35ZOBRAZENÍ

Úspěšné podniky vytvářejí rovnováhu mezi inovací a komplexností.


Co mají společného tak rozdílné společnosti, jako je Altana (silně zaměřená na speciální chemii) a BASF (globálně diverzifikovaná v chemikáliích od vitaminů až po ropu a plyn)? A jaké podobnosti vykazují obě firmy ve srovnání s Porsche, dodavatelem aut – nabízející něco navíc a Continentalem – společností, přísně orientovanou na zvyšování efektivnosti, nebo ve srovnání s ING DiBa (jednou vůbec z prvních bank, která své služby nabízí výlučně přes telefon, fax a internet)?

 

Na tyto a podobné otázky odpovídá studie mezinárodní poradenské společnosti Arthur D. Little. Studii vydala společnost Arthur D. Little ke svému 120letému jubileu s novodobou perspektivou pohledu, a to volně podle motta: „Pouze inovuješ nebo vytváříš také hodnotu?“ K tomu je nutno udržovat inovaci a výslednou komplexnost v rovnováze, pouze pak mohou akcionáři očekávat růst hodnoty společnosti.

 

Co činí z podniků SMART INNOVATORs?

Uvedené podniky spojuje úspěšnost – trvale rostou a vytvářejí zisk. Pak se nabízí otázka, jaký je recept na tuto úspěšnost. Zde selhávají často tradiční způsoby vysvětlení – jako např. působnost v daném oboru, strategie zaměřená na snižování nákladů, řízení jakosti nebo široké výrobní portfolio. Mnohem více sjednocuje jmenované podniky společná logika. To potvrzuje studie Arthur D. Little, která přesahuje obory a do níž byli zapojeni uznávaní analisté LBBW a experti Brand Agency Grey. Výsledek podává průkopnická vysvětlení, co činí z podniků SMART INNOVATORs.

 

Inovací se zabývají zcela odlišně

Inovace představuje v mnoha případech páku k růstu a zvyšování hodnoty společnosti. Toto vysvětlení je však příliš jednoduché: Již letmý pohled na ty zvlášť úspěšné ukazuje, že se zabývají inovací jednak zcela odlišně (obchodní modely/postupy/produkty/služby) a jednak toto vykonávají se zcela odlišnou intenzitou. K tomu pozorujeme podniky, které přes masivní inovační snahy nedosahují přiměřené hospodárnosti. Existují i takové, které s malou mírou inovací dosahují velmi dobrých hospodářských výsledků.

 

Záleží na správném stupni

Zcela zřejmě nehodnotí zákazník novinku v každém případě stejně. Nebo jinak řečeno: Vedoucí úloha inovace nepřináší automaticky růst zisku – naproti tomu růst společnosti lze dosáhnout i s malým podílem inovací. Záleží tedy na správném stupni inovace. Jako příklady můžeme uvést společnosti E-Plus nebo také TUI. Zákazníci zařazují oba podniky mezi „spolehlivé“ a inovativní", přičemž se toto žádným způsobem neprojevuje ve výkonnosti. Diametrálně se naproti tomu jeví situace u společnosti Kali & Salz: Aniž by tento podnik projevoval inovační náklonnost, dociluje vysokého růstu svých akcií.

 

Optimalizovat komplexnost a inovaci

Na nasycených západních trzích lze docílit růstu především pomocí identifikace nových příležitostí/skulin, stoupající individualizace produktů/přizpůsobení a hledání nových odbytových cest. Růst vyžaduje tudíž inovaci, nicméně této inovace se dociluje dodatečnou komplexností. Úspěšní manažeři stále sledují simultánní optimalizaci obou veličin.

 

Příklady: Timex a Amazon

Vzpomeňme si na společnost Timex – svého času inovační vůdce v quarz hodinkách (uprostřed 70. let byly každé druhé hodinky prodané v Americe Timex hodinky.) Nadměrná komplexnost u produktů a procesů způsobila, že podnik nehledě na technologický pokrok opět z trhu téměř zmizel. Poté se opět přihlásil na trhu s hodinkami pro sportovce, v roce1979 na Ironman linie. Je to náhoda nebo lze to nějak vysvětlit? Další případ – Amazon: V současné době opět extrémně úspěšný podnik, který během období e-podnikání představil kompletně nový obchodní model pro knihkupectví (on-line). Ale z toho se rezultující výzva pro komplexní logistiku – zásobovací řetězec v mezinárodním kontextu za on-line portálem – mohla jen nesměle držet krok s rapidním nárůstem a přivedla tak podnik do těžkých potíží. Nyní to samozřejmě opět vypadá jinak.

 

Ideální podoba SMART INNOVATORA

Shrneme-li získané informace, dostáváme ideální podobu SMART INNOVATORA. Vědomě se rozhodl pro (svoji) strategickou roli, poskytuje potřebnou míru inovace a vyvažuje k tomu svou komplexnost. To může také v jednotlivém případě – jak jsme viděli – vést k cílenému zvýšení komplexnosti. Současně souhlasí role a inovace a SMART INNOVATOR využívá vliv změn mezi inovací a komplexností.

 

Nákladové strategie nejsou trvale úspěšné

Pro podniky v České republice i na západních trzích platí: Čisté strategie založené na vedoucí úloze nákladů, jež brání inovační síle, nejsou trvale úspěšné, dokonce i dosažené zvýšení komplexnosti k zajištění inovační přednosti může postrádat smysl.

 

Najít cestu do vhodné role

SMART INNOVATION nejde o statický popis průmyslu, rolí a v nich jednajících hráčů. Mnohem více se největší výzva vedení podniku podobá úloze lodního kapitána: najít cestu do vhodné role. K tomu slouží nový kompas umožňující změnu kurzu mezi komplexností a inovací.

 

Čtyři odlišné strategická pozice

Na základě současné úrovně komplexnosti a inovačních výsledku byla podnikům přirazena jedna ze čtyř strategických pozic:

Jednatelé o změnách

Nabízeči prémií

Tradicionalisté

Puristé

„Jednatelé o změnách“

To jsou podniky, které se vystavují spíše malé komplexnosti, ale u nichž existuje vysoký inovační tlak, a to směrem k inovačním obchodním modelům, které jsou postaveny na procesních inovacích a méně často vedou k inovačním produktům. Tuto úlohu hrají firmy jako Comdirect, Ryanair, Red Bull nebo také Karman. Disponují zaostřeným portfoliem produkt/služby, oslovují málo zákaznických segmentů, a to vše s poměrně malou rozmanitostí ochranných známek. Podniky jsou si vědomy, že komplexnost, co se týká organizace a tvorby hodnot, je nutno zachovávat malou.

„Nabízeči prémií“

Zde se pohybují podniky s velkým inovačním výsledkem u etablovaných
a hromadně nákladnějších výdajových struktur. V popředí stojí inovace produktů/služeb. Nabízeči prémií – jako Allianz, Deutsche Bank, Lufthansa nebo Hilti jsou nutně vystaveny velkému rozsahu komplexity. Kdo v této úloze chce být úspěšný, musí se naučit tuto úlohu také zvládat (řečeno jinak: aktivně „řídit“) a z toho získávat tržní výhody. Aby byl tento přístup trvale udržitelný a úspěšný, musí se opírat o permanentně vysokou inovační sílu na zákaznickém rozhraní.

„Tradicionalisté“

Třetím modelem úloh jsou „tradicionalisté“. To jsou podniky, jako Kühne & Nagel, Südchemie nebo T-Systems, které se zhlédly ve vysoké – hlavně historicky vzniklé – komplexnosti. Úspěšní tradicionalisté jsou „světoví mistři“ v zacházení s komplexností – koncentrují se zejména na účinnost, resp. nákladové aspekty, totální management jakosti, atd. Podíl na obratu, který je realizován produkty mladšími než 5 let, je malý, což však není pro ně nevýhodou. Naopak: Intenzifikace inovačních snah má u tradicionalistů účinek často jako bumerang.

„Puristé“

Puristé jsou podniky, které se jednak vyznačují nízkou inovační výkonností, ale také jsou konfrontovány malou komplexností. Jako „puristé“ jednají mezi jinými Axpo, Lanxess nebo Münchener Rück. Pro úspěšnost této úlohy je rozhodující, aby se podnik vyvaroval všem lákadlům dodatečné komplexnosti a náklonnosti tvořící inovační hodnotu, které zákazník nemůže vnímat a aby se koncentroval na svoji základní výkonnost a tuto udržoval „štíhlou“. To však neznamená, že inovace nehraje žádnou roli. Jako příklad může být jmenován dodavatel automobilů Leoni, který je specializovaný na kabelové rozvody.

 

Účast z více než 100 podniků

Mezinárodní studie SMART INNOVATION se zúčastnilo více než 100 podniků na německém, švýcarském a rakouském trhu. Jmenujme alespoň některé z nich: T-Mobile, Toyota, UPS, Telekom Austria Group, Simens VDO, RWE, Porsche, MAN Diesel, Hyundai/Kia, Fedex, Easy Jet, Credit Suisse, Daimler Chrysler, Citibank, British Airlines či Allianz.