6ZOBRAZENÍ

Hra „já na bráchu“ je sice příjemnou zábavou vlivných osob, ale ne vždy je zákonná. Velice lehce se při této hře může stát, že překročí pravidla vymezená trestním zákonem. I premiér Nečas by se měl krotit ve svých vyjádřeních, protože politická dohoda také může být korupcí. Kdy je ale nabídka lukrativních míst korupcí?

Omyl při vládnutí

Je potřeba si uvědomit, že zvolený politik nehospodaří se svým majetkem. Nemůže ho tedy nabízet ani rozdávat. Nemůže tvrdit, že státní podnik řídí někdo výměnou za nějaké hlasování, odstoupení nebo jakýkoliv jiný úkon. A jaký je v tom rozdíl? Velice zásadní. Státní majetek totiž žádné straně nepatří. Poslanec je veřejná osoba a nemůže za svoje jednání cokoliv dostávat. Jeho činnost je ohodnocena platem a dalšími zákonnými výhodami. Odměňován může být jen v rámci politické strany nebo státem. Ale nikoliv funkcí ve státním sektoru.

Modelový příklad

Politické strany se dopouštějí při vládnutí jednoho tragického omylu. Korumpují spřízněné osoby a myslí si, že jde o politický handl. To je ovšem veliký omyl. Pokud poslanec dostane nějaký post ve svojí straně a je za svoji činnosti politika ještě odměňován v rámci svojí strany, pak je vše v pořádku. Strana může odstoupivšího poslance klidně udělat placeným funkcionářem. Jenomže státní majetek politické straně nepatří a poskytnutí lukrativního místa za hlasování, odstoupení nebo jakoukoliv politickou činnost, je jasným příkladem korupce. Představme si podobný příklad třeba u rejstříku trestů. Za čistý výpis můžete nabídnout peníze nebo také zaměstnání ve svojí firmě. A to je přece jasná korupce protislužbou. Stejně tak je odstoupení poslance a protislužba zvolením do funkce ve státní firmě korupcí.          

Politická hra

Bohužel je těžké vysvětlit politikům, že rozdávání míst ve státní správě není otázka politických zásluh. Typický příklad Tvrdíka ve funkci ředitele ČSA naplňuje ještě jednu podstatu trestného činu. Se svěřeným majetkem je potřeba jednat s péčí dobrého hospodáře. Může však člověk, který nerozumí podnikání v leteckém odvětví vést aerolinie? Nepochybně nemůže. To není politický post, kde záleží na vůli občanů. Strany a občané si mohou do vlády zvolit třeba chovance z ústavu. Ale pokud tento chovanec zařídí teplá místa ve státních podnicích neschopným lidem, opět je to otázkou korupce a především poškozování práv při správě cizího majetku.       

Zákonnost

Politik se svěřeným majetkem nemůže zacházet, jak chce. Zákon je neúprosný a přestože se v posledních letech uvolnila morálka a některá jednání politiků se stala běžnou normou, neznamená to, že je vše v pořádku. Trestní zákon byl v minulosti často překračován, ale to není důvodem, aby  tomu tak bylo vždy. Prostě a jednoduše. Nabídnout nebo dokonce zařídit za hlasování poslance nebo jeho odstoupení funkci ve státním podniku je korupcí. Takové postupy ať si provádějí politické strany samy u sebe. Ale státní podniky jim nepatří a posty se musejí obsazovat na základě odbornosti. Vše ostatní je nezákonné. Bože, opatruj zákon – God save the Law.