6ZOBRAZENÍ

Tato forma společnosti sice nemusí mít žádné základní jmění a také zkratka v.o.s. se příliš nevžila. Přesto je kapitálově mnohem transparentnější, než jiné právní formy společností. Zakládají ji minimálně dva společníci, kteří ručí veškerým svým majetkem. Proto také tolik vosek neexistuje.

Právní firmy

Některým společnostem ukládá ručení majetkem přímo zákon. Advokát se tak ručení nemůže vyhnout, a proto je založení veřejné obchodní společnosti častým projevem sdružování se právníků tímto způsobem. Forma v.o.s. může mít základní jmění, ale při hlasování má každý společník 1 hlas, pokud mu společenská smlouva nepřisoudila jiný počet hlasů. Celkový počet společníků není omezen, takže během činnosti společnosti, mohou další společníci přistupovat nebo naopak vosku opouštět bez problémů s převodem obchodního podílu.

Jednoduchá společenská smlouva

Pokud se společníci nedohodnou jinak, než stanovuje zákon a nebudou chtít mít základní jmění, měnit počty hlasů nebo určit tvorbu rezervního jmění, je společenská smlouva jednoduchá. Postačuje název společnosti, sídlo, 2 společníci a předmět podnikání. To jsou povinné náležitosti, ostatní si společníci dohodnou. Například způsob konání valné hromady, zastupování společnosti, změny společenské smlouvy a další podmínky fungování jsou čistě jejich záležitostí. Podpisy pod smlouvou musejí být ověřeny, ale smlouva nemusí mít formu notářského zápisu.

Základní jmění

Protože se nevyžaduje žádné základní jmění, je zákon k veřejné obchodní společnosti benevolentní. Vklad může mít peněžitou nebo nepeněžitou formu a je dobrovolný. Při vkladu například auta nebo nábytku se nevyžaduje znalecký posudek, jak je tomu povinné u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Zákon ani nestanovuje dokdy musí být splacen peněžitý vklad, takže lhůtu si určí společníci ve společenské smlouvě. Pokud ale společník vklad nesplatí, zákon jej sankcionuje 20 % ročně. Nicméně společenská smlouva může tuto sankci zrušit nebo snížit a u nepeněžitého vkladu naopak takovou sankci zřídit.

Založení společnosti

Po sepsání společenské smlouvy a ověření podpisů je potřeba k zapsání do Obchodního rejstříku zajistit Živnostenské oprávnění pro předmět činnosti společnosti (soud si skutečnost zjistí z veřejného Živnostenského rejstříku), doložit nárok na sídlo například nájemní smlouvou se souhlasem s umístěním sídla, bezúhonnost si zjistí soud sám a dále je potřeba podepsat prohlášení o způsobilosti k právním úkonům, prohlášení o tom, že společník splňuje podmínky živnostenského zákona a nenastala překážka k provozování živnosti.

Založit veřejnou obchodní společnost je poměrně jednoduché. Advokátské společnosti nemusejí ani žádat o živnostenské oprávnění, protože postačuje oprávnění advokáta každého ze společníků. K vnitřnímu vedení a řízení společnosti je zákon velice benevolentní. V podstatě si pravidla, způsob hlasování, počet hlasů, svolání valné hromady a další úkony společníci sami domluví a uvedou do vzájemné smlouvy. Veřejná obchodní společnost je charakteristická především neomezeným ručením a tedy nejbezpečnější formou společnosti, se kterou můžete mít co do činění. Proto jich také nevzniká mnoho.