9ZOBRAZENÍ

Každý, kdo někdy někoho zaměstnával jistě ví, že žádný zaměstnanec na světě nebude dané pozici a práci dávat tolik, jako by ji vykonával sám majitel firmy. K dosažení dobrých výsledků je třeba zaměstnance motivovat k lepším výkonům a řídit. Proto se nabízí otázka: jak motivovat zaměstnance?

 

Jak motivovat zaměstnance: peníze jsou to hlavní

Důvodem, proč lidé do práce chodí, určitě není  především jejich osobní naplnění nebo radost učit se novým věcem a podobné věci, kterých jsou plné životopisy. Důvodem proč lidé primárně chodí do práce, jsou samozřejmě peníze. Bez těch se totiž se neobejde nikdo, kdo chce žít spokojený život. A právě peníze jsou jednou z možností, jak motivovat zaměstnance. Není nic jednoduššího, než špatnému zaměstnanci pohrozit tím, že mu sáhneme na výplatu.

Fungovat by to však mělo i naopak, kdy dobrého zaměstnance můžeme motivovat přidáním, jednorázovým bonusem, rozšířením benefitů, případně jinou odměnou. Někteří zaměstnavatelé dokonce mají propracované motivační programy. Jak dobrý, tak i špatný zaměstnanec se samozřejmě v rámci honu za vyšší výplatou budou snažit podávat maximální výkony. A pokud ne, mohou odejít. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti většinou není problém najít zaměstnance lepšího.

Strach ze šéfa, ale i o samotné místo

Od pradávna platí, že šéf by měl být autoritou. Měl by být spravedlivý, příjemný, ale také drsný v případě, že práce nebyla vykonána tak, jak požadoval. Měl by budit přirozený respekt a měl by se vyhýbat v poslední době oblíbenému tykání, nebo dokonce nadměrnému přátelení-se se svými zaměstnanci. To, že kamarád vás nepodrazí, neplatí ani v osobním životě, natož v tom pracovním.

Naopak zaměstnanec, který se svého šéfa takzvaně zdravě bojí, málokdy riskne svou práci nesplnit v požadované kvalitě, nebo ji dokonce nesplnit vůbec. Výsledkem by totiž byl určitě nejenom nepříjemný rozhovor, ale třeba i hrozba ztráty místa – se kterým souvisí co? Ano, výše uvedené peníze.

Co na motivaci zaměstnanců říkají koučové?

Ti, kteří se koučováním a motivací zaměstnanců aktivně zabývají, jsou samozřejmě rezolutně proti podobným metodám. Vztah zaměstnanec – zaměstnavatel často staví na velmi podobnou hladinu, kde by se vše mělo řešit hlavně komunikací, nikoliv případnými tresty a podobně. O tom se můžeme dozvědět na mnoha seminářích, v mnoha knihách i dalších materiálech, které se právě metodami jak motivovat zaměstnance zabývají. Ačkoliv někdo právě jejich doporučované metody využívá, mnoho byznysem protřelých lidí však razí svou léty ověřenou praxi. Vždyť jakou motivaci by měl zaměstnanec, který by se v případě neodvedené práce nebál postihu?

Postihy jsou všude

Podobné metody jsou aplikovány již od dob našeho útlého dětství. Příkladem byly zákazy chození ven, zákazy dívání-se na televizi nebo snížení kapesného. Ve škole jsme potom za neodevzdané úkoly dostávali poznámky či dokonce pětky. A fungovalo to. Většina lidí tak podobný systém respektovala i ve svém zaměstnání, jelikož ho sami považovali za správný.

Dnešní generace však na takové postihy není téměř zvyklá. To samozřejmě nahrává řadě koučů a psychologů, kteří právě vstřícný přístup aplikují. Rozhodně má něco do sebe, ale v mnoha případech by právě strach „o něco“ měl být tou hlavní motivací, proč něco udělat skutečně pořádně a přesně tak, jak se po nás chce.

Laxní přístup se může vymstít

Ať už zvolíte jakékoliv metody motivace, určitě je dobré mít na paměti, že zaměstnance bychom měli mít stále pod kontrolou a kontrolovat odvedenou práci. Přílišná laxnost a benevolence totiž vede ke stavu, kdy zaměstnancův výkon den ode dne klesá. Potom se jenom těžko vrátíte do původních kolejí. Opět se může hodit srovnání se základní školou, kde si některý učitel vybudoval respekt již první hodinu, kdežto z jiného si naopak žáci nic nedělali.