9ZOBRAZENÍ

Startup – slovo skloňováné v souvislosti s novými projekty. Má však i stinnou stránku: lidé startupem označují každou drobnost. Skutečný startup by však měl být něčím rozsáhlým, něčím, co dokáže ohromit svou inovativností a kvalitou řešení. I když se řada takových projektů každý rok objeví, většinou o nich do roka není ani vidu, ani slechu. Proč?

 

Než se pustíme do rozboru samotných příčin, doporučujeme vám článek, rozebírající úspěšné a nadějné startupy pro pohled na „druhou stranu“ barikády: Startupy, které nás inspirují.

Za neúspěch mohou samotní tvůrci startupů

Tím největším problémem, proč startupy nevydrží, jsou zkrátka jejich tvůrci. A to, i když je jejich nápad a služba skutečně dobrá a potřebná. Sami totiž buď nemají zkušenosti, nebo nemají čas a náladu se projektu dále věnovat. Takový projekt často končí po pár měsících, v lepším případě se dožije prvních „narozenin“, ale poté stejně skončí. Nové projekty totiž často vymýšlejí hlavně mladí lidé, kteří si přečetli několik knížek, přidali k tomu několik rozhovorů a sami se rozhodli, že do světa byznysu vstoupí a právě oni budou jedni z těch, kteří budou v budoucnu rozhovory taktéž poskytovat.

V hlavní roli peníze

Většina z nich si ale neuvědomuje, že za úspěšným startupem a úspěchem daného člověka stojí i několik desítek let dřiny. Ačkoliv se říká, že doba jde stále kupředu, a svět se stále zrychluje, rozhodně to neplatí ve smyslu, že za rok se člověk zabezpečí do konce života. A to ani v případě projektu, který by měl celosvětový význam.

To zkrátka mnoho lidí není schopno ani ochotno pochopit. Po pár měsících, kdy jsou příjmy startupu minimální, se projektu věnovat přestanou. A ten pomalu ale jistě upadá v zapomnění. Mnoho lidí dává za příklad třeba Facebook, který vystřelil na vrchol doslova raketovým tempem; to také není tak úplně pravda. Tato sociální síť vznikla již v roce 2005, kdy o ní ještě nebylo ani vidu, ani slechu.

Peníze trochu jinak

Samozřejmě peníze hrají roli i v byznysu jako takovém. Propagace zdarma prostě neexistuje. Ač to mnozí tvrdí, a zarytě někoho přesvědčují o tom, že si vše dělají sami, a neutrácejí. Pokud ne peníze, tak utrácejí svůj čas. I ten je totiž důležitou veličinou, kterou je potřeba při práci na projektu nějakým způsobem vyčíslit.

Pokud však peníze jsou potřeba, a daný podnikatel je nemá, může si buď půjčit, nebo vyhledat investora. Zatímco v západním světě jsou obrovsky oblíbené takzvané FFF investice („Friends, Family, Fools“), kdy si lidé půjčují od přátel, rodiny (nebo bláznů), dnešní startupista hledá u soukromých investorů – jelikož přece nebude riskovat na startup peníze svých známých – a tím vlastně svůj nápad pohřbívá. Žádný investor na světě totiž nedá vysokou částku někomu, kdo se bojí o své peníze. Ono rozhazovat z cizího je velmi snadné, ale umět hospodařit a zhodnocovat své peníze není nic jednoduchého.

Nápady, které nikdo nechce

Zatímco v předchozí části jsme se věnovali nápadům, které skutečně mají (nebo by mohly mít) nějakou budoucnost, nyní se zaměříme na takové, které jsou doslova k ničemu. Takovým věří pouze jejich autor, či parta, která na daném projektu zdarma pracuje. Často se jedná o revoluční nápady, které nemají konkurenci. Ano, to je v mnoha případech pravda. Ale málokdo z autorů si položí otázku proč. Tím důvodem je, že danou službu nebo zboží zkrátka nikdo nechce. Takový startup tedy skončí ještě dříve, než sám začne.

Poučení z vlastních chyb

Na druhou stranu s každým neúspěšným startupem se člověk stále posouvá kupředu, do budoucna si své chyby může uvědomit a jedinečný projekt světu nakonec představí. Kdo však své chyby reflektovat nedokáže, ten bude po celý život chrlit pouze nepotřebné nápady, které jenom málokdy najdou v praktickém světě využití.