odborná literatura je v tomto případě jednotná, a to jak starší tak novější/3. Mezi oborem a předmětem podnikání není spatřován rozdíl. K určení, zda byl zákaz konkurence porušen, se má vždy konkrétně posuzovat, jestli v jednotlivém případě vyvíjel statutární orgán skutečně aktivitu shodnou s podnikatelskou činností společnosti, a to někdy dokonce jen s hlavní činností/4. Pro podporu tohoto stanoviska znějí argumenty, že rejstříkové soudy zapisují předmět podnikání shodný se zněním živnostenského oprávnění a vymezení je příliš široké. Typickým příkladem je označení ,,koupě zboží za účelem prodeje a prodej‘‘. Nicméně nelze se ubránit pochybnostem, zda je tento názor zcela správný. Společnost získává podnikatelské oprávnění, a tím je jí umožněno podnikat ve všech oblastech, na které se ono vztahuje/5. Je možné, že v určitém období se soustředí pouze na jednu oblast, ale pokud se na trhu objeví významná příležitost v jiném úseku, v němž může podnikat, statutární orgán by ji rozhodně neměl využít k  vlastním podnikatelským aktivitám, jeho kroky by měly směřovat k tomu, aby se zde prosadila společnost, jejímž je manažerem. Opačný postup by byl těžko v souladu s péčí řádného hospodáře. Nabízí se však i otázka, jak by byl tento názor obhajitelný v případě, kdy by společnost k využité oné příležitosti neměla momentálně prostředky, ale osoba vykonávající funkci jejího orgánu ano. Jenže tak může zcela znemožnit společnosti, aby v budoucnu vůbec zahájil a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v této oblasti, protože v ní bude mít postavení konkurence. Předesílám, že pokud jde o konkurenční doložky, bude úvaha nutně odlišná, viz níže. Toto poněkud přísné pojetí předmětu podnikání je typické spíše pro trestněprávní senáty našeho Nejvyššího soudu/6, hlavně v souvislosti s hospodářskými trestnými činy, např. trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 zákona č. 40/2009 Sb., byť neodkazuje přímo na porušení konkurence dle obchodního zákoníku a stanovuje vlastní znaky. Zato bedlivé zkoumání, zda má jednání skutečně soutěžní povahu, sledujeme v případech posuzování naplňování generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obchodního zákoníku/7. Avšak tíha autority autorů argumentů pro restriktivní pojetí ,,předmětu podnikání‘‘ tiší tento extenzivní výklad. Lze tedy připustit, že co se zákazu konkurence dle obchodního zákoníku týká, je předmětem či oborem činnosti nutno rozumět takový, který má k podnikatelské činnosti společnosti soutěžní povahu. Povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a důsledky spojené s jejím porušením však pochopitelně zůstává neomezena.KONKURENČNÍ DOLOŽKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDUDříve než se pokusíme vymezit možnosti sestavení konkurenční doložky pro členy orgánů obchodních společností, je nutné hledat inspiraci v oblastech, kde je tato problematika již přímo zákonem zachycena.Cesta k (znovu)uznání platnosti konkurenčních doložek v českém právním prostředíV devadesátých letech byl náš právní řád prost ustanovení o konkurenčních doložkách. O jejich přípustnosti, jak ve vztazích pracovněprávních, tak obchodněprávních, se vedly četné diskuze. Z jedné strany se ozývaly nesouhlasné hlasy, opírající se o článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.)/8, druhá strana oponovala občanskoprávní zásadou vyjádřenou Listinou v článku 2 odst. 3 (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.)/9. Objevovaly se i názory, které sice odmítaly bez zákonného ustanovení konkurenční doložky ve vztazích pracovněprávních, ale zároveň je schvalovaly ve volněji koncipovanějších vztazích obchodních/10. Problém se nakonec dostal až před Ústavní soud. V  rozhodnutí II. ÚS 192/95 z roku 1995 se zabýval oprávněností nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, který porušil zákaz podnikání ve shodném obchodním odvětví, jenž byl součástí pracovní smlouvy a měl trvat 12 měsíců od skončení pracovního poměru. Bylo třeba rozhodnout, zda je toto ujednání platné. Ústavní soud seznal, že ano. Usoudil, že byla zachována rovnost v právu podnikat na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnanců. Dále zobecnil, ,,že bude třeba individuálně přistupovat k hodnocení tzv. “konkurenčních ujednání”…jsou zde důležité takové ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd.‘‘ Zdá se být velmi překvapivé, že ani tento výrok strážce ústavnosti rozbouřené vody neuklidnil. Někteří autoři se proti němu velmi tvrdě postavili, tvrdě zněla kritika například doktora Zrutského/11. Naopak rozhodnutí uvítala a nesouhlasné názory rázně odsoudila profesorka Pelikánová/12. Argumentovala mimo jiné tím, že konkurenční doložky nejsou na našem území nijak cizím prvkem, když byly upraveny již v prvorepublikových zákonech. K narůstání nejistoty značnou měrou přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1008/98 ze dne 3. března 2000, kde prohlásil za neplatnou konkurenční doložku mezi dovolatelem a jeho bývalým obchodním zástupcem (tedy ze vztahu obchodníh!). Své stanovisko založil nejen na faktu, že ujednání o konkurenční klauzuli bylo příliš neurčité, nýbrž konstatoval ještě, že ,,dohodou stran se nelze platně vzdát práva podnikat, a to ani z části, popř. po omezenou dobu, nestanoví-li např. zákon možnost takové dohody…‘‘ Vycházel při tom opět z čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž poukázal na odstavec 2, který praví, že jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Situace byla nakonec vyřešena legislativní cestou. Novelou obchodního zákoníku číslo 370/2000 Sb. byl do dílu upravujícího smlouvu o obchodním zastoupení vložen nový § 672a a novelou 155/2000 Sb. v zákoníku práce doplněn § 29. Obě úpravy stanovily podmínky pro platné sjednání konkurenční doložky.Současná úprava konkurenčních doložek v zákoníku práceNový zákoník práce 262/2006 Sb. stanovuje náležitosti a postup sjednání konkurenčních klauzulí v § 310. Jak prohlásil už Ústavní soud ve výše zmíněném rozhodnutí, je zde výslovně kladen důraz na přiměřenost ujednání a ochranu zájmů zaměstnance. Maximální doba, po kterou může být po zániku pracovněprávního vztahu osoba omezena, činí 1 rok. Zarážející je však povinnost zaměstnavatele platit vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Nejenže původní úprava z roku 1910 neobsahovala žádný příkaz k protiplnění, ani současné evropské úpravy nejsou tolik přísné, většinou se výše pohybuje do 50% průměrného měsíčního výdělku/13. Takto jsou velmi znevýhodněni především malí podnikatelé, kteří si platit vysoké protiplnění nikdy nebudou moci dovolit a jejich postavení na trhu tím může utrpět. Nicméně je nutné připustit i skutečnost, že najít si novou práci často zcela mimo vyučený či vystudovaný obor bude pro zaměstnance nelehké.Zákonná úprava konkurenčních doložek v obchodněprávních vztazíchV obchodním zákoníku nalezneme ustanovení o konkurenční doložce na třech místech. V § 488a, který spadá do dílu o smlouvě o prodeji podniku, v § 488h pro smlouvu o nájmu podniku, a oba tyto odkazují na § 672a, kde je upravena konkurenční klauzule pro obchodního zástupce. K její platnosti je třeba sjednat dobu, která může činit maximálně dva roky, a území nebo okruhu osob na tomto území. Omezení platí v předmětu obchodního zastoupení, nebo v jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud to vyžaduje ochrana zástupce, může soud konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou. Podoba smlouvy o obchodním zastoupení má svůj původ ve směrnici Rady 86/653/EHS, nicméně konkurenční doložka u nás byla výslovně zákonem povolena až novelou z roku 2000. Tedy také její přípustnost vyplývala dlouhou dobu pouze z judikatury, a o tu se do těchto dnů opírají soutěžní doložky orgánů obchodních společností.KONKURENČNÍ KLAUZULE PRO ORGÁNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍMožnost sjednání konkurenčních doložek pro statutární či jiné orgány dodnes v základu vychází se staré soukromoprávní zásady, co není zakázáno, je dovoleno. Již v 90. letech zněly názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno je využívat. To několikrát potvrdil i Ústavní soud, poprvé v rozhodnutí IV. ÚS 464/98, a přímo i pro člena představenstva na začátku roku 2008 , když ve svém usnesení II. ÚS 30/08 zopakoval, že ,, taková ujednání (roz. konkurenční doložky) je třeba tím spíše jako projev smluvní volnosti připustit ve vztazích obchodněprávních, regulovaných převážně dispozitivními normami práva obchodního‘‘. Avšak přímou zákonnou úpravu postrádáme. Aby byla konkurenční doložka pro orgány společnosti platně sjednána a plnila dobře svůj základní účel, musíme při její konstrukci zohlednit a dobře si rozmyslet několik prvků.Kde sjednat konkurenční doložku?Významné bude již rozhodnutí, kde upravit povinnost orgánu zdržet se i po nějakou dobu od zániku funkce soutěžního jednání vůči společnosti. Nejvyšší soud usnesením 29 Odo 463/2001  připustil časové rozšíření zákazu konkurence pro jednatele ve společenské smlouvě, nabízí se však otázka, zda je v takovém případě potřeba souhlasu člena orgánu. V daném rozhodnutí se s ní dovolací soud vyrovnal takto:   ,,… je-li v okamžiku, kdy jednatel vyslovil souhlas se svým jmenováním do funkce, takový zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě a jednatel byl se společenskou smlouvou předem seznámen, lze mít zpravidla za to, že s omezeními, která pro něj ze společenské smlouvy vyplývají, souhlasí‘‘. Avšak v  rozsudku 29 Cdo 1053/2007 uvádí mimo jiné následující: ,, Ustanovení § 196 obch. zák. se vztahuje jen na ty případy, kdy určuje rozsah zákazu konkurence zákon anebo, na základě zákonného zmocnění, stanovy či valná hromada…. Rozšíření rozsahu zákazu konkurence nad rámec stanovený zákonem ve stanovách či v usnesení valné hromady přitom zákon nepodmiňuje souhlasem osob, které mají být v budoucnu tomuto zákazu podrobeny‘‘. Z dalších vět soudu nelze dovodit, zda se dané závěry vztahují pouze na rozšíření věcné či i časové, poněvadž ona kauza se týkala obou. V uvedeném případě byl zákaz konkurence věcně i časově rozšířen smlouvou. Žalobce, člen představenstva, pak tento způsob ujednání zpochybnil, majíce za to, že tak lze učinit právě pouze stanovami či usnesením valné hromady. S tím Nejvyšší soud zásadně nesouhlasil a dal zelenou čistě smluvnímu sjednání konkurenční doložky mezi členem statutárního orgánu a společností s následující argumentací: ,, Připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšířen´´. Velmi často se setkáváme s uzavřením dohody o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce. Ta musí být dle § 66 odst. 2 schválena valnou hromadou, takže bude zachována kontrola ze strany společníků či akcionářů. Nicméně rozsah omezení a případné protiplnění bude nutno vymezit v závislosti na několika faktorech, které při vzniku funkce často nebudou předvídatelné, stejně jako nemusí být jisté, že omezení určité osoby bude vskutku potřeba. Proto je vhodné v ujednání o časovém rozšíření zákazu konkurence stanovit, že určité body budou upřesněny až na konci vztahu. To připouští i Nejvyšší soud, v rozhodnutí 29 Cdo 1053/2007 nevidí problém v dohodě o uzavření budoucí kompenzační smlouvy, jejíž obsah měl záviset na ,, době působení žalovaného (zde člena představenstva) v úpadkyni a na jeho pracovním zařazení‘‘. V rozsudku 32 Odo 407/2005 se v mandátní smlouvě setkáváme s ujednáním o budoucím doplněním okruhu klientů, jimž jeden rok od ukončení vztahu nesměl mandatář poskytovat poradenské služby. Lze tedy konstatovat, že není příliš vhodné uzavřít  úmluvu v příliš konkrétní podobě, spíše lze doporučit pouze uvést způsob či postup, podle kterého bude v době zániku vztahu dohoda doplněna. Také je vhodné zvážit, zda neujednat možnost společnosti zcela odstoupit od smlouvy v případě, že nebudou dány předpoklady pro dosažení účelu, ke kterému měla směřovat (například pokud statutární orgán plnil svou funkci natolik nedbale, že reálně nehrozí žádné riziko, že by mohl společnosti úspěšně konkurovat), jinak by se totiž bývalý člen orgánu mohl domáhat doplnění smlouvy soudní cestou. Není ovšem ani vyloučeno, aby byla dohoda o omezení konkurenčního jednání uzavřena až při ukončení vztahu, avšak společnost se tím vystavuje riziku, že k ní odcházející osoba, třeba již s velmi konkrétní vidinou dalšího zaměstnání či funkce, nebude chtít dát souhlas. Velmi obvyklým nástrojem zakomponovaným do konkurenčních doložek je smluvní pokuta. Ta musí být také platně sjednána, proto je třeba dát maximální pozor na její přiměřenost a určitost.Rozsah omezení – požadavek přiměřenostiDalším ze základních faktorů, které je nutno důkladně zvážit, je rozsah omezení, kterým by měl být člen orgánu po zániku funkce postihnut. Přiměřenost je jednou z nutných a všemi soudy mnohokrát skloňovaných podmínek. Doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivá a vzájemně vyvážená pro oba kontrahenty, a nebyl ohrožen čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Pokud by byl obsah ujednaní v konkurenční doložce pro bývalého člena orgánu příliš přísný, byla by celá pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku absolutně neplatná. Je třeba zmínit, že zde není dána tzv. moderační pravomoc soudu, jakou má díky § 672a odst. 3 v případě konkurenční doložky u obchodního zástupce. Je vhodné důkladně posoudit, jaké reálné riziko by konkurenční jednání bývalého funkcionáře pro konkrétního podnikatele znamenalo.Také lze zvážit, zda v ujednání nestanovit možnost ,,osvobodit se‘‘ ze zákazu tím, že by bývalému členu orgánu k určité jím zamýšlené činnosti dala společnost výslovný předchozí souhlas.Chybí nám zákonné určení náležitostí, které musí být sjednány, aby dohoda platně vznikla. Inspirujeme-li se bohatou judikaturou ohledně uznávání konkurenčních klauzulí u zaměstnanců či obchodních zástupců z období, kdy ještě nebyly legislativně zachyceny (viz výše), můžeme vymezit několik prvků, které byly soudy označeny za nutné, a zohlednit několik ukazatelů, jež jsou považovány za důležité.Věcný rozsah omezeníPodstatné je v dohodě o konkurenční doložce sjednat, co vše má být statutárnímu nebo jinému orgánu či jeho členu zakázáno. V čím více činnostech ho omezíme, tím podstatněji musíme jinde rozsah zúžit či zvýšit kompenzaci.Není neobvyklé, že věcný rozsah zákazu konkurence uvedený v § 136 (§ 196) odst. 1 bývá časově rozšířen i na období po zániku funkce. Zákonné ustanovení je však celkem přísné a široké, proto je nutné uvážit, zda je to u konkrétního funkcionáře skutečně třeba, pokud by nastal spor, podnikatel by si musel takto obsáhlou míru zákazu obhájit, případně se ospravedlnit vysokou kompenzací pro druhou stranu. Nicméně je zřejmé, že právě osoba v pozici statutárního orgánu mohla mít přístup ke všem možným informacím, výrobním postupům, seznámit se s významnými klienty, osvojit si strategické plány atd., tedy může být pro její značné omezení skutečně pádný důvod. Lze dokonce přidat další oblasti, ve kterých je obava, že by pro podnikatele mohla představovat konkurenční hrozbu, např. zapovědět i jen nepodstatnou účast v jiných obchodních společnostech/14.V souvislosti s věcným rozsahem je nutné zdůraznit potřebu příhodného výkladu pojmu ,,předmět podnikání‘‘. Pokud byly u zákonného zákazu konkurence pochybnosti, zda je zde myšlen předmět podnikání ve smyslu formálním (tedy zapsaném v obchodním rejstříku) či materiálním (činnost, kterou podnikatel reálně vykonává), na tomto místě pro ně mnohdy není prostor. Jen velmi těžko by bylo možno obhájit, že má podnikatel zájem na tom, aby její bývalý orgán nepůsobil v oblastech, které pro společnost reálně nejsou vůbec soutěžní, nebo ve kterých za dobu výkonu jeho funkce vůbec nepůsobila, ač by do formálně velmi široce zapsaného předmětu podnikání spadaly. V rozhodnutí 32 Odo 659/2005, které se týkalo platnosti konkurenční klauzule pro obchodního zástupce, kdy její náležitost ještě nebyly v zákoně upraveny, Nejvyšší soud potvrdil, že ,, zákaz výkonu činnosti v oblastech “obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce … je široké a neurčité‘‘. V tomto případě tedy aplikoval § 39 občanského zákoníku s tím, že ,, sjednaná konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům, neboť se vymyká smyslu a cílům, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a nesleduje již pouze ochranu žalobkyně, ale bylo jí popřeno právo žalovaného na svobodné podnikání‘‘.V rozsudku 33 Cdo 1008/98 se Nejvyšší soud letmo dotkl problému, jak by se na konkurenční doložku hledělo, pokud by podnikatel již  po ukončení vztahu s osobou, s níž byla ujednána soutěžní doložka, změnil předmět podnikání či rozšířil reálně provozující podnikatelskou činnost. Soud to zhodnotil jako přílišné riziko pro onu osobu, nicméně je těžko představitelné, že by se skutečně takto nezaviněně mohla dostat do rozporu s klauzulí, obsah dohody by nemohl být jednostranně změněn, navíc by jistě nebyla dodržena podmínka rovnosti, spravedlnosti a vyváženosti, ani by nebyl zachován ospravedlnitelný účel konkurenčních doložek.Doba trvání omezeníV žádném případě nelze sjednat konkurenční doložku na období bez časového omezení. Taková by byla absolutně neplatná/15. Nejčastěji se lze setkat s doložkami s trváním jeden či dva roky, ale narazíme i na tříleté, pětileté.  Při stanovení přiměřené délky trvání závazku, je třeba zohlednit několik kritérií. Jedním z nich je povaha podnikatelské oblasti. Pokud jde o dynamicky se vyvíjející obor, nebude nutné osobu zavazovat dlouho, a naopak. Dalším faktorem ovlivňujícím míru přiměřenosti bude také délka období, po které ve funkci působil. Více subjektivně je pak hodnotitelé, k jakému množství informací a poznatků se funkcionář mohl dostat.ÚzemíNa požadavku vymezení určitého území, na kterém se má bývalý funkcionář zdržet soutěžního působení, judikatura netrvá vždy, nicméně pokud není splněn, je opět nutno zvýšit hodnotu protiplnění. Dost možná zlomovým rozhodnutím pro tuto sféru bude čerstvý rozsudek 23 Cdo 4192/2008 z února letošního roku, v němž Nejvyšší soud vztáhl závěry o nutnosti vymezení území pro obchodního zástupce (nyní je tento požadavek uveden přímo v § 672a ObchZ) i na sjednání doložky ve smlouvě mandátní/16. Konstatoval, že ,, nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků‘‘. Proto je vhodné, aby i území bylo v doložce sjednáno. V některých případech totiž může být skutečně nepřiměřené, je-li dán zákaz konkurence bez tohoto ohraničení, protože by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu v Brně, byť s podobným předmětem činnosti. Naopak v některých případech, hlavně u velkých společností s mezinárodním účinkováním, bude možno zakázat konkurenční jednání i v několika státech, opět s odpovídajícím vyrovnáním.ProtiplněníOtázka kompenzace si zaslouží zvláštní pozornost. Dříve než byla problematika konkurenčních doložek definitivně zachycena v našem právním řádu, dovodil Nejvyšší soud jeden ze znaků povahy těchto dohod. Ve svém rozhodnutí 21 Cdo 1276/2001 totiž vyřkl, že   ,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘ . Pokud má tedy omezení zavázané osoby větší rozsah, vždy musí být nějakým způsobem za své omisivní  jednání odškodněna. Jak bylo zdůrazňováno, pokud jde o výši, míra přiměřenosti vyrovnání závisí na tom, čeho všeho, po jakou dobu, případně na jak rozsáhlém území se daná osoba musí zdržet. Je rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup či vzorec, jak výši protiplnění vypočítat v okamžiku zániku funkce, než určit zcela pevnou částku.Forma protiplněníJakým způsobem či v jaké formě bude odškodnění realizováno záleží na dohodě stran. Podmínkou je, aby toto plnění přinášelo omezené osobě hospodářský prospěch přímo v době trvání jejího závazku/17. Inspiraci můžeme hledat v zákoníku práce, kde jsou dřívějšímu zaměstnanci částky vypláceny měsíčně. U obchodního zástupce bývá protiplnění  poskytováno v rámci odškodnění v případě ukončení smlouvy o zastoupení dle § 699 ObchZ. Vyrovnání nemusí být vypláceno v peněžité formě, stejně jako u odměny za výkon funkce připadá v úvahu i plnění naturální.Sjednání protiplnění, dopad rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009Od dubna roku 2010 se výrazně rozšířila míra svobody pro sjednávání protiplnění za dodržování konkurenční doložky. Nevyšší soud totiž v rozsudku 29 Cdo 2049/2009 judikoval, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák./18 na plnění, které je společnost povinna poskytnout bývalému jednateli za dodržení zákazu konkurence po dobu po skončení výkonu funkce, nedopadá‘‘. Tyto závěry jsou pro naši problematiku zcela zásadní. Pokud bychom mohli aplikovat § 66 odst. 3 ObchZ, vzhledem k tomu, že na protiplnění za dodržení rozšířeného zákazu konkurence neplyne nárok z právního předpisu, měli bychom na výběr pouze ze tří možností, jak kompenzaci za omezení sjednat: 1. ve vnitřním předpise (jímž je nepochybně v tomto ustanovení myšlen takový, na kterém se usnese valná hromada*28), 2. v dohodě, se souhlasem valné hromady, 3. ve smlouvě o výkonu funkce. V každém případě by její sjednání bylo kontrolováno ze strany společníků či akcionářů. Vzhledem k výše zmíněnému závěru Nejvyššího soudu se však o toto zákonné ustanovení opřít nemůžeme. Reálně tak hrozí situace, že si takové ujednání budou podepisovat statutární orgány či jejich členové sami mezi sebou dle vlastní vůle.U rozhodnutí 29 Cdo 2049/2009 bude vhodné se chvíli zdržet. Skutkový stav spočíval v tom, že byla sjednána konkurenční doložka pro jednatele společnosti, nutno podotknout s velmi vysokou kompenzaci za rok jejího dodržování – činila dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy, již jednatel ve společnosti pobíral za práci v pozici generálního ředitele. Po několika měsících trvání omezení společnost bývalému jednateli oznámila, že na dodržování konkurenční doložky netrvá. Omezený společnost žaloval. Ta namítala, že od dohody upustila z toho důvodu, že bývalý statutární orgán zavinil její nepříznivý hospodářský výsledek. Soud prvního stupně ještě ustanovení § 66 odst. 3 uvažoval. Druhá instance, a Nejvyšší soud pak její závěry potvrdil, uznala nárok žalobce na kompenzaci za celý rok zákazu konkurence, protože jednostranným sdělením žalované o netrvání na dodržení konkurenční doložky, nemohlo dojít ke změně obsahu smlouvy. K tomu odvolací soud dodal, že ,, ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. na uvedený případ nedopadá – jeho účelem je, aby společnost nemusela poskytovat plnění svému statutárnímu orgánu či jeho členu, jenž svou funkci nevykonával řádně a způsobil tak její nepříznivé hospodářské výsledky. V projednávané věci se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované.‘‘ Nejvyšší soud pak tedy shrnul, že ,, finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky v projednávané věci nelze považovat za plnění poskytované žalobci ve smyslu § 66 odst. 3 obch. zák., neboť účelem jejího sjednání není poskytnutí plnění žalobci v souvislosti s výkonem funkce jednatele…; jde o protiplnění žalobci za dodržení smluvního omezení sjednaného nad rámec zákonného rozsahu zákazu konkurence pro dobu po skončení jeho funkce.‘‘ Takové výroky mají významný dopad nejen na pojetí konkurenčních doložek, ale na celý problém obsahu pojmu ,,výkon funkce‘‘. Kde jsou jeho hranice? Zachová si vůbec vztah mezi společností a členem orgánu po zániku funkce svůj obchodně-závazkový režim? Odpovědi na tuto otázku mohou hrát zásadní roli například při určování povahy případné smluvní pokuty, která by byla za porušení zákazu konkurence sjednána. Poučení můžeme opět hledat v nedávné minulosti. Již bylo poznamenáno, že v 90. byla soudy i odbornou veřejností vášnivě řešena vůbec možnost svobodně sjednat konkurenční doložku v pracovním právu. Nejednotnost spočívala i v názorech, zda by takové ujednání mělo povahu občanskoprávní či pracovněprávní. Zlomový nález Ústavního soudu  II. ÚS 192/95 však tuto otázku nechal nezodpovězenou. Navíc je třeba podotknout, že lze jen těžko srovnávat obchodní zákoník a tehdejší zákoník práce/19, jelikož ten byl založen na ,,všepojímající‘‘ koncepci a nepřipouštěl téměř žádnou svobodu vůle stran. Snad by nám mohlo aspoň prozatímně pomoci zjištění, že vztahy týkající se konkurenčních ujednání byly i před zákonnou úpravou doložek v § 672a ObchZ Nejvyšším soudem nazývány obchodními. Dalším problémem, který plyne z vynětí protiplnění za rozšíření zákazu konkurence z § 66 odst. 3 ObchZ se ve svém článku zevrubně zabývali Prof. Dědič a JUDr. Lasák /20. Upozorňují hlavně na skutečnost, že by nyní mohly být za vyrovnání za časové rozšíření zákazu konkurence maskovány tzv. zlaté padáky/21. Svá tvrzení však až příliš zjednodušeně zakládají na totožnosti povahy plnění za konkurenční doložku a odchodného. Účel konkurenčních klauzulí však nelze ani pracovně opomíjet. Mnohem příhodnější je úvaha, že pokud by byla sjednána nepřiměřeně vysoká kompenzace za zdržení se soutěžních aktivit s tím, aby došlo k vyhnutí se § 66 odst. 3 a ve skutečnosti by bylo zamýšleno poskytnout bývalému členovy orgánu onen zlatý padák, daný úkon by mohl být označen jako simulovaný. V takovém případě by bylo platné právě zastřené jednání, šlo by tedy ve skutečnosti o plnění podléhající režimu § 66 odst. 3 ObchZ, a dokud by nebyly splněny podmínky tam vyžadované, dohoda by byla neúčinná, a plnění z takové je bezdůvodným obohacením. Pokud bychom ale s oním rozhodnutím vůbec nepolemizovali, bylo by třeba nastavit sjednání odškodnění za dodržení doložky tak, aby zůstalo pod kontrolou valné hromady či jiného orgánu/22. Ustanovení § 66 odst. 3 však neobsahuje pouze nutnost souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členovi orgánu. Ve své druhé části dává společnosti možnost plnění neposkytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Zde však lze do značné míry souhlasit s názorem soudu, že v případě konkurenčních klauzulí ,, se však jedná o plnění, které s kvalitou výkonu funkce jednatele nijak nesouvisí – jedná se o kompenzaci žalobce za profesní omezení po skončení jeho působení u žalované‘‘. Obsah ujednání o konkurenčním omezení opravdu na kvalitě výkonu funkce záviset nemusí. I špatný správce může svým soutěžním jednání pro společnost představovat hrozbu. Pokud by společnost měla zájem na tom, aby byla výše odškodnění závislá na jejích hospodářských výsledcích, mohla by takovou podmínku v dohodě o konkurenční doložce sjednat.INSPIRACE V BUDOUCNOSTI NA ZÁVĚR – ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK V NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUV části čtvrté návrhu občanského zákoníku nazvané relativní majetková práva, v hlavě třetí pojednávající o závazcích z deliktního jednání, v díle druhém o zneužití a omezení soutěže najdeme v obecných ustanoveních prvního oddílu § 2917 pojmenovaném ,,nedovolená konkurenční doložka‘‘. Již dnes bychom zde mohli pro sestavování dohod o konkurenčních doložkách nalézt inspiraci. V daném ustanovení jsou určeny nutné náležitosti, které musí být při omezení soutěžní činnosti sjednány, jinak by se k doložce nepřihlíželo. Jde o území a okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Maximální doba takového závazku je 5 let s tím, že bylo-li by sjednáno více či trvání neomezené, platí po dobu pěti let. Dále je zde upravena moderační pravomoc soudu, pokud by měl ujednání za nepřiměřené.

Pokračovat na článek


Jak začít podnikat

Podnikání a neomezená svobodaBýt svým vlastním pánem a mít život pod naprostou kontrolou. To je snem snad každého člověka. Do značné míry lze tuto touhu a potřebu naplnit, pokud zanevřete na své běžné a klasické zaměstnání a stanete se svobodným a volným člověkem, který bude rozhodovat o svých příjmech a výdělcích. Tohoto stavu lze docíliv velice jednoduchým způsobem, kterým je podnikání. Tato oblast obnáší poměrně dost možností, jakým směrem a způsobem se ubírat a seberealizovat. My se Vám je nyní pokusíme přiblížit jak začít podnikat.Jak začít podnikatPokud se opravdu rozhodne pro variantu vlastního podnikání, čeká Vás několik velice snadných kroků. Tím prvním je jistě registrace na živnostenském odboru příslušného Městského úřadu. Zde nahlásíte potřebné obory činnosti, které budete provozovat a se kterými můžete podnikat. S výpisem z živnostenského rejstříku se poté zaregistrujete za zdravotní pojišťovně, finančním úřadu a správě sociálního zabezpečení. Tím pro Vás všechny potřebné administrativní činnosti končí a Vy se můžete směle pustit do podnikání.V případě, že se Vám bude ve svém oboru dařit, budete svým klientů, přinášet stále nové produkty a služby, začne Vás jistě omezovat klasické podnikání. Běžný živnostník je pro některé klienty poměrně nedůvěřivou osobou a pokud se Vaše soukromá firma dostane do kurzu, je čas na řádnou a odpovídající změnu jak podnikat. Pro zvýšení prestiže a snahy nabídnou zákazníkovi něco mnohem většího, je nejlepším řešením založení společnosti s ručením omezeným.Zakládáme společnost s ručením omezenýmV tento moment však přijde tvrdé a nepříjemné rozčarování, pokud tento proces vyřizování porovnáte se založení klasické živnosti. Podnikání ve velkém již obnáší určité administrativní úkony, u kterých již musíte disponovat patřičnými právními a zákonnými znalostmi a musíte vědět jak začít podnikat. Nejen, že musíte obětovat svůj drahocenný čas nauce potřebných informací, ale také se připravte na zdlouhavé obíhání minimálně osmi institucí, ve kterých je třeba stále dokola dokládat a předkládat potřebné listiny. V průběhu těchto činností si jistě mockrát položíte otázku, zda se tento zásadní krok ve Vaší podnikatelské kariéře vůbec vyplatí. My a stovky dalších spokojených klientů však pravíme, že ano. Cesta ke štěstí a úspěchu jak podnikat může být mnohem lehčí a snadnější než-li vůbec tušíte.Ready made společnosti a společnosti na klíčNaší hlavní dominantou je totiž prodej ready made společností a zajištění společnosti na klíč. Právě druhá varianta je jednou z možností jak podnikat a kterou za Vás můžeme vyřídit. Celý proces se odehrává a vyřizuje během tří až pěti týdnů. Všechny služby od zápisu Vašeho obchodního jména až po vyřešení všech právních náležitostí máme pod svými bedry. Vy přijdete k hotovému a kompletně zařízenému dílu, které Vám ušetří především čas.Druhou a pravděpodobně i ekonomičtější variantou je však prodej ready made společnosti. Naprosto regulérní společnost, která je již nějakou dobu zapsána v obchodním rejstříku a tudíž disponuje i určitou minulostí. Firmy, které prodáváme jsou naprosto právně i finančně čisté, tudíž sebou nenesou jakékoliv dluhy a závazky. Zmíněná úspora finančních prostředků je především v tom, že základní kapitál potřebný pro klasické založení s.r.o. či a.s. je v tomto případě splacen.

Pokračovat na článek


 JAK ZAČÍT OD NULY

  Každý někdy začíná od nuly. Vyjde ze školy, změní zaměstnání nebo něco nevyjde. Ale už na startu se naučte základní pravidla, která Vám pomohou předejít chybám, kterých byste se mohli dopustit anebo je i zopakovat: Čistý štít, umět se dělit s ostatními, spořit a nepočítat s penězi, které ještě nemáte v ruce. Čistý štít. Dříve než uděláte kroky vpřed, musíte prokázat odpovědnost za minulé chyby. Vymažte každé minus, jestli jste se kvůli minulým chybám dostali do dluhů. Vždyť získání platební schopnosti je stejně tak velký cíl, jako dosáhnout zisku, a někdy je dokonce i mnohem těžší. Udělejte si plán splátek, na kterých se dohodnete s věřiteli. A Vy udělejte první krok. Ocení Vaši snahu a spíš si je získáte na svoji stranu, a neztratíte tak jejich důvěru. Na Vašem postupu se dohodněte třeba i s odborníky. V každém případě si ale musíte dát pozor, abyste nedělali další a další zbytečné dluhy, které Vám nepomohou obrátit Vaši situaci.     Také se naučte dělit s ostatními. "Cože?! Není to nějaká hloupost, když sám nemám?" Ne, není to hloupost. Nečekejte se šlechetností do doby, kdy si ji budete moci dovolit. Učte se jí už teď a budete překvapeni, jak se Vám vrátí. Rozumných je pět nebo deset procent zisku. Je jen na Vás, jestli přispějete sirotkům, ekologii nebo církvi. Je jedno, jestli ze začátku dáte jen pár korun. Hlavní je váš postoj. Jak vnímáte problémy ve svém okolí. Nemůžete je ignorovat. Možná Vás znervózňuje budoucnost naší planety. Ale začít můžete už dnes: tříděním odpadu, šetřením s pitnou vodou, šetřením s energií. Nemyslete jen na sebe! Budete-li stále čekat na den, kdy budete mít peníze navíc, možná se o ně nebudete dělit vůbec! Každý z Vás ví, že jsou lidé v daleko horší životní situaci než Vy. A šlechetnost se každému v dlouhodobém hledisku vrátí. Nezapomínejte, že Vaše budoucnost začíná už dnes! Šlechetnost Vám pomůže postavit si dobrý základ osobnosti, který je pro úspěch ve všech směrech nezbytný. Vzpomeňte si na všechny osobnosti, o kterých jste již slyšeli. Ať Hilton, Rockefeller nebo Ray Kroc, i další ze svého prvního výdělku dali část peněz stranou pro druhé. A to v době, kdy sami měli nedostatek všeho. A možná právě tento postoj jim pomohl k opravdovému úspěchu a vnitřní spokojenosti.     Kolik peněz měsíčně uspoříte? Hodně, nebo málo? Nebo vůbec nic? Naučte se každý měsíc část zisku uspořit, protože nikdy nevíte, co Vás může potkat. Ale musíte s tím počítat Aby byla Vaše rodina v bezpečí, měli byste mít ušetřený alespoň jednoměsíční příjem. To je vlastně první zásada spoření. Někdy to bude těžké, tím spíš, máte-li dluh a zdá se Vám, že byste každý den potřebovali víc. Ale dlouhodobě jste po malých částkách schopni našetřit velice slušný základ. Lidé ale často neumí uspořit ani korunu a je jedno, jestli mají pět, deset nebo sto tisíc.Většina z nás žije nad poměry. Zkuste dát každý měsíc deset procent stranou a zjistíte, že se tak dá také žít, že deset procent vlastně ani nepocítíte. Za pár měsíců se naopak budete cítit v daleko větším bezpečí. Studie amerických finančních odborníků, kteří hledali příčiny bankrotů malých a středních firem a živnostníků, dokonce prokázaly, že většina z nich doplatila na chvilkové výkyvy a krize na trhu, na takzvanou okurkovou sezonu, když neměli potřebné rezervy na pokrytí snížení zisků třeba jen na dva měsíce. Nájmy a ostatní poplatky musíte samozřejmě zaplatit bez ohledu na dosažený zisk a nikoho nezajímá, že všichni Vaši klienti jsou zrovna u moře. Takové situace běžně nastávají, a kdo s nimi nepočítá, dostane se až na hranici bankrotu. Problémy musí řešit krátkodobou půjčkou na vysoký úrok a ještě k tomu musí zastavit část majetku. Proto i tato studie doporučila spoření rezerv, které Vám mohou pokrýt alespoň jednoměsíční ztrátu zisku, jako nejúčinnější obranu proti podobným problémům, se kterými se každý den potýkají milióny lidí na celém světě.     Spočítejte si Vaše výdaje dřív, než nebudete mít nic. Všechny pravidelné výdaje: jídlo, nájem, leasing, inkaso, telefon. Všechny výdaje včetně půlročních nebo ročních: daně, pojištění....., se kterými musíte počítat už teď! Přičtěte částku na splácení dluhů, částku, kterou dáte jiným, a tu, kterou chcete uspořit. Sečtěte výdaje a částku, která zbyla, rozdělte na útratu nebo na rychlejší splácení dluhů. Pokud jste v mínusu, je to horší. Možná začnete uvažovat, že získáte víc peněz, ale pozor na pokušení utrácet peníze, které jste ještě nevydělali. To je zřejmě ten důvod, proč jste se dostali do svízelné situace. Není právě Váš případ, že jste peníze měli, utráceli - peníze budou, my nebudeme - a o penězích jste se začali bavit, až když bylo pozdě? V tu chvíli jste začali mít i rodinné problémy? Jak to vím? Nejste první ani poslední... Ale dejte si pozor, protože právě tady končívají lásky. Vím, že je z toho cesta ven, pokud si udržíte pozitivní postoj, víru v budoucnost a svoji lásku. Váš společný sen, to je cesta ven z bludného kruhu. To je důvod, proč si dnes něco odpustit pro lepší zítřek, to je důvod, proč jít a udělat ještě jeden krok navíc.     Jak tedy začít vydělávat peníze? Jestliže jste právě teď na dně, najděte si zaměstnání, abyste získali příjem. Ale nehledejte jen tak nějaké zaměstnání. Vždy si uvědomujte svoji cenu. Vy nechcete nějaké zaměstnání, aby Vám bralo Vaši pozitivitu za pár drobných. Vyberte si, co chcete dělat, a za tím si jděte. Může být ta největší nezaměstnanost, ale po schopných a cílevědomých lidech, kteří znají svou cenu a umí uplatnit své znalosti, bude vždy veliká poptávka. Tam nahoře bude vždycky dost místa.     Najděte si zaměstnání, ale jestli chcete v životě něčeho opravdu dosáhnout, dříve nebo později budete muset pevný plat opustit. Zaměstnání má své výhody i nevýhody. Nastoupíte například za sedm tisíc a budete pracovat osm hodin. Za dva roky zase osm hodin a zase za sedm tisíc nebo trochu víc. Za deset let zase osm hodin za deset tisíc. Nakonec odejdete do důchodu a Vaše životní úroveň spadne na polovinu. V zaměstnání prodáváte svůj čas a utíká Vám život. Proto je dobré při zaměstnání začít podnikat s tří - až pětiletým plánem k finanční svobodě. Nejlepší je začít s Vaší partnerkou nebo s partnerem. Budete spolu, se společným snem, cílem a budete tým. Tým je víc než jeden. Tým je dokonce víc než jeden a jeden. Váš tří - až pětiletý plán se liší od zaměstnání tím, že začnete pracovat také osm hodin ale budete za to mít pár set. Možná až za rok se dostanete na stejný příjem, jako máte v zaměstnání. To je čas, kdy zjistíte, že právě tenhle byznys pro Vás funguje, a proto byste měli začít uvažovat jen o podnikání. Po dvou až třech letech si teprve budete moci dovolit ubrat plyn, protože jste už trochu nabrali výšku. Ale jenom trochu, nemáte-li dostatečně pevný základ příjmu v hloubce i šířce. Po pěti letech už budete pracovat dvě hodiny denně a zbylý čas věnujte například rodině, protože si to budete moci dovolit. Jste ochotni tohle všechno obětovat pro svoji svobodu, nezávislost a budoucnost? Jste? Chcete vydělávat nejen peníze, ale i čas? Opravdu? Dobře si rozmyslete, než odpovíte, protože právě teď uděláte rozhodnutí, které přímo ovlivní Vaši budoucnost! Nebude to lehké. Budete s tím chtít praštit, protože život nedává nic zadarmo, ale když vydržíte tuhle zkoušku, vyjdete z boje silní, budete stát pevně na svých nohách a nikdo, nikdo o Vás neřekne, že jste zbohatlík, protože máte ten nejlepší základ. Dostanete uznání, protože jste někdo, a ať věříte, nebo ne, Bůh Vás má rád. Jak tedy začít podnikat?     Můžete začít se svou myšlenkou anebo s myšlenkou, která už funguje. Jestli se rozhodnete začít se svým nápadem, držte se několika zásad: Snažte se najít nebo založit takový podnik, který bude potřebovat co nejnižší kapitál. Nepropadněte kvůli chvilkovému nápadu úplně zbytečně do dluhů. Určitě ze začátku nebudete potřebovat velkou továrnu, luxusní kanceláře, nejdražší vybavení a armádu zaměstnanců. Uvažujte spíš v malém a při úspěchu použijte principu duplikace - zopakování stejného postupu třeba na jiném místě nebo ve větším měřítku. Přesvědčte se, že Vaše služby nebo zboží jsou kvalitní a schopné na trhu zaujmout. Dobře počítejte. Zajděte do banky a vyplňte si žádost na získání úvěru - hned povím, proč. V dotazníku vypište svůj podnikatelský záměr. To Vám napoví, nakolik máte v hlavě jasno. A jestli budete potřebovat úvěr, stejně se tomu nevyhnete. Tak dobře, máte dobrou myšlenku, která nabídne lidem nebo firmám zboží nebo službu, za kterou budete právem odměněni. Jestliže budete potřebovat úvěr, neměl by to být problém, i když netvrdím, že Vám půjčí první banka, investiční anebo leasingová společnost. Když Vás odmítnou, nemusí to znamenat, že máte špatný nápad. Záleží i na jejich finanční situaci nebo na podmínkách, za kterých právě oni půjčují peníze. A ne vždy Vám mohou půjčit! Až uslyšíte "ne", věřte, že jste zase o krok blíž ke svému "ano". Vzpomeňte si na Walta Disneye. Walt slyšel "ne" třistakrát!     Duplikace úspěšného postupu je v podstatě základem úspěšného byznysu. Protože základní pravidlo, které se Vám osvědčí, můžete zopakovat a třeba ještě vylepšit, protože se můžete poučit z chyb. Ukázkovou duplikaci všude na světě ukázkově předvedl Ray Kroc. Kdo z Vás nezná Mc Donald´s?     Ray Kroc, dnes jeden z nejbohatších lidí světa, začínal podnikat ve své době s úplnou novinkou, když pro Lily Tulip prodával papírové hrníčky. Vypracoval se na nejlepšího prodejce firmy. Od rána byl na nohou a večer, když ostatní chodí z práce, šel hrát do rozhlasu na klavír, protože v té době se vysílalo naživo. Domů se vracel pozdě v noci. Ale problémy a tahanice ve vedení společnosti ho znechutily, až přišel o nadšení. Začal spolupracovat s přítelem, který vlastnil cukrárnu a sám vyvinul originální multimixér na šlehání koktejlů. Kroc se stal výhradním zástupcem pro prodej a marketing a ve svých pětatřiceti jich prodal 8000 s polovičním podílem! A tehdy uviděl restauraci bratrů Mc Donaldových. Prodal jim 8 multimixérů, ale restaurace s heslem "Budete jíst ten nejlepší hamburger bez čekání a bez spropitného" na něj udělala dojem. Myšlenky mu nedaly spát. Ve svém snu viděl restaurace Mc Donald´s na každém rozcestí ve Státech. A povedlo se mu to. Získal koncesní smlouvu na založení filiálek po celých Státech. Smlouvu na deset let s provizí 1.4 % z hrubého zisku každé z nich. Na středozápadě založil první restauraci. Přes všechny problémy pro svůj projekt získal další přátele, sám v restauraci pomáhal, dál prodával multimixéry. Během dvou let založil jedenáct restaurací. V každé stejný standard, ceny, jídlo, obsluha. Každá další restaurace byla přesnou kopií té minulé, včetně zisku! Stačil splácet hypotéky, platit výdaje a v době, kdy nevyužil ani jedno procento možností trhu, začal vydělávat velice slušné peníze, protože lidem nabídl kvalitu, vždy příjemnou a rychlou obsluhu a čistotu. Dokázal se obklopit schopnými lidmi a v té době mu začalo vadit, že celý obchod není jeho. Nakonec v 61. roce od Mc Donaldů celý obchod odkoupil. Za 2.700.000,- dolarů, aby každému z bratrů zbyl milión dolarů po zdanění. A i když se celá transakce s dalším rozvojem prodražila na 14.000.000 dolarů, Kroc úvěr splatil během jedenácti let, proti předpokládaným až třiceti rokům. Jeho obrat se neustále zvyšoval. Ale kdybyste se osobně Raye Kroce zeptali na jeho tajemství úspěchu, odpověděl by Vám: sen, cíl, víra, touha, vytrvalost, tým, duplikace úspěchu a hodně práce. Nic těžkého v tom nebylo. Trochu risku, ale bez toho to nejde. Když nic neriskujete, ničeho nedosáhnete. Pracoval až do konce života. Neustále hledal vhodné parcely pro další Mc Donald´s po celých Státech, které projel křížem krážem i se svou cukrovkou, artritidou, zato bez žlučníku a části štítné žlázy. Šel za svým snem se smyslem pro detaily, kterými mohl lidem nabídnout něco víc, než jen rychlé občerstvení.     I Vy se vyzbrojte láskou k lidem a ke své práci a používejte hlavu. Potom Vás na cestě k úspěchu nic nezastaví. Také využijte schopností dalších lidí. Víc hlav víc ví. Lépe budete řešit každý problém a i Váš zisk bude vyšší. Nepodceňujte sílu mozkového trustu. Buďte ve společnosti lidí, kteří mají stejné cíle jako Vy. Když budete mít společný sen a budete si dávat společné cíle, pokaždé přijdete na lepší řešení a to zrealizujete. V praxi platí, že sebelepší myšlenka, kterou nedokážete přeměnit na čin, nemá žádnou cenu, oproti té, která není zdaleka tak geniální, ale někdo ji dokázal prodat. Řešení je v mozkovém trustu, který používali všichni úspěšní lidé, ať vědomě, nebo nevědomě. Mezi prvními, kdo tuto sílu skupinového myšlení, plánování i jednání pojmenoval a naplno využil, byl Andrew Carnegie, který se obklopil více než padesáti schopnými lidmi, a spolu dosáhli pohádkového bohatství. S jistotou můžeme říct, že ve skupině stejně uvažujících lidí se mozkový potenciál každého člověka zvýší, protože každý má možnost spojit svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. I Henry Ford začal dosahovat daleko větších výsledků, když se spřátelil s Edisonem a Firestonem. I Hilton se obklopil schopnými lidmi, s jejichž pomocí přežil krizi ve třicátých letech, kdy ostatní podniky krachovaly. I Spielberg, i Disney, i Rockefeller. Sami by nikdy nedosáhli takového úspěchu jako v týmové práci. Ale oni byli těmi vedoucími osobnostmi, které celé společenství spojovali a dávali mu směr. Dnes možná ještě nevíte, co byste chtěli přesně dělat, ale určitě cítíte, že chcete úspěch. Máte dvě možnosti. Využijte myšlenku, která Vám dává možnost založit svůj vlastní podnik. Stejně jako Krocovi koncesionáři, kteří využili značku Mc Donald´s a know-how. Stejně jako nezávislí distributoři společností, které pracují na základě víceúrovňového systému, všude tam, kde máte možnost sami duplikovat úspěch. Tam kde máte možnost bez hranic dávat i brát. Druhá možnost je riskantnější a ne vždy výhodnější. Přijít se svým nápadem. Obklopte se stejně schopnými, anebo ještě schopnějšími lidmi, než jste Vy. Domluvte si společné schůzky, na kterých můžete dávat podobu svým snům. A Vy buďte leaderem. Společně organizujte své sny ve společné cíle a ty realizujte. Využívejte principů a pravidel, které vedou k úspěchu. Buďte vytrvalí a vzájemně se doslova dopujte nadšením. Budete úspěšní.     Jsou dva druhy motivace, které Vám pomohou dostat ze sebe maximum schopností. Pozitivní a negativní motivace. Pozitivní je taková, když Vám někdo slíbí, že za takový a takový výkon získáte auto a smluvní plat půl milionu. To je pozitivní motivace, protože Vy dostanete sen a za ním půjdete. Může se samozřejmě stát, že neuspějete. Bohužel, ani auto, ani smluvní plat nedostanete. Ve chvíli, kdy Vás opustí nadšení, takový sen pustíte za hlavu, i když je to škoda. Neriskujete, můžete jedině získat. Negativní motivace je risk. Ray Kroc si vzal úvěr na čtrnáct miliónů dolarů. Kdyby neuspěl, přišel by o všechno. Negativní motivace využili další a další, které doslova vybičovala ke stoprocentnímu nasazení a odhodlání dosáhnout svého. Je to buď, anebo. Cesta zpátky je odříznutá, můžete jedině uspět, anebo neuspět. Je to risk, ale funguje, protože musíte dopředu, krok za krokem, cíl za cílem. Ale pokud se i Vy rozhodnete získat svůj úvěr, dobře počítejte, než uděláte rozhodnutí.     Možná chcete být úspěšní a zjistili jste, že žádný státní úředník se ještě milionářem nestal. A tak přemýšlíte, jak na to? Hledáte kolem sebe potřebu lidí, kterou můžete naplnit, a za svou službu byli po právu oceněni? Chcete začít podnikat, ale nemáte vlastní nápad? Existuje řešení, i když nemáte dostatečně dobrý nápad a odvahu vzít si úvěr nebo půjčku. Využijte již fungující myšlenku a zduplikujte ji - to znamená: dělejte to samé, jako někdo, kdo již úspěch má, anebo ještě lépe: jděte v jeho stopách, které vedou neomylně k úspěchu. A přemýšlejte, protože i když je myšlenka líbivá, pozor, nefunguje všude! Když si otevřete benzinovou pumpu, Váš úspěšný soused Vám spíš poradí, jak zkrachovat, protože jste jeho konkurence. Tahle myšlenka funguje jen v multi-level-marketingu. To je česky víceúrovňové podnikání. Možná se některým z Vás právě teď naježily chlupy, ale poslouchejte ještě dál. Jestliže nemáte s multi-level-marketingem dobré zkušenosti, může to být z několika důvodů: Nemáte vlastní zkušenosti, ale slyšeli jste od kamaráda Pepíka, že je to akorát na obírání lidí a že tam jenom prodělal. Váš kamarád Pepík možná opravdu naletěl, protože několik zlatokopeckých systémů se všude na světě objevilo. Ale nebojte se, my Vám poradíme, podle čeho vybírat. Možná že Pepík vstoupil do ´multilevlu´, který už naučil a dál učí vydělávat miliony dolarů stovky nebo i tisíce lidí, a myslel si, že když si sedne doma, lidi mu budou klepat u dveří a budou mu říkat: "Hele, já to budu dělat s tebou a vyděláme si taky spoustu peněz…!" Ptám se: Budete se ptát Pepíka, který zkrachoval, nic pro svůj cíl neudělal a ani ničeho nedosáhl? Jestli ano, skončíte právě tak jako Pepík. Protože Pepík už umí zkrachovat a zkrachovat je zase to jediné, co Vás může naučit! Anebo se budete ptát a řídit radou člověka, pro kterého systém funguje a vydělává si sto tisíc, dvě stě tisíc, půl milionu, milion měsíčně? Budete se ptát lidí, kteří vědí, jak se to dělá, a vědí, jak Vás to naučit? Když se budete učit s motorovou pilou, zeptáte se člověka, který nemá tři prsty anebo člověka, který má všechny prsty? Ono to svádí, že? Ten bez prstů, to musí být světák.. "Ten už toho musel nařezat..Vždyť na tom druhým bych ani nepoznal, že je dřevorubec..." Ano, ten světák Vás naučí techniku, jak nejlépe přijít o prsty, a možná u Vás ještě dva přidá, aby na tom nebyl úplně nejhůř. Takže pozor, ke komu půjdete pro radu! Ptát se je velice důležité. Hledat informace, jak dosáhnout úspěchu, i to je přirozené. Neptejte se lidí, kteří Vám jedině vezmou nadšení a přitom sami nevědí vůbec nic. Snad jen jak strávit celý život otráveně a znechuceně, osm hodin v práci a pak u televize. Jestli se chcete dozvědět, jak být úspěšný, ptejte se zase jen úspěšných lidí! Čtěte knížky a poslouchejte motivační nahrávky a úspěšné lidi, protože Vám potřebné informace opakováním nahrají do podvědomí, a Vy podle nich začnete jednat. Čtěte knížky, které Vás obohatí, dají Vám sílu a motivaci a pozitivní postoj, choďte na manažerské kursy, kde si budete moci třeba i před kamerou vyzkoušet, jak na tom jste, a zjistíte, kde děláte chybu. Možná Vám pustí na videu, jak má vypadat perfektní obchodní jednání. Vidíte, slyšíte, čtete, posloucháte, jednáte a myslíte jako úspěšný člověk. Požádejte svého sponzora, ať jde na obchodní setkání s Vámi. Budete se od něj učit. A jestli není Váš sponzor dost schopný, jděte za jeho sponzorem. Najděte si svůj vzor. Tady je síla více úrovňového podnikání, protože každý chce, abyste se stali úspěšnými, a každý Vám rád pomůže. Ale nečekejte, že za Vámi přijdou: "Hele, nechceš pomoct se sponzorováním?" "Ne!" Nikdo za Vámi nepřijde. Nikdo pro Vás nebude dělat víc, než jste Vy ochotni udělat pro sebe. Teprve potom má pomoc smysl, když Vy sami chcete být úspěšní a chcete pro to něco udělat. Vyjít ze zóny pohodlí. Nabízet služby, zboží nebo myšlenku. I když budete mít devadesátiprocentní úspěšnost - ano, je to možné - nebude Vám to moc platné. Když za celý měsíc budete chtít zasponzorovat jediného člověka, ani devadesátiprocentní úspěšnost Vašeho jednání, ani pravděpodobnost, že zasponzorujete devět z deseti, Vám nebude nic platná! Nadšení a aktivita. Vyzbrojte se nadšením a aktivitou, a tím zakryjete všechny své nedostatky.  Opačně je to mnohem těžší. Když to nepůjde z Vás: (monotónně) "Hele, mám pro tebe úplně perfektní byznys, můžeš si vydělávat i sto tisíc měsíčně, můžeš letět do Ameriky a další výhody to má…. Máme školicí systém, který Tě naučí, jak být úspěšným a nadšeným a šťastným a spokojeným ve všem, co děláš, nebo můžeš nakupovat nejkvalitnější zboží za super ceny a umí to prostě úplně všechno, budeš mnohem zdravější a šťastnější..  a tvoje manželka tak omládne minimálně o deset let a vůbec vysaje úplně všechno na co si vzpomeneš a my dva spolu budeme tým a do dvou let budeme mít obrat milión korun měsíčně s investicí nějakých x tisíc a jestli chceš být úspěšný, musíš začít ještě dnes....." zasponzorujete ho? Možná děláte business, nejúspěšnější na světě, ale pro Vás nebude fungovat! Nezasponzorujete ho! Vy řeknete doslova a do písmene to samé jako člověk, který si vydělává pohádkové peníze, ale Vy nic! Protože to kouzlo není tolik v tom, co říkáte, ale jak to říkáte. A když to ještě navíc budete říkat často.... Vzpomeňte si na Vaše pocity, když někdy někdo sponzoroval Vás. Vy jste si řekli: "No, on je tím tak nadšený, on tomu věří, asi to nebude špatné, když to sám dělá a je z toho úplně vedle..." Tak jste právě Vy udělali rozhodnutí na základě citů. Vy jste se nechali nakazit a strhnout nadšením! Anebo máte právě opačnou zkušenost: Někdo Vás chtěl zasponzorovat, ale i když mluvil v ohromujících částkách a v superlativech, koukala z toho zase jenom práce a asi jste si řekli, že z Vás chtěli dostat peníze. "No, není to špatné, ale ještě se rozmyslím..." A zase jste udělali citové rozhodnutí a teprve to si logicky zdůvodnili. Přesně tak to funguje! A když Vás nestrhli svým nadšením, když Vás nenakazili, neměli Vás šanci zasponzorovat, i kdyby v tom nebyla žádná práce, žádná investice, jenom miliónová příležitost! My lidé jsme ve své podstatě líní a na cestě svými životy hledáme cestičky nejmenšího odporu. A všechno, co je nějak nové, neradi přijímáme, pokud to rozhodnutí nepřijde od srdce. Nadšení, aktivita, nadšení a aktivita. A když Vám bude divné, že ve Vašem byznysu jsou lidé, kterým to jde, a Vám to nejde, porovnejte si s nimi kalendář za poslední měsíce. Zeptejte se úspěšného člověka, jestli čte, jestli poslouchá motivační nahrávky a jestli se stále učí od těch úspěšnějších. Protože v tom je jeho tajemství úspěchu. On není aktivní a nadšený a nečte a neposlouchá proto, že je úspěšný. On je úspěšný, protože je aktivní, je nadšený, čte knížky a poslouchá nahrávky a investuje do sebe. Proto je úspěšný. V tom je jeho síla a přesně to se naučte také a budete ve svém byznysu úspěšní!     Multi-level-marketingová myšlenka je mapa k pokladu. Jenom v USA multi level marketingovou myšlenkou obchoduje okolo šedesáti procent všech firem s ročními obraty miliard dolarů a tato myšlenka se vyučuje i na Harvardu! Nejrůznější obchodní systémy se prosazují po celém světě a vydělávají v nich milióny lidí. V multilevelu, ale hlavně v interaktivním distribučním systému je obrovská budoucnost. Každá firma, která začne své zboží distribuovat přímo mezi lidmi, nemusí investovat miliónové částky do reklamy, která navíc není v porovnání s ústní reklamou účelná. Televizní reklamě už nikdo nevěří, a ještě navíc musíte nejdřív investovat a až potom možná budete mít zisk. Ale nemusíte.. Tou nejúčelnější reklamou je, když Vám kamarád řekne: "Tohle je perfektní! To si kup. Já už si bez toho nedokážu představit život!" To je reklama, za kterou Vám firma zaplatí peníze. Ale až potom, kdy jste pro ni sjednali obchod! V takovém podnikání je minimální riziko. Cena výrobku může být až o padesát procent nižší, než kdyby procházelo velkosklady, distribucí, velkoobchody a zase distribucí do maloobchodů, a ještě navíc si s firmou může vydělat hodně lidí, kteří tak dostávají příležitost splnit si své sny. Firma Vám dává peníze za to, co jste pro ni třeba jen jednou udělali, když zboží naučíte kupovat další kamarády a Ti další kamarády, děláte reklamu, za kterou Vám firma stále platí. A bude platit třeba roky, dokud ten Váš první impuls jde dál. Teprve tomu se říká stálý příjem! A který šéf Vás může vyhodit?     Dokážete si představit, že by Vám v supermarketu dali peníze za to, že jste jim udělali reklamu? Nedají, ale počítají s ní! Když se otevře nový diskont, prvních deset dní sníží ceny a mezi lidmi se rozkřikne: "Hele, tam jdi, tam můžeš nakoupit levně!" Jakmile u sebe naučí nakupovat nové zákazníky, jdou s cenou nahoru na běžnou hladinu srovnatelnou s okolní konkurencí. Když se ale nejste ochotni zvednout, naučit se světové strany - prostě něco pro to udělat, můžete dát mapu do láhve a hodit zpátky do vody. Úspěch budete mít jedině tehdy, když budete ochotni překopat celý ostrov kvůli jedinému diamantu, který tam zcela určitě leží. Když přestanete, co když byl už jen dvě stopy od Vás? Když přestanete, někdo začne tam, kde Vy jste skončili. Kdyby Edison na cestě k žárovce přestal dřív, než byl úspěšný, nebyl by ani tak bohatý, ani tak uznávaný. Protože někdo by začal tam, kde Edison skončil, a o něm bychom se učili, že to byl jeden z nejvýznamnějších vědců. A možná by se o Edisonovi a jeho práci zmínil někde na vědeckém kongresu, že je mu vděčný…. Ale co z toho? Za to si nesplníte žádný sen a nezbude Vám ani na složenky! Cítíte ten rozdíl mezi Edisonem a Edisonem?     V České republice funguje několik perfektních amerických i českých multilevelů. Je sice pravda, že některé přerozdělovací systémy by v USA byly označeny za nelegální letadla, ale podle místních platných norem, proč ne. Než s nějakou firmou začnete spolupracovat, položte si několik otázek. Jsou její služby nebo zboží kvalitní? Jaký je potenciální trh? A kde se berou peníze na vyplácení zástupců? A nežijí jenom ze vstupních poplatků? Je systém odměňování průhledný? Není to až moc jednoduše lákavé - vždyť to by svedl každý? Chtějte důkazy, že to funguje, chtějte mluvit s lidmi, kteří už něčeho dosáhli. Ptejte se, jak Vám pomohou mít také úspěch! Známí Vám někdy řeknou: "Cože, multilévl? Vždyť je to pyramida. To bych nikdy nedělal." Ano, samozřejmě že je tenhle "multilévl" pyramida. Ale co není? Víceúrovňový systém podnikání je vlastně přesnou kopií distribuce kteréhokoliv zboží, ale bez nákladů na obchodní síť, jako jsou obchody, různé mezisklady, zaměstnance a samozřejmě bez reklamy v médiích. Když si otevřete krámek a budete tam svým pánem - dobrá. Ale v ten den, kdy přijmete první prodavače - ejhle, je to pyramida! Vy jste šéf a stojíte na jejím vrcholu. Ale to Vám nevadí, protože zrovna vyděláváte jen sami na sebe? Chyba, podívejte se, v čem jezdí majitel velkoobchodu, od kterého nakupujete! A šéf reklamní agentury, která Vám dělá reklamní kampaň. Jste-li zaměstnanec, obchodník nebo obchodní zástupe a tak dál a dál, jste zároveň člen pyramidálního systému, na jehož vrcholu stojí zase onen výrobce. Výhodou multi-level-marketingu je to, že Vy jste svým šéfem, své skupiny, máte svůj byznys a obchodujete s Vaší dodavatelskou firmou. Ať se jedná o zboží, nebo o služby, Vy jste na špici své práce. Silou myšlenky je, že vy budete mít prospěch, až když lidé pod Vámi budou mít zisk pro sebe, a to je musíte naučit. Stejně jako lidé nad Vámi budou mít prospěch až Vy budete mít svůj vlastní úspěch. V praxi tahle myšlenka vyjadřuje ziglarovské: "Jestli chceš svůj sen, pomoz druhým k jejich snu!" Když si chvíli sednete nad marketingovým plánem a spočítáte si, jak se rozdělují peníze, zjistíte, že je až krutě spravedlivý! Každý dostane peníze jen za to, co opravdu udělal a dovedl do úplného konce. Nejen za snahu, ale hlavně za výsledky. A Vy, i když vstoupíte jako stotisící, máte možnost třeba do roka vydělávat víc peněz než ten úplně první, který to všechno rozjel! Takže právě naopak: dosud neexistuje spravedlivější systém odměňování.     Mnozí z Vás ale nepodnikáte a nikdy podnikat nebudete. Určité riziko je v obojím: buď můžete zkrachovat, nebo může zkrachovat Váš zaměstnavatel. Záruky bezstarostného stáří nemáte ani jako státní úředník. Jsou okolnosti, které nemůžete ovlivnit, ale vaše síla se projeví tehdy, když zase zvednete hlavu a půjdete dál. Jestli Vás podnikání neláká, tak je už dnes načase založit si penzijní připojištění, abyste se nemuseli bát, co bude dál, když Vám důchod spadne na padesát procent současného příjmu. Úspěch neznamená jen podnikání a vydělávání velkých peněz. Jsou lidé, které takový život neláká, ale mohou být velice úspěšní jako zaměstnanci. Každý z Vás má na to, aby i v zaměstnání dosáhl významného postavení. Nezáleží tolik na Vašem vzdělání, jako na Vašich schopnostech leadera, na odhodlání, aktivitě a vytrvalosti. Když budete mít právě tyto vlastnosti, nebudete mít problémy dostat dobře placenou a zajímavou práci, protože každý si přeje získat pro sebe právě takové lidi. Po těch je hlad. Andrew Carnegie jednou řekl svému zaměstnanci, který ho požádal o zvýšení platu: "Víte, mladý muži, jestli opravdu chcete, tak na světě není síla, která by Vám v tom mohla zabránit!"     Někdy možná zjistíte, že tady v té firmě už opravdu dál jít nemůžete - ani v postavení, ani s příjmem. Pak pro Vás bude určitě výhodnější najít si perspektivnější místo. Ale pokud se jednou rozhodnete, udělejte to. Mnohým se stává, že odcházejí i čtyřicet let. Vy nesmíte nikomu dovolit, aby brzdil, nebo dokonce zastavil Váš růst. Vy máte právo rozhodnout se, co čekáte od života. Uvědomte si svou cenu a o té nesmlouvejte. Jestli Vás někde nejsou ochotní ocenit, jděte tam, kde Vás ocení. Máte na to, abyste dosáhli všeho, co budete chtít. Můžete mít každý sen, který máte napsaný, a o kterém víte, dokdy jej chcete splnit, a máte víru a chuť dostat od života vše, co si zasloužíte. Zvolte si svůj cíl. Jednejte s nadšením a hlavně: JEDNEJTE!! 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Outsourcing

Jednatel společnosti s ručením omezeným a zaměstnanec zároveň?

 Postavení jednatele společnosti s ručením omezeným a podobně také statutárního orgánu akciové společnosti je poměrně komplikované a řešené pozoruhodným způsobem. Legislativa po mnoha peripetiích a otázce, jak vlastně toto postavení zajistit materiálně, dospěla k názoru, že zaměstnancem jednatel rozhodně není. Později svoje rozhodnutí mírně přehodnotila. Čím tedy jednatel je?Kdo je jednatelJednatel má poměrně velkou odpovědnost za společnost a také za úkony, které učiní. Zodpovídá se společníkům a případně valné hromadě, pokud takovou společnost s ručením omezeným pořádá. Mnoho společností má jednoho společníka a také jednoho jednatele. Tady by svolávání valné hromady nebo přizvání dalších osob ke sčítání hlasů nebo zápisu z valné hromady vzbuzovalo značné rozpaky. Kromě jiného by se také jednatel zodpovídal sám sobě a nařizoval či schvaloval by si svoje kroky sám. Protože však práce jednatele může být velmi náročná a zodpovědná, musí mít jednatel také nějaké životní jistoty a to zvláště tam, kde je jednatelem takzvaně na plný úvazek.Zaměstnání jednateleJednatele lze jen obtížně zaměstnat. Dlouho dobu nepanoval jednotný názor, jak postoupit s pracujícím jednatelem, až v roce 2012 se tato situace začala řešit. Jednatel nesmí být zaměstnán jako jednatel, tedy nesmí mít v pracovní smlouvě jako náplň práce uvedeno, že řídí společnost, jedná za ni nebo podepisuje. Za určitých podmínek může být zaměstnán jako obchodní vedení společnosti nebo v profesi, která s činností jednatele nesouvisí. Tak může třeba stavební firma zaměstnat jednatele jako zedníka, ale nesmí jej pověřit řízením party dělníků. Je otázkou, zda taková ustanovení neodporují otázce odstraňování diskriminace v pracovně právních vztazích. Paradox vzniká u společností s jedním jednatelem a společníkem a podpisem pracovní smlouvy. Tady musí být podpis ověřen nebo smlouva musí mít formu notářského zápisu.Odměna jednateleVhodnější pro finanční ohodnocení jednatele je nějaký druh odměny. Jednatel má v podstatě mandát od společnosti či společníků k výkonu svojí funkce a měl by být podobně zajištěn. Odměnu může navrhnout a schválit valná hromada, může být zajištěna mandátní smlouvou (nebo jiným druhem smlouvy) nebo být součástí některých dokumentů společnosti jako je vnitřní předpis nebo společenská smlouva. Odměna jednatele na „plný úvazek“ by totiž měla být vyplácena pravidelně, aby jednatel měl zajištěné sociální, zdravotní a společenské zázemí.Výše odměny a odvodyOdměna jednatele je daňový náklad, ale musí souviset s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Jinak nebude uznána jako náklad. Finanční úřad také prověřuje její přiměřenou výši, aby při obratu jeden milion nebyla ve stejném rozsahu. Jednatel je vždy plátcem zdravotního pojištění, které musí z odměny odvádět stejně jako zaměstnanec. Stejně tak pokud odměna přesáhne 2.500 Kč měsíčně, musí jednatel platit odvody na sociální pojištění, které činí 25 % při částce nad 6.200 Kč. Pokud je jednatel také zaměstnancem, odvádí další zdravotní pojištění a příjem z pracovního poměru a odměna jednatele se nesčítají.Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným je tedy poněkud komplikované. Jednatel musí mít nějaké zázemí, které znamená životní jistoty. Může si vybrat mezi zaměstnaneckým poměrem s určitým omezením nebo odměnou, kterou si vyplatí nebo mu bude vyplacena. Musí ji však zdokladovat a společnost zdanit. Daň z příjmu právnických osob je 19 % a tedy odměna se vyplácí po sražení této částky. Pokud si vyplatí odměnu společník, platí srážkovou daň 15 %. Je na každém, aby si vybral a optimalizoval svoje příjmy. 

Pokračovat na článek


Outsourcing ICT služeb?

FENOMÉN DOBY I PROVĚŘENÁ JISTOTA. Využívání služeb počítačové firmy, poskytovatele outsourcingu ICT služeb, již není luxusem. Naopak, využívají jej společnosti, které poznaly, že vlastní údržba jejich systému je pro ně z ekonomického či strategického hlediska nevýhodná, a chtějí se plně soustředit na své obchodní aktivity. Odpovědnost za návrh, budování a správu jejich systému předají externí firmě. Zvažujete-li  přechod na outsourcing, pak nabízíme několik užitečných rad.Insourcing vs. outsourcingPrůzkumy trhu uvádějí až 20% meziroční nárůst obliby outsourcingu u firem do 100 počítačů. Jak vyplývá ze studie firmy Everest Research Institute, outsourcing s uzavřením střednědobé smlouvy, tj. 3–5 let, představuje v porovnání se skutečnými celkovými náklady insourcingu snížení nákladů o hodnotu 30–40 procent. Nicméně důvody pro outsourcing často bývají variabilní kapacita, schopnost soustředit se na klíčové kompetence tím, že se firma zbaví těch okrajových, nedostatek vlastních zdrojů, efektivnější vykonávání pracovní činnosti, vyšší flexibilita, s níž lze reagovat na měnící se potřeby, lepší kontrola rozpočtu díky předvídatelným nákladům, inovační potenciál (know-how partnera) a vedení v oblasti nových technologií. Některé z těchto důvodů lze těžko vyjádřit okamžitou pouze finanční úsporou…Koho a jak oslovit?Outsourcingové služby v oblasti ICT dnes nabízí mnoho společností. Začněte tím, že si uvědomíte, že neexistuje ani jeden dodavatel, který by přesně odpovídal vašim potřebám. Bude potřeba dělat ústupky. Abyste byli schopni provést správné rozhodnutí, jasně si zformulujte, co chcete díky outsourcingu získat, a z toho odvodit svá kritéria pro poskytovatele služeb.Komplexní outsourcing ICT se realizuje zřídka, byť jsou úspory právě v tomto případě největší. Tento trend se projevuje zejména u menších firem. Ovšem obecně mohou existovat důvody, kvůli kterým chce mít zákazník mixované řešení či ponechat si vlastní IT správce. Například když má vlastní informační systém vyvinutý na nestandardní platformě interním programátorem bez potřebné dokumentace k předání. Na internetu lze najít různé cenové kalkulátory, kde vám po zadání počtu počítačů a serverů vyjede paušální nabídka za měsíční správu. Vycházet však pouze z ceny by bylo, v případě takové cennosti, jako jsou firemní data, velmi krátkozraké a chybné. Nehledáte přeci úklidovou firmu, kde služby poměříte podle ceny za vytřený metr čtvereční vaší kanceláře. Důvodem neúspěchu při outsourcingu může být ukvapená snaha o outsourcing, aniž je tento podložen technicko-ekonomickými argumenty. K outsourcingu se organizace stále více uchylují jako k manévru, od něhož očekávají pouze rychlé snížení nákladů, zatímco investici s cílem zvýšit schopnosti firmy, globálně expandovat a reagovat, zvýšit ziskovost nebo posílit konkurenční výhodu v něm ještě tolik nevidí. V dnešní době je přínos dobře vybraných a profesionálně spravovaných IT systémů nejen veliká konkurenční výhoda, ale pro svoji exponovanost a nenahraditelnost i veliké riziko v případě sebemenšího výpadku. Ptejte se dodavatelů na obecné otázky spojené s dlouhodobou působností na trhu, dosažené certifikace a partnerství s významnými výrobci ICT komodit (za těmi obrázky po zdech zasedacích místností je často hodně práce a interních znalostí), ptejte se na interní metodiku správy zákaznických systémů (např. ISO, ITIL atp.). Nezapomeňte na konkrétní otázky typu zkušeností se zálohováním, archivací a obnovou systémů a dat po havárii. Hledejte přizpůsobivost konkrétním podmínkám chodu vaší společnosti a procesům, na které jste zvyklí a které nechcete měnit. Máme jeden dobrý tip: Seznamte se předem s lidmi, kteří pro vás budou pracovat. Nechte si představit technika, který do vaší společnosti bude docházet.Obsah outsourcingové smlouvyService Level Agreement (SLA) je kontrakt mezi poskytovatelem ICT služeb a zákazníkem, který specifikuje, obvykle měřitelným způsobem, jaké služby poskytovatel dodá. Těmi nejzásadnějšími body jsou vždy záruky a ochrana vašich dat.  Požadujte garance. Obchodní zákoník umožňuje dojednat mnohem tvrdší podmínky než pracovní zákoník. Samozřejmostí by mělo být předložení platného pojištění partnera (v řádu miliónů korun) na škody způsobené třetím osobám (vám!). Požadujte jednoduché smluvní formulace sankcí při nedodržení reakčních dob a sjednané doby opravy. Pak můžete účtovat dodavateli penále, pokud nejsou některé úrovně služeb dodrženy. Používá-li se toto opatření s rozvahou, je to účinný způsob, jak udržet dodavatele, aby se zdržel nepravostí. Toto vše po svém zaměstnanci chtít nemůžete (náhrada škody je omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Požadujte ochranu důvěrných informací. V mnoha případech dochází k velice intenzivní výměně informací mezi dodavatelem a objednatelem (např. v případě, že jsou všechny dokumenty uloženy na centrálních serverech dodavatele, probíhají externí zálohy a dodavatel má plný dálkový přístup do sítě). Jenom z tohoto letmého popisu je patrné, že ve smlouvě je třeba velice přesně vymezit odpovědnost obou stran za prozrazení informací kterékoliv z nich nebo za prozrazení či odhalení důvěrných informací třetím stranám. Vzhledem k tomu, že přesné vyčíslování škod je většinou téměř nemožné, je pravděpodobně jediným možným řešením zavedení vysokých smluvních pokut a oprávnění poškozené strany, v případě závažnějších případů prozrazení nebo odhalení důvěrných informací, okamžitě odstoupit od smlouvy.Jak se outsourcing IT služeb účtuje?Obecně lze říct, že existují tři nejčastější způsoby, jak strukturovat cenu v rámci SLA. - Paušální, neboli pevná cenaZákazník platí (obvykle) měsíční paušál za služby, ať jich využívá jakkoliv. Platit pevné ceny za služby se zákazníkům zpočátku vždycky zdá výborné, neboť náklady jsou jednoduše předvídatelné. A někdy to také výborně funguje. Pevné ceny jsou však s časem poněkud obtížné pro poskytovatele, který musí splňovat dohodnuté úrovně služeb bez ohledu na to, v jakém prostředí (např. zastaralé hardwarové prostředky) budou činnosti vykonávány. Pevné ceny lze efektivně aplikovat spíše u větších firem, které mají jasně vydefinovány mantinely (např. vnitropodnikovými směrnicemi o používání IT) a pravidelně obnovují svoje IT prostředky. - Ceny za jednotku, neboli  platba za výkonPoskytovatel stanoví cenu za určitou úroveň služby a klient platí za využívání této služby. Například pokud zadáte jednotkou údržbu desktopů či tiskáren, zákazník by mohl platit pevnou částku za určitý počet uživatelů desktopů či tiskáren, kterým je poskytována podpora.  - Variabilní, kombinovaná cenaZnamená, že zákazník platí pevnou cenu za základní úroveň služeb poskytovaných outsourcingem, ale připouští určitou variabilitu v závislosti na objemu a úrovni poskytovaných služeb. Typickým příkladem je u menších společností oblíbená varianta, kde měsíční cenu tvoří pevná částka za správu infrastruktury (servery, dohled, dálková správa, monitoring, helpdesk, hotline atp.), v kombinaci s jednotkovou cenou (např. hodinová či jednotková sazba) za správu desktopů a uživatelskou podporu.Požadujte transparentní vyúčtování či on-line elektronický reporting prací provedených na vašich systémech. Nejobvyklejším zúčtovacím obdobím je měsíční platba.Svobodný trhOutsourcing představuje nový fenomén organizace podnikání, který se stále více uplatňuje i v českých podmínkách. Na internetu je definice neznámého autora, který říká: Od outsourcingu se očekává, že odstraní základní problém všech samostatných interních týmů podniků – jejich pracovníci pociťují odpovědnost za svůj výkon jenom velice slabě. Vědí totiž, že pokud nezpůsobí firmě velkou škodu nebo ztrátu, jsou natolik chráněni vysokými náklady na svoje nahrazení (a v ČR navíc ještě rigidní ochranou zákoníku práce), že v podstatě není možné, aby byli postiženi ztrátou zaměstnání (nehledě na to, že podle zákoníku práce je náhrada škody z jejich strany omezena čtyřapůlnásobkem jejich platu). Navíc jejich odborné práci nikdo nerozumí, tedy je velmi obtížně kontrolovatelná. Naprosto jinou pozici mají externí dodavatelské firmy. Náklady na jejich nahrazení jsou mnohem menší a v případě outsourcingu, který nezasahuje do podstaty chodu firmy, mohou být nahrazeni prakticky ze dne na den. Outsourcing tím také ilustruje základní ideu svobodného trhu: totiž, že každý má dělat jenom to, co umí nejlépe, a za odměnu z této činnosti si pořídit všechno ostatní. Jinými slovy, že pro firmu je nejvýnosnější věnovat se činnosti, ve které má největší komparativní výhodu a zbytek přenechat jiným. Výhodou outsourcingu IT služeb tedy je skutečnost, že klient má k dispozici profesionální servis s kvalitami, které by z vlastních zdrojů získával s vyššími finančními náklady, a navíc může využít možnosti sjednání přísných pravidel a finančních garancí. Slovníček pojmů  IT– Information Technology– Informační technologieICT – Information and Communication Technology – Informační a komunikační technologieKomplexní outsourcing IT– Převzetí či odkup IT majetku dodavatelem a zpětný pronájem v podobě služby. Zákazník neplatí za pronájem počítače, ale za službu zprostředkovanou výpočetní technikou, kterou nevlastní. Tento typ outsourcingu využívají především veliké společnosti o stovkách zaměstnanců.Outsourcing– Doslova Outside Resource Using (přeloženo využití vnějších zdrojů), všeobecně se termín používá pro dlouhodobé převedení oblasti určitých služeb na externího poskytovatele včetně přenesení odpovědnosti.SLA– Service Level Agreement – Smlouva s garantovanou úrovní služeb 10 výhod outsourcingu IT služebPřesné a průhledné plánování nákladů na údržbu a rozvoj.Dostupnost a zastupitelnost odborníků pro různé oblasti, kteří jsou neustále k dispozici a přitom není nutné se starat o jejich vzdělávání.Snížení celkových nákladů na IT – náklady na management, koordinaci, odstranění skrytých nákladů.Správný rozsah podpory IT na základě flexibilních servisních smluv.Přenesení rizik (funkčnost, inovace…) na dodavatele.Výrazně pružnější reakce na nové požadavky a zavedení nových technologií.Udržování nejmodernější technologické platformy bez nutnosti investic (přenos zkušeností dodavatele na všechny zákazníky).Garantovaná kvalita a úroveň služeb.Využití smluv, které má váš dodavatel služeb uzavřené se svými dodavateli hardwaru i softwaru, díky nimž se nemusíte starat o opravy nebo náhradní díly hardwaru nebo legalizaci a upgrade softwaru.Snížení investičních nákladů, které mohou být převedeny na náklady provozní.Proč je outsourcing „in“?Dříve byla situace taková, že firmy měly svůj interní tým, který se staral o všechno v rámci IT. Někdy se takové uspořádání označuje jako insourcing, tedy opak outsourcingu. Problémy se objevily záhy. Rychlý vývoj celého IT trhu s sebou nese nutnost vzdělávání IT pracovníků, tedy další náklady, problémy s přetížeností správců (nemůžeme si dovolit dalšího správce) a zastupitelností (kdo se bude starat o systém, když bude náš správce nemocný či na dovolené). V posledních dvou letech se seznam problémů rozšířil o další, velmi významný bod. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice. Velká města se potýkají s nenaplněnou poptávkou po IT profesionálech (v Praze je odhadem až 1 000 nenaplněných pracovních míst). Společnost LMC (provozovatel serveru jobs.cz) uvádí, že firmy sice usilovně hledají specialisty, ale přestože je v databázi životopisů jobs.cz zaregistrováno kolem 4 000 lidí, kteří chtějí pracovat v IT sféře, není poptávka uspokojena. Tito lidé si ale v současné době velmi pečlivě vybírají svého budoucího zaměstnavatele a mnohdy mají vysoké požadavky, například platové, a proto hledají delší dobu. Mnozí IT profesionálové chtějí pracovat výhradně pro technologické firmy, v nichž si zvyšují kvalifikaci. V průběhu několika posledních let se v Praze a okolí usídlila řada IT firem a vytvořilo se několik stovek nových pracovních míst. Na pohled příznivé řešení situace, nebýt jednoho nepříjemného faktu – počet IT specialistů není nekonečný. Jsme svědky přílivu pracovníků ze zemí bývalého východního bloku, Indie či Kuby. Ovšem díky lukrativním mzdovým nabídkám nadnárodních společností a relativně nízkým životním nákladům k nám jezdí lidé i z opačného pólu Evropy. Objevují se odborníci ze skandinávských zemí, i z Velké Británie. Udržet si vlastního, vysoce kvalifikovaného odborníka déle než rok začíná být úspěchem. Pro firmu vlastnící 50 počítačů a tři servery nebude ekonomicky efektivní investovat do vlastních odborníků (nevynucuje-li si povaha podnikání roční investice do obnovy IT v řádu miliónů) a nabídnout jim odborný růst jako motivaci, je skoro nemožné. IT specialisté potřebují ke svému kariérnímu růstu poznávat nové technologie nejen v odborném časopisu, ale především v praxi. S vysokou pravděpodobností ti schopnější odejdou dříve a ti průměrní o den později. Taková je doba, obor houstne, ovšem chybějí lidé. To je jeden z klíčových důvodů, proč je outsourcing fenoménem doby.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Rovné příležitosti

Úřad práce a podnikání

Jste v evidenci Úřadu práce a chtěli byste začít podnikat? Nebojte se, stát Vám s rozjezdem podnikání pomůže!Osoby evidované Úřadem práce a stát mají stejný cíl – aby bylo co nejméně nezaměstnaných. Osoby bez práce jsou závislé na příspěvku v nezaměstnanosti, který se navíc postupem času snižuje, současně stát musí vyčleňovat nemalé prostředky na podporu těchto osob, je tudíž vzájemně výhodné, stanou-li se z nezaměstnaných osob opět osoby výdělečně činné.Státní politika zaměstnanostiV rámci státní politiky zaměstnanosti, která je soustředěna zejména v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, mohou osoby evidované Úřadem práce dosáhnout na řadu příspěvků, které jim umožní lépe se uplatnit na trhu práce nebo začít podnikat.Příspěvek na rekvalifikaciOsoby v evidenci Úřadu práce mohou využít příspěvku na rekvalifikaci. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi krajskou pobočkou Úřadu práce a danou osobou. Na základě této dohody vzniká evidované osobě řada povinností, které se zpravidla pojí k úspěšnému dokončení rekvalifikace, rovněž však nárok na příspěvek na rekvalifikaci.Příspěvek na společensky účelné pracovní místoRekvalifikace může směřovat k přípravě na podnikání. Evidovaná osoba má možnost po dohodě s Úřadem práce vytvořit tzv. společensky účelné pracovní místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na takto vytvořené společensky účelné pracovní místo může Úřad práce poskytovat až po dobu 12 měsíců příspěvek. Výše příspěvku závisí na několika faktorech, mimo jiné na míře nezaměstnanosti v daném okrese a míře vynaložených nákladů na dané místo. Překlenovací příspěvekVedle příspěvku na společensky účelné pracovní místo může bývalý uchazeč o zaměstnání dosáhnout na tzv. překlenovací příspěvek, který se poskytuje na úhradu provozních nákladů (při splnění zákonem stanovených podmínek). Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Oba tyto příspěvky se poskytují na základě žádosti.Kolik se vlastně přispívá?Podle statistických údajů bylo osobám, které po spolupráci s Úřadem práce začaly podnikat, poskytnuto přibližně 50 000 Kč. Nemůžete-li tedy sehnat zaměstnání, nebojte se, a začněte podnikat! Nevíte-li, jak založit obchodní společnost, obraťte se na naše odborníky na zakládání firem, kteří Vám poradí, co je pro Vás vhodné a mohou Vám i založit společnost na míru.

Pokračovat na článek


Proč vyděláváme málo?

Máte pocit, že váš život je nespravedlivý? Máte pocit, že váš příjem nedosahuje hodnotu vašich kvalit? Nebojte se, stejný problém netrápí jen vás. Téměř každý chce vydělávat víc, ale je třeba hledat důvody, proč jsou aktuální výdělky takové nízké.Nejčastějším důvodem je lenostChodíte si na 8 hodin do kanceláře, sedáte si za pracovní stůl a v trpitelském deliriu celý den vyčkáváte, dokud vám padne? Občas odešlete nějaký mail, ale většinu času trávíte něčím jiným, než prací? Nedivte se, že jste na konci měsíce s částkou na výplatní pásce nespokojeni. Více totiž vydělávají lidé, kteří makají ostošest. A to i mimo své práce. Překonejte svoji lenost, najděte způsob, jak vydělat více a rozvíjejte aktivity i mimo vašeho zaměstnání.Nemáte sebezapření a výdržMnoho lidí trpí chorobou dnešní doby. Nedokážete se přenést přes případně neúspěchy, chybí vám špetka sebezapření a zejména výdrž. Není nic jednoduššího, než argumentovat nedostatkem času na druhý džob, nedostatkem možností, příležitostí, či štěstí. Pokud opravdu chcete ve svém životě něco dokázat a vydělat velké peníze, nikdy to nebude zdarma a ani to nebude jednoduché. Proto je sebezapření a výdrž tím, co potřebujeteBez cíle to nepůjdeK tomu, abyste mohli dosáhnout kariérní růst a přilepšit si k měsíčnímu rozpočtu, musíte mít všechno dobře naplánované. Každý by měl mít cíl, ke kterému směřuje, jinak bude jen tápat a motat se v kruhu. Cesta musí mít cíl, aby měla smysl. Cílem by neměly být vždy jen peníze, ale ambice a zadostiučinění.Žádná snaha?Udělali jste už něco proto, abyste měli o několik let lépe? Na pivu s kamarádem určitě ne. I proto se naučte základní pravidlo, které se může stát vaším krédem- bez práce nejsou koláče.Bez rozmysluKariéra a podnikání jsou oblasti, v kde je třeba být více než prozíravý. Nikdy nevíte, co se jako vyvine a proto mějte vždy oči otevřené. Nespěte na vavřínech a zbytečně neberte ohledy na jiných. Ani oni je totiž neberou na vás. Vše si však vždy dobře rozmyslete, abyste své radikální rozhodnutí nemuseli litovat.

Pokračovat na článek


Jak motivovat zaměstnance: strach nebo prachy?

Každý, kdo někdy někoho zaměstnával jistě ví, že žádný zaměstnanec na světě nebude dané pozici a práci dávat tolik, jako by ji vykonával sám majitel firmy. K dosažení dobrých výsledků je třeba zaměstnance motivovat k lepším výkonům a řídit. Proto se nabízí otázka: jak motivovat zaměstnance? Jak motivovat zaměstnance: peníze jsou to hlavníDůvodem, proč lidé do práce chodí, určitě není  především jejich osobní naplnění nebo radost učit se novým věcem a podobné věci, kterých jsou plné životopisy. Důvodem proč lidé primárně chodí do práce, jsou samozřejmě peníze. Bez těch se totiž se neobejde nikdo, kdo chce žít spokojený život. A právě peníze jsou jednou z možností, jak motivovat zaměstnance. Není nic jednoduššího, než špatnému zaměstnanci pohrozit tím, že mu sáhneme na výplatu.Fungovat by to však mělo i naopak, kdy dobrého zaměstnance můžeme motivovat přidáním, jednorázovým bonusem, rozšířením benefitů, případně jinou odměnou. Někteří zaměstnavatelé dokonce mají propracované motivační programy. Jak dobrý, tak i špatný zaměstnanec se samozřejmě v rámci honu za vyšší výplatou budou snažit podávat maximální výkony. A pokud ne, mohou odejít. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti většinou není problém najít zaměstnance lepšího.Strach ze šéfa, ale i o samotné místoOd pradávna platí, že šéf by měl být autoritou. Měl by být spravedlivý, příjemný, ale také drsný v případě, že práce nebyla vykonána tak, jak požadoval. Měl by budit přirozený respekt a měl by se vyhýbat v poslední době oblíbenému tykání, nebo dokonce nadměrnému přátelení-se se svými zaměstnanci. To, že kamarád vás nepodrazí, neplatí ani v osobním životě, natož v tom pracovním.Naopak zaměstnanec, který se svého šéfa takzvaně zdravě bojí, málokdy riskne svou práci nesplnit v požadované kvalitě, nebo ji dokonce nesplnit vůbec. Výsledkem by totiž byl určitě nejenom nepříjemný rozhovor, ale třeba i hrozba ztráty místa – se kterým souvisí co? Ano, výše uvedené peníze.Co na motivaci zaměstnanců říkají koučové?Ti, kteří se koučováním a motivací zaměstnanců aktivně zabývají, jsou samozřejmě rezolutně proti podobným metodám. Vztah zaměstnanec – zaměstnavatel často staví na velmi podobnou hladinu, kde by se vše mělo řešit hlavně komunikací, nikoliv případnými tresty a podobně. O tom se můžeme dozvědět na mnoha seminářích, v mnoha knihách i dalších materiálech, které se právě metodami jak motivovat zaměstnance zabývají. Ačkoliv někdo právě jejich doporučované metody využívá, mnoho byznysem protřelých lidí však razí svou léty ověřenou praxi. Vždyť jakou motivaci by měl zaměstnanec, který by se v případě neodvedené práce nebál postihu?Postihy jsou všudePodobné metody jsou aplikovány již od dob našeho útlého dětství. Příkladem byly zákazy chození ven, zákazy dívání-se na televizi nebo snížení kapesného. Ve škole jsme potom za neodevzdané úkoly dostávali poznámky či dokonce pětky. A fungovalo to. Většina lidí tak podobný systém respektovala i ve svém zaměstnání, jelikož ho sami považovali za správný.Dnešní generace však na takové postihy není téměř zvyklá. To samozřejmě nahrává řadě koučů a psychologů, kteří právě vstřícný přístup aplikují. Rozhodně má něco do sebe, ale v mnoha případech by právě strach „o něco“ měl být tou hlavní motivací, proč něco udělat skutečně pořádně a přesně tak, jak se po nás chce.Laxní přístup se může vymstítAť už zvolíte jakékoliv metody motivace, určitě je dobré mít na paměti, že zaměstnance bychom měli mít stále pod kontrolou a kontrolovat odvedenou práci. Přílišná laxnost a benevolence totiž vede ke stavu, kdy zaměstnancův výkon den ode dne klesá. Potom se jenom těžko vrátíte do původních kolejí. Opět se může hodit srovnání se základní školou, kde si některý učitel vybudoval respekt již první hodinu, kdežto z jiného si naopak žáci nic nedělali.

Pokračovat na článek


Náklady na propuštění zaměstnance

Nezaměstnanost v ČR trhá rekordy a vláda se chce postavit tomuto jevu dotováním propuštěných pracovníků. Z nezaměstnaných tak chce udělat živnostníky, aby je měla z krku. A protože se nepředpokládá snížení nezaměstnanosti a oživení hospodářství, je situace dost vážná. Jak se tedy zaměstnanec může ocitnout na „dlažbě“?Cizinec a tuzemecNejprve je třeba odlišit cizí pracovní sílu mimo země EU a dobrého českého nebo evropského rodáka. Cizinec, který se ujal svých pracovních povinností třeba v montovnách aut a je mu malá mzda dostatečná, může o práci přijít velice rychle. Nad rámec dohod a výpovědí mu totiž může ukončení poměru „zařídit“ zaměstnavatel ukončením povolení k pobytu nebo ukončením povolení k výkonu práce v ČR. Naopak u tuzemského pracovníka je situace složitější, protože zákon umožňuje jen přesná a konkrétní zrušení pracovní smlouvy. Jedinou definitivou pracovní smlouvy je smrt. Ta ovšem platí absolutně i pro jiné závazky.DohodaZaměstnanci často o dohody nestojí, protože se nemohou ucházet o podporu v nezaměstnanosti. Toto opatření dost tvrdě zasáhlo nezaměstnané, protože k dohodě sahá zaměstnavatel často. U pojmu dohoda by se totiž mohlo zdát, že jde o dvoustranný úkon, kde musí obě strany souhlasit. Jenomže zaměstnavatel je často ve výhodnějším postavení a může aplikovat značný nátlak. Často má zaměstnanec na stole dohodu s tím, že buď podepíše, nebo dostane okamžitou výpověď. Proto se někteří zaměstnanci podvolí nátlaku a odejdou dobrovolně. Tím přijdou o dost peněz, ale ušetří si nervy. Neplatnost dohody by později mohli žalovat, pokud by se předem domluvili s právníkem a pořídili dostatečně průkazné důkazy. Jakákoliv smlouva podepsaná pod nátlakem, je absolutně neplatná. Často dohoda obsahuje neplatné podmínky. Například ustanovení, že zaměstnavatel může dohodu zrušit a přijmout zaměstnance za stejných podmínek zpět. Někdy je třeba dohoda vázána na nějakou podmínku -  třeba dokončení kvalifikace. Takové dohody jsou také neplatné – v pracovním poměru se  o konci zaměstnání musíte dohodnout bezpodmínečně.VýpověďPředevším je třeba podotknout, že důvody výpovědi stanovuje Zákoník práce v § 52. Zaměstnanec může dát výpověď zaměstnavateli z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Minimální výpovědní doba pro zaměstnavatele i zaměstnance je 2 měsíce. Nelze se tedy ani dohodnout na době kratší. Naopak delší doba je přípustná, ale musí být shodná pro obě strany. Když se zaměstnanec rozhodne seknout s prací, musí dodržet výpovědní lhůtu, která počíná běžet až následující měsíc. Vše musí být provedeno písemně. Stejně tak zaměstnavatel musí dodržet výpovědní lhůtu. Výjimkou je okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnanec tak může s pomocí lékaře učinit ze zdravotních důvodů nebo při nevyplacení mzdy přesahující 15 dnů od termínu ve smlouvě. Zaměstnavatel může okamžitě vyhodit odsouzeného zaměstnance nebo toho, kdo porušuje hrubě právní předpisy (jízda pod vlivem alkoholu např.) nebo pro hrubé či opakované porušování pracovních povinností. Tyto výpovědi může každá ze stran napadnout u soudu a jasné, že k prokázání  bude povinná ta strana, která zrušila pracovní poměr.Výpověď zaměstnavatelemZákoník práce přesně definuje důvody, pro které může dát zaměstnavatel výpověď s výpovědní lhůtou minimálně 2 měsíce. Je to například rušení zaměstnavatele nebo nějaké jeho organizační jednotky, přemístění jinam, nadbytečnost zaměstnance, neschopnost zaměstnance výkonu zaměstnání z hlediska zdraví, nesplnění právních předpisů pro výkon práce nebo pro různé porušování povinností. Pokud zaměstnanec nesouhlasí s nějakým z důvodů, může se obrátit na soud. Zaměstnavatel je potom povinen dokázat, že důvody k propuštění byly skutečné, ale že je také řádně zaměstnanci sdělil písemnou formou.Zaměstnanci tedy nejsou na trhu práce příliš chráněni. Rozhodně je lepší domluva se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru a nějakém odstupném. Je to dobré i pro zaměstnavatele, který při minimálně 2 měsíční výpovědi bude zaměstnávat člověka s velmi malou ochotou k vysokému pracovnímu výkonu. Být v podřízeném postavení není lehké a jak je patrné z důvodu výpovědí, zaměstnavatel může najít mnoho zástupných důvodů. Nadbytečnost je jedním z nejčastějších příčin konce práce. Stačí, aby nějakým rozhodnutím třeba omezil zaměstnavatel výrobu a důvod je hned zřejmý. Důvod výpovědi se ale nesmí měnit a pokud někdo chce stáhnout výpověď, musí souhlasit písemně obě strany. V době krize tak mají zaměstnavatelé poměrně jednoduchou volbu, jak snížit pracovní stavy a zaměstnanci naopak málo důvodu k radosti z nového zaměstnání.        

Pokračovat na článek


Jak na charitu s elegancí a efektivně

 Filantropie dnes vyžaduje cit pro okolnosti a dobrý marketing. Zatímco dříve byla filantropie – neboli podnikové dárcovství či sponzoring, výsadou nadnárodních společností, dnes se do něj zapojuje čím dál více malých a středních firem.Efektivní charita se stala součástí strategického plánování každé firmy, která usiluje o zařazení se mezi ty nejúspěšnější.Na první pohled samá pozitivaPožadavky firem přispívajících na charitu stoupají. Dnes se společnosti nespokojí pouze se jménem na plakátě, jakožto s odměnou za svojí investici. Není se čemu divit, charitativní aktivity společnosti jsou často informací, o kterou se zajímá stát i firemní partneři. Zapojit se do společensky prospěšných akcí znamená pro firmu šanci zviditelnit se a ukázat se v tom lepším světle, ve kterém vystupuje jako odpovědný subjekt, kterému nezáleží pouze na tom, kolik prodá zboží. Své charitativní počiny firmy náležitě „prodají“ veřejnosti a jako odměnu za svoji angažovanost si pak tyto dobročinné aktivity navíc může uvést jako daňově odpočitatelnou položku.A tak zatímco jiní investují do masových reklam, firmy, které v rámci svého rozvoje uplatňují strategické plánování, vědí, že do podvědomí veřejnosti se dostanou v tom nejlepším světle právě prostřednictvím charity. A náklady, které do těchto aktivit vloží, se jim nejen díky možnosti odečtu z daňového základu vrátí zpět.Jak si vybrat vhodnou oblast naší pomoci?Můžete se zapojit do podpory seniorů, dětí, postižených občanů, záležíte jen na vás, komu chcete pomoci. Protože kromě pomoci chcete firmu i zviditelnit, doporučujeme vybrat si takovou oblast, která souvisí s předmětem vašeho podnikání. Navíc, pokud dané problematice rozumíte, máte jistotu, že dokážete zhodnotit, jestli vaše peníze byly použity na ten účel a v tom rozsahu, na jakém jste se domluvili. Kam až smíte jakožto dárce zajít?Nebojte se ptát a chtít konkrétní ukazatele a čísla. Pokud budete sponzorovat neziskovou organizaci, chtějte vidět její výroční zprávu. Bohužel ne všechny druhy organizací mají povinnost ji zveřejňovat.  Ale pro nadace a nadační fondy s obratem nad 3 mil. Kč a obecně prospěšné společnosti bez dozorčí rady, které mají čistý obrat vyšší než 10 mil. Kč nebo příjmy z veřejných rozpočtů nad 1 mil. Kč, platí, že musí každý rok provádět audit.  Dejte pozor na výši nákladů, které neziskovka bude uvádět jako provozní! Jistě, tyto náklady nelze opomenout a bez nich nemůže organizace fungovat, ale exekutivní náklady by neměly přesáhnout 30 % ročního rozpočtu.Poznejte svého partneraNež se rozhodnete pro konkrétní organizaci, které budete pomáhat, navštivte ji v jejím sídle. Osobní kontakt vám nejvíce napoví o serióznosti tohoto subjektu i o tom, zda-li je právě předmět jejich činnosti to pravé, kam chcete přispět.Dar versus sponzoring?Existují dva způsoby, jak se můžete zapojit do filantropie. Můžete zvolit formu daru nebo sponzoringu. Hlavní rozdíl je ten, že dar je založen na nezištném obdarování. Z právního hlediska to znamená, že sice poskytnete dar, ale nic za něj neočekáváte. Proces daru je vázán darovací smlouvou. Dar si můžete odečíst ze základu daně, a to je pro vás právě ten nejzásadnější rozdíl mezi sponzoringem a dárcovstvím. Sponzoring je založen na propagační a reklamní službě neziskové organizace. Váš příspěvek je chápán jako platba za tuto reklamu.Dar si můžete odečíst ze základu daně za předpokladu, že dar je v minimální hodnotě 2 000 Kč. Základ daně vám však sníží nejvýše o 5 % ročně. V případě daru se uzavírá darovací smlouva.Naopak smlouva, která bude upravovat váš sponzorský dar, tak nebude smlouvou darovací, ale smlouvou o reklamě. Náklady na propagaci a reklamu jsou daňově uznatelné položky a vy si je – na rozdíl od daru – můžete v plné výši zahrnout do základu daně. To znamená, že sponzorský příspěvek snižuje základ v plné výši. Pokud jste plátcem DPH, musí cena za tuto „formu reklamy“ obsahovat DPH.Jakým způsobem se zapojit?Možností, jak charitativní počin pojmout je několik. Pro inspiraci uvádíme několik nerozšířenějších forem. Peníze patří mezi nejoblíbenější dary Není to možná nejoriginálnější řešení, za to je prověřené a mezi podnikateli nejvíce preferované. Velké firmy se také nejčastěji přiklání k finanční formě filantropie.Malé a střední podniky věnují buď menší částky, avšak často dávají přednost spíše věcným darům. U těchto malých firem je velice oblíbené fyzicky zajistit renovaci či stavbu školních budov nebo dětských sportovních hřišť.  Dalším příkladem hmotných darů je firma Whirlpool Česká republika, malá pobočka nadnárodní firmy, pravidelně daruje Kapce naději věcné dary. Ledničky, pračky…  Placené volno zdarmaMéně známou, ale také velmi prospěšnou formou spolupráce je tzv. firemní dobrovolnictví. Vyberete si neziskovou společnost (nadaci, DDM…) a zároveň se domluvíte na konkrétní akci, na které se chcete podílet a pro konkrétní den jí ,,pronajmete“ své zaměstnance. Ti na svém novém, ale dočasném pracovišti působí ve firemním trikotu. Zaměstnancům samozřejmě platíte stejnou mzdu, jakoby vykonávali svou obvyklou práci.  Něco za něco Další možností je výměnný obchod. Filantropie tohoto druhu je oblíbená především u  neziskových organizací, které se zabývají podporou kultury. Neziskové organizace vám nabídnou zdarma prostor pro zábavní činnost a firma výtěžkem ze vstupného celou akci uhradí.Vlastní nadace je také řešeníNěkterým podnikatelům nestačí přispívat ostatním neziskovým organizacím. Chtějí být v oblasti charity aktivnější, a tak sami zakládají nadační fondy. Příkladem je Nadace Proměny, která má cíl urychlit financování veřejně potřebných projektů.Často také zakládají vlastní nadační projekty úspěšní podnikatelé v penzi.  A možná, až budete rozmýšlet o charitativní činnosti, pomůže vám fakt, že vidět šťastnou tvář konkrétního člověka, kterému jsme pomohli, je darem, který jste získali za svou velkorysost. Jak jsme na tom v ČR s dobročinností?Mezi nejštědřejší společnosti v oblasti charitativních darů patří každoročně skupina ČEZ, Česká pojišťovna, Mittal Steel Ostrava, Česká spořitelna, Jonson and Johnson a další.Každý rokem je u nás volen Sociálně prospěšný podnikatel roku. Za rok 2007 toto ocenění získal Josef Baláž – Liga o.s. Bruntál. Občanské sdružení Liga podniká v oblasti stavebnictví a recyklace odpadů. Její zaměstnanci jsou lidé, kteří jsou zdravotně nebo sociálně znevýhodněni. Postižení občané, starší občané, občané patřící k etnické menšině nebo občané s nedostatečnou praxí, kteří nemohou najít zaměstnání. Pokud nevíte, zda s dobročinností začít, odpovězte si na tyto otázky: Kde jinde prospějete firmě a zároveň i někomu jinému?Je pro vás důvodem možnost snížení daňového základu? Kde jinde se za tak výhodných podmínek dostanete do podvědomí stávajících i potencionálních klientů?K ZAMYŠLENÍCharitativní činnost může být velmi účinnou reklamou, pokud je v ní propojena inteligence a nadsázka. Například tabákové firmy sponzorují výzkum proti rakovině. Dalším úhlem pohledu je zákaz tabákové reklamy stupňující se téměř k absolutnu.EFEKTIVNÍ TIPVybírejte také podle druhu vašeho daru. Například pokud věnujete menší finanční částku, pak je účelnější věnovat ji třeba místní organizaci než výzkumu nadnárodní velikosti. A v místních regionálních periodikách se budou o takovou zprávu více zajímat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Fleet

TOP 10 evropských měst s největší spokojeností zaměstnanců

Spokojenost v zaměstnání je důležitým prvkem, který ovlivňuje celkovou kvalitu života člověka. Určitě budete souhlasit s tím, že spokojenost lidí s prací v českých městech není zrovna nejvyšší. Inspirujte se však evropskými metropolemi, ve kterých jsou lidé se svou prací nejvíce šťastní. Přinášíme vám přehled TOP 10 evropských měst s nejspokojenějšími zaměstnanci na základě výsledků studie Evropské komise.-Na místě číslo 10 se umístilo hlavní město Lotyšska Riga, do kterého je soustředěno přibližně 50% z celkového HDP této pobaltské země. Podle studie je v tomto městě se svou prací spokojeno 76% a nespokojených pouze 15% zaměstnanců.-Místo číslo 9 obsadila švýcarská Ženeva, kde je až 76% zaměstnanců spokojených se svou prací. Toto město je zároveň i devátým největším finančním centrem ve světě.-O procento vyšší spokojenost lidí se zaměstnáním dosáhla metropole Francie Paříž, který v tomto žebříčku patří 8. místo. Paříž je zároveň největším městem v top 10.-Číslo 7 v rámci spokojenosti obyvatel se zaměstnáním si zajistilo hlavní město Evropské unie Brusel. A to se spokojeností na úrovni 77% a nespokojeností jen 11%.-Příčku číslo 6 obsadilo hlavní sídlo koncernu automobilek Peugeot-Citroen Rennes. Se svou prací je zde spokojeno 78% zaměstnanců.-Se stejným procentem se může pyšnit i hlavní město Dánska Kodaň, kterému tento žebříček zajistil 5. místo.-Místo číslo 4. patří metropoli našich rakouských sousedů Vídni, a to se spokojeností zaměstnanců na úrovni 79%. V tomto žebříčku se však nachází ještě jedno rakouské město, které je na tom v tomto parametru ještě lépe než Vídeň.-Bronzovou příčku si zajistilo hlavní město Islandu Reykjavík, ve kterém je se svou prací spokojeno 79% lidí a nespokojených jen 7%. Toto město má jen 200 000 obyvatel.-Druhá příčka v tomto seznamu patří městu Zurich, a to s 83% spokojených zaměstnanců. Paradoxem je, že toto město patří mezi ty vůbec nejdražší na světě.-I když mnozí by očekávali, že na první pozic v tomto žebříčku se umístí Londýn, skutečnost je zcela odlišná. Tomu patří až místo v druhé dvacítce. Nejspokojenější zaměstnanci v Evropské unii žijí v rakouském městě Graz. A to až na úrovni 85%. 

Pokračovat na článek


Co je to korupce

Hra „já na bráchu“ je sice příjemnou zábavou vlivných osob, ale ne vždy je zákonná. Velice lehce se při této hře může stát, že překročí pravidla vymezená trestním zákonem. I premiér Nečas by se měl krotit ve svých vyjádřeních, protože politická dohoda také může být korupcí. Kdy je ale nabídka lukrativních míst korupcí?Omyl při vládnutíJe potřeba si uvědomit, že zvolený politik nehospodaří se svým majetkem. Nemůže ho tedy nabízet ani rozdávat. Nemůže tvrdit, že státní podnik řídí někdo výměnou za nějaké hlasování, odstoupení nebo jakýkoliv jiný úkon. A jaký je v tom rozdíl? Velice zásadní. Státní majetek totiž žádné straně nepatří. Poslanec je veřejná osoba a nemůže za svoje jednání cokoliv dostávat. Jeho činnost je ohodnocena platem a dalšími zákonnými výhodami. Odměňován může být jen v rámci politické strany nebo státem. Ale nikoliv funkcí ve státním sektoru.Modelový příkladPolitické strany se dopouštějí při vládnutí jednoho tragického omylu. Korumpují spřízněné osoby a myslí si, že jde o politický handl. To je ovšem veliký omyl. Pokud poslanec dostane nějaký post ve svojí straně a je za svoji činnosti politika ještě odměňován v rámci svojí strany, pak je vše v pořádku. Strana může odstoupivšího poslance klidně udělat placeným funkcionářem. Jenomže státní majetek politické straně nepatří a poskytnutí lukrativního místa za hlasování, odstoupení nebo jakoukoliv politickou činnost, je jasným příkladem korupce. Představme si podobný příklad třeba u rejstříku trestů. Za čistý výpis můžete nabídnout peníze nebo také zaměstnání ve svojí firmě. A to je přece jasná korupce protislužbou. Stejně tak je odstoupení poslance a protislužba zvolením do funkce ve státní firmě korupcí.          Politická hraBohužel je těžké vysvětlit politikům, že rozdávání míst ve státní správě není otázka politických zásluh. Typický příklad Tvrdíka ve funkci ředitele ČSA naplňuje ještě jednu podstatu trestného činu. Se svěřeným majetkem je potřeba jednat s péčí dobrého hospodáře. Může však člověk, který nerozumí podnikání v leteckém odvětví vést aerolinie? Nepochybně nemůže. To není politický post, kde záleží na vůli občanů. Strany a občané si mohou do vlády zvolit třeba chovance z ústavu. Ale pokud tento chovanec zařídí teplá místa ve státních podnicích neschopným lidem, opět je to otázkou korupce a především poškozování práv při správě cizího majetku.       ZákonnostPolitik se svěřeným majetkem nemůže zacházet, jak chce. Zákon je neúprosný a přestože se v posledních letech uvolnila morálka a některá jednání politiků se stala běžnou normou, neznamená to, že je vše v pořádku. Trestní zákon byl v minulosti často překračován, ale to není důvodem, aby  tomu tak bylo vždy. Prostě a jednoduše. Nabídnout nebo dokonce zařídit za hlasování poslance nebo jeho odstoupení funkci ve státním podniku je korupcí. Takové postupy ať si provádějí politické strany samy u sebe. Ale státní podniky jim nepatří a posty se musejí obsazovat na základě odbornosti. Vše ostatní je nezákonné. Bože, opatruj zákon – God save the Law.    

Pokračovat na článek